 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 4.9.2002
Po ránu šla Dana s Martinkou na procházku. Pěkně po svých bez kočárku. Martinka si cupitala až na hřiště, kde se shromáždily děti z místní školy. Prvňáčci a i starší. Prvňáčci, ještě neukáznění se učili stavět do řady podle velikostí a vůbec na nich ještě nebyla znát nějaká školní kázeň. Martinka se celkem bavila a nejraději by se k dětem sama připojila. To ještě neví co ji čeká ;-)
Při cestě do krámu se Marťa setkala s Lucinkou a její maminkou. Od Lucinky se naučila běhat a dupat kolem dokola s ohlušujícím křikem a pištěním. A což teprve začnou-li holky řádit společně! Celé okolí se baví a auta málem zastavují na silnici :-)
Od dětí Martinka pochytila i jednu říkanku, kterou na hřišti povídaly. Je to Myšičko myš, pojď ke mě blíž, nepůjdu kocourku nebo mě sníš. Martinka ji povídala sama před večeří. Ovšem opět ve svém aranžmá - "Myšičto myš blíííž!" Ona si vůbec neustále rozšiřuje repertoár. Skoro bych řekl, že každý den umí něco nového. Jojo, nemá ještě tu svoji hlavičku zaplácanou nesmyslným obsahem ;-)
Navečer Dana vařila večeři a chvíli bušila do klávesnice počítače, my s Marťou zatím pracovali venku. Alespoň Martinka prohlásila při příchodu na pracoviště,"Martinka, tatínek pracovat!" Šalovali jsme společnými silami bednění pro zítřejší betonáž části náspu a schodů. Martinka se zamazala málem k nepoznání, ale byla šťastná, že může pomáhat. Během chvíle roztahala hřebíky, rozházela do trávy vruty, nářadí jsem hledal po celém dvorku a mohl bych ve výčtu ještě chvíli pokračovat :-)
Verze pro tisk...
 5.9.2002
Dana šla dopoledne společně s Martinkou na návštěvu k malému Ondrovi. Ondra je o maličko starší, přesto ho Martinka přerostla. Zpočátku se Ondra vztekal když mu Martinka brala jeho hračky, v okamžiku odchodu bylo již vše jinak. Děti se rozkoukaly a zvykly si na sebe.
Martinka mi odpoledne pomáhala při betonování náspu. Dana ji chtěla ponejprv dovést až na zahrádku, Martinka však potřebovala být se mnou a pomáhat mi. Nevěděla kam se dívat dřív. Pustil jsem míchačku, Marťa ji pozorovala za neustálého ukazovaní prstíčkem a komentování,"Točí se, točí se, betóón!" Velice ji zaujal cement v pytli a snažila se mi pomoct s jeho transportem do míchačky, jak můžete vidět na fotografii. Musel jsem jí zkazit radost a mírně ji odehnat, aby nebyla příliš špinavá. Alespoň mi pomáhala chvíli dusat umíchaný beton poté co mě viděla při této činosti. Ihned si našla vlastní dřevěný špalík a opičila se po mě ;-)
Znám lepší počasí pro betonování, neboť po páté začalo nechutně pršet, přímo přívalový deštík. Vzhledem k tomu, že jsem si vše přesně časově naplánoval, nezbylo nic jiného než pracovat v dešti. Jinak bych pracoval ještě v tuto večerní hodinu. Stejně tam musím za chvíli jít, maličko urovnat povrch.
Před odpolední svačinkou jsme šli s Marťou na zahradu a v tom se kolem nás mihl sousedovic pes Beníček. Samozřejmě, opět skočil přes plot. Martinka se za ním rozběhla s výkřikem,"Benííku Beníííku!" Než jsem se vzpamatoval nebyla v dohledu. Martinka utíká opravdu velice rychle :-)
Při přesunu na zahradu jsem nesl v náručí tři zahradní židličky ze schodů. Martinka mě nepomněla varovat,"Pozóór tatíínku!" A mám to. Já ji vždy upozorňuji, když dělám něco nebezpečnějšího jako například,"Martinko pozor, řežu elektrickou pilou prkýnko, nestůj za mnou!" Martinka poslechne a odsune se jinam. Dnes mi to opravdu vrátila ;-)
Verze pro tisk...
