 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 25.05.2003
Před obědem jsem vedle cesty zahlédl velkou žabičku. Honem jsem se po ní vrhl a po několika skocích ji chytil. Martinka stála a nechápavě mě pozorovala,"Co to dělá tatínek, co to děláš?" Ukázal jsem jí v dlani žábu. Martinka pištěla a radostí skákala okolo,"Jéjé, žabička to jéé, taková maličká, já se nebojím, nebój!" Žábu jsem položil na trávník a Marťu pobídl,"Pohlaď si ji Martinko, je pěkně studená, jako žába!" Martinka velice neochotně natáhla ručičku a na žábu sáhla. Ta se chudinka krčila u země a ani se neodvážila oskákat pryč. Sotva jsme vstali, žába zmizela dlouhými skoky někde na zahrádce. Martinka pak doma Daně vykládala,"Já já tam viděla žabičku, takovou malou, šáhla na ni, bojila se žába!" :o)
Dnešní krásně letní a prosluněný den strávila Martinka víceméně celý na zahrádce. Zato já doma pilně dodělával přebalovací skříňku. K večeru se mi ji povedlo dokončit a tak Dana mohla do jednoho z šuplíků umístit čerstvě vyprané a vyžehlené plínky pro miminko.
Martinka šla po obědě jako obvykle spinkat. Normálně jde Dana s ní, lehne si vedle Martinky pod svoji deku a jakmile Marťa zabere, nechá ji tam samotnou. Tolik teorie, dnešní praktická realizace probíhala úplně jinak. Sotva holky odešly spát, já si v obyváku rozložil nářadí, šroubky, hřebíky, takové kolejnice na šuplíky a spoustu dalších drobností. Asi po půl hodině se otevřely dveře a v nich stála Martinka. Uvítala mě svým šibalským,"Tatínku, kukuč, já nebudu pinkat!" Honem se převlékla a zapojila do pracovního procesu. Udělala menší inventuru v materiálu a vysvětlovala mi," Todleto není šoubek, to se nešoubuje šoubovákem, žebíček to jé, to se ťuká kadivem, víš? Maminko, podívej my pracujeme, víš?" Jelikož jsem potřeboval velice přesně vyměřit kolejničky pro šuplíky a Martinka mi neustále někam lezla, Dana ji raději vzala s sebou na zahrádku :-)
Na dnešní fotografii se Martinka právě snaží zapojit dráťák na zahrádce do zásuvky. Tak nějak si ho přivlastnila a při odchodu na zahrádku neopomene upozornit,"Já si vemu moje rádijo na zahádku, putím ho, jóó?" Hned ho popadne a stěhuje na zahradu. Jenom s tím pouštěním to není zase tak žhavé. Aby bedna hrála, musí se zapojit šňůra do zásuvky umístěné na stromě. A to není vůbec jednoduché ;-)
Jak jste si již mohli všimnout, Martinka nešla po obědě spát. Po večeři se tudíž zdála velice unavená a očička na spadnutí. Sotva však vlezla do vany, jako by načerpala novou energii a začala opět řádit. Ještě při ukládání do postele výskala a sršela dobrou náladou. Dana ji okomentovala,"Neměla by být unavená? Děti by se asi měly koupat v jinou denní dobu!" ;-) Jak se říká zdání klame, Marťa nakonec zabrala za dvacet minut. Když jí pak šla Dana navléknout plínku, Martinka se ani neprobrala. V podstatě to vypadalo, jako kdyby Dana oblékala hadrovou panenku ;-)
Verze pro tisk...
 26.05.2003
Pro začátek tu mám komentář k dnešní titulní fotografii. Martinka právě líže velikého nanuka. Budeme jí muset zakoupit nějaké malé ovocné, tenhle si sice zpočátku pečlivě pokládala na talířek, ale po necelé čtvrt hodině ten nanuk vypadal značně unaveně a už vůbec se mu nechtělo držet na tyčce. Část Martince spadla na gauč u Dany a část na noviny s aktuálním televizním programem. Nanuky jsme s Martinkou zakoupili již včera, přímo ze žlutého autíčka. Honili jsme ho téměř po celé vsi a pro Martinku to byl velký zážitek.
