 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 25.03.2003
Včera večer nám Martinka předvedla pěknou scénu. Kolem deváté hodiny potřebovala jít na nočník. Sundala si plínku a vyčůrala se. Samozřejmě, plínku měla mírně počůranou, za což jsme jí vyčinili. Když jsem se jí následně snažil navléct počůranou plínku, Martinka se strašně rozvztekala a rozkřičela, až se z toho všeho vyblinkala do hotovostního kbelíku.
Popadl jsem Marťu a běželi jsme se na chodbu umýt. Martinka mi přitom vykládala,"Proč blinkala Martinka?" Já se jí také zeptal,"Martinko, ano, proč jsi vlastně blinkala?" Dostalo se mi zcela jasné odpovědi,"Tatínek těl dát Martince počůranou plínku, víš?" Tak už je mi to jasné ;-)
Vzhledem k dnešní dopolední návštěvě u doktorky, Dana potřebovala vyzvednout v lékárně magneziové tablety. Po domluvě jsme spojili návštěvu lékány s druhým pokusem u fotografa. Jak jistě víte, při minulé návštěvě u paní fotografky, Martinka ztropila pěknou scénu a fotit se nechtěla. Jelikož se blíží léto a Marťa bude potřebovat pas na cestu k moři s babičkou a dědou, nebylo možné fotografování do nekonečna odkládat.
Dnes sice Martinka neustále opakovala,"Nebojím, nebojím se, paní fotogafka udělá blik!", ale na židli se nakonec posadit nechala. I když se v prvním okamžiku trochu vzpírala. Pak už šlo vše jak po másle. Třikrát cvak na pas a následovalo focení na chlupatém přehozu spolu s hračkami. Martinku začalo focení evidentně bavit. Šklebila se a usmívala na povel. Fotografku také dostala svým širokým úsměvem a proslovem,"Sýýr!" (Takhle se také občas fotíme ;-) )
Fotky prý budou hotové v pátek, nebojte se jistě nějakou naskenuji a zveřejním ve fotoalbu. Přečtěte si také nový článek v rubrice Novinky z bříška, pojednává hlavně o dopolední návštěvě u paní doktorky.
Verze pro tisk...
 26.03.2003
V souvislosti se včerejším focením na pas nám Martinka vyprávěla,"Pojedu k móóži, bude tam plavat moc ybiček, budu lovit sítkem!" Kde na tohle přišla, to tedy nevíme. Jedině snad, jestli ji na cestu k moři o víkendu nepřipravoval dědeček ;-)
Martinka měla celý den vztekací náladu. Přešla ji až večer. Odpoledne po svačince a televizní Kouzelné školce mi předvedla pěknou scénu. Nejdříve se nechtěla oblékat a následně si na chodbě natahovala zimní boty. Několikrát jsem ji upozorňoval,"Martinko, tyhle boty ne, vždyť už není zima, vezmi si jiné!" "Neci rohatý boty, ne!",vykřikla Marťa a odmrštila boty od sebe. Nechal jsem ji chvíli vyvztekat a opravdu se za několik okamžiků uklidnila. Hlavně začala spolupracovat ;-)
Venku jsme spolu pokračovali v prostříhávání stromů. Práce nás čeká ještě hodně. Martinka si přivezla náklaďák a pomáhala mi svážet větvičky na hromadu. Mimo jiné lezla na strom, jak můžete vidět. Jablůňka má nízko korunu a tak lezení nečiní Martince žádné potíže. Kromě toho se větších výšek bojí, má se totiž ráda :o)
