 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 05.02.2004
Vojtíškova první nemoc...Dnes po ránu se Dana odhodlala zatelefonovat paní doktorce a pověděla jí o Vojtíškově kašlání. Spolu se pak dohodly na odpolední návštěvě. Dana mi následně po telefonu vysvětlovala,"Kdyby byl Vojtíšek o něco starší, klidně bych mu nabídla nějaký lék, ale je ještě malinkatej!"
Sotva jsem přijel z práce, očekávala mě na chodbě oblečená Martinka, držící připravenou šu-šu Pavlínku v autosedačce. Martinka mi vysvětlovala,"Já si musím vzít Pavlínku sebóu. Nemůžeme ji nechát samotnou domá, brečela by!" Cestou do auta ještě povídala směrem k Pavlínce,"Teda ty si ale těžký mimino, kdo se s tebou má tahat!" Přesně tohle říkáme Vojtíškovi ;-)
K paní doktorce do ordinace nakráčela nejprve Martinka. Já mezitím svlékl Vojtíška a následoval je. Po vyšetření Martinky nám doktorka pověděla,"Martinka nemá nic na průduškách, podávejte jí tedy dále šumivé ACC 200!" Po Martince následoval Vojtíšek. Doktorka i sestřička se nad ním jen jen rozplývaly a komentovaly jeho velikost,"Tedy Vojtíšku, ty jsi ale velkej kluk!" Vojta se nechal vyšetřit i když v jednu chvíli málem natahoval k pláči. Doktorka povídala,"Vojtíšek také nemá žádný nález na průduškách. Nemoc se mu prozatím pouze rozjíždí. Říkáte že kašle spíše sušeji než Martinka? Tak to mu předepíšeme sirup Silomat!" Paní doktorka nás ještě upozornila, že se na sirup připlácí. Skutečně, rovnou stovku. Pouze dvacet korun hradí pojišťovna. Hlavně aby Vojtíškovi pomohl :-)
V souvislosti s předchozím odstavcem Dana odvolala víkendovou návštěvu u babičky a dědy. Jak jsem psal již minule, měli jsme přijet pouze sami, neboť obě neteřinky postihla nějaká nepěkná střevní chřipka. Jak vidíte, zůstáváme doma i my :-(
Cestou od doktorky usnuly obě děti vzadu v autě. Chtěl jsem vytáhnout Vojtíška jako prvního, jenomže namísto toho jsem se začal smát. Martinka odfuňovala, Vojtíšek jakbysmet a do toho nejhlasitěji oddychovalo miminko Pavlínka. Vojtíšek se během přenosu neprobral a nejvíce mě překvapila Martinka. Nechtěla se nechat probudit, proto jsem ji přenesl spící až na chodbu. Něco podobného se stalo v jejím životě úplně poprvé. Doposud se nám ji spící nikdy nepovedlo přetransportovat. Po položení na botníkovou lavici se uvelebila oblečená a obutá pěkně naležato. Možná by se mi ji povedlo i vysvléknout, jenomže mi spadl kufr naplacato přímo za Martinčinu hlavičku. Probudila se a vykřikla,"Ha, de mám ty obrázky?!" Dostala je od sestřičky a já je měl zastrčené v kapse :o)
Vojtíšek se nám odpoledne zdál nějak povadlý, jenomže před večeří znatelně ožil. Martinka s ním blbnula, smáli se na sebe a hráli si. Zeptal jsem se Dany,"Tak co myslíš, vypadá Vojtíšek jako nemocné miminko?" Dana odpověděla,"Ani náhodou. Když ho tak pozoruji, proč jsme vlastně jezdili k paní doktorce?" ;-) Před vykoupáním jsem ještě Vojtíškovi změřil teplotu v zadečku a teploměr vykázal na displeji hodnotu 37,3oC. Po odečtení pěti stupňů nám vychází, že Vojtíšek nemá ani zvýšenou teplotu. Uvidíme, jak se jeho nemoc bude vyvíjet dále.
Verze pro tisk...
 06.02.2004
Martinka prodělala zánět středního ucha !! :-(Dnes v noci, přesněji řečeno k ránu se Martinka probudila s velikým brekem. Dana hned vyskočila a jala se Martinku utěšovat,"Martinko, copak je ti, copak tě bolí? Prosím nebreč, ať nevzbudíš Vojtíška!" Martinka brečela a nebyla schopná popsat, co ji vlastně trápí. Dana se tak příliš nevyspala.
Po celé dopoledne bylo na Martince znát, že něco není v pořádku. K velkému překvapení v deset hodin usnula na gauči, aby se záhy s velkým řevem probrala. Dana mi pak vysvětlovala,"Martinka mi sice nechtěla povědět co ji vlastně bolí, ale na druhou stranu - neustále si sahala na pravé ouško. Když jsem chtěla to samé provést já sama, uhýbala mi!" Z toho důvodu zatelefonovala naší paní doktorce. Doktorka však odpoledne neordinuje, proto Daně vzkázala,"Nechám Vám doporučení přilepené na dveřích, zajeďte s Martinkou na ušní!" Dana obratem zavolala mě,"Ahoj, můžeš okamžitě přijet domů? Pojedeme s Martinkou na ušní!" Co se dalo dělat, Martinka je přednější, proto jsem zanechal rozdělané práce a uháněl k domovu.
