 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 05.11.2003
Martinka ovládá počítač zcela v pohodě...Martinka dnes po ránu přímo ukázkově vstávala. Požádala Danu o dvě lahvičky s čajem a sotva dopila druhou, vstala. Při odchodu z ložnice neopomněla za sebou zavřít dveře do obyváku. Po chvíli se objevila zpět, zcela ukázkově oblečená. Když chce, tak umí a naprosto sama :o)
Dana položila v dopoledních hodinách Vojtíška na deku rozprostřenou, kde jinde než na zemi. To proto, aby se Vojtíšek nikam nepřekulil a přitom měl spoustu místa na trénink. Ptáte se na jaký? Přece na obracecí. Jak mi Dana referovala, Vojtíšek se poprvé otočil plně oblečený a sám bez cizí pomoci na bříško(Záměrně zdůrazňuji oblečený, neboť na nahato to již předvedl před několika dny). Povedlo se mu to pouze jednou, při každém dalším pokusu mu asistovala Dana. Ne však zcela aktivně. Abych Vám to vysvětlil, Vojtíšek pokrčí nočičky a obrátí se na pravý bok. Pak zoufale mrská ručičkou a hlavně nožičkou. Tím vytvoří kýžený impuls a pomocí něho se převrátí přes pravou ručku. Dana mu v takové chvíli nabídla vlastní prst a Vojtíšek se k němu jednoduše přitáhl.
Martinka navečer žadonila,"Tatínku, pustíš mi Klubíčko na počítači? Ždyť úž je tma, pšecé!" To víte, o víkendu chtěla Martinka pustit počítač hned po ránu. Proto jsem ji upozornil,"Martinko, po ránu přece nebudeme pouštět počítač, půjdeme raději ven, vždyť tam krásně svítí sluníčko!" :o) V každém případě se snažíme Martinku v používání počítače usměrňovat. Raději hned ze začátku ;-)
Dnes jsem Martince nakonec počítač pustil, už byla přece tma, ne? Martinka mi hned podávala klávesnici,"Na tatínku sovej tu kávesnici někam dolů!" Já ji pokaždé umístím o poličku níže, přece jenom s myší neudělá žádnou škodu ;-) Martinku jsem již minule naučil, postupně se proklikat přes všechny obrazovky a program Klubíčko řádně ukončit. Dnes si sama pouštěla jednotlivá pexesa a moc nás přitom překvapila. Jenom si to představte, všechna pexesa mají celkově 24 karet. Nejdříve zkoušela jednodušší s obrázky exotického zvířectva(Jako slon, tygr, lev, žirafa atd.). Během pár minut otočila všechny karty na 37 pokusů. Podruhé zkoušela kartičky s obrázky obličejů(Loupežník, král, princezna a jiné pohádkové postavy). Dle mého názoru složitější a i přesto dokázala udělat skóre 27 pokusů. Je fakt dobrá, zůstali jsme za ní stát s otevřenými pusami. Myš používá s naprostou přesností. Před čtrnácti dny se u babičky a dědy pouze dívala na šestiletou Petrušku, jak ovládá stejný program a teď ho Marťa zvládá sama! Dana jí říkala,"Martinko, to tedy bude děda koukat!" :o) Na dnešní titulní fotografii máte možnost spatřit Martinku v plném zaujetí a přemýšlení.
K večeři Dana uvařila bramborovou kaši s vinnou klobásou. Smotá pokaždé jednotlivé klobásy do šneků a ty pak osmaží. Martinka dostala na svůj talířek pár rozkrájených kousků k bramborové kaši. Přitom ukazovala na naše šneky. Ptala,"Copak to máš tatínku?" "To jsou takové šneky," zněla má odpověď. Martinka se honem ujišťovala,"To nejsou opavdoví šneci, viď? Jenom jako?" Že by si nedala opravdové šneky? Mohu Vás ujistit, nejedla ani ty klobásové, dala si "jenom" kaši s trochou kečupu. ;-)
Verze pro tisk...
