 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 04.06.2003
Hned na začátek Vás musím uklidnit. Martinka vypadá o poznání lépe a hlavně jí ustoupily teploty. Sice se Daně po ránu zdálo, jako by ještě měla takový mírný zánět spojivek, ale teď už je v pohodě, ani jsme do očiček nekapali. V dopoledních hodinách se Martinka zabavila s Danou doma a odpoledne strávila již venku. Teploměr dnes totiž ukazoval něco kolem 28o, takže tropická vedra nastala. Jenom bazének jsem Martince raději ani neukazoval.
Dana byla objednaná na čtvrtou hodinu ke kadeřnici a já přijel pozdě z práce. Jen tak tak to stihla. Sotva jsem se objevil na chodbě, přiběhla ke mě Martinka a radostně výskala,"To je dobže, žes pšijel domů, tatínku, to je dobže!" Po chvíli pokračovala,"Seš hodnej, žes pšijel. Tys pšijel autem, viď? Tam do stodoly sho zaparkoval!" Jo jo, má přehled ;-) Dana mezitím odešla a my se nasvačili. Poté jsem šel na zahradu natírat plot. Martinka si obouvala botičky a pak si na hlavu narazila kšiltovku proti sluníčku. Povídala,"Já já si nasadila čepici palici!" Ještě se natáhla za mnou do kuchyně a zavolala,"Tatíínku podáš mi blízo, prosím?" Co je to blízo? Martinka dostala od babičky o víkendu takové lízátko s víčkem navrchu a v prostorách držátka mělo ukrytý malý dárek. Martinka tam nalezla takovou kuličku s níž se dá házet jako s kostkou od Člověče, nezlob se. Koho potká, tomu Martinka vykládá,"Podívej, já mám blízo takový doblý. Já já tam měla sovanou kulatou kosku, víš?" :o)
Zatímco jsem za Martinčiny asistence natíral plot, proběhl kolem Péťa od sousedů a Martinka radostně zavýskla,"Jéé, Pééťa!" Pozval jsem Péťu na třešně, právě nám dozrávají na velikém stromě. Péťa si odskočil pro misku a já tam mezitím donesl štafle. Péťa utrhl a podal Martince třešni. Marťa ji hned nacpala celou do pusinky. Péťa se zalekl,"Může je jíst takhle celý?" Uklidnil jsem ho, že může a na důkaz mého tvrzení Marťa vyplivla pecku. No, třešní snědla celkem dost, navrch si dala kousek jablíčka u tety, k večeři půl krajíce chleba s tvarohou pomazánkou, poté rajčátko¨, kousek suchého rohlíku a vše zapila lahvičkou Sunaru. Takhle přece nejí nemocné dítě, ne? ;-)
Ještě jsem Vám zatajil jednu novinku - Martinka je od pondělí vlastníkem cestovního pasu. Konečně může vycestovat a o prázdninách pojede s dědou, babičkou a Petruškou k moři. Pokud ovšem holky nebudou zlobit, což je zásadní podmínkou. Kam pojedou je ve hvězdách, pravděpodobně se bude jednat o nějaký Last minute zájezd :o)
Na závěr tu mám odpověď na otázku naší čtenářky Lucie ze Slovenska. Ptala se, zdali máme vybraná jména pro miminko a zdali to není náhodou tajné. Milá Lucie, není. Pokud je v bříšku schovaný kluk, bude se jmenovat Vojta a pokud holčička, tak Lenka. Jména musíme v každém případě napsat na kartičku obě a to ještě před porodem. To abychom se pak nedohadovali ;-)
Verze pro tisk...
 05.06.2003
Dana asi přišla na příčinu Martinčiných pupínků na zadečku. V žádném případě se nejedná o neštovice. Může za to s největší pravděpodobností plínka. Martinka totiž v posledních dnech dostávala na zkoušku před spaním levnější typ plenky. Jenomže ty levnější nejsou průvzdušné a tak se Marťa příliš zpotila. Dnes dostala zpět naši nejoblíbenější značku Pampers a je v suchu. Kdyby tak už chtěla spát bez ní, bez plínky si jinak vystačí po celý den.
Dana jela odpoledne do města, probrat nějaké věci s kolegou z práce. Já s Martinkou zůstal doma. Dnes už vypadala úplně zdravě a čile. Jenom v levé očičku se jí tvořilo maličko hnisu, proto jsme ho právě teď vykapali.
