 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 16.02.2004
Vojtíšek odmítá léky na lžičku...Dana naměřila hned po ránu, Vojtíškovi maličko zvýšenou teplotu. Že by se jeho stav horšil? Nene, nelekejte se. Vojtíšek vypadá, alespoň dle mého subjektivního dojmu již dobře. Uvidíme na kontrole u paní doktorky, máme se tam objevit ve středu. Už aby mohla jít Dana s dětmi ven, vždyť u nás pomalu propuká ponorková nemoc ;-)
Vojtíškovi i přes odeznívající nemoc stále chutná. K obědu zhamá bez problémů minimálně stopadesátku zeleninové polévky s masíčkem. Navíc se dokrmí mateřským mlíčkem, takže rozhodně nestrádá ;-) Jenom s léky podávanými na lžičku je prozatím konec. Naštěstí je Vojtíšek již nepotřebuje. Vše začalo s hořkými kapkami na kašel Mucosolvan. Vojtíšek totiž dostává po vykoupání první lžičku s rozdrcenými prášky na zoubky - Zymafluor, rozpuštěnými v čaji. Následuje druhá lžička s mateřským mlékem a Infadinem. Jako třetí mu Dana do otevřené pusinky šoupla kapky na kašel s mlékem. Vojtíšek se pokaždé příšerně zaškaredil a dávku spolkl. Jenomže se najednou šprajcl a teď každou podávanou lžičku testuje. Nejprve přivřenými rtíky procedí ochutnávku. Pokud se mu zdá vše v pořádku, otevře pusinku na zbytek. Běda však, chtěli-li jsme mu podat kapky na kašel. Pusinku držel na zámek. Nezbylo nic jiného, než použít menší násilí ;-) Dana se již dopředu těší na očkování proti obrně na lžičku ;-)
Martinka si měla před Večerníčkem uklízet svoje vlastní hračky. Namísto toho se uchýlila do kouta a jala se přendávat poklady z batohu, do kočárkové tašky. Dana ji upozornila,"Martinko, pokud nebudeš uklízet hračky, tatínek je sbalí a dá do tašky!" (Abyste to věděli, hračky v tašce by si odnesli čerti do pekla ;-) ) Martinka se pustila honem do úklidu. Jenom nafukovací balónek zůstal ležet na koberci. Proto jsem ho zvedl ze země. Martinka hned křičela,"Balónek nemůžeš dát čertům, ždyť by jim prasknul v peklé, prasknul by jím!" :o)
Martinka se po umytí u postýlky převlékala do pyžamka. Zula si bačkory a po chvíli jednu pokládala na radiátor. Udiveným hláskem konstatovala,"Ona je nějaká divně mokrá, ta botá!" Zeptal jsem se jí,"Jak se ti mohla ta bačkůrka namočit, Martinko?" Martinka nevinným hláskem odpověděla,"Nóó, v tom nočníku bylo maličko čůrání a ona tam maličko padla ta botá!" Úplně sama, že ano? :o)
Vojtíšek dnes usnul Daně při kojení a pak rázem procitl, když si chtěl s největší pravděpodobností odříhnout. Z odříhnutí se vyklubalo rázné odblinkutí a Vojtíšek se zcela probral. V postýlce pak řádil, otáčel se na bříško, hlavou se narazil až do tyček, bavil se nahlas, prostě nějaké spaní ho vůbec nebralo. Začal jsem mu proto domlouvat( Dana se právě sprchovala),"Vojtíšku, spinkej, všechny děti už dávno spí!" Zpod peřiny za mnou se však ozval Martinčin protestující hlásek,"Nené, to není pravdá, já taky nespím, hihihi!" Dostala mě ;-)
Verze pro tisk...
 17.02.2004
Vojtíšek se dokáže postavit vždy a všude...dnes jsem se vrátil z práce o něco dříve. Hlavně proto, aby Dana mohla jít konečně na procházku. Však mě u dveří již vítala Martinka a radostně křičela,"Já du véén, s maminkóů!" Holky odešly a já zůstal doma, hlídat v ložnici spícího Vojtíška.
Dana mi popisovala,"Položila jsem Vojtíška na zem a to se děly věci. Nejprve objevil Matinčinu bedýnku s hračkami. Raboval ji a tvářil se naprosto spokojeně. Následně se postavil ze země u konferenčního stolku. Já ho spatřila až když stál, ale Martinka to viděla!" Martinka se hned přidala se svým líčením,"Votíšek se chytnul tady dolé, pak nahóže a už tady stál. Tahlé to udělál!"