 06.11.2003
Naše "první" vánoce ;-))Po příjezdu domů od paní doktorky, chtěla Martinka mermomocí vystupovat z auta,"Tatíínkůů, já už dál nepojedů, já ci véén!" Celkem mě překvapila, neboť normálně chce jet se mnou až do stodoly, kde parkujeme auto. Jak se věci mají mi Martinka posléze vysvětlila na dvorku. Já totiž mezitím zajel s autem až tam. Martinka mávala ručkama a cosi křičela. Po otevření dveří mi sdělovala,"Tatíínkůů, jájá sem ti chtěla žíct, že máš jet do práce, vždyťs dneska moc nepracůval!" Ahá, tak ona mě honí do zaměstnání ;-) Má pravdu, vždyť jsem si musel vzít kvůli Vojtíškově návštěvě u doktorky v práci volno ;-))
Zatímco Dana nahonem kojila Vojtíška, Martinka se již nemohla dočkat návštěvy školky. Dnes se totiž konalo další odpoledne předškolkových dětí. V případě Martinky to až tak pravda není, neboť ona je ve školce normálně zapsaná na celý školní rok. Vždyť má i vlastní skříňku se žlutým deštníčkem. Martinka se třásla nedočkavostí a vysvětlovala mi,"Teď půjdeme do školký, víš? Ty zůstaneš doma s Vojtíškem, tatínku. Vojta jetě nemůže do školký, ještě není velkej, jetě nechodí. Tak to tam nesmí, víš?" Hlavně, že si to umí odůvodnit :o)
Jak už Martinka o něco výše naznačovala, zůstal jsem s Vojtíškem doma sám. Vojta si v postýlce nejdříve klidně brumlal a hrál si s plastovou včelou. Jakmile se začal zlobit, přenesl jsem ho do kočárku a šupky dupky ven na mráz(Tedy do zimy;-) ). Jenomže Vojtíšek procitl a řval a řval. Přes půl hodiny jsem ho posunoval po náspu sem a tam. Avšak bezvýsledně. Vojtíšek si pravačkou vytahoval dudlík z pusinky a nechtěl se zklidnit. Doposud jsem s kočárkem spíše houpal. Posléze mi hlavou bleskl nápad - zkusím Vojtíška drncat ze strany na stranu. To je ono! Hlavička mu sice lítala ze strany na stranu, ale tvářil se spokojeně. Já osobně bych tímto stylem neusnul, ale pro Vojtíška to bylo to pravé ořechové a začal mhouřit očička. Netrvalo pět minut a hluboce chrněl. Ta úleva ;-))
Sotva se Dana spolu s Martinkou vrátila ze školky, nadnesla mi,"Hele Radku, já bych tu hrací hrazdičku dala Vojtíškovi raději už teď a nečekala až na Vánoce. Vždyť je ve věku, kdy si s ní nejvíc pohraje!" Potvrdil jsem Daně, že si myslím totéž. Hrazdičku jsem zakoupil před čtrnácti dny v HyperTescu pro Vojtíška pod stromeček. Dana ještě pokračovala,"Aby Martinka nepřišla zkrátka, dáme jí také jeden z dárků. Co třeba videokazetu Včelích medvídků?" Nastalo slavnostní předání prvních vánočních dárků. Martinka skákala radostí a hned se na pár příběhů Včelích medvídků podívala před pravidelným Večerníčkem. Z Vojtíškova dárku měla také obrovskou a neskrývanou radost. Pomohla mi hrazdičku vybalit a složit. Stala se také prvním zkušebním uživatelem(Tzv. Beta testerem ;-)) ), jak můžete vidět na dnešním fotu.
O naší návštěvě u doktorky si přečtěte zvláštní článek ZDE :o)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
6.11.2003 22:33:52 David Dvořáček d.dvoracek(zavinac)tiscali.cz
Hledám fenku dlouhosrstého jezevčíka, je 16 let stará, hodná a neškodná, žluto, hnědo, černě zbarvená, slyšící na jméno Laura, vybavená obojkem s nápisy HANA DOG, s prošedivělým čumákem, tvořícím bílou masku, kolem čenichu a očí. Nálezci mrtvého psa, vyplatím 100 Kč, nálezci živého psa 2000 Kč (možná i více)! Zaběhla se v prostoru kopce Mokrého hřbetu u Kralického Sněžníku, byla viděna v obcích blízkých Kralickému Sněžníku: Stříbrnice, Nový Rumburk, Nová Seninka, Javořina, chata Olšanka, stanice Morava, Staré město, v uvedené místopisné posloupnosti! Jakékoli informace podávejte na tel: 732788680, 585235063. | |
 07.11.2003
Vojtíška nakonec teplota netrápila...Po včerejším očkování se Vojtíšek choval mírně řečeno nevrle. Není divu, po celý večer vykazoval teploměr zvýšenou teplotu. V tuto chvíli mohu prohlásit jediné - Vojtíšek vydržel až do této doby bez jakékoholiv Paralen čípku. Ještě když jsem ho koupal dnes u babičky, teploměr mi ukázal celých 39,3oC. Jelikož se jednalo o teplotu v zadečku, je nutné odečíst půl stupně. Ostatně, můžete si správnou Vojtíškovu teplotu spočítat sami ;-)
Po obědě následoval náš přesun k babičce a dědovi. Vojtíšek usnul ve své sedačce po pár kilometrech, ale Martince to nějakou dobu trvalo. Jakmile však spala, nešla probudit ani po příjezdu k babičce.
