 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 25.12.2003
Jezdíme po návštěvách...Včerejší Štědrý večer se nám náramně vyvedl a děti byly po celou dobu překvapivě v pohodě. Zvláštní článek pro Vás teprve chystám. Momentálně se však nacházíme u babičky a dědy. Oslavujeme prababiččiny narozeniny a na psaní nemám příliš klidu.
Vojtíška včerejší rozdávání dárků s největší pravděpodobností také rozrušilo, neboť se v noci poprvé probudil o půl dvanácté a dožadoval se mlíčka. Podruhé procitl ve dvě hodiny a už vůbec nechtěl spinkat. Očička otevřená a smál se. Naštěstí ho Dana utahala kojením.
Jenom si to představte, dnes po ránu nás leželo v naší posteli celkem pět. Martinka si přinesla svoje miminko Chou-chou. Rázem skončilo období klidu. Martinka povídala, Vojtíšek si broukal a do toho brečelo šu-šu. Ještě že se chová přesně podle programu a Martinka se bleskurychle naučila všechny chvaty na jeho ovládání. Tedy, aby se miminko uklidnilo, musíte ho poplácat po prdelce :o)
Cestou do Hradce držela Martinka svoje miminko v náručí. Několikrát jí usnulo a s ním i Martinka. Najednou se zezadu ozval radostný smích probuzeného miminka a Martinka procitla spolu s ním. Povídala mu,"Co to deláš ty moje šušu, ty moje bejby!" Dana jí říkala,"Martinko, musíš si vybrat nějaké jméno pro miminko, nemůže se přece jmenovat jenom šušu!" Martinka se zamyslela a vyhrkla,"Budu mu žíkat Vojtáá!" :-)
Vojtíšek celou cestu prospinkal a probudil se až u babičky. Děda si ho hned vzal do parády a chvíli s ním řádil. Vojtíšek se řehtal a culil, takovéhle blbnutí se mu moc líbí. Sotva si ho děda užil, povídal,"Pojďte, vezměte si ho někdo!" Když dědečkovi navrhneme,"Polož Vojtíška do postýlky sám!" Na to děda oponuje,"Jo, a pak bude nadávat mě!" ;-)
Těsně před obědem přijela švagrová s celou rodinou. Martinka se hned pustila do hry s Petruškou a Daninkou. Jako mávnutím kouzelného proutku nastalo všeobecné hemžení dětí. Martinka hned předváděla holkám svoje miminko Chou-chou. Společně ho svlékly a přebalovaly. Po obědě čekaly na děti pod stromečkem zapomenuté dárky. Největším a zároveň nejzajímavějším byla bezesporu trampolína. Má v průměru asi metr a půl. Všechny tři holky začaly skákat společně. Neteřinka Petruška křičela na celé kolo,"Huráá, už nebudu muset skákat jenom v krááměéě!" Doposud prý jezdili skákat do Hypernovy.
Martinka právě sedí na trampolíně a vysvětluje Danielce ovládání miminka,"Podívej, tady vzádu se do něho strkaj baterky. Když bečí, musíš ho poflákat po zadečku. Počkéj, za chvíli usne. Holky se chvíli vyskákaly a z trampolíny mají momentálně ležení se stolečkem dohromady.
Verze pro tisk...
