 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 04.04.2003
V dopoledních hodinách jsem si telefonoval s Danou. Vytočil jsem číslo na pevnou linku a telefon vzala Dana pěkně udýchaná. To víte, než se prý uvelebila v obyváku na gauči nohama nahoru, položila si mobil pěkně vedle postele, aby nemusela vstávat. A já jako na potvoru zavolám na pevnou linku :-)
Martinka se sápala na sluchátko a tak jí ho Dana půjčila. Začal jsem hovor slovy,"Ahoj Martinko, jak se máš?" Odpověď zněla,"Ahoj Martinko, mám dobže!" Víc už jsem z ní nedostal :o)
Nakloněného gauče jste si jistě všimli na fotce s Martinčiným nepořádkem, uveřejněné předevčírem na této stránce. Dana vymyslela poskládání polštářů, aby mohla ležet na nakloněné rovině i v obyváku. Když tam Dana zrovna neleží, Martinka leze nahoru a jako se klouže dolů. Dopoledne tahala na nakloněný gauč svoje plyšáky a hrála si jako že jsou na kopci a budou sjíždět dolů.
Dnes jsem přišel ve dvanáct z práce, abychom mohli jet dříve za babičkou. Martinka spinkala téměř celou cestu a probrala se až na parkovišti před Baumaxem. Dana totiž potřebovala nakoupit nějaká semínka, kytičky a substrát na Pelargonie. Letos se prý budu muset starat o zahrádku já. Dana s velkým bříškem asi těžko ;-)
Dana si po vstupu do Baumaxu odskočila na záchod a já s Martinkou šel napřed. Marťa nechtěla zpočátku na vozík a běžela sama skrz automaticky otevírané zábrany. Ty se otevřely, Martinka mezi ně vběhla a zůstala stát. Než jsem stačil zasáhnout, zábrana se zavřela a skřípla Marťu k zábradlí. Naštěstí nemá takovou sílu, Marťa se s ní přetlačovala a hlasitě vykřikovala,"Ne, ne, ne, pustíš Martinku, jóóó?" Zábrana se znovu otevřela až po mém příchodu. Martinka proběhla a volala na celé kolo,"Co to delalo Martince? Skšíplo Martinku. To se nedělá, ne, ne ne!" Nic se jí samozřejmě nestalo a už se hnala dál. Po chvíli však chtěla naložit na vozík. Nakoupili jsme a už si lebedíme u babičky :-)
Verze pro tisk...
 05.04.2003
Sotva jsme včera přijeli k babičce a dědovi, Martinka se okamžitě sháněla po počítači. Chtěla po dědovi pustit cédéčko s dětskými písničkami a omalovánkami. Vysvětlovala mu,"Dědečku, putíš zpívánky? Doma nemáme zpívánky, počítač máme zobitej, víš?" Je to tak, ještě jsem nesehnal novou základovou desku s procesorem ;-)
Martinka šla po obědě spát a jak už je u babičky obvyklé, usne v ložnici úplně sama. Odpoledne pak měla neteřinka Petruška slavit svoje šesté narozeniny. Dana Martince povídala,"Martinko, až se vyspíš, oslavíme ty Petruščiny narozeniny!" Martinka se zamyslela a odpověděla,"Dám Petušce kytimiti!" :o) To má od včerejška - stavovali jsme se ve městě pro kytičku. Dana hledala květinářství,"Kdepak je to květinářství? Koupíme kyti kyti!" Martinka se toho samozřejmě chytla. Ta průpovídka pochází z televizní Kouzelné školky. Dávali tam tuhle pohádku o klucích z květináčů a ti právě používali průpovídku kytimiti :-)
Martinku normálně budíme ve dvě hodiny a už před druhou Dana zaslechla odvedle nějaké podezřelé zvuky. Nakoukla a spatřila Martinku sedící na nočníku. Martinka totiž sama vstala, vyčůrala se a vykakala. To je ale hodná holka viďte? Však se občas nezapomene i pochválit,"Matinka je šikovná holka!" ;-)
Oslava narozenin proběhla velice živelně a mám z ní v počítači spoustu fotek. Nějaké jistě brzy naleznete ve fotoalbu. Dana oblékla Martinku do šatiček, přesně tak ji můžete vidět na fotografii. Když se potom svlékala, tak mi povídala,"Musím svlíknout šatičky a silonky od tety z ameriky!" Teta jí skutečně při poslední návštěvě přivezla opravdové silonové punčochy a Martinka je dnes měla poprvé na sobě :-)
Ještě k oslavě - teta šla po předání dárků do kuchyně pro dort, Martinka nelenila a bleskurychle vystartovala za ní. Křičela na celé kolo,"Musím vzít žičku na dort!" a už hrabala v otevřeném šuplíku. Museli jsem ji chvilku přesvědčovat, že se nejdříve vyfotíme ;-)
Verze pro tisk...
