|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 25.12.2002
Včerejší Štědrý večer jsme si náležitě užili a samozřejmě nejvíce Martinka. Musím si udělat trochu času a o celém večeru Vám poreferovat. Martinka je větší a tak se jí rozbalování dárků moc líbilo :-)
Po ránu se probudila a ihned opakovala jediné,"Maminko, tatínku távat deme, oblíkat, jedeme za babičkou. Autem jedeme, taáám!"(My totiž dopoledne odjeli na návštěvy) Samozřejmě již neusnula. Marťa seskočila z postele, běžela do obyváku a křičela,"Pšinesu obečení, Martince, mamince!" Sotva však stanula na prahu, následovala otočka a vzrušené vypravování,"Tam tam, pejsek, nebojíím nedělá, plyšovej!" Na vysvětlenou - včera Martinka dostala pod stromeček štěkacího a chodícího pejska a moc se ho bojí. Jak se ho bála včera, se brzo dozvíte ve zvláštním článku. Dana dnes dostala spásný nápad, vysvětlila Martince,"Martinko, neboj se pejska, vždyť je to Beníček!" Martinčin milovaný pejsek Beníček od sousedů je totiž také černý. Bohužel se ztratil, tak bude Marťa mít alespoň plyšovou náhradu. Martinka se pejska kupodivu pomalu ale jistě přestává bát. Zcela evidentním pokrokem je to, že Beníčka pohladí. Uvidíme jak dál, Martinka totiž nemá ráda malé a štěkající pejsky. Jinak jsme včera na odpolední procházce potkali paní s malým klukem a roztomilým štěnátkem. Martinka se štěnátka nebála a hladila si ho :o)
Marťa se tak těšila k babičce, že ani nechtěla pořádně snídat, neustále hleděla k východu a chtěla už jet. Dana mezitím vstala a vzala si s námi ke snídani pár zbylých chlebíčků. Jak se později ukázalo, nebyl to až tak dobrý nápad - miminku v bříšku vůbec nechutnaly a vyblinkalo je :-) Tak si Dana užívá ranní nevolnosti jaké s Martinkou nepamatuje ;-)
Po příjezdu k babičce se Martinka hnala v obyváku ke stromečku. Má tam ještě nějaký dáreček spolu s Daninkou a Petruškou. Po chvíli zkoumání se k nám s úsměvem otočila a vítězoslavně třímala v ručičkách kartičky se jmény od dárků. Prostě v tom udělala babičce pěkný zmatek :-)
Verze pro tisk...
26.12.2002
U babičky to je něco! Martinka zde nasbírá hodně nových zážítků a hlavně tu má kamarádku Petrušku a Danielku. Včera nalezly pod stromečkem společný dárek - dětský stan a tak v něm posléze řádily. Za chvíli přiběhla Petra s velkým křikem,"Danielka jedla cukroví, poblinkala se z něho do stanu a Martinka to po ní utírá!" Jak je vidět, holky si poradí :-)
Odpoledne přijela teta s velkým černým hafanem - Kačenkou. Sotva ji Martinka spatřila, zapištěla,"Jéjé pejsku, Kačenko, póóď!" a hnala se k ní. Kačena jí olízla dvakrát obličej a Martinka se tetelila blahem. Jak si máme potom vysvětlit, že se na jednu stranu bojí malého plyšového pejska a na druhou - od hafana, který ji převyšuje se nechá olízat.
Petra dostala pod stromeček nějaké dětské hry na počítač. Ihned zkoušela na dědově stroji jednu z nich zprovoznit. Však můžete vidět Martinku jak bedlivě hledí na monitor a pomáhá Petrušce alespoň radou. Když ona by Marťa potřebovala mít ve svém dosahu pouze myš nebo joystick. Jinak se neustále snaží něco mačkat na klávesnici, nebo přímo na PC bedně. Jako včera - zmáčkla během hry hlavní vypínač. Petra následně počítač opět zapnula a přiběhla nám sdělit,"Marťa vypla počítač, pak jsem ho zapla, ukázalo se divný modrý vokno, Martina udělala klik a klik a počítač už nejde. Co s tím máme dělat?" :o)
Dnes dopoledne jsem šel společně s Marťou a Petrou na procházku po okolí. Což o to, sněhu je dost, ale také hodně ledu. Já naštěstí nespadl, ale holky se neustále válely na zemi. Tak jsme se přesunuli na místní hřiště. Tam Petra s Martinkou odklízely sníh. Lezly po zemi a ručkama fofrovaly do stran. Martinku jsem nemohl od její činnosti odtrhnout, neustále opakovala,"Tatínku, pacuju, mám práci, hodně práce, uf, úůf!" :o)
Verze pro tisk...
