 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 27.08.203
Martinka hůře usíná...Tak si to představte, Vojtíšek se po několika dnech klidného kojení vrátil ke křiku. Pravděpodobně ho trápí bříško při jídle, neboť se kroutí a přitom pouští prsu. Fakt je, že zpočátku saje v kuse pět minut a teoreticky by mu to mělo stačit i po takové chvilce. Odpolední kojení však patřilo mezi dnešní vyjímku. Vojtíšek nebrečel a v klidu tahal mlíčko. Jinak, co se týče mezer mezi jednotlivými jídly, v žádném případě se nenechá ošidit, kojení vyžaduje přibližně po třech hodinách a nemíní ze svého tempa slevit ani v noci. To víte, musí honem vyrůst, aby mohl běhat s Martinkou. Alespoň takhle mi to Marťa povídala :o)
Sotva se Martinka probudila po odpoledním vyspinkání(Mimochodem, kdybych přišel domů z práce o deset minut dříve, mohl jsem spatřit spící zbytek rodiny, prý se právě probrali ;-) ), přinesla Daně ukázat svoje kalhotky,"Podívej se, co sem našlá!" Dana se jí otázala,"Kdepak jsi Martinko našla ty kalhotky?" Martinka si plácala na zadeček a vysvětlovala,"Tadýý, pod pyžámkem!" Aha, Martinka si zapomněla před spaním sundat kalhotky, tím se to vysvětluje ;-)
Odpoledne u u nás stavil strejda Radek pro takovou elektronickou potvoru a Martinka vystartovala k jeho autu v domnění, že uvnitř sedí malý Radeček. Vůbec netajila zklamání nad tím, že strejda přijel sám. Aby jí maličko utěšil, sáhl za střešní lyžinu a vytáhl klobouček od žaludu. Poté zalovil vpředu pod čelním sklem a nalezl i zbytek žaludu. Povídal,"Podívej se, to ti vezu až z Chomutova!" Martinka skákala radostí a tvářila se navýsost spokojeně :o)
Martinka ukládala před sledováním Večerníčku svoji panenku Nanynku ke spánku. Povídala jí,"Spi Nanynko spi, zavži očka svý. Dobrou noc, ať tě bechy típou celou noc!" ;-) Sice jsem jí tenhle slogan již několikrát opakoval, ale více ho prý slyšela od babičky.
Martinčino večerní ukládání ke spánku se od počátku týdne radikálněji změnilo. Až doposud jsem jí povídal pohádku zpaměti a vůbec jsme nerozsvěceli světlo, vyjma nasvícených světélkujících hvězdiček. Dana nám však navrhla,"Martinko, tatínek by ti mohl nějakou pohádku O pejskovi a kočičce přečíst z knížky!" Martinka se celé věci hned chytla a běžela do poličky pro knihu. Od pondělka tedy svítíme a Martinka přitom provádí různé hlouposti místo toho, aby poslouchala moje vyprávění. Celkem slušně se rozdovádí, díky čemuž usíná až o půl desáté. Fakt je, že nemalou měrou k této skutečnosti přispívá i Vojtíškova přítomnost. Ještě na ni musíme opatrně ;-)
Dnes se mi Martinka řádně rozbrečela hned po přečtění několika úvodních vět. Chcete vědět proč? Zmáčkla totiž svého pejska-lampičku a suše konstatovala,"Podívej tatínku, pejsek nesfítí!" Ihned ho chtěla rozebírat a tak jsem jí pomohl oddělit spodní víčko. Martinka bleskurychle vyklepala vybité akumulátory ze svítilny. Přinesl jsem nové a vysvětloval jí, jak je má správně při vkládání orietovat dle pružinek. Což o to, princip pochopila velice rychle, ale po nastrkání jiných akumulátorů pejsek stejně nesvítil. To víte, akumulátory jsou staré a jestliže leží po nabití měsíc v klidu, vybijí se samy. Nezbylo mic jiného, než vzít pejska do obyváku a nalézt dva nabité. Svítícího pejska jsem pak předal Martince. Jenomže ona začala křičet,"Já ci tam ty baterky dát samá!" a rozbrečela se. Když pak hezky poprosila a otřela si slzičky, vyklepal jsem akumulátory ven a Martinka si je tam šikovně umístila sama. Sotva pejska rozsvítila, hned mi povídala,"No vidíš tatínku, umím je tam stčit samá!" ;-))
Verze pro tisk...
