 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 25.7.2002
Martinka se po ránu poprvé pořádně probudila v sedm hodin. V polosedu dokola opakovala,"Bumbu bumbu bumbu!" Dana jí musela lahvičku s čajem donést, od včerejška nemáme postýlku u naší postele, nýbrž na druhém konci ložnice. Doslova na druhém konci, ložnice má rozměry 5,5x2,2m. Takový dlouhý klenutý tunel. Za další čtvrthodinu se Marťa opět dožadovala pítí a tak když se to stalo potřetí, Dana povídá,"Martinko, až se nabumbáš, polož prosím lahvičku na okno!" Martinka se postavila a skutečně lahvičku umístila na okenní parapet :-)
Martince se moc líbilo naše společné nakupování, šli jsme si do samoobsluhy zakoupit něci k snídani. Při té příležitosti nakousala makovku, zatímco jsem odpočítával rohlíky do pytlíku. Hned jsem jí ji zabavil a doma tak měla ke snídani něco, co si sama vybrala.
Po snídani se Daně Martinka zdála nějaká teplejší, proto ji ihned změřila. Opravdu, teploměr ukázal 37,3oC. Mimo to Martinka kašle tak jako více z průdušek, Dana má obavy, zdali to Martinka nechytla od ní. Uvidíme, pokud se to nezlepší zítra dopoledne zajedeme k doktorce.
Vzhledem k brzkému probuzení není divu, že mi málem usínala při dopolední procházce. Sotva jsme se dostali na cestu, přiběhl sousedovic pejsek Beníček a chtěl abychom ho pustili domů. On totiž bez problémů přeskočí plot kdykoliv se mu zachce, ale zpátky to neumí. Běhá okolo a většinou u nás žadoní o otevření branky :-) Martinka se k němu hnala, Beníček se na ní otočil a můžete vidět Martinku v okamžiku jejího,"Bojí bojí!" Jinak se mají moc rádi a kamarádí spolu. Dana během našeho minivýletu stihla uvařit oběd. Šli jsme s Martinkou nahoru do čtvrti, Martinčina únava byla na místě, chůze do takového kopce zmůže i dospělého s delšíma nohama.
Odpoledne jsme jeli na předdovolenkovou poradu ke známým. Co se tam dělo napíšu asi ve zvláštním článku. Jisté je že po návratu měla Martinka teplotu 38,2oC, dostala po koupání preventivně čípek Paralenu a ráno zajedeme k doktorce. Během návštěvy na sobě nenechala náznaky jakékoliv únavy znát a řádila ostošest :-)
Verze pro tisk...
 26.7.2002
V noci na dnešek Dana několikrát vstávala k Martince zkontrolovat ji, neboť hlasitě kašlala. Ráno po probuzení ji změřila a podle údaje teploměru 37,2oC, padlo konečné rozhodnutí. Nemá cenu v pátek odkládat návštěvu lékaře, stejně bychom potom museli jet o víkendu na pohotovost a víme jak to na pohotovosti v okresním městě vypadá. Nehledě k tomu, že musíte kolikrát jet do lékárny 20km na druhou stranu od nás do dalšího města :-(
Abych se ještě vrátil k měření teploty pod paždí - Martince se moc líbí. Již dopředu povídá,"Tam tam pípípí!", ukazuje přitom na stůl, kde se nachází teploměr. Je digitální a pípací, proto Marťu tolik zajímá.