Martinka mezitím opět usnula na gauči. Zatímco jsem strojil Vojtíška, Dana ji chtě nechtě musela probrat. Martinka opět brečela a téměř nekomunikovala. Stejné to bylo i u paní doktorky. Do ordinace nakráčela pouze Martinka s Danou a já zůstal v čekárně s Vojtíškem v autosedačce. Z ordinace se za celou dobu neozval žádný křik a najednou se otevřely dveře. Z nich vyšla Martinka bledá jako stěna. Zavřela za sebou, najednou ji to natáhlo a první šavle z ní letěla na podlahu. Další jsme směřovali do umyvadla, kam jsem Marťu honem donesl. Poté Martinka prohlásila,"Už je to doblý, tatínku!" V autě mi pak Dana líčila, co se vlastně v ordinaci dělo. Doktorka se podívala Martince do pravého ouška. To však vypadalo zdravě. Zato v levém nalezla hotové boží dopuštění. Za pomocí nástroje vytáhla veliký mazový špunt. Hned ho komentovala,"Neměli byste Martince vůbec čistit ouška tampónky. Vidíte, tan maz se utemoval až dozadu. Ouška stačí vytírat na okraji, uvnitř se čistí samy!" Po odšpuntování ouška doktorka nalezla uvnitř nateklý bubínek. Nezbývalo nic jiného, než ho propíchnout. Doktorka Martince vysvětlovala,"Martinko, uvnitř žije zlý skřítek, který tě moc trápí. Musím ho takovým nástrojem vypíchnout!" Jak řekla, tak se stalo. Martinka statečně držela a ani nepípla. Svým chováním velice překvapila paní doktorku. Jako malý jsem podstoupil podobnou operaci nejméně třikrát a pokaždé mě museli držet alespoň čtyři doktoři a navíc i nějaké sestřičky. A toho křiku, co Vám budu povídat ;-))
Cestou od paní doktorky se Dana zastavila v lékárně, zatímco my s Martinkou a Vojtíškem počkali v autě. Právě v tu chvíli jsem Marťu vyfotil na titulní fotografii. Nevypadala moc dobře, viďte? Během odpoledne a podvečera se však její stav velice zlepšil. Jenom ty kruhy pod očičkama ne a ne zmizet. Martinka se ještě musí pořádně vyspinkat.
Doktorka nám předepsala následující léčbu - do zdravého ouška kapky Otobacid a do nosánku Otrivin spray. Martince se nesmí dostat voda do ouška a příští pátek se máme zastavit na kontrolu. Doktorka nám ještě poradila,"Aby se podobná situace neopakovala, je nutné Martince při rýmě vykapávat nosánek. Ty kapky nejsou až tak důležité kvůli rýmě, ale hlavně proto, aby se nic nedostalo do středního ucha. Zvláště pak, je-li Marťa na toto náchylná!"
V návalu událostí jsem tak nějak pozapomněl na Vojtíška - kašle stále, ale rýma ho tolik netrápí jako Martinku. Příště se budu Vojtíškovi věnovat více. Protentokrát si alespoň klikněte do fotoalba na novou fotku s komentářem ;-)
Verze pro tisk...
 07.02.2004
Děti trápí teplota... :-(Dnešní den strávily děti stejně jako ty předchozí doma. Nedá se nic dělat, Martinka i Vojtíšek jsou nemocní. Chcete znát jejich aktuální zdravotní stav? Pak pozorně čtěte. Martince po včerejším propíchnutí bubínku vytéká z levého ouška jakási tmavě zabarvená tekutina. Hlavně že se jí ulevilo. Po celý den vypadala čileji, ale odpoledne jí Dana naměřila zvýšenou teplotu. Martinka tedy dostala preventivně sirup Ibalgin. Teď večer, vykazuje teplotu 374C, což je stejné jako u Vojtíška. Na noc jsme dětem žádné léky na snížení teploty nepodávali, neboť se evidentně díky teplotě vypořádávají s nemocí samy. Dana hovořila navečer se švagrovou a obě dospěly k názoru, že toho bacila chytily děti postupně od sebe. To víte, vše se rozjelo po společném víkendu u babičky a dědy. Nejprve onemocněla neteřinka Petruška, po ní Martinka a naposledy Vojtíšek. Martinka měla z nich všech největší smůlu, neboť se jí ta rýma vrazila do ouška :-(
Vojtíšek je ze všech nemocí postižených dětí nejmladší. Však je na něm vidět, jak se brání ze všech sil. Vykašlává jako starý chlap, při dýchání píská a nebo pro změnu chroptí. Náladu však neztrácí. Plazí se po zemi ostošest. Když už jsem se zmínil o lezení po zemi - jistě namítnete, že by měl raději ležet někde v postýlce. To však neznáte našeho Vojtíška. Postýlka je mu malá a položíme-li ho ho do ní, omlátí se o tyčky. Prostě a jednoduše se obrátí na bříško a pak se snaží lézt. Dana se po ránu strachovala,"Já nevím, zdali bychom měli dávat Vojtíška vůbec na zem. Co myslíš?" Co můžeme dělat, přece ho nebudeme po celý den chovat ;-)
