 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 26.6.2002
Na začátek, naše konverzace po vykoupání:
Já: "Martinko, co dostaneš od maminky?"
Marťa: "Mííí!" ( To je mlíčko :-) )
Dana: "Martinko, jak se jmenuješ?"
Marťa: "Mimi!"
Dana: "Nejseš miminko, řekni, jak se jmenuješ?"
Marťa: "Marti!" :-)
Jak můžete vidět, Martinka se neustále zdokonaluje a není daleko doba, kdy si budeme říkat, jaké to bylo krásné když Martinka nemluvila ;-)
Zítra jde Dana na akci pořádanou od firmy kdesi v hospůdce. Pro mě a Martinku to bude zatěžkávací zkouška, Marťa poprvé nedostane "Míí" po večeři, maminka bude daleko. No, uvidíme zítra, samozřejmě napíšu o všem co se bude dít.
Odpoledne jsem nafotil Martinku coby malou zahradnici, soustředící veškeré svoje aktivity na sklízení úrody. Rybízek jí moc zachutnal a od včerejška ho netrhá po kuličkách, nýbrž celých trsech. Kuličky jí přitom padají z ručiček a co chvíli plive zelené stonky z pusinky, když se snaží trsy rozkousat celé. Nemůžete ji od stromečku dostat. Včera na návštěvě, trhala rybíz společně s Radečkem a přebytkama krmili společnýma silama slepice za plotem. Martinka si chce sama trhat i jahody, ale její metoda není právě optimální. Kupříkladu, na stonku jsou tři jahody krásně červené a jedna zelená jako brčál. Martinka si bez většího rozmýšlení utrhne tu zelenou a vzápětí zbaští :-)
Při svačince jsem zkusil dát Martě pro změnu jogurt s borůvkama. Bohužel ho nechtěla, je v poslední době nějak zatížená na jahůdky. Nakonec trochu zhamala sama, něco jsem do ní dostal lžičkou a zbytek byl můj. Dojedla se jahůdkama, piškotem a rohlíčkem. Od každého kousek.
Verze pro tisk...
 27.6.2002
Předně se omlouvám za odpolední nedostupnost nejenom našich stránek. Nevím kde vznikl problém, ale přenos dat ze všech serverů provozovaných u společnosti P.E.S. Consulting byl odpoledne rychlostí šneka. Vzhledem k nastavenému maximálnímu času zpracování skriptu stránky 90 sec. se Vám po této době pravděpodobně zobrazilo pouze její torzo. Ale konec technických detailů, pojďme za Martinkou.
Dnes jsme s Martinkou poprvé večer sami. Historicky poprvé dnes nedostala Martinka před spinkáním mateřské mlíčko, já totiž žádné nemám :-) Ovšem něco za něco, po vykoupání měla Marťa tendence žadonit o "Míí" a shánět maminku, ale čtvrt hodinky povídání pohádek vše spravilo. Martinka upřeně hltala každé moje slovo a teď právě o půl deváté téměř spinká. Pravděpodobně se na její únavě podepsal i náš společný odpolední výlet na kole.
Byli jsme na dosti dlouhé vyjížďce, celý okruh může mít tak 15km. Divíte se, jaká že to je dálka? Moc velká ne, ale celou cestu šlapete na nejlehčí převod patnáct minut na vrchol, abyste mohli být na druhé straně za tři minuty dole. Prostě samý kopec. Navíc jsem chtěl zaměřit přesně místo, kde by měl být u nás signál na bezdrátový Internet a tak jsme s Marťou a kolem vylezli nahoru nad sousední vesnici k vodárně. Na její střeše je totiž vysílací anténa. Podívali jsme se a stejnou cestu sjeli zpátky. Po projetí další vesnicí a vystoupání na nejvyšší kopec, následoval sjezd k řece podle níž se nám zadařilo dojet až k naší oblíbené hospůdce pod hradem. Martinka moc uvítala zastávku, hlavně kvůli proběhnutí. Šel jsem s ní pro pivo a posadil ji uvnitř na lavici u stolu. Bleskurychle přiběhl bílý chundelatý smetáček v němž bylo možno identifikovat pejska. Ihned začal Martince olizovat ručičky k její velké radosti. Jakmile se jí snažil olíznout i tvář, panička si ho odnesla. To víte, takový pokojový mazlíček na nošení :-)
Venku, zatímco jsem si dopřával orosenou odměnu a rehydratoval organismus se Martinka připojila k dětem na pískovišti, jak můžete vidět na fotce. Přesněji řečeno k nelibosti hrajícím si dětem, protože jim neustále bořila bábovičky. Kluk na fotce povídal,"Ona nám to stále boří, kde má asi rodiče?" Přitom se neustále ustaraně rozhlížel po okolí. Nedalo mi to a šel jsem je zachránit. Domů jsme nakonec dorazili až ve tři čtvrtě na sedm.