Jedeme k doktorce, naše má jak se později ukazuje bohužel dovolenou. Jsme objednaní před desátou hodinou a nakonec můžeme být rádi že se dostáváme na řadu po jedenácté hodině. Do ordinace jde jenom Dana s Marťou, já raději čekám venku, nevím jak by se na moji přítomnost tato doktorka tvářila. Například na ortopedii jsem byl vypovězen, naopak na rentgenu byla moje přítomnost vítána, aby se Marťa tolik necukala. Samozřejmě, dnes na rentgenu nebyla ;-)
Během úmorného čekání v dosti plné místnosti nebyla na Martince absolutně znát jakákoliv nemoc. Řádila s větší holčičkou, lezly společne do poliček pod přebalovacími pulty a honily se kolem dokola laviček. Po chvíli přišel asi 5-ti letý kluk s maminkou a představte si, přivezl si panenku v modrém kočárku. To bylo ale číslo, zamkl čekárnu zevnitř, lezl po přebalovacím pultu, rozházel na něm matrace a prováděl spoustu dalších věcí bez povšimnutí jeho maminky. Martinka mu mezitím sebrala kočárek a drandila po čekárně. Však také po chvíli linoleum neslo znatelné stopy po černé gumě z koleček ;-) Martinka se tak rozdováděla, že nechtěla u nás být ani 5 sekund :-)
Konečně volá sestřička naše jméno a holky jdou dovnitř. Sotva zaklapnou dveře, uvnitř se ozývá Martinčin křik. Přestává až když se opět objevují ve dveřích. Sotva prý doktorka vytáhla stetoskop aby si ji poslechla, Martinka začala brečet.
A výsledek? Martinka dostala antibiotika v roztoku, bude je brát po osmi hodinách, jmenuje se to Ospexin. Nějaký nález v krku má, ale prý to zatím není hlouběji. Vzhledem k anamnéze, tedy že Dana prodělala dosti těžký zánět průdušek, musí být Martinka doma do příštího pátku a brát antibiotika.
Jak říká Dana, po třech týdnech strávených doma v nemoci se konečně těšila na ven a takhle to dopadlo. Zvláště, když v předpovědi počasí ukazují od zítřka konečně opět letní teploty a sluníčko. Jo, jo takový je život. Já si také představoval dovolenou jinak, ale co se dá dělat :-)
Verze pro tisk...
 27.7.2002
Martinka musí brát antibiotika po osmi hodinách, Dana po telefonické poradě s babičkou zvolila pro začátek čtyři hodiny odpoledne. Jak si jistě sami dokážete spočítat, noční dávka vychází na půlnoc. My s Danou jsme koukali do půlnoci na televizi(Já zpočátku spíše pracoval na počítači, připravuji něco nového, těšte se... :-) ).
O půlnoci nastal dlouho očekávaný okamžik podávání antibiotika Martince lžičkou. Předešlý odpolední pokus nedopadl nejlépe, Martinka po něm byla zralá na přestrojení. Podívejte se jak je (ne)snadné vpravit Martince lžičku do pusinky.
Budím Martinku, Dana si šla mezitím vyčistit zuby do koupelny. Marťa se probírá, beru ji jako miminko do lehu na ruku a snažím se jí vpravit druhou rukou lžičku do pusinky. Pusa je však na zámek. Přichází Dana a násilím otevírá Marťe pusinku. Sláva, leju jí obsah lžičky dovnitř. Bohužel, ještě není vyhráno. Martinka zručně vypudí jazykem téměř celý obsah a ten mi vyteče na rukáv domácího oblečení a i na kraťasy. To nic, Dana nabírá druhou dávku a to je již Martinka téměř úplně vzhůru. Druhá dávka dopadá o něco lépe, ovšem za hlasitějších protestů.
Jdeme spinkat nic netuše, že se Marťa probere ráno v šest. Do čtvrt na osm se ji daří Daně držet v postýlce. Vstávám, abych ji oblékl a Dana se mohla alespoň chvíli dospat.
Třetí pokus s podáváním léku ze lžičky je prozatím nejpovedenější, asi to chce cvik. Martinka doposud moc nemocná nebyla, takže jsme v této oblasti začátečníci. Doufám, že to v brzké budoucnosti nebudeme příliš potřebovat :-)
Navečer se Martinka bavila stavěním komínů, jeden takový můžete vidět na fotografii. Jak se ze svého výkonu překvapená můžete posoudit sami ;-)
Verze pro tisk...