27.12.2002
O půl jedné jsme konečně dojeli domů po předchozím ultrazvukovém vyšetření. Doma nás čekalo mrazivé a větrné počasí. To bylo veliké překvapení, neboť meteorologové předpovídali velké oteplení a tady se spíše ochladilo.
Hned jak se Martinka vyspinkala jsme se společně vydali na otestování nových Martinčiných sáněk. Jenomže teplota -5oC a nárazový vítr není to pravé na dlouhé procházení. Vzhledem k nosnosti sáněk - pouhých 35kg, na nich musí Martinka jezdit pouze sama. Zpočátku se tvářila bojácně, ale časem si zvykla a ani velká rychlost ji nerozházela. Já šel po cestě o kousek níž a Martinku pokaždé zachytil, když nabrala příliš velkou rychlost. Jinak by nám skončila padesát metrů dole pod kopcem, u někoho v plotě ;-) Martince se nové sáňky moc zalíbily a dokonce je i sama tahala, nejsou totiž příliš těžké.
Při večeři nás moc překvapila. Dana jí uvařila její nejoblíbenější jídlo - rýži se šunkou a rajčátky. Martinka nabírala plné lžičky a cpala si do pusinky jednu za druhou. Je to radost pozorovat ji když pěkně hamá. Kdyby jenom chtěla baštit všechno stejným stylem :o)
Při koupání Marťa řešila velký problém s miminkem. Povídala,"Hmm, maminka má miminko v bíšku. Tatínek má taky miminko!" Na to jsem ji odpověděl,"Ale Martinko, tatínek nemůže mít miminko, jenom maminka!" Martinka pokračovala,"Tatínek nemůže, děti mají miminko!" Opět jsem se ozval,"Martino, děti také nemůžou mít miminko, holčička jako ty musí nejdříve vyrůst a potom teprve může mít miminko!" Martinka chápavě pokývala hlavičkou,"Hmm, no jóó, Petuška má miminko!" Neteřince Petrušce je téměř šest roků, takže se Martince zdá jako dospělá :-)
Dnes slavíme s Danou výročí našeho seznámení. Je to již neuvěřitelných 17let ;-)
Verze pro tisk...
28.12.2002
Vlna oteplení dorazila i k nám. Zatímco ještě včera mrzlo až praštělo, dnes se teplota pohybuje v oblasti těsně nad nulou. To znamená, že by mohl jít stavět Martinčin vysněný sněhulák. Vždyť o něm básní již několik měsíců,"Snehuláka potavíme, hrnec na havu dáme, mkvičku, uhlíčky, koštátko do ruky dáme!" :-) Až se Martinka odpoledne probudí, uvidíme zdali půjdeme ven. Zcela jisté to není, hlavně nesmí mít teplotu.
Při naší sváteční návštěvě u babičky a dědy měla totiž malá Danielka pořádnou rýmu. Jak to tak vypadá, Martince se spustila dnes a Dana se také necítí zcela v pohodě. Snad i díky rýmě nechtěla Marťa hamat oběd. Což o to, polívčičku jsme do ní dostali, ale potom si sama rozvázala bryndáček a křičela,"Dolů dolů, umejt ručičky, Martinka hamat nechce!" Jenomže my se ji snažili udržet u stolu, ona se rozkřičela, jako obvykle se začala dávit a už to z ní lítalo vedle stolu na dlažbu. Když jsem pak vytíral podlahu, málem se mi tam povedlo ještě trochu přidat ;-) Ani jsme si zbytek oběda příliš nevychutnali. Martinka mezitím sama vedle v ložnici usnula.