Poklidný podvečer nám každou chvíli narušovaly nálety práškovacího Čmeláka. Pole jsou mokrá a tak je letecké práškování jediná možnost k jejich ošetření. Jenomže letadlo každou chvíli přelétávalo v minimální výšce kolem nás. Martinka na něj ukazovala a evidentně se dobře bavila. Pouze do chvíle, kdy se práškovací stroj přeřítil v ostrém náklonu přímo nad našimi hlavami. Martinka se právě chtěla v podřepu vyčůrat. Já tou dobou lezl po stromě a mohl tak spatřit Martinku jak se v ohlušujícím rachotu vrhá na trávu pod strom. Sotva letadlo zmizelo z dohledu, pokračovala v započaté činnosti a situaci okomentovala,"Musela sovat, Martinka, letadlo veliký letělo, nojóó!" :-)
Stejně tak při večeři vykládala Daně,"Víš maminko, pan pilot žídí meláka, žídí meláky. Meláci sou ve večerníčku taky, dívat budu!" Má pravdu, momentálně ve večerníčku běží Příběhy včelích medvídků :-)
Na závěr Vám musím popsat první zkušenosti se spaním na nakloněné posteli, tedy nohama do kopce. Když takhle spíte, neustále jste v postatě opření hlavou o pelest. Stačí se pak ráno na sebe podívat do zrcadla a vlasy spláclé nahoře na hlavě jsou naprosto nepřehlédnutelné ;-) Jinak si myslím, že s Danou v jedné posteli vydržím :o)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
27.3.2003 12:58:48 Zuzana
Dala som vam hlas v ankete Cesky lahvac 2003 http://lahvac.pooh.cz/, odporucam aj ostatnym pravidelnym citatelom. A este poznamocka - v niektorom clanku som citala, ze vasa manzelka bola chora a nedostala ziadne antibiotika pretoze je tehotna. Ja som teraz tiez chora a mam "Bioparox" - antibiotika v sprayi, ktore ucinkuju len lokalne na dychacie cesty a neskodia miminku, mozu sa teda kludne uzivat aj v tehotenstve a pocas dojcenia, pripadne podavat detom starsim ako 30 mesiacov (uz vedia spravne vdychnut). Pozdravujem a zelam vela stastia. |
27.3.2003 13:37:17 Radek Lehký webmaster(zavinac)emartinka.cz
Díky za přízeň :-)) |
27.3.2003 17:57:13 Martina martinkap(zavinac)yahoo.com
Diky Zuzano za pripomenuti. Ja uz jsem hlasovala davno a chtela jsem se tu o tom zminit, ale vzdy jsem zapomela. Radku, nebud tak skromny a dej link a male vysvetleni nekam do rohu, aby to vsichni videli. Ja si myslim ze si zaslouzis velky aplaus. |
27.3.2003 20:46:05 Ivana inemcova(zavinac)seznam.cz
Také jsem přidala svoji "trošku do mlýna" a hlasovala jsem :-) | |
 27.03.2003
Při dnešním obědě Martinka sama a velikou chutí vyškrábala talíř polévky. To se jen tak nevidí. Důvod byl přitom prostý - dostala přece polévku na velký talíř jako velká holka! :o)
Po odpoledním spinkání se Martinka dokonce sama probudila za pět minuty dvě. Normálně ji Dana musí ve dvě budit, aby si příliš nezvykala a pak snadněji usnula večer. Důvodem jejího dnešního probuzení mohla být i nadcházejíci návštěva školky.
Holky se navrátily ze školky po čtvrté hodině a já se Martinky hned ptal,"Martinko, jak se ti líbilo ve školce?" Následovala pohotová a strohá odpověď,"Dobže!" Pokračoval jsem,"S kýmpak jsi si dnes hrála?" Martinka se zamyslela,"Byla tam Lucinka, Terezka taky!" Vyjmenovala přitom své dvě nejmilejší kamarádky. Martince se tyto občasná odpoledne ve školce moc líbí. Hlavně si přitom zvyká na prostředí a kolektiv dětí.