 28.08.2003
Martinku pro změnu trápí rýma...V dopoledních hodinách se Dana s Martinkou a Vojtíškem vydali na nákup do místní samoobsluhy. Potkali tam kamarády - malého Ondru s maminkou a také Lucinku s maminkou. Martinka se hned začala bavit s dětmi. Ondra se po chvíli Martinky optal,"Depak máš Martinko pejska?" Ondra má doma pejska a tak předpokládá to samé i u Martinky. Martinka pohotově zareagovala,"Nemám pejska, na dvorku nám kakaj ježečkové a sou tam kočky cizí!" ;-) Když už jsme u těch ježečků - V průběhu svačinky jsem se Martinky optal,"Ve stodole chodí ježeček a hledá něco k snědku. Víš co hamají ježečkové?" Martinka se zamyslela a povídala,"Ježek hamá jablíčka pšecé. Dá si je tam na zádíčka, na bodlinký a nese je domů. Pak ho zhamá!" Tak tady to vidíte, jak děti věří obrázkovým knížkám :o)
Všichni pak společně(Tedy bez Lucky) šli vyprovodit Ondru k jejich domovu. Právě procházeli kolem fotbalového hřiště, po takové úzké cestě a Martinka najednou vykřikla,"Jájá nepočebuju nový lyže, já mám sáňky pšecé!" Docela svým výrokem překvapila celé osazenstvo. To víte, po téhle cestě jsme častokrát v zimě tahali sáňky. Teta Katka povídala,"To nic, náš Ondra mívá také takovéhle myšlenkové pochody!" ;-))
Martinka má od rána rýmu jako trám, kýchá a nudle jí lítají z nosánku. Naštěstí si je umí sama utřít a dokáže se i vysmrkat. Kvůli mírně zvýšené teplotě nemohla odpoledne ven. Navečer však teploměr ukázal na displeji 36,95oC, takže není co řešit. Toho vira schytala s největší pravděpodobností od Dany.
A teď k Vojtíškovi - dnes si usmyslel, že nebude od pít z levého prsu a přitom by ho Dana potřebovala vyprázdnit. Křičel a odtahoval se. Při změně polohy vpravo tahal naprosto spokojeně. Že by z každého teklo něco jiného? Jinak si to nedokážu vysvětlit. Jinak - hodiny právě ukazují 2125 a Vojtíšek se vedle mne v postýlce vyloženě baví. Pozoruje mě, dudlá dudlíka, vyplivne ho, usměje se, já mu ho vstrčím zpátky do pusinky a celý cyklus se opakuje. Spinkat? Ani náhodou :o)
Jak jsem psal již o víkendu, Martinka dostala plastelínu v krabičce s příslušenstvím - plastovým nožem, a vykrajovátkama. S Danou ji hned začátkem týdne rozbalily. Martinka s ní chtěla pracovat na kuchyňském stole a tak Dana vymyslela geniální metodu - podala Martince velký podnos. Martinka rozmačkala jednotlivé barvy do roztodivných obrazců a byla moc spokojená, Dnes také tvořila, jak vidíte a já jí navíc vymodeloval šnečka, mrkvičku a jablíčko.
Než se Martinka uložila do postýlky, Dana jí připomněla,"Martinko, musíte si s tatínkem nakapat do nosánku, aby se ti ta rýma uvolnila!" Martinka přikyvovala a v posteli mi povídala,"Tatínku, podej mi tu lahvičku, je támdle na poličce, já tam nedošáhnu. Já si nakapu sama, umím to!" Podal jsem tedy Martince celkem neškodné kapky Pinosol, Marťa si skutečně lehla na zádíčka a nakapala sama. Následně během povídání pohádky mi neustále skákala do řeči,"Já já sem si sama nakapala tatínku, já to umím, to sem ale šikovná, viď?"(Malá ale šikovná ;-) ) Tak to šlo po celou dobu :o)
Na závěr tu mám jednu technickou poznámku. Včera se mi konečně po velice dlouhé době podařilo zprovoznit testovací server. Díky tomu mohu vylepšit grafický vzhled našich stránek a hlavně doprogramovat nějaké novinky. Prozatím nebudu nic bližšího prozrazovat, ale novou grafickou verzi zveřejním po jejím úplném dokončení :o))
Verze pro tisk...
 29.08.2003
Menší výpadek proudu...Vojtíška po celý dnešní den moc trápilo bříško. nemohl spát, budil se a kroutil. Navečer jsem ho rozbalil a společně s Martinkou mu masíroval bříško mentolovým krémem proti větrům. Trápení nezmizelo ani teď, ve 2130. Vojtíšek s sebou hází ze strany na stranu a nemůže spinkat :-(
Dnešní podvečer se děly věci, vymykající se každodennímu pořádku. Těsně po šesté hodině Dana kojila v obyváku Vojtíška a já vařil v kuchyni večeři. Martinka si mezitím hrála po celé ploše obyváku s hračkami. Stihla je roztahat prakticky všechny. Do celé té pohody najednou blik, světla pohasla a některá se znovu rozsvítila s poloviční intenzitou. Z obyváku zapípal restartovaný počítač a na monitoru zazářilo modré okno Scandisku. Což o to, počítač se spokojí i s dodávanými stodvaceti volty, ale vysvětlete to ledničce či mrazáku. Honem jsem tyto spotřebiče povypínal, neboť by nemusely snížené napětí přežít. Posléze nám nastaly, jako správným elektrickým závislákům problémy. Martinka chtěla ohřát v mikrovlnce čajíček, jenomže trouba na poloviční napětí nefunguje. V sedm Marťa žadonila,"Pustíme večerníček v televizi?" Zkusil jsem ji, ale televize zapnula, vypnula a tak to šlo stále dokola. Naštěstí máme ještě jednu v kuchyni, tam fungovalo vše normálně. Po Večerníčku se objevil další problém,"Tatínku, pustíme Krtečka z videjá?" Bohužel, video se nachází v obyváku. Vysvětloval jsem Martince,"Víš Martinko, nejde transformátor, vypadla tam pojistka, přijede pán a spraví to!" Skutečně, asi půl hodiny předtím jsem telefonoval do Hradce na VČE a paní slíbila nápravu. Těsně před Večerníčkem mi dokonce místní technik telefonoval, ověřoval si problém a jeho lokalizaci.