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
27.6.2002 21:33:58 Radek lehký webmaster(zavinac)emartinka.cz
Mimo jiné se půl hodiny snažím připojit přes "rychlý" Quick a telefon na Internet. Pokaždé mi to nahlásí chybné nastavení počítače a kdesi cosi. Samozřejmě je ta hláška za jeden telefonní impuls :-((
Světe div se, najednou to jde :-) | |
 28.6.2002
Tak a jsme opět na návštěvě u babičky a dědy. Je nás tu více o prababičku z Hradce, stavovali jsme se pro ni cestou. Náš příjezd byl o hodinu opožděný, na silnicích je na první pohled patrný začátek prázdnin, hlavně co se hustoty provozu týče. Jak rád bych se vrátil do dětských let a užíval si prosluněné a bezstarostné prázdniny :-)
Cestou sem jsme se stavovali ve městě pro kytičku. Babička bude slavit narozeniny, loni byla její padesátka velikánská sláva. Chviličku před zastávkou pro kytičku, v koloně čekající na výjezd najednou Martinka povídá,"Koči tam tam!" Dana pozorně prohlíží prostor vymezený napřaženým Martinčiným prstíkem. A nic. Ptá se,"Martinko, kde je ta kočička?" Na to se Martinka zamyslí a jednoznačně prohlásí,"Není není!" a začíná se radostně smát. Nevím, co si o tom máme myslet, ale asi jsme byli svědky prvního Martinčina vtipu.
Po našem pozdním příjezdu se Martinka ze všeho nejdříve nasvačila. Dnes Bobíka a jako obvykle úplně sama. V kuchyni jsem ji dal ke stolu velkou otočnou židli s možností výškového nastavení a vytáhl ji úplně nahoru. Martince se moc líbilo sedět jako velká holka. Zhamala celého Bobíka a ještě se olizovala. Po svačince jí Dana zkoušela dát zelený hrášek čerstvě vyloupaný z lusků. Martince ho přivezla prababička z Hradce. Byli jsme moc zvědaví, zdali bude Martince chutnat, Dana ho totiž nemusí, přímo nesnáší už jenom jeho aroma a zvedá se jí žaludek. Martinka je naopak po mě, hamala hrášek s velkou chutí. Ostatně, poslední dobou má ráda kuličkové věci, příkladem může být Martinčino očesávání rybízových keříčků :-)
Verze pro tisk...
 29.6.2002
Martinka vstávala po ránu ve tři čtvrtě na osm, aby dostala od maminky,"Mííí!" Úplně stejně vstává celý týden, pouze o víkendu stráveném doma, procitne již v sedm a usnout nechce. Proč taky, vždyť v posteli vedle maminky spinká i táta! Z toho vyplývá jediné, pokud se chci o víkendu déle vyspat, mám jedinečnou možnost zde u babičky. Doma by musela Martinka spinkat sama ve svém pokojíčku, což je zatím nerealizovatelné. Na půdě, kde bude dětský pokojíček, v budoucnu nejenom pro Martinku, se nachází neuvěřitelný nepořádek ( Původně jsem chtěl použít jiné slovo, lépe charakterizující současný stav. Použil jsem slušnější slovo. :-) ). Nepořádek se musí zlikvidovat a pokojíčky ze sádrokartonu teprve postavit.