 26.12.2003
Jak si děti hrají na bezdomovce ?...Martinka spinká u babičky na dolní posteli palandy. Hořejšek patří starší Petrušce. Včera však Petrušku popadl amok. Křičela,"Já tam nebudů já se bojím těch pavoukůů!" Před hodně dlouhou dobou tam totiž objevila jednoho pavoučka. Rodičové ji dlouho přesvědčovali, že tam protentokrát žádný pavouk není. Petruška zalehla a Martinka se ji jala utěšovat,"To níc Petruško, podívej, támdle sem lezou mravenci od tampolíny!" Tak a byli jsme tam kde před chviličkou. Martinka svoji nevinnou poznámkou opět vyplašila Petrušku. Nebo že by to udělala schválně ;-)
Holky skákaly v pracovně na trampolíně a co chvíli odbíhaly do obyváku a braly si ze stolu slané tyčinky. Dana Martinku trochu krotila,"Martinko, kolikpak tyčinek to máš v ručičce?" Martinka odpověděla,"Já mám jenóm dvě tyčký!" Dana nesouhlasila,"Vždyť jich máš plnou ručku!" Martinka bleskurychle schovala všechny přebytečné a v ručce jí zůstaly pouze dvě,"Tady sou, podívej!" :o)
Bezprostředně po obědě jsme přejeli do Hradce k další babičce. Moc se na děti těšila a hlavně Ježíšek zapomněl pod jejím stromečkem nějaké dárečky pro nás všechny. Martinka je zahlédla a hned křičela,"Jéjé, tady sou nějaký dárečky pro Martinkůů!" Vrhla se na první a kupodivu byl připravený pro ni. Po rozbalení se uvnitř objevila autosedačka pro miminko Chou-chou. Martinka výskala radostí,"Jůů, já já tady posadím miminkó a pojedé se mnou autém!" Vozit tři děti v autosedačkách naším autem je problém. Felicie totiž nemá prostřední pásy tříbodové. V případě miminka šu-šu to naštěstí nevadí ;-) Jenom si ode dneška nemůžeme pokládat mezi autosedačky našich dětí bundy. Celé prázdné místo totiž zabralo naše třetí miminko :o)
Babička byla unešená z Vojtíška a chvíli si ho chovala. Jenom se Vojtovi u babičky v náručí příliš nelíbilo. To víte, nejraději spíše sedí a babička ho držela spíše jako miminko. Prostě a jednoduše, Vojtíšek u ní brečel. Proto ho přemístila na jeho novou deku. Vojtíšek ji nalezl u babičky pod stromečkem. Dana ho šla po chvíli nakojit ke strejdovi Martinovi do pokoje. Vojtíšek však nechtěl moc hamat, neboť ho rozptylovaly zapnuté dva strejdovy počítače. Neustále se po nic otáčel.
Navečer následoval návrat k první babičce. Martinka si po večeři hrála se šestiletou Petruškou. Holky na sebe navlékly deky a tak jsem se jich ze zvědavosti zeptal,"Na co si to vlastně hrajete?" Holky sborem odpověděly,"My si hrajeme na bezdomovce!" To mě zaujalo a tak jsem za dveřmi poslouchal jejich dialogy: Petruška,"Martinko, je ta tvoje deka teplá?" Martinka,"Je teplá!" Petruška,"Tak si tady lehneme na ulici a budeme spát!" Martinka,"Tak jo, dobrou noc, ať tě bechy típou celou noc!" Petruška,"Jak je ti?" Martinka,"Je mi už dobže!" Po chvíli jsem se vrátil a ptal se Martinky,"Martinko, copak to balíš do deky?" Martinka odpověděla,"Já si balím balíček, tam mám poštáž. Víš, já nic jinýho nemám!" ;-)
Zítra se vracíme domů a víte že už se docela těším? Hlavně toho klidu si užijeme ;-)
Verze pro tisk...
 27.12.2003
Naše nové miminko nespalo celou cestu domů ;-)Naši dva včerejší bezdomovci, tedy Martinka s Petruškou se po ránu proměnili v zámožné cestovatele. Holky si hrály na cestování letadlem do ameriky a dalších vzdálených zemí. S sebou samozřejmě neopomněly vzít miminko Chou-chou v autosedačce :o)
Dopoledne jsem zajel dop OBI a zakoupil tam nabíječku se čtyřmi tužkovými akumulátory. Nároky na energii se zvyšují, neboť Martinčino miminko je schopné vybít jednu sadu velkokapacitních akumulátorů za tři dny. I když doma nebude v takové permanenci. V balení se spolu s nabíječkou nacházel i malý ventilátor na dvě tužkové baterie. Daroval jsem ho Martince a ona se ním právě ofukuje na první dnešní fotografii :o)
Vojtíšek posledních pár dní nadzvedává při lehu na bříšku zadeček a podsouvá pod sebe nožičky. Neklamné to znamení blížícího se lezení. Rotaci kolem dokola na bříšku přitom zvládá levou zadní ;-) Po obědě jsem se snažil Vojtíška více inspirovat k lezení. Jak vidíte, stačilo před něj položit mobilní telefon a digiťák se zapnutým displayem(Ten samozřejmě nevidíte, neboť jím právě pořizuji fotografii ;-) ). Pokud jsme tak učinili v postýlce, Vojtíšek po chvíli přišel na metodu odstrkování se nožičkou a tyčky a tak se pomalu posouval vpřed. Jakmile jsme ho však položili na deku vedle postýlky, Vojtíšek se snažil a snažil ze všech sil. Nelezl přitom dopředu, ale couval jako rak přímo pod skříňku. Přitom si mohutně pomáhal hlasem. Zvuky pomalu přešly v hlasité rozčilování se, jak se nemohl na přístroje dostat. Ptáte se jaký je výsledek dnešního cvičení? Vojtíšek ještě neleze. Nebude mu to ale dlouho trvat :o)
Po obědě jsme se rozloučili s babičkou, dědou, švagrem a jeho celou rodinou. Martinka naložila svoje miminko šu-šu na privilegované místo doprostřed zadního sedadla. Miminko usnulo a já po chvíli přejel vlečkový železniční přejezd. V tu chvíli miminko procitlo. Martinka vykřikla,"Co to deláš tatínku, todle pšíště neděléj, ždyť se probudiló, moje šušu!" Po chvíli obě naše děti usnuly společně s miminkem v autosedačce. Další cesta probíhala velice zajímavě. Sotva jsem musel prudce zabrzdit, zezadu se ozvalo šu-šu,"Uáá, hihi, hahaha, jupíí!" Neklamná to známka jeho probuzení. Následoval celý usínací cyklus od broukání, přes funění a konečně i usnutí. Snažil jsem se tedy příliš nebrzdit, ale miminko se znovu nastartovalo po přejetí díry v asfaltu. Jediný kdo nakonec pořádně nespal bylo miminko Chou-chou a samozřejmě já ;-) Dana totiž klimbala také.