Po Večerníčku nastal čas koupání, alespoň pro Vojtíška. Sotva jsem ho položil na přebalovák v koupelně, přiběhla Martinka,"Tatínkůů, já du koupaát Vojtíška s tebóóu!" Úplně poprvé mi pomáhala. Přistrčila si stoličku, svlékala Vojtíška a pak ho nahatého hladila. Sotva ležel na bříšku, zkoumala mu zadeček,"Copak to má tady na prdelce Vojtíšek, tatínku?" Ukazovala na takové hnědé znaménko přesně mezi půlkami. Povídal jsem jí,"To má Vojtíšek takovou velkou pihu!" Sotva jsem Vojtu ponořil do vodičky, Martinka přispěchala na pomoc. Cákala na Vojtu vodičkou a vůbec se k němu měla, jako by ho chtěla koupat sama. Není divu, vždyť vše trénuje na svých miminkách ;-))
Po Vojtíškovi šla na řadu Martinka. Celou dobu jsem čekal, kdy konečně vypadne proud úplně. Je to logické, těžko bude někdo vyměňovat pojistky na transformátoru pod napětím. Ta chvíle přišla v okamžiku napouštění Martinčiny vany. Martinka ve vodě, najednou tma a posléze přestala téct studená voda z kohoutku. Teplá je totiž z vodovodu a studenou máme ze studny. Nevěděl jsem, jak bude Martinka reagovat,"Martinko, kdepak jsi, já tě nevidím!", zvolal jsem a pokračoval,"Zůstaň v klidu ve vodičce, já dojdu pro světlo!" Martinka ani nepípla a já mezitím doběhl do obyváku pro svíčku a zápalky. "Jéjé, to je hezký světýlko takový maličký, tatínků, to se mi líbíí!", rozplývala se nad svíčkou Martinka. Hned jsem ji v tom intimním osvětlení vyfotografoval. K dispozici máte pouze fotku s bleskem, neboť bez blesku je vidět pouze ta svíčka ;-))
Verze pro tisk...
 30.08.2003
Konečně přijela teta Martina :o))Chcete vědět, jaká u nás byla včera večer idylka? Jenom si to představte - Dana telefonovala s tetou Martinou, já choval řvoucího Vojtíška(Trápilo ho moc bříško) a do toho všeho si Martinka pustila svoje cédéčko Písničky z Večerníčků. Po menší instruktáži se naučila přehrávač nejprve zapnout a pak pustit přehrávání pomocí dálkového ovladače. To pochopila velice snadno, neboť stačí zmáčknout jedničku, stejně jako když si chce pustit Večerníček v televizi. Tuhle se právě ptala,"Copak mám máčknout tatínku?" Odpověděl jsem jí,"Martinko, zmáčkni tu jedničku!" "Depak je ta jedničká já ji nevidím!", ozvalo se zpět. Stačilo maličké vysvětlení, "Jednička je ta čárka!", aby Martinka pochopila, jak vypadá jednička. Takže už rozeznává první číslo ;-))
Martinka se už od časného rána těšila na tetu Martinu. Neustále opakovala,"Dypak už pšijede ta teta z ameriký?" Tetě jsme včera večer posílali rozpis jízdních řádů a tak si nakonec vybrala vlak odjíždějící z Prahy v pravé poledne. Díky tomu nešla Martinka spát, neboť se mnou chtěla mermomocí jet na nádraží, Martině naproti. Dana se jí předtím optala,"Martinko, chceš jet s tatínkem na nádraží nebo půjdeš spinkat?" Martinka jednoznačně odpověděla,"Já pojedu s tatínkem autém, já se vypinkám v autě!" :o)
Kýžený vlak konečně zabrzdil na nádraží a z jedněch dveří se k velké Martinčině radosti vyloupla teta Martina. Naložili jsme ji do auta a frčeli domů. Martina přivezla nějaké dárky, včetně oblečení pro Vojtíška. Nezapomněla ani na Martinku. Jak vidíte na fotce, Martinka si právě prohlíží kufřík s kreslícími potřebami. Martince se moc líbil. Obsahuje různé na sucho mazatelné fixy a pak razítkovací fixy se srdíčkem a smajlíky. Martinka si hned potiskala obě ručičky. Celá ta souprava se dá velice dobře používat například v autě během jízdy. Vojtíškovi teta přivezla soupravu plastových hracích a hrajících klíčů. Prozatím je na ně však moc malý a tak je má schované v přebalováku.