Sotva Dana odjela pryč autobusem, Martinka žadonila,"Tatínku, pojedeme na kolé, nekam? Čeba na pískoviště?" Jelikož venku právě skončila větší přeháňka, odpověděl jsem,"Martinko, pojedeme. Jenom musíme chvilku počkat, než uschne silnice!" Martince takové vysvětlení stačilo a jala se bavit jiným způsobem. Na chodbě se zmocnila prázdného pětilitrového soudku na pivo, vyběhla s ním ven a dělala, že z něho jako pije. Přitom se smála a křičela,"Já já bumbám pívo ze sudu, jako Mapefík!" Nevíte o čem je řeč? Martinka v poslední době nejraději sleduje Maxipsa Fíka nahraného na kazetě z Večerníčků. Nazývá ho zkráceně Mapefík. No a tuším ve třetím díle, pošle tatínek Fíka do hospody pro pivo a on ho přinese celý sud. Martinka to už umí nazpaměť. Tatínek pak Fíkovi povídá,"Tak tohle si Fíku vypiješ!" Fík na to,"Tak si to teda vypiju!" Hned jsem Martince pověděl,"Víš Martinko, pokud to pivo vypiješ, tak už dál neporosteš. Stejně jako Mapefík!" Na ta slova běžela Martinka soudek honem rychle vrátit na chodbu ;-)
Venku se kaluže pomalu ztrácely a tak jsme vyjeli na malý výlet. Skončili jsme na Martinčině vytouženém pískovišti u hospůdky pod hradem. Kupodivu tam dnes ani nekáplo a tak se Martinka mohla nerušeně věnovat hraní si s hračkami. Vedle, na dřevěných prolézačkách si hrály dvě větší holky. Martinka je chvíli pozorovala a posléze zatoužila vylézt za nimi. Skoušela se sama vydrápat po dřevěném žebříku, ale na páté příčce svoji snahu vzdala. Holky ji lákaly nahoru a když jsem na Martinku zavolal,"Martinko, chceš pomoct?", se ta jedna starší holčina podivila,"Ona se jmenuje taky Martinka?" Marťa však ztratila zájem a odběhla zpět na písek. Holky ji lákaly,"Martinko, pojď si s námi hrát, já se jmenuji také Martinka, víš?" Martinka však kroutila hlavičkou,"Ne ne, nejdu!" To víte, Martinka je právě ve věku, kdy si nechce moc hrát s většími dětmi. Zvláště s těmi, které nezná. Holky tedy odešly s nepořízenou a samy se houpaly na houpacích lanech. Martinka zaujala pozici nezůčastněného pozorovatele ;-)
Nakonec jsme nezmokli, mraky nás naštěstí obešly. Nedalo se nic dělat, museli jsme se honem vrátit domů, abych uvařil večeři. Dana pak přijela právě v době našeho stolování, takže se k nám hned připojila :-)
Verze pro tisk...
 06.06.2003
Dnes jsme po roce opět s Martinkou vyjeli až nahoru na kopec k hradu. Řeknu Vám, byla to pěkná fuška. Kolo přeřazené na nejlehčí převod a i přesto to bylo málo. Holt ta trekingová kola nemají tak lehké převody jako horská. Martinka mě celou dobu mohutně povzbuzovala, mimo jiné svým pohybováním se vpřed a vzad. V jednom takové okamžiku jsem dokonce musel zastavit, Martinčino pohupování se nedalo zvládnou. Nahoře nás pak čekala překrásná vyhlídka a zamčená vstupní hradní brána. Není divu, v pět normálně zavírají. Martinka si prohlédla visací zámek a zklamaně prohlásila,"Hrad je zavženej, jedeme na písek, ano tatínku?" Zavelel jsem,"Nasedat, jedem!", a Martinku připásal zpět do sedačky. Následoval pomalý sjezd z prudkého kopce, přece jenom bych to při větší rychlosti neubrzdil ;-)
U hospůdky pod hradem se Martinka ihned rozeběhla k pískovišti. Jenomže dnes nebylo až tak prázdné. Hrála si tam asi pětiletá holčička, přibližně tříletý kluk a kolem sedící maminky se batolila malá holčička. Martinka se k dětem odmítala připojit a doslova se na mě lepila. Neustále jsem ji přemlouval,"Martinko, běž si hrát s dětmi na písek, jinak pojedeme domů!" Martinka pokaždé zavrtěla hlavičkou. Až když odešla maminka s holčičkou, Martinka převelice opatrně vlezla do pískoviště. Za pět minut byste ji už nepoznali. Doslova si začala hrát s tím klukem, Honzík se jmenoval. Vařili spolu v kbelíčku kašičku z kamení a písku. Žádné postrkování a hádání, prostě se vzájemně doplňovali a pomáhali si. Honzík najednou začal,"Víš, já mám doma velkej bazén, koupeme se v něm!" Martinka pokyvovala,"Já já mám taky bazének, jetě není naputěnej!" Honzík pokračoval,"Máme ještě malej bazén pro kačenku!" Optal jsem se ho,"To máte doma kačenky?" Honzík přikyvoval,"Jo, máme jednu Kačenku, jmenuje se Kačenka Potužníková, a je to miminko víš?" Docela mě dostal ;-) Martinka se přidala do diskuse,"My máme taky miminko, je živý, víš? Maminka má v bíšku jedno živý miminko, jetě nenarozený, kope tam, já šahala na něj!" Tak tohle bylo historicky poprvé, co Martinka diskutovala na úrovni se svým vrstevníkem. Tedy, alespoň co jsem slyšel na vlastní uši :o)
