 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 06.09.2003
Dnes jsem měl s Martinkou důležitý rozhovor ;-))Dnes Vám toho moc nenapíši, neboť jsem po celém náročném dni zcela unaven. To víte, pracovní sobota a ještě k tomu samé problémy. Ještě štěstí, že zařízení funguje tak jak má ;-) Dost práce - pojďme domů. Dana tak trávila sobotu s dětmi sama. Jak povídala,"Myslela jsem si, že alespoň dva dny v týdnu se nebudu muset o děti zcela starat!" :-(
Dopoledne se všichni přesunuli na dvorek k sousedům. Sousedovic Silva se učí na kadeřnici a tak měla jedinečnou možnost procvičit si stříhání jak na Martince, tak i následně na Daně. Vojtíška prozatím vynechali, to jeho chmýříčko musí ještě řádně povyrůst ;-) Silva se posléze optala Dany,"Můžu se odpoledne zastavit a vzít Vojtíška s Martinkou na procházku?" Dana odpověděla,"Budu jenom ráda, alespoň si maličko odpočinu!" Martinka nemohla odpoledne ani dospat, jak se těšila na procházku. Dokonce již o půl třetí stála v obyváku převlečená a připravená. To je co říci, neboť běžně její vstávání trvá až do tři čtvrtě na tři :-)
Sotva jsem přijel o půl osmé na dvorek(Dana tou dobou právě koupala Vojtíška), bouchly dveře a Martinka sondovala, kdopak že to přijel. Sotva mě zahlédla, vrhla se mi kolem krku s výkřiky,"Jéjé tatínkůů, ty už seš tadýý, to máám radóóst!" To bylo radosti, viďte? Martinka se mě pak v obyváku ptala,"Tatínku, spravíš to klubíčko na počítači, tadyýý?" Odpověděl jsem jí,"Martinko, Klubíčko nejde, protože tatínek ještě nespravil zvukovou kartu!" Martinka bleskurychle odstartovala ke svým hračkám a po chvíli se vrátila, vítězoslavně třímajíc v ručičce svoji telefonní kartu,"Podívej tatíínku tady je ta zvuková karta, dej ji do počítače!" Dana se smíchy kroutila na gauči a já Martince vysvětloval,"Martinko, tohle je telefonní karta, ne zvuková!" V duchu jsem si představoval, jak Marťa vezme svoji "zvukovou" kartu a bude ji rvát například do disketové mechaniky ;-))
Byl právě čas na Martinčino sprchování a tak jsme šli. Umyl jsem ji hlavu. Přitom jsem měl s Martinkou důležitý rozhovor na úrovni. Ptala se mě,"Jakejpak sem měla kolotoč na potýlce, dyž sem byla mimino?" Pověděl jsem jí,"Ty jsi neměla žádný kolotoč!" Martinka se zamyslela,"Teď už nejsem žádný mimino, viď tatínku?" "Už nejsi, teď jsi batole!", zněla má odpověď. Martinka se rozesmála,"Jájá nejsem batolé, já sem Martinka pšecé!" Zkusil jsem to znovu,"Ty jsi totiž batole Martinka!" Martinka se válela smíchy po podlaze. Stejně nám to přijde zvláštní, nazývat takovéhle velké dítě batoletem ;-))))))
Verze pro tisk...
 07.09.2003
Víte v jaké "ledárně" koupeme děti ? ;-))Dana se dnes cítí vyloženě unaveně. Není divu, v noci vstávala k Vojtíškovi každou chviličku. Nakonec se probudil někdy ve čtyři hodiny, přitom nejevil sebemenší náznaky únavy a spánku. Pouze se culil, smál a povídal si. Dana navíc objevila, že má Vojtíšek nějak zvětšeného pindíka. Proto mu ho opět mácháme v Řepíkovém odvaru a mimo to dostal několikrát pod předkožku mastičku Ophtalmo Septonex. Při dnešním koupání se nám pindík zdál již normální, ale uvidíme zítra. V nejhorším by Dana zavolala naší paní doktorce. Stejně máme cestu do Ústí. Jedeme totiž s Vojtíškem konečně na ultrazvukovou kontrolu nožiček. Sice trochu pozdě(Normálně se chodí na konci šestinedělí a Vojtíškovi jsou již téměř dva měsíce, ale snad bude vše v pořádku a zbavíme se přídavných plínek. Z Rychnovské porodnice jde totiž preventivně každé dítě se širokým balením látkových plenek. Vojtíškovi pak zbyde látková plena již jenom na hamání. Martinka ji za tímto účelem využívá dodnes. Sotva Dana začne kojit Vojtíška, Martinka běží honem vyhledat svoji látkovou plínku, popadne lahvičku s čajem, pak se již usadí, tahá plenu a pije čaj. Tohle začala provozovat až po Vojtíškově narození :o)