Verze pro tisk...
 28.12.2003
Martinka jezdila na sáňkách...Martinka dostala od Ježíška několik her. Jednou z nich je i dětské Člověče nezlob se. Namísto teček se na hrací kostce nachází obrázky - sluníčko, deštník, kytička, atd. Stejné symboly jsou rozmístěné na hrací ploše. Prostě a jednoduše se skáče podle nich. Hráli jsme s Martinkou po ránu jednu hru, jenomže Martinka neměla čas soustředit se. Neustále totiž musela probouzet a chlácholit svoje miminko Chou-chou. Miminko je prostě její nejlepší dárek nalezený pod stromečkem.
Po obědě nešla Martinka spát, neboť si po ránu přispala a nějaké experimentování s usínáním tudíž nemělo cenu. Namísto toho se začala oblékat a my pak společně šli na procházku. Marťa odťapala na chodbu a oblékala si kombinézu. Během této činnosti vařila takovouhle mňamku,"Tam vzádu na chodběé bydlí myšičká, my ji chytíme, dáme ji do hrncé, uvažíme ji, pak ji oklájíme, dáme do omáčky a sníme. Mňam, to bude dobrůtka!" Dobrou chuť ;-) To víte, vzadu na chodbě opravdu bydlí jedna malá myška. Jedná se totiž o nezrekonstruovanou místnost a tak tam myši mají pré ;-)
Marťa si dnes na procházku s sebou sbalila svoje plastové sáňky. Nejdříve chvíli sjížděla kopec za domem a pak chtěla na nich táhnou během cesty na horní konec naší obce. Místní komunikace, po níž jsme kráčeli není naštěstí ničím posypaná a tak sáňky bez problémů jezdily. Jenom Dana měla menší výhrady,"Martinko, měla by jsi raději běhat, ať ti není zima!" Měla pravdu, vždyť mrzlo a foukal nepříjemný vítr. Vymyslel jsem následující systém - Martinka si nasedla na sáňky a já s ní běžel kousek po silnici. Následovala otočka a návrat k Daně a Vojtíškovi(Vojtíšek celou procházku prospal, takže z ní neví vůbec nic ;-) ). Poté Martinka seskočila a šla po svých. V jednom místě jsme se projeli po zasněžené pláni a já pak ostrou zatáčkou vyhodil Martinku ze sáněk do sněhu. Schválně, samořejmě. Martinka výskala radostí. Dana komentovala karambol,"Tedy, já jsem ráda, že Martinka chce jezdit na sáňkách a ty ji takhle zkoušíš!" Martinka však brala bouračku jako náramnou legraci :o)
Po návratu jsem Martince povídal,"Tedy Martinko, já jsem z toho tahání sáněk a běhání nějak unavený. Vždyť nejsem žádnej kůň!" Martinka odpověděla,"Já taky nejsem žádná kráva!" Dana vyprskla smíchy a já se měl také co držet :-)
Abych nezapomněl na Vojtíška - je stále pohyblivější a získává stále větší sílu. Dana nás pozorovala během koupání - právě jsem Vojtíška v poloze na zádíčkách ponořil do vody. Okamžitě se snažil otáčet na bříško. Přitom se opřel nožkama o protiskluzovou podložku a tělíčko prohnul do mostu. Mám co dělat, abych ho udržel. Jakmile ho chci posadit, Vojta se opře nohama a postaví se. Kdepak je to pohodové koupání ;-)
Verze pro tisk...