Vojtíšek mi své postavení se u stolku předvedl těsně po svém probuzení. Já totiž chvíli pracoval na notebooku nacházejícím se právě na konferenčním stolku. Sotva okololezoucí Vojtíšek zahlédl počítač, cosi radostně vypískl a raketovým tempem vyrazil směrem k vyhlédnutému cíli. První nadzvednutí provedl o moji nohu, pak se přitáhl za desku stolečku a už radostně bušil do klávesnice. Já byl v pohodě, aby také ne, vždyť se klávesnice nacházela v uzamčeném stavu. Jenomže Vojtíšek nasadil obě ručičky a povedlo se mu zmáčknout dvě správné odemykací klávesy. Tak to tedy ne! Vojtíšek se rázem ocitl na koberci, kam jsem ho posadil ;-)
Po čtvrté hodině se holky vrátily z procházky a Martinka si začala hrát s Vojtíškem. Prohlížela si jeho hračky a najednou zpozorněla při uchopení válcovité řehtačky,"Podívej, tatínku, todle je takovej váleček. Ten by mohla tlačit lokomotivá!" Hned skočila na zem, položila řehtačku tamtéž a za ní umístila Vojtíškovu bateriovou mašinku. Světe div se, řehtačka se před mašinkou koulela. O Martinčiných výzkumech jsem Vám již referoval, ale minule nechala mašinkou tlačit velký nafukovací válec. Jenomže ten s největší pravděpodobností Vojtíškovi rozsedla. Vzniklou díru jsem se snažil neúspěšně zalepit. Martinka dnes vytáhla splasklý válec a ukazovala mi ho,"Podívej, tady jéé. Furt to běží, jó běží!" Abyste byli v obraze - Martinka si plete dvě slovíčka a tak namísto válec utíká, použila válec běží :o)
Vojtíškovi jsem aplikoval jednu z posledních dávek antibiotik. To abych si podávání stříkačkou také užil. Jenomže Vojtíšek k mému velkému překvapení pusinku otevíral, nechal si tam celou dávku na několikrát vštříknout a pak vše vzorně spolykal. Zítra jedeme k doktorce, takže čekejte na nové informace ;-)
Usínající Vojtíšek před chviličkou vedle v ložnici dosti hlučel. Ozývaly se odtamtud nespokojené hlasové projevy. Říkal jsem si,"Ještě tohle dopíši a půjdu se na Vojtu podívat!" Hlasité povídání najednou zmlklo. Zvědavost mi nedala a nakoukl jsem do tmy. Víte jaký obrázek se mi naskytl? Stojící a vysmátý Vojtíšek. Dokáže se totiž bez problémů postavit i v postýlce. Svoje nové dovednosti předvedl již během dne oběma holkám. Však mi navečer Dana povídala,"No, nedá se nic dělat. O víkendu si od babičky přivezeme kšíry a nezbude nám nic jiného, než Vojtíška z bezpečnostních důvodů poutat. Vždy a všude!" ;-))
Verze pro tisk...
 18.02.2004
Co se dělo u doktorky?...Jak jsem Vás informoval již včera, dnešní dopoledne čekala na Vojtíška kontrola u paní doktorky. Martinka zůstala pro změnu doma, neboť si ji vzala k sobě sousedka. U sousedů se Martinka cítí moc dobře a chodí tam ráda.
Zatímco se Marťa oblékala, já naložil autosedačku s Vojtíškem a už jsme frčeli směrem do okresního města. Dana se v duchu modlila, aby doktorka na Vojtíškovi nic nenalezla. Včera jsem mu totiž před koupáním naměřil teplotu v zadečku 37,4oC. Dana se nejprve mírně zděsila, ale pak sama provedla další kontrolní měření. Teploměr již ukázal o čtyři desetiny méně. Daně se evidentně ulevilo. Změřila Vojtíška ještě jednou, pro změnu v podpaží. Na displeji se objevila konečná hodnota 36,6oC. Dana celou anabázi dnes vykládala doktorce. Doktorka nám poradila,"Víte, co? Měřte Vojtíška raději v podpaží. Nebo se více řiďte tím jak vypadá. Pokud se Vám zdá v pohodě, není co řešit. Zvýšenou teplotu může mít i od zoubků, vždyť mu kromě těch dvou prozatím žádný jiný nevyrazil!" ;-)