Ještě k rannímu vstávání - Marťu v noci trápila rýma, nemohla pořádně dýchat nosem a mimo to byla téměř dvě hodiny vzhůru. Tudíž nás překvapila svým vstáváním o půl osmé. Šel jsem ji obléknout, Martinka popadla všechno svoje oblečení, přesunula si ho do svého nového stanu vedle stolu se stromečkem a povídala,"Martinka obíkat bude ve stanu!" Tak jsem tam za ní musel vlézt a oblékat jí tam. Mimo to si ještě odstěhovala nočník do stanu a čůrala tam.
Když už jsem u těch hraček od Ježíška - Martinka se totálně skamarádila se svým pejskem Beníčkem. Tak moc se ho bála a teď se bez něho ani nehne. Nechá ho klidně štěkat ve stanu a vleze k němu. Beníček se s ní musí jít mýt na chodbu, Beníček musí při jídle sedět na čestném místě u stolu, atd. Jenom mu tímto stylem provozu asi dlouho nevydrží baterie. Je pěkně zmlsaný na alkalické, tak ho bude v budoucnu lepší živit akumulátory s možností nabití :o)
V dopoledních hodinách jsem vytáhl vysavačovou hadici za účelem mírného úklidu obyváku, jenomže mi ji Marťa uzmula a čtvrt hodiny vysávala sama. Můžete ji vidět, jak pečlivě oluxovává svoje miminko :-)
Z dopolední procházky sešlo, Martinka má totiž mírně zvýšenou teplotu a hlavně jí začal z levého očička vytékat takový hustý, žlutý hnis. Přesně jako u babičky malé Danielce. Pokud se to Martince do pondělí nezlepší, budeme muset zajet k doktorce, neboť Danielka na to měla také předepsáno něco speciálního :-(
Verze pro tisk...
29.12.2002
Hned na úvod shrnu to nejdůležitější - venku je pěkně ošklivé počasí s teplotou plus jeden stupeň a my musíme být zavření doma, neboť Martinčino levé očičko vůbec nevypadá dobře. Je fakt, že již nehnisá, ale má ho zarudlé a napuchlé. Zítřejší návštěva u doktorky je tedy více než jistá. Mimo to nám volala babička - prý má také rýmu, takže jsme se pěkně dohromady nakazili o svátcích.
Včera večer byla Martinka ze všeho tak unavená, že usnula, sotva ji Dana uložila do postýlky. Usnutí předcházela věta,"Bež vešet prádlo, maminko!" Dost nás překvapila, normálně vyžaduje povídat pohádku a chce si prohlížet medvídky a hračky na dveřním závěsu :-)
Dnes dopoledne rozebrala Martinka opěradlo z našeho rozkládacího gauče, položila si ho na sedák a vylezla nahoru. Sledovala společně se mnou náš oblíbený seriál Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy Najednou se tak nějak nahnula dopředu a bác - letěla z té hromady hlavičkou napřed. Naštěstí spolu s ní letěl i opěradlový polštář. Ten pád zmírnil a i tak udeřila Martinka hlavičkou do koberce až betonová podlaha pořádně zaduněla (On to není až takový problém vzhledem k polystyrenové izolaci pod betonem). Samozřejmě začala brečet, Dana přiběhla z kuchyně a společně jsme Marťu uklidňovali. Jak se později ukázalo, ani boule z toho není, spíše se Marťa dost vylekala. Povídala Daně,"Matinka padla z komínu!" Všechno co je hranaté a dá se na to vylézt je pro Martinku komín :o)
Během dopoledne chtěla Martinka opět několikrát mazat zadeček a přitom povídala svoje oblíbené,"maminko, tatínku, namazat zadeček, kouše!" Už ji máme prokouknutou, znamená to jediné - potřebuje kakat, přitom si nechce sednout na nočníček a pořádně zatlačit. Babička jí tuhle povídala,"Martinko, podívej, musíš zatlačit, bobku už koukají fousy!" Stejně jí to dnes opakovala Dana a tak Marťu nakonec asi přemohla zvědavost a ten bobek vytlačila pěkně do nočníčku :-)
Martince začalo během odpoledne stejným způsobem hnisat i pravé očičko. Sice má velice mírně zvýšenou teplotu, ale evidentně je v pohodě a čilá. Zítra stejně pojedeme preventivně k doktorce :-(
Verze pro tisk...