 29.12.2003
Víte, jak se jmenuje naše nové miminko ? ;-)Po ránu se Martinka nastěhovala jako obvykle k nám do postele. Po chvíli si přinesla svoje miminko. Bohužel nebylo vypnuté. Sotva s ním Martinka o něco více pohnula, probudilo se a po chvíli probralo svým hlasitým výskáním i Vojtíška. Jak jinak než k Martinčině obrovské radosti. Jenomže se Marťa po chvíli zaklonila a pak následoval její pád na zem, doprovázený velikou ranou. To Martinka praštila během letu do Vojtíškovy postýlky hlavičkou. No, nic se jí naštěstí nestalo a brečela pouze chviličku. Není jednoduché, naskládat se na metr třicet širokou postel v takovém počtu ;-)
Na titulní fotografii je zachycená Martinka právě si malující na svoji novou magnetickou a kreslící tabuli. Používá za tím účelem fixy smazatelné nasucho.
Martinka si po obědě konečně pojmenovala svoje miminko. Doposud ho nazývala,"Moje šušu, ty si moje bejbý!" Dana jí kolikrát povídala,"Martinko, měla by sis vybrat pro miminko nějaké jméno!" Martinka jí odpověděla,"Bude se menovat holčička, čeba Pavlík!" Dana oponovala,"Ale Martinko, Pavlík je přece jméno pro kluka a miminko má na sobě růžové oblečení!" Nakonec se s Danou dohodly na Pavlínce.
Po obědě jsme naložili děti do auta a pak frčeli na návštěvu k tetě a prababičce. Martinka přišla dopoledne na to, že autosedačka jejího miminka je vybavená držáčky na připásání v autě. Proto hned po usazení do auta přikazovala,"Tatínku, musíš tady pšipoutat moje miminkó!" Sami vidíte na fotografii, jak se děti na zadní sedadla poskládají a naskýtá se Vám pohled i na připoutané šu-šu :o)
Před večeří jsem si vzal Vojtíška ke konferenčnímu stolečku a před něj postavil takového nepokácitelného medvídka pandu. Vojta ho dostal pod stromeček. Jistě si vzpomínáte z dětství na podobnou oranžovou a cinkající panenku. Rozkymácel jsem pokaždé pandu na stole a Vojtíšek ho radostně pozoroval. Pak se natáhl a udeřil do hračky naplno pěstičkou. Následovalo medvědovo odklonění a během jeho návratu dostal Vojtíšek pěknou ránu přímo do nosánku. To bylo řevu. Takhle jsem Vojtíška ještě neslyšel brečet. Vzlykal, řval, křičel, vřeštěl a po tvářičkách se mu koulely slzičky jako hrachy. Netrvalo deset minut a už bouchal do hračky znovu a s neztenčenou silou. Jenom jsme dávali o něco větší pozor ;-)
Včera večer Martinka vyhrála. Pokud nevíte o čem je řeč, poslouchejte. Před spaním povídáme dětem,"Koukejte spát! Kdopak dnes usne jako první a vyhraje?" Včera se šla Dana podívat na Martinku a vrátila se s překvapivým zjištěním,"Tak si to představ, je osm hodin a Martinka již spí!" Není divu, pokud jste četli včerejší článek, víte jak se unavila. Šlapala totiž celou cestu až na horní konec naší obce a zpět. Vojtíšek následně zabral ve čtvrt na devět. To je absolutní rekord ve společném usínání! ;-)
Přemýšlím, jak zveřejnit zítřejší článek. Večer mě totiž čeká společné posezení s kolegy v restauraci. O aktualizaci nepříjdete, jenom zminimalizuji její velikost. Dana měla také menší obavy,"Jsem zvědava, jak zítra vykoupu Vojtíška, když jsi ho naučil takové věci. Nevím, zdali ho ve vodě udržím!" Vojtíšek se totiž poslední dny snaží během koupání točit na bříško :o)
Na závěr dovolte malou perličku - Dana dostala od hradecké babičky multifunkční kráječ s velice ostrými noži. V českém návodu tam píší Pozor: Není vhodné pro děti do 3 let Co z toho vyplývá? Patnáctého oslaví Martinka svoje tříleté narozeniny a pak jí můžeme kráječ v klidu svěřit na hraní! ;-))) Ne nic, já si jenom dělal legraci :o)
Verze pro tisk...
 30.12.2003
Už aby Vojtíšek sám lezl...Jak jsem psal již včera, dnes večer mě čeká posezení s kolegy v nějaké blíže nespecifikované restauraci. Z toho důvodu aktualizuji právě teď.