 6.9.2002
Martinka při včerejší návštěvě u Ondry potvrdila svoji šikovnost v hledání mikrovlnky. To je její největší starostí, bude-li kde ohřát její lahvičku s čajem. Sotva troubu zmerčí, ukáže na ni prstíčkem se slovy,"Joujííí!" To jednoznačně znamená ohřát. Dana v úterý konzultovala Martinčino pití jedné značky čaje a jeho ohřívání s paní doktorkou při 18-ti měsíční prohlídce. Doktorka povídala,"Buďte rádi, že Martinka tak hezky pije, časem začne pít i jiné věci!"
Po čtrnácti dnech jsme opět u babičky. Dnes o něco dříve než je obvyklé. Musel jsem odejít včas z práce, odkrýt včera udělaný beton a opravit případné vady. Večer na to opravdu nebylo vidět. Martinka se vyspinkala cestou v autě a v jednom okamžiku těsně po usnutí vypadala velice komicky. Spinkala a jazýček měla ze čtvrtiny vystrčený z pusinky :-)
Před odjezdem jsem preventivně Martinku usadil a připoutal do sedačky, aby se mi náhodou neproběhla po čerstvém betonu. Zatímco nakládám věci, Martinka mi povídá,"Jedeme autem a babičkou!" Začíná pěkně spojovat slova do krátkých větiček ;-) Po chvíli letí dvoumotorové letadlo a dělá celkem solidní rámus. Martinka se vrtí, div si hlavičku nevykroutí, jenom aby ho zahlédla. Povídá,"De je tadlo?" Na letadla se dívá ráda, jakmile nějaké zahlédne, radostně křičí a na letadlo mává. Dana se až divila, kde k tomu přišla. Vysvětlení je jednoduché, to jsem Marťu naučil já ;-) Učím ji samé hezké věci. Například už těsně před vesnicí, kde bydlí babička jedeme kolem nádraží a Martinka volá,"Tam koleje!" Odvětím,"Martinko, umím říkanku Koleje, koleje, bába tě poleje!!" Měli byste vidět ten Danin pohled vržený na mě. Martinka možná říkanku nezaregistrovala a nepoužije ji. Uvidíme ;-)
Na fotografii krmí Martinka kachny na rybníce. Strakatá je máma a chrání svoje kachňátko, už trochu povyrostlé. Martinku kachna štípla zobákem do prstíčku, když ji chtěla pohladit.
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
6.9.2002 20:12:57 Petra petra.skolilova(zavinac)aas.cz
DNES JSEM ZCELA NAHODOU ZABROUSILA NA VASE STRANKY A JSEM SE ZASMALA.JSEM ZCELA VYCERPANA PO TYDNU PRACE, MNOHDY I ZBYTECNE (PRACUJI V LETECKE DOPRAVE A PILOTI AF UZ DRUHY DEN STAVKUJI), A VASE STRANKY JSOU UZASNE. POSILAM MARTINCE PUSINKU NA CELICKO A VAM PREJI ABY VAM DELALA CELY ZIVOT JEN STEJNOU RADOST. | |
 7.9.2002
Martinka běhala celé dopoledne venku, musíme využít hezké počasí. Dvě hodiny před obědem najednou zůstala stát před garáží, ukazovala na ni s neustálým opakováním slova,"Kolejo kolejo kolejo!" Až po chvíli se Dana zeptala,"Martinko, myslíš tím kolo?" Odpověď byla jednoznačná,"Jo jo!" Naložil jsem tedy Marťu a jeli jsme se projet.