Martinka se mnou dopoledne stříhala živý plot. Nejdříve chtěla půjčit nůžky, ale pak se spokojila s odnášením větviček na hromadu. Po obědě pak měla jít spát, jako obvykle. Převlékla se a zalehla. Už už jsme si mysleli, že zabrala, ale najednou se ve čtvrt na dvě otevřely dveře a v nich stála naše Martinka. Roztomilým hláskem prohlásila,"Maminko, vypadá to, že už nebudu spinkat!" Opravdu již dál nespala. Spánkový deficit se u ní projevil až navečer, to jsme zrovna jeli vyprovodit babičku k vlaku. Martinka seděla na kolosedačce a já tlačil kolo. Najednou babička povídala,"Martinko, ty s námi nemluvíš?" a otočila se dozadu. Martinka seděla bez hnutí s nepřítomným výrazem ve tvářičce. Chybělo málo a už by spala. Na zastávce jsem ji sundal z kola a maličko se probrala. Večer pak překvapivě usnula po půl hodině ;-)
Vzhledem k ochlazení jak venku, tak i doma, povlékla Dana Martince peřinu. Martinka se doposud přikrývala povlečenou dekou. To aby jí přes léto nebylo moc teplo. Jenomže dnešní noci se zdála Daně celkem studená. Není divu, vždyť teplota v ložnici nepřesahuje 19oC. To mi připomíná služební cestu koncem srpna do Goteborgu - tenkrát bylo venku 17oC a na hotelovém pokoji běžela klimatizace bez možnosti vypnutí. Já se celou noc klepal pod jednoduchou dekou ;-)) Když už jsme u těch teplot, jste zvědaví v jaké vodě se koupou naše děti? Dnes Vám mohu nabídnout i Martinčinu lázeň, neboť jí babička přivezla z Itálie teploměr-rybičku, aby ji měla jako Vojtíšek. Takže, Vojtíška koupu prozatím ve vodě teplé(Nebo studené? ;-) ) 35oC. Martinka tvrdě vyžaduje chladnější koupel - 31oC. Jakmile jí napustím teplejší, křičí,"To páálíí, tatíínkůů!" a vyskakuje z vany ven. Martinku jsem "trápil" studenou vodou od té doby, co jsem ji začal úplně sám koupat. Jak vidíte, Vojtíška již také koupu zcela sám a prozatím ho šetřím ;-)) Nezapomenu na koupání venku u babičky, tuším že v létě roku 2001(Samozřejmě Martinky). Napustil jsem vodu do vaničky a přišla prababička. Sáhla do vody a prohlásila,"Ježíšmárjá, to se Martinka koupala v tak ledové vodě?" Má odpověď byla,"Martinka se teprve jde koupat!" Prababička řekla jediné,"Tak tohle nemusím vidět!" a šla pryč. Martince se však koupel náramně líbila ;-)))
Verze pro tisk...
 08.09.2003
Končím s Deníčkem,
alespoň v současné podobě. Ptáte se co se stalo? Dopoledne šla Dana s dětmi na procházku. Cestou potkala jednu paní, jenž se s ní v poslední době nechce příliš bavit. Dana se jí i přesto optala a dostalo se jí následující odpovědi - já jsem se jí zmínkou o její dceři na Internetu nesmírně dotknul. Bydlíme totiž na malé vesnici a eMartinku prý sleduje několik rodin. Stačí i maličko naznačit, každý hned ví o kom je řeč. Veřejně se tedy této paní a celé její rodině O M L O U V Á M. Dále ať mi prominou i ostatní čtenáři, o kterých jsem zveřejil nějaké nepřesnosti. Nic jsem nemyslel zcela vážně a nic nebylo napsáno ve zlém úmyslu. Jenom je mi líto, že vše schytala Dana a já o ničem nevěděl :-( Pokud i Vy máte nějakou připomínku, ozvěte se v komentáři na konci článku, nebo mi napiště email.
Sotva mi Dana telefonicky poreferovala o celé záležitosti, měl jsem sto chutí se přihlásit na server, provést akci Označit všechny soubory, zmáčknout klávesu F8 a potvrdit. Prostě smazat, hodit všechno za hlavu(Myslíte si, že by to bylo správné řešení?). Po půldenním přemýšlení jsem se rozhodl pokračovat, ale už se zmenšeným Deníčkem a možným narušením denní aktualizace. Kromě toho se nebudu v textu o nikom konkrétním zmiňovat, aby nám již nikdo nemusel povídat,"Nemůžu Ti nic říci, aby se to zítra neobjevilo na Internetu!" Budiž mi předchozí odstavec velikou zkušeností. O novou verzi stránek nepřijdete, brzy ji zveřejním.
