 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 05.12.2003
Huráá, pšišli čertíí !!! :o)Dopoledne jsem Daně snad již naposledy telefonoval(Příští týden si vše povíme přímo). Řeknu Vám byl to náročný rozhovor. Martinka neustále po Daně něco chtěla(Právě dolízala lízátko a chtěla zbytek hodit do koše, což jí Dana zakazovala). Do toho kníkal Vojtíšek, takže byl slyšet nejlépe.
Ták, konečně jsem o půl šesté dojel za všemi k dědovi a babičce. Mému odjezdu předcházel předčasný odchod z práce(Ve 1200). Doma mě čekalo opětovné vymalování stěn okolo oken. Následovalo položení tepelně izolační fólie pod koberec a pak i koberce. Přišel soused a společnými silami jsme přestěhovali do ložnice velkou skříň, spolu s Martinčinou postelí. Danu tak nebude v neděli čekat přílišné překvapení ve formě velikého nepořádku. Zato já šel včera spát o půlnoci, jenom abych všechno stihl.
Mikuláš s čertem měli původně k babičce přijít o půl šesté. Mírně se opozdili, zaťukali na dveře o hodinu později. Martinka se spolu s ostatními dětmi moc těšila,"Pšíde čert a pšinese mi dárek. Já si ho pak zobalím. Už se těšíím na čertá!" Po chvíli se ozvalo pod oknem zazvonění. Martinka křičeela na ceelé kolo,"Úž ho syšíím!" Do dveří se nahrnul Mikuláš, následován andělem a dvěma čerty. Přesněji řečeno čertem s čerticí. Děti sice ztuhly, ale žádné z nic se nerozbrečelo. Já pilně filmoval po celou dobu jejich návštěvy. Proto nemám z celé události žádnou fotografii. To víte, oboje se se zvládat nedá. Martinka po delším přesvědčování pověděla Mikulášovi říkanku a dostala koledu. Vojtíšek se vyloženě bavil. Babička ho předstrčila před čerty a on se na ně smál, pusinku od ucha k uchu. Pravá zábava nastala po odchodu Mikuláše spolu s dalším osazenstvem. Děti začaly řádit a vrhly se na vybalování taštiček s dárky. Jak je vidět, ani Martinka si nic z čertů nedělala. Však večer vysvětlovala Daně,"Až já sním ty sladkosti, pšíde zase čert a pšinese nám jiný!" >:-) Na dnešní fotografii máte možnost spatřit Martinku s Mikuláškou čepicí vyrobenou Petruškou. Právě očekává příchod čertů :o)
Po vykoupání všech dětí mě mírně řečeno všichni překvapili. Martinka chtěla jít pro změnu spát do pracovny na palandu pod Petrušku. Danielka se nastěhovala na místo Martinky do ložnice. Prostě nastal chaos. Jelikož Martinka potřebuje kolikrát v noci čajíček, Dana umístila k její posteli vysílačku od dětské chůvičky. Jenomže ta nechtěla spínat na Martinčino tiché opakování,"Já ci čaj, já ci čaj!" Dana změnila umístění a povídala,"Buďte všichni ticho a ty Martinko řekni, že chceš čaj. Martinka momentálně cucala plnou lahvičku, takže se nevinným hláskem optala,"Ale vždyť mám jetě čaj!" Nakonec měla pravdu, ne? ;-)
Verze pro tisk...
 06.12.2003
Vojtíšek se málem sám staví...O tom, že k nám včera přišel Mikuláš s čerty jste již jistě četli. Martinka pak seděla večer na nočníku a Dana jí maličko pohrozila,"Martinko, honem si pospěš. Jinak vezmu tašku s dárky a půjdu se podívat ven, dám ji čertům zpátky!" Martinka se hned s obavami ptala,"Maminko, viď že už venku čerti nechoděj, viď?" Jak je vidět, Martinka z nich má respekt. Před chvílí jsem jí pouštěl včerejší záznam na videokameře a Martinka jásala,"Jéé, támdle dé čért a zvoní!" Následně pochodovala kolem stolu za Petruškou a křičela,"Cililink, cililink já se čért, já sém čért!" :o)
Se šestiletou Petruškou si Martinka moc vyhraje. Je vidět, jak se postupně smazává tříletý věkový rozdíl. Holky si spolu hrají, skládají puzzle, malují si a tropí další vylomeniny. Dopoledne se například mlátily polštáři.