 28.7.2002
Martinka je od rána přinejmenším hodně rozkňouraná. Jisté je že teplotu od rána nemá a kašel se také nestupňuje. Martinka pěkně vykašlává, tam bychom problém nehledali. Pravděpodobnější budou zoubky. Pravidelní čtenáři si jistě všimli, už delší dobu nemáme žádný nový přírustek. Pokud se Martince podíváte do pusinky(Je potřeba zachovávat maximální opatrnost, neboť hodně a ráda kouše. Naštěstí je očkovaná. :-) ), jsou vidět naběhlá místa s ukrytými trojkami. Zdá se, že se hýbou snad všechny čtyři dohromady. Au, au to musí bolet! Jak říká Dana,"Mě leze stále jeden moudrák a úplně to stačí, jak teprve musí trpět Martinka!"
Poprvé jsem po ránu rozzlobil Marťu já, chtěla si v ložnici vytáhnout z balíku čistou plínku, přitom měla už jednu připravenou v obyváku. Začala se vztekat a vydrželo jí to až do oběda. To víte, snídaně nic moc, obrala ze čtyř kousků chleba sýr a tím to haslo. Jediné co si s chutí dala bylo kiwi od Dany lžičkou. To má ráda snad pokaždé.
S obědem také žádná sláva, stěží snědla polívčičku a do druhého(Měla na talířku omaštěné brambory) jenom dloubla vidličkou. Samotné brambory má přitom tak ráda. Dana ji raději uložila do postýlky, snad se vyspí a zklidní. Oběd má schovaný na potom. Jak vidíte, není to jednoduché.
Po odpoledním spánku se Martince opravdu očividně ulevilo. Navečer již neměla teplotu a celkově vypadá lépe.
Dana vyndala ze skříně pěnové dlaždicové puzzle. Vyfotil jsem Martinku, když ho používala coby lehátko. Jinak, každý dílek odlišné barvy se dá rozebrat, Martinka na to samozřejmě záhy přišla a můžu Vám říct, že složit něco z takové hromady různě zahnutých dílků je pěkná fuška. Poučeni pro příště, dáme Martince na hraní jednu až dvě dlaždice, abychom potom nemuseli skládat zpátky všech deset :-)
Verze pro tisk...
 29.7.2002
Jistě jste si všimli novinky - konečně dokončené rubriky zobrazování a vkládání Vašich příspěvků. V databázi se postupně objevily tři a tak jsem několik večerů věnoval programování. Pokud máte nějaké připomínky, klidně je adresujte na mou adresu, případně do Diskusního fóra.
Tak dost technických detailů, venku panuje překrásné letní počasí a holky musí trávit den zavřené doma. Ještě štěstí že interní teplota nepřekračuje 23oC. Pokud jste zavření doma, venkovní teplota Vám ani nepřijde tak vysoká. Dnes přesahovala 30oC.
Dana vypadá dobře, kašle už velice sporadicky. Ráno jedeme na kontrolu. Zato Martinka má opět zvýšenou teplotu. Těžko říct, kde je příčina. Můžou to být i zoubky, Martinka má dásně pěkně nateklé.
Martinka nechce poslední dny moc hamat. Zato v pití překonává všechny svoje rekordy. Představte si, dnes vypila minimálně jeden a půl litru čaje. Vezme si lahvičku a celou stovku vytáhne na několik loků. Aby neměla po ránu čaj studený, strkáme lahvičku na pár sekund otočit do mikrovlnky. Martinka si vezme lahvičku, ochutná, prohlásí,"Tudí!" a hrne se s lahvičkou k mikrovlnce. Strčíte lahvičku ohřát, podáte ji teplou Martince, Marťa ochutná a pro změnu povídá,"Pálíí!" :-) Tak si vyberte. Došlo to už tak daleko, že vyžaduje ohřívání lahvičky každých deset minut.