Dana před chvílí zapínala vedle v ložnici rozdováděné Martince plínku. Marťa se jí ptala,"Kope tě miminko, nekope? Spinká, má postýlku v bíšku!" Jak vidíte, neustále má o miminko starost. Vypráví nám, jak se o něj bude starat, lahvičku mu přinese, přebalovat ho bude, při koupání nám pomůže a jistě by si ho nejraději zabavila na hraní. Jenom nevím, jak by to chudák mimi s Martinkou zvládalo. Stačí občas Martinku pozorovat při hraní. Vezme například jedno svoje malé, hračková miminko, nacpe ho hlavičkou do míchačky na beton a točí s ní ;-)
Verze pro tisk...
 07.06.2003
Dnešní překrásný a slunečný den jsme si nádherně užili. Martinka se doma poprvé vykoupala venku na zahrádce, ale k tomu se dostaneme později. Začneme jednou příhodou, která se dopoledne stala Daně. S Martinkou jsme po ránu vyluxovali celý dům a pak se přesunuli na zahrádku. Já se vracel domů pro deku a v tu chvíli slyším vyděšený Danin výkřik. Až jsem se velice vyděsil. Běžím dovnitř a tam stojí Dana, ještě se celá třese a na botě mi ukazuje cosi rozšlápnutého. "Je to pavouk ze sklepa!", vysvětluje Dana,"Já byla ve sklepě pro brambory, ten jeden mrzák mi asi spadl do vlasů a když jsem vyšla nahoru po schodech, slezl mi za krk. Strašně jsem se lekla a rozšlápla ho. Ještě z toho leknutí porodím!" ;-) Ne ne, nic se nestalo a Dana se z šoku postupně vzpamatovala. To víte, ty pavouky nasadil kdysi do sklepa můj starší bratr. Jsou prý velice vzácní a potřebují specifické životní podmínky. No a ty mají právě v našem sklepě, jinak by se tak nemnožili. Všude samý velký černý pavouk (Jsou podstatně větší než křižáci) a od stropu visí kokony s vajíčky.
Vytáhli jsme spolu s Martinkou na zahrádku bazének a umyli ho. Spustil jsem hadicí napouštění v domnění, že se Martinka půjde koupat až odpoledne. Ona však ze sebe sundala všechno oblečení a hurá do ledově studené vodičky, čerpané přímo ze studny. Martinka se chvíli sprchovala hadicí a posléze se i do té ledárny položila. Musel jsem ji tam odtud honit na deku, aby se zabalila do osušky a ohřála. Martinka si ještě odskočila do koupelny pro svoje koupací hračky a tvářila se naprosto spokojeně :o)
Sluníčko vodu pěkně prohřálo a tak odpoledne jsme Martinku nemohli z bazénku vůbec dostat. To už tu s námi seděla i babička, přijela vlakem z Hradce a my jí s Marťou jeli naproti na kole. Vlak přijíždí ve dvě a právě v tu dobu Martinka vstává po vyspinkání. Normálně se z postele vyhrabává dlouhou dobu, ale dnes jsem jí pověděl,"Martinko, pojedeme babičce naproti na kole?" To byste měli vidět, za pár minut stepovala oblečená na chodbě. Honem se pustila do obouvání svých bot se suchým zipem. Já si současně s ní šněroval svoje. Martinka se na ně zahleděla a prohlásila,"Tatínek nemá zapínací boty jako já. Musí si nějaký zapínací koupit!" ;-)
Navečer jsme pak s babičkou šli směrem k vlaku. Marťa si hověla na své kolosedačce a já ji tlačil. Najednou si na něco vzpomněla a vyprávěla babičce,"Já já bysem chtela žehličku, víš? Takovou růžovou, jako maj ve kolce!" Babička se na ni nechápavě zahleděla,"Jakou žehličku?" Já ji vše vysvětlil - Martinka pozoruje Danu při žehlení prádla. Pravděpodobně by jí chtěla pomáhat a tak si již v týdnu vzpomněla na žehličku. Budeme se po nějaké muset poohlédnout, Martinčin svátek se kvapem blíží :-)
Verze pro tisk...
