 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 07.03.2004
Jak se do budky volá, tak se z ní ozývá ;-)Titulní fotografie pochází z nedělního rána. Právě jsem na stůl položil tácek s chleby a sýry, abychom s Martinkou v klidu posnídali. Ten klid byl však velice vzdálen našim představám. Sotva Vojtíšek zahlédl nové věci na stolečku, postavil se u něho a snažil se něco uchvátit. Ze strany gauče se naštěstí nedostane, takže se nám povedlo toto území uhájit :o) Nebude to ale dlouho trvat a Vojtíšek se dostane i tam. Pak už nám nezbude nic jiného, než snídat v kuchyni u velkého jídelního stolu.
Po snídani jsem Martince navrhl,"Půjdeme se projít ven?" Marťa souhlasila a za chvíli stála připravena u východu. V ručce třímala svoji sněhovou jezdící lopatu,"Tak déém, já budu sáňkůvat na lopatěé!" Vydali jsme se směrem do kopce k lesu. Na poli velice foukalo a vítr co chvíli vál drobný prašan. Martinka pak jela na lopatě od lesa dolů a já jí přitom pomáhal tlačením. Dole si sundala rukavičky, sáhla si na tvářičku a povídala mi,"Já už sem moc vyfoukaná, já už mám hodně vymražený tvářičky, deme domůů!" :o)
Odpoledne chtěla Martinka zdrhnout z procházky ještě dříve. Po kilometru chůze najednou prohlásila,"Já už ci jít domůů, domůů!" Dana ji přesvědčovala,"Martinko, dojdeme až k telefonní budce a tam do ní zavoláme, ano?" Dana se mi svěřila,"To byl okamžitý nápad, vždyť jsi u babičky telefonoval do budky s Martinkou z mobila, ne?" To ano, jenomže u naší budky jsem si sice z displeje přečetl její číslo, ale můj Eurotel nevykazoval ani čárku signálu. Nakonec musela vytočit budku Dana ze svého telefonu, abychom Martinku potěšili. Budka nás překvapila velice silným zvoněním ;-)
V souvislosti s Vojtíškovým stavěním se u konferenční stolku nesmím opomenout další příhodu ze včerejška. Sotva Vojta u stolku stojí, začne pérovat v kolenou. Jenomže včera mu jeho pérovací manévr nevyšel a Vojtíšek udeřil tvrdě bradičkou o sklo. Po takové ráně samozřejmě brečel, ale od té doby prováděl výše uvedenou činnost ještě několikrát a už si dával větší pozor ;-)
Odpoledne nám Vojtíšek předvedl stále dokonaleší udržování rovnováhy během přehmátávání si vestoje u nábytku. Postavil se u konferenčního stolku a snad poprvé ho obešel přes roh. Aby toho nebylo málo, otočil se směrem k Daně a velice opatrně si přehmátl přes uličku na gauč. Pak už jen zbýlalo rychle přešlápnout a už se Vojtíšek tiskl k mamince. Šikula jeden. Navíc, stále méně takovýchto pokusů končí pádem hlavičkou na zem ;-)
Na závěr tu mám pro Vás další novinku - Vojtíškovi se dnes konečně prořízl i druhý horní zoubek dvojka. Dmešním dnem se z něho stává čtyřzubka a stejně jako Martinka bude chvíli malým upírkem. Tedy, pouze vzhledem ;-)
Verze pro tisk...