Paní doktorka si Vojtíška řádně prohlédla a následně i poslechla stetoskopem. Po chvíli nám sdělila,"Na průduškách již nic neslyším, Vojtíšek se mi zdá v pořádku. Doužívejte dnes antibotika a od zítra je můžete vypustit!" Dana se ještě zeptala, jak je to s případným Vojtíškovým pobytem venku(Sama by již ráda chodila ven). Paní doktorka pokračovala,"Proč ne, ale zpočátku buďte opatrnější!" Víte jak to s dnešním pobytem venku nakonec dopadlo? Dana vyjela poprvé po čtrnácti dnech ven s kompletním osazenstvem(Tedy beze mne) a Vojtíšek usnul jako nemluvně ;-) Spinkal i po návratu domů, pro změnu venku na dvorku. Dana se mi pak svěřovala,"Vojtíšek stále spinká. Mám ho ještě venku nechávat?" Nakonec nevydržela a přejela s Vojtou do kotelny. Tam pokračoval ve spánku a nic mu nevadilo sundávání čepičky, rukaviček a rozepínání kombinézy. Probral se až po dvou hodinách spánku v kuse. Čerstvý vzdoušek Vojtíška evidentně zmohl, neboť normálně nevydrží spát déle jak třičtvrtě hodiny na jeden zátah ;-)
Sotva jsem přijel domů z práce, Martinka mi ukazovala svoji novou hračku - lovení rybiček udicemi s magnety. Hned vysvětlovala,"Podívej tatínku, todle sem si koupila na poštéě. Ty rybičky se lověj tadytěma bludičkama, to sou takový chytátka na něé!" Jistě jste postřehli, že si spletla udičky s bludičkama. Jedná se levnou hračku na natahování. Z toho důvodu Martinka neustále žadonila,"Tatínku, maminko, natočíš mi tóó? Tedá natáhnéš?" Rybiček jsme za dnešek nalovili tolik, že bychom je k večeři rozhodně nesnědli :o)
V jednu chvíli jsem si dovolil odběhnout do kuchyně a zobnout si něco slaných oříšků. Martinka jako obvykle zavětřila a již se tázala,"Cos to měl, tatínku?" Pokoušel jsem se jí odpovědět,"Víš, Martinko, to jsou takové oříšky pro dospělé!" Martinka se nemínila s mojí odpovědí spokojit,"Ty nemůžou děti? Ty ožíšky sou pálivý nebo cóó? Mohla bysem ochutnát?!" Martinka se nenechá jenom tak opít rohlíkem ;-)))
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
19.2.2004 14:01:11 Alena
Ty jsou na té fotografii božsky.
Alena
PS.: Kuba vyrostl za 14 dní o 70 dkg, už váží 4.30 kg. Skvělé co? |
19.2.2004 14:50:52 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
To je skvělé Alenko, jen ať se má k světu :o)
P.S.: prohlížel jsem si fotky na Internetu, Jakoubek je moc krásné miminko. Vojtíšek býval také takové malé děťátko, jenomže nějak moc rychle vyrostl ;-)
| |
 19.02.2004
Bude se nám stejskat? Co myslíte...?Zítra odjíždíme za babičkou a Martinku ponecháme příští týden u nich. Děda si totiž bere dovolenou a chce si pořádně užít všechny tři holky(Mimo Martinky ještě obě neteřinky). Proto jsem se Martinky odpoledne ptal,"Martinko, pojedeme zítra k babičce?" Martinka hned vrtěla hlavičkou a oponovala,"Nené, ty nepojedéš. Ty nás tam jenom zavezéš, pak se vrátíš domů a pak se vám bude stejskat!" Hezky promyšlené, že? :o)
Vojtíškovi se na levé nožičce zanítil kousek ulomeného nehtu. Přesněji řečeno na palečku. V dopoledních hodinách měl celé místo nateklé a bolestivé. Dana mu proto začala paleček máčet v odvaru Řepíku a skutečně, do odpoledne otok splaskl.