Před polednem jsem jel na nákup do Globusu a přivezl Martince odstrkovadlo roloped, přesně takové, na němž jezdila v úterý na návštěvě u Radečka. Martinka ho dostane jako dárek k svátku. Po mém příjezdu právě končila s obědem, dnes dostala po polévce poprvé neosolené hranolky s trochou kečupu. Baštila, až se jí dělaly boule za ušima.
My půjdeme obědvat za chviličku, mezitím jedním očkem pozoruji švagra držícího malou Danielku. Daní s velkou radostí muchluje noviny a snaží se je strčit do pusinky. Jojo, kde jsou ty časy, když byla Martinka také takové miminko.
Odpoledne se jdeme s Martinkou domů přebalit, je totiž moc oblečená a tak se musíme složitěji odstrojit. Venkovní teplota nenasvědčuje létu a začínajícím prízdninám. Po ranních 15oC vyšplhala rtuť teploměru na neuvěřitelných 17oC. Za hodinku jdeme ven grilovat, někteří z nás to vidí na vaťák a zimní ponožky ;-)
Ale abych nezamluvil nadnesené téma, Martince po přebalení nazouvám botičky. Ona se snaží nazout druhou a soustředěně si pomáhá vystrkováním jazýčku z pusinky. To máte tak, nedávno jí ukazuju botičku,"Martinko, tady má botička jazyk, musíš ho před obutím takhle vypláznout!" Marťa si to přebrala po svém a vyplazuje jazýček sama :-)
Verze pro tisk...
 30.6.2002
Dnes si můžete prohlédnout fotografii ze včerejšího podvečerního grilování. Babiččina, jindy plachá kočka se nechala od Martinky muchlovat. Marťa v honbě za ní vlezla i pod stoleček a podplazila ho.
Griloval jsem kuřecí stehýnka a Martinka si dala masíčko s námi k večeři. To víte, že jí kuřátko z grilu chutná. Pokud je kuře upečené doma v troubě, nechce ho. Martinka tedy hamala a v jednu chvíli nás pěkně pobavila, popíšu Vám situaci.
Dana dává Martince masíčko, Marťa odbíhá v honbě za kočičkou a po chvíli se vrací ke stolu. Dana se jí ptá,"Martinko, co to máš v pusince?" Marťa bez zaváhání odpovídá,"Zuby!" :-) Všichni se smějeme, až se břicha popadáme. Nakonec, proč ne, Martinka odpověděla po pravdě.
Dana ji šla uložit do postýlky až někdy o půl deváté a Martince chvíli trvalo, než zabrala. V poledne měla Dana strach, že Marťa neusne, doma ji totiž vozíme v postýlce s kolečkama sem tam. U babičky však přišla na geniální nápad, klekne si u rohu, popadne postýlku za nohu a zvedáním nožičky dělá houpy, houpy, jak jí tuto činnost okomentovala Martinka.
Dnes jsme odpoledne strávili jako obvykle u babičky v Hradci. Při odchodu se Martinka snaží utéct po schodech do vyššího patra, nahoře obrací a jde dolů bez drže. Babička vykukuje ze dveří se slovy,"Ježíšmarjá, nemůže spadnout?" Odpovídám,"Samozřejmě může!", k velikému pobavení pána čekajícího na výtah. Jako bych to přivolal, Martince se zadrhne botička na gumovém obložení schodnice a už letí dolů. Pěkně popředu a hlavičkou napřed. Užasle sledujeme, jak let brzdí ručkama, dopadá na hlavičku a předvádí stabilní stoj na hlavičce bez podpory rukou. Postupně přepadává a to ji už chytá Dana. Nevím, kdo je ve větším šoku, ale Martinka si chviličku pobrečí a je v pohodě. Nic se jí nestalo :-) Uf, největší šok zažila pravděpodobně babička, na Martinku nedá dopustit. Dana povídá,"Tak a Martinka se bude bát chodit ze schodů!" Tuto teorii Martinka vyvrací po příjezdu domů, běhá po schodech bez drže nahoru a dolů, jako čamrda :-)
Verze pro tisk...