 08.03.2004
Martinka si oblíbila novou domácí myš...Hned po návratu z práce zamířily moje kroky naproti zbytku rodiny. Kráčeli tou dobou zpátky k domovu. Potkali jsme se na půl cesty a pak se společně zastavili na Obecním úřadě a nechali si úředně ověřit podpisy na blíže nespecifikovaných formulářích. Cestou z Obecního úřadu mi Dana povídala,"Nechcete se s Martinkou rovnou stavit na poště a dopis poslat?" Martinka hned běžela napřed,"Anó, demé na poštů!" Uvnitř se zastavila u prosklené vitríny. Tam mají vystavené hračky a různé jiné věci na prodej. Martinka chvíli zkoumala sortiment a pak se nevinným hláskem optala,"Máš tady penízky, tatínku?" Aniž bych nějak více přemýšlel nad svojí odpovědí, řekl jsem jí,"Ano Martinko, mám!" Na ta slova se Martě rozzářila tvářička,"To je skvělý, to mi koupíš nějakou hračku, určitě. Dyž já du na poštů ždycky počebuju nějakou novou hračku!" No jistě ;-) Jaké bylo Martinčino zklamání, když jsme odešli z pošty s nepořízenou(Tedy alespoň pro Marťu). Doma se málem rozbrečela. Ne však nadlouho, neboť jsem jí odpoledne ve městě konečně zakoupil bílou lepicí pastu v takové tyčce, co vypadá jako rtěnka. Martinka mi byla neskonale vděčná a dokázala vyplácat téměř čtvrtinu lepidla za podvečer.
Následovalo Martinčino převlékání. Servala ze sebe punčocháčky a chystala se natáhnout si tepláčky. Ty však byly tou dobou naruby. Martinka ke mě přišla a žadonila,"Mám to narubý, počebuju to obrátit!" Já však na ta slova neslyšel,"Martinko, jak se to říká?" Martinka spustila svoji univerzální frázi a teprve na konci se opravila,"Maminko, tatínku prosím dej mi čajíček! Teda néé, otoč mi kalhoty posím!" Nato se Martinka dala do smíchu, opička jedna ;-)
Jakmile Martinku omrzelo lepení, hned žadonila,"Pustíme tatínku tu Dobu ledovou na počítači? Já se ci podívat na krysoverku a ten ožíšek, teda žaloudek!" Tak to tedy ne, DVDčko sledovala včera. Proto jsem jí navrhl změnu programu,"Nechceš si Martinko raději malovat?" "Anó, malůvat si budu, tadytou myšičkóóůů!" Martinka se honem vrhla na uklízení hraček a po chvíli již seděla u počítače. To byste koukali, jak si vyhraje s Windowsovským malováním. Program ovládá dokonale, pouze jí musím otevírat novou plochu. Přece jenom ještě nezná písmenka ;-) Sama Martinka dnes velice kladně ohodnotila nově zakoupenou optickou myš. V žádném případě nikde nezadrhává a moc dobře se ovládá.
Tak, abych dnes nezapomněl na Vojtíška - představte si to, po ránu uzmul Martince v nestřeženém okamžiku kousek chleba namazaný sýrem. Martinka nedávala pozor a milý Vojtíšek sýra oblízal, omatlal po stole a chleba také ochutnal, jenom si nemyslete. Takové dobré věci před ním tajíme :o)
O tom, že Vojtíšek chce neustále houpat v houpacích husách jistě víte. Dnes však chtěl posadit i na Martinčino odstrkovadlo. Moc se mu v té pozici líbilo, jak můžete posoudit na fotografii. V pohodě dosáhne nožičkama na zem. Ještě včera se odstrkoval pouze dozadu, dnes zvládl to samé i vpřed. Ujel téměř metr :o)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
11.3.2004 12:16:27 Denisa Křížová
Taky mám zkušenosti s malým mimčem,je to muj malinkej skoro brácha.Mám ho moc ráda,je to moje zlatíčko,bez kterého to nejsem já¨.Taky byl na operaci ,hned po narození,byl to benjamínek oddělení,všem maminkám přeji pevné nervy a hodně štěstí. | |