Dnešní překrásný a slunečný den lákal k pobytu venku. Konečně se oteplilo a teploměr překročil magickou hranici 10oC o pořádný kus. Martinka mi asistovala na zahrádce při stříhání stromů a snažila se přitom lézt za mnou na štafle. Nenechte se na fotce zmást bílými skvrnami v trávě - na podzim jsem na trávu nasypal vápno a ono se místy tak nějak nerozpustilo. Martinka v něm s velikým zaujetím dupe a přitom připomíná astronauty na měsíci. Od botiček se jí totiž zvedají bílá oblaka. Jak potom Marťa vypadá, si jistě domyslíte sami ;-)
Dnes nás čeká třetí noc na nakloněné posteli. Já už si asi zvykl a Daně až do konce těhotenství nic jiného nezbývá. Jenom si stěžuje na ztuhlý krk, při poloze hlavou dolů se mimo jiné ve spánku špatně obrací. Jen si to zkuste, když máte pánev výš než hlavu ;-)
Verze pro tisk...
 28.03.2003
Odpoledne jsme jeli do města vyzvednout Martičiny fotografie. Jak jistě víte, Martinka se nechala v úterý konečně vyfotit v ateliéru. Fotky se moc povedly, na všech to Martince sluší. I na té malé pasové.
Také jsme Martince vybrali a zakoupili nové botičky. V obchodě měli kromě botiček i regál s hračkami. Ten Martinku evidentně zaujal. Ihned provedla jeho zevrubnou kontrolu. Povídala,"Jéjé, hračky tady sou, panenka, miminko, autíčko, to se mi líbí!" Pokračovala ještě dál a její proslov zaujal i prodavačku. Martinka došla až k robotovi na baterky. Pro Martinku vyloženě neznámá věc. Ihned se ptala,"Tatínku, co to je?" "Martinko, to je robot!",vysvětlil jsem jí. Martinka souhlasně pokývala hlavičkou a jala se vysvětlovat prodavačce,"Hmm, robot to je, paní robot to je, víš?" Následně dorazila paní prodavačku identifikací jedné papírové krabice,"Tady sou puclíky ňáký, no jó sou tam pucle s medvídkem, sou moc sožitý, néjsou pro deti!" :o)
Před odjezdem z města jsme ještě zašli nakoupit do Alberta. Pro Martinku je takové nakupování vzácné, Dana totiž chodí nerada do obchoďáků a tak většinou nákupy obstarávám já. Mimo jiné dnes Daně nebylo vůbec dobře a evidentně trpěla.
Cestou k obchoďáku před námi šla paní a držela za ruku malou holčičku. Holčička vyloženě šmajdala, vytáčela chodidla dovnitř a občas s sebou málem plácla. Když poodešli, povídám Daně, viděla jsi tu holčičku jak šla?" Dana mi odpověděla,"Viděla, ale na druhou stranu šupajdla pěkně rychle. Zato naše Martinka jde jako by ani nešla!" Skutečně, Marťu neustále zajímalo kde co lítá a nechtěla jít rychleji. Prostě, když nemá jasný cíl, je to problém ;-)
Doma chtěla Martinka pustit na počítači dětské cédéčko Klubíčko. Žadonila,"Tatínku, putíme Klubíčko, tady na počítači, jóó?" Ihned se mi usadila na klíně a pozorovala na monitoru moji přeinstalaci Klubíčka. V okamžiku objevení se dialogového okna Martinka vykřikla,"Tatínku dívej, to je problém, máme problém, kubíčko nefunguje, víš maminko?" Tak to vidíte, stačilo abych před ní jednou řekl u počítače,"Hmm, máme problém!" a mám to tu zpátky ;-)
Mám tu ještě jednu aktualitku na závěr - mrňousek v bříšku je dnes podle Daniných slov vyloženě hyperaktivní. Kope všemi směry a dokonce ji kopal i během sprchování ve sprchovém koutě. Prý až se bříško hýbalo :-)
Verze pro tisk...
 29.03.2003
Dnešní překrásný jarní den přinesl jednu nepříjemnost. Po obědě jsem zapnul počítač na němž běží i testovací server. Jenomže najednou vytuhl, zakouřilo se, zasmrdělo a je z něho rázem hromádka nepoužitelného železa(Tedy hardwaru :-) ). To jsou ty přetaktované procesory, nic nevydrží ;-) Nezbývá nic jiného, než psát na notebooku.