Vojtíšek se celé odpoledne snaží a hraje si na hodné miminko. Po večerním kojení dokonce usnul a doposud spinká. Tetě Martině se Vojtíšek moc zamlouval, neboť si ho konečně mohla pochovat. Doposud jeho vývoj pilně sledovala každý den na Internetu.
Vzhledem k tomu, že Martinka po obědě nespala, večer vytuhla úplně naráz. Až do koupání se bavila s tetou Martinkou, samý smích a legrace. Během koupání na mě otočila sprchu. Ohromná zábava. Uložil jsem ji do postele a již po chvíli nebyla slyšet. Dana ji šla po chvíli zkontrolovat. Představte si to, Martinka usnula úplně naráz a přitom si otočila lahvičku s čajem rovnou na sebe. Polštář promočený skrz naskrz a pyžamko jakbysmet. Nedalo se nic dělat, polštář jsem jí otočil a Dana Martinku převlékla do suchého ;-))
Verze pro tisk...
 31.08.2003
Proč Vojtíšek nesjíždí v kočárku ?Vojtíšek stále rychle roste. Dana mi předevčírem povídala,"Už vím, proč mi Vojtíšek nesjíždí v kočárku k madlu. On je totiž opřený nožičkama o kočárek!" Ono je to tak - když potřebujeme vyjet s kočárkem před dům, je potřeba zdolat čtyři schody. Na ně jsem před více jak dvěma roky přišrouboval dřevěné kolejnice. Jenomže zpočátku jsme Vojtíška položili do středu kočárku a při následném naklonění kočárku na schodech nám sjel dolů. Dana proto pokaždé složitě zvedala kočárek, aby Vojtíšek ležel pokud možno v rovině a nesjel. Jak vidíte, už to nebude nutné ;-)
Co se týče Vojtíškovy délky, ohodnotila ho i jedna paní od nás ze vsi. Stalo se tak během včerejší dopolední procházky. Paní se ptala Martinky,"Ahoj Martinko, ukážeš mi bratříčka?" Honem přispěchala ke kočárku a rozplývala se nad Vojtíškem,"Jéjé, ty jsi ale hezký kluk. kolikpak ti je? Cože, dva měsíce?" Ukázal jsem paní, kde až má Vojta nožičky a dostalo se mi těchto slov,"To je hezké, ale v čem budete Vojtíška vozit v zimě? Do kočárku se Vám takhle nevejde!" No, snad už o moc do zimy nevyroste. Dana pak doma vše okomentovala,"Vojtíšek prostě nebude moci spát v kočárku rok a půl jako Martinka!" :o)
Včera jsem napsal článek s maximálním vypětím, neboť u nás kromě tety Martiny byli i děda s babičkou. Děda se chtěl s Martinou po delší době konečně vidět. Seděli jsme, popíjeli a Martina nám vypravovala o životě za velikou louží. Kromě toho nás všechny trápí rýma. Hlavně doufáme, že od nás Martina něco nechytla. Při minulé návštěvě na Silvestra si odvezla nějakého vira a pak těžce zkoušela během letu do New Yorku :-(
Martinka se tetě večer pěkně předvedla. Měla se jít už koupat a seděla na nočníku. Žadonila,"Já ci čajíček do lahvičky, já ci čajíček do lahvičky!" Dana jí pověděla,"Martinko, takhle se to neříká!" Martinka se hned opravila,"Prosíím naleješ mi čajíček?" Nalil jsem jí a podal lahvičku s čajem. Martinka vykřikla,"Já to ci támdle položit, támdle!" Podal jsem jí lahvičku do ručičky. Martinka křápla lahvičkou o zem. Výchovně jsem ji praštil přes ručku. Martinka se rozbrečela, tlačila ze sebe pláč a nakonec se poblinkala. Nešla utišit a vrhala se mi kolem krku. Martinka je taková citlivka od narození Vojtíška. Mám takový pocit, že jí schází maminka. Ta na ni totiž nemá moc času, vždyť kolikrát musí kojit Vojtíška celou hodinu, pak vaří, věší prádlo, žehlí ho a ono toho společného času příliš nezbývá. Martinka to rozhodně nemá jednoduché :-(
Po vysprchování šla spát, pověděl jsem jí pohádku a podal lahvičku s čajíčkem. S Martinkou se rozloučila i teta Martina. Martinka měla jedinou starost, aby si teta neodvezla zpátky do Ameriky darovaný kufřík s kreslícími potřebami ;-)
Omlouvám se Vám za dnešní pozdní aktualizaci, ale teta Martina jela dále do Prahy a stavil se tu pro ni známý, pracující u jedné renomované firmy v Praze. Tak nějak jsme se zapovídali, neboť nám poutavě povídal o jedné služební cestě do Jihoafrické Republiky. Před chvílí všichni odjeli a tak dopisuji zbytek. Dana je také úplně hotová a právě se chystá kojit Vojtíška :o)))
Verze pro tisk...