Jak vidíte na dnešní titulní fotce, Martinka vymyslela skvělou zábavu. Používá k ní Vojtíškovu hrající a na akumulátory jezdící lokomotivu. Chudák lokomotiva pak musí před sebou tlačit Vojtův nafukovací válec a zajíčka na kolečkách. Martinka se dnes moc bavila a prováděla sáhodlouhé výzkumy, co všechno je lokomotiva schopná utlačit :o)
Odpoledne jsem položil Vojtíška na koberec a lehl si vedle něho na bříško. Dana nás pozorovala a povídala,"Tedy, Vám to ale sluší!" Uff, nechápu, jak mohou děti vydržet takovou dobu v této poloze. Po pětiminutovém ležení se mi ozvaly svaly o jejichž existenci jsem doposud neměl ani tušení ;-) Abych Vám ukázal naše ležení, položil jsem digiťák na koberec a za pomocí samospouště nás vyfotil. Vojtíška však nějaké focení příliš nezajímalo, jeho jediným cílem bylo zmocnit se každou cenu přístroje ležícího před ním :o)
Mám tu pro Vás nové Vojtíškovo video. Podívejte se, jak se Vojta baví bubnováním na Martinčin bubínek. Připravuji novinku - zvláštní stránku se všemi doposud publikovanými klipy ;-)
Verze pro tisk...
 08.02.2004
Martinka přebalovala poslance. Nevěříte?... ;-)Vojtíškův ani Martinčin stav se přes noc příliš nezlepšil. Vojtíšek nechtěl ani příliš hamat mlíčko od maminky, proto si ho Dana položila vedle sebe na postel a nabídla mu bradavku. Vojtíšek průběžně půl hodiny tahal a jelikož bylo prso řádně nalité, celkem se přepil. Následne si vleže na bříšku odfoukl přebytky. Výsledkem jeho akce bylo řádně navlhčené prostěradlo. Vojtíšek se během blinkání zakuckal a nemohl ani popadnout dech, jak měl zahleněný krček :-(
Dana prohlásila,"Dnes bych nerada pokládala Vojtíška na podlahu. Přece jenom u země není příliš teplo. Co kdybychom maličko rozrovnali gauč a na něm vytvořili lezeckou plochu?" Souhlasil jsem a výsledek našeho snažení můžete zhlédnout na fotografii. Vojtíškovi se nové teritorium náramně zalíbilo a společně s ním se tam uhnízdila i Martinka. Bleskurychle nanosila na gauč většinu svých plyšáků. Mimo to si do rohu přenesla i postýlku spolu s miminkem chou-chou, tedy Pavlínkou. Martinka se o ni vzorně stará. Jde-li Dana přebalovat Vojtíška, Martinka popadne Pavlínku a už na Daně žadoníStejně jako dneska,"Maminkó, podáš mi plínku pro Pavlínku?" Dana jí většinou podá tzv. ARO plínku. ARO pleny mají v Makru a dle našich zkušeností se jedná o pleny na kratší dobu použití. Však jsou také hodně levné. Martinka popadla plínku a odběhla zpět za Pavlínkou. Jakmile ji rozbalila, prohlásila,"Musím tě pšebalít, ty náš poslanče!" Abyste rozumněli - Martinka v posledním slově použila namísto písmenka r, zcela jiné a to l. Správný výraz si doplňte sami ;-)
Martinka tedy přebalila pokakanou Pavlínku a už kárala k ní se plazícího Vojtíška,"On mi tó beréé! Nebér mi plínků pro Pavlínků. Já ji musím pšebalit!" Před Vojtíškem se musí mít na pozoru, neboť jemu opravdu nic neunikne, zvláště pak takovéhle zajímavé věci :o)
Děti před chviličkou celkem bez problémů usnuly. Je na nich vidět únava z nemoci. Oběma jsme v podvečer naměřili zcela shodnou teplotu 37,4oC. Vojtíšek ji má zvýšenou s největší pravděpodobností od té rýmy a u Martinky si nejsme zcela jistí, zdali to nemá od ouška. Ještě odpoledne jí z toho propíchnutého cosi vytékalo. Přitom dle slov doktorky na ušním by již nemělo. Ať tak či onak, zítra máme jet na kontrolu k pediatrovi a při té příležitosti navštívíme i doktorku na ušním. Bližší podrobnosti Vám sdělím zítra ;-)
Na závěr mi dovolte ještě jednu poznámku. O Martinčině hračkobadatelské činnosti jsem Vám psal již ve včerejším článku. Dnes jí nedala spát Vojtíškova jezdící plyšová želvička s želvátkem od Chicco. Jezdí za pomoci výkonného vibrátoru. Martinka ji po několika pokusech položila na Vojtíškovu tamburínu. Světe div se, vibrace dostaly řádnou zvukovou kulisu. Martinka mi povídala,"Podívej se, už je slyšet, želva jedna!" Následně svůj pokus vylepšila - položila želvu i s tamburínou na blánu bubínku. To byste měli slyšet ten hukot. Martinka skákala okolo a Vojtíšek s údivem sledoval hlasitě vibrující želvičku :o)
Verze pro tisk...