Po vystoupení z našeho vozu se Martinka bleskurychle nasvačila a už se těšila na odjezd se mnou,"Tatínku pojedeme už do toho obíčka, pojedeme k bobroj?" Jojo, slíbil jsem jí to. Bylo potřeba nechat nařezat lamino desky do skříně na chodbě. Dana chce vyrobit nějaké poličky, aby se čistící prostředky neválely nahoře na skříni.
Příjezd k OBI nám dal pěkně zabrat. To víte, pátek. Sotva jsme se prodrali dopravní zácpou, čtyřikrát následoval objezd parkoviště, než se nám naskytlo volné místo. Vzali jsme si vozíček a Martinka hned žadonila,"Tatínků, já se ci posadít!" Martinka se tedy vezla na nákupním vozíku. Ne však dlouho, během celého nakupovánní chtěla nejméně sedmkrát sundat a zase posadit zpět. To jsem se nacvičil, viďte? Pán u řezání dřeva nám sdělil,"Budete to mít hotové za půl hodiny!" Co naplat, půl hodinky jsme jezdili po obchodě a prohlíželi si zboží. Martinku nejvíce zaujala klec s andulkami a papoušky,"Tatínkůů, sundéj měéě dolůů!" Sotva stála na zemi, hned komunikovala s ptactvem,"Ahóój ptáčkové, póóď séém papouškůů, papouchůů poď séém, ty jedna potvoróó barevná póóď!" Volala na ptáčky tak hlasitě, že se dvě dívky z personálu náležitě bavily :o)
Verze pro tisk...
 08.11.2003
Návštěva bazénu...Řeknu Vám, svlékat a oblékat před koupáním Vojtíška na úzké automatické pračce dá pořádně zabrat. Což o to, doma máme speciální velký přebalovací pult, ale u babičky a dědy jiná možnost není. Vojtíšek se neustále snaží otáčet na bříško a tak s sebou hází ze strany na stranu a snaží se seskočit na zem. Otáčení se na bříško předvedl i babičce, včera těsně po příjezdu. Jinak se tu ve velké společnosti dětí a dospělých neustále dožaduje chování a zvýšené pozornosti. Jenomže je přece miminko a musí ležet, ne?
Odpoledne proběhla akce na níž se Martinka těšila již od čtvrtka. Telefonovala totiž babička a sdělila nám,"Co kdybychom jeli v sobotu do bazénu?" Huráá, proč ne? Martinka nechtěla dnes po obědě málem ani spinkat, jak se natěšila. Jste zvědaví, kam jsme jeli? Babička tuhle objevila celkem velký a krytý bazén nedaleko Hradce, v obci Všestary. Bazén provozuje obecní úřad a i vstupné je sympatické - za dospělého dvacet korun. Babička na nás byla hodná a oželela koupání. Zůstala doma a mezitím pohlídala Vojtíška. Přece jenom by Vojta ještě nemusel do bazénu s dospělými.
Jak se Martinka zpočátku těšila na vodu, při pohledu do velkého bazénu se tvářila značně nedůvěřivě. Také že ano, sotva jsem ji smočil v čisťounké a relativně teplé vodě, začala kopat nožičkama a bránila se,"Tatíínkůů, já ci z vodýý!" Po chvíli se nechala přemluvit ke koupání v takové masážní vaničce na okraji bazénu. Martinka posléze vyfasovala plavací křidýlka a plavala celkem bez problémů po celém bazénu. Vůbec jí přitom nevadilo, jakou má pod sebou hloubku. Ona totiž pořádně nedosáhla ani na mělčině(Nejméně tam je 0,9m a maximálně 1,7m). Namísto plavání chvíli i jezdila na velké plovací desce, jenž se tam vyskytovala v několika exemplářích. Plavání se Martince moc líbilo, jenom po chvíli drkotala zoubky a musela se jít osušit a nahřát u radiátoru. Po půl hodině se zahleděla na svoje ručičky a prohlásila,"Podívej tatínku, už mám vrhánky, musíme jít honem domůů!" Abyste věděli o čem je řeč - Martinku každý den koupu a abych ji dostal z vany, používáme takovouhle fintu,"Martinko, podívej se na ručičky. Máš tam už varhánky? Pojď, půjdeme z vany!" Marťa si na tento postup velice zvykla a proto chtěla dnes opouštět bazén :o)
Hodinka koupání uběhla jako nic. Přitom jsme se ve vodě ani příliš netísnili, bazén je celkem veliký a lidí se v něm cachtalo tak akorát. Pokud bydlíte v Hradci a okolí, vřele doporučuji bazén k návštěvě ;-)
Sotva Martinka nastoupila do auta, hned hledala krabičku s lentilkami,"Depak mám ty lentilký, musím si dát něco k mlsu!" Poslední dobou mlsá často a ráda. Ovšem až po pořádném jídle :o)
Verze pro tisk...