 01.09.2003
Martinka objevila nové slůvko...Představte si to, Martinka objevila a začala používat nové slovíčko. Jste zvědaví jaké? Tím slovíčkem je zcela obyčejné proč. Od rána se v jeho zařazování do své mluvy značně zlepšila. Po svačince jsme šli na půdu vyměřovat délku a počet nových střešních latí, potřebuji je totiž na koncích vyměnit. Martinka si měla převléct tepláčky, aby si nové v tom nepořádku o patro výše panujícím neušpinila. Povídala,"Jájá si tatínku navlíknu tadyty modrý!" Uvedl jsem věci na správnou míru,"Martinko, vezmi si ty zelený!" "A póóč?", zněla otázka. Jak vidíte, Martince se nějak ze slovíčka vytratilo R, ale občas ho tam jakoby dostane. Ještě nazout botičky a hupky dupky na půdu. Martinka se proto optala,"Tatínku, můžu si vzít na půdu tydlety botičky? Tydlety kočkový myslím!" Martinka má totiž jedny boty s kočkama ;-)
Na půdě pak Martinka pokračovala v ptaní. Našel jsem mezi harampádím starý dřevěný fotbal. Pomocí fotbalistů na pérku se střílela kovová kulička. Bohužel je hrací plocha stářím a vlhkostí mírně prohnutá. Pověděl jsem Martince,"Podívej se, je to rozbitý!" Hned následovala série otázek,"Poč je to zobitý tatínku? Poč to nemůžeme hrát? Poč nemůžeme najít tu kuličku?" Martinka začíná přímo vyzvídat ;-) Na půdě se nám mezi různými poklady podařilo nalézt i starý dětský hrneček. Prohlédněte si jeho fotku zde na titulní stránce. Kdysi jsem z něho pil. Nazývali jsme ho s bratrem chechtací hrneček. Martince se ta rozesmátá tvářička také moc zalíbila a hned zabavila hrneček pro svoji potřebu. Prý z něho bude po ránu pít mlíčko s jahodovou příchutí. To jsem tedy móc zvědavý :o)
Vojtíšek má dnes vyloženě kakací den. Od rána se stihl do mého odpoledního příchodu pětkrát vykakat do plínky. Celkem slušný výkon, viďte? Aby toho nebylo málo, Vojtíšek strhal i odpolední spinkací rekordy. Po nakojení usnul ve čtvrt na tři. V šest hodin jsem ho vyloženě musel vzbudit. Přesněji řečeno, za vydatné Martinčiny asistence. Marťa spinkajícímu Vojtíškovi celkem tvrdě nutila do ručičky jednu z řehtaček. Odpoledne je totiž s Danou vytáhly ze skříně a umyly. Martinka tak chtěla vidět, jak si s nimi Vojtíšek bude hrát. Trochu ji však zklamal ;-)
Následoval zajímavý pohled na obě děti. Zatímco Vojtíšek tahal mlíčko z prsu u maminky, Martinka popadla svoji lahvičku s čajíčkem, usadila se ve dveřích do ložnice, pohodlně se opřela a pila čaj z lahvičky. Podobně jako Vojtíšek tahala látkovou plenu. Už jsme jí ji téměř odbourali, ale co je doma Vojtíšek, musí mít Martinka látkovou plínku na muchlování. Bez ní ani večer neusne :o)
Vojtíšek se odpoledne vyspal, jak jste si přečetli a teď mě právě pozoruje během psaní dnešního článku. Aby jste byli v obraze - postýlku s Vojtíškem mám po pravé ruce hned vedle vysunuté klávesnice. Pokud se chcete podívat, jak se na mě dnes Vojtíšek smál, klikněte si ZDE do fotoalba. Vyfotil jsem ho nejméně dvacetkrát, než se usmál do objektivu :-)
Co říci závěrem? Usilovně pracuji na lepším grafickém vzhledu stránek. Bude to bezesporu skok k lepšímu. Nechte se překvapit ;-))
Verze pro tisk...