 09.03.2004
Vojtíškovo trápení...Dana se v noci na dnešek příliš nevyspala. Ptáte se co se dělo? Prostě a jednoduše, děti si spletly den s nocí. Upřesňuji - nejenom děti. Však mi Dana po ránu do telefonu vypravovala,"Když se nevzbudí Vojtíšek, jde táta na záchod a aby toho nebylo málo, probere se Martinka a shání lahvičku s čajem!" Je to tak, Vojtíšek se již o půl jedenácté dožadoval kojení. Pak se probudil ještě několikrát za noc, naprosto bez zjevné příčiny. Možná ho trápí rýma, kterou v sobě drží a nebo ta rozmrzelost pochází od zoubků. Pro dnešek mi Dana zanechala v koupelně nosní kapky a povídala,"Po vykoupaní vykapej Vojtíškovi nos. Pokud to nepomůže, namažeme mu zítra pro změnu dásně!" Vojtíška totiž mohou trápit i rostoucí zoubky. Horní dvojky má sice proříznuté, ale stále ještě má nateklé dásně kolem horních jedniček. Že by mu rostly čtyři zoubky najednou? Kdo ví, nechme se překvapit ;-)
K předchozímu odstavci tu mám ještě malinkaté doplnění - Martinka se v noci vzbudila a kolem dokola opakovala,"De mám lahvičku? Nemůžu najít lahvičku!" To měla naprostou pravdu, neboť večer usnula s prázdnou lahvičkou od čaje v ručičce. Prostě a jednoduše jsem jí lahvičku zabavil a odnesl ji do kuchyně. To je ovšem veliký problém, neboť si Martinka monitoruje přítomnost lahvičky i v pozdních nočních hodinách ;-)
K večeři Dana uvařila jednu naši oblíbenou mňamku - brambory s vařenou brokolicí, posypanou strouhaným sýrem. Mňam! Vedle mne sedící Vojtíšek žmoulal v pusince svoji sušenku Plasmon. Co chvíli se nakláněl a nakukoval do mého talíře. Tahal mi i pravou ruku k sobě, jako by chtěl říci,"Dej mi také, tatínku!" No co, ulomil jsem posléze kousek brokolice a nabídl ji Vojtíškovi. Po celou dobu mě sledovaly napjaté zraky Martinčiny i Daniny. Vojtíšek si svými dvěma zoubky uhryzl vršek brokolice, pak ji rozžmoulal a spolkl. Chtěl ještě. Dana naše krmení okomentovala,"Víš že jsem o tom také uvažovala? Že bychom mohli Vojtíškovi nabídnout tu brokolici?" :o)
Vojtíšek se od Martinky naučil jednu velice šikovnou věc. Tou je vřískání a pištění. Jakmile se mu něco moc líbí, piští. Jako třeba v tuto chvíli - hodiny ukazují 2044 a Vojtíšek vedle v ložnici stojí. Stojí ve své postýlce a pozoruje moji tvář, osvícenou září počítačového monitoru. Martinka dnes zvítězila a usnula přibližně ve čtvrt na devět. Zato Vojtíšek srší energií. Volá na mě,"Uůů, uůů, aaa, gaga, uggr, tata, hihi, tatrrr!" Ani nevím, jak jeho hlasové projevy popsat. Příčinu Vojtíškovy nespavosti objevila před chvílí Dana. Jednalo se o bobek v plínce. Já osobně bych s takovým nadělením v plínce neusnul, to tedy ne ;-) Dana mi během přebalování povídala,"Ještě že je Vojtíšek po vykakání tak cítit, jinak bych nepoznala, že potřebuje přebalit!"
Verze pro tisk...
 10.03.2004
Martinka se těší do školky...Včerejší Vojtíškovo vykapání nosánku slavilo s největší pravděpodobností úspěch, neboť v noci na dnešek spal o poznání klidněji. I přesto se po celý den jevil jako značně nevrlý. Pokaždé se o něco postavil a kňoural. Varianta s rostoucími zoubky tak zůstává stále otevřena.