Původně jsem si myslel, že dnešní aktualizace vůbec nebude, ale popíši Vám naše dnešní odpoledne - Jeli jsme s Vojtíškem na ultrazvukovou kontrolu nožiček. Kdyby jste viděli ten nával v čekárně! Plno maminek s miminky v náručí. Vojtíšek mezi nimi exceloval svými rozměry. Není divu, všem těm mimískům bylo kolem šesti týdnů, zatímco náš Vojtíšek bude zítra slavit své druhé měsíční narozeniny. Po dlouhé čekací době, během níž chtěla Martinka dvakrát na WC, se konečně dostali na řadu. Sotva Dana s Vojtíškem v náručí vykoukla z ordinace, na její tváři bylo jasně znát, že je Vojtíšek v pořádku. Ode dneška už nemusíme používat přídavné plenky. Vojtíšek se nám tak na pohmat značně zmenšil ;-)
Po svačince mě Martinka umluvila k projížďce na kole. Letos se jednalo pravděpodobně o poslední. Sluníčko sice svítilo, ale příroda se zcela jasně připravuje na příchod podzimního sychravého počasí. Martinka si asi hodinku pohrála na pískovišti pod hradem. Jak můžete vidět, přesívala písek a bavila se s troskami erárních hraček ;-) Cestou zpět jsme ještě zastavili u ohrady s jedním koníčkem. Martinka chtěla dolů a pak prohnala celé stádo oveček. Chtěla si totiž jednu pohladit, jenomže se jí polekaly :o)
Nezapomeňte si prohlédnout dnešní Vojtíškovu fotku ;-))
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
8.9.2003 23:31:22 Zdeňka
Já se Vám, Radku, ani nedivím, že Vás ta dnešní událost tolik vzala, já na Vašem místě bych přemýšlela asi stejně. Ale byla by hrozná škoda s tím vším praštit a stovky hodin, které jste věnoval těmto naprosto ojedinělým a úžasným stránkám, by nakonec byly zbytečné. Nám, kteří neznáme vaše okolí, se nezdá, že byste ve svých článcích kohokoliv urazil a jestli se tak opravdu stalo, potom ať zmíněná paní přijme Vaši omluvu a ať je zase všechno v pořádku. Moc Vám držím palce a přeji hodně štěstíčka a pevné nervy.
P.S. Víte, že Vojtíšek je na Vás čím dál víc podobný? |
9.9.2003 7:20:25 Lucka vrad(zavinac)volny.cz
Připojuji se ke komentáři paní Zdeňky.Ani já nemám pocit, že by jste zavdal příčinu k nějaké negativní reakci v "obci sousedské", chápu ale, že na vesnici to lidé mohou vidět jinak. Myslete ale na nás, Vaše pravidelné čtenáře. Já jsem Vaše stránky objevila čistě náhodou přibližně před 1/2 rokem a teď už si nedokážu představit, že by ráno nezačínalo s eMartinkou. V průběhu dovolené jsem měla abstinenční příznaky (pravděpodobně jsem skrytý voyer). Navíc žádný s tvůrců internetovývh deníčků neprojevil Vaši píli a výdrž - každodenní aktualizace je naprosto ojedinělá. PROSÍM, VyDRŽTE !!!! Lucka + 2 dcery (7 a 5 1/2). |
9.9.2003 8:47:17 Míša nejdlova(zavinac)psp.cz
Nemohu nic jiného, než se připojit k předešlým pisatelkám. Váš deníček sleduji již dost dlouho a i mě chyběl v průběhu dovolené, kdy jsem neměla k počítači přístup. Každý den hned po příchodu do práce a kontrole došlé pošty putuji na Vaše stránky a sleduji, co nového se děje ve Vaší rodině. Tím spíš, že i já mám své žabky: 7 a 4 roky, srovnávám a porovnávám. Nicméně, nikdy jsem si nevšimla, že byste se o někoho ve svých článcích tzv. "otřel" ve zlém. Paní by naopak měla být ráda za svých "pět minut slávy". Prosím, vytrvejte. |
9.9.2003 8:47:22 Eva
Také se přidávám k předchozím komentářům. Deniček sleduji již dlouhu. Pokud to půjde, pokračujte v něm dále. |
9.9.2003 8:49:20 Věra
Radku,to nám věrným čtenářům nemůžete udělat!Každé ráno začínám s eMartinkou a během dne si vzpomenu na Vaši rodinku,jestli Vojtíšek nezlobí maminku a copak dělá asi Martinka.Zapomeňte na nějakou sousedku,přece kvůli jedné vztahovačné ženské nezahodíte tolik hodin práce.Nakonec jestli to není z její strany jen závist.Omluvil jste se (ikdyž si vůbec nevzpomínám,že by jste někoho urazil)a to by mělo stačit.Prosím,pokračujte,bylo by mi po Vás smutno.Čtu každý den už 13 měsíců. |
9.9.2003 11:47:14 Jarmila holcicka.j(zavinac)seznam.cz
Ahojky rodinko!
