 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 15.02.2004
Vojtíšek vylezl již i na stůl...Po obědě jsem Martinku vytáhl na hodinovou procházku po zasněžené krajině. Zamířili jsme směrem do kopce, k lesu. Martinka mi povídala,"Támdle to je, co padnul koníček a já sem padla do sněhů!" Měla naprostou pravdu, před Vánocemi roku 2002 jsem nesl Martinku za krkem na koníčku. Jenomže mi ujely obě nohy na ledu a já chránil hlavně Martinku. Spadl jsem na zadní část těla a Martinka následně žuchla z celkem malé výšky měkce do sněhu. Stálí čtenáři jistě vědí o čem hovořím, vždyť jsem celou událost tenkrát popisoval. I to, že jsem se po celé Vánoce nemohl hýbat kvůli naražené páteři ;-)
Dnes se podobná situace naštěstí neopakovala, neboť Martinka již ťapala po svých. Došli jsme až do lesa, kde Martinka obdivovala mladé smrčky ozdobené pravděpodobně dětmi. Visely na nich jablíčka a i jiné mlsy pro lesní zvířátka. Pak jsem Martince ukazoval stopy zvířátek. Na otázku,"Poznáš Martinko tyhle stopy?" Martinka nezaváhala ani na vteřinu,"To bylo prasátko, divoký! Já bysem ho moc ráda chtělá vidět!" Mno, divočák to nebyl i když se prý v tomto lese vyskytují :o)
Procházka Martinku natolik zmohla, že po návratu domů nezvykle žadonila,"Já bysem chtělá rohlíček s obyčejným máslíčkem!" Rohlíček u nás v neděli nenaleznete, proto se musela spokojit s půlkou krajíce chleba. Martinka si vzala vše na tácek a šup se svačinkou na konferenční stolek vedle Vojtíškova lezení. Co na to Vojtíšek? Zpozorněl a postavil se bleskurychle vedle stolečku. Jak vidíte na titulní fotce - Martinka jen tak tak stihla zachránit tácek a rozloženou šunčičku. A to Vojtíšek zrovna nevylezl na stoleček jako dopoledne. Chcete vědět podrobnosti? Dopoledne si Martinka na stejný stoleček položila talířek s mandarinkou a kiwíčkem. Vojtíšek se postavil a natáhl přes gaučový polštář položený u stolečku. Vylézt přes něj na skleněnou desku stolu se pro Vojtu stalo dílem okamžiku. Martinka v tu chvíli již zdrhala s talířkem do bezpečí. Dana událost okomentovala,"Jak jsem se zpočátku Vojtových aktivit děsila, teď jsem v podstatě v klidu. Asi si zvykám!" :o)
Navečer jsem chtě nechtě musel zajet do firmy, nahrát program do řídícího systému výrobní linky(Telefonovali mi). Dopoledne tam totiž vypadl proud. Po návratu Vojtíšek seděl na rozloženém gauči a bavil se s Danou. Jakmile však zahlédl moji tvář, jeho pusinka se roztáhla v širokém úsměvu a pověděl mi,"Tata, tata!" Tak tedy nevím, bylo to úmyslné, či nebylo? Ať tak či onak, potěšil mě ;-)
Vojtíšek měl za celý den řádně rozkecáno. Pusinku nezavřel a mezi srozumitelné slabiky stále patří tata a deda. Úplně nejlépe se mu hovoří během hopsání na gaučovém polštáři. Ten je totiž vybaven pružinovou matrací a tak na ní Vojtíšek skáče jako na trampolíně. Pokud chcete vidět vidět Vojtíškův výstup v reálu, klikněte si na jeho odpolední video. Je opět natočené v malém formátu, kvůli snížení přenosových nároků. Vojtíšek během skákání i pěkně artikuloval, proto si otočte volume směrem doprava ;-)
Závěrem mi dovolte poznámku k našemu aktuálnímu zdravotnímu stavu - Martinka je, zdá se v pořádku, Dana jakbysmet a Vojtíšek se také každým dnem zlepšuje. Jenom já stále nemohu pořádně mluvit. To mi dělá vrásky na čele, neboť jdu zítra do práce a potřebuji řešit problémy s cizí firmou na výrobní hale, kde hladina hluku dosahuje téměř 90 dB :-(
Verze pro tisk...
 26.5.2006
Dnešní ministerská návštěva naší obce...Dnešní den byl pro naši milou obec velice vyjímečný. Navštívil nás jeden nejmenovaný ministr a to bylo slávy. I my
se navečer dostavili na fotbalové hřiště, místo to posledních chvil a loučení. Dali jsme si jedno sponzorované
pivo(To další už bylo za plnou cenu) a dětičky se rozběhly za kamarády ze školky. Respektive Martinka.
Vojtíšek si přece jenom nemá se staršími školkovými kolegy co říci. Zato o Martinku se zajímali potenciální dva
nápadníci. Soutěžili o ni v závodě, kdože vyhrabe větší díru do pískového doskočiště. Kdo vyhrál, to nevím. Já se totiž
kolem mihl pouze náhodou, šel jsem totiž na malou stranu ;-)
Ministr odjel a my strávili podvečer s kamarády. Není tedy divu, že píši dnešní článek značně "pod vlivem". Co se
dá dělat. To jsou ty krásné vesnické slavnosti. Dana posléze odběhla domů smažit lívance k večeři, a na kuchyňské
lince jí čekal hrnec, jako z pohádky Hrnečku vař. Prostě a jednoduše, s těstem na lívance přetekl.
Vzhledem k celkovému zpoždění se dětičky dostaly do postýlek až někdy o půl deváté. Není tedy divu, že ješte po
deváté nespinkají. Právě před chvílí tu stepovala po mé pravici Martinka a žadonila,"Tatínku, pustíš nám nějakou
pohádku? Dokud nám ji nepustíš, tak si nepůjdeme stlát postýlky!" Já si však kladl dosti podstatnou otázku,"Martinko,
dokud nezalehnete do postýlek, tak vám žádnou pohádku nepustím!" A víte, že to zafungovalo? Velice vyjímečně. Jinak
nás děti momentálně příliš neposlouchají ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
15.02.2004
26.5.2006
- 
24.5.2007