Včerejší teorie s říkankou se nepotvrdila. Martinka si totiž stejně jako jiné děti zapamatuje to co nemá. Proto při příjezdu ke kolejím volá,"Koleje koleje poleje!" Vynechala prozatím tu bábu ;-)
Martinka si úspěšně začala říkat na velkou. Přesněji řečeno, ohlásí plnou plínku. Přiběhne domů se slovy,"Mám hanbu, mám bobeček!" Opravdu má bobek v plínce. Alespoň že si to uvědomuje. Teď zbývá málo aby si řekla předem a udělala bobeček do nočníku. To bychom ale po ní pro začátek chtěli moc, viďte? :-)
Na fotce je Martinka s kbelíkem na hlavičce. To jsem ji také naučil já už někdy před půl rokem. Nasazoval jsem si doma stejný kbelík jako helmu. Martinka má menší hlavu a tak ji má celou schovanou. Rozběhne se s kbelíkem na hlavě, dívá se jenom na nožičky a je jí úplně jedno zdali před ní není nějaká překážka. Jako včera, v plném běhu narazila kbelíkem do dědovy Octávie, pěkná rána, až se z toho Marťa posadila. Chvíli kouká a posléze povídá,"Bác!" To je jediná reakce, nasazuje kbelík na hlavu a běží vstříc novému nárazu ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
9.9.2002 14:07:15 Alena
Ahoj Lehcí,:) jen vám chci napsat, jak dopadla naše jedna známá se svým 4 letým synkem. V březnu mu byly čtyři roky a do dneška se nevykadí jinak než do plínky. Řekne mami dej mi plínku, budu kakat a kdyby mu ji nedali, tak se třeba týden nevy..., doufám, že to nebude v Martinčině případě stejné, holčičky jsou určitě čistotnější, ale léto je na učení na nočníček nejideálnější. Zdraví vás všechny teta a doufám, že se 21. 9. uvidíme u babička, my máme sraz a tak se stavím. | |
 8.9.2002
Včera odpoledne se Martinka konečně rozjezdila na svém rolopedu. Je to taková malá motorka. Doposud se jenom tak sporadicky odstrkovala a jízda ji zase tak moc nebrala. Teď hlavně přišla na správné sezení na sedátku. Dnes celé dopoledne radostně objížděla u babičky okruh kolem záhonů na zahrádce. Jede po travičce a kousek trasy kolem domu si užívá po betonu.
Při večerním koupání jsme byli celkem rychle hotovi, neboť Marťa zatáhla po chvíli strávené ve vodě za špunt, vytáhla ho a voda samozřejmě ihned vytekla. Maličko vody zachránila v nafukovacím bazénku z něhož ji přelévala do kelímku za hlasitého komentáře,"Koukej tatínku leju vodič-ku!" Roztomilé, viďte :-)
Během koupání si Martinka povídá říkanky ve své zkrácené verzi. Jednu takovou Vám popíšu - Mámo táto myš tocour táto pyč!. Jistě jste poznali, co je to za říkanku. Přesně takto vydrží i půl hodiny povídat před spaním. Kolikrát je lepší vypnout zvuk od televize a bavit se zvuky linoucími se z ložnice ;-)
Po Martinčině vyspinkání jsme ještě stihli bleskovou oslavu s předáním dárečků malé neteřince Danielce, zítra má totiž svátek. S rozbalováním jí pomáhala Martinka, stihla rozbalit náš dárek ještě před jeho předáním. Oslavenkyni můžete vidět vpravo na dnešní fotografii. Je jí více než šest měsíců, bezvadně sedí a v posledním týdnu se snaží i vstávat. Na malé Danielce pozorujeme, jak děti strašně rychle rostou.
Po rozloučení jsme pokračovali v návštěvách u hradecké babičky. Během cesty autem je zábavné poslouchat, jak Martinka komentuje okolí. Povídá,"Koleje koleje, toníček není, jedeme a babičkou autem!" Mohl bych pokračovat, ale všechno jsem si opravdu nezapamatoval :-)
Před koupáním Martinka vyblinkala kompletně celou večeři. Pravděpodobně jí zaskočil vitamínový bonbón, kdo ví, důvodů mohlo být i více. Martinka mi poblinkala pantofle, jak s ní Dana běžela do kuchyně ke dřezu. V tuto chvíli(Je právě 2030) Martinka usíná, už se z toho vzpamatovala. Jenom doufáme, že se neprobudí v noci hlady.