 06.04.2003
Odpoledne jsme se zastavili u babičky Olinky v Hradci. Však Martinka vykládala před odjezdem k ní,"Pojedeme k babičce Olínce. Babička se menuje O Olínka, O se menuje, jóó!" Pravidelní čtenáři jistě vědí, že jí Martinka dříve říkala babička Kolínka :o)
Cestou k babičce Martinka zahlédla z auta velký válec na staveništi nové silnice. Ihned se ptala,"Co to tam je?" Odpověděl jsem,"To je válec, Martinko, tím se válcuje silnice!" Dana dodala,"Víš Martinko, tady se staví nová silnice!" Martinka se zamyslela a spustila svůj monolog,"Nojó stará silnice se zobila, udělaj novou. Opravovat ji budou, šoubky tam daj, šoubovákem šoubovat budou. To jóó!" Tak jsme se s Danou na sebe pobaveně podívali a málem vyprskli smíchy. To ale není moc výchovné ;-)
Vezli jsme s sebou do Hradce prababičku a ta se ptala Martinky,"Copak to tu máš v autě za zvířátka, Martinko?" Martinka jí ukazovala,"To je ryba, medvídek, myška. Menujou se dohomady zvežinec!" Je to tak, když posadím Marťu do autosedačky, neopomenu jí povědět,"Martinko, tady máš ten svůj zvěřinec!" :-)
U babičky jsme se potkali s bratrem a jeho kluky. Martinka řádila s Ondrou, což ostatně můžete vidět na fotografii. Utíkali spolu do kuchyně a já na ně bafal. Je zajímavé, že jak Martinka, tak Ondra reagovali úplně stejně. Holt mají oba rádi, když se s nimi dělají blbosti :o)
Před odjezdem od hradecké babičky si Martinka na chodbě nazouvala boty. Babička prošla kolem a jen tak mimoděk si povídala,"Já vám to zapomněla připravit, jsem to ale blbec!" Martinka dělala jakoby nic, ale po chvíli prohlásila,"Babička Olinka je blbec, no jóó!" Před Martinkou si musíte dát pozor na pusu, no jóó ;-)
S jarem se prozatím můžeme rozloučit. Alespoň tak to navečer po příjezdu vypadalo u nás doma. Sněhová vánice, všude sněhu kolem třech centimetrů a teplota pod bodem mrazu. Brr. Moc jsme se namlsali teplým a slunečným počasím začátkem týdne. Ještě než se setmělo, zachytil jsem situaci před domem. Sami můžete posudit, že takhle tedy jaro nevypadá :-(
Náš příjezd domů byl velice hektický a časově dosti ve skluzu. Teď ve čtvrt na deset, Martinka vedle ještě nespí a já jsem rád, že dopisuji. Původně plánované zveřejnění nových fotek z víkendu se tudíž odsouvá na zítřek, těšte se :-)
Verze pro tisk...