 09.11.2003
Vojtíšek se otočil na bříško i v postýlce...Víte kolikátého dneska je? Přece devátého a přesně před čtyřmi měsíci se narodil Vojtíšek. Dnes tedy oslavil svoje čtyřměsíční narozeniny. Pěkně nám roste. Po víkendu je pouze nějaký "rozchovaný" a právě křičí v postýlce. To víte, pokud si doma začne stěžovat, většinou ho necháme dál ležet v postýlce. Jenomže u babičky je stále někdo k dispozici a tak ho raději chovají. Nedá se nic dělat, musí si zvykat zpět na domácí režim ;-)
Od babičky domů jsme přijeli těsně před pátou hodinou. Dana uložila Vojtíška do postýlky, aby mohla vybalovat. Po nějaké době přišla do obyváku a on Vám Vojtíšek ležel na bříšku. Prostě a jednoduše se úplně sám poprvé otočil v postýlce. A to pravděpodobně přes levou ručku. Normálně se obrací přes pravou. Otáčel se mi i na přebalováku během koupání. Právě přišla do koupelny Dana a ptala se,"Tak co Vojtíšku, otočil jsi se sám?" Odpověděl jsem za Vojtu,"Ano, úplně sám, hned ti to předvedeme!" Sotva ležel Vojtíšek zpět na zádíčkách, bleskurychle se obrátil na bříško. Pro jistotu jsme celý proces zopákli a můžeme konstatovat jediné - jde mu to. Jenom ty ručičky pak ještě neumí pořádně srovnat pod sebe :o)
Dopoledne jsem venku u babičky dohlížel na všechny tři hrající si holky. V jednu chvíli mi utekly a zmizely u králíkárny. Honem tam běžím a co nevidím - jeden a půl letá Danielka napůl zalezlá ve spodním otevřeném kotci a cpe králíkům suchý chleba z připraveného kbelíku. Ještě že žádný králík neutekl, to by se prababičce moc nezamlouvalo. Martinka si v kbelíku našla suchý rohlík a křoupala ho jako králíček. Hned jsem jí ho zabavil,"Martinko, to je pro králíčky, fuj!" Martinka se bránila,"Tatínku, dej mi tó, mě to chutná!" ;-)
Zábava pokračovala. Šestiletá Petruška vytáhla kbelík s vlašskými ořechy a jala se je rozdupávat nohou. Společně s Martinkou pak konzumovaly obsah. Martinka přišla na vlastní metodu - se svojí muší váhou ořech nohou nerozlouskla, proto ukořistila babiččinu přezůvku se zvýšenou patou a pomocí ní rozbíjela ořechy jako kladivem. Malá Danielka chtěla také ořechy, ale holky ji odháněly. Asi proto se po chvíli vynořila zpoza okrasného plotu oddělujícího záhonky od travnaté plochy s velikou hroudou hlíny v ručkách. S pusinkou plnou hlíny mi vysvětlovala,"Hamám, ham ham!" Tak tedy dobrou chuť ;-) Honem jsem jí její pochoutku zabavil, vždyť z hlíny semtam vykukovaly i kousky zarytého hnoje ;-))
Při pátečním nákupu v OBI si Martinka vybrala orientační světýlko do zásuvky ve tvaru smajlíka. Doma ho má zastrčeného v obyváku, hned vedle skříňky s hračkami. Jenom bylo nutné vytáhnout ze zásuvky zaslepovací špunt. Což o to, Martinka nic do zásuvky strkat nebude, neboť je poučená. Zato až začne Vojtíšek lézt, bude nutné záslepku vrátit zpět. Podívejte se na titulní fotku, Martinka na ní právě obdivuje svítící lampišku :o)
Verze pro tisk...
 10.11.2003
Vojtíšek se nechtěl otáčet na kameru ;-))Po ránu měla Dana pocit, že na Vojtíška leze rýma. Celou noc podivně chrčel a maličko cosi vyprskával z nosánku. Dopoledne mi telefonovala,"Stav se raději v lékárně pro nějaké kapky!" Nechal jsem si poradit Otrivin pro děti. Nakonec nebyly potřeba, neboť se Vojtíškovi rýma nezhoršila. Dokonce ani odsávačka nic nenasála, takže to nebude zase tak hrozné.