 09.02.2004
Vojtíšek se sám postavil...!!!Naše paní doktorka měla Vojtíška objednaného těsně před obědem na kontrolu. Martinka jela samozřejmě s námi. Již cestou autem, Dana přemítala,"Nejlepší by bylo, kdyby jsi nás vyhodil u doktorky a zajel s Martinkou na kontrolu s ouškama!" Jak jistě víte, Martince v pátek píchali levé ouško.
Zatímco Dana pospíchala s Vojtíškem v autosedačce na středisko(Musela téměř běžet, neboť venku zuřila sněhová vánice), my s Marťou zatím navštívili ušní ordinaci, nacházející se na zcela jiném místě. Martinka se opět zachovala velice klidně a nechala si od pana doktora nahlédnout do ouška. Já zatím referoval,"Martinka měla po celý víkend zvýšenou teplotu a ještě včera se nám zdálo píchnuté ouško mokvající!" Doktor nás však uklidnil,"Vše se zdá v pořádku. Bubínek sice ještě nemá správnou barvu, ale nikde nevidím zánět. Žádná antibiotika nebudeme nasazovat. Takže v pátek nashle na kontrole!" Martinka mi pak v čekárně vzrušeně vykládala,"Tatínku, ale tam nebylá paní dotorka jako minulé, tam byl pan doktór. Oni se sčídaj, víš? Žádnej zlej sklítek mi dnes do ouška nevlez, takže žádnýho mi nemusej vypichůvat!" Pokud nevíte souvislosti, přečtěte si páteční článek z 5.2.2004 ;-)
Jste zvědaví, jak mezitím dopadl Vojtíšek u paní doktorky? Stihli jsme se s Martinkou vrátit právě v okamžiku, když vycházeli z ordinace. Dana mi hned vysvětlovala,"Vzhledem k tomu, že se Vojtíškův stav nelepší, doktorka mu předepsala antibiotika. Bude je brát po osmi hodinách!" Abyste to věděli, antibiotika se jmenují Ospamox a jedná se, jak jinak, než o roztok. Mimo to bere Vojtíšek navíc Mukosolvan kapky, neboť se nad sirupem značně oškleboval. Už aby mu bylo lépe. Moc ho litujeme, když vidíme jak se trápí. Dospělý člověk párkrát zakašle a hleny jsou venku, jenomže Vojtíšek něco podobného ještě neumí :-(
Dnes jsem se maličko zdržel v práci. Příjezd však nepatřil mezi právě ty nejjednodušší. Podobně jako se museli sedláci cestou domů prokousat kaší(V pohádce Hrnečku vař), já se proházel novou sněhovou nadílkou. V kuchyni mě vítala značně zdrchlaná Dana,"Tak si to představ, Martinka se mi po poslední lžičce jogurtu poblinkala. Natáhlo jí to a malá katastrofa byla na světě. Pro představu - zkus si hodit otevřený kelímek jogurtu na podlahu, tak z výšky metru a půl. Asi takhle to tu vypadalo. Zatímco jsem uklízela, Vojtíšek vedle křičel a křičel, až z toho křičení ochraptěl!" Je to tak, Vojtíšek následně povídal, jako by mutoval ;-)
Na závěr tu pro Vás mám novinku - Vojtíšek se během lezení po své rozloženě-gaučové opičárně poprvé a sám postavil. Ještě se ani neumí posadit a teď tohle? ;-) Pro bližší informace a fotku si klikněte na odkaz do fotoalba :o)
Verze pro tisk...
 10.02.2004
Vojtíšek prožil náročnou noc...V noci na dnešek se Vojtíšek mockrát s křikem probouzel. Nelze se mu divit, vždyť nemohl pořádně dýchat kvůli celkovému zahlenění. Dana s ním chodila a houpala ho v náručí bez větších výsledků. Ještě že se dnes udělalo Vojtíškovi lépe a také po celý statečně vykašlával. Jediné čemu se moc a moc brání je braní antibiotik. Po ránu se mu Dana snažila vpravit jednu dávku do pusinky lžičkou. Vojtíšek ji celou vyprskl na podlahu. Dávkování antibiotik nemusí být naštěstí zase tak přesné. Proto Dana přikročila k razantnější metodě podávání - a sice k injekční stříkačce. Po koupání jsem Vojtíška podržel a Dana mu vstříkla lék skrz pevně sevřené rty. Hned mi povídala,"Asi bych tě tady potřebovala po celý den. Když mám to samé provést sama, je to boj!"