 07.04.2003
Dnes venku panuje naprosto zimní počasí, všude leží sníh a tak Dana zůstala raději s Martinkou doma. Jak říkala,"Martinka si celý den sama v klidu a v pohodě hrála!" Stačilo však, abych se doma objevil já a to byste měli vidět, co se dělo! Martinka mě neustále provokovala, výskala a chtěla si se mnou hrát :-)
Dana se po náročném víkendu cítí stále unavená. Nic k jejímu stavu nepřispívá deprimující zimní počasí, panující za okny. Po odpolední svačince vstávala z postele na níž chvíli předtím odpočívala a prohlásila,"Já jsem úplně hotová!" Martinka se na ni zahleděla a pohotově se optala,"Seš hotová, poč seš hotová?" Jak vidíte, Martinka se pomalu dostává do stádia otázek typu Proč? ;-)
Po uplynulém víkendu musíme konstatovat jediné - Martinka se za ty tři dny pěkně rozjela a rozkecala. Samozřejmě, že to je mimo jiné vlivem neteřinky Petrušky. Té se totiž pusa nezastaví. Martinka teď komentuje nahlas každou událost. Odpoledne například běžela rychle do obyváku a ujely jí boty v zatáčce na dlažbě. Martinka se zarazila, rozesmála a ohlásila nám,"Co to udelala Martinka? Smekla já, maminko. Tady na nožičce smekla!" :o)
Před večerníčkem Martinka zahlédla v reklamním bloku reklamu Poštovní spořitelny na její nové produkty. Jistě jste ji také viděli - je celá kreslená. Sotva ji Marťa uvidí, okamžitě ukazuje na obrazovku a křičí,"Co to je? Co to je? Jé to je hezký, to sem dlouho nevidela? To sme dlouho nevideli?"
Zatímco jsme se koupali, Dana vybrala jednu fotku od fotografa a já ji následně zainstaloval do rámečku. Zbývalo už jenom dojít ven do mrazu pro kladivo a hřebíček. Zaťukal jsem hřebík vedle dveří do stěny, až se Martinka vedle sedící na nočníku divila,"Co to tam ťuká, podívám?" Posléze přicupitala, zahleděla se vzhůru na obrázek a nešetřila slovy chvály,"To je hezký, to je moc hezký, povedlo, tatínku!" Abyste sami viděli, jaká je to krása, ofotil jsem Vám pověšenou fotografii v rámečku :o)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
8.4.2003 4:37:54 Martina martinkap(zavinac)yahoo.com
Ahoj Dani, Radku a Martinko. Tak uz dnes koukam as po desate na Martincinu fotku a moc ji to tam slusi ;-). Mejte se moc krasne a ja se zase nekdy ozvu. Ahoj | |
 08.04.2003
Martinka dnes opět nevystrčila nos z domu. Není divu, kdo by čekal v dubnu aprílové počasí ;-) Nene, chvíli svítilo krásně sluníčko, aby mohla posléze vypuknout neproniknutelná sněhová vánice. Kromě toho máme již všechny zimní věci uložené a zakonzervované, včetně bot. Jak říkala Dana,"Přece nevytáhnu zimní boty, při jejichž mytí se mi udělalo tuhle tak špatně!"
Už se snad má oteplovat a na příští týden hrozí meteorologové teplotami nad dvacet stupňů. Už aby to bylo. Když už jsem nakousl příští týden - naše nadnárodní společnost ruší v Polsku část výroby a přesouvá ji k nám. Takže mám jet v úterý do zahraničí, odpojovat stroje. Předpokládaný návrat je někdy ve čtvrtek a po tuto dobu se budu muset odmlčet. Jedině že bych někde nalezl počítač s Internetem. Nechte se překvapit, já tuto záležitost příliš neovlivním :-(
Po svačince jsem chtěl pustit nějaké hudební cédéčko. Chvíli jsem se hrabal mezi tituly a Martinka přitom nestále opakovala,"Já ci pustit kačenkový cédéčko, nemůžu najít, není tadýý!" Udiveně jsem čekal, co tím Martinka myslí. Otočila se i Dana právě pracující na počítači. Martinka chvíli hrabala a najednou vítězoslavně třímala v ručičce jednu krabičku,"Tady jéé kačenkový, dám sem, pustím!" No, opravdu je na obalu kachna. Jedná se o cédéčko hradecké skupiny Lokálka a album nese název Jak nám zobák narost :o)
Martinka dnes pije doslova jako duha. Před svačinkou jí Dana vařila čtvrtou konvici čaje. Martinka ji stihla do usnutí vypít. Navíc ještě vypila sklenici mírně slazené minerálky. Kde jsou ty časy, když jsme ji nutili do pití a Martinka nevybumbala za odpoledne pořádně ani jednu lahvičku ;-)
Ještě jednu perličku na závěr - k večeři uvařila Dana jedno z Martinčiných oblíbených jídel. Jednalo se o knedlíky s vajíčkem. K tomu si dáváme kečup a nejen u Martinky platí jedno pravidlo - co je s kečupem, to je dobré. Martinka se na jídlo tak těšila, že mě tahala za ruku do kuchyně,"Póóď taťko na palačinky, néé na vajíško, na kedlíky a čečup!" Na závěr jsme si mlsli okurkový salát s kefírem. Martinka nabírala lžičkou a najednou vznesla dotaz,"Můžu vypít ako pejsek?" Tak to tedy ne :o)
P.S.: už jsem si připravil fotky od fotografky a nějakou pořádně oskenuji, abyste se mohli pokochat i Vy. Ta včerejší ofocovaná ze stěny se příliš nepovedla. Problém je v absenci blesku na našem foťáku.