Po večeři mi Dana povídala,"Jakmile jsem dneska položila Vojtíška na deku, hned se mi otáčel na bříško. Měly by jsi vytáhnout kameru a natočit ho při této činnosti!" Proč ne? Jdeme na věc. Zatímco vytahuji kameru z tašky, Dana připravuje na zemi deku a pokládá na ni Vojtu. Než mi naběhne kamera, Vojtíšek se bleskurychle otáčí na bříško. Konečně jsem připraven. Vojtíšek bohužel nejeví o nějaké další cvičení zájem. Prostě si leží na zádíčkách a pozoruje nás. Vyloženě se baví, jak na něj děláme opičky. Martinka také příliš nespolupracuje. Dana ji přemlouvá,"Martinko, pojď sem k nám, aby se Vojtíšek na nás díval doprava a otočil se na pravou stranu, tam mu to jde!" Martinka si však na levo od Vojty rozbaluje ležení. Vojtíšek samozřejmě sleduje Martinku. Dana proto Vojtíška otáčí a přesouváme se k Martince. Martinka se nás snaží vystrnadit,"To je mojé místečkó, bežte prýýč!" Nakonec se ona přesouvá na druhou stranu a tak jsme tam, kde před chviličkou. Vojtíšek opět hledí doleva na Martinku a otáčet se nechce. Dnes jsem tedy nic nenatočil :o)
Poslední dny si Martinka stohuje vedle postele svoje plyšáky. Dnes tam měla tři hadrové panenky, beránka, medvěda, ještě jednoho medvěda a spoustu dalších. Pak je schopná se posadit na nočník, zvěřinec rozestavit kolem sebe na koberec a na otázku,"Copak to děláš, Martinko?" odpovědět,"Níc, kakám pšecéé!" :o)
Martinka chce následně uložit od maminky do postele a pak ještě asi čtyřikrát ode mě. Mezitím se jde dvakrát vyčůrat na velký záchod a neustále požaduje plnou lahvičku s čajem. Ne že by toho tolik vypila, ale chce ho ohřát, neboť jí netknutý vychladl. Prostě si vymýšlí všemožné činnosti, jenom aby nemusela spát ;-)
Martinka před chvílí přišla již asi podesáté do obyváku,"Můžeme si taky vzít kruhy nafukůvací? Jóó, to můžeme do bazénu!" Už si totiž maluje, jak za čtrnáct dní půjdeme znovu do bazénu. Dana Martinku upozornila,"Martinko, pokud nepůjdeš hned spinkat, do žádného bazénu nepůjdeme!" Martinka se hned ohradila,"Ale né, do bazénu se nechodí, pšecéé. Je to móóc dalekó, tam se musí jet autem!" Dana se opravila,"Tak tedy do žádného bazénu nepojedeme!" Pak se otočila na mě,"Já z ní vyrostu!" ;-)
Ještě že alespoň Vojtíšek usíná poslední dobou bez většího křiku. Pokud se příliš vrtí a stěžuje si, stačí mu přes očička položit látkovou plenu a za chvíli spinká. V žádném případě si nevezme dudlíka. Pokud mu ho nabízíme, tlačí ho jazýčkem ven a přitom vydává přesvědčivé dávivé zvuky. Jako by chtěl hned blinkat ;-)
Verze pro tisk...
 11.11.2003
Tatínku, ty máš vlásky jako Vojtíšek !...Vojtíšek si dnes po celý den hrál na moc hodné miminko. Nezlobil, vydržel si sám hrát a v klidu hamal. Vždyť naposledy se nakrmil večer v jedenáct hodin a další kojení vyžadoval až ve čtyři hodiny ranní. U Martinky jsme byli na takovýto režim celkem zvyklí, ale u Vojtíška se jedná spíše o vyjímečnou záležitost ;-)
Podle Daniných slov se dnes Vojtíšek otáčel na bříško při každé vhodné příležitosti. Neustále se točí přes pravý bok a pomalu zlepšuje přemístění ručiček bezprostředně po převrácení. Většinou si totiž zalehne pravačku a pak ji nemůže zpod sebe dostat.