Včera večer nechtěl Vojtíšek vůbec hajat pod peřinou. Jak vidíte na fotce, neustále zpod ní vylézal a pokaždé se uvelebil do mezery mezi polštář a peřinu. Přikrýval jsem ho snad třikrát, než konečně usnul. Vojtíšek je poslední dobou velice aktivní. Jakmile ho Dana do postýlky uloží, baví se plácáním ručkama o peřinu. S takovou silou, že jsem z této činnosti podezíral Martinku ;-)
Jak jistě víte, bereme si Vojtíška ke stolu v autosedačce. Jako dnes při obědě, Vojta vedle mne a pozoruje každou plnou lžíci, jenž si dávám do pusy. Mlaská přitom, polyká a slintá. Když ho tak vidíte, nejraději byste mu také nabídli. No nic, Dana říkala,"Po Novém roce zkusíme Vojtíškovi nabídnout něco na lžičce. Vždyť už mu bude šest měsíců!" Již se těšíme na tu zábavu ;-) Vojtíšek je prozatím plně kojený a nedostává navíc ani čajíček. Kojeným dětem to tak stačí.
Poslední dny jsme si opět začali nalévat pití do skleniček k obědu. Kvůli Martince jsme museli dočasně tyto praktiky opustit. Ona totiž pak vyžadovala plné lahvičky čajíčku a nechtěla jíst, jenom pila. Teď už má lahvičku pouze na spaní a k jídlu dostává slazenou minerálku do Mapefíkové skleničky. Díky tomu vypije za den méně tekutin. Proto ji opět motivujeme vlastním pitím při jídle :o)
Po obědě jsem jako obvykle(Pokud jsem doma) skládal nádobí do myčky a nějaké větší kousky myl ve dřezu. Vojtíšek sedící v autosedačce u stolu na mě neviděl a začal brečet. Tak jsem si ho i se sedačkou položil na druhou část kuchyňské linky. Hned se odtamtud začaly ozývat radostné zvuky. Vojtíšek totiž vyžaduje neustále nějakou pozornost. Pokud ho položíme do postýlky, vydrží tak pět minut v klidu. Pak si nahlas povídá a dalo by se říci, stěžuje si. Ještě tak na zemi vydrží o něco déle. Naučil se rotovat a tak ho musíme každou chvíli vracet na deku. Zatímco píši, Vojtíšek leze po zemi a podařilo se mu asi trojitou otočkou kolem dokola zdolat vzdálenost asi tak metr a půl. Dotočil se až k postýlce a tam se praštil do hlavičky o dřevěnou tyčku. Už aby se naučil lézt a přesouval se dle libosti, kam právě chce :o)
Verze pro tisk...
 31.12.2003
Přískoky vpřed !! ;-)Tak a máme tu konec roku 2003. Včera večer jsem se ani moc neopil, myslím, že dnes to bude pro většinu z nás poněkud horší ;-)
Když tak o tom přemýšlím, uplynulý rok byl alespoň pro nás rokem úspěšným. Narodil se Vojtíšek a Martinka nám také většinou ;-) dělá jenom samou radost. Co se týče eMartinky, děkuji Vám za Vaši přízeň a doufám, že Vás nezklamu ani v příštím roce. Chci dále přinášet aktuální a pro mnohé doufám i zajímavé články. eMartinka si nalezla svoji tvář a v žádném případě nechci jít cestou komerčních stránek. Z toho důvodu jsem loni nepřijal nabídku serveru Žena-in na sloučení pod jejich server a v roce letošním odmítl další, blíže nespecifikované nabídky.