Verze pro tisk...
 09.04.2003
Při příchodu z práce domů jsem se postavil na druhou stranu dveří než je obvyklé. Z kuchyně se rázem ozvalo Martinčino rychlé cupitání a její hlásek,"Tatíínek pšijel, je tam tatíínek!" Marťa nakoukla a nikoho neviděla,"De je tatínek? Nepšijel!" Já na ni vybafl z druhé strany. "Jéjé tadý jéé tatínek, vybafnul na Matinku maličko!" :o)
Během svačinky jsem z Martinky dostal úplně všechno. Myslím tím její celodenní činnost. V průběhu uplynulého víkendu se totiž pěkně rozjela, co se mluvení týče. Začal jsem obligátní otázkou,"Copak jsi dnes měla k obědu, Martinko?" Martinka vykládala,"Mela sem guláš se zelíčkem a kedlíkem!" Hrozná přestava, viďte? Kdo to kdy slyšel dávat ke guláši kyselé zelí! Taková asociace mě napadla hned napoprvé. Jenomže měla pravdu - Segedínský guláš skutečně obsahuje kyselé zelí :o) Marťa pokračovala,"Taky polívčičku s rejžičkou sem hamala!" Položil jsem další otázku,"Martinko, šli jste na procházku?" Následovala dlouhá odpověď,"Jóó šli sme do krámu, koupili sme perníčky, noójóó, perníčky. Šli sme pak na počtu, pejska sem videla, mohla ho pohladit, nekouše, nené!" A tak to šlo dál v jednom kuse, dokud lžička nenarazila na dno kelímku. Martinka se někdy musí ukecat, aby snědla jogurt :-)
Martinka dnešní podvečer strávila na hlídání u sousedovic tety. Ptáte se co se dělo? My s Danou jeli do práce(Neděste se ;-) ), avšak ne za účelem vyvíjení nějaké pracovní činnosti, nýbrž na vyhodnocení Koumáků. To je totiž takové zlepšovatelské hnutí zavedené kýmsi v naší mateřské firmě ve Švédsku. No a kdo něco vymyslí, může pak jednou za rok jít s rodinným příslušníkem na vyhodnocení a večeři. Letos jsme se ale zůčastnili tři ;-) Na úplný závěr nám předváděla jedna taneční skupina kankán a miminko v bříšku při hřmotné hudbě prý pěkně nadskakovalo, jako by chtělo tančit s nimi :o)
Nyní si neodpustím komentář k dnešní fotografii - fotil jsem Martinku před koupáním. Vidíte jakou má Martinka svatozář kolem hlavičky? Já si stěžuji, že občas neposlouchá a zlobí, ona je přitom takovéhle svaté dítě ;-) Když už jsme u tématu fotografií - ve fotoalbu se nalézají Martinčiny první profesionální fotografie přímo od fotografky. Jejich kvalita je bohužel maličko zhoršená parametry scanneru.
Verze pro tisk...