Odpoledne jsem se konečně zastavil u holiče a nechal si maličko více přistřihnout vlasy. Hned po příjezdu jsem potkal holky s Vojtíškem v kočárku. Vojtíšek tvrdě spinkal a Dana můj sestřih příliš nekomentovala. Zato Martinka se na moji hlavu zahleděla a prohlásila,"Ty seš nějakej zočepejženej tatínku. No jó, co to máš na hlavěé? Jéjé, ty máš vlásky takový takový jaký má Vojtíšek!" Tak teď alespoň víte, jak dlouhé mám vlasy. Vojtíšek totiž nemá na hlavičce téměř žádné ;-)
Hned jsem Martinku vyzpovídal,"Martinko, byla jsi dneska na maminku hodná? Nezlobila jsi?" Martinka mě mírně řečeno překvapila, neboť odpověděla,"Zlobila sem tatínku. Já zlobila sem. Nechtěla sem spinkat dopoledne. Budu teda spinkat večér. Možná. No jó, ždyť sem nespinkala odpoledné!" Ten dovětek možná myslela zřejmě vážně, neboť hodiny právě ukazují 2050 a Martinka si vedle v ložnici stále povídá. Jak říkala před chvílí Dana,"Martinko, budeme muset zavést nějaké sankce. Pokud nepůjdeš hned spát, navečer si nebudeš moci pouštět na počítači Klubíčko!" Je to tak, vždyť Martinka neustále chodí z ložnice s nějakými novými požadavky.
Když už jsme u toho Klubíčka, Martinka se včera moc těšila na nové cédéčko. Prostě jsme jí řekli, že je na něm písnička o Tomovi a Jerrym. Celý den se natěšovala a představovala si já nevím co. Celý den na Daně žadonila,"Pustíme si Toma a Džeryho po svačincé? Je na tom jiným cédéčku než Klubíčko než ty pexesá a písničky!" Navečer jsem Martince pověděl,"Tak Martinko, teď si konečně pustíme tu písničku!" Martinka zpozorněla a po chvíli se z reproduktorů ozvala Hana Zagorová "Tom a Jerry jdou..." Martinka se zatvářila značně rozčarovaně. Má otázka zněla,"Martinko, jak tak koukám, asi Tě to moc nenadchlo, viď?" Martinka vzdychla a odpověděla,"No jó, nenadchlo mě tó, to teda néé!" ;-))
Verze pro tisk...
 12.11.2003
Přijela k nám teta z Amerikýý ;-))Dnešní aktualizace je tak trochu jiná. Objevila se tu totiž naše milá teta Martina z Ohia. Většinou si čte eMartinku z druhého konce světa, daleko za mořem. Dnes má opět možnost být u toho. Pro tetu Martinu jsem zajel v poledne na nádraží, neboť k nám měla dorazit rychlíkem z Prahy. Upozorňuji, přesně ve dvanáct. Bohužel došlo k nějaké závadě na rychlíkovém vagónu a teta tak přijela se čtyřicetiminutovým zpožděním. Martinka se tak moc těšila na příjezd tety, že ani nemohla jít po obědě spát.
Sotva jsem tetu přivezl domů, Dana převlékla Vojtíška a vypravila nás spolu s Martinkou na procházku. Sama se sbalila spolu s tetou a šla na objednanou úpravu vlasů k paní kadeřnici. Vzhledem k venku panujícím teplotám kolem nuly, jsem se také teple oblékl a vyrazil spolu s dětmi na procházku. Vojtíšek sice zpočátku usnul, ale po chvíli se probudil. Od této chvíle stále čumákoval po celou cestu. Směrem tam se pouze díval a nevydal ani hlásku. Zato během zpáteční cesty s sebou šil a neustále povídal. Snažil se i křičet a to jsem mu musel během jízdy cpát do pusinky dudlíka. Nevím, zdali si to dokážete představit, ale jednou rukou je nutné mu držet dudlíka v pusince(Jinak ho plive ven), druhou rukou řídit kočárek, houpat, přitom sledovat směr jízdy a hlavně okolo pobíhající Martinku. Nic jednoduchého. Martinka mi během cesty pomáhala rozvíjením svých teorií, poté co zahlédla okolojedoucího pána na motorce s helmou na hlavě,"Tatínku, měl by sis požídit taky takovou helmu na hlavu, dyž jedeme na kolé. To aby sis nezobil svoji hlavů, máš ji takovou hezkou, placatou, víš?" Tak tedy nevím, opravdu disponuji placatou hlavou? ;-))
Martinka mi dále během cesty strkala klacky do kol kočárku a velice jí bavilo sledovat, jak se klacek namotá na osu a poláme. Křičela radostí,"Jéjé, tys to celý zolámal tatínků!" Dojeli jsme až domů a Vojtíšek stále nechtěl zabrat. Dana i teta se doposud nevrátily. Chvíli jsem se snažil Vojtíška posunovat po dvorku, avšak bez viditelného úspěchu. Martinka se mezitím nechtěla v obyváku svlékat, proto mi nezbylo nic jiného, než vzít Vojtíška domů.