 08.06.2003
Při obědě se Martinka hlásila o svůj malý nůž, jak je v poslední době zvykem. Napodobuje nás ve všem, tak proč by zrovna ona měla dostat pouze vidličku. Nůž používá necelých čtrnáct dní a pomalu se v jeho používání zdokonaluje. Zpočátku měla nepřekonatelné problémy s jeho umístěním. V pravačce totiž běžně drží vidličku. Jakmile uchopí příbor správně, ocitne se jí vidlička v levačce a tou pak nedokáže přesně napichovat jídlo na talíři :o)
Martinka dostala před sebe na stůl talířek s polévkou. Zpočátku si pár lžic nabrala, ale posléze se v polévce jenom tak nimrala. Dana jí povídala,"Martinko, musíš jíst pěkně sama, ve školce s tebou přece maminka nebude!" Martinka se zamyslela a prohlásila,"Hmm, maminka nebude, tatínek tam bude se mnou!" ;-) Jak vidíte, na všechno má Martinka odpověď :-)
Tuto další část dopisuji ve 2150, tedy v mírném časovém skluzu. Ptáte se proč? Poseděli jsme se sousedy u nás na zahradě a já griloval dvě kuřátka. Martinka se tak dostala do sprchy až ve čtvrt na deset a do postele o půle. I přes všechno řádění se sousedovic Péťou je na ní znát únava a postupně usíná. Ani jednou nepřišla, zatímco buším do klávesnice.
Martinka strávila prakticky celé odpoledne namočená v bazénu. Není divu, teploměr se zastavil na hranici 30oC a při takové teplotě není nad vodní osvěžení. Však jsem za ní do bazénku skočil i já. Sice přitom vyteklo slušné množství vody, ale náramně jsme se s Martinkou pobavili. Házeli jsme si míčkem a stříkali na sebe, Martinka se mohla smíchy potrhat. Dana do vody nemohla, neboť se s bříškem nevejde do žádných plavek. Chladila si alespoň nohy na okraji bazénku, jak můžete vidět na dnešní fotografii :o)
Po svačince jsem roztopil gril a na rožeň napíchl dvě kuřátka, připomínající spíše krůty. Po hodině točení jsme museli jedno sundat, neboť se špatně prohřívalo na konci. Náš gril není stavěný na takovou zátěž. Dana ho šoupla doma do trouby a nebylo co řešit. Všichni jsme si moc pochutnali, Martinku nevyjímaje. Pomlaskávala si a dokonce jedla i maso. Asi jí v té vodě pořádně vytrávilo :-)
Martinka pak řádila až do devíti hodin s Péťou. Hráli spolu fotbal a honili se kolem záhonků. Dnešní den se opravdu vydařil. Jenom se mi po tom všem nechce zítra do práce. Od minulého týdne tam máme stážistu z naší firemní pobočky v Mexiku. V pátek mi vedoucí milým hlasem sdělil,"Radku, v pondělí ho máš na starosti. Všechno mu vysvětli, chce poznat jak probíhá normální pracovní den na elektroúdžbě!" Hmm, moje angličtina není na právě vysoké úrovni, to jsem zvědav co mu budu povídat. Když přijede kolega elektronik z Itálie, to je něco jiného. Takhle budu muset hovořit na vyšší úrovni. No, v každém případě Vám zítra sdělím podrobnosti ;-)
Verze pro tisk...