 02.09.2003
Martinka se stará o Vojtíška...Zatímco byl včerejší den pro Vojtíška kakací, dnes pro změnu celé dopoledne prokřičel. I když přesněji jeho hlasové projevy popisuje slovo prořval. Ležet nechtěl, spát nechtěl, dudlíka nechtěl a dokonce i chování odmítal. Pouze řval, řval a řval. Přitom se kroutil a tak nám bylo jasné, že ho trápilo bříško. Křičet vydržel i přes oběd. Já se objevil doma o něco dříve - jeli jsme totiž na další kontrolu k naší paní doktorce. Zvláštní článek si můžete přečíst ZDE ;-) Vojtíšek se uklidnil až v autě. Po příjezdu domů však spinkal a Dana se ho snažila probudit, aby trochu uišli hlad. No, maličko si cucnul. Dana ho honem šoupla do kočárku a poté Vojtíšek putoval na dvorek do chladu. Dnes totiž teploměr nepřelezl patnáctku ani náhodou. Právě teď, v 2140, ukazuje teploměr celých 7oC. Brr, to je pořádný šok po těch třicítkových telotách ;-))
Před svačinkou jsem s Martinkou oblékal její panenku bárbínu. Asi se mi podařilo otočit horní část oblečení a tak nějak jí vykukovalo poprsí. Martinka jí tam ukazovala a vysvětlovala mi,"Tatínku, panenka má tady bradavice, teda bradavky. To bude někdo od ní bumbat mlíčko. Jako od maminky, viď tatínku!" Trochu jsme s Danou na sebe zůstali koukat, ale Martinka to říká dobře, ne? :o)
Martinka excelovala i dále. Neustále nás překvapuje svým myšlením. Prostě je s ní zábava. Navečer se ji Dana snažila přesvědčit k úklidu hraček. Martinka však na její prosby nereflektovala, klidně dál balila svá miminka do zabalovaček. Dana mi pověděla,"Poslechne mě to dítě někdy?" Zkusil jsem na Marťu promluvit sám,"Martinko, pojď sem ke mě, já ti něco řeknu!" Martinka zvedla oči, tázavě se na mě podívala a prohlásila jediné,"Próóóč?" Po chvíli pokračovala,"Co mě žekneš tatínku?" V žádném případě nepřišla ;-)
Martinka je naše malá ošetřovatelka. Na dnešní titulní fotografii ji můžete vidět v roli starostlivé maminky, právě svlékající svetřík svému miminku. Alespoň takhle se navečer vrhla na Vojtíška. Rozepnula mu všechny knoflíčky a poté i vytáhla ručičky z rukávků. Posléze se snažila vytáhnout zpod Vojtíška svetřík, ale bylo to nad její síly. Pak se s ním i mazlíkovala. Jak mi povídala Dana, dopoledne Martinka mazala Vojtíškovi prdelku rybičkovou mastičkou a poté i navlékala plínku. Vidíte, za chvíli se nám o něho bude starat úplně sama ;-))
Teta Martina přivezla Martince z Ameriky i takovou sadu tetování na kůži. Jedná se o obrázky motýlků a dle popisu se nedají smýt. Martinka moc chtěla jednoho nalepit na ručičku. Vystřihl jsem jednoho, připlácl dle návodu na Martinčinu ručku a držel předepsaných třicet vteřin. Ale ouha, tetování se nepřeneslo na kůži. Já nikdy nic podobného neprovozoval a proto si raději znovu a řádně přečetl návod. Aha, tady je problém - přehlédl jsem celkem důležitou větu,"Tetování přimáčkněte z rubové strany mokrou houbou či hadříkem!" Tak si to představte, najednou to fungovalo a Martinka si s velkým zalíbením prohlížela svoji novou ozdobu. Je to přece ženská, ne? ;-))) Ve sprše pak tetování předčilo i její milou žínku-drbalku. Neustále sledovala, zdali se jí náhodou nesmylo, ale na obalu s tetováním je jasný nápis waterproof, tedy vodovzorné :o))
Verze pro tisk...
 03.09.2003
Martinka hledala červíka Pepíka ;-)Vojtíšek právě vedle mě v postýlce křičí. Dudlík však nechce, s největší pravděpodobností ho trápí bříško. Jinak po celý den se snažil příliš nezlobit maminku. Celkem se mu to i dařilo ;-)
Dopoledne jsem Daně telefonoval, abych se optal, jak se jim doma vede. Tou dobou právě venku věšeli prádlo na sušák. Sluníčko příjemně svítilo a snažilo se vyhnat teploměr nad bod mrazu ;-) Tak hrozné to zase nebylo, ale po ránu před firmou škrábala noční směna skla automobilů. Brr, takové ochlazení po horkém létě :-(( Doma se nám také ochlazuje a prozatím netopíme. V ložnici tak momentálně spíme při teplotě kolem devatenácti stupňů. Nedá se nic dělat, Vojtíšek si musí zvykat na náš studený odchov(Kamenné zdi jsou prostě kamenné zdi), však mu Dana v noci preventivně přidala jeden díl oblečení - kabátek pod dupačky. Nebojte se, Vojtíškovi rozhodně zima není ;-)) Martinka například vyžaduje koupání v téměř studené vodě. Sotva jí napustím do vany teplejší nad 31oC, ihned křičí,"Tatíínkůů, to pááálíí, já ci studenou vodičkůů!" Já bych do takové ledárny nevlezl. Naposledy jsem něco podobného zažil na vojně, to jsme se na Slovensku v Hlohovci sprchovali vyloženě ledovou vodou, cca.15oC. Když to Martinka chce, proč bych jí nevyhověl, ne? ;-))))