Sotva jsem dnes Martinku vykoupal(Tedy, ona si sama vymydlí vlásky a pak se i utře ;-) ), hned se ptala,"Kdepak je tatínku teta Matina? Pojede pryč?" Uklidnil jsem ji,"Ne, Martinko, pryč pojede až ráno!" Martinka pokračovala,"Tak to se mnou teta Matina učitě půjde spinkat? Kdopak asi usne džív? Já usnu džív a za mnou teta Matináá!" Taková je teorie. A praxe? Právě je 2058 a Martinka se v obyváku doposud objevila pouze párkrát. Asi na ni doléhá absence poobědního spaní.
Na dnešní úvodní fotografiii máte možnost sledovat tetu Martinu s naší Martinkou na klíně. Společně si prohlížely naše dětská fotoalba :o)
Verze pro tisk...
 13.11.2003
Čeká nás Vítání občánků...Teta Martina po ránu odcestovala, musí během své návštěvy v republice vyřídit i jiné záležitosti. Včera večer s ní Dana řešila problém stále se nekonajícího Vítání občánků v naší obci. Martinka totiž měla ve Vojtíškově věku celou akci dávno odbytou. Představte si to, dnes se ve schránce objevila pozvánka. Vítání občánků se koná za týden a Vojtíšek bude mít možnost poznat svoje vrstevníky ;-)
Již delší dobu se snažíme Martinku přesvědčit, aby svoji večerní velkou potřebu vykonávala raději na záchodě v koupelně. Ovšem bezvýsledně. Martinka se drží takové zásady - přes den chodí na záchod a v pyžamku pouze na nočník. I když se vyskytují menší vyjímky, potvrzující pravidlo ;-)
Po vykoupání si Martinka spolkne své dva prášky na zoubky. nechá se učesat a už šupajdí do postele. Sotva si přečteme pohádku, posadí se na nočník. Předtím si ovšem neopomene narovnat kolem sebe všechny přítomné plyšáky. Následně si v klidu trůní a my s Vojtíškem to tu musíme čuchat. Dana se totiž tou dobou většinou sprchuje ;-)
Právě jsem se ohlédl na Vojtíška a překvapivě zjišťuji, že se opět otočil proti směru hodinových ručiček o více než devadesát stupňů. Za čtvrt hodiny již podruhé. Což o to, chvíli se mu líbí ležet napříč a mydlit se hlavičkou o tyčky, ale posléze křičí. Dnes navečer jsme o něm málem ani nevěděli. Dana ho nakojila a pak chystala večeři. My s Martinkou mírně rozebrali počítač a nainstalovali do něj novou vypalovačku. Konečně totiž potřebuji zazálohovat fotografie z digiťáku. Stohuji je na disku od Vojtíškova narození a k dnešnímu dni jich tam je něco přes 1,5GB. Slušné, ne? Pár fotek jsme za ty čtyři měsíce stihli nafotit. Schválně si to spočítejte, jedna fotka má v průměru velikost kolem 500kB :-) Abych se vrátil k Vojtíškovi - po celou dobu naší pracovní činnosti si hrál se včeličkami a vydával přitom spokojené zvuky. Konečně se nám podařilo dotáhnout všechny šroubky a já tak mohl nainstalovat i nezbytný software z přiloženého cédéčka. Martinka se posléze dočkala nastartování vytouženého Klubíčka(Právě jsem musel vysvobodit řvoucího Vojtíška z postýlkového žbrlení. Otočil se napříč a nožičkama zaklínil mezi tyčky. Docela se tím znehybnil ;-) ). Martinka si poslední dny nepouští pexeso, jak jsem Vám tuhle popisoval. Našla si zajímavější zábavu. Rozšiřuje si svůj repertoár poslechem pohádek. S naprostou jistotou si přitom přepíná jednotlivé obrazovky. Nakonec neopomene řádně ukončit program a vrátit se zpět do systému :o)
Na závěr mi dovolte malou poznámku k dnešní titulní fotografii - Martinka mi pomáhala vyklízet skříň na chodbě hned vedle závěsného kotle. Budeme do ní totiž instalovat chybějící poličky. Během vyklízení skříně bylo nalezeno nepočítaně pokladů a mezi nimi i gumové rukavice. Martinka v nich předváděla strašidýlko ;-)
Verze pro tisk...