 1.7.2002
Dnes se konečně opět oteplilo, včera se nedalo o krásném letním dni ani mluvit. Ráno byla na území republiky naměřena rekordní teplota, tuším že 6,3oC. Brrr, taková zima hned na začátku prázdnin :-(
Martinka je vyfocená v naší dolní zahrádce při otrhávání angreštu. Jak sama říká,"Ande!", nebo tak nějak, občas je složité správně porozumět. Ještě ve čtvrtek nic moc, ale dnes jsme usoudili, že je zralý. Je trochu tvrdší, Martinka ho však hamá celkem obstojně. Vloží bobulku do pusinky, rozkousne, maličko se zašklebí a po pár vteřinách vyplivne tvrdou část se slupkou. Prostě si poradí.
Po následném přesunu na velkou zahradu zjišťujeme vyšší zralost zdejšího angreštu rostoucího na jediném zbylém stromečku. Nezbývá nic jiného, než také ochutnat :-)
Po svačince s Danou sedíme u stolečku a odhadujeme velikost prostoru od stolku k prvnímu záhonu. Stejně jdu posléze pro svinovací čtyřmetr. Jistě se ptáte, co máme s volným prostorem za lubem. V katalogu Tesco mají bazén o průměru 3,66m za 4000,-Kč včetně filtrace. No nekupte to, zvláště, když nám na něj chce Hradecká babička přispět. Kvůli bazénu jsme přestěhovali i náš zahradní stoleček stranou k plotu do příjemného zátiší za jasmínovým keřem. Museli jsme konstatovat, jaké je to krásné místečko, učiněná zašívárna. Z cesty na nás není pořádně vidět a my také nevidíme na druhou stranu. Právě volala babička z Hradce, ráno se stavila v Tescu a bazény už nemají. Vzhledem k ceně zmizely z obchodu hned první den. Škoda, třeba se časem naskytne nějaká výhodná nabídka
Nejlepší zážitkem bylo odvalení stolu ze starého místa. Na hlíně se v kolečku o průměru cca 90cm nacházelo plno slimáků, celá plná půllitrová sklenice od majolky.
Verze pro tisk...
 2.7.2002
V noci nás Martinka probudila a zároveň velmi překvapila. Ticho, tma a najednou se ozve hlasité kvílení. Jak se probouzíme, dochází nám, že Martinka brečí úplně jinak. Piští a křičí,"Točí točí čičí čičí mňááááůůůůů mňaaaaůůůů!" Přitom se radostně směje :-) Martince se asi v noci zdál o kočičkách velice živý sen, až se z něho probudila. Bylo to opravdu poprvé.
Ráno dávala Dana Martinku na nočník, aby se alespoň vyčůrala. Chvíli seděla, Dana se jí ptala,"Martinko, budeš čůrat do nočníčku?" Následovala záporná odpověď, Martinka se zvedla z nočníku, dřepla si na bobek a za chvíli bylo slyšet čůrání. Přestavte si to, vyčůrala se na dlažbu! Naštěstí šikovně, nožičky zůstaly suché. Martinka si napravila reputaci čůráním po obědě, měla pěkně plný nočníček.
Navečer šla Dana vařit složitější večeři a my s Marťou zůstali na zahrádce. Jak jsem psal včera, máme přesunutý stoleček do rohu zahrady. Dana strávila celý den s Martinkou na zahrádce a povídala, že by se jí hodilo mít tam rádio. Staré mi zlikvidovala Martinka přepólováním akumulátoru. Vzhledem ke skutečnosti, že máme po domě natažený místní dráťák s rádiem Impuls, nás napadlo dotáhnout dráty i na zahrádku. První zamýšlenou variantou bylo zakopání do země, ale byla zavrhnuta. Nakonec dopadla druhá, tedy vrchem. Musel jsem vyvrtat díru do dřevěné stěny stodoly. Martinka mi přitom vydatně pomáhala. Jak tak stojím na žebříku, povídám,"Martinko, podej mi ten drát ze země!" Martinka nelení, přijde ke kabelu, ukáže na něj a něco povídá. Odpovídám,"Ano to je on!" Na to Marťa sebere kabel ze země a podá mi ho. Vidíte, jak si rozumíme i když jí občas nerozumím?