Tak jako každé ráno, jsem i dnes navštívila vaše stránky a ještě teď se nepřestávám divit! V žádném případě nepřestávejte s psaním těchto nádherných stránek!!!!! Jestli se to nějaké "paní" nelíbí, tak ať se na Vaše stránky nekouká! Ale mnoho jiných se na ně moc těší a moc by nás všechny mrzelo, kdybychom se už nemohli dozvědět nic nového o Vojtíškovi a Martince. Držím moc palce a přeji hodně úspěchů a samozřejmě pevné nervy s výchovou Vašich krásných dětí! Jarmila |
9.9.2003 11:49:14 Alena
Milá Dano, máš výjimečného manžela, musíš tedy čelit výjimečným situacím. Mně by bylo bez vašich článků smutno a musela bych každý den volat, tak už jsem si na ně zvykla. Když mluvím s babičkou a něco mi o Vás povídá, hned jí skočím do řeči a říkám "vždyť já vím". A podle fotek vidím, jak děti rostou. V sobotu (asi) se na vás přijedu podívat. Všechny Vás zdravím. Teta |
9.9.2003 15:01:02 Jana jana_sebus(zavinac)yahoo.de
Mily Radku,
i ja se pridavam k teto "protestni" akci. eMartinku sleduji jiz vic nez 1,5 roku a to denne! Jako byste byli i moje rodina. Prosim zhodnotte jeste jednou sve rozhodnuti, jestli ma jedna nespokojena a dotcena osoba moc a pravo znicit tento ojedinely projekt o detech a rodinem stesti. Doufam, ze se ozvou i ostatni "skalni" ctenari aby Vam dokazali, ze Vas potrebujeme a chceme cist i v budoucnu. Nenechte se otravit jednim negativnim ohlasem, inu clovek se nemuze vzdycky zavdecit vsem. Rozhodne vsak vase clanky nikoho nenapadaji ani neurazeji. Prosim pokracujte! |
9.9.2003 20:50:54 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Děkuji Vám moc za Vaši podporu, nový článek zveřejním do hodiny ;-))) | |
 09.09.2003
Děkuji, pokračujeme ;-)))To jsem Vás vyděsil, viďte? Ve světle nového dne a Vašich komentářů prohlašuji jediné - pokračujeme. Jste úžasní, jsem velice mile překvapen Vašimi reakcemi. Moc mě potěšily a hlavně pozvedly náladu. Děkuji Vám za ně :o)) Další dávka mi přišla ve formě mailů. Nebojte se, Deníček budu psát i nadále, ale v žádném případě se nebudu o někom cizím konkrétně zmiňovat. Aby zase nedošlo k nějakému nedorozumění ;-))
Píšete mi, že jste se stali závisláky na našich stránkách, ale ani já na tom nejsem jinak. Uvědomil jsem si, že by mi každodenní psaní chybělo. Takže pokračujeme - dnešní dopoledne jsem se musel na chvíli uvolnit ze zaměstnání a pak jsme společně s Danou a dětmi jeli do sousedního městečka k doktorce. Přesněji řečeno, Dana šla na kontrolu ke gynekoložce. Já naložil Vojtíška do kočárku a šli jsme se spolu s Martinkou projít. Vojtíšek celou cestu prospal, zato Martinka skákala kolem kočárku a tak se nám povedlo dojít až na nádraží. Žádný vlak bohužel nejel, takže se Martinka spokojila prohlídkou semaforu, kolejí a nakonec si dala jedno plané jablíčko ze stromu před budovou. Kousala ho,"Je takový maličko kyselý, tatínku, ale já ho zhamám!" Nakonec ho snědla ;-)
Dana je v pořádku a nejinak na tom je Vojtíšek s pindíkem. Jak jsem Vám tuhle psal, znovu mu opuchl. Jelikož nám od minula zbyla mastička Ophtalmo Framykoin, tak jsme ji Vojtíškovi začali znovu aplikovat. Dana mi však včera během čekání u ortopeda povídala, "Zatelefonuj raději naší doktorce, aby se případně na Vojtíška podívala!" Telefon vzala sestřička a vysvětlovala mi,"Paní doktorka je v terénu na kontrole. Zbyla Vám mastička od minula? Dobře, tak mu ji dávejte. Pokud by přestal čůrat, jeďte honem do nemocnice!" Takže v pohodě, dnes večer jsem při koupání Vojtíškovi již žádnou mastičku neaplikoval, neboť má pindíka vizuálně zcela v normálu :o)
Všimli jste si jaké je dnes datum? Vojtíšek už tráví celé dva měsíce na světě. To to ale uteklo, viďte? Jak se tak staráme o Vojtíška, Martinka se mezitím stala vzornou maminkou svého hračkového miminka. Neudělá bez něho ani krok. Odpoledne jsem na ni volal,"Martinko, pojď ke stolu, vezmeme si jogurtek!" Martinka se už už hnala se svým kočárkem. Vylezla na židli a vysvětlovala mi,"Musím si dát miminko ke stolů. Aby mi nebrečeló!" Když už jsme téměř dojídali jogurtek, optal jsem se Martinky,"Kdypak jsi naposledy krmila svoje miminko?" Martinka se chviličku zamyslela a pak se z ní sypalo,"Tatínku, já ale pšece nemám prsá!" Měla naprostou pravdu ;-)) Po svačince šla se mnou trhat jablíčka do bedýnek. Zaparkovala miminko v obyváku,"Maminko, nebude mi brečet dyž ho nechám tadýý?" Dana ji ujistila,"Nebude Martinko, já Ti ho pohlídám!" ;-)
Na zahrádce se zprvu Martinka odvážila pouze na první příčku štaflí. Postupně lezla výše a výše. Když už byla na čtvrté, povídala mi,"Já už tatínku tojím na štvrtým schodu, podej mi jablíčko posím!" Popadla jablíčko, slezla s ním a uložila ho do bedýnky. A tak se vše opakovalo. Martinka asi zvládá počítání do pěti, neboť lezla nahoru a povídala si,"Jeden, dva, či, čiži, pět schodů sem vylezlá!" ;-)))))
Verze pro tisk...