Já přišel z práce až po páté hodině, neboť dokončujeme instalaci posledních dvou drátotažných linek dovezených před Vánocemi z polských Katowic. Ještě tak do neděle bude každý den náročnější, neboť řídím postup elektromontážních prací :-( Po návratu domů mi Martinka vlepila ještě na chodbě velikánskou pusinku a během hopsání do obyváku mi vysvětlovala,"Za chvílí budou velikonocé. Já budu koledůvat, budu mít omlázků! Kluci budou taky koledůvat, ale budou mít pomlázků!" V tom je ten rozdíl, kdyby jste nevěděli ;-)
Jak jistě víte, minulý čtvrtek odpoledne strávila Martinka spolu s Danou ve školce na odpoledni předškolkových dětí. Tam se Dana konečně rozhodla - Martinka se do školky těší a již by se potřebovala začlenit mezi dětský kolektiv. Jak Marťa sama povídá,"Já už ci chodit do školký. Až se pšíště vrátíme od babičky a dědy, půjdu do školký!" Dana naopak její nadšení komentuje,"To jsem zvědava, co bude Martinka povídat, až zůstane ve školce doopravdy sama!" No, nechejme se překvapit, v každém případě Vás budu informovat :o)
Při příležitosti návštěvy ve školce nás Dana jako celou rodinu objednala na školkový výlet. Měli bychom jet úplně všichni, včetně Vojtíška. Jste zvědaví kam? Abych Vás déle nenapínal - do ZOO v Olomouci a celá akce by měla proběhnout 10.června. Už se moc těšíme.
Vojtíšek neustále leze do kuchyně na studenou dlažbu. Dnes však změnil svůj cíl. Místo k houpacím husám si to pokaždé zamíří k ručníku pověšeném u kuchyňského dřezu. Tam se zastaví a snaží se ručník silným cukáním shodit z háčku. Postupně si tak rozšiřuje svůj akční rádius ;-) Jakmile Martinka zpozorovala, že se zajímám o Vojtíškovo lezení, předváděla mi, jak se správně po zemi pohybovat. Při té příležitosti jsem ji vyfotil. Přece jenom nemáme moc příležitostí spatřit Martinku lezoucí po čtyřech ;-)
Po večeři jsem vzal jako obvykle Vojtíška do náruče a odnesl ho do koupelny. Koupání dětí je totiž moje výsada. Vojtíšek i dnes seděl ve vaně zcela sám a ani jednou neupadl. Velice se směje, když s ním blbnu. Vytáhnu Martinčinu žabičku, ukazuji mu ji a pak pomocí ní stříkám vodu na Vojtíška. Vojta se baví a směje se na celé kolo :o)
Verze pro tisk...
 11.03.2004
Vojtíškova první mléčná kaše...Venku se konečně drží teploty nad bodem mrazu a sníh tak začíná rychle mizet. Vzrůstající teploty nepřívítala pouze Dana. I Vojtíškovi se brzo uleví. Ptáte se jak? To je jednoduché - Vojtíšek totiž nebude potřebovat ke spánku v kočárku fusak. Momentálně ho do něho navlékneme a Vojta je tam vzhledem ke své délce napresovaný jako sardinka v konzervě. Ručičky mu před zapnutím zipu umístíme pěkně kolem tělíčka a představte si to, on tak vydrží spát po celou dobu bez možnosti většího pohybu. Hrozná představa, že? ;-)
Milý Vojtíšek nechtěl opět spinkat celou noc bez buzení. Jak jistě víte, jednu noc jsme mu vykapali nosánek(Zdali ho náhodou netrápí rýma), druhý den(Včera mu Dana před spaním namazala dásně speciální mastičkou proti bolení. A nic. Vojtíškovi totiž již vykoukly horní dva zoubky dvojky. Momentálně má nateklé dásně kolem horních jedniček. Levá se nám přitom jeví jako těsně před proříznutím. Tento stav možná vysvětluje, proč nechce Vojtíšek příliš sát mlíčko od maminky.