Dnes je Martinka vyfocena v kumbálu při uklízení hraček přinesených ze zahrádky.
Verze pro tisk...
 3.7.2002
Již delší dobu se chystám napsat něco o plánovaní dovolené, snad už si chvilku najdu. Po příjezdu z práce jsme si s Martinkou dali k odpolední svačince poprvé vanilkový Smetánek. Je ve stejném kelímku jako Bobík, jenom vzhled je jiný. Martinka ochutnávala s velkou opatrností a po mém přesvědčování, že se jedná o milovaného Bobíka v jiném kelímku zhamala neochotně tři lžičky. A dost! Vzal jem jí lžičku a během vyprávění pohádky o pejskovi a kočičce celkem ochotně otevírala pusinku a všechno snědla :-)
Dana odjela do Ústí a my s Martinkou vyjeli na kole. Chvíli jsem před odjezdem studoval mapu a mírně řečeno neodhadl konečnou vzdálenost. Na mapě vypadají vzdálenosti malé, když neuvažujete ty všudypřítomné kopce. Ujetá vzdálenost nakonec neměla daleko do 30-ti kilometrů. Celá cesta nám přitom trvala dvě a půl hodiny. Dvakrát jsem si spletl cestu, poprvé jsme museli jet po louce v níž byly téměř neznatelné stopy po autech a cesta nás nakonec dovedla do dětského tábora nacházejícího se u řeky na odlehlém místě. Nakonec se nám podařilo dojet až do hospůdky pod hradem, kde jsem musel bezpodmínečně doplnit tekutiny z krásně orosené sklenice.
Martinka se také pořádně nabumbala ze své lahvičky s čajem, opatrně ji odložila a šup, byla na pískovišti. Dnes bylo vidět, že jsou už prázdniny. Všude plno dětí, vedle hospůdky se nachází indiánský tábor, děti spí v opravdových tee-pee. Na pískovišti bylo také husto, ale Martinka si očividně místo vymohla. Jedné holčičce vytrhla lopatku z ručičky a druhé lopatkou rozbořila všechny bábovičky, uplácané jejím tatínkem :-) Zatímco jsem si v klidu šel pro druhé pivo, přinesl starší brácha klukovi sedícímu na obrubě pískoviště talíř s hranolkama. Měli byste vidět děti, sesypaly se na talíř jako kobylky. Ze všech vítězila Martinka, měla hranolek plné ručičky a také dohamala poslední. Na fotografii ji můžete vidět v okamžiku jejího,"Není!" Chudák klučina, seděl jako by mu uletěly včely a nestihl se ani bránit :-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
4.7.2002 7:14:48 Alena
Možná, kdybyste ji začali krmit hranolkama, že by přibrala, ale v rámci ochrany zdraví vám to nedoporučuji. Lepší hubená nežli ...
Nesnáším rodiče, kteří krmí děti hranolkama a podobnými pochutinami (a dávají jim pít kokakolu.
Ale Radku, už se s těmi kilometry lepšíš.