 10.09.2003
Muchomůrky musíme usmažit, tatínku !Vojtíšek je dnes po celý den moc hodný. Odpoledne k nám přišla návštěva a Dana právě šoupla Vojtíška s kočárkem ven na násep. K velkému překvapení všech přítomných, Vojta usnul během několika málo minut. To jsou věci, pěkně nám předvádí před návštěvou, jaké je moc hodné miminko ;-) Jak vidíte na fotografii, před večeří jsem ho vytáhl z postýlky a položil na gauč. K velké Martinčině radosti, samozřejmě. Obskakovala ho a tahala mu z postýlky řehtačky. Když přinesla i dva chrastící špendlíky, zkusil jsem je Vojtíškovi umístit do ručiček. Držel je, chrastil s nimi a smál se na Martinku. Naprostá spokojenost. Když má společnost, nic mu neschází :o)
Během odpolední svačinky, při níž měla Martinka zkonzumovat kelímek smetanového jogurtu s jahodami, jsme vedli zajímavý rozhovor. Občas je nutné odvést Martinčinu pozornost jiným směrem, aby pak jedla. Abych Vám to vysvětlil, Martinka si sama vyleze na židli, sama si otevře jogurtek a zamíchá. Tím pro ní svačinka končí. Případy, kdy pak sama jogurt zhamá se dají spočítat na prstech jedné ruky ;-) Proto vezmu lžičku do ruky já a postupně do Martinky jogurtek naláduji. Dnes se mě Martinka ptala,"Co budeme mít k večeží?" Pověděl jsem jí,"Budeme mít to, co jsi chtěla a co jsi mi říkala do telefonu!" Martinka nadskočila na židli a vykřikla,"Picůů! Budeme mít picůů! Jakoupak tatínku?" "Jedna je šunčičková a druhá se žampióny!", zněla má odpověď. Martinka se zamyslela a vedla monolog,"Budeme bírat houbičky v lesé. Nabíráme hžíbečky, šampiňóny a muchomůrky. Ty se nehamaj, ty nejsou k jídlu. Musej se muchomůrky usmažit, pak se můžou hamát!" Hmm, Martinka by nám chtěla usmažit muchomůrky. Hned jsem uvedl věci na pravou míru a Martince vše vysvětlil. Ještě před nedávnem nám tvrdila, že pouze děti mohou hamat muchomůrky ;-))
Není tomu zase tak dávno, co Martinka chodila z koupelny po vykoupání sama. Obula si pokaždé své přezůvky hafáky a už ťapala po svých. Jenomže Vojtíška nosím, tak proč by Martinka měla chodit pěšky, ne? Před koupáním si pokaždé s sebou přinese pyžamko a samozřejmě i hafáky. Koho myslíte, že nesu zpátky? V náručí Martinku a mimo ni i hafáky. Hlavně že je chce pokaždé s sebou :o)
Jak jistě víte, Martinka má vedle postele na dřevěné stěně nalepené světélkující hvězdičky. Vždy před spaním je požaduje,"Nasfítit!" Provozoval jsem tuto činnost následujícím stylem - pověděl jsem Martince,"Schovej se pěkně pod peřinku, já hvězdičky nasvítím. Až potom vykoukneš, uvidíš je svíti více!" Martinka zalezla a já vytáhl schovanou svítilnu. Jenomže tuhle jí ji Dana ukázala a tak Martinka dnes používá baterku úplně sama. Zrovinka před chviličkou - Dana se vrátila ze sprchy a šla se na Martinku do ložnice podívat. Milá Martinka si za svitu baterky prohlížela pohádkovou knížku. Potvůrka jedna, takhle si kazit očička. Knížka jí byla ihned zabavena ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
11.9.2003 12:50:12 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Ani to moc nebolelo a nová verze stránek je na serveru. Přetahoval jsem ji těsně po obědě, proto mi promiňte případné výpadky. Doufám, že se někde nevloudila chybička, kdyby ano, napište mi prosím. Můžete se případně vyjádřit, jak se Vám nový grafický vzhled zamlouvá ;-) | |
 11.09.2003
Martinka se stala "hrdinou dne" ;-))Právě provozuji svoji oblíbenou činnost - v levé ruce držím Vojtíška na odříhnutí a pravačkou datluji na klávesnici. Jednou rukou to jde opravdu velice pomalu ;-) Ještě ke všemu je Dana ve sprše a ještě navíc krotím Martinku. To víte, má už spinkat a nechce se jí. Neustále stojí ve dveřích a vysvětluje mi,"Jájá musím tadý počkat na maminku, uloží mě!" Nevím, proč bych to nemohl být já. Včera tady tímto stylem nakukovala ještě o půl desáté. V tu dobu si šla lehnout i Dana. Martinka nakonec usnula až někdy v deset hodin. Kdyby alespoň ráno spala o chvíli déle, ale to ona ne. Maximálně tak, že nechce vstávat po odpoledním spánku. Od prvního probuzení do úplného oblečení tak kolikrát uteče i třičtvrtěhodina. Martinka má prostě poslední dobou na všechno dost času :o)