Navečer k nám přišla Silva od sousedů, aby mi zkrátila hlavový porost na šest milimetrů. Zatímco se bavila s Vojtíškem, Martinka šla přebalovat svoji šušu Pavlínku. Jakmile začala navlékat Pavlínce novou papírovou plínku(Používá k tomu účelu Vojtíškovy malé pleny), šťouchl jsem si do ní slovně,"Martinko, ty přebaluješ toho svého poslance?(Tak to Martinka tuhle povídala, neboť místo R vyslovuje T, alespoň v tomto případě ;-) )" Martinka se hned čertila,"Nené, Pavlínka se pokakává, neposlává sé, to se nežíkáá!" Po jejích slovech jsme se všichni neubránili smíchu a Silva málem spadla s Vojtíškem z gauče. Tolik ji Martinčin výrok pobavil. :o)
Vojtíšek s námi seděl u večeře a jako obvykle dostal do ručičky dětskou sušenku Plasmon. Chutě ji žmoulal a já žil v bláhovém přesvědčení, že její větší kus zhamal. Jaké to překvapení se objevilo pod Vojtíškovou odsunutou židličkou. Rozcucané kousky se válely na rozloze většího čtverečního metru. Martinka tou dobou běhala okolo a žadonila,"Já bysem chtělá taky sušenků jako Vojtá, prosím!" Nabídl jsem jí,"Nechceš Martinko tuhle po Vojtíškovi? Když ji složíme z kousků, bude téměř celá!" Martinka se zaškaredila a honem odpověděla,"Tu né po Vojtoví, ta je celá taková rozmočená!" ;-)
Na dnešní Martinčino koupání vyšlo i mytí vlásků. Martinka zůstává po neděli u babičky s neteřinkama, proto by měla vypadat k světu. Jak již jistě víte, pro dosušení vlásků používáme fén. Já ho většinou dusil na nižší rychlost, ale dnes jsem přišel na to, že je lepší foukat více a z větší vzdálenosti. Jenomže fén začal po přepnutí pálit nějaký, uvnitř uvízlý vlas. Martinka zavětřila a povídala,"To voní tatínku, jak dyž sme pekli tu kukužičku v mikrovlnce!" Tak to tedy nevím, kukuřice do mikrovlnky voněla o mnoho lépe ;-)
Dana uložila děti ke spánku a po chvíli na nás nakoukla Martinka. Radostným hláskem sdělovala,"Tak si to pšedstavte, Vojtíšek neleží, on stojí v postýlce!" Dana na něj nakoukla a z ložnice se ozval Vojtíšek svým výskáním,"Jůů, jéé, hehehe, ata ata!" Sotva ho položila, stál znovu na nožičkách. Dana prohlásila,"Má to cenu, pokládat ho?" a šla pryč. Martinka Vojtíška kárala,"Hajej Vojtó, já sem ti to žíkala už několikrát!" Má nás oposlouchané, viďte? ;-)
Verze pro tisk...
 20.02.2004
Těžké pracovní odpoledne...;-)V dopoledních hodinách jsem telefonoval Daně, jak pokračuje s balením věcí na víkend k babičce. Právě začala a Martinka balila spolu s ní. Dana jí sice původně zakázala brát s sebou šušu Pavlínku, ale Martinka se málem rozbrečela. Jak jistě víte, během minulé návštěvy nalila neteřinka Petruška Pavlínce Jupíka do pusinky a chudinka Pavlínka pak tři dny pouze mlaskala. Martinka mi včera popisovala, co pak s Pavlínkou prováděly,"Pavlínka furt mlaskala. Ona nám tak jako umželá a my sme ji pochovali do skleněný rakve!" :o)
Prapůvodně jsem se chystal na odchod z práce v jednu hodinu. Jenomže mě vedoucí odvolal zpět do firmy. Představte si tu situaci - pátek odpoledne a naši technologové chtěli rozjet výrobní linku s jinými parametry. Grr! Já sice vedoucímu oponoval,"Já musím domů, vždyť mám rodinu a jedeme spolu k babičce!" Vedoucí však trval na svém,"Udělej si to jak chceš, ale já potřebuji, aby to jelo, zůstaň tady alespoň hodinu!" Bohužel, pro něho je rodina až na druhém místě. V jednu chvíli jsme se dokonce i mírně pohádali. Ať tak či onak, z práce domů jsem přijel nakonec až v pět hodin. Ještě mě čeká telefonické vyřizování s externí firmou a málem jsem tam musel ještě v sobotu. Není to jednoduché, občas závidím běžným pracovníkům, kteří s klidným svědomím odejdou domů po skončení směny a tím to pro ně hasne :-(
Cestou k autu jsem telefonoval Daně(Mimochodem - já je informoval po jedné hodině, že za chvíli přijedu domů. Dana oblékla děti a čekala. Já však stále nepřijížděl. Martinka Danu trápila neustálými otázkami,"Dypak pšijede tatínek, úž? Tatínek nechce jét k babičcé? Proč tatínek zůstává v práci?"). Dana se se zpožděným odjezdem již smířila a pobaveně mi do telefonu sdělovala,"Když jsem si před chvílí přečetla tvůj horoskop na dnešní den, neubránila jsem se smíchu!" Přečtěte si ho také(Jsem Vodnář ;-) ), ofotil jsem ho z novin Deníky Bohemia. Sedí to, viďte? Já snad začnu věřit na horoskopy ;-)
Po opožděném příjezdu k babičce se Martinka hnala ke dveřím jako první. Sotva zahlédla malou Danielku(Před nedávnem oslavila dva roky), křičela na celé kolo,"Mám pro tebé Daninkó dáreček, mám to cédečko se fčelíma medvídkamá!" Petruška ji hned brzdila,"Ale Martinko, tohle se přece neříká, to je překvapení!"