Po dvou týdnech pracovního úsilí mám konečně možnost užívat si předvánočních radovánek. Mezi ně patří i nákupy. Jelikož Dana zrovna nemusí jezdit do supermarketů a jim podobným, ráda přenechává toto potěšení právě mě. V dopoledních hodinách jsem odjel sám, neboť Martinka patří stále mezi nemocné, i když na to nevypadá. V pondělí dobere antibiotika a Dana zatelefonuje naší paní doktorce. Uvidíme, kdy k ní pojedeme na kontrolu a zda náhodou nebudeme muset odvézt moč na testy do laboratoře. Alespoň loni jsem tam musel po stejném průběhu nemoci třikrát :-(
V Tescu jsem nakoupil všechno potřebné na pečení cukroví(Dana mi napsala seznam na lísteček) a hlavně nastudoval v oddělení auto-moto důležité informace ze servisní knížky o našem vozu. U Felicie nám totiž již čtyři týdny neměří teploměr chladicí vodu. Jakožto elektrikář jsem se chtěl nejprve na celý problém podívat sám. Jojo, už se nejedná o nový vůz, vždyť jsme ho kupovali půl roku před narozením Martinky ;-)
Dana mi právě připomínala,"Až se zítra vrátíme domů, budeme muset při převlékání postýlky dát matraci o patro níž. Nemůžeme riskovat, že se Vojtíšek přitáhne k tyčkám a postaví se. Pak by mohl přepadnout přes okraj na zem!" To má naprostou pravdu. Za těch čtrnáct dní našeho odloučení se Vojta ve všech směrech zdokonalil. Přitahuje se, ze sedu se postaví a když už stojí, nepodlamují se mu nožičky. My ho samozřejmě ke stání nemotivujeme, ale on se prostě snaží ze všech sil. Při té příležitosti přišlo na přetřes v kolika měsících začalo to které dítě chodit. Tendence je zcela jasná. Tak tedy - řadím dle data narození. Neteřinka Petruška na dvanácti, Martinka v jedenácti a Danielka na deseti. Hádejte, kdypak to asi bude Vojtíšek? Snažil jsem se Danu utěšovat,"To nic, Vojtíšek bude chodit tak na sedmi měsících!" Dana zaprotestovala,"Prosím tě, nestraš. Ať raději ještě několik měsíců nechodí. To pak bude doma veselo!" ;-)
Prohlédněte si aktuální Vojtíškovu a Daaninu fotografii ve fotoalbu. Odkaz je ZDE.
Verze pro tisk...
 07.12.2003
Sláváá už jsme domáá !...Konečně jsme všichni spolu doma. Od babičky a dědy jsme odjížděli hned po obědě, neboť nás doma čekalo uklízení. Bylo potřeba hlavně přestěhovat věci do skříně v ložnici a já mezitím vyráběl držáky konzolí na záclony a závěsy. Daně se zrekonstruovaná ložnice moc líbila a velice ji zaujal v pátek položený koberec. Pod ložnicí se nachází sklep a i přes polystyrenovou izolaci pod betonem byl starý koberec neustále studený. Proto jsem v Baumaxu zakoupil takovu pěnovou fólii co se normálně pokládá pod plovoucí podlahu. Světe div se, koberec je na pošlap pěkně teplý a navíc je chůze po něm taková pružná.
Hned po příjezdu mi Dana povídala,"Vojtíšek sice cestou spal, ale měl by si ještě zdřímnout. Jinak s ním do večeře nevydržíme!" Zatímco se spolu s Martinkou zabývala stěhováním věcí do ložnice, já vyrazil do mrazu uspat Vojtíška. Venku panovala letos poprvé zimní nálada. Napadl i sníh, jenom ho prozatím není dost na sáňkování. Šel jsem s kočárkem na horní konec naší obce a musel opatrně našlapovat, neboť vedlejší silnice se leskla místy jako zrcadlo. Prostě samý led. Vojtíšek nechtěl vůbec usnout. Hned u domu začal povídat, povídal a povídal,"Hehe, g g g, ba ba ba, gagaga, b b b, hele hele!" Neslevil ani na vteřinku. Povídání přešlo postupně do křiku. Honem jsme vytáhl telefon a ptal se Dany,"Prosím tě, máme s sebou dudlík, abych zacpal Vojtíškovi pusu?" Dudlík se v kočárku opravdu nalézal, jenomže pěkně zašitý pod fusakem. Strčil jsem ho Vojtovi do pusinky a začaly se dít věci! Křik přešel v řev a my jeli ztichlou vesnicí s hlasitou muzikou. Na Vojtíškovi bylo vidět, že by už zabral, ale nějak nemohl. Konečně přešel křik ve vrčení a to se postupně ztišovalo, až usnul. Sláva, já mohl zamířit k domovu ;-)
Před večeří se zdálo být nejhorší hotové. Usedli jsme ke stolu, zapálili dvě svíčky na adventním věnci a začali se těšit na vánoční pohodu. Ložnice je hotová, takže nám již nic nebrání.