Hned ráno, po svém probuzení nás Martinka překvapila. Vyskočila z postele, sundala si sama plínku(Ona si ji umí večer málem i nasadit :-) ) a vzorně se vyčůrala do nočníku. Naopak odpoledne se po probuzení v plném vědomí vyčůrala přímo do postele. Po obědě totiž nedostává plínku.
K obědu dostala Martinka polévku ve svém dětském talířku. Ihned však protestovala a Dana ji musela přelít do normálního velkého talíře. Martinka je velká holka, ne? Jako taková přece nemůže jíst polévku z dětského talířku, to dá rozum ;-) Jako druhý chod dostala po dlouhé době hranolky s kečupem. Ty může, jí je pěkně rukama. My měli k hranolkům i masíčko, to však Martinka stále tvrdě odmítá. Je takový náš malý vegetarián. Čemu se zásadně nebrání je karbanátek či salám. Takže to s tím vegetariánstvím nebude zase tak žhavé :-)
Odpoledne přijela babička z Hradce a společně jsme šli na hřbitov uklidit trochu na hrob. Martinka vyfasovala smetáček a málem stihla zamést i celý chodník kolem kostela. Dana s námi ven nešla, neboť jí nebylo dobře. Dopoledne se totiž nějak namohla při mytí zimních bot v předklonu. Prý to není moc ideální poloha pro bříško. I z toho důvodu jsem jí pomohl s vyluxováním a vytřením podlah.
V souvislosti s Daniným odpoledním ležením se babička zmínila o tom, že by v případě nouze zůstala doma a vzala si Martinku na hlídání. No jo, ale Marťa by se rázem ocitla daleko od nás. To se nelíbí ani jednomu z nás. Jak říkala Dana,"Pokud bych ležela doma, bylo by mi tu bez Martinky samotné smutno a stýskalo by se mi!" Tudy cesta nevede, přijatelnější by byla varianta babičky u nás. Nedá se nic dělat, musíme počítat se všemi možnostmi. Dana může den ze dne zůstat ležet a co potom. Hlavně by neměl kdo jít s Martinkou ven :-(
Na závěr veselejší téma - pracovali jsme odpoledne na zahrádce, sázeli jsme živý plot a vozili s Martinkou na kolečku drny. Sotva bylo prázdné, Marťa se do něho vyškrábala a kolečko se rázem proměnilo v závodní stroj. To bylo výskání a radosti z rychlé jízdy! Jenom pak byla Martinka pořadně špinavá. Od hlíny a vápna - to jsem v kolečku vozil někdy na podzim :o)
Verze pro tisk...
 30.03.2003
Martinka trávila celý den u sousedů. Je to fajn, že i přes absenci blízké babičky můžeme Martinku u někoho v případě potřeby zanechat. Martinka se navíc k tetě moc těší. Není divu, má tam společnost a hlavně zajíčky v králíkárně(Nebo králíčky v zajčárně? Vyberte si, kterou variantu chcete. ;-) ).