Cože jsem to nakousl? Ahá, hovořili jsme o dopoledním telefonátu. Martinka kousala jablíčko a najednou narazila na odkousnutou dírku od červíka. Jasně jsem v mobilu slyšel,"Maminko, podívej se, tady je dírka, je tam červík Pepík?" Nevím zdali sledujete Večerníček, před čtrnácti dny dávali skutečně Červíka Pepíka a Martince se moc líbil. Červíci v jablku Martinku příliš nevzrušují a proto pokračovala dále v kousání :o)
Navečer Dana kojila násilně probuzeného Vojtíška(Kdybychom ho neprobrali před šestou hodinou, asi by spal až do koupání) a Martinka mě neustále provokovala - chtěla se mnou blbnout. Vřeštěla a smála se, až nás Dana okřikla,"Můžete provozovat nějakou jinou činnost a nedělat takový rámus? Vojtíšek se mi neustále pouští prsu!" Pověděl jsem Martince,"Podej mi prosím nějakou knížku, přečteme si ji!" Martinka odběhla do kuchyně a přinesla jednu od tety Martiny. Zrovna jednu anglickou s titulem Goodnight moon. Je taková usínací, ale Martinka anglicky ještě nerozumí. Proto jsem jí řekl,"Martinko, nějakou jinou a s písmenkama!" Martinka se zahleděla na knihu, pak na mě a se zamračenou tvářičkou oponovala,"Tadle má pšece taky písmenka, tatínku!" Dana vyprskla smíchy, vždyť měla Martinka vlastně pravdu ;-)
Martinka používá poslední dobou kromě slovíčka proč ještě jedno úplně jiné. Sotva ráno vstane, hned mamince hlásí,"Doufám, že budu hodná!" Před obědem prohlašuje,"Doufám, že to fšecko sním!" Sotva vykročí všichni ze dveří s Vojtíškem v kočárku, má Martinka starost,"Doufám, že nebude brečet, Votíšek!" :o)
Zatímco dopisuji tyto řádky, Vojtíšek to vedle mne zalomil a v klidu oddychuje. Během koupání mi vůbec nebrečel. Pozoroval moji tvář a co chvíli se usmíval. I když úplně nejvíc se culil ještě před koupáním v postýlce. Začíná s ním být zábava, co se obousměrné komunikace týče :-))
Verze pro tisk...
 04.09.2003
Vojtíšek nechtěl v noci spinkat...Dnešek byl pro Danu náročný vlastně již od časných ranních hodin. Přesněji řečeno, Vojtíšek se budil často celou noc. Kdyby se ale probudil, nahamal a spinkal dále. On se však vrtěl a hlasitě povídal. Dana se pro něho sehnula do postýlky, vzala do náručí a nabídla mu jídlo. Vojtíšek si dvakrát zatáhl a už spal. Dana ho proto opatrně vrátila do postýlky. Co myslíte, že následovalo? Celý děj se jednoduše opakoval. Vojtíšek se po chvíli probral, vrtěl se a... Tímto stylem se Dana příliš nevyspala, zato Vojtíšek doháněl noční deficit během dne ;-)
Já po ránu nejel do práce, moje první cesta mířila do autoservisu na roční prohlídku s naším vozem. Dvě hodiny jsem pochodoval po městě a čekal, než bude auto hotové. Mezitím se mi podařilo zakoupit v papírnictví plastelínu pro Martinku a dětský kolotoč na postýlku pro Vojtíška. Kolotoč jsem si nejdříve vyhlídl ve výloze - s plyšovými zajíčky. Jenomže paní prodavačka na mě vybalila celou škálu variant a já nakonec vybral medvídky. Můžete je vidět na fotografii. Martinku velice zajímají a chce neustále natahovat hrací strojek. Stojí přitom na židli a Vojtíškovi s kolotočem točí. Před večeří totéž prováděla s prázdnou postýlkou. Šťouchla do kolotoče a postýlka jí ujela. Aby nespadla, chytila se na poslední chvíli okraje postýlky. Nohama přitom stálan a židli, řeknu Vám, celkem slušný akrobatický výkon. Ještě že přitom neletěla až na zem.
Vojtíškovi se nový kolotoč také evidentně zamlouvá. Sleduje ho, ale přitom se nesmí o postýlku opírat Martinka. Ta ho totiž zajímá o mnoho víc. Jakmile ji spatří, směje se na ni. To víte, Martinka je naše milá chůvička. Sotva přineseme Vojtíška na přebalovací pult, Martinka už startuje se židlí, přitlačí si ji vedle nás a už se chystá pomáhat. Sotva jsem odpoledne přenesl Vojtíška z kočárku, Martinka se mu ihned snažila rozepínat knoflíčky na svetýrku. Celkem se jí to dařilo. Jak komentovala Dana,"Hmm, tak to vypadá, že se Martinka naučí rozepínat a zapínat knoflíčky nejdříve na našem Vojtíškovi!" Martinka pak Danu vyloženě překvapila svojí další činností. Chytila rukávek, sáhla do něj a už tahala Votovi ven ručičku. To samé zopakovala na druhé straně. Včera jsem jí totiž dělal školení, jak se vytahují ručičky z rukávků. Mimo to ji hlídám ;-) Martinka dále umí rozepnout plínku, z krabičky vytáhne vlhčený ubrousek a otírá Vojtíškovi prdelku. Odšroubuje tubu, natlačí trochu rybičkové mastičky na prstík a už maže Vojtu. Jak vidíte, Martinka mamince pomáhá. Jak jsme si zpočátku mysleli, že postupně ztratí o Vojtíška zájem, vše se vyvíjí zcela opačným směrem ;-)
A teď něco vyloženě o Martince - v poledne si narovnala svoje sponky do vlásků na kočárek. Dana pak kráčela okolo a do kočárku neopatrně kopla. Sponky letěly na zem a Martinka se zlobila,"Tys mi ty ponky zoházela maminkó! Musíš si to uklidit!" Hmm, úplně stejně na ni voláme my, takhle nám to vrací ;-) Jelikož se Dana příliš do uklízení nehrnula, Martinka pokračovala,"Já to teda uklidím!" :o)
Verze pro tisk...