30.12.2002
Včera jsem se večer bavil vyřezáváním a lepením hradu pro Martinku. Můžete ho vidět na fotografii v pozadí. Došlo k tomu tak - Nivea stan, jenž dostala Marťa pod stromeček byl zabalen v kartonové krabici. Právě na zadní straně krabice se nacházely komponenty hradu na vystříhnutí - brána, okna a padací most. Tak jsem je vystřihl a zbytek poslepoval z různých krabic.
Martinčina radost z hradu byla po ránu obrovská. Křičela,"Jéjé, domeček to je, had to, je dám do hadu tabísky!" Hned tam cpala Dipsyho s Pó. Jenom jsem ji musel zarazit v okamžiku, kdy sama stála v hradu a chtěla se posadit. Přece jenom je Marťa příliš přerostlá na tak malý hrad :-)
Dana po ránu telefonovala paní doktorce, co s Marťou. Naše doktorka má dovolenou a tak se se zastupující Dana dohodla, že se tam otočím pro recept na kapičky do očiček. Prý to podle všeho je nějaký zánět spojivek a nemá cenu tahat Martinku do čekárny mezi nemocné děti. Tak jsem vyrazil do deštivého počasí a tajícího sněhu.
Doktorka měla pravdu, čekárna plná až k prasknutí a některé maminky dokonce stály i na chodbě. Hrůza. Naštěstí mi sestřička podala recept a já mohl jít pryč.
Ta druhá hrůza mě teprve čekala. Myslím v podobě všudypřítomného nákupního šílenství. Před oběma supermakety stála dlouhá fronta na vozíčky, tak jsem raději skončil v samoobsluze. I tam se děly věci, co Vám budu povídat :o)
Přijel jsem domů až těsně před obědem a uvařil si ranní kávu. K ní malou čokoládu ze stromečku, jenomže ji zahlédla i Martinka. Ihned se u Dany hlásila,"Dotanu taky čokoádičku, dotanu, to víš že jo, dotanu!" To víš, že jo, nedostala :o)
Navečer čekáme vzácnou návštěvu - tetu Martinu z Columbusu. Měla štěstí, stihla odletět z Ohia dříve než se tam přihnala velká sněhová bouře. Jinak by asi strávila svátky někde na letišti ;-) Naše Martinka o ní povídala,"Pšíde teta Martinka, pšiletěla letadlem z ameiky, vysoko móóc letadlo letělo pšes móóže!" Samozřejmě jsem jí cestu popisoval, to nemá z vlastní hlavičky :-)
Před chvílí Dana uspávala Martinku po obědě. Zatímco Marťa čekala na ohřátí čaje, zpívala si na celé kolo písničku z Werichovy pohádky Tři veteráni,"Pšíímo veselo, aby se brečelo!" :-)
Verze pro tisk...
31.12.2002
Martinka včera odpoledne poprvé sledovala v televizi Toma a Jerryho. Ihned na začátku udeřil Tom psa několikrát pánvičkou a Martinka se nás udiveně ptala,"Provádí, co to provádí kočička?" Evidentně není tento seriál pro tak malé děti. Zvířátka se prostě chovala divně :-)
Teta Martina přivezla Martince dvě roztomilé dětské knížky, jak jinak než s anglickými říkankami. Včera po přečtení mého zápisu konstatovala,"Prosím Tě, ty tam napíšeš Teta Martina z Columbusu, to si mě musí každý představit jako bohatou dámu v nejlepších letech a přitom to není pravda!" :-)
Dnes dopoledne chtěla Martinka všechno provádět s tetou. Má ji moc ráda i když se vidíme jenom občas. Martinka tahala tetu za rukáv a opakovala jí,"Teta podá kížku o pejskovi, číst budeme!" Tak jí teta četla z knížky Povídání o pejskovi a kočičce.