Jak to začalo? Dana nám povídala,"Už jsem slyšela hrát autíčko, skočte spolu koupit nějaké nanuky. Můžete jít na náves, zastavuje tam!" Tak jsme s Marťou čekali. Kolem šel pán a dvě dívky. Pozdravil jsem,"Dobrý den!" a oni nás také. Loktem jsem dloubl do Martinky a naznačil jí,"Martinko, říká se Dobrý den!" Martinka se otočila na pána a už křičela,"Žíká se dobrý den!" Pán se zarazil, otočil a Martinku dle instrukcí pozdravil,"No ano, Dobrý den!" :o)
Čekali jsme a čekali. Po chvíli se zvuky autíčka přiblížily, najednou se kolem nás přeřítilo a zmizelo v dáli. Povídám Martince,"Honem, honem, zastavuje ještě nahoře, musíme běžet zkratkou!" Martinka nasadila mety a celou cestu zadýchaně vykřikovala,"Musíme doonit autíčko, koupíme nanuký!" Doběhli jsme celý udýchaní nahoru (Já běžel posledních sto metrů s Marťou za krkem) a autíčko se právě vylouplo zpoza rohu. Martinka začala radostí pištět a tancovala po cestě, až to prášilo. Pana řidiče jsme evidentně pobavili. Ptal se,"Neviděli jsme se dnes už někde?" Vysvětlil jsem mu," Před chvílí, dole u silnice!" Zakoupili jsme takovou velkou tašku plnou nanuků a Martinka ji pak celou cestu sama vláčela až domů. Tím její radost neskončila, neboť uvnitř tašky mezi nanuky ležel navíc přívěšek na klíče ve tvaru autíčka firmy rozvážející nanuky. Martinka ho zabavila se slovy,"To je moje autíčko maličký!" :o)
Dnešní dopoledne se u nás zastavila Dany kamarádka ze sousedního města, spolu s malou Luckou. Já je neviděl téměř rok a dneska vlastně také ne ;-) Zatímco loni Lucka ještě vůbec nechodila, do dneška vše dohnala. Je asi o dva měsíce mladší než Martinka. Oproti Martince se však projevuje více jako mamák. Holky si v poklidu hrály a Lucinčina maminka prohlásila na Martinčinu adresu,"Takové dítě jsem ještě neviděla, Martinka bez problémů půjčuje svoje hračky a ještě se s Luckou o všechno dělí!" :o)
Připravuji nový článek do rubriky Novinky z bříška. Pro začátek si alespoň přečtěte něco o Martičině opravdovské pracovní činnosti ;-)
Verze pro tisk...
 27.05.2003
V dopoledních hodinách měla teta od sousedů cestu ke gynekoložce, proto se s ní Dana a Martinka svezly. Dana se raději jela ukázat, aby náhodou něco neprošvihla. Vše se však zdá v pořádku. Více podrobností Vám přidám v chystaném článku.