 10.04.2003
Dnes se konečně začaly venku lepšit denní teploty. Po ránu sice přituhlo, ale přes den svítilo sluníčko. Už aby se udělalo pořádně hezky a Martinka mohla chodit ven. Dana má obavy ji nechávat delší dobu venku běhat, neboť Martinka více kašle. Proto také dostává preventivně sirup Thymomel.
Včera po koupání jsem na Daninu radu namočil Martinčiny koupací hračky do roztoku Sava. Když ony jsou všechny pískací, tudíž se do nich dostává voda a následně uvnitř plesniví. Po Savové koupeli pořádně prokoukly. To bude mít Martinka zítra při koupání radost! Poslední dobou mi hračky podávala z vany se slovy,"Tatínku, tady umej, žabičku posím!" :-)
Dnešní odpoledne strávila společně s Danou v místní školce. Opět tam probíhalo setkání předškolkových dětí. Však mi Martinka po návratu líčila,"Já tam ve kolce hrála, točila s vlčkem, jóó, jedila s autíčkem!" Dana se také přidala s komentářem,"Těsně před odchodem to vypadalo ve školce jako po výbuchu, nebylo kam šlápnout!" Zeptal jsem se holek,"Kdopak ty hračky uklízel?" Dana mi odpověděla, zatímco Martinka zarytě mlčela,"No kdopak, samozřejmě rodičové. Jenomže oni občas nevěděli, kam která hračka patří!"
Martinka se doma převlékala do tepláčků a neustále opakovala,"Dám si bumbu, dám si bumbu, dám si bumbu, prosíím!" Dana se jí zeptala,"Martinko, chceš čaj do hrníčku jako ve školce?" Martinka trvala na svém,"Ne ne ne, ci bumbu!" Už Vám také došlo, co je to Bumbu? Nám před nedávnem - jakékoliv pití je prostě pití, ale čaj v lahvičce se sosáčkem je prostě bumbu. Martinka to má tak má zafixované, neboť jsme jí vždycky podávali lahvičku se slovy,"Na Martinko, pořádně se nabumbej!" Dana uzavřela celou záležitost slovy,"Martinka pije všude normálně ze skleničky nebo hrnku, pouze doma musí mít lahvičku. Kdypak my se jí zbavíme, to tedy nevím!" :o)
Hračky jsme dnes preventině začali uklízet již před večerníčkem, aby to nedopadlo jako předevčírem. Martinka je pak nechtěla rovnat do skříňky. Po večerníčku probíhala další uklízecí akce a Martinka hledala svoje růžové auto-odstrkovadlo,"De je moje růžový autó, de je tatínku, de je maminko? Jééé, támhle je, zaparkuju ho do todoly!" Na to se vždy těší, když přijedeme domů autem - zajíždíme s Martinkou do stodoly ;-)
P.S.: snažím se také připravit nový článek do rubriky Novinky z bříška, zůstaňte nám věrní ;-)
Verze pro tisk...
 11.04.2003
Martinka strávila dnešní den opět zavřená doma. Venku panovalo počasí, že by ani psa nevyhnal. Po celý den jedna sněho-dešťová přeháňka za druhou :-(
V práci jsem se maličko zdržel, řešil jsem totiž veliký softwarový problém na jednom stroji ve spolupráci s externí firmou. Po příchodu domů jsem samozřejmě stal středem Martinčina zájmu. Skákala, výskala a hned si z tašky z nákupem vytáhla kus rohlíku. Já se šel mezitím na chodbu převléct a mimo jiné jsem maličko převezl Martinku. Jste zvědaví jak? Sami můžete posoudit na fotorafii. Svlékl jsem se, za dveře otevřené skříně narafičil pantofle a šel si sednou na WC. Martinka několikrát přiběhla na chodbu a s ohlušujícím výskotem běžela za Danou,"Maminkóó, maminkóó, tatínek je sovanej za skšíní, vykukuje!" Tímto stylem běžela zpátky ještě několikrát, dokud jí Dana neposlala, aby se na mě skutečně podívala. Martinka oběhla skříň a její,"Tatínku, kuk!", se změnilo ve zmatené,"De je tatínek, je pyč, není tady, zmizel!" Tak takhle jsem dnes Martinku převezl ;-)