Zatímco píši dnešní článek, vedle v nově vymalované ložnici křičí Vojtíšek ve své postýlce. Dana totiž zkusila experiment - šoupla ho tam i s postýlkou bezprostředně po nakojení. Prý je jedno, zdali Vojta křičí vedle Martinčiny postele, nebo v obyváku. Martinka se bavila po svém. Hrála si se svým pejskem a dělala, že je to Vojtíšek,"Ahój Vojtíšku, máš bobek v plínce, dáme novou. Otčeme prdelku, otčeme pindíka, táák, máš ležét a né sedět, Vojtíku!" Posléze zhasnula světlo vedle postele a už se ze tmy ozývalo,"Ty seš hodnéj, chcéš mlíčko od maminky? Ták dotaneš, hezky bumbej, todle prso mám už vypitý, dáme z druhýho!" Tak se na podívejte, ve třech letech se vzorně postará o svoje miminko - pejska :o)
Závěrem tu je poznámka k fotografii - zatímco DAna krmila před odjezdem od babičky Vojtíška, holky nacpaly nejmladší Danielku do Vojtíškovy autosedačky a hrály si, jako že tam sedí Vojta. Jak vidíte, Danielce je sedačka poněkud malá ;-)
Verze pro tisk...
 08.12.2003
Umí anděl létat ? Co myslíte ? ;-))Na úvod Vám musím sdělit naprostou novinku. Včera ještě nic a dnes má Vojtíšek v pusince proříznuté obě dolní jedničky. Myslím zoubky, samozřejmě ;-) Po bližším prozkoumání jsem je také zahlédl. Opravdu, takové dvě malé bílé čárky. Po vykoupání Dana podávala Vojtíškovi vitamíny na lžičce rozpuštěné v mateřském mléce. Přitom mi předváděla, jak lžička cinká o první zoubky. Ještě dodala,"Tak proto asi Vojtíšek dopoledne v kočárku tolik křičel!" :-)
Odpoledne jsme společně s Martinkou prováděli takový, dalo by se říci předvánoční úklid. Prostě luxování gauče, pavučin a hlavně všudypřítomného velejemného prachu z předchozího bourání omítek v ložnici. Nebudeme to ani letos přehánět, prostě jenom to nejnutnější ;-)
Před večeří jsem Martince a tetě od sousedů pouštěl videozáznam z pátečního příchodu Mikuláše, anděla a dvou čertů. Martinka napjatě sledovala a nejvíce ji zaujali čerti. Já totiž stál při natáčení až úplně u nich, takže jsou v záznamu pěkně slyšet. Každou chvíli se tak ozvalo,"Blblblbl, odnesu tě do pekla!" Martinka radostně zapištěla,"Jéjé, co on to žíká, odnese měé do pekla!" Teď děla hrdinu, ale v pátek jí do smíchu vůbec nebylo.
V souvislosti s Mikulášem nám Martinka během večeře vypravovala,"Ale ale tam nebyl anděl u Mikuláše!" Dana oponovala,"Vždyť stál vedle Mikuláše!" Já dodal,"Viděla jsi ho? Měl na zádech křídla!" Martinka se zamyslela,"K čemu měl ty kšídla na zádech?" Snažil jsem se jí vysvětlit,"Pomocí těch křídel létají andělé do nebe!" To jsem si dal, Martinka hned ze sebe vysypala,"Tak to teda až pšíde anděl pšíště, tak to mi ukáže jak doma nadlítne, jóó?!" Tak tedy nevím, jak se bude anděl na její prosbu tvářit. V každém případě jsme se s Danou na sebe zahleděli a málem vyprskli smíchy :o)
Jak jsem popisoval včera, Vojtíšek usíná v ložnici spolu s Martinkou. Opět křičí a nahlas si stěžuje. Dana mu právě domlouvá,"Hele Vojtíšku, tatínek s maminkou jsou v obyváku, támhle hezky hajá Martinka, tak nám ukaž jaký jsi hodný kluk a zavři očička!" Vojtíšek si z jejích slov vůbec, ale vůbec nic nedělá, představte si to. Pouze cosi pobaveně povídá. Před chvílí také, brečel a najednou cupky dupky, ozvaly se Martinčiny kroky. Vojtíšek prohlásil,"Hehe, ggg!" a ztichl. Nakoukl jsem, abych viděl, co tam spolu a potmě provádějí. Martinka měla hlavičku u tyček a Vojtíšek jí tahal za nos. Prostě zábava :o)
Verze pro tisk...