Po včerejších dešťových přívalových hrůzách se dnes opět vyčasilo. Proto jsem Martince po příchodu z práce pošeptal do ouška,"Martinko, posekám trávu, nasvačíme se a pojedeme se projet na kole!" Martinku jako by bodla vosa, začala tancovat a výskat,"No jó, pojedeme na kole, na pískoviště pojedeme, na hrad pojedeme nahóóru, jedéém!" Musel jsem Martinku ještě trochu přibrzdit, nejraději by se rozjela hned a bez svačiny :o)
Dana se naší projížďky hned chytila a povídala nám,"To je výborné, můžete zajet do sousedního města za Radečkem a vrátit mu tu již asi rok půjčenou videokazetu s Krtečkem!" Nu což, zajeli jsme. Martinka dostala do ručičky s sebou igelitku s kazetou a malým prezentem. Přece jenom se jí nechtěně povedlo část kazety přehrát velice zajímavým zpravodajstvím z TV Nova ;-) Původně jsem myslel, že Martinka celou cestu tašku udrží, Dana však přišla s geniálním nápadem,"Ucho od té tašky provlékni skrz pásy na sedačce!" Později se toto bezpečnostní opatření ukázalo zcela na místě. Martinka totiž propadla kouzlu rychlé jízdy a přestala si tašky všímat. Bývala by upadla na asfalt, takhle pěkně visela za ucho. Tuhle při jedné z posledních projížděk držela Martinka lahvičku v ručce a pila. Já šlapal zrovna do prudkého kopce a když už jsme se nacházeli na vrcholu, Martinka vykřikla,"Tatínku, lahvička padla!" Zastavil jsem a zeptal se,"Kdepak Ti spadla ta lahvička Martinko?" Martinka se na mě bezelstně podívala a prohlásila,"Támhle dole!" Skutečně, lahvička ležela až dole pod kopcem. Grrr! Zaťal jsem zuby a po uklidnění jsme sjeli dolů, sebrali láhev a šlapali zpět. Alespoň já, Martinka seděla v klidu a tvářila se navýsost spokojeně :o)
Abych se vrátil k dnešku - dojeli jsme až k Radečkovi, vrátili kazetu a Martinka si chvíli hrála s dětmi. Běžely společně k jezírku a krmily kapry. Martinku v první chvíli zaujala více jejich černá kočička a neustále ji hladila. Po chvíli se postavila na okraj jezírka a po mém vzoru šmrdlala prstíky ve vodě. Velcí kapři nás ignorovali, zato připlavalo hejno oranžových rybek. V domnění, že jim sypeme nějakou mňamku se nám počaly vrhat na prstíky. To bylo něco pro Martinku, křičela,"Jéjéj, rybičky mi okusujou prtíčky!" :-)
Honem jsme se rozloučili a jeli domů. Zpět nás čekalo ještě devět kilometrů cesty. Cestou jsme se stihli na skok zastavit u saloonu pod hradem, já si dal jedno pivo na osvěžení a Martinka zaběhla na vytoužené pískoviště. Dnes se tam spolu s ní nacházel pouze jeden malý klučina. Martinka si pohrála a pak se bez odmlouvání nechala naložit zpět do sedačky. Nedalo se nic dělat, nestihli bychom večeři.
Verze pro tisk...
 28.05.2003
Dopoledne nalezla Dana mezi jahodníky jednu malou, červenou jahůdku. Nechala ji Martince a ta si na té letošní první náležitě pochutnala. Martinka pak chodila po cestičkách a šmátrala v jahodišti, zdali náhodou nenalezne ještě jednu. Bohužel ne, musíme počkat než dozrají další. Zatímco loni Martinka trhala i zelené a jedla je, letos si nechá vysvětlit, že se hamají pouze ty červené a zralé.
Ke svačince jsem v ledničce vybral jeden jogurt s malinami. Martinka ho však moc nechtěla. Musel jsem jí pomoci a sem tam nějakou lžičku nabrat i sám. V kelímku zbývala ještě asi čtvrtina a Martinka prohlásila,"Já už neci, já ci nanuka!" To víte, maminka jí slíbila před svačinkou,"Martinko, pokud budeš hezky hamat jogurtek, dostaneš pak nanuka!" Já však trval na svém,"Martinko, vezmi si ještě čtyři lžičky, jinak nanuka sní táta!" To zapůsobilo a zbytek jogurtu v Martince jen zahučel :-)
Konečně třímala vodového nanuka a za mírného pohupování na houpačce ho lízala. Jenomže se příliš loudala a nanuk pomalu měnil skupenství na kapalné. Dana jí nabídla,"Martinko, pojď ke mě, já Ti olíznu to tekuté z nanuka!" Martinka poslušně přišla, Dana vzala celého nanuka do pusy a následně zůstal Martince v ručce holý klacíček. Dana se nezmohla ani na slovíčko, jak jí ten velký kus studil. Martinka stála celá zkoprnělá a střídavě se dívala na Danu a na zem. Nevěděla, co si o celé věci má myslet. Pak prohlásila,"Depak je můj nanuk? Kampak padnul? Padnul na zem? Já ho nevidím!" Ani ve snu ji nenapadlo, že Dana vlastně slízla všechno najednou. Martince se pak dostalo úplného vysvětlení a vypadala, že jí to až tak nevadí ;-)
Hodně dlouhou dobu jsme dnes s Danou museli Martinku přemlouvat, aby už konečně vlezla do sprchového koutu. Seděla před ním a tvrdila,"Já nebudu koupat, já se bojím prchy!" Přemlouvali jsme ji,"Martinko, pokud nepůjdeš do sprcháče, nemůžeš jet s dědou a babičkou v létě k moři!" Martinka však stále vedla svou. Nechala nás chvíli vydusit, pak se zvedla a do sprcháče sama vlezla. Dál vše probíhalo jako normálně. Sama si opláchla nohy, bříško a zbytek jsem osprchoval já. Měli byste vidět, jak se Martinka zhluboka nadechne a zatají dech, zamířím-li jí na hrudníček. Také není divu, páková baterie je tou dobou otočená doprava - to jest na téměř samotnou studenou vodu. Nedá se nic dělat, pustím-li jí vodu teplejší, Martinka křičí,"Aú, to páálí, já ci putit ledovou!" Dana se jí dnes ptala,"Martinko, nechceš raději teplou vodu?" Dostala jednoznačnou odpověď,"Neci teplou!" Martinka se tedy naprosto dobrovolně otužuje :o)
Verze pro tisk...