Před večeří jsem vytáhl bublifuk, který Martince vyhrál na dětském karnevalu sousedovic Péťa. Dana sice měla zpočátku výhrady k jeho používání v obyváku, ale je to koneckonců přece jenom mýdlová voda. Martinka výskala, skákala a chytala bubliny. To bylo radosti. V jednu chvíli je i lapala do pusinky. Jelikož se mezitím doba večeře nebezpečně přiblížila, bublifuk jsem schoval zpátky na chodbu. Martinku popadl úplný amok. Vztekala se, brečela, řvala a vřískala,"Já ci foukátko, já ci jetě foukátko, ci jetě foukat bubliny, já ci foukátko!" Snad čtvrt hodiny jí to vydrželo. V žádném případě nemíním v takové situaci ustupovat. Přece si Martinka nemůže vynucovat věci vztekáním! Vztekala se a vztekala. Posléze se začala trochu uklidňovat a tak k ní přistoupila Dana,"Víš, Martinko, nemůžeš se takhle vztekat. Pojď, půjdeme se nahamat a tatínek ti po večeři zase bublifuk vytáhne!" Kupodivu její slova na Marťu zabrala :o)
K večeři jsme měli tvaroh ušlehaný s rybičkama. Jak se Martinka cpala můžete sami posoudit. Děti jejího věku mají rády tvaroh na sladko, naše Martinka ho pro změnu baští plnými lžičkami s rybičkama :-)
Nemyslete si, že Martinka přes večeři na bublifuk zapomněla. Ani náhodou. Sotva se umyla, ihned žadonila,"Tatínku, vytáneš foukátko, no jó vytáneš, foukat budeš, jóó!" :o)
Verze pro tisk...
 12.04.2003
To zas bylo po ránu vstávání! Celý týden prý musela Dana Martinku budit o půl deváté. Jenomže se přiblíží víkend, kdy by si chtěl taťka maličko přispat po náročném týdnu a ono to nejde. Ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá - Martinka si musí užít přítomnosti tatínka. Proto o půl osmé, sotva poprvé otevřela očička vykřikla,"Jéjé, tatínek je tadý, ahój, udelám hupky dupky do potýlky, už sem tady tatínku!" V tom okamžiku trůnila vedle mě pod peřinou. Chvíli sice ležela a snažila se usnout, jenomže se po chvíli Dana otočila, neboť ji Martinka šťouchala do bříška. V tom okamžiku Martinka prohlásila,"Tatínku távej, deme do krámu koupit šunčičku!" Já její výzvu ignoroval a tak mi prstíčkama přeběhla přes obličej,"Udelala tatínkovi ťapy, ťap!", povídala. Nakonec se nedalo nic jiného dělat, než vstát :o)
Cestou mi neustále připomínala,"Tatínku, nepojedu na vozejčku, víš? Ve vozejčku jezdí mimina!" Martinka už delší dobu chodí v samoobsluze po svých. Na nic zbytečně nesahá, pouze chce pokaždé koupit dětskou krupičku. Líbí se jí totiž její kreslený obal,"Tatínku, koupíme, jóó? Tady je malůvaný obrázek!" :o)
Po snídani jsme se pustili do uklízení, abychom Daně alespoň trochu pomohli. Přinesl jsem hadici do obyváku a než se mi povedlo donést i příslušenství, Martinka už chvíli luxovala. Zastrčit správný konec hadice do zásuvky a tak si pustit vysavač, nečiní Martince žádný problém. Jediným problémem je, jak jí sebrat hadici, abych mohl uklízet. Nejlepší je nechat Martinku v klidu pracovat, ono jí to prvotní nadšení po chvíli přejde a ani se pak moc o hadici nepřetahuje ;-)
Odpoledne u nás pobyla babička z Hradce. Navečer odjížděla zpátky domů vlakem. Vzhledem ke krásnému a slunečnému podvečeru jsme ji šli s Martinkou vyprovodit až na vlakovou zastávku. Pár kilometrů je ta cesta dlouhá a tak jí část strávila Martinka tatínkovi za krkem na koníčku. Celou cestu Martinka pečlivě sledovala kde mají jaký traktor a obzvláště jeden ji zaujal. Kolem traktoru běhaly slepice, najednou jedna z nich vyskočila na přední kolo a začala si utírat zobák do pneumatiky. Martinka rázem křičela na celé kolo,"Jééjéé, dívejte, slepička zobá taktor, zobá ho!" :-)
Na zastávce jsme počkali s babičkou na přijezd vlaku, rozloučili se a postáli, dokud vlak nezmizel za zatáčkou. Během cesty lesem zpět se Martinka najednou zarazila a křičela,"Nemůžu šapat na žížalky, nemůžu bojím, bojím se nich!" Zprvu jsem nechápal o co vlastně běží, ale při bližším pohledu na zem se všude válely ze stromů spadané jehnědy, nebo jak se to jmenuje. Byly různě zkroucené a opravdu připomínaly žížaly :o)
Verze pro tisk...