 09.12.2003
Vojtíšek se na Martinku vyloženě směje...Vojtíšek dnes oslavil svoje pětiměsíční narozeniny. Přesně na tento den připadla i pětiměsíční prohlídka u paní doktorky, kterou se Vám přináším ve zvláštním článku. Jinak, doma máme moc práce, stále ještě uklízíme nepořádek a prach po akci rekonstrukce ložnice.
Dana původně chtěla, abych přišel domů z práce včas. Měl jsem jet s Vojtíškem na procházku a trochu ho uvozit k spánku. Okolnosti tomu však chtěly a já se zpozdil. Vojtíšek tu již Daně moc křičel oblečený v kočárku. Dana nechtěla riskovat, že by se příliš zpotil a proto honem vyhnala ven oblečenou Martinku, aby chvíli drncala s kočárkem. Než se stihla sama obléci, Martinka uhoupala Vojtíška ke spánku. Tak to se stalo druhý den po sobě, že by Vojtíšek bleskově usnul odpoledne v kočárku.
Před večeří mi Vojtíšek pomáhal v ložnici vyměňovat žárovky a zakrývat stropní svítidla. Přesněji řečeno, seděl pode mnou v autosedačce. Martinka pobíhala vedle po obyváku a v kočárku vozila svoje miminko - nánu. Vytahovala ji z kočárku, pokládala na papírovou krabici a povídala,"Ták hezky hajej Vojtíšku. Nezlob. Nehejbej se ták. Hezky tě zvážíme, koukej hajat, jetě změžíme miminkó, no táák, hodnej kuk!" Po jejích slovech málem následoval můj pád z postele na zem, jak jsem se začal smát :o)
Martinka nenapodobovala nic jiného, než Vojtíškovu prohlídku u paní doktorky. Doktorka prohlížela i Martinku. Přece jenom byla od minulého týdne ve stavu nemocných. Martinka totiž prodělala podivnou nemoc, stejně jako loni touto dobou(To nám potvrdila i doktorka dle záznamů). Prostě jí vylétla teplota a v moči se nalezly stopy krve. Dostala antibiotika a příznaky ustoupily. Naznačovalo by to na zánět močových cest, ale Martinka si na žádnou bolest nestěžovala. Podivné. Jisté je, že je již v pořádku. Doktorka prozkoumala její moč lakmusovým paírkem s negativním výsledkem. Uvidíme, co poví výsledky z laboratoře. Počkejme si na čtvrtek.
Velice se nám osvědčilo ukládat doma Vojtíška do autosedačky. Sedí si, rozhlíží se a přitom nemůže nikam utéct ;-) Tím jsem chtěl naznačit, že ho preventivně připásáme, přece jenom by se mohl přes okraj sedačky překulit a spadnout tvrdě na zem.
Dana před chvílí dokojila Vojtíška a já právě dočetl Martince pohádku O pejskovi a kočičce. Martinka se nakvartýrovala vedle nich a chytila Vojtíška za ručičky. Začala se na něho culit a dělat opičky. Měli byste vidět Vojtíka. Pusinku od ucha k uchu a smál se na celé kolo. Takhle se na mě ještě neřehtal. Následně se snažil Martinku chytat za nos, vlásky a ručičky. Martinka mu pak strkala do blízkosti ručiček i bosé nožičky, ale Dana ji napomenula,"Martinko, nestrkej ty nožičky Vojtíškovi k obličeji, mohla by jsi ho kopnout a on by tě pro změnu kousnul, když už má ty dva zoubky!" Jojo, má je, od včerejška ;-)
Verze pro tisk...