Na dnešní dopoledne si nás objednala paní zubařka. Daně se tuhle uvolnila plomba já na tom nebyl o moc lépe. Podnikli jsme tak rodinnou invazi k zubařce. První co jsem spatřil po příjezdu domů z práce, byla téměř oblečená Martinka. Přitom Vojtíšek ještě spal v postýlce a Dana se začínala oblékat. Martinka celá natěšená, už už brala za kliku. K doktorce do ordinace vešla jako první Dana. My zatím čekali venku. Vojtíšek přitom trávil celou dobu v autosedačce. Což o to, zpočátku se mu to líbilo, později však spustil hlasitý koncert. Po několika minutách se otevřely dveře a vyšla Dana. Doktorka hned zaregistrovala nepřeslechnutelného Vojtu a začala povídat Martince,"Ahoj Martinko, půjdeš se posadit do křesla? Povozíme se nahoru a dolu, ty mi pak ukážeš zoubky a já si je prohlédnu? Pojď necháme tady toho Vašeho mimáka s tatínkem a ty půjdeš za mnou s maminkou, ano?" Martinka nakonec svolila, ale Dana si ji musela vzít na klín. Představte si to, Martinka otevřela na doktorku pusinku a nechala si tam foukat vzduchem. Paní doktorka zkusila i větší kalibr - vrtačku bez nasazeného vrtáku. Ukazovala Martince,"Podívej se, tady to má taková svítivá očička a ta se ti podívají do pusinky!" Opravdu, vrtačka má na konci taková světýlka aby bylo vidět na vrtání. Martinka si nechala vstrčit vrtačku do pusinky a vůbec jí nevadil její pištivý zvuk. Řekl bych, celkem se bavila. Jen ať si zvyká na pravidelné návštěvy u zubního lékaře. Závěrem dostal náš hrdina dne, tedy Martinka, omalovánku a hlavně dětkou zubní pastu Signal. Pro Martinku se tak stala návštěva zubařky ohromným zážitkem. Zoubky si musela vyčistit hned po příjezdu domů, jenom aby vyzkoušela novou pastu :o))
Po vysprchování mi Martinka ukazovala jednotlivé části svého těla,"Tady mám tatínku nožičku, tadý bíško, tady prdelku, tadý ručičků a tadýý mám kokos!" Plácala si přitom na hlavičku a smála se. Kokos jsem ji naučil já ;-) Martinka pokračovala - polácala mě po hlavě a prohlásila,"Tatínku, ty nemáš kokos, ty máš velkou palici makovici. Maminka má taky velkou palici makovicíí!" ;-))
Dnes jsem těsně po poledni přetáhl na server novou grafickou podobu stránek. Doufám, že se Vám bude zamlouvat, pokud ne, napište mi. Připravuji i nějaké novinky, ale vše uvidíte postupně ;-)
Verze pro tisk...
 12.09.2003
Vojtíšek probděl celou cestu k babičce...Těsně po obědě nás čekala cesta autem k babičce. Z toho důvodu jsem přijel dříve z práce. Po naložení čtyř bedýnek s jablky(Ta jsme trhali s Martinkou v úterý) nám v kufru už moc místa nezůstalo. I přesto se nám do auta vešly i děti ;-) Probuzený Vojtíšek se ve své sedačce čile rozhlížel po interiéru vozu a evidentně se mu nechtělo spinkat. Není divu, vyspal se předtím doma. Když už jsem u toho vozu, Dana mi pak během jízdy vyprávěla,"Jak má Martinka tu knížku o zvířátkách, tak na jedné stránce objevila obrázek auta se značkou Škoda!" Prý na to logo ukazovala a vzrušeně vysvětlovala,"Maminko, tadyto máme ve stodole na autěé!" Měla pravdu ;-)
Ale abych se vrátil k cestování, ani po ujetí asi dvaceti kilometrů děti nespaly. Nakonec zabrala pouze Martinka. Vojtíšek se tvářil spokojeně - ručičky sevřené v pěstičky si co chvíli strkal do pusinky a cucal. Poslední dobou tak činí s větší četností. Jak povídala Dana,"Vypadá to, že Vojtíšek stále více objevuje svoje ručičky!" Asi je to tak, neboť předevčírem jsme mu s Martinkou nutili do ručiček řehtačku a on se ji cíleně snažil nacpat do pusinky. Bohužel se mu tam pletla bradička. Směrem k puse ji přitahoval správně, ale zapomněl ji nazvednout :o)
Dana komentovala Vojtíškovo nespaní včerejšími slovy paní zubařky,"Tak ten náš mimák(Samozřejmě Vojtíšek ;-) ) stále čumákuje!" Paní zubařka totiž nazývá mimákem i vlastní vnouče. Vojtíšek vydržel v klidu až do Hradce. Při zastavení na prvním semaforu se rozbrečel, neboť se nám povedlo na průjezd městem chytit červenou vlnu. Vojtíška totiž začal trápit hlad, měl se kojit právě ve dvě hodiny. Zato Martinka chrupala až k babičce. Tam jsem jí otevřel dveře a probudil ji. Chvíli si protírala očička a ptala se,"Depak to sem, tatínku?", ale pak se celá rozzářila,"Jéjé, sme u babičkýý!" :o)