 13.04.2003
Dnes po ránu mě Martinka nechala vyspat o něco déle. Vděčím za to hlavně faktu, že je neděle a v samoobsluze měli zavřeno. Po snídani a nezbytném Krtečkovi z videokazety jsme se s Marťou vydali na procházku. Pracovat kolem domu jsem prozatím zavrhl, neboť je všude strašné bláto a Martinka by ho zcela určitě nenechala bez povšimnutí.
Vydali jsme se do lesa. Nic lepšího mě totiž nenapadlo. Martinka sice prvních padesát metrů trvalo asi půl hodiny, ale pak se rozeběhla. To víte, když musí prozkoumat každý kanál(Hlavně do každého vhodit pár kamínků. Až se někdo bude divit, proč jsou kanály ucpané, Martinka na tom má také svůj podíl ;-) ) nebo vydloubat hlínu z každé prohlubeniny v betonu či asfaltu.
Odpoledne jsme se pak vydali ven všichni společně. Dana se potřebovala vyvětrat, poslední týden chození po venku příliš nedala. Z procházky jsme se vrátili pěkně unavení, neboť Martinčin styl chůze nám naprosto nevyhovuje. Neustále vyhledává nějaké objekty na sledování. Ať už je to ještěrka na stráni vedle silnice, slepice lokající vodu z potoka, pejsek za plotem u Lucinky nebo kamínky na cestě. Přitom se zastaví a odmítá pokračovat v cestě ;-)
Po odpolední svačince jsem se s Martinkou vydal ven pouze já a to na místní fotbalové hřiště. Dnes se hrálo první utkání a Martinka ráda vyhledává společnost více lidí. Kromě toho tam fandil její oblíbenec - Péťa od sousedů. Martinka ho s naprostou jistotou objevila a radostně se k němu hnala. Mezitím se na nás přišla podívat i Dana. Po chvíli jsme se setkali s malou Lucinkou a její maminkou. Maminka právě podávala Lucince Tatranku a jednu dala i Martince. Blížil se čas večeře, proto Dana Martince Tatranku zabavila. Marťa se snažila chvíli loudit a když viděla že neuspěje, šla za Lucinkou a několikrát jí z Tatranky odkousla. Až se Lucinka musela bránit :o)
Po chvíli skončilo fotbalové utkání a my stejně museli domů. Martinka zmerčila cestou domů asi desetiletého kluka pojídajícího opečeného buřta s hořčicí. Ihned se k němu hnala a než se kluk mohl vzpamatovat, už se ho ptala,"Co to máš, dáš mi kousnout?" Svoji otázku doplnila otevřenou pusinkou. Musel jsem ji popadnou a odtáhnout pryč. Tak tohle by jí šlo :-)
Zítra nás čeká cesta k babičce, já tam Danu s Martinkou zanechám a vrátím se domů. V úterý pak odjíždím na avizovanou služební cestu do Polska. Budu se muset po dlouhé době poprvé odmlčet, ale ve čtvrtek se opět setkáme.
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
04.04.2003
05.04.2003
06.04.2003
07.04.2003
08.04.2003
09.04.2003
10.04.2003
11.04.2003
12.04.2003
13.04.2003
- 
24.5.2007