 10.12.203
Martinka se těší na pečení cukroví...Martinka dostala minulý pátek k Mikuláši i adventní kalendář s čokoládičkami. Však také po každé večeři žadoní,"Maminkó, otevžeme úž okýnko?" Následuje vyhledání příslušného okénka a Martinka si slavnostně sní jednu čokoládičku. Dnes překvapila Danu svým proslovem,"Tu poslední čokoládičku necháme Ježíškovi, ať taky ochutná!" :o)
V souvislosti s blížícími se Vánocemi mi Martinka odpoledne povídala,"Tatínku, budeme úž plácat to těsto? Já já bysem chtela už píct to cukrovíčko, já tady mám svoje nádobíčko(Martinka totiž dostala od babičky sadu dětského nádobíčka i s plechovými pečícími formami. Nejedná se o žádnou Čínu, je to poctivý polský výrobek, takže si Martinka může v troubě upéci svůj malý koláč či bábovku.)!" Vidíte jak moc se těší? Dana přitom o poznání méně, ale co by člověk neudělal pro trochu dětské radosti, ne? ;-) Pečení cukroví Dana chystá spíše na víkend. Dnes navečer probíhalo pouze mytí oken. Dana však celkem hodně kašle, proto jsem se úkolu zhostil já. Jako jediný z celé rodiny na sobě nepociťuji příznaky nemoci. Prozatím ;-) Myl jsem tedy okna, zatímco si Martinka hrála se sousedovic Péťou. Přišel k nám na návštěvu a Martinka s ním vyloženě řádila. Nejlepší bylo, když si spolu házeli takovými koulemi se suchým zipem do terče. Ten má mimochodem Martinka také od Mikuláše. Házeli, honili se a k tomu i výskali. Překvapivé bylo, že se je Vojta snažil napodobovat, takže v některých okamžicích mi nebylo zcela jasné, zdali náhodou nepiští Martinka. Překvapivě se jednalo o Vojtíška. Intonoval naprosto skvěle a co se týče hlasitosti, také nezaostával :-)
Zatímco datluji, děti vedle překvapivě usnuly. Vojtíšek těsně po osmé, ani dnes nekřičel. Zato Martince celý usínací proces zabral téměř hodinu. Což je však překvapivé - nechodila a nežadonila o čajíček. Již třetí večer se chová úplně jinak, než jsme byli zvyklí poslední měsíce. Ptáte se, co se stalo? Dana začala ukládat Vojtíška k ní do ložnice bezprostředně po nakojení, ať si tam křičí jak uzná za vhodné. Vidíte? Funguje to ;-)
Dnešní článek se dostává na web s maličkým zpožděním. Měli jsme tu totiž zástupce jedné nejmenované pojišťovny a sjednávali pojištění pro Vojtíška. Mimo to se Dana chtěla optat na dodatečné pojištění dětí, coby živelných pohrom. Na vysvětlenou - Martinka mi o víkendu seskočila v hyperTescu z nákupního vozíku a málem vletěla pozadu do regálu plného sklenic. Jen tak tak jsem ji zachytil. Právě na takovéto situace by se mělo vztahovat výše uvedené pojištění.
Vojtíška jsem dnes vyfotil sedícího v autosedačce u jídelního stolu. Právě jsme večeřeli a on pozoroval, jak si dávám do nosu. Také by si dal něco jiného než mateřské mlíčko, ale musí počkat. I tak roste po mléce jako z vody ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
11.12.2003 12:33:08 Jana Janinka.Brouckova(zavinac)centrum.cz
Vše nejlepší k svátku Daně a hodně ZDRAVÍ, štěstí v novém roce 2004 přeje Jana |
11.12.2003 13:18:55 Jarmila
Také přeji Daně vše nejlepší k svátku, hodně štěstí, zdraví a lásky. Vaše věrná čtenářka Jarmila | |
 11.12.2003
Vojtíšek umí psát na počítači ;-)Odpoledne jsem honem přiběhl včas domů, aby mohla Dana spolu s Martinkou jít na letos poslední odpoledne předškolkových dětí. Kam jinam, než do školky. Dana se se mnou honem rozloučila a ještě ve dveřích sdělila,"Rychle obleč Vojtíška na ven a šoupni ho do kočárku. Vypadá, že by mohl hned spát!" Měla pravdu, sotva stál kočárek na dvorku, Vojta zavřel očka a spal. Super. Tento týden usíná tímto stylem naprosto bez problémů. Jenomže jeho odpolední spánek trvá v kuse maximálně hodinu. Ani dnes nezklamal. O půl čtvrté se z elektronické chůvičky ozval Vojtíškův brek. Již znovu neusnul. Drncal jsem ho asi dvacet minut, avšak bezvýsledně. Dříve by se mi povedlo rozhrkat celý kočárek, než by usnul ;-)