Po příjezdu jsme vytáhli z auta Martinčino malování od tety Martiny. Napsal jsem fixem na tabulku slovo MARTINKA. Martinka hned ukazovala na písmenko T,"Podívej se tatínku, tady je takový kladífko!" Tak jsem jí hned vysvětlil,"Martinko, to kladívko je písmenko Té!" :o)
Babička přijela z práce půl hodiny po našem příjezdu a pak s Danou probíraly různé věci. Na přetřes přišla i Martinka. Dana babičce vykládala,"To víš, já si nemůžu večer vzít ani nanuka. Sotva ho vytáhnu z nrazáku, Martinka jakoby šestým smyslem vycítí, že ho mám. Sotva se tak posadím na gauč v obyváku, hned stojí ve dveřích!" Ptá se,"Copak to máš, maminko?" Stejně Dana dopadne, vezme-li si jablko. S Martinkou je opravdu zábava ;-)
Babička navečer rozkládala Martince postel. Marťa jí přitom samozřejmě asistovala. Jakmile stálo ležení na místě, babička se jí zeptala,"Martinko, copak nám ještě chybí?" Martinka zareagovala,"Chybí mi plíínka!" Běžela si pro pro plínku na tahání. Dana jí poučovala,"Martinko, netahej tu plínku před den, máš ji do postele. Jinak bude zase špinavá!" Martinka vystartovala do kuchyně za babičkou,"Babičkó, víš proč nemám tahat plínku? Potože by byla pinavá!" ;-)
Verze pro tisk...
 13.09.2003
Že by to byla kočka ? ;-)Po ránu Dana oblékla Vojtíška a umístila ho ven do kočárku. Dnes celý den pršelo, proto musel být kočárek zaparkovaný pod střechou, hned vedle okna. Usnul celkem bez problémů, ale po chvíli neteřinka Petruška volala,"Honéém Vojtíšek venku brečí!" a hnala se ven. Já běžel za ní. Vojtíškovi stačil vložit dudlík do pusy, trochu podrncat a spal dále. Petruška mi po chvíli vysvětlila důvod Vojtíškova probuzení,"Strejdo, Vojtíšek se probudil, když mu na kočárek skočila kočka. Jakmile začal řvát, kočka se polekala a utekla!" Aha, už je mi to jasné ;-)
Martinka šla po obědě spinkat vedle do ložnice. Normálně usíná sama, ale někdo tu utrousil poznámku,"Kdopak půjde spát s Danielkou?" Martinka to samozřejmě slyšela a hned žadonila,"Pudeš se mnou tatínku do postele? Hajneš si vedle mojí potýlky a budeme spolu spinkat?" Dana se divila,"Ale Martinko, vždyť už dávno usínáš sama!" Martinka však moji přítomnost vyžadovala, proto jsem si nakonec vedle ní lehl. Martinka ležela a dopila lahvičku s čajem. Pak se začala bavit prohlížením budíka. To jí zabralo nejméně deset minut. Pokračovala zkoumáním mého nosu. Celou tu dobu jsem se snažil tvářit, jako že už spím. Nezůstalo však jen u přetvařování. Asi po půl hodině jsem se probudil a zjistil, že jsem usnul pouze já. Martinka měla stále otevřená očka. Vstal jsem tedy a šel do obyváku. Tam mě vítala Dana spolu s babičkou. Hned se ptaly,"Tak co, Martinka už spí?" Odpověděl jsem jim po pravdě,"Hmm, nakonec jsem usnul pouze já. Martinka je ještě vzhůru!" :o)
Jak jsem se zmiňoval v úvodním odstavci, venku celý den pršelo. Z toho důvodu nemohly jít děti ven. Jistě si dokážete představit, jaký blázinec tu panoval. Malá Danielka pištěla na gauči v obyváku, do toho se k ní přidala Martinka. Aby jsme náhodou ještě o něco nepřišli, Martinka co chvíli odbíhala ke skříni a natahovala Vojtíškovu hračkovou včelu s hracím strojkem. Neteřinka Petruška se činila co stačila a pusu nezavřela. To Vám nastiňuji pouze jednu ukázkovou situaci. Podobných dnes odpoledne proběhla celá řádka. Korunu všemu nasadila Petruška, neboť se zaměřila přímo na mě. Já právě seděl v obyváku s notebookem na klíně a datloval dnešní článek. Ptala se,"Copak to děláš strejdo? Podívej se, tady máš smajlíka!" Na konci textu totiž zahlédla smajlíka. My jsme si dopoledne vysvětlovali, cože to ten smajlík vlastně je a kreslil jsem holkám styl jejich psaní na počítači. Petruška chtěla následně vědět o čem píšu, neustále mi strkala hlavu a prsty před oči. Pak i radila, co vlastně mám napsat. Výsledkem bylo, že se jí pusa nezastavila a mě začala bolet hlava. Uff, dají nám zabrat, dětičky jedny ;-))
Jéje, málem bych zapomněl - odpoledne jsem připravoval dnešní fotky a najednou přiběhla z obyváku Danielka. V jedné ručičce třímala fix - tiskátko se srdíčkem a v druhé se smajlíkem. Patří Martince, přivezla jí je teta z Ameriky. Jenomže Danielka si potiskala krk, obličej a hlavně pusinku měla zeleno-růžovou. Maminka ji málem nepoznala ;-))
Verze pro tisk...