Dana pro ní před oběděm zašla a Martinka se hrnula na svém odstrkovadle směrem k našemu domu. Přitom vykládala,"Tatínku, deme domů, do teplíčka!" Tuto frázi jsme Martince povídali v zimě, ale dnes už příliš neplatí. Venku se teplota pohybuje někde kolem 17oC :-)
Dana si původně naplánovala, že nedá Martinku po obědě spát a to vzhledem k dnešnímu posunu času na letní. Prý aby usnula večer, neboť doposud Marťa usínala běžně po deváté a podle nového času by to bylo až po desáté. Proto Martince řekla,"Martinko, nepůjdeš po obědě spát, ano?" To byste měli slyšet Martinku! Prohlásila,"Pudu spát, jóó!" "Martinko, nepůjdeš dnes spát!", na to Dana. Martinka se zamyslela a pověděla,"Hmm, budu spát v autě!" A je to, Martinka zná pouze dvě možnosti - buď jde po obědě normálně spát, nebo když jedeme k babičce, vyspí se cestou v autě. Variantu s autem jsme zamítli a tak nakonec šla Martinka opravdu spát :o)
Odpoledne jsme k sousedům vzali Martince její kolo. Zpočátku na něj nechtěla ani sednout, ale stačilo aby se vyhoupl na své kolo sousedovic Péťa a už byla také v sedle. Jenomže se při jízdě soustředila na pozorování nohou na šlapkách a už vůbec nestíhala sledovat prostor před sebou, natož pak řídit. V jednu chvíli ujela úplně sama asi čtyři metry, ale pak už na kolo nechtěla zpátky vylézt. No, chce to čas. V případě odstrkovadla-motorky také nejezdila hned napoprvé :o)
Poslední dnešní perličku nám Martinka předvedla při uklízení hraček před večerním mytím. Uklidil jsem jí bubínek s rumba koulemi do dolní poličky. Martinka ho bleskurychle vytáhla a vyčinila mi,"Néé dolůů, nahoru to pšíde pšece, dolů jenom belíček s nádobím, ty ty tááto!" Při posledních slovech se na mě nepěkně zamračila. Jo jo, to jsem si dovolil moc ;-)
Jsme zvědavi, v kolik hodin vlastně Martinka usne. Právě je devět hodin a prozatím působí velice čilým dojmem. Není divu, vždyť je vlastně podle starého času teprve osm :-)
Verze pro tisk...
 31.03.2003
Dnes jsem si Martinku odpoledne příliš neužil. Není divu, jel jsem na Finanční úřad podat daňové přiznání. Jak povídala paní v rádiu,"Je to taková česká specialita, dělat věci na poslední chvíli!" Tak proč tam nejít poslední den, ne? ;-) Ne, ne letošní zpoždění vzniklo tak nějak nepředvídatelnými okolnostmi.
Dana šla mezitím s Martinkou na procházku, obě zůstaly na návštěvě u malé Lucinky a navrátily se až v pět. Martinka se u Lucinky mimo jiné zvážila na digitální váze. Světe div se, už má i s oblečením 12,6 kg. Docela nás to překvapilo, ale na druhou stranu není divu, vždyť Martinka v poslední době celkem jí. Jenom Lucinčina maminka si přitom postěžovala,"Lucinka nechce příliš snídat, jsem ráda když sní půlku rohlíku!" To nezná Martinku - považujeme za velký úspěch, jestliže si dá ke snídani tři kolečka rohlíku s máslem ;-)
Až před večeří jsme si spolu trochu pohráli. Martinka vařila na stole takové malé hvězdičky v bubínku, jako by to byl hrnec. Přitom je i počítala, posuďte sami,"Jednu hvezdičku tam dám, dve, či, pět hvezdiček, jetě osum, jetě devet, devet, pák sedum a dva. Jedna, dve, či, čyži, pět, cos to Janku sněd, brambory málo matěný!" :o)
Martinka se před koupáním sama svléká na podložce mezi vanou a sprchovým koutem. Položíme tam ručník je to. Dneska se kolem podložky hemžily takové ty sviňuchy, nebo jak se jim říka sviňky, prostě malí hmyzáci. Ani nevím, kudy se do koupelny dostali. Martinka ihned reagovala,"Mravenečci sou tady, neci na ně koukat!" Při těchto slovech se je snažila zakrýt ručníkem. Martinka takové potvory moc nemusí :-)
Jste zvědaví, v kolik hodin Marťa včera usnula? Nebylo to zase tak hrozné, stihla zabrat do deseti hodin ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
1.4.2003 8:39:14 Alena
Ahoj Radku, mějak zanedbáváš fotoalbum. Určitě máš fotek dost, tak nějaké pošli i do fotoalba pro nás, věrné čtenáře. |
1.4.2003 8:46:10 Radek Lehký webmaster(zavinac)emartinka.cz
Ahoj Alenko, práce je moc a tak občas něco nestíhám. Nejvíce mi vadí nefunkčnost domácího počítače - na hardddisku mám "zazděná" a nedostupná data včetně fotek. Nějaké fotky i přesto připravím :-) | |
 01.04.2003
Domů jsem dnes přijel z práce právě v okamžiku, kdy se vracela Dana s Martinkou z procházky. Dana mi hned referovala - Marťa se nechce příliš procházet. Každou chvíli se někde zastaví a hraje si na jednom místě, což vůbec nedělá dobře Daně. V takovém případě jí totiž tlačí bříško.