A jak je to s hamáním? Jedním slovem hrůza. Od příjezdu domů se Martinka tak nějak nemůže srovnat. Ke snídani nechce chleba, k obědu sní pár kuliček hrášku z polévky a několik lžiček samotné polévky. Jako druhé dnes dostala rýži s rajčátkem a paprikou, nesnědla ani polovinu. Já se zdržel déle v práci a odpolední svačinku do ní dostávala Dana. Byl to prý boj. Já mohu posoudit večeři, zhamala pár vařených omaštěných brambor a kousek přírodně upravené tresky. Stále ale nejí tak jako před čtrnácti dny. Zřejmě ji musí trápit přinejmenším zoubky a kašel :-(
Dnešní foto je pořízené při večerním koupání ve vaně. Marťa Vám předvádí, jak umí krásně plavat na bříšku. Omluvte zhoršenou kvalitu, v koupelně nejsou ideální světelné podmínky.
Verze pro tisk...
 30.7.2002
To že má Martinka zápal plic jste si již mohli přečíst v článku Je to zápal plic. Nevím jak Vy si představujete dítě mající tuto nemoc, ale já asi takto: má veliké horečky, nejí, kašle a vůbec nevypadá dobře. Kdyby Martinka nevykašlávala, ani byste si nevšimli, že je nemocná. Řádí, hraje si a vůbec vypadá spokojeně.
Odpoledne se byla na skok podívat s Danou u sousedky a přinesla si zapůjčenou pravou ruskou bábušku. Můžete vidět Martinku na fotografii, jak si s ní hraje. Dokáže ji bravurně rozebrat na jednotlivé komponenty a opět složit. Žádný problém :-) Je totiž vytrénovaná ze svých skládacích kelímků. To je v podstatě podobné.
Antibiotikum, které Martinka dostala se jmenuje Klacid. K tomu navíc na lepší vykašlávání Lontermin sirup a speciální granule s živou mléčnou kulturou na vylepšení střevní mikroflóry. Kromě toho má jíst živé jogurty. To nám připomnělo - když jsem psal před několika týdny článek o Daně, jak jí není dobře po antibiotikách, ihned na článek reagovala kamarádka Martina z Ohia, že při aplikaci antibiotik se mají jíst živé jogurty, aby se obnovovala ta správná střevní mikroflóra. Ona sama s tím má velice nepříjemné zkušenosti, když právě jogurty nejedla.
Jak jsem psal minule o veliké obratnosti Martinky v lezení na dětskou židli, má dnes další prvenství. Po večeři jsme dali Martinku na zem běhat, ona po chvíli přišla ke kuchyňské židli a celkem jednoduše na ní vylezla a posadila se. Prozatím lezla pouze opačným směrem. Je to pro nás další signál, už ani stůl není bezpečná odkládací plocha. Teď jenom zbývá, aby přišla na možnost přesunu židle na jiná místa. Třeba ke kuchyňské lince na níž Dana položila lahvičky s léky. Děti jsou vynalézavé a asi to nebude dlouho trvat ;-)
Verze pro tisk...
 31.7.2002
Včera při rozebírání Martinčiny nemoci jsme došli k závěru, že Dana prodělala asi také zápal plic, jenom se jí to více rozjelo. Vždyť jí doktorka naordinovala nejdříve Penicilín, který nezabral a na rentgen šla také až po čtrnácti dnech.
Vchodové dveře vedoucí na násep máme během zimy zdvojené. Přes léto jsou vnitřní nahrazené sítí proti mouchám. Martinka až do dneška uměla otevřít pouze tu první síť, neboť její klika se nachází relativně nízko. O venkovní dveře se nesčíslněkrát snažila, ale bez většího úspěchu.
Dopoledne šla Dana sebrat prádlo ze zahradního sušáku v domnění, že Martinka je doma. Jaké bylo její překvapení při návratu na dvorek! Martinka pobíhala po náspu a evidentně by šla dál. Podařilo se jí dnes poprvé otevřít venkovní dveře :-)
Jak jsem psal včera, má Martinka hamat jogurty. Jenomže ona je jako naschvál nechce ani vidět. Dokázala to i dnes při svačince.