 14.11.2003
Pozóór. Vojtíšek kape ;-))Po mém příjezdu z práce spinkal Vojtíšek jako obvykle na dvorku v kočárku. Dana mi s obavami sdělovala,"Co myslíš, není mu venku zima v tom mrazu?" Asi ne, vždyť je Vojta po rozbalení pěkně teploučký. O půl páté se ozval z přijímače elektronické chůvičky křik. Dana na mě volala,"Ani se ho nepokoušej uspat a vezmi raději Vojtíška domů!" Vojtíšek venku křičel se zavřenýma očkama. Stačilo s kočárkem pohnout a hned ztichl. Přejel jsem s ním rychle naše dva vstupní prahy a spinkal dál. Dana mi poradila,"Zaparkuj kočárek na druhé chodbě a necháme ho ještě dospat. Alespoň neleží v té zimě!" Jediné, co se Daně až tak nezdálo, nechávat Vojtíška spinkat v jedné místnosti s nástěnným plynovým kotlem. Na druhou stranu - kotel je vybaven elektronikou hlídající nejen komínový tah, takže by se nemělo nic stát.
Těsně po večeři si Dana vzala Vojtíška na kolena a já si po chvíli přisedl k nim. Dana se hned ptala Vojtíška,"Vojtíšku, běž k tatínkovi, ať si Tě trochu užije a ne jenom při koupání!" Vzal jsem si ho tedy k sobě. Blbneme spolu jako kdysi s Martinkou. Ptáte se jak? Popadnu Vojtíška a jakoby ho vyhazuji nad hlavu a třesu s ním ze strany na stranu. Jisté je jedno - Vojtíšek se tváří nadmíru spokojeně a při každém přistání dolů se na mě vyloženě a nahlas řehtá. Jako by chtěl povědět,"Tatínku, to se mi moc líbí, ještěéěé, ještéěéě!" No, prozatím to říká pouze očičkama, ale pěkně nahlas ;-)
Jakmile držím Vojtíška nad hlavou, stává se, že mě poslintá. Abych Vám to vysvětlil, slintání je pro nás coby rodiče naprosto nový jev. Martinka totiž vůbec neslintala. Zato Vojtíšek si to musí vynahradit za dva. Tedy, alespoň občas nabýváme toho dojmu. On si sliny hromadí v pusince a vyplivne je najednou. Martinka nás tuhle sledovala a hned křičela,"Tatíínkůů, Vojtíšek na tebe kape, jóó, kape na tebe!" Málem jsem si musel měnit promočené tričko ;-)
Když už jsem se zmínil o tom kapání, Martinka používá tento výraz prakticky po každém koupání. Jak jistě víte, Martinka vlastní dvě drbalky(Jedná se o takové dětské masážní žínky s tělíčkem zvířátka, mají je v OBI). Sotva se vykoupe, běží pověsit drbalku na háček hned vedle vany. Přitom sundává uschlou drbalku a celou akci komentuje,"Ty drbalko póóď dolů, už nekapeš. Povesíme novou a ta bude hezky kapat do kelímku!" :o)
Už jsem zpátky, musel jsem se na chvíli naklonit nad Vojtíška. Leží totiž vedle mne v postýlce a hodně nahlas volal,"Uuuuúú, áááa, grgrgr, gagaga, ummmm!" Těžké je popisovat jeho slovní zásobu. Stačilo se nad něj naklonit a tvářička mu hned zazářila v širokém úsměvu,"Juhůůů, jůůů!" Jako by mi povídal,"Jéé, konečně mě někdo uslyšel. Ahóój, tatíínkůůů!" :o)
Na dnešní fotografii Vám Martinka předvádí, jak se naučila skákat na svém ušatém balónu. Přeskákala z obyváku přes kuchyň na chodbu a pak i zpět :-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
15.11.2003 15:54:47 Iva iva(zavinac)ya.com
Dobry den.Obcas se podivam na vase stranky,jak se dari rodince,ja sama mam dve holky a uz i malou vnucku ,mladou jako vase Martina.Pozor s tim radenim s Vojtou,u malych deti je nebezpecny takzvany "syndrom treseni",mozek narazi na lebecni kosti a muze dojit k prasknuti nektere jemne zilky a tim krvaceni do mozku.Kojenec muze na nasledky zemrit,projevit se to muze i za delsi cas.Jinak vse dobre a hezky predvanocni cas cele rodince.Iva | |
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
05.11.2003
06.11.2003
07.11.2003
08.11.2003
09.11.2003
10.11.2003
11.11.2003
12.11.2003
13.11.2003
14.11.2003
- 
24.5.2007