 29.05.2003
Dnes jsem z práce přišel až těsně před svačinkou a Dana se tou dobou zajímavě bavila. Seděla na zahrádce, na kolenou položený koš s prádlem a cosi rozmotávala. Samozřejmě jsem se zeptal a dostalo se mi odpovědi,"No co, dala jsem prát věci pro miminko a v pračce se mi smotaly a zauzlovaly všechny ty rukavičky, košilky, botičky a jiné věci se šňůrkama!" Aby mohla Dana prádlo pověsit, rozmotávala a rozmotávala minimálně ještě patnáct minut. Když už jsem u miminka, Dana se právě šla sprchovat. Ukazovala mi jeden fígl. Stačí, aby si šikovně zakryla vyčuhující bříško látkou a vůbec bych do ní neřekl, že je těhotná. Prostě a jednoduše - ona má veliké pouze bříško a jinak nic ;-)
Zatíco se Dana bavila, my s Martinkou si mezitím dali čokoládový jogurt. Martinka ho velice neochotně snědla, ale pak žadonila,"Tatínku, utrneš mi žedkvičku?" Na zahrádce se nám totiž začaly zakulacovat ředkvičky a Martinka je z nich úplně vedle. Jedla by je od rána do večera. Jenom červenou slupku požaduje odkousat, protože pálí. Položíte-li Martince otázku,"Martinko, copak chceš, ředkvičku nebo sušenku?", můžete si být stoprocentně jisti odpovědí. Ta zní,"Žedkvičku, né sušenku!" :o)
Zatímco jsem okrajoval ředkvičky u kompostu, Martinka zamířila pod velkou třešeň. Šel jsem se za ní podívat a jednu červenou třešničku Martince podal. Hned mi hlásila,"To je češnička tatínku, budu ji hamat!" Velice opatrně ji držela mezi prsty a odkusovala. Poradil jsem jí,"Musíš si dát třešničku do pusy, okousat pecku a pak ji vyplivnout!" Kupodivu jí to šlo úplně bez problémů. Hned se ozvala,"Doblý sou češničky, já ci jetě jednu!" Další už nedostala, přece jenom teprve dozrávají. Musíme počkat, po víkendu budou právě akorát.
Sotva jsem dopil svoji odpolední kávu, Martinka už mě tahala ze židle,"Tatínku, tatínku, póóď, pojedeme někam na koléé!" Dana se jí zeptala,"Kam chceš jet, Martinko!" Marťa skákala a křičela,"Pojedém na pískoviště, pod hrad, táta bude pít píívo!" Vidíte, jak to má pod kontrolou? Jeli jsme, ale asi jsem takhle brzo z jara přecenil svoje síly. Přibližně dvacet kilometrů do kopce a z kopce, to dá zabrat. Nohy necítím a pomalu se učím chodit ;-) Nejhorší bylo poslední táhlé stoupání. Při šlapání na nejlehčí převod se neubráníte takovému pocukávání kola vpřed a vzad. Martince se to zalíbilo a pohybovala zprudka tělíčkem dopředu a dozadu, bohužel opačným směrem. Šlapání se tak stalo velice náročným. Není divu, Martinka už také není žádné peříčko - váží přibližně 12 kg ;-)
Verze pro tisk...