Po večeři jsem se šel uklidnit s Vojtíškem v náručí do koupelny. Následovalo totiž jeho koupání. Jak Vojtíšek doma během koupání nečůrá, u babičky se neudržel již podruhé za sebou. Hned po sundání plínky začal čůrat a pramínek moči si to namířil po přebalovacím igelitu rovnou do babiččiny nádoby s kolíčky. To se bude babička divit, až si sáhne pro nějaký kolíček, viďte? ;-))
Verze pro tisk...
 21.02.2004
Další Vojtíškovo nové jídlo...Zatímco jsem včera večer posílal aktuální článek na web v dědově pracovně, za mými zády usínala Martinka spolu s neteřinkou Petruškou. Martinka spinká dole a Péťa nahoře na palandě. Petruška právě povídala Martince nějaké pohádky na dobrou noc. Moje přítomnost jim přitom vůbec nevadila. Petruška začala,"O čempak chceš Martinko povídat?" Martinka nezaváhala ani chviličku,"O tom osminohým pejskovi a holčičcé!" Petruška tedy pokračovala ve vymyšleném příběhu. Martinka ji v klidu poslouchala. Sotva skončila, hned si vymyslela další vyprávění o Míčovi, Kyblíčkovi a Lopatičkovi. Prostě zábava. Podobně si prý vymýšlela příběhy Dana, když byla malá :o)
Spokojený, vyspalý a vymražený Vojtíšek se dnes odpoledne vrátil z procházky domů. Oběma přítomným prababičkám ukazoval svoje plazecké dovednosti. Předvedl postavení se u gauče a bobánku. Následně se řízeně vývrtkou svezl do sedu. V takovém případě však Vojtíšek většinou začne brečet. Moc rád stojí, i když ho nožičky ještě plně neposlouchají. U stolu se však dokáže držet pěkně dlouhou dobu opíráním se ručičkama(Právě jsem se i s počítačem uchýlil do komory. Už mě z toho neustále hemžení dětí a dospělých šla hlava kolem a nemohl jsem se soustředit na psaní. ;-) ).
Odpoledne jsme svačili a Martinka si otevřela banánový dětský tvarůžek. Jak je jejím občasným zvykem, snědla pár lžiček a byla s jídlem hotová. Babička přinesla tvarůžek do obyváku a nabídla nám ho,"Jestli ho někdo chcete, máte možnost!" Nikdo se nehlásil, až na Vojtíška. Bleskurychle se postavil u stolečku a už natahoval ručičku směrem k tvarohu. Babička se Vojty zeptala,"Chtěl by jsi ochutnat?" Dále na nic nečekala a šoupla plnou lžičku Vojtíškovi rovnou do pusinky. Kupodivu neprotestoval a po chvíli otevíral pusinku znovu. Babička se ohlédla na Danu, ale ta nic nenamítala. Vojtíšek totiž doposud nejedl nic z kravského mléka. Dana se již nějakou dobu odhodlávala a chtěla zkusit jako první bílý jogurt. Jak vidíte, babička její dilema rázně vyřešila. Vojtíšek zhamal celý zbytek tvarůžku a tvářil se naprosto spokojeně. Když se ještě dopil mlíčkem od maminky, nemohl si na nic stěžovat :-)
K předchozím odstavci si dovolím ještě malou poznámku - během dopoledního nákupu v hyperTescu jsem Vojtíškovi zakoupil tři krabice instantní dětské kašičky Sunarka. Dana mi přitom kladla na srdce,"Hlavně nekupuj žádnou s ovocem. Vojtíšek ovoce prozatím odmítá!" Má naprostou pravdu, zatímco zeleninové polívčičky Vojtíšek buší až se dělají boule za ouškama, s ovocem je to slabší. Jedině tak banán jí relativně dobře a s nadšením ;-)
Verze pro tisk...