Jak jsem Vám psal již včera, Vojtíšek nám ochraptěl. Jeho hlasové problémy se během dneška ještě více prohloubily. Což o to, brečení mu jde celkem bez problémů, ale má-li promluvit, jeho slabiky znějí značně podivně. Spíše vydává zvuky jako malé opičátko a prokládá je svým oblíbeným repertoárem,"Ta ta, te ta!" Dokáže také napodobit námi řečené slovo, lépe řečeno intonovat. Jako dneska - Dana se ptala Martinky,"Dáš si k večeři květáček?" Vojtíšek mezi svojí řečí pověděl zcela zřetelně něco, co znělo jako,"Vě á ek!" Dana jeho snažení okomentovala,"Podle Vojtíškova projevu by se zdálo, že bude brzo mluvit. Zdání však většinou klame, proto uvidíme!" ;-)
Vojtíšek si i dnes hrál na svém hracím koutku vytvořeném z gaučových matrací. Martinka se tam samozřejmě musela vejít také. Hrála si s Vojtíškem, půjčovala mu svoje hračky, utírala oslintanou pusinku, zvedala ho do sedu a nebo objímala. Právě ty posledně jmenované projevy lásky Vojtíškovi občas vadí. Martinka ho tím fyzicky omezuje a Vojtíšek se brání křikem. Jinak si spolu bez problémů vyhrají :o)
Dana mi odpoledne povídala,"Tak si to představ, Vojtíšek se opět stavěl o gaučový polštář. Prostě a jednoduše ze sedu!" Po dobu mé přítomnosti nic podobného neprovozoval, ale předvedl mi na oplátku zvednutí se na nožičky z polohy na bříšku. Podsunul nožičky pod sebe, ručkama se chytl za polštář a pak zvedl. Sílu má, to je zřejmé na první pohled. Jak vidíte na titulní fotce, Vojtíšek se zvedal za účelem kontroly obsahu stolu. Asi budeme muset začít přemýšlet, co na stolku můžeme zanechat. Vojtíšek se pohybuje stále dokonaleji :o)
Martinka již vypadá celkem zdavě a teplota jí konečně ustoupila. Až do pátku si však nesmí máčet ouška(Hlavně to levé, propíchnuté). Jenomže včera potřebovala nutně umýt vlásky. Ale jak? Dana vymyslela postup a já ho pak aplikoval. Do oušek stačilo vložit kousky vaty a přelepit je náplastí. Opatrným poléváním pomocí kelímku se jí voda dovnitř nedostala. Pro Martinku bylo celé mytí náramně zábavné. Už to tak vypadá, že bude vyžadovat zalepení oušek při každém mytí hlavy ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
11.2.2004 8:19:11 Lucka vrad(zavinac)volny.cz
Mám pro Vás (pro Vojtíška) radu na chrapot a zahlenění - mým dcerám pomáhala a pomáhá Vincentka. Jen nevím, jak ji do Vojtíška vpravit - my jsme ji přidávali do nápojů 1:1, ale Vojtíšek asi kromě mateřského mléka nic nepije... | |
 11.02.2004
Hádejte, víte kdo se poprvé posadil ?Na úvod reaguji na poznámku naší věrné čtenářky - Vojtíšek již pije i něco jiného než jenom mlíčko od maminky, ale Vincentku bychom mu raději nepodávali. Dana ji dostala předepsanou v těhotenství a nevypila ani celou jednu láhev. V případě Vojtíška máme veliké problémy vpravit mu do pusinky podstatně chutnější a sladší věci. Tím mám na mysli například antibiotika Ospamox. Vojtíšek dnes dostával svoji dávku ve čtyři hodiny odpolední. Já ho pevně držel, Dana ho levačkou jistila a volnou pravačkou se mu snažila vstříknout tekutinu do pusinky. Vojtíšek se cukal, vzpíral a nakonec celou dávku chtě nechtě pozřel. Chudáček, my ho nechceme trápit, ale nevíme jak jinak ho přemluvit. Martince stačí celou věc vysvětlit a lžičku s lékem spolkne bez problémů. Většinou ;-)
Vojtíšek se odpoledne úplně sám posadil. Pravda, nevybral si právě nejjednodušší metodu, ale i přesto byl velice úspěšný. Plazil se na bříšku po své hrací gaučové opičárně a najednou ho zaujala Martinčina lahvička na stolečku. Vyškrábal se přes polštář do stoje a snažil se na lahvičku dosáhnout. Bezůspěšně. Poté ho zaujal Michal z Kouzelné školky. Vojtíšek otočil hlavičku směrem k televizi a opíraje se ručičkou o polštář, přešel plynule do sedu. A je to, teď už mu jenom zbývá naučit se chodit ;-)
Ptáte se jak se cítí Martinka? Dle zběžného pohledu skvěle. Vždyť si k večeři sama namazala tři palačinky marmeládou, z nichž snědla dvě a půl. To je na Martinku velice slušný výkon, nemyslíte? Vojtíšek nás během večeře pozoroval ze své sedačky a kousal dřevěnou kostku. Dlužno podotknout, že kostka je vyrobena z měkkého dřeva, tudíž se Vojtíkovi dobře kouše ;-) Hrozní rodičové, viďte? Před nedávnem píši o Vojtíškově konzumaci dětských sušenek Plasmon a teď tohle! Nedivte se, s postupující Vojtíškovou nemocí se zhoršovala i jeho chuť k jídlu. Zatímco první dny dokázal zhamat sušenku celou, předevčírem si ji napatlal na obličejíček, oblečení, stůl a židličku. Jedině tak bryndáček vyvázl relativně neposkvrněn :-)