Zdravím Alena | |
 4.7.2002
Na začátek vám popíšu jednu příhodu z koupání. Tedy spíše před koupáním. Jak je již v poslední době zvykem, jde Martika se mnou do koupelny připravovat koupání. Umí si sama otevřít dveře, stiskne kliku a zatlačí. Vejde do koupelny, na zemi se většinou nachází přenosný teplovzdušný ventilátor ( Většina lidí ho zná jako Etaviro :-) ). Martinka na něj prstíčkem ukáže a povídá,"Tam tam páálíí!" Musím ho odstranit z cesty, aby si mohla zalézt až dozadu mezi sprchový kout a vanu. Našla si tam z obkladů vytvořenou rampu na sezení, původně určenou na odkládání šampónů a tak. Dnes, zatímco se napouštěla voda do vany, svlékám Martince oblečení ( Co to povídám, svléká se vlastně sama :o) ). Posadím ji na nočník se slovy,"Martinko, už by jsi se mohla konečně vyčůrat do nočníčku!" Později se ukazuje, že je to jenom tatínkovo zbožné přání. Martinka sedí na nočníku a vymýšlí blbosti ( Jak by se mohla potom soustředit na čůrání, viďte? ). Přitáhne si před sebe všechny tři drátové otočné věšáčky na ručníky a dělá, že sedí za mřížemi. Děsná legrace :-)
Vzápětí mačká vypínač druhého foukacího topení umístěného na zdi těsně pod stropem. Samozřejmě na ni začíná foukat teplý vzduch. Martinka se snaží trefit prstíčkem do vypínače, přitom mhouří očička proti proudu vzduchu. Ne a ne se trefit. Pomáhám jí a vypínač mačkám sám. Martinka si ulevuje a povídá,"Dobrý, díky!" Asi se tvářím příliš překvapeně, neboť Martinka doplňuje svá slova,"Promiň!" :-) Je to ale zlatíčko, viďte?
Dnešní vybraná fotografie pochází z odpoledne, přesně z půlhodinové pauzy mezi dešti, od včerejška jde opět jedna přeháňka za druhou. Včera večer to bylo nejhorší v Jižních Čechách, vichřice a bouřka tam přerovnaly hodně stromů a zaplavily spoustu sklepů :-(
Verze pro tisk...
 5.7.2002
Po včerejším propršeném dni se dneska vyjasnilo a tak můžeme trávit den opět na zahrádce. Pohodička, sedím s notebookem venku u stolu a Martinka věší s Danou prádlo (Pomáhá podávat kolíčky). Pomalu roztápím gril, večeři vařím já a máme připravené makrely.
Martinka tu měla těsně před obědem malého Radečka, byli jsme u nich tuhle na návštěvě. Dnes přijel s rodičema, hlavním důvodem příjezdu byl plný vlek zeminy za autem. Zakoupili dětem čtyřmetrový bazén, tak připravují podklad pěkně z gruntu a my na dolní zahrádce hlínu využijeme. S Radečkem byla na písku i jeho starší sestra Denisa a tak si společně s Martinkou moc vyhráli. Ani jsme o dětech nevěděli. V jednu nestřeženou chvilku zaslechli Martinka s Ráďou popelářské auto nad zahrádkou a tak společně utekli asi padesát metrů od branky. Šli by si společně sami výlet :-)
Kolega původně volal, že přijedou až po obědě, ale chtěli aby se Ráďa s Martinkou potkal, proto přijeli před obědem. My byli s Martinkou mezitím 5 kilometrů od vsi. Vyjeli jsme si na kole, obhlédnout v sousední vesnici veřejné koupaliště. Jenomže zazvonil mobil a my se museli vrátit.
Ráno jsme šli s Martinkou na nákup do samoobsluhy pro rohlíčky ke snídani. V obchodě bylo na první pohled jasné, že jsou tři dny volna. Fronta na košíky téměř až ven. Z toho důvodu jsme si nemohli vybrat košík na kolečkách v němž Martinka normálně sedí. Vzal jsem si košíček do ruky a Martinku nechal běhat volně bez vodítka :-) Zkoumala věci na něž běžně nedosáhne, maličko přerovnala rohlíky v bedýnce a samoobsluhu oběhla kolem dokola. Ani jsem se nenamáhal za ní běžet, při té hustotě lidí bych stejně neměl šanci. Nakonec, při placení u pokladny mi Marťa zdrhla otevřenými dveřmi ven a já ji musel nahánět za velkého pobavení všech stojících ve frontě. Nakupování s Martinkou je jedním slovem zábava. Stihli jsme se doma ještě nasnídat a maminka se mezití trochu dospala. Martinka mě dnes moc překvapila, vstávala na kojení v sedm a spinkala ještě hodinu. Zázrak :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
26.6.2002
27.6.2002
28.6.2002
29.6.2002
30.6.2002
1.7.2002
2.7.2002
3.7.2002
4.7.2002
5.7.2002
- 
24.5.2007