 22.02.2004
Špehovátka připravit !...Hned na úvod Vám musím sdělit jednu novinku - Martinka zůstala na týden u babičky a dědy. Tím pádem u nás panuje nezvyklý klid. Děda si vzal dovolenou a bude mít na starosti všechny tři holky. Plánuje si s nimi několik výletů a vrátit domů by se měla Marťa v sobotu. Uvidíme, třeba si to děda rozmyslí a přiveze ji dříve ;-)
Včera jsem se zmiňoval o Vojtíškovi, že nechce hamat žádné jiné ovoce než banán. Dnes beru svoje slova zpět. Dopoledne totiž Dana vymačkala šťávičku z jedné mandarinky a podávala ji Vojtíškovi po lžičkách. Měli byste slyšet to mlaskání a vidět otevřenou Vojtíškovu pusinku. Sotva spolkl poslední lžičku, vyčítavě se na Danu zahleděl,"A to je všechno?" :-)
Po předchozích společných hrách na bezdomovce a jiné živly, dnes neteřinka Petruška vymyslela něco zcela odlišného. Během chvilkového školení se z Martinky a Danielky staly dva tajní špehující agenti, přímo podřízení Petrušce. Všechny tři holky se vybavily tzv.špehovátky. Nevíte co to je? Martinka vyfasovala dědovu klíčenkovou minibaterku s modrou svítivou diodou. Holky se dovybavily dalšími baterkami-špehovátky. Velitel Petruška najednou přikázala,"Připravit špehovátka, teď! Dobře, umíte to a víte jak budeme večer špehovat?" Martinka se přihlásila,"Jóó, umíme, budeme špehůvat!" Petruška pokračovala,"Dobře, schovat špehovátka, teď!" :o)
Na titulní fotografii mi Martinka předvádí skákání na trampolíně. Jazýček má přitom vyplazený jako čertík. Jenom aby si ho neukousla ;-)
Po návratu domů se na zemi ležící Vojtíšek bleskurychle vrhl na novou zelenou bednu. Víte co se v ní skrývalo? Děda s babičkou nám zakoupili v Makru speciální balení plenek v bedně na hračky. Navíc se uvnitř skrývaly navíc dva balíčky vlhčených ubrousků a látková hračka - šašek. Vojtíškovi se okamžitě zalíbila.
Je právě 2045 a vedle usínající Vojtíšek neustále kníká a zlobí se. On totiž vůbec nechce usínat, ale stavět se v postýlce. Celý cyklus vypadá následovně - někdo z nás se obětuje a jde Vojtíška položit do vodorovné polohy. Než ho stačíme přikrýt peřinou, už leží na bříšku. V této poloze doleze k tyčkám, po nichž vyručkuje až do kleku. Pak si zručně přehmátne na okraj postýlky a postaví se. Jednoduché, že? Jenomže to by Vojtíšek nesměl opakovat celý výstup nejméně desetkrát za sebou. Pak neví, co by. Jenom brečí a vzteká se. Vojtíšek se nakonec po deseti minutách unavil a již nevstával. Dana ho uklidnila a on v klidu usnul ;-)
Verze pro tisk...
 23.02.2004
Sněží, sněží a sněží...Zatímco sedím u počítače a píši dnešní článek, zpoza dveří na mě vykukuje v postýlce stojící Vojtíšek. Dana jeho činnost komentovala,"Podívej se, Vojtíšek již také špehuje!" Narážela přitom na včerejší článek ;-) Poté pokračovala,"Nebude to dlouho trvat a Vojtíšek si také začne chodit před spaním pro čajíček, jako Martinka!" To má pravdu, vždyť Vojtíšek již začal čajíček bumbat. Dana mu připravuje sto mililitrů instantního dětského čaje Milupa a to pokaždé před naší večeří. Vojtíšek pak ukusuje dětskou sušenku a zapíjí ji čajíčkem z lahvičky se sosáčkem. Dnes překvapivě vytáhl přes padesát mililitrů čaje. Až mi Dana povídala,"Už mu čajíček raději nenabízej, aby pak pil po vykoupání moje mlíčko!"
Sněží, sněží a sněží. Tak by se dalo jednoduše popsat dnešní počasí. Kde je ta krásná, vysušená, bezsněhová a jarně působící krajina okolo Hradce, jíž jsme zažili o víkendu u babičky. Od dnešního časného rána připadlo ke stávajím cca deseti centimetrům, solidních dvacet čísel prašanu. Sype se to a sype i v tuto chvíli. Však jsem se musel cestou z práce sněhem prokousat, přesně po vzoru sedláků z pohádky Hrnečku vař ;-) Dana naložila odpoledne Vojtíška do kočárku a vyrazila s ním na procházku. Cestou za kamarádkou na horní konec naší obce to šlo, neboť kráčela po větru. Běda však, otočila-li kočárek směrem k domovu. Prý málem ani nedošla, jak ji sněhová vánice zmáhala.
Vojtíškovi bylo nějaké sněžení zcela ukradené. Spinkal si zachumlaný v teple kočárku. Spal po celou procházky a pak i zaparkovaný na dvorku. Po dvou hodinách souvislého spánku mi Dana povídala,"Asi by jsi měl pro Vojtíška zajít a vzbudit ho!" Což o to, šel jsem, ale kočárek mezitím pokryla souvislá vrstva prašanu. Po maličkém odsněžení a odkrytí jsem Vojtíška vyfotil na titulní fotografii.