 30.05.2003
Sotva jsem dnes přišel domů, Martinka skákala radostí a křičela na celé kolo,"Jéjé, tatínek pšijel domů, maminkó podívej, pojedemé za babičkou, autéém!" Dana Marťu oblékla do šatiček a než se sama připravila, došli jsme k silnici pro vysypanou popelnici. Martinka se zmocnila vozíčku a táhla ho až k silnici. Tam jsme si role vyměnili, neboť je popelnice těžká. Marťa za mnou běžela a při té příležitosti se jí povedlo zakopnout. Natáhla se jak dlouhá, tak široká do jemného štěrku. To víte, brečela a neustále opakovala,"Mě bolí ručičky!" Bleskurychle jsem ji prohlédl, nikde žádná odřenina, takže v pohodě. Stačila pak jedna věta,"Martinko, to je v pohodě, nic se nestalo!" Martinka rázem přestala brečet a už se dál veselila :o)
Během cesty autem jsme s Danou rozebírali, jak je Martinka naučená na autosedačku. Sama si již dokáže do ní vylézt a sotva sedí, požaduje zapnout pásy. Jak jste jistě postřehli, v úterý se Dana jela ukázat ke gynekoložce. Vzala je tam teta od sousedů a Martinka jela samozřejmě s nimi. Sotva Dana řekla Martince,"Martinko, pojď pojedeme s tetou k paní doktorce!" Martinka se otázala,"S kerou tetou?" Dana odpověděla,"S tetou Janou od sousedů!" Martinka se zamyslela,"Teta má sedačku? Teta nemá sedačku pšece, nemůžu jet!" Nakonec se nechala přesvědčit, ale po celou jízdy autem působila značně neklidně. Sedačka je prostě sedačka.
Jakmile se Martinka po příjezdu rozeběhla u babičky po zahrádce, zamířila bleskurychle k záhonku s jahodami. Jala se zkoumat jednu rostlinku po druhé, zdali náhodou nenalezne červenou jahůdku. Jednu velkou a ještě částečně zelenou se jí povedlo objevit. Okamžitě se mě ptala,"Tatínku, můžu uthnout jahůdku?" Doporučil jsem jí, aby raději počkala na babičku.
Babička přijela z práce vlakem, těsně po nás. Stačilo aby navnadila Martinku,"Martinko, až se převléknete, tatínek Ti postaví na zahrádce bazén!" Martinka ztratila o všechno ostatní zájem a neustále opakovala jediné,"Potavíme bazén, jóó, já budu koupat v bazénu!" Než jsme se otočili, Martinka pobíhala nahatá po domě. Nedalo se nic dělat, došli jsme na půdu pro bazén a sestavili ho na zahradě. Martinka vydatně pomáhala podávat trubky a po chvíli nebylo co řešit. Hupsla do bazénu, popadla napouštěcí hadici a sprchovala střídavě vnitřek bazénu a střídavě sebe. Brr, voda ze studny je pěkně ledová a Martinka si do bazénu i lehla. Jí to však nevadí, domami ve vaně se sprchuje vodou pouze o maličko teplejší. Dana ji po chvíli vyhnala se slovy,"Martinko, nech tu vodu trochu ohřát, vždyť jsi celá studená jako žába!" Udržet Martinku dál od bazénu není vůbec jednoduché ;-)
Verze pro tisk...