 09.06.2003
Vedra udeřilaDnes po ránu měla Martinka noční plínku zcela suchou. Dokonce si ji po probuzení stihla sundat a doběhnout na nočník. To je dobré znamení, mohla by se vycvičit a té noční nadobro zbavit. Všechno je to ovšem závislé na množství vypitého čaje večer. Prostě to chce přesvědčit Martinku, že už žádný další čajíček není uvařený. Ona se s tím nakonec smíří a usne i tak ;-)
Venku panující vedra trápí hlavně Danu. I když to není tak zcela pravda. Doma nevětráme a tak se uvnitř daří udržet teplotu na 23oC. Ty metrové, kamenné zdi jsou velice znát. Pokud se chceme ochladit více, stačí zalézt do sklepa. Tam je ještě o nějakých deset stupínků méně. Jenom se přitom musíme smířit s velkými pavouky, jak jsem psal již minule ;-) Martinka dostala na noc místo peřiny pouze povléknutou deku Larisu. Je s ní naprosto spokojená, vždyť pod peřinou se probouzela zpocená jako myška. Když už jsem začal psát o Daně - cítí se přiměřené venku panujícímu počasí. Z toho vyplývá hlavně velká únava. Uvidíme co jí zítra poví doktorka v těhotenské poradně, máme se tam zastavit v dopoledních hodinách.
Sotva Martinka zahlédla odpoledne kolo, už křičela,"Tatínku, prosíím, pojedeme na kolé! Pojedeme na pískoviště?" Nechal jsem se přemluvit a skutečně jsme jeli. Po patnáctikilometrovém okruhu jsem zastavil pod hradem a Martinka se konečně mohla rozeběhnout k pískovišti. Dnes tam však bylo pěkně plno. Nejméně šest dětí. Martinka se zarazila a zpočátku nechtěla mezi ně. Přemlouval jsem ji, nic však nepomáhalo. Nakonec jsem ji tam musel dovést a chvíli si s ní hrát. Posléze se s dětmi dala do verbální komunikace. Po deseti minutách si s dětmi již bez problémů hrála. Zato já si tam připadal jako bílá vrána. Ptáte se proč? Všechny děti jezdí na pískoviště se svými maminkami, maximálně objevíte navíc i tatínka. No, a já tam jezdím s Martinkou sám. Občas se se mnou sice nějaká maminka dá do řeči, ale to je, dalo by se říci, vyjímečná situace. Já spíš pozoruji Martinku při hraní si s ostatními dětmi. Dnes chtěla jedna maminka dostat z pískoviště dvě, asi dvou a půl leté holčičky - dvojčátka. Nechtěly jít, proto jejich maminka popadla za ručičku jinou holčičku a povídala,"Když nechcete jít domů, vezmu si s sebou někoho jiného!" To byla reakce - holčičky křičely,"Néé, to je naše maminkáá, néé!" a běžely za ní. To bylo najednou spěchu :o)
Pokud jste zvědaví, jak jsem dopadl v práci - přežil jsem to ;-) Ne, ne, kolega Eduardo z Mexika má smysl pro humor, proto jsme si celkem dost popovídali, a to i přes moje jazykové disproporce. Jenom jsem dopoledne prohlásil (Samozřejmě anglicky ;-) ),"To je ale vedro!" Kolega se zasmál a vysvětlil mi,"Vždyť tady máte krásné počasí. U nás v Mexiku touto dobou panují až čtyřicetipětistupňová vedra!" Ufff, zlatých našich 30o ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
10.6.2003 14:18:05 Radek Lehký webmaster(zavinac)emartinka.cz
Každý pořádný článek by měl mít svůj nadpis. Proto jsem dnes doplnil jeho zobrazování a v budoucnu si budete moci vybírat v archívu libovolný článek podle jeho titulu. Doufám, že to povede k dalšímu zkvalitnění Vám předkládaných informací :o) | |
 10.06.2003
Žofie, pozdrav pána !V dopoledních hodinách jsem se uvolnil na chvíli z práce a dovezl Danu na kontrolu do těhotenské poradny. Zatímco čekala až přijde na řadu, my s Martinkou provedli pečlivý průzkum okolního terénu. Za hodinu se nám povedlo ujít pěkný kus cesty. Martinka si přitom moc zakládala na svých šatičkách a snažila se nikde neumazat. Celou tu dobu v ručce třímala kytičku utrženou doma těsně před odjezdem. Právě v té chvíli jsem ji zachytil na dnešní fotografii :o) Dana dopadla na kontrole dobře, podrobnější informace se dozvíte v připravovaném článku.