Tetu jsem po obědě dovezl do Dvora k příbuzným, stráví tam Silvestra a druhého letí zpět do Ohia. Myslel jsem si, co tu přes noc nenapadlo sněhu, ale pravé překvapení čekalo právě v okolí Dvora Králové. Při cestě zpět jsem si spletl cestu a při jízdě po okreskách jsem málem skočil zapadlý na odlehlém místě ve sněhovém jazyku. Nebylo by to ideální místo pro trávení Silvestra ;-)
Tento večer mě nutí k zamyšlení, co nám uplynulý rok přinesl. I přes nemoci jenž postihly Danu s Martinkou v létě a Martinku během podzimu si nemůžeme stěžovat. Prostě těch dobrých zpráv a věcí je jako každoročně více. Asi nejdůležitější událostí je očekávání dalšího miminka a je úplně jedno, zdali to bude kluk nebo holčička, hlavně když bude zdravé. I když já bych raději holčiku, ty jsou přece hodnější, nebo ne? ;-)
Přeji všem naším čtenářům a příznivcům mnoho hezkého v novém roce 2003, splnění všech snů, přání a hlavně hodně zdraví, bez něho by to opravdu nešlo.
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 31.12.2002 20:48:48 Radek Lehký webmaster(zavinac)emartinka.cz Velice se omlouvám za dnešní celodenní nedostupnost stránek. Jednoduše řečeno - skript pro výpočet dne zítřejšího svátku nepočítal s přechodem na nový rok. Grr, taková školácká chyba, já bych si... Musím to opravit, prozatím stránky fungují a doufám, že se něco podobného nebude v příštím roce ani kdy jindy opakovat :-( | |
01.01.2003
Rčení Jak na Nový rok, tak po celý rok u nás doufám platit nebude. Mám na mysli hlavně náš zdravotní stav. Martinka nepěkně kašle, ale teplotu nemá, Danu trápí bolest v krku a i já mám podobné problémy. Dana je na tom z nás nejhůř, neboť si nemůže jenom tak vzít nějaký lék vzhledem ke svému jinému stavu ;-)
Za další by Martinka nemusela každý večer blinkat, jak mi to předvedla před chviličkou během usínání. Dana se nám schovala v kuchyni a my prošli kolem ní do obyváku. Martinka ji hledala a opakovala,"De je maminka, de je?" Nenechala si namluvit, že je pryč. Vykapal jsem Martince očička, nosánek a pověděl pohádku. Jenomže se najednou rozbrečela a volala maminku. Dana se v tu chvíli nacházela ve sprše. Marťa křičela a křičela, až jsem ji preventivně nahnul nad hotovostní kbelík a už to z ní lítalo :-(
Myslím, že se Martinčino usínání se mnou rozhodilo včera večer. V momentě našeho odchodu do postýlky se tu totiž zastavili sousedi. Dana se samozřejmě schovávala, aby se zdálo že je pryč. Martinka chtěla mermomocí na velký záchod a to znamenalo jediné - znovu projít přes chodbu na níž tou dobou promlouvala Dana se sousedy. Martinka křičela a křičela, tak jsem ji na velký záchod raději vzal. Přitom poznala, že maminka je na chodbě. Pravděpodobně proto mi dnes nevěřila Danin odchod :-)
Odpoledne Martinka hledala svoji hračku,"De je mobil, nevidím mobila, svýho!" Ukázal jsem jí ho a Martinka nám zpestřovala několik desítek minut zvukovými projevy svého telefonu. Přitom přišla na jednu zásadní věc - drží-li tlačítko, zvuky se ozývají stále kolem dokola. My se z toho ovšem můžeme zbláznit :o)
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 2.1.2003 10:24:13 Zuzana Ahoj, rodinka, v Novom roku 2003 Vam prajem vela zdravia a stastia, krasne a pohodove cakanie na dalsie miminko. Danke dostatok sil v tehotenstve a Radkovi trpezlivost so strankami a citatelmi... nech Vam deticky robia len radost. | |
02.01.2003
Teta Martina (Jak naše Martinka povídá,"Teta Martinka z ameiky!") nám přivezla tři sady venkovních žároviček na stromy. Jsou takové modré a fialové a zkoušeli jsme ihned jak svítí. Jak jsem již psal, venku je napájím přes transformátor, protože jsou na 115V. Teta vytáhla z kufru svůj zázrak - takovou malou elektronickou krabičku, ta se strčí do naší zásuvky a na druhé straně z ní leze stejné napětí jako v USA. Martinka nám při této činnosti asistovala, ukazovala na žárovky a vykřikovala,"žárovičky svítí, tady, jůů jéé, hezký!" No a včera sundávala žárovičky ze stolu, prstíčkem se snažila vydloubnout záslepku za zásuvky a povídala,"Tatínek, stčí žárovičky sem, svítit budou!" Bohužel nebudou, teta si ten převodník napětí odvezla s sebou protože ho používá na svůj fén :-)
To je hrůza takhle promarodit dovolenou :-( Mohli bychom chodit ven i když dnes to zrovna není na delší procházku. Sníh taje a prší. Úplně nám stačil výlet do města za doktorkou. Poslechla si Marťu a konstatovala,"Hmm, na průduškách nic není, Martinka bude dál užívat sirup na kašel a bude to v pořádku!" Alespoň to, Martinka by potřebovala být chvíli zdravá, máme totiž v povinném očkování půlroční skluz.