Třetí možnou příčinu Vojtíškových neklidných nocí mi dopoledne nastínila Dana,"Možné je, že má Vojtíšek v noci hlad. Přece jenou bych mu mohla začít podávat po vykoupání kaši. Vždyť Martinka ji také začínala v jeho věku jíst!" Jak řekla, tak se stalo. Poté, co jsem přinesl Vojtíška z koupelny, Dana honem rozmíchala v teplé vodě instantní kašičku Sunarku. Jednalo se o mléčnou s obilovinami. Dana však příliš neodhadla rychlost chladnutí a tak Vojtíšek dojídal poslední lžičky již značně studené. I přesto zanechal na talíři pouze nepatrný zbytek. Přihlížející Martinku tím celkem zklamal, neboť Marťa celou dobu vykládala,"Já si dám zbytek co Vojtá nechá!" :o)
A co naše Martinka? Navečer se nemohla dočkat až přijdu z práce. Přece jenom jsem se doma objevil až po páté hodině. Nedá se nic dělat, taháme v práci kabely a zapojujeme nové linky. Já jako hlavní zodpovědná osoba za celou akci, musím mít nad pracovníky externí firmy dohled. Teď ale zpátky k Martince - těsně po mém návratu domů mi povídala,"Musím si tady položit svoje starý kosti!" Hned jsem reagoval,"Ty máš Martinko starý kosti? Nepovídej!" Martinka mi odpověděla,"Jó, ale mám. Takový bílý, jaký hamaj pejskové. Ty hamaj takový se srdíčkem na koncích. Pšesně takový bílý kostičky mám tady vevnitš!" No, musel jsem se začít smát. Kam na to chodí? ;-)
Dana mi ukazovala Martinčin dnešní umělecký výkon. Hned jsem ho pro Vás ofotil. Podívejte se, jaký Martinka nakreslila krásný obličejíček balónku, vznášejícím se na provázku :o)
Před spaním Martinka obvykle dostává lahvičku s neslazeným čajem, neboť tou dobou má již vyčištěné zoubky. Dnes však čaj odmítala,"Já ci raděj Matonku, jako u babičký!" Mattonku bohužel nemáme, proto dostala obyčejnou vodu a tvářila se navýsost spokojeně. Vypila lahvičku a kupodivu nechtěla další. Usnula ;-)
Verze pro tisk...
 12.03.2004
Víte co je to slimák...?Jistě jste zvědaví, jak dopadl včerejší experiment s prvním podáváním mléčné kaše. Komu jinemu než Vojtíškovi. Jisté je jedno - Vojtíšek v noci na dnešek konečně klidněji spinkal. Dana však upozorňovala,"Nebudu raději říkat, že Vojtíšek spí lépe právě po té kašičce. Dostane ji znovu a pak teprve můžeme dělat nějaké závěry!" Je to tak, nemyslíte? Vojtíšek dostal dnes kaši podruhé a Dana na závěr krmení konstatovala,"Asi budu muset vytáhnout termotalíř. V tomhle klasickém porcelánovém, Vojtíškovi kaše vychladne. Když mě to připadalo praktičtější. Porcelánový talíř můžu strčit do myčky, zatímco plastový termotalíř nikoliv!" Pro zpřesnění - my pouštíme myčku třeba jenom obden a zásadně její start programujeme na noční proud ;-)
V souvislosti s předchozím odstavcem se ještě musím zmínit o Vojtíškově spinkání v kočárku. Prozatím spinká ve fusaku, ale vzhledem ke zvyšujícím se teplotám nedostává rukavičky. Díky tomu si již nedrží ručičky podél těla po celou dobu spánku, naopak je pěkně vytahuje ven z fusaku. Dnes v poledne si Dana myslila, že Vojtíšek spinká, neboť z přijímače elektronické chůvičky se neozývaly žádné zvuky. Jaké to pro ni bylo překvapení, když uviděla Vojtíška probuzeného, ležícího v kočárku a v klidu pozorujícího svoje ručičky. Přitom ani nepípl :o)
Martinka mi navečer předvedla jakou má paměť, neboť najednou spustila,"Víš co je to slimák? To je takovej šneček bez tý ulity. Musíme na ně sypat sůl, aby se zopustili a pak nám nesežlali ty rostlinky i s lístečkama. Až pšitom potkáme žabičku, tak si budu moct vzít do ručičky, jóó?" Všechno tohle, včetně chytání žabičky do ručičky jsme prováděli loni v létě. Martinka si všechno