Martinka si hrála nejdéle na hromádce písku před sousedovým plotem, proto mi Dana povídala,"Ten písek byl pěkně prohřátý, asi bychom už mohli Martince přinést a instalovat pískoviště!" Souhlasil jsem a hned po svačince jsme se na tuto činnost s Martinkou vrhli. Více podrobností a fotografií si můžete o celé akci prohlédnout ve fotoalbu. Doufám, že jsem novou sadou fotografií udělal radost hlavně našim stálým čtenářům ;-)
Martinka si na chodbě svlékala bundu a Dana ji přitom upozorňovala,"Martinko, nesmíš ty patentky takhle rozepínat!" Martinka si je totiž razantně roztrhávala od sebe, až jeden vytrhla z látky. Hned dostala vyčiněno,"Vidíš co jsi provedla, to už nepůjde spravit!" "Ale pude spravit!", na to Marťa. Poté hodila milý usměv směrem ke mě a pokračovala,"Tatínku, spravíš, prosím tě, jóó?" Tak to si tedy ještě dobře rozmyslím ;-)
Před svačinkou mi Martinka během svlékání ukazovala kolínko, na něž včera spadla. Povídala,"Tatínku, tady vidíš? Já bourala, takhle vidíš?" Na ta slova s sebou demonstrativně plácla na koberec, až to zadunělo :o)
Než jsme se dostali ven, pil jsem na chodbě minerálku z PET lahve. Martinka chtěla také. Opatrně jsem jí naklonil láhev, aby si jenom maličko cucla. Sotva se napila, prohlásila,"Áááá, to byla žízeň!" :o)
Verze pro tisk...
 02.04.2003
Dnešní ošklivé a deštivé počasí vůbec nelákalo ven. Proto šla Dana s Martinkou v dopoledních hodinách raději na návštěvu k sousedům. Odpoledne pak si Martinka sama hrála a jak vypadal obyvák po mém příchodu z práce je zvěčněné na druhé fotografii. To už jsem jednou prošel a nohama si vytvořil průchozí koridor :-)
Martinka se nasvačila, zhlédla v televizi Kouzelnou školku a spolu jsme se šli projít. Martinka se totiž potřebovala alespoň maličko vyvětrat a já nakonec také. V poslední době se každý můj pracovní den řadí mezi náročné a tak je třeba občas relaxovat :o)
Během oblékání se Martinka ptala,"Tatínku, kam pudeme?" Má odpověď zněla,"Martinko, půjdeme se projít!" Marťa zkoušela dál,"Pudeme někam, jóó, pudeme, čeba k Ondrovi pudeme, čeba k Lucce, no jóó k Lucce pudeme!" To máte tak - Martinka jde bez problémů za určitým cílem. Z toho důvodu jsem se zamyslel a hned ve dveřích dostal spásný nápad. Zavolal jsem na Danu,"Prosím tě, podej mi svíčky, zajdeme s Martinkou na hřbitov!" Martinka se hned zmocnila jedné svíčky se slovy,"Vemu síčku, zapálíme ji tam nahóóže, menuje se to tam, menuje jáák, tatínku?" Na ta slova nasadila rychlé tempo a než jsme se nadáli, byli jsme na místě.