Když jsme 27.rosince odjížděli od babičky a dědy, babička se s námi loučila slovy,"Tak ahoj za čtrnáct dní u Vás. Myslím, že Vojtíšek bude do té doby již lézt!" Jste zvědaví, co se bude dít u nás za čtrnáct dní? Martinka oslaví svoje tříleté narozeniny. Dana komentovala babiččinu předpověď,"To není možné, aby se Vojtíšek rozlezl za tak krátkou dobu!" No, včera po poledni se snažil podsouvat nožičky pod sebe, ale bez většího úspěchu. Navečer pak Daně předváděl to, co právě ukazuje i mě. V lehu na bříšku maličko podsune nožky a pak na ně zadečkem nacouvá. A je to, Vojtíšek se pohupuje na kolínkách. Pak se chce odstrčit vpřed, ale to mu ještě nejde. I přesto trpělivě zkouší a zkouší. Působí na nás dojmem, jako by se měl rozlézt každou chvilku(Odstavec jsem začal psát po obědě a teď, v 17:35 nám Vojtíšek předvedl několik odstrků vpřed. Přesněji řečeno přískoků. Rozhoupe se a ve vhodném okamžiku skočí třeba i deset centimetrů vpřed. Vypadá to, že opravdu stihne lézt do příštího týdne, neřku-li do konce roku) ;-)
Jenom se podívejte na Vojtíška, jak si leží ve své postýlce. V místě kudy vykukuje se původně nacházela dřevěná tyčka. Vojtíšek se o ni opíral takovou silou, až ji vylomil. Momentálně používá díru k prohazování hraček na zem ;-)
Martinka se dle Daniných slov dopoledne zařadila mezi příznivce pohádky Mrazík. Sledovala ji celou a náležitě komentovala,"Kdy už tam bude ten Mrazík? Jéjé, podívej sé s kým si to hrajé dědeček hžíbeček na sovávanou?" Bavila se opravdu náramně :-)
Dnešní titulní fotka pochází z odpolední procházky. Počasí nic moc, celý den sice sněžilo, ale teplota se držela nad bodem mrazu. Snad ještě přituhne a půjde sáňkovat. Jsem doma do pátého a tak bychom mohli s Martinkou ještě vyrazit na kopec.
Navečer ležel Vojtíšek na zemi a lezl po své dece. Martinka mu nanosila hračky a pak si spolu hráli. Můžeme je tak v klidu nechat a vystačí si sami. Martinka je celkem rozumná holka a na Vojtíška dává pozor :o)
A co říci závěrem? Přeji Vám hodně krásných dní v příštím roce a těším se na Vaši přízeň :o)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
1.1.2004 8:54:09 Dana
Mily Radku,
pres ocean posilam novorocni prani Tobe, Dane i vasim dvema nadhernym detem. Moc vam vsem preju, aby vam tento novy rok prinesl hodne radosti, spokojenosti a lasky. At mate vase deti zdrave a stastne ! ! ! At je tvuj obdivuhodny denicek porad tak krasne lidsky.
Drzim vam vsem moc palce.
verna ctenarka - Dana s Bryankou
P.S.
- nemuzu si odpustit poznamenat, ze Vojtisek se cim dal vic podoba tatinkovi (nemam na mysli jenom ucesem) | |
 01.01.2004
Silvestrovské oslavy...Jste zvědaví, jak probíhal včerejší Silvestr u nás? Žádné bujaré oslavy, strávili jsme ho sami doma. Vojtíšek usnul celkem bez problémů, ale Martinka se trousila do obyváku ještě o půl desáté. Chtěla se totiž dívat na televizi. Zkoušela i svoji oblíbenou fintu - lehla si na peřinu obráceně a pozorovala televizi pootevřenými dveřmi. O půlnoci procitl Vojtíšek, měl hlad a navíc ho probudily výbuchy ohňostrojů. Já šel také vystřílet jednu sadu kulových pum a Dana po přípitku a nakojení Vojtíška usnula. Bývali by k nám přišli sousedi, ale letos odjeli na chalupu.
Venku konečně přituhlo a tak mokrý sníh krásně zmrzl a všude je samý led. I přesto si Martinka odpoledne zajezdila na své bobovací lopatě. Sice to mírně drncalo, ale Marťa lezla neúnavně na kopec znovu a znovu. Výsledkem byla ušpiněná kombinéza, zralá právě do pračky. Včera to samé, jenom se Martinka ušpinila usednutím do blátivého sněhu.