Dana podává Martince jogurtek s jahodama, Marťa běží s jogurtem v jedné a lžičkou v druhé ke stolu s výkřiky,"Ham ham ham!" Před stolem prudce zahýbá doprava ke svojí již rozložené dětské stoličce. Má ji ve stolečkové úpravě. Chce hamat jedině a právě na malé stoličce. Nechce hamat jak se později ukazuje, jenom míchá jogurtem a patlá ho na stoleček :-) Beru ji k velkému stolu, ale výsledek je stejný. Přichází Dana, bere si Martinku na klín a zkouší jí dát jogurt sama. Následuje pusa na zámek a odmítavé Martinčino vrtění hlavičkou, doprovázené jednoznačným,"Ne ne ne!"
Dana vytahuje dalšího trumfa, snaží se Martince zpívat,"Skákal pes, přes oves..." Během produkce strčím jednu plnou lžičku Martince do pusinky. Další nechce. Dana mění repertoár na,"Já do lesa nepojedu...", což má za výsledek další spolknutou lžičku. Nakonec se jako nejúspěšnější jeví skladba,"Na tý louce zelený, pasou se tam jeleni...", během níž se mi podaří dostat do Martinky téměř půlku kelímku. Jak vidíte, takové krmení může být i velká zábava ;-)
Jelikož trávíme většinu času doma, nemáme moc fotek do fotoalba. Dnes jsem Martinku fotil navečer při stavění komínu z kostiček. Docela se učí a už je umí spojovat :-)
Verze pro tisk...
 1.8.2002
Martince je viditelně lépe, možná se tak dá usoudit i z množství vypitého čajíčku. Zatímco v minulých dnech vybumbala neskutečné množství přes litr a půl, dneska opět stagnuje. Dana volala ke své doktorce na výsledky vyšetření krve a má úplně všechno v pořádku. No, úplně ne, sedimentace je nad normálním limitem, čili vysoká. Má se objednat tak za tři týdny na novou kontrolu.
Martinka vypadá úplně zdravě až na jídlo. Jak jedla bezvadně před nemocí, teď je to jedním slovem hrůza. K obědu například hamala polívčičku a jediné co z ní zásadně nechtěla byly brambory. Přitom brambory byly donedávna její nejoblíbenější. Musíte si předem důkladně rozmyslet v jakém pořadí jí dáte jídlo na talíř. Abych to vysvětlil, dostane-li Martinka dohromady na talířek brambory s uvařenou brokolicí, zhamá brokolici a brambor se ani nedotkne. Ten samý případ nastane v rozdělení jídla a podání jako první brokolice. Musíte jí nejdříve dát na talíř pouze brambory a potom máte šanci, že nějaké sní. Tak to je a nevíme co s tím dělat. Zbývá jedině doufat, že se Marťa časem srovná :-)
Dana byla navečer objednaná o půl sedmé ke kadeřnici. Martinka také už potřebovala trochu ostříhat jemné konečky vlásků a tak jsme šli všichni. Kadeřnice sídlí pár metrů za domem, přeběhli jsme tedy deštěm s deštníkem nad hlavou. Dnes totiž celý den prší a je vlhko jako v prádelně :-)
Martinka se posadila čelem k Daně na klín a celou dobu stříhání držela, nevydala ani hlásku. Asi jí to bylo příjemné. Udivila všechny přítomné paní, až povídaly jaké je Martinka neskutečně hodné dítě ;-) Měly by ji vidět doma, jak se občas vzteká, hlavně když má jíst :-) Po ostříhání jsme s Martinkou šli domů, Dana ještě čeká na ostříhání. Je půl osmé, uklidíme společnými silami hračky, půjdeme připravit koupání a spát.
Verze pro tisk...