Ke svačince dnes Vojtíšek dostal pro změnu tvarohový dezert s jahodami. Prozatím se z jahůdek neosypal, takže je snad snáší dobře. V tvarůžku se nacházel i jogurt, ten měl dnes opravdu poprvé. Dana mi hned připomněla,"Nezapomeň zítra zakoupit bílý smetanový jogurt, namíchám ho Vojtíškovi s domácí třešňovou marmeládou!"
Doma panovalo po celý podvečer nezvyklé ticho. Není divu, chybí nám tu naše milovaná Martinka. Během mého koupání Vojtíška telefonovala babička a referovala Daně o Martince. Děda s babičkou vzali včera holky do bazénu. Martinka v jednu chvíli plavala bez křidýlek a zahučela pod hladinu. Babička měla jedinou starost, zdali Martince nevadí voda do oušek po nedávném píchání. Doktor nám nic bližšího neříkal, takže si myslíme, že po třech týdnech musí mít ouško již dávno zahojené. Jinak - dnes jel děda s holkama do muzea loutek v Chrudimi. Prý se jim tam strašně moc líbilo a odnesly si jistě spoustu zážitků :o)
P.S.: Vojtíšek mi navečer předvedl perfektní lezení po všech čtyřech. Aby jste také měli něco z jeho pohybových aktivit, nabízím Vám kraťoučké video s Vojtíškovým vstáváním na nožičky. Maličko si vyjasněte monitor, bylo to filmované proti světlu a digiťák nemá k dispozici žádné přisvícení. Pro video si klikněte ZDE ;-)
Verze pro tisk...
 24.02.2004
Poprvé jsem Vojtíška krmil lžičkou...Po ránu Danu běžně tahá z postele Martinka, neboť Vojtíšek se většinou nechá přesvědči po nakojenít ke spaní. Dnes tomu však bylo zcela jinak. Vojtíšek se probudil o půl sedmé a nechtěl již ani mlíčko od maminky. Jeho dnešní vstávání by se jistojistě dalo zařadit mezi ta rekordní. Svůj ranní deficit si Vojtíšek dospal následně během dopoledního spinkání venku v kočárku :o)
V poledne Dana krmila Vojtíška jako obvykle polívčičkou uvařenou ze zeleniny. Jak později odpoledne konstatovala,"Tak se mi zdá, že Vojtíšek chce zeleninku stále méně a méně. Proto jsem mu ji osladila maličko cukrem a Vojtíšek ji jedl o poznání lépe!" Nejsou daleko doby, kdy jsme Martince také sladili polívčičku. Jenomže jí tenkrát bylo o nějaký ten půlrok více ;-)
Svačinku jsem si dnes nenechal ujít. Sotva se Dana chystala na Vojtíškovo krmení, nabídl jsem se,"Co kdybych Vojtíška dnes nakrmil já?" Dana nic nenamítala. Následovalo uvázání bryndáčku kolem krčku, usazení do autosedačky a krmení dravé zvěře mohlo začít. K mému velkému překvapení otevíral Vojta pusinku na každou lžičku a v klidu si ji nechával otřít o horní patro. Neuvěřitelné! Když jsem tenkrát začal krmit Martinku, v žádném případě pusinku dobrovolně neotevírala. Neustále se jí musela lžička vnucovat. Zato Vojtíšek si tužší stravu bere ze lžičky výše popsaným způsobem a řídkou vycucává.
Po svačince jsme Vojtíška vypustili na zem. Včera jsem Vám zapomněl popsat další Vojtíškovu novinku(Všechny takové se snažím zanamenávat v rubrice Vojtíšek - moje první). Lezl si po podlaze a najednou ho zaujala zeleně svítící kontrolka na počítačové bedně. Ještě více ho přitahovala ta červeně problikávající od hardisků. Bleskurychle se přemístil před počítač a po chvilce zmáčkl tlačítko reset. Vojtíšek se moc radoval z pípání restartovaného stroje a nic mu nevadila modře svítící obrazovka Scandisku ;-)
Vojtíšek si v klidu lezl po zemi a stavěl se prakticky o cokoliv. Mohu například jmenovat stolečky, počítačový stolek, gauč a dokonce i stěnu. Po té vyručkoval celkem vysoko, ale postavit se mu o ni nepovedlo. Ještě tak, vždyť následných pádů zažije i tak celkem hodně. Dana jeho snažení komentovala,"No jo, zkouší to a přitom ještě nemá správnou stabilitu a obratnost!" Vojtíškovo snažení jsem zaznamenával i na digitální videokameru. Její záběr jasně vidíte na druhé dnešní fotografii. Jak tak Dana pozorovala mé hraní si s Vojtíškem a chvíli předtím sledovala naše svačení, prohlásila,"Začínám mít z Vojtíška pocit, že bych si mohla odpoledne někam vyrazit a Vás nechat doma samotné!" Proč ne, viďte? :o)
Navečer opět telefonovala babička a sdělovala nám bližší informace o Martince. Dnešní dopoledne věnovaly holky spolu s dědou stavění sněhuláků. Což o to, v Hradci to šlo, zato u nás během dopoledne mrzlo. Odpoledne se jeli všichni opět vykoupat do bazénu ve Všestarech. Holky řádily ve vodě ostošest a nejmenší z nich, Danielka prý usnula doma v šest hodin. Až tak byla unavená :-)
Verze pro tisk...