Odpoledně mě Martinka pokárala,"Tatínku podívej, ty sis nechal telefón na pračcé, až bude Votíšek chodit, tak ti ho seberé a bude ho cucat. To ho musíš dát támhle vysoko!" Tak a mám to ;-) Dana tuhle Martince vysvětlovala,"Martinko, musíš si všechny svoje drobné hračky pokládat dál od Vojtíška. Jinak by mohl něco spolknout a udusit se. Až začne lézt, přemístíme vše na vyšší pozice!" Tak to vidíte, Martinka mě sice kárá, ale dnes už Vojta žmoulal v ručičce jednu Martinčinu hračku z Kinder vajíčka ;-)
Vojtíšek si moc rád hraje s další hračkou od Ježíška. Jedná se o hrací centrum, kde otáčením válečku vylézá nahoru žabka, točí se tam koly a navíc obsahuje ještě několik dalších aktivit. Vojtíšek má v oblibě právě onu žabičku. Na fotce se moc směje na sebe. Uprostřed hračky se totiž nachází zrcadlo. Jakmile Vojtíšek spatří v zrcadle druhé miminko, směje se na něj. Prozatím určitě nechápe, že vlastně vidí sebe ;-)
Před odchodem do ložnice Martinka chvíli pozorovala sportovní zpravodajství v televizi. Právě tam skákali na lyžích. Martinka ukazovala na skokany a povídala,"Jájá bysem počebovala, chtěla bysem takový lyžé!" Dana jí odpověděla,"Nejdříve by Martinko muselo napadnout více sněhu!" V tu chvíli se v záběru objevili sjezdaři. Martinka volala,"Jéé jetě počebujů ty odstrkovačky, ty klacky takový!" :o)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
1.1.2004 23:12:53 Zdeňka
Chtěla bych se také připojit s přáním do nového roku za mne i celou naši rodinu. Přeji Vám hlavně hodně zdraví, bez kterého bychom neměli radost, hodně radosti, která nám vyvolá pocit štěstí a hodně štěstí, které nás činí dobrými. Protože šťastný člověk nikdy neprovede nic špatného. Jsme velmi rádi, že si i v letošním roce můžeme číst Vaše nádherné stránky. Stali jste se totiž tak trochu součástí naší rodiny. Máme radost z každého Vašeho úspěchu a s napětím sledujeme, jaké Martinka a Vojtíšek dělají pokroky. V každém článku je cítit, s jakou láskou je vychováváte. Jsou-li totiž děti obklopeny láskou, pak ji také odrážejí. Když kolem nich láska chybí, nemají co odrážet. | |
 02.01.2004
Vojtíškovo úplně první jídlo na lžičku...Úvodem bych chtěl poděkovat naší věrné čtenářce Zdeňce za velice milé přání do Nového roku. Jsem moc potěšen a mám radost z toho, že moje Vás moje práce těší :-)
Mezi největší události dnešního dne lze zařadit Vojtíškovo úplně první jídlo na lžičku. Až do dnešního oběda Vojtíšek dostával výhradně mlíčko od maminky. Dana nechtěla provozovat žádné experimenty během svátků, proto je raději ponechala na začátek nového roku.
K obědu Vojtíškovi uvařila jednu mrkvičku. Po změknutí ji rozmixovala tyčovým mixérem na kašičku a tu pak Vojtíšek dostal jako předkrm před kojením. Usadil se pěkně v autosedačce k jídelnímu stolu. Dana mu uvázala kolem krčku stylový bryndáček(S nápisem OBĚD) a představení mohlo začít. Já byl již nachystaný s digiťákem a videokamerou ;-)
No, Vojtíšek se na mrkvičku netvářil příliš nadšeně. Kašičku pokaždé v pusince poválel a občas i spolkl. Několikrát se mu povedlo obsah pusinky vytransportovat jediným prsknutím až na svoje čisťounké dupačky. V každém případě hodnotíme dnešní pokus na výbornou. Dana si neodpustila komentář,"Příště zkusím mrkvičku trochu naředit. Zdála se mi příliš hustá. No jo, děti krmené z lahvičky prý vypijí rozmixovanou mrkvičku z lahvičky bez mrknutí očka!" Nikdo učený z nebe nespadl a on se Vojtíšek se lžičkou časem jistě více sblíží ;-)
Včerejší Martinčino usínání neprobíhalo až tak hladce. Nevíme, co to do ní vjelo, ale obvykle takhle nevyvádí. Nyní sledujme včerejší večer pěkně popořádku.
Před osmou hodinou ukládám Martinku do postele a čtu jí dvě pohádky o medvídcích. Martinka až do deváté hodiny několikrát přichází do obyváku a chce buď uložit, nebo nalít čajíček do lahvičky.
Ve čtvrt na deset přichází Martinka s překvapivým zjištěním,"Maminko, my sme si nevyčistili zoubkýý!" V očičkách se jí přitom zrcadlí všichni čertíci. Nedá se nic dělat, jdeme si vyčistit zoubky.
Ve 21:45 Dana pouští televizi. Neuběhne ani pár minut a z ložnice je slyšet podezřelý peřinový šustot. Dana se vydává na preventivní kontrolu a opravdu, Martinka leží naopak v posteli a sleduje televizi pootevřenými dveřmi.