Holky se vrátily ze školky a Dana bleskurychle nakrmila Vojtíška. Musel se najíst do zásoby, neboť se Dana chystala na firemní vánoční besídku. Od sousedů k nám proto přišel Péťa se Silvou, aby pohlídali děti. Já mezitím odvezl Danu do města. Nejdříve se zůčastnila bowlingového turnaje a pak i večeře. Zpátky ji přivezl kolega z firmy o půl osmé. Díky tomu se nám mírně posunul celý podvečerní režim. Vojtíška jsem šel koupat o půl hodiny déle a do postýlky se dostal také později. Teď, ve 2040 v postýlce křičí. Dokonce ukřičel vedle ležící Martinku ke spánku. Jak vidíte, Vojtíšek je pořádný nespavec. Vždyť se odpoledne probudil o půl čtvrté. Po celou dobu Daniny nepřítomnosti ani očkama nezamžoural a nejevil sebemenší známky únavy. Chvílemi ležel na zádíčkách, chvílemi se přetáčel na bříško, prostě pohodička :o)
Je těsně po sedmé hodině. Držím polosedícího Vojtíška levačkou na levé noze. Zbývající rukou datluji na klávesnici tento článek. Vojtíšek kope nožkama, šermuje ručičkama a nejraději by Vám také něco napsal. Podívejte, on opravdu píše! Hezké počteníčko,"xv, ,l -- m .. m! Právě máte na vlastní oči možnost spatřit Vojtíškův první psaný projev ;-)
Kvůli starání se o děti jsem dnes nestihl s Martinkou pověsit doma žádnou vánoční výzdobu. Martinka se již těší na zítřek, budeme spolu věšet ozdoby v obyváku a kuchyni. Po koupání mi o tom povídala. Navíc přidala,"Já já bysem chtěla ozdobit vánoční stromeček!" Dana jí vysvětlovala,"Martinko, vždyť nám přece stromeček přinese Ježíšek!" Martinka se nedala,"Nené, my ho koupíme, koupíme hó!" Prozatím jsme totiž stromeček ozdobili večer před Štědrým dnem. No, ještě uvidíme, v každém případě to nemá Martinka z vlastní hlavičky. O zakoupení stromečku jí určitě povídala neteřinka Petruška.
Na závěr tu mám dobrou zprávu. Dana telefonovala do laboratoře na výsledky testů Martinčiny moči. Vše je prý v normě, takže je Martinka úplně v pořádku :-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
11.12.2003 22:18:08 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Právě jsem opravil jednu chybičku. Původně se mi povedlo napsat, že do školky šel s Danou Vojtíšek. To je ovšem zásadní chyba. To víte, text si po napsání kontroluji sám, několikerým přečtením. Žádného speciálního editora nemáme. Jeho funkci supluje Dana. Jako dnes, přečetla si článek již zveřejněný na Internetu a upozornila mě na výše uvedenou nepřesnost.
P.S.: Dana moc děkuje za blahopřání k svátku :o)
| |
 12.12.2003
Odjíždím na služební cestu...Hned na úvod Vám musím povědět tu nejůžasnější novinu. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Po obědě, přesněji řečeno o půl druhé v pátek, mi zazvonil mobil a volal vedoucí,"Ahoj Radku, zastav se u mě, prosím!" To slovíčko prosím nevěstilo nic dobrého. Také že ano. Sotva jsem usedl na židli v kanceláři, hned ze sebe sypal,"Tak Radku, v pondělí ráno jedeš do Polských Katowic, odpojovat drátotažné linky. Sežeň si někoho k sobě a v pondělí ráno je odjezd. Předpokládaný návrat snad v úterý!" To je bomba, viďte? Výše postavení pánové vedoucí daleko na západ od našich hranic rozhodli, že se celá akce musí provést do konce roku. Nedá se nic dělat. Vedoucí mi telefonoval ještě jednou,"Ahoj, můžeš vzít svoje auto? Napíšu Ti cesťák!" Alespoň tak, jakmile s kolegou elektrikářem dokončíme odpojování strojů a rozvaděčů, můžeme se v klidu zdekovat ;-) Tak jsem si myslel, že si po rekonstrukci ložnice do Vánoc odpočinu a teď tohle. Grrr :-(
Jste zvědaví, jak se celá výše uvedená činnost dotkne provozu našeho webu? Jednoduše, po dobu mé nepřítomnosti nebude aktualizován. V každém případě si sebou vezu notebook a něco pro Vás za dlouhých večerů napíši ;-) Vše pak zveřejním se zpětnou platností. O nic nepřijdete.