Sotva jsme dojedli, Dana nabídla Vojtíškovi čajíček přímo z hrnečku. Pro upřesnění - opravdu z běžného hrnečku bez sacího víčka. Vojtíšek bumbá překvapivě dobře. Jenom kdyby se přitom nesnažil bouchat ze všech sil do hrnečku. Pokud mu nedržíme ručičky, čaj cáká všude kolem :o)
Po večeři si Martinka uklízela svoje hračky(Přesněji řečeno, snažila se ;-) ) a Dana na ni najednou zavolala,"Martinko, pojď si pro vitamín!" Martinka odběhla a po chvíli se vracela s cucací multivitamínovou tabletou v pusince. Na celé kolo mi sdělovala,"Podívej tatínku, mám ten provitamín!" :-)
Tak si to představte, další osobu z naší rodiny postihla ona nepříjemná nemoc. Nebudu Vás déle napínat, jedná se o moji maličkost. Trpím, ale do práce musím ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
12.2.2004 7:39:35 Dana s Bryankou
Vzpominam si moc dobre, jaky to byl kumst dostat medicinu do skvrnete jakym je Vojtisek. Taky jsme to zkouseli s injekcni strikackou - to byl uplny horror. Pak jsem objevila v lekarne genialne primitivni pomucku. Jedna se o malou lzicku s dutym drzadlem. Lek se naleje otvorem do drzadla lzicky. To znamena at miminko sermuje rucickama jak chce, nic se nerozlije az do momentu, kdy je lzicka zasunuta do pusinky. Bryance jsem dala par lzicek nejake kasicky a pak soupla medicinku. Netvrdim, ze to funguje na 100%, ale vcelku to slo. Nevim jestli tu lzicku dostanete koupit v Cesku(moje maminka ji zatim nevidela - ale my jsme z maleho mesta ..) Faktem je, ze je to pomoc uplne nuveritelna ! Radku, rada vam lzicku poslu - jenom nevim vasi adresu.
Preju vsem dohromady rychle uzdraveni. Jenom chudak Dana si nemuze dovolit omarodit - to zname . . .
Zdravi verni priznivci Dana, Jesse i Bryanka | |
 12.02.2004
Vojtíšek předvedl první správné lezení...Děkuji věrné čtenářce Daně za radu - Vojtíšek si na braní antibiotik ze lžičky s největší pravděpodobností pomalu zvyká. Jak jinak si vysvětlit, že o půlnoci spolkl celý obsah lžičky bez problémů a dnes odpoledne jsem mohl na vlastní oči spatřit v podstatě to samé. Jenom dopoledne to bylo o něco slabší. Dana se mě navečer ptala,"Tak co myslíš, jako osoba vidící Vojtíška pouze odpoledne a navečer - zlepšuje se jeho stav, nebo nezlepšuje?" Podle mého se zlepšuje, vždyť Vojtíšek řádí ostošest a hlavně tolik nekašle. I když se odpoledne praštil při pádu o skříňku a pak se nadechoval a nevydal ze sebe ani hlásku. Tak to vidíte, ani vykřičet se nemůže ;-)
Zato před koupáním si Vojtíšek povídal. Rozbalil jsem ho a zatímco se napouštěla voda, Vojta mi spokojeně povídal,"Tatata, tatata, tata, tata!" Přišla Dana a já se Vojtíška znovu zeptal,"Říkáš Vojtíšku táta?" Vojtíšek se na mě zahleděl a pověděl nejprve šeptem a pak i pěkně nahlas,"Tata, tata!" Ohlédl jsem se na Danu,"Slyšíš?" Dana suše odpověděla,"Já vím, že to povídá!" Ještě by se mohl naučit maminku, nebo ne? ;-)
Jak vidíte na první fotce, Dana zkoušela Vojtíška postavit po vyspinkání v postýlce. On má totiž matraci na jedné straně výše. Vojta stál na té nižší straně a náramně se mu stání líbilo. Dana mi povídala,"Podívej se, na druhé straně by mohl již vyskočit ven. Převrtáš kolíky, aby mohla být matrace nastavena o něco níže?" Žádný problém, již se stalo a Martinka mi při práci pomáhala, tedy alespoň slovem :-)
Daniny obavy o Vojtíškovu bezpečnost se během podvečera ještě zvýšily. Jak již jistě víte, Votíška pokládáme poslední dny do ohrádky tvořené rozloženým gaučem a obloženou polštáři. Vojtíšek se opět sám stavěl a předváděl bravurní obcházení polštářů s opatrným přehmatáváním si z jednoho na druhý. To víte, polštáře Dana zajistila proti odsunutí stolečky a Martinka si na jednom konferenčním stolku rozložila svoje věci na malování. Vojtíšek došel až k ní a už třímal v ručičce jednu pastelku. Martinka si tak musela bránit svoje hračky před Vojtíškem. A to je pouze začátek ;-)
Martinka již vypadá zcela zdravě. Zítra jedeme k paní doktorce na ušní, aby skoukla stav Martinčina propíchnutého levého ouška. Martinka by již potřebovala jít alespoň na chvíli ven. Však dnes Dana komentovala její řádění,"Tedy Martinko, měli jsme tě dnes asi poslat do školky. Vždyť řádíš jako z divokých vajec!" ;-) Měla naprostou pravdu, neboť sotva se Vojtíšek během dne něčím zajímavým zabavil, Martinka stála v tu chvíli u něho a hračku mu brala z ručiček. Vojtíšek se samozřejmě hned rozbrečel.