Před desátou hodinou nabírají ruchy, ozývající se odvedle na intenzitě. Nevydržím a běžím Martinku pokárat. Co myslíte, sedí si na posteli a bouchá svojí lampičkou-pejskem o stěnu postele. Maličko si dovoluji jí pohrozit a Martinka se rozbrečí. Dana ji pak kárá a bere na uklidnění do obyváku, aby náhodou neprobudila Vojtíška. Ve čtvrt na jedenáct se z ložnice konečně ozývá pravidelné oddychování. Ufff, to je ale úleva ;-))
Během dnešní odpolední výpravy na horní konec obce jsme s Martinkou zavítali i k nově narozeným telátkům. Museli jsme za nimi přeběhnout zasněženou louku směrem k místnímu zemědělskému družstvu. Martinka si telátka prohlížela, ale zachovávala bezpečný metrový odstup od plotu. Přitom ale radostně křičela,"Poslouchéj, jak hezky bučí, bůůůů, bůůů, bůůů!" :o)
Verze pro tisk...
 03.01.2004
Martinčino sáňkování...Včera navečer se konečně ozval strejda Miloš z Hradce. Naháněl jsem ho totiž delší dobu na mobilu. Dohodli jsme se na dnešní odpolední návštěvě. Čekala nás tedy cesta do Hradce.
Přes noc u nás na zmrzlý podlad připadlo asi tak pět centimetrů sněhu. Navíc dopoledne krásně svítilo sluníčko a tak jsem navrhl Martince,"Martinko, honem se převlékni, půjdeme sáňkovat!" Šli jsme na velký kopec. V těch místech právě jezdilo na sáňkách a bobech větší množství dětí. To se Martince moc zamlouvalo. Vyškrábali jsme se nahoru, Marťa si sedla na svoje sáňky a já ji odstrčil. Předtím dostala nezbytné instrukce,"Pokud by se ti to moc rozjelo, brzdi nožičkama!" Martinka brzo dosáhla veliké rychlosti a nožičky držela stále na stupačkách. Pak už jenon najela na muldu, sáňky začaly tancovat a Marťa skončila v oblaku prachového sněhu na zemi. Bleskurychle se oklepala a znovu na kopec. Druhý sjezd skončil stejně neslavně. Martinka se smála a málem byste si ji spletli s malým sněhulákem. I přesto se jednalo o rekordní Martinčin výkon. Doposud nejela sama z tak velkého kopce :o)
Závěrem se dvakrát svezla se sousedovic Péťou na velkých saních a pak mi cestou domů vykládala,"Ty moje sáňky sou takový hloupý. Jó, hloupý sou. Já z nich padám furt. Musíme požídit takový velký, ty jezděj moc hezky!" No, příští rok bude jezdit určitě s Vojtíškem a její sáňky budou mít jistě při větším zatížení i vyšší stabilitu :-)
Na titulní fotografii táhne Martinka svoje plastové sáňky do kopce. Na druhé jsem zachytil atmosféru sousedního zasněženého kopce v okamžiku schování se sluníčka za mraky ;-)
Bezprostředně po obědě následoval náš odjezd za strejdou a jeho rodinou do Hradce. Před odjezdem Dana povídala Vojtíškovi,"Měl by si se konečně vykakat, vždyť jsi letos ještě nekadil!" Vzhledem k datumu měla naprostou pravdu ;-) Vojtíšek její prosbu splnil. Víte kdy? Hned po příjezdu. Na jeho dupačkách se skvěla veliká skvrna, neklamné to znamení přeplněné plínky ;)
Vojtíšek se po celou dobu návštěvy choval jako neskutečně hodné miminko. Nekníkal, nebrečel a všichni se z něho jen jen rozplývali. To ovšem přestalo platit cestou zpět domů. Jako by nám ho někdo vyměnil. Neustále křičel. To víte, v autě tma a Vojtíšek nikoho neviděl. Přesně touto dobou(Po šesté podvečerní) vyžaduje nejvíce pozornosti. Mě rozbolela hlava již u strejdy a krize se i nadále během jízdy zhoršovala Vojtíškovým křikem. I přesto jsme bez problémů dojeli domů. Bolení hlavy spravil Acylpyrin. V duchu jsem si říkal,"Mohlo to být horší!" A bylo ;-) Dana učinila překvapující zjištění - Martinka špatně zavřela lahvičku s pomerančovým Jupíkem a ten vytekl miminku Chou-chou do autosečky. Chudinka Pavlínka, té tam muselo být zima ;-) Martinka dostala vyhubováno a Dana hned prala miminku dupačky. Povídala,"To je hrozné, teď ještě budu prát oblečení i miminku, nejenom Vojtíškovi!" Elektronika miminka naštěstí přežila a Daně se podařilo ho i celkem slušně vyčistit. Jo jo, s dětmi se rozhodně nenudíme ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
25.12.2003
26.12.2003
27.12.2003
28.12.2003
29.12.2003
30.12.2003
31.12.2003
01.01.2004
02.01.2004
03.01.2004
- 
24.5.2007