Odpoledne mi Marťa podávala taková dvě prkýnka a tahala mě ke třešni se slovy,"Tatínku deme plašit špačky?" Je to tak, hejna špačků nám plení úrodu třešní. Včera někdo v sousedství vystřelil z poplašné pistole u jejich stromu a současně se zvedlo veliké hejno špačků i z naší třešně. Po chvíli se však začali nenápadně trousit zpět. Dostal jsem geniální nápad. Stačily k němu dvě lamino desky. Stačí se postavit pod třešeň, desky nastavit od sebe a vší silou je sklapnout. Následuje rána po níž píská v uších a špačkové nevědí kterým směrem dříve odstartovat. Martinka přitom skáče radostí. Za deset minut jsou však ptáci zpět. Posléze jsem Daně povídal,"Hmm, to abych tady stál celý den a každých deset minut, práskl prkny o sebe!" Jenom jestli by ze mne brzo neměli ti špačci náramnou legraci ;-)
S těmi špačky má Martinka ještě jedno spojení. Zítra k nám má dopoledne přijít na návštěvu malá Lucka s maminkou. Martinka již od včerejška vykládá,"Pšíde k nám v pátek, né ve sobotu, né ve čedu Lucka, menuje se Lucka Špačková!" :-)
V souvislosti s předchozím odstavcem tu mám ještě jednu historku. Dnes jsme jeli na kole z pískoviště a dole ve vesnici jsme potkali jednoho známého. Já tou dobou koukal jinam a tak na nás zavolal,"Ahóój Radkůů!" Já se otočil a a opětoval pozdrav,"Nazdáár Karléé!" Martinka se ihned tázala,"Co to bylo za pána, tatínku?" Vysvětlil jsem jí,"Víš, to byl Karel!" "Jakej Karel to byl? Jak se menuje?", znovu na to Martinka. Upřesnil jsem informace,"To byl Karel Hynek!" Konečně jsem Martince řekl, co chtěla slyšet,"Acháá, Karel Hynek to byl, no jóó, jasněé!" :o)
Ještě chvíli před tímto setkáním jsme se zastavili u ohrady s koňmi. Martinka celá bez sebe křičela,"Jéé tady sou koníčkové, tadýý, maj tam dvě hžííbátka maličkatý! Můžu pohladit hžíbátko, tatínku?" Samozřejmě nemůže, koníčkové běhají za elektrickým plotem. Kolem šel pán od koní, my ho pozdravili a on pobízel jednoho koníka,"Žofie, pozdrav taky pána!" Žofie se vzepjala na zadní nohy a mohutně zaržála. Celý koncert zakončila mohutným zafrkáním. Martinka se řehtala spolu s koněm a nebýt připoutaná na sedačce, asi by smíchy z kola spadla. Pán prosbu ještě jednou zopakoval a Žofie předvedla ještě působivější výkon. Pro Martinku to byl pravděpodobně největší zážitek z celého dne :o)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
10.6.2003 22:59:53 Zdeňka
Srdečně Vás zdravím. Váš dnešní článek mě velmi pobavil, měli jste výtečný den. A to mi trochu připomíná, jak jsme s naší Anetkou (1 a půl roku) strávili dnešní den my. Jeli jsme do nedaleké zámecké zahrady v Buchlovicích. Anetka taky v šatičkách, v každé ručce kytičku sedmikrásek, které čímdál častěji vyměňovala za jiné utržené luční květinky. Pozorovali jsme pávy, rybičky a nádherné vzrostlé stromy. Taky jsme se ještě stihli zajet podívat na koníčky, které má moc ráda, ale takové přivítání, jakého se dostalo Vám, jsme ovšem neviděli. Moc Vás zdravím a vydržte se psaním i přes problémy, kterých neustále přibývá. Držím Vám palce! |
11.6.2003 10:18:03 Lucia
Vtáčiky vám chodia na čerešne, pretože sú smädné (mají žízeň :-)))). Ak im dáte niekde v blízkosti stromu vodu, z ktorej môžu piť, prestanú ozobávať čerešničky... | |
 11.06.2003
Rostou tatínkovi fousy ?Martinka se sice občas vzteká, ale po odpoledním zážitku před supermarketem musím uznat, že na tom není zase tak zle. Abych Vám to vysvětlil - z práce jsem jel na velký nákup a vedle mne na parkovišti zastavila škodovka stovka s rodinkou. Maminka s tatínkem vystoupili a kluk o něco starší než Martinka zůstal uvnitř. Maminka ho lákala,"Pojď na nákup, koupím ti tu největší žvejkačku!" Kluk však vrtěl hlavou a povídal,"Nene, nechci nejdu nepudu nebudu nic!" Maminka pokračovala,"Pojď, koupím ti nanuka!" Kluk si však vedl dál svoji,"Nene, nebudu nepudu nechci nejdu!" Tatínkovi došla trpělivost, sáhl do auta a v okamžiku odnášel kluka pod paždí směrem ke vchodu. Kluk řval, výskal, vztekal se, až se všichni otáčeli. Tak taková tedy Martinka opravdu není. Jsme-li například na pískovišti pod hradem a ona si s velkým zaujetím hraje, stačí abych řekl,"Martinko, jedeme domů?" Martinka všechno odhodí a bez odmlouvání nastoupí na kolo. (Já ji tady veřejně chválím a přitom ve skrytu duše doufám, že naše druhé dítě bude hodné alespoň jako Martinka) ;-)
Po mém příchodu z práce domů si Martinka odběhla na zahrádku. Po chvíli se vrátila a ukazovala mi rozbité kolínko,"Podívej tady to mám zobitý, já tam padla pšed domem. Nebóój to je doblý, to nebolíí, to se zahojí, to víš že jóó!" Kolínko samý šrám a přitom ani nezabrečela.