Jste zvědaví na další dnešní novinku? Jak se Vojtíšek neustále na gauči stavěl, tak ho Dana položila na zem. Představte si to, Vojtíšek začal hned lézt. Ještě před několika dny se plazil. Mometálně zvedá nožičky pod zadeček a synchronizuje s nimi ručičky. Lezéé! ;-))
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
13.2.2004 6:49:20 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Vojtíšek už lezéé! Prohlédněte si jeho nové video. Natočil jsem ho pro Vás ve zmenšené velikosti, čímž se do velikosti souboru necelých 1MB vešlo 11 sec. videosekvence :-) |
13.2.2004 7:39:22 Martina
Tak jsem zvitezila na zaludnostmi Macintoshe a konecne si video prohlidla. Nevim proc, ale tentokrat jsem mela problemy. Az QuickTime Player to zvladnul. Predtim jsem vsechny videa videla v pohode. Radku, Vojtisek je zlaty.. a jak se snazi. Clovek rychle zapomene kolik i to lezeni nekdy da prace ;). Mejte se moc krasne a pozdravuju Danu, Martinku a vsechny ostatni. | |
 13.02.2004
Nikdy, neříkej nikdy... ;-))Dnešní dopoledne se měla Martinka objevit na kontrole s ouškama. Je to přesně týden, co jí hodná paní doktorka vypíchla z ouška zlobivého skřítka, jenž jí tam tropil bolavou neplechu. Naše paní doktorka si zároveň objednala Vojtíška, aby se ujistila, zdali jeho léčba zdárně pokračuje.
Dana již cestou vymyslela plán,"Vzhledem ke skutečnosti, že Vojtíšek právě spinká, já půjdu k ušnímu lékaři s Martinkou sama. Ty zatím počkej u auta, aby se Vojtíšek pěkně prospal!" Žádný problém, na ušním stejně Martinku pouze prohlédli a konstatovali jediné - Martinčin zánět středního ouška je ten tam a bubínek se jí zdárně hojí. Zatímco Vojtíšek chrupal ve své sedačce, já vyhlížel holky a také se mi je podařilo těsně u auta vyfotografovat na titulní fotografii ;-)
Následoval přesun vozem o pár stovek metrů dále. Po celou dobu čekání na holky jsem pozoroval auta vyjíždějící z parkoviště. Abyste byli v obraze - na výjezdu je jediná dopravní značka. Přikázaný směr jízdy směrem doprava. To byste nevěřili, kolik aut je schopno jet doleva jednosměrkou. Však jsem Daně povídal,"Vidíš to? Já bych takhle nikdy vědomě nejel!" Dana mi připomněla jízdu jednosměrkou někdy před třičtvrtě rokem, ale to právě změnili dopravní značení. Však jsem zaplatil tenkrát pouze stovku, neboť v autě seděla těhotná Dana s Martinkou. Pro článek si kliněte ZDE ;-)
Příběh má pokračování - ke středisku v němž sídlí naše paní doktorka vedou dvě cesty. Většinou jezdíme z druhé strany a znáte to - zvyk je železná košile. Blikám doleva a najednou zjišťuji, že je s této strany zakázané odbočování doleva. Není divu, vždyť před námi se nachází ostrá pravotočivá zatáčka. No nic, přece to nebudeme objíždět, říkám si v duchu a šmik, střihám to rovnou doleva. Dana nelení a škodolibě prohlašuje,"Já myslela, že by jsi nikdy záměrně a vědomě předpisy neporušil!" No jo, není divu, vždyť je pátek třináctého! Grrr!! Alespoň se mám na co vymluvit, nemyslíte?? ;-))))
Paní doktorka pořádně prohlédla Vojtíška. Sotva si ho poslechla stetoskopem, povídala,"Hmm, Vojtíškovi se nemoc dostala i na průdušky. Berete ta antibiotika již více než týden?" Ne, né, od pondělí. Doktorka pokračovala,"Ahá, tak to je v pořádku, Vojtíšek se bude z nemoci dostávat přibližně čtrnáct dní!" Dana si jen povzdychla. Zato Martinka může jít již zítra se mnou ven. Moc to potřebuje, vždyť za celých čtrnáct dní nevystrčila nosánek z domu. Zatímco Dana popisovala paní doktorce Vojtíškovy fyzické dovednosti(Doktorka řekla Daně jedinou radu,"Co naděláte, cihlu mu na krk nepověsíte ;-) ), já Vojtu odnesl do čekárny a jal se ho oblékat. Martinka přišla za mnou a žadonila,"Tatínku, já bysem chtělá, aby měé paní dotorká taky poslechlá jako Vojtů!" Doktorka vykoukla, ale Martinku mírně zklamala,"Martinko, ty jsi úplně zdravá holčička, já si tě poslechnu až někdy příště, ano?" Martinka souhlasila :o)
Doma pak Dana položila Vojtíška do postýlky. Má ji v obyváku připravenou pro nenadálé situace, aby Vojta někam nespadl. Jenomže milý Vojtíšek se ze sedu takhle krásně postavil a vydržel hodnou chvíli, než si řízeně hrcnul zpět na prdelku.