 31.05.2003
Martinka se dnes po ránu poprvé v životě stala svědkem částečného zatmění slunce. Jak jste jistě postřehli, nejlepší doba na jeho pozorování nastala mezi pátou a šestou hodinou ranní. Zatímco já v klidu spal, děda probudil Danu, Martinku a Petrušku. Všichni se přesunuli na pole za vesnici. Děda měl s sebou super vybavení - velký stativ, videokameru, digifoťák a pro všechny pozorovací filtry do svářečské kukly. Martinka se na sluníčko zahleděla, prohlásila,"To suníčko vypadá jako mesíček!", otočila se a chtěla jít domů. Nakonec však vydržela a děda celé zatmění nafilmoval. Po návratu pak doma nechtěla jít už do postele. Já se probudil až o půl deváté a Martinka vyprávěla svoje zážitky,"Tatínku, já já tam videla suníčko, bylo takový vykousnutý. Suníčko okousal drak, bylo sežlaný!" To neměla ze své hlavičky, o drakovi Martince povídala včera teta :o)
V dopoledních hodinách nám děda připravil práci,"Já jedu do Makra, postavte zatím velký altán nad stolem!" Vytáhl jsem z garáže krabici se stanem a moje počínání zaujalo jak Martinku, tak malou Danielku. Martinka křičela směrem ke mě,"Co to máš tatínku, co deš dělat?" Odpověděl jsem,"Jdu stavět stan!" Martinka zavýskala a použila oblíbenou větu ze seriálu Bořek stavitel,"Jdeme tavět stan, dokážeme to udělat? Jasněé, dokážemé!" Stavěli jsme a zatímco mi Martinka pečlivě podávala jednotlivé trubky, Danielka je s velkou radostí roznášela po zahradě. Děti se tímto způsobem zabavily na pěkně dlouhou dobu ;-)
Odpoledne, ihned po vyspinkání vyběhla Martinka ven úplně nahatá. Dana ji samozřejmě řádně namazala opalovacím krémem s ochranným faktorem 26. I přesto se na Martinku sluníčko pěkně chytá. V tomhle je zcela po mě. Martinka strávila prakticky celé odpoledne cachtáním v bazénu. Sluníčko vodu pořádně prohřálo, takže jakmile Martinka vstrčila nožku do vody, ihned hlásila,"Voda páálíí, musíme ochadit!" Babička přitočila Martince do bazénu studenou vodu a až potom tam Marťa vlezla. Spolu s ní i malá Danielka. Martinčinou největší zábavou bylo běhání po bazénu a rozstřikování vody :-)
Verze pro tisk...
 01.06.2003
Hned na úvod bych chtěl opožděně popřát všem dětem k jejich dnešnímu svátku. Martince jsme již popřáli a dostala od nás i malý dáreček - vodové barvy a štětce. Moc si je přála a tak se dnes konečně dočkala. Předali jsme jí je po příjezdu domů a sotva je Marťa spatřila, jásala,"Júú, to sou barvičky, já budu malůvat na papír, tětcem budu malůvat, jéé, to sou moje barvičky!" Dana jí je uložila do skříně se slovy,"Martinko, teď už si malovat nebudeš. Pěkně je schováme a až bude venku hezky, vezmeme si barvičky na zahrádku a tam budeme spolu malovat!" Martinka nezapomněla poděkovat a každému nám vlepila sladkou pusinku :o)
V dopoledních hodinách se mnou Dana zajela do Tesca na nákup. Jednalo se pravděpodobně o její poslední výlet do supermarketu, před narozením miminka. Normálně tam chodí nerada a natož teď v jejím stavu. Však se pěkně unavila. Dokonce se zmocnila nákupního košíku a jezdila s ním, prý aby se měla o co opřít ;-)
Martinka zůstala doma a mezitím si hrála s holkama na pískovišti. Dnešní počasí pod mrakem nepřálo koupání a tak se musely zabavit jinak. Naštěstí to u babičky není problém. Včera například babičky přinesla z půdy jeden nový dětský stan, ten zabavila ke svým hrátkám hlavně malá Danielka. Martinka má raději zase takové indiánské tee-pee v němž si hrála i Dana, coby malé batole. Mimo to Martinka závodila s Danielkou na motorkách, tedy odstrkovadlech. Holky mají úplně stejná a tak mohou měřit svoje síly. Martinka však vyhrává, ten rok o který je starší, je velice znát ;-)