Zato naše další putování probíhalo ve znamení neustálých zastávek u každé louže. Po dešti se jich vyskytovalo všude požehnaně. Martinka musela každou louži naplnit kamínky a větvičkami, co se do ní jenom vešlo. Samozřejmě, že si zamazala ručičky a hned si je otřela o bundu. Další velikou zábavou se stalo sbírání rozličných kamínků a jejich následné házení do potoka. Při takové činnosti si vždy živě představuji, jakým způsobem budu za Martinkou skákat ze břehu. To proto, abych ji vytáhl z vody až tam spadne ;-) Martinka si naštěstí počíná opatrně, ale jeden nikdy neví ;-)
Nakonec jsme se navrátili vyvětraní a doma nás již čekala večeře. Martinka si dnes přinesla s sebou z procházky pouze jeden kámen. Zato pořádný. Normálně se přede dveřmi oklepe a už se zní sypou na všechny strany drobné kamínky :o)
Verze pro tisk...
 03.04.2003
Včera jsem utrpěl málem otřes mozku. Stalo se to tak - prostě jsme s Martinkou blbli. Tuhle jsem vymyslel takovou hru - bouchání čelem do gumového skákacího míče. Martinka se přitom moc baví. Jenomže my bouchali hlavami napřeskáčku. V jednu chvíli jsem udeřil hlavou já a sotva se mi čelo dotklo míče, ucítíl jsem obrovskou ránu do týla, až se mi před očima zatmělo. V první chvíli jsem ani netušil která bije, ale Martinčin křik mi naznačil. Martinka totiž naplno narazila čelem do mojí hlavy. No, nakonec z toho ani boule nebyla a Martinka brečela pouze chviličku. Zato já se nemohl vzpamatovat pěkně dlouhou dobu. Martinka je totiž pěkně tvdohlavá ;-)
Aby toho nebylo málo, před koupáním si šla Martinka do ložnice pro pantofle - hafáky. Po chvíli začala křičet a co se nestalo - shýbla se pro bačkůrky a tak nějak pozapomněla, že stojí u stěny. Bác a přibyl jí další šrám na čelíčku. I tento úder Martinka po chvíli rozdýchala.
Dana potřebovala dnes navečer dodělat nějakou práci na počítači a tak jsem večeři vařil já za vydatné Martinčiny asistence. Bramboráky neboli křápance jsou jednoduché a tak zatímco jsem připravoval směs na jejich smažení, Martinka myla nádobí ve dřezu. Na fotografii není patrná její zmáchaná mikinka, tuto skutečnost jsem ostatně zaregistroval až po chvíli. Nezbývalo nic jiného než podniknout rázné opatření, zabavil jsem jí špunt ze dřezu. Musela se převléct a k lince jsem ji už nepustil :o)
Zato před večerním mytím nechtěla vůbec spolupracovat při uklízení hraček. Neustále lezla po gauči a vůbec nevypadala, že by se chtěla do uklízení zapojit. Nic nedala na moje slova,"Martinko, pojď si uklidit hračky, jinak si je odnese čert!" Až Danina rázná akce pomohla. Jste zvědaví jaká? Dana řekla Martince,"Martinko, jdu pro tašku a dám do ní čertovi tvoje hračky!" Sotva se Dana s taškou skutečně objevila ve dveřích, Martinka se pustila bleskurychle do uklízení. Přitom vykřikovala,"Nebude čert odnášet hračky, uklidím!" :o)
Martinčino nespolupracování a neposlouchání pokračovalo ještě v koupelně. Nechtěla se totiž svlékat. Normálně mi takové naschvály nedělá, ale Dana při příchodu do koupelny prohlásila,"To mi Martinka dělá každou chvíli. Postaví si hlavu a musí být prostě po jejím!" ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
25.03.2003
26.03.2003
27.03.2003
28.03.2003
29.03.2003
30.03.2003
31.03.2003
01.04.2003
02.04.2003
03.04.2003
- 
24.5.2007