Vojtíšek nám během podvečera předvedl celou škálu svých nových pohybových schopností. Ponejvíce bral Martince její různé věci ze stolků. Martinka mu hračky brala a následně domlouvala,"Vojtíšku, seš hodnej, ale já tě nemám ráda když brečíš!" :o)
Verze pro tisk...
 14.02.2004
Vojtíšek hovoří miminkovskou řečí...Čerstvě probuzeného Vojtíška nečekalo v osm hodin nic jiného, než podávání antibiotik. Zatímco o půlnoci si nechá vstříknou celou dávku do pusinky bez odmlouvání, přes den je situace podstatně horší. Jak vidíte na fotce, Dana drží Vojtíška zuby nehty a snaží se mu pomocí injekční stříkačky vpravit dávku do pusinky. Odpoledne Vojtíšek vynalezl novou metodu, jak Daně aplikaci léku ještě více ztížit. Prostě a jednoduše ho nepolyká. Vyprskává obsah pusinky ven a Dana mu pak prstem stírá lék zpátky dovnitř. Dá to sice práci, ale Vojtíšek nakonec dostane, co potřebuje ;-)
Odpoledne měla přijet babička z Hradce. Martinka se oblékla do kombinézy a po čtrnácti dnech strávených v nemoci doma konečně vyrazila na procházku. Byla celá unešená ze sněhu. Dnes se ale teploty pohybovaly nad bodem mrazu a tak sněhová pokrývka řádně navlhla. Cestou na zastávku Martinku zaujal jeden smrček ve školce. Hned se k němu hnala a podrobila jeho kmen důkladnému zkoumání. Následně referovala,"Tatínku podívej, tendle smrček je nějakej divnej. Jak to, že sou na něm lístečky?" Měla naprostou pravdu, vždyť si vykládáme, že jehličnaté stromy mají na sobě pouze jehličí. Já však Martinku uklidnil,"To jsou Martinko spadané lístečky z támhle toho listnatého stromu!" Že je ale všímavá, viďte? ;-)
Po návratu domů i s babičkou, předváděl Vojtíšek celé odpoledne velice hodné miminko. Nekňoural, vydržel v klidu ležet na zádíčkách a hrát si. Ukázal babičce i svoje vstávání s následným přechodem do sedu. A těch slov, co napovídal. Evidentně se mu ulevuje a hlavně vrací vykřičený hlásek. Při pravidelném koupání mi dokonce povídal celé věty. Sotva jsem Vojtíška svlékl, začal a pusinka se mu nezavřela,"Ď ď ď, tata, huuu, atata, deda, teta, teta, ííí, taty tata deda, gaga, eeee!" Jisté je, že hovořil nějakou miminkovskou řečí, kterou bohužel neovládám. Přitom mi chtěl povědět něco velice důležitého a já mu vůbec nerozumněl. Připadal jsem si jako tenkrát ve Švédsku, když se tam ve firmě všichni bavili anglicky a já uměl pouze slovíčka yes, no, maybe, day a lunch. Ač jsem napínal uši sebevíc, nepomáhalo to ;-)
Na dnešní den připadlo Martince podvečerní mytí. My se totiž koupeme pouze obden, jinak si Marťa vyčistí zoubky a umyje obličej. Bezprostředně po umytí mi Martinka začala napínavě líčit,"Až bude maminka babičkóu, já budu maminká a to budé strašná legracé!" Zeptal jsem se jí,"Martinko, copak budeš mít, když budeš tou maminkou?" Martinka nezaváhala ani na chviličku,"Já budu mít miminká, já bysem chtělá taky takový dvěé, jako má paní učitelká, já je budu krmit mlíčkem!" Tak to vidíte,jaké může mít starosti tříletá holčička. Navíc by chtěla dvojčátka, neboť paní učitelka ze školky je má také :o)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
05.02.2004
06.02.2004
07.02.2004
08.02.2004
09.02.2004
10.02.2004
11.02.2004
12.02.2004
13.02.2004
14.02.2004
- 
24.5.2007