Verze pro tisk...
 9.9.2002
Dnes jsem po ránu vstával dlouho, prakticky až s Martinkou ve čtvrt na devět. Aplikuji v práci jedno nejmenované elektronické zařízení a to mi mělo přijít z Rakouska až po jedenácté. Proto jsem si užil ranní vstávání s vědomím pozdějšího odpoledního příchodu ze zaměstnání.
Martinku přetransportovala Dana k nám do postele a Marťa s námi vydržela neuvěřitelných 5 minut. Poté se mě snažila vyhnat z postele se slovy,"Tatínku távat, dělat korunky!" Vyhnán z postele, musel jsem jet vydělávat korunky ;-)
Chvíli před večeří si Martinka velice pěkně hrála se svými kostičkami. Jak můžete vidět, zabrala se do stavění a celkem s přehledem skládá kostky do různobarevných obrazců. Kupodivu nechce stavět komíny do výšky, takhle ji to baví víc. Kostičky dává pěkně jednu vedle druhé a pečlivě je zamačkává do výřezů v podložce.
Z koupání mám pro Vás také jednu historku. Po svléknutí oblečení zvedám Martinku do náruče, abych podal nočník na přebalovací pult. Sotva ji zvednu, slyším,"Tatínku bolíí!" Ptám se,"Martinko, copak tě bolí?" Dostává se mi nezřetelné odpovědi,"Nožička!" Jelikož špatně porozumím, opakuji otázku,"Martinko, je to ručička?" Odpověď je jednoznačná,"Nožička, tady!" Martinka si ukazuje na modřinu nalézající se na nožičce. Asi jsem ji zmáčkl. Jak vidíte, komunikace je stále zajímavější :-)
Jako poslední tu mám starší novinku. Martince jsme vařili donedávna čajíček z balené vody. Po přečtení článku v Týdnu jsme se rozhodli vodu dál nekupovat a používat pitnou z vodovodu. Článek pojednává o vodě z vodovodů, která je mnohdy kvalitnější než ta balená v PET lahvích. Zvlášť tady u nás je voda čerpaná z hluboké studny a pouze chlorovaná. Do vodovodního řádu musí být vždy, kvůli zamezení množení bakterií. Mimo jiné jsme se zbavili neustálých problémů s hromadami PET lahví ;-)
Verze pro tisk...
 10.9.2002
Martinka začíná pěkně zdravit. Jestliže sedíme na zahrádce u stolu, chodí okolo lidi a my je zdravíme,"Dobrý den!" Martinka chvíli počká až ten dotyčný zdravený kousek popojde a již se za ním ozývá,"Dý den!" ;-) Dnes před koupáním Martinka krásně opakovala po Daně,"Dobrou noc!" Naprosto dokonale a čistě, až nás překvapila.