Už jsem doma asi příliš dlouho. Alespoň to tak vypadá podle Martinčinýho chování - sotva jsme přijeli domů od doktorky, Martinka mi povídala,"Tatínek jede do páce, pracovat bude, vyděávat korunky, no jó, bude!" Přitom do mě šťouchala a vystrkovala z gauče. Já se jí nedivím, když jedeme k doktorce v pracovní den, po příjezdu domů se normálně vracím do práce :o)
Mimo předchozí případ nechce Martinka v posledních dnech nic dělat se mnou. Neustále žadoní,"Maminka ohžeje čajíček, maminka umeje Matinku, maminka podá, maminka, maminka, maminka!" Hmm, tatínek by mohl jít už do práce, když ho Martinka k ničemu nepotřebuje ;-)
Martinku dnes opět ke spinkání ukládala Dana. Preventivně, aby se mi nepoblinkala jako včera. Po vytáhnutí z vany jsem totiž Marťu sušil a ona se ujišťovala,"Maminka je doma, viď, v obyváku, to víš že jóó, je tam!" :o) Zcela evidentně bych ji o Danině nepřítomnosti nepřesvědčil.
Verze pro tisk...
03.01.2003
Dnešní noc byla značně neklidná, hlavně pro Danu a Martinku. V žádném případě to nemá nic společného s ošklivým počasím venku. Dana celou noc prokašlala a Martinka se neustále vrtěla a budila, zatímco já klidně spal. Už abychom byli všichni v pořádku a mohli se jít ven projít :-(
Martinka si po ránu našla činnost, která ji pořádně zaujala. Vyštrachala náklaďák s nímž si hrála naposledy někdy před měsícem, položila do korby nový batoh-medvídka a vozila ho se slovy,"Medvídku, jedeme na dovoenou k móži!" Později se snažila vylepšit cestování připojením svého osobního auta. Občas ji nějaké hračky natolik zaujmou, že si s nimi vydrží hrát sama dlouhou dobu. Třeba jako dnes :-)
Nastal čas oběda a sotva se na stole ocitla Martinčina polívčička, nastal pěkný křik. Martinka stále dokola opakovala,"Nechci polívčičku, nechci polívčičku!" (Všimněte si, že již neříká nechcu - s tím nás vytáčela daleko více :-) ) Sotva se ji podařilo Daně přesvědčit aby ochutnala alespoň jednu lžičku, začala otevírat pusu a snědla téměř všechno z talíře. Takhle vyvádí několik posledních dní.
Po obědě převlékala Dana Martinku do pyžamka. Sotva ze sebe Martinka strhla poslední kus oblečení a stanula v obyváku nahatá, začala si zkoumat svoje bradavky. Povídala,"Hmm, mám bradavice!" Dana ji opravila,"Martinko, to nejsou bradavice, ale bradavky!" Martinka si zmateně sáhla na bradu. Když ono je to těžké - maminka měla na palci bradavici, tady je brada a ještě k tomu mám bradavky :o)
Dnešní večeře proběhla podobně jako předtím oběd. Pouze s tím rozdílem, že jsme Martinku vyprovodili od stolu bez jídla. Později si vypila alespoň svoji lahvičku Sunaru.
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
---|
Aktuálně |
---|
| |
---|
|
---|
Rodinné stránky |
---|
| |
---|
|
Odkazy |
|
|
|