Jakmile jsem se po odchodu od vedoucího vzpamatoval z prvotního šoku, mojí první činností byl telefonát s Danou. Dle hlasu jí to také zaskočilo. Není divu. Ve světle nových událostí svěřila děti sousedovic Silvě a jala se honem péci cukroví. V době mé nepřítomnosti by sotva něco podobného stíhala. Martinka jí po mém příchodu také pomáhala. Jak vidíte na fotografii, právě patlá těsto do vanilkových rohlíčků. Patlala ho nejenom do formičky, ale i na zem a mikinku.
Po pečení cukroví jsme s Martinkou doma vytvářeli vánoční výzdobu. Já přinesl větvičky z jedle a věšeli jsme na ně zvonečky. Martince se zdobení moc zamlouvalo a očička přitom měla navrch hlavy.
Zatímco jsem koupal Vojtíška, Martinka v obyváku sledovala Večerníček. Dana jí pustila televizi a po chvíli bylo slyšet,"Pročs mi pustilá Krtečka z videjá, jájá sem chtělá Boba a Bobka!" Dana se honem běžela podívat do obyváku a skutečně tam běžel Krtek. Není divu, včera skončil ve Večerníčku Bob a Bobek a dnes začal Krteček. Martinka má totiž téměř všechny krtky natočené na videu :o)
Vojtíšek dnes večer překvapivě v postýlce nekřičí. Nejprve usnul, ale posléze procitl. Právě sleduje Martinku a ona na něho dělá ze své postele opičky. Každou chvíli protne ticho výrazné Vojtíškovo,"Hohoho, íííí, hehehe!" Vojtíšek dnes vůbec změnil hlasový repertoár. Po celý den radostně a hlavně nahlas pištěl. Kdyby tak navíc chtěl kakat, Dana by byla navýsost spokojená. Za celý den totiž neudělal ani jeden bobek. Jak Dana povídala,"Tak se mi zdá, že Vojtíšek příliš málo hamá!" Ono se to snad srovná, uvidíte ;-)
Verze pro tisk...
 13.12.2003
Maminko, copak je to mumie ?Dopoledne přišla Martinka za Danou a v ručičce držela TV magazín. Ptala se,"Maminko, copak je to tady na obrázku?" Dana se podívala a odpověděla,"To je Martinko mumie!" Přitom se podívala na mě a optala se,"Co jí mám na to povědět?" Martince odpověď nestačila,"Jaká mumie, co je to mumie?" Dana vysvětlovala,"To je Martinko takovej pán co už dávno umřel a omotali ho obvazama!" "Jakýma obrazama ho omotali?", na to Marťa. Takovéhle věci se opravdu špatně vysvětlují. Jak byste to na našem místě vyřešili Vy ? ;-)
Dana pekla v kuchyni cukroví a Martinka najednou v obyváku ztichla. To obvykle znamená, že tropí nějaké lotroviny. Nakoukl jsem na ni a opravdu - Martinka seděla v koutku a soustředěně malovala své hadrové panence očička a pusu na modro voskovkou. Hned jsem jí vyčinil,"Tedy Martinko, co to provádíš!" Martinka se lekla, schovala panenku pod polštář a vysvětlovala,"Jájá sem jí malovala tužkou pusinku a očička, jako maminká!" Dana také přiběhla a přidala další pokárání. Pak zkusila panenku vyprat. Optal jsem se jí s jakým výsledkem. Odpověď zněla,"Panenka je jako nová, vyloženě prokoukla a právě si užívá centrifugy v automatce!" :o)
Vojtíšek spinkal tou dobou venku v kočárku. Po celý týden naprosto neskutečně rychle usíná. Dnes kníkal v kočárku na chodbě, Dana se oblékla, obula a vyjela ven. Asi za minutu klaply dveře a v nich Dana. Povídala,"Už spinká!" Opravdu, jenomže Vojtíšek následně spí přibližně hodinu. Asi mu to stačí.