Dnes jsme nikam na kole nejeli, zato jsem za Martinčiny asistence dosestavil postýlku pro miminko. Ač se to nezdá, za čtyři týdny bude možná aktuální. Postýlku jsme zatlačili do kuchyně a pak s Marťou doběhli na hřbitov zalít kytičky. Martinka popadla svoji plastovou konvičku a už šupajdila směrem k silnici. Ani jsem ji dohnat nemohl. Jak důležitě zalévala vidíte na fotografii. Já pak běžel vrátit velkou plechovou konev k vodovodu a Marťa se mezitím zabavila po svém. Sbírala drobný štěrk na cestičce a plnila jím svoji konývku. Položil jsem jí otázku,"Martinko, proč tam strkáš ty kamínky?" Martinka pohotově odpověděla,"Já já vemu domů kamínky, dáme je do betónu, do míchačky, jóó?" To jsem jí tuhle zase něco pověděl ;-)
Po podvečerním vykoupání jsem Martinku utíral do osušky. Najednou natáhla ručku a sáhla mi na bradu,"Rostou tatínkovi fousy? To víš že jó, rostou tak jako já rostu!" Zase jednou mě pěkně dostala, takovéhle přirovnání použila přede mnou poprvé :o)
Když už jsme u toho koupání - po osušení jsem vytáhl měsíčkovou mast a namazal Martince olezlou a oschlou pusinku. Aniž bych jí něco říkal, Martinka najednou meditovala,"Mám to furt olezlý, furt. To víš že jo. Furt vytrkuju jazýček!" Ano, je to tak, Martinka má jazyk neustále vyplazený jako nějaký pejsek :-)
Verze pro tisk...
 12.06.2003
Slunečné odpoledne ve školceVenkovní teploměr dnes dosáhl až hodnoty 30oC. Není divu, že jsme z toho tepla všichni tak trochu přešlí. Nejvíce samozřejmě trpí Dana, právě teď odpočívá a je řádně unavená. Martinka strávila celé dopoledne a odpoledne venku, na sluníčku a v bazénku. Před večerním koupáním se Daně zdála nějaká teplejší a opravdu jí naměřila 36,99oC. Při sprchování pak chtěla Martinka pustit vyloženě studenou vodu. S ohlušujícím výskáním se řádně zchladila a myslím, že se jí po takové koupeli bude pěkně usínat :o)
Dopoledne jsem s holkama zajel do města k paní zubařce. Daně se tak nějak ozval jeden plombovaný zoubek (V těhotenství to není zase tak nic neobvyklého) a já tam také musel. Zubařka nás odbavila a pak lákala v čekárně Martinku,"Ty jsi taková roztomilá holčička, pojď, já tě povozím v křesle nahoru a dolů. Takové určitě doma nemáš!" I přes vlídná slova se Martinka přesvědčit nenechala. Nemá cenu ji nějak moc přemlouvat, až bude chtít, půjde dovnitř. Minule se přitom bez problémů povozila. Připadá mi, že se Martinka v poslední době bojí o něco více a všeho. Když jsme například po příjezdu vystoupili z auta, pár metrů od rychlostního železničního koridoru, kolem prosvištěl velkou rychlostí rychlík. I se mnou to hnulo, natož s Marťou. Lekla se a málem utíkala pryč od nás. Dana se jí pak ptala,"Lekla jsi se Martinko, viď?" Marťa kroutila hlavičkou,"Nené, nelekla sem se. Já se nebojím vlaku, to je jenom vlák!" ;-)
Odpoledne se Dana vydala s Martinkou do školky. Z Martinčiných vrstevníků chodí na nepravidelná setkání předškolkových dětí již jenom Lucinka. Martinka ji má moc ráda a tak mi při sprchování vykládala,"Víš, tatínku? Jájá tam točila na kolotoči ve školce s Luckou a tetou Jolanou!" Odpoledne po návratu mi ještě líčila,"Já se koupala v bazénku ve školce. Maj tam takovej velikej bazén, óhromnej, taky malej, my se koupaly s Luckou. Ondra má taky bazén, menší než mám já tady na zahádce, víš?" Hezky mi to povyprávěla, ale podle Daniných slov Martinka a Lucka nejdříve seděly půl hodiny na lavičce a pozorovaly ostatní děti. Až po této dlouhé době se pomalu vydaly směrem k bazénu. Přesně jak jsem psal někdy minulý týden. Když spolu přijedeme na pískoviště u hospůdky pod hradem, Martinka se lepí na mě, pozoruje děti a nechce na písek. Stačí pak, abych ji tam zavedl a hned je v pohodě :-)
Před opožděnou večeří jsme ještě s Marťou vylili vodu z bazénu a řádně ho umyli. Martinka se pak pustila do umývání sama, při této činnosti jsem ji i vyfotografoval. To už sluníčko zapadalo za kopec a teplota velice neochotně počala sestupovat. Právě teď, ve 2054 je venku 24oC a Martinka vedle v ložnici pomalu přestává povídat a usíná. Dobrou noc ;-)
Verze pro tisk...