Dana má na svém pracovním počítači spořič obrazovky, tuším s divným jménem Květináč (Nevím kde na to Bill Gates přišel :-) ). Taková krychle měnící se na koule, ostny a bůhví co ještě. Martinka vydrží dlouhou dobu stát před stolem, ukazuje na monitor, skáče radostí a křičí,"Tam tam kotičky, komín, kou-ličky, jůůůů!" Radost jí většinou dlouho nevydrží, stačí aby strčila do stolu a spořič je pryč :-)
Zatímco Dana pracovala na počítači, bylo nutné Marťu něčím zabavit. Sama se sápala na stůl se slovy,"Tam písy písy!" Dana jí tedy podala pastelky a papír, já přinesl z kuchyně židličku a výsledek je na dnešní fotografii. Martinka si malovala pastelkama. Dana jí je po jedné podává a ptá se,"Martinko, co je tohle za barvu?" Červenou Marťa ohodnotí,"Jahůdka jahůdka!" Dana ji chválí,"Správně Martinko, ta je červená jako jahůdka!" Podává žlutou v domnění, že ji Martinka přirovná ke sluníčku. Místo toho z ní vypadne,"Žutá!" Na zelenou povídá,"Zelená!" Hezky se učíme barvy, viďte? Když do Martinky odpoledne cpu jogurt, tak abych ji něčím zaujal, ukazuji jí barvy na jogurtovém kelímku. Přitom je neopomenu správně pojmenovat :-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
11.9.2002 12:18:48
...to koukam jak blazen, 19 mesicu a uz umi barvy a "r"!!!! hotovej malej genius... | |
 11.9.2002
Pro začátek musím reagovat na komentář k předchozímu článku. Martinka skutečně říká "r", a je to prakticky první písmeno jenž začala používat. Přímo se ve vrčení vyžívá, například ve slově Prrrém, což je krém. Martinka naopak neříká písmenoK na začátku některých slov. Jinak s určováním barev a jejich pojmenováváním to nebude zase tak žhavé, neboť po včerejším Martinčině výkonu nám také spadla čelist. Barvoslepá jistě není, tak proč by si nemohla příslušnou barvu zapamatovat, ne?
Dnes jsem Martinku vyfotil na její motorce při odjezdu od sousedů. Od té doby co se naučila sedět na ní a jezdit pořádně, chce mermomocí k sousedům. Důvod je velice jednoduchý. U sousedů mají hladké betonové chodníčky a motorka po nich jezdí téměř sama. Kromě toho včera naučil strejda Martinku jezdit po betonu z kopce. Pořád nemohla pochopit, že je třeba zvednout nožičky a nebrzdit až to najednou šlo. Máte ale vidět ty scény, když Marťu taháme domů. Vůbec se jí nechce :-)
Myslím, že jsme si užili jeden z posledních letošních dnů strávených odpoledne venku. Martinka si chvíli hrála na pískovišti. Bábovičky poslední dobou stavět moc nechce. Našla si jinou zábavu. Nabírá písek do kbelíku a roznáší ho po zahrádce. Lepší než když tahá na travičku kameny z cesty. Sekačka je nemá příliš ráda ;-)
Když už jsem se zmínil o sekání, včera mi Martinka pomáhala při této činnosti. Byly doby kdy se nastartovaného motoru bála a brečela, to je však již minulostí. Jedu se sekačkou a Martinka mi je neustále v patách. Myslím, že by se jí líbila taková ta dětská plastová sekačka aby mi mohla pomáhat. Jenomže příští rok na to bude asi už moc velká :-)
Martinka se při dopolední procházce bála pejska a to je co říct. Nakonec, není divu. Když si takový dospělý vlčák stoupne na zadní, převyšuje Martinku o pořádný kousek. Martinka odstoupila do bezpečné vzdálenosti od plotu, tvářičku zamračenou a opakovala svoje oblíbené,"Bojíí bojíí!" ;-)
Verze pro tisk...