Před obědem Martinka projevila zájem o houpání. Byl jsem tak pasován do hodnosti Hlavního houpače. V čem to spočívá? Houpat a houpat děti na hopačkách. Což o to, šestiletá Petruška zvládá houpání sama. Posadil jsem tedy Martinku na druhou a Danielku na třetí houpačku, v našem houpacím centru. Nejvíc chtěla rozhoupávat Martinka, proto jsem se soustředil hlavně na ni. Do Danielky stačilo čas od času strčit a úplně jí to stačilo, zářila spokojeností. Martinka během houpání vykládala,"Sou tady čyži lidi na houpačce. Já Martinka, Daninka, Petuška a můj táta Radek!" V jednu chvíli se mi zdálo, že Martinka hledí jakoby nepřítomně, zeptal jsem se jí,"Martinko, neusínáš?" Marťa zavrtěla hlavičkou a můj pohled padl na Daninku. Ta mezitím úplně vytuhla, spinkala a pevně se držela madla v předklonu. Tak jsme ji sundali a přenesli dospat do pracovny na gauč. Pěkně jsem ji uhoupal, jen co je pravda, viďte? ;-)
Před odjezdem od babičky na mě Dana volala oknem,"Chceš Radku také zmrzlinu?" Martinka jakoby mimochodem zaslechla tuto větu a prohlásila,"Já ci taky mrzlinu!" Sedli jsme si na lavičku a na Danu se vrhla Martinka spolu s Danielkou. Martinka ochutnala lžičku zmrzliny a prohlásila,"To tačí, já neci už!" Zato malá Danielka snědla Daně téměř půlku misky, jak jí zmrzlina chutnala :-)
Závěrem Vám musím říci - Martinka byla celý víkend naprosto hodná a ani jednou se nazavtekala :o)
Verze pro tisk...
 02.06.2003
Odpoledne jsem měl přijet projednou včas z práce (Moje pracovní doba by měla v ideálním případě končit ve dvě hodiny, ale znáte to - většinou se dříve jak ve tři neutrhnu. A to mají naše personální stavy ještě zminimalizovat :-( ). Povedlo se a tak jsme mohli po druhé vyjet do města. Dana měla ve firmě domluvenou schůzku se svým šéfem. Chtěl jí poděkovat za dobrou domácí práci na počítači a domluvit se na výměně domácího počítače za lepší. To aby mohla po porodu zvýšit pracovní úsilí ;-))
Dana šla napřed a my se s Martinkou stavili v samoobsluze pro rohlík ke svačince. Po příchodu do administrativní budovy povídám Martince,"Pojď, pojedeme nahoru výtahem!" To bylo něco pro Martinku. Evidentně neměla k té podivné a spoře osvětlené místnůstce důvěru. Hodně dlouho jsem ji přemlouval, než si nechala říct. Za tu dobu bychom byli nahoře nejméně desetkrát ;-) Sotva se výtah s mírným škubancem rozjel, Martinka ztuhla a rozkročila se. To nejhorší nás teprve čekalo, a to zastavení. Výtah mohutně škubl a Martinka málem začala křičet. Naštěstí se uklidnila a my mohli pokračovat za Danou. Moc dlouho jsme tam nepobyli, Martinka stačila předvést svoje řečnické schopnosti a přitom všechny velice překvapila. Vyprávěla o miminku, jak se na něj těší, jak ho bude koupat a kdovíco ještě :-)
Další ukázku svojí natěšenosti na miminko nám předvedla v drogerii. Dana vytáhla papírek se seznamem potřebných věcí. Postupně vybírala nové žínky, tampóny, kartáček na vlásky a spoustu dalších věcí. Byla tak soustředěná, že si ani nevšimla pochodující Martinky. Ta vždy přišla k regálu, vytáhla z něho například řehtačku a se slovy,"Jéje móóc pekná žehtačka, tu koupím pro miminko!", ji vhodila do košíku. Tímto stylem ještě nakoupila nějaké dudlíky, hřebínky, lahvičku a další věci dle vlastního výběru. Museli jsme pak minimálně z půlky košík vyprázdnit zpět do regálů :o)
V drogerii Martinka stihla i velice pobavit jednu paní prodavačku. Ptáte se jak? Jednoduše, vybírali jsme zubní kartáčky. Měli jich tam nepřeberné množství ve stojanu. Jakmile Martinku nějaký zaujal, okomentovala ho,"Jéjé tendle katáček je hezkej, já si ho koupím!" Poté zvolila úplně stejnou metodu jako v předchozím odstavci. Dana se snažila kartáčky vrátit na jejich místo, ale tak nějak je přehodila. Martinka se čertila,"Takle né, maminkó. Tendle patčí sem a tendle támdle, víš?" To už prodavačka, která nás poslouchala delší dobu, nevydržela a vyprskla smíchy :o)
Před odjezdem mi Dana povídala,"Dnešní den mám pocit, že jsem toho udělala spoustu a přitom se ani necítím unavená!" Stačila však několikakilometrová cesta domů a rychle změnila názor. Únava se dostavila.