 13.06.2003
Tatínku zastav, počebuju čůrat !Dana zkoušela poslední noci, zdali Martinka vydrží bez počůrání plínky. Vzhledem k množství vypitých tekutin před spánkem je potřeba ji probudit někdy o půl jedenácté a nahnat vyčůrat na nočník. Což o to, dvě noci vydržela se suchou plínkou, ale dnes po ránu se počůrala. Nakonec, není divu, neboť včera večer se nám kvůli večeři všechno posunulo a Martinka usnula až po deváté. Probuzení o půl jedenácté bylo s největší pravděpodobností předčasné. Nanečisto to tedy máme vyzkoušené a nezbývá nic jiného, než zkusit spinkání bez plínky. Díky tomu by se Martinka mohla nadobro zbavit plínek :o)
V práci jsem se musel opět věnovat kolegovi-stážistovi z Mexika a tak jsem celkem unavený. Po druhé hodině jsem dojel domů, sbalili jsme se a cestou zastavili ještě na Obecním úřadě odhlasovat své ano v referendu o vstupu do Evropské unie. Dana navlékla Martince na cestu takové plážové šatičky, můžete si je prohlédnout na fotografii. Martince moc sluší a navíc jí v nich vynikne opálení. Však se celá komise na úřadě nad Martinkou doslova rozplývala. Hlavně obdivovali její nakroucené vlásky. To máte tak - když umyji Martince hlavičku, má vlásky naprosto rovné. Zato druhý až třetí den se jí začínají takhle pěkně vlnit.
Martinku jsem naložil do sedačky a hurá směr Hradec. Normálně jezdíme tak o dvě hodiny dříve a v podstatně menším provozu. V Hradci jsme naložili prababičku a pokračovali dále k babičce. Martinka měla úplně propocené šatičky, autosedačku a vlásky. Úplně z ní teklo, neboť naše auto bohužel nemá klimatizaci. Sotva jsme vyjeli od prababičky, hned se nám povedlo dostat do šílené zácpy na vnitřním Hradeckém okruhu. Když jsme pak vyjížděli ven z Hradce po Hradubické silnici, Dana prohlásila,"Celou tu dobu jsem se třásla, aby Martinka nechtěla jít čůrat. Nevím jak bychom to v té zácpě udělali!" Netrvalo ani dvě minuty a Martinka najednou vykřikla,"Maminkó, tatínku zastav, počebuju čůůrat!" Tou dobou jsme projížděli staveništěm nové silnice. Bleskurychle jsem strhl řízení za pruhované zátarasy a my zastavili na staveništi. Martinka si tak mohla v klidu odskočit. Vyčůrala se a my mohli pokračovat. Jedině snad se zpětným zařazením do štrůdlu aut se vyskytly menší problémy ;-)
U babičky se Marťa bleskurychle vrhla na houpačku a hned povídala,"Pudeme se s tatínkem koupat na velkou vodu, musíme koupit kšídla!" Slíbil jsem jí totiž vykoupání na písníku, ale má to jednu podmínku. Zítra dopoledne musím Martince zakoupit plavací křidýlka :o)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
04.06.2003
05.06.2003
06.06.2003
07.06.2003
08.06.2003
09.06.2003
10.06.2003
11.06.2003
12.06.2003
13.06.2003
- 
24.5.2007