Odpoledne jsem měl možnost vyzkoušet si Vojtíškovo oblékání. Já ho jinak oblékám pokaždé po vykoupání. To ovšem nepředvádí takovéhle akrobacie. Chtěl jsem mu nasadit plínku. Po zapnutí na jedné straně se Vojtíšek neustále snažil otáčet na bříško, nebo za zelenou krabicí s vlhčenými ubrousky. Ať tak či onak, plínka zapnout nešla. Když se mi to konečeně po dlouhém boji povedlo, pustil jsem Vojtu a on hup, už ležel na bříšku. Připadal mi v tu chvíli jako taková ta nepokácitelná panenka. Násilím jsem ho otočil na zádíčka a on se bleskurychle vrátil zpět na bříško. Když už jsme u toho ležení - v poloze na bříšku již Vojtíšek podsunuje nožky pod sebe a to by mohlo znamenat první nácviky na lezení. Prozatím se tímto stylem spíše pomalu sune dozadu jako rak ;-)
Na dnešní titulní fotografii Martinka právě obědvá. Měla zapečené brambory s nakládanou červenou řepou. V poměru cca 1:1, kyselé ona může :o) Celkem jsme se podivovali, kolik toho snědla, neboť po celý den neustále ochutnává nějaké upečené cukroví.
Chcete vědět, co nového Vojtíšek zvládá? Klikněte si na novou fotografii do fotoalba. Každý den zde naleznete aktuální ;-)
Verze pro tisk...
 14.12.2003
Martinka vyráběla svoje cukrovíčko...Úvodem Vás musím upozornit na můj zítřejší odjezd na služební cestu do Katowic. Nevím, kdy se přesně vrátím. Jediné a velké plus je, že jedeme s kolegou naším autem. Jakmile skončíme s odpojováním strojů, pojedeme domů. Zítřejší aktualizaci stránek přinesu se zpožděním, hned po návratu. To by mělo dle předpokladů být v úterý. Uvidíme.
Vojtíšek posledních pár dní velice pečlivě zkoumá věci kolem sebe. Něco podobného jsme v minulosti u Martinky nezaregistrovali. Například hračky - bere je do ručiček, soustředěně si je prohlíží a bouchá do nich. Ve čtvrtek mě vyděsilo velice silné rány, vycházející z obyváku. Běžím se tam podívat a co nevidím, Vojtíšek drží řehtačku a brnká s ní o postýlkové tyčky. Moc se mu zamlouvalo, jaký dělá rámus. Dnes zase zkoumal pěstičkou takovou plastovou desku s pejskem. Když pejskovi zmáčknete ucho, zapíská a mimo to se dají vyluzovat i jiné zvuky. Bušil do hračky ze všech sil a projevoval očividnou radost :o)
Dnes venku každou chvíli pršelo a tak jsem Martinku zabavil doma. Lepili jsme vánoční řetězy. To víte, při snídani jsem se Martinky zeptal,"Martinko, copak chceš pustit v televizi?" Jak jsem čekal,"Jájá ci Teletabísky z videjá, tatínku!" Máme nahraných pár dílů a Martinka je vyžaduje při snídani stále dokola. Jinak se na televizi moc nedívá, pouze ještě večer na Večerníček. V dnešním díle Teletubbies slavili vánoce. Ve videoklipu tam děti vešely na stromeček vyrobené řetězy. Martinka prohlásila,"Až já se nahamám, budeme lepit taky takový žetězy!"
Martinka po mém vzoru pečlivě rozstříhala barevné papíry na proužky(Jde jí to stále lépe) a pak je lepila. Systém pochopila velice rychle a tak po chvíli tvořila řetězy úplně sama, jak můžete posoudit na první fotografii. Přišla se na nás podívat i Dana. Martinka jí hned ukazovala naše výtvory,"Podívej, podívej se maminkó, já mám žetězýý, počebujeme jetě nějakej stromeček vánoční, abysme je pověsilí!" No, pověsili jsme je nakonec pouze na borovicové větvičky ve váze ;-)
Dana si mezitím připravila vše potřebné na výrobu cukroví. Sotva to Martinka zmerčila, odhodila nůžtičky a už křičela,"Já du taky píct cukrovíčko!" Za tím účelem si přitáhla k lince židli od stolu a vytáhla svoje vykrajovátka,"Musím si taky udělat nějaký svoje cukrovíčko. Ty mi to pak maminkó upečeš, tadyto malý cukrovíčko a já ho pak ochutnám, jak je dobrý!" Martinka se hned pustila do vykrajování z kusu těsta vyváleného Danou. Pak žadonila,"Maminko, podej mi válec, já to uválím sama!" Celkem jí to šlo. Zabavila se tak po celé dopoledne :o)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
05.12.2003
06.12.2003
07.12.2003
08.12.2003
09.12.2003
10.12.203
11.12.2003
12.12.2003
13.12.2003
14.12.2003
- 
24.5.2007