 2.8.2002
Martince je lépe a lépe, jenom s jídlem zápasí. Ostatně jsem Vám o tom psal již včera. Antibiotika má z půlky využívané. A jak to vím? Stačí se podívat na krabičku. Je tam 14 obrázků bakterií. Ze začátku jsou černé a vysmáté, ke konci vybledlé a smutné. Je to taková pomůcka pro rodiče. Jakmile si dítě vezme lék na lžičku, vymáčknete jeden obrázek a je to. Nezapomenete na žádnou dávku a dítě se alespoň pobaví :-)
Jak jistě víte, čím je Martince lépe, tím méně pije čajíček. Občas však dokazuje, že umí vypít téměř celou lahvičku jak by se dalo říci na Ex. Například včera před usnutím: Dana jí podá lahvičku, Martinka si lehne na zádíčka a dělá miminko. Leží, v ručičkách drží lahvičku a tahá a tahá. Za chvíli se ozývá jasný zvuk svědčící o prázdné lahvičce. Jak říká Dana,"Vždy když ji vidím takhle vypít lahvičku si říkám, zítra zkusíme mléko. Jenomže na to do příštího dne zapomenu!"
Martinka už několik dní nemá teplotu, ale i přesto se hodně v postýlce potí. Včera při podávání antibiotik ve 2200 měla pod hlavičkou pěknou louži. Zatímco jí Dana dávala lék, já musel otočit preventivně matraci, aby neležela v mokru. Je možné, že za to může nezvykle vlhké klima panující venku. Počasí nasvědčuje příchodu období dešťů.
Dnes je Martinka vyfocená v okamžiku velikého zaujetí. Čte si brožurku o antikoncepci, která se může brát i během kojení ;-) Vůbec jí nevadí, že tam nejsou žádné obrázky, pravděpodobně chce přijít na záhadu, co mají dospělí na těch klikyhákách :-) V pozadí si všimněte mojí počítačové bedny, vzhledem ke skutečnosti že je vyrobena z ocelplechu ji Martinka využívá coby magnetickou tabuli pro své magnetky. Na Danin počítač jí to nejde, je totiž z plastu :-)
Verze pro tisk...
 3.8.2002
Martinka se naučila celkem slušně polykat antibiotika ze lžičky, i když zpočátku jsme to do ní museli dostávat společnými silami. V deset hodin dopoledne není co řešit. Zato o deseti hodinách večerních bych řekl úplný opak. Nesmíme se divit, o půl deváte Martinka zabere a my ji v deset probudíme. Brrr, hrozná představa.
Po chvíli přesvědčování Marťa procitá, začíná se bránit a křičet. Já ji držím nožičky aby se neotočila na bříško, Dana má připravenou plnou lžičku u pusinky a čeká až ji Martinka otevře. Marťa ovšem nechce, ale vzápětí neprozřetelně pusinku pootevře a šup, už má obsah lžičky uvnitř. Polyká a je to v pohodě. Jdeme spinkat.
Dana původně chtěla srovnat dobu na osm hodin. To je úplně ideální čas. Jenomže paní doktorka povídala,"Čím dříve si Martinka vezme první dávku, tím to pro ní bude lepší!"
Odpoledne tu byla babička z Hradce. Přivezla Martince krásnou zelenou potvůrku z televizního seriálu Teletubbies. Martinka má seriál moc ráda, dívá se na něj každý den. To je v podstatě jediný pravidelně sledovaný pořad, jinak televizi téměř nepouštíme. Teletubbies jdou ráno od půl deváté, což Martinka samozřejmě nestíhá neboť snídá. Dana jí nahrává každý díl na video a může tak Martinku zabavit případně i odpoledne je-li špatné počasí nebo nálada.
Martinka předvedla babičce v reálu, jak dovede zlobit při jídle, až nechtěla babička věřit vlastním očím. Nakonec zhamala k večeři kousek domácí pizzy a navrch pár suchých cornflakes.
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
25.7.2002
26.7.2002
27.7.2002
28.7.2002
29.7.2002
30.7.2002
31.7.2002
1.8.2002
2.8.2002
3.8.2002
- 
24.5.2007