 05.09.2003
Vojtíšek se směje na tatínka !...Chcete hned na začátek vědět, co mě čeká? Jdu v sobotu do práce. Nedá se nic dělat, v noci přivezou od Siemense z Německa takovou elektronickou potvoru na řízení otáček velkého motoru a já ji půjdu namontovat. Zakázky nepočkají, neboť se u nás vyrábí v nepřetržitém provozu :-(
Navečer jsme Vojtíška v kočárku zaparkovali na dvorku a s Martinkou se přesunuli do improvizované dílničky ve stodole. Martinka totiž neustále žadonila,"Tatínku spravíš mi klauna?" Milá Martinka totiž před několika měsíci ulomila klaunovi nožičku. Musel jsem vyrobit ze dřeva novou osičku a nalepit ji zpět. Martinka zářila radostí a hned běžela ukázat spraveného klauna mamince. To víte, podle Martinky tatínek spraví úplně všechno. Nic není nemožné :-) Dnes mi například přinesla utržené látkové dno ze svého kočárku. Vysvětlovala mi,"Podívej tatínku, todle se utrhlo z kočárku, musíš to spravit, ty to spravíš, viď tatínku?" Optal jsem se jí,"Martinko, opravdu se to rozbilo samo?" Martinka zavrtěla hlavičkou, Nené, to sem zobila já, Martinka!" Prozatím se ještě přizná ;-)))))
Tak si to představte, Vojtíšek se na nás směje stále s větší radostí a intenzitou. Podle Dany prý nejvíce reaguje na moji tvář. Skloním se k němu do postýlky, Vojtíšek si prohlédne nejdříve moji bradu a pak pokračuje až k vlasům. Sotva si mě tímto stylem oskenuje, pusinka se mu roztáhne v širokém úsměvu. Pokud má ještě větší radost, vydává zvuky asi v tomto znění,"Úůůůůůů, jůůůů!" Já dělám to samé a tak je na nás pěkný pohled během rozhovoru. Jenom se nebojte, ona se vzájemná komunikace postupně vylepší :o)
Zatímco jsem Martince četl před spaním pohádku O Červené Karkulce, Dana vedle v obyváku kojila Vojtíška. Zazvonil však můj mobil a telefonovala babička z Hradce. Dana si vzala telefon a šla na chodbu honit signál. Můj Eurotel totiž nedisponuje doma téměř žádným signálem. Nejlepší je vylézt na dvorek, což je obzvláště praktické v mrazu a sněhové vánici ;-) Ale abych se vrátil k Daně - jak držela Vojtíška, najednou ucítila, že se v něm něco zvedá. Stihla ho ještě otočit a už z Vojty letěla zahnutá turecká šavle. Přímo na podlahu. Díky Danině duchapřítomnosti si nepoblinkal oblečení. Dana pak chodila a nahlas přemýšlela,"Já nejsem u Vojty na něco takového zvyklá. Není mu něco?" Martinka by ji jistě utěšovala svojí obvyklou větou,"To nííc maminko, to se stává!" ;-) Vojtíšek opravdu normálně neblinká. Může být třebas právě po jídle a klidně mu vyměníme plínku. To jsme u Martinky neznali. Stačilo se na ni zle podívat a už bylo jídlo venku. Ostatně, doposud tento stav setrvává. Stačí si přečíst starší články ;-))
Stále usilovně pracuji na nové verzi stránek, ale je to náročné. Mimo to mi psala jedna naše čtenářka, že jí chybí možnost prohledávání databáze článků. Rozumějte - na Seznamu si zadala klíčové slovo SAB Simplex. Vyhledávač jí ve fulltextu nalezl naše stránky. Klikla na odkaz a ouha, kdepak je asi ten správný článek? Vyhledávač si text uložil před několika dny a kýžený článek se právě nachází kdesi v propadlišti archívu. Kdo to má pak prohledávat. Proto připravuji i možnost zadání klíčového slova a zpětné vyhledání souvisejících článků. Tolik technické detaily ;-))
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
27.08.203
28.08.2003
29.08.2003
30.08.2003
31.08.2003
01.09.2003
02.09.2003
03.09.2003
04.09.2003
05.09.2003
- 
24.5.2007