Verze pro tisk...
 03.06.2003
Martinka prožila neklidnou noc, co chvíli se vrtěla a budila. Pravděpodobně jí bolelo bříško. Z čeho a proč je jenom ve sféře dohadů. Po ránu se pak Daně zdála nějaká teplejší, proto proběhlo kontrolní měření teploty. Opravdu byla zvýšená teplota potvrzena. Sice pouze 36,9oC, ale odpoledne po vyspinkání již teploměr ukazoval číslo 37,9oC, což už není jenom zvýšená teplota. Podobný údaj jsme naměřili i před koupáním, z toho důvodu dostala Martinka na noc preventivně čípek Paralenu. To i proto, aby se Dana v klidu vyspala a Martinka ji nebudila. Nyní už v klidu spinká.
Navečer jsme probírali různé varianty, cože by to Martince mohlo být. Za prvé mohla chytit nějakého vira o víkendu u babičky (Petruška se právě doléčila) a za druhé, jsou to tři týdny od poslední návštěvy ve školce. No a tam předtím řádily neštovice. Ať tak či onak, necháme se překvapit. Zase tak hrozné to asi nebude, neboť Martinka jinak vypadala úplně v pohodě. Pouze očička měla taková skelná a v koutcích maličko hnisu. Proto jsme si je vykapali před spaním Optalmo-Septonexem. Jinak - dnešní den strávila Martinka raději doma, uvidíme zítra.
Dana telefonovala před chvílí s babičkou, aby jí pověděla o Martince. Babička pak Daně povídala o právě zrajících jahodách, které na holky bohužel nepočkají. O víkendu jich uzrálo pouze několik, ten hlavní nápor přišel až teď v týdnu. Martinka jahody doslova miluje, proto si doma na záhonku hlídá jednu z prvních červenajících. Je schopná několikrát denně přijít, odhrnout listy a zkontrolovat proces zrání. Tak moc se na ni třese :o)
Dopoledne Dana zabavila Martinku malováním vodovkami. Martinka je od nás dostala ke Dni dětí. V kuchyni na stole holky rozložily náčiní a Dana Martinku zacvičovala v používání vodovek. Nejprve jí něco na ukázku namalovala sama, potom Martinka vybarvovala předmalované sluníčko s mraky. Nakonec se sama pustila do tvoření na čistý papír. Jak se jí povedlo sluníčko a mraky, můžete posoudit sami na fotografii. Však mi do telefonu vyprávěla,"Jájá tatínku malůvala vodofkama, namalovali suníčko, mraky a dlaka!" Ano, chtěla po Daně také namalovat draka, asi v souvislosti se sobotním zatměním slunce. To jí totiž povídali, že sluníčko vykousl drak. Dana však nevěděla jak na draka, proto namalovala jednoduššího - papírového, jaký se pouští na podzim ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
4.6.2003 16:42:51 Lucia
Ahoj, rodinka,
ak to nie je tajomstvo - vybrali ste už mená pre bábätko??? Ak áno, prezradíte? |
4.6.2003 21:22:10 Radek Lehký webmaster(zavinac)emartinka.cz
Odpověď na otázku naleznete v dnešním článku ze 04.06.2003 :-) | |
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
25.05.2003
26.05.2003
27.05.2003
28.05.2003
29.05.2003
30.05.2003
31.05.2003
01.06.2003
02.06.2003
03.06.2003
- 
24.5.2007