 14.09.2003
Martinku praštilo pár vlašských ořechů do hlavičky ;-)V dopoledních hodinách se konečně umoudřilo počasí a tak Dana vyrazila s Martinkou, Petruškou a Daninou posbírat vlašské ořechy na travnatou plochu před samoobsluhou(Vojtíšek mezitím spinkal na dvorku v kočárku). Strom je sice obecní, ale každoročně probíhá jakási dražba a babička si pokaždé strom za směšnou částku zakoupí.
Dana chtěla původně posbírat ořechy ležící na zemi a zbytek sklátit za 14 dní, ale nakonec přišla za mnou,"Radku, půjdeš prosím tě, sklepat ořechy ze stromu?" Šel jsem, k velké radosti dětí. Zatímco se mi podařilo vylézt na strom a cloumat větvemi, holky běhaly pode mnou s kyblíčky a sbíraly spadané ořechy. Každou chvíli se ozval výkřik,"Jáůů, strejdó, dostala sem ořechem po hlavěé! Tatínkůů, praštil mě oříšek po palici makovici!" Jediná Danielka nekřičela, neboť ještě neumí pořádně mluvit ;-) Dana na mě volala něco úplně odlišného,"Dej si pozor Radku, strom je mokrý, tak ať nespadneš!" Martinka se přidala,"Tatínků, pozóór, nepadni ze tromůů!" Prostě zábava. Pro ilustraci - víte kolik ořechů se nám povdlo sklátit a posbírat? Dalo by to na 4 velké přepravky a to na stromě ještě nemalé množství uzavřených ořechů zůstalo.
Bezprostředně po obědě následoval náš přesun k babičce Olince do Hradce. Zatímco babička obdivovala Vojtíška, strejda Martin mi vedle v pokoji ukazoval na počítači různé vychytávky v grafickém editoru Gimp. Za tím účelem nahodil svůj Linuxový stroj. Přihnala se za námi Martinka a chtěla po strejdovi nakreslit žabičku. Strejda se zamyslel a povídal,"Počkej Martinko, já se na jednu žabičku podívám, mám ji v počítači!" Po chvilkovém hledání nám ukázal obrázek žáby sedící na klávesnici,"Jednou jsem přijel na hvězdárnu a na klávesnici počítače mi seděla takováhle žába. Hned jsem si ji vyfotil!" Martinka ukazovala na monitor a vzrušeně vykládala,"Jéjé, žabička tam kaká na počítač! Jééé, mačká čudlíky na kávesnici nožičkamá! Póóď se podíívat maminkóó!" Strejda popadl myš a přikreslil chudince žabičce to, co vidíte na fotce. Martinka výskala radostí,"Podívej sé, žabička vyplazuje jazýýček!" ;-)))))
Cestou domů, usnula Martinka kousek za Hradcem. Zato Vojtíšek exceloval. Téměř celou jízdu očička nezamhouřil. Vyplivl dudlík a nahradil ho svojí pěstičkou. Pak už se jen do tichého předení motoru ozývaly mlaskavé zvuky, vydávané naším Vojtou. Za celou cestu nezabrečel, ani hláskem nedal najevo svoji přítomnost. Usnul teprve asi deset kilometrů před cílem :o)
Od babičky se nám povedlo odjet relativně včas. I přesto následovalo doma pár překvapení, lépe řečeno, malých katastrof. Zatímco jsem budil děti, tvrdě klimbající v autě, Dana položila svoji kabelku hned vedle rychlovarné konvice na lince. Nevšimla si, že taška sepnula vypínač. Tu ránu jsem slyšel až ve stodole. Ptáte se, co se stalo? Topná spirála se v konvici roztrhla na kusy. Mimo to došlo k propálení plastového dna a deformaci vypínače. Konvice prostě není stavěná na suchý provoz. Náš svatební dar je tak akorát zralý na export do odpadu ;-) Je to malá katastrofa, neboť jsme najednou museli vytáhnout starou konvici ze skříně a vařit vodu na plotně. Jak snadno si člověk zvykne na rychlovarnou konev ;-)
Martinka měla večer mírné problémy s usínáním, ale to Vám napíši ve zvláštním článku, který připravuji :o)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
06.09.2003
07.09.2003
08.09.2003
09.09.2003
10.09.2003
11.09.2003
12.09.2003
13.09.2003
14.09.2003
- 
24.5.2007