 25.02.2004
Jogurtek je mňam, mňam...Vojtíška moc zajímají veškeré, po zemi se válející kabely. Nejraději zalézá vedle počítače, za ním se totiž nachází ledabyle zkroucený kabel na stahování dat z videokamery. Vojtíšek se něj sápe a Dana ho má co odstrkovat. Dnes se pro změnu stavěl pod klávesnicovým šuplíčkem a tahal mi za kabel od myši a klávesnice, čímž značně znesnadňoval práci na počítači. Nehledě k tomu, že jsem o víkendu zakoupil novou optickou myš a nemusel by ji hned vyřadit z provozu ;-)
Těsně po mém návratu z práce nastal čas svačinky a tak jsem Vojtíška podruhé nakrmil. Dnes nastala velká změna. Vojtíšek poprvé dostal bílý smetanový Choceňský jogurt. Do něho Dana zamíchala mražené jahůdky z naší zahrádky, mírně přislazené jednou lžičkou sladidla Glukopur. No, jednalo se o opravdu velkou změnu. Jogurt nebyl právě nejsladší a co více - jahody tvořily ve směsi větší kousky. Vojtíšek se do nich statečně pustil. Vzhledem k tekutější konzistenci jogurtu ho odmítal polykat po pouhém vložení lžičkou do pusinky. Raději každou lžičku vycucl. Je přece savec ne? ;-) Jahody v jogurtu nepatřily mezi jediné Vojtíškovo dnešní ovoce. Dopoledne mu Dana vymačkala šťávičku z jednoho jablíčka a tu Vojta do sebe vtáhl po lžičkách málem na ex ;-)
Jak již jistě víte, Vojtíšek umí dokonale lézt po celém obyváku. Včera jsem ho trénoval v lezení pomocí jeho vibrační želvičky. Nevíte co je vibrační želvička? Želvička od Chicco vibruje a tím se jaksi posuvá po hladké podložce vpřed. Bohužel se obyváku nikde hladká podložka nenalézá(Mimo skleněných desek stolečků), proto želvu položím na koberec a zapnu. Jakmile Vojtíšek melodii hrající a po zemi poskakující potvůrku zmerčí, vystartuje směrem za ní. Na ten okamžik čekám. Sotva se Vojtíšek přiblíží k želvičce, udělám s ní ťap, ťap,ťap a želvička se rázem nachází na opačném konci obyváku. Co na to Vojtíšek? Vyběhne po čtyřech tím směrem a situace se opakuje :o)
Jak je tento týden již zvykem, v době Vojtíškova koupání telefonovala babička. Hovořila samozřejmě s Danou, neboť Vojtíška koupu já. Děda vzal holky dopoledne do muzea betlémů, nacházejícím se Třebechovicích pod Orebem. Následoval společný oběd v restauraci a ten si děda s dětmi jistě užil ;-) Bohužel si užívá i babička, která musí po náročném dni v práci pak doma uklízet.
Vojtíšek se ještě před deseti minutami v postýlce stavěl a křičel na celé kolo. Což o to, postavit se zvládá na výbornou. Horší je to s přesunem ze stojaté polohy zpátky na pevnou zemi. Proto jsem ho popadl, položil, přikryl peřinkou a pak hladil dle Daniny rady,"Vojtíšek má rád hlazení po hlavičce za ouškem!" To byste nevěřili, jak klidně hajal a mhouřil očka. V leže na boku svíral v ručičkách látkovou plenu před pusinkou a tahal ji jako mlíčko od maminky. Odběhl jsem se proto zeptat Dany,"Najedl se Vojtíšek dost?. Myslím po koupání!" Dana prohlásila,"No jo, nemá dudlíka, tak se musí ududlat něčím jiným!" :o) No jo, po chvíli usnul jako nemluvně ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
16.02.2004
17.02.2004
18.02.2004
19.02.2004
20.02.2004
21.02.2004
22.02.2004
23.02.2004
24.02.2004
25.02.2004
- 
24.5.2007