 12.9.2002
Dana si jela odpoledne do firmy ujasnit práci, kterou má dělat a tak Martinku od půl jedné hlídala teta od sousedů. Já přijel až ve tři a Marťa se za mnou překvapivě hnala s radostnými výkřiky. Jindy máme problém ji odtamtud dostat :-)
Ze všeho nejdříve jsem musel Martinku převléknout do jejího již včera zašpiněného oblečení. Pokud mi má pomáhat, tak je to naprostá nutnost. Začali jsme bourat včera podepřené trámy ve stodole. V jednom okamžiku jsem se prořekl a prohlásil,"Martinko, máme tu pěkný bordel!" Martinka se toho samozřejmě ihned chytila a když jsem ten nepořádek nakládal do kolečka, neustále mi to komentovala,"Tam tam nakádat bordel tolečko!" ;-) Tím nepořádkem rozumějte hlínu a stoletý prach vybraný zpod bourané fošnové podlahy. Na fotografii můžete vidět Martinku, jak mi s velkou vervou pomáhá vyklízet věci ze stodoly. Však ji také Dana nemohla po svém návratu poznat. Obličej celý černý, oblečení špinavé od prachu, ale v očičkách naprostá spokojenost :-)
Před koupáním jsem při čištění zoubků zaregistroval konečně prořezaný zoubek, levou dolní trojku. Však od posledního nového uběhla pěkná doba. Zoubky si čistíme před koupáním při sedu na nočníčku. Není to však jednoduché. Martinka si vezme kartáček s dětskou pastou Perličkou a její jedinou starostí je pastu olíznout a spolknout. Potom má pusinku na zámek a na zoubky si nenechá sáhnout. Dana vymyslela perfektní oblbovací metodu. Vezmete si svůj kartáček, vstrčíte si ho do pusy a v tu chvíli si Martinka od vás nechá bez sebemenších známek odporu vyčistit zoubky svým kartáčkem. Přitom se zabaví čištěním vašeho chrupu. Jenom je potřeba si dávat pozor, aby se jí nepodařilo strčit vám kartáček příliš hluboku do krku ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
12.9.2002 23:08:00 Zdeňka
Pozor na to lízání zubní pasty, dělají se z toho pak na zoubcích nepěkné bílé skvrnky a to by byla přece škoda u tak malé holčičky. Jinak všechny zdravím, čtu vás každý den. | |
 13.9.2002
Sotva se Martince zahojily komáří kousance z víkendu, má od dnešního rána nové tři. I přes podrobnou kontrolu místností a síť na dveřích. Komáří kousání bylo možná i příčinou Martinčina popůlnočního probuzení. Dana Martince ráno povídala,"Martinko, musíme dnes zapnout elektrický odpuzovač komárů, aby tě žádný komár nepokousal!" Sotva Martinka zahlédne byť jenom mouchu, ukazuje na ni se slovy,"Tam tomár!" ;-)
Tomu kdo má děti není jistě neznámý pojem ztráta nožiček a ručiček. To je tak, chce-li si Martinka dělat něco úplně jiného než vy a zvedáte ji, najednou je vláčná a vyklouzává z rukou. Nožičky také neposlouchají a Martinka se sesune na zem. Přitom se neopomene náležitě vztekat. Nejlepší je, když takové divadlo předvede venku na ulici. Jako dnes dopoledne při cestě s Danou do krámu. Nechtěla jít po svých a Dana ji naopak odmítala vzít do náruče. Martinka se sesunula na zem a prakticky si lehla na asfalt :-)
Dnes po ránu ukazoval teploměr necelé tři nad nulou a auto jsem měl před odjezdem namrzlé. I přesto nás počasí neodradilo k letos asi poslednímu grilování. Měli jsme totiž již delší dobu zakoupené makrely. Akce se protentokrát uskutečnila na dvorku. Na náspu nám za stůl posloužila prázdná plechová bedna od nabíječky a okolo jsme si rozestavěli židličky. Můžete sami vidět Martinku s plným bříškem. Dala si chleba, kousek rybičky a nakonec rajčátko. I přes solidních patnáct stupňů nad nulou jsem se po hodině a půl sezení venku rád doma ohřál.
Martinka se opět vykakala před koupáním do plně načůrané plínky. Jen tak tak, že ji nic nevyteklo ven. Ptám se Martinky,"Co to máš v plínce, Martinko?" Dostává se mi rychlá odpověď,"Kakanec, vejkej, tam tam bobek!" ;-) Slovo kakanec jsem ji naučil a vyloženě se v jeho vyslovování vyžívá :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
4.9.2002
5.9.2002
6.9.2002
7.9.2002
8.9.2002
9.9.2002
10.9.2002
11.9.2002
12.9.2002
13.9.2002
- 
24.5.2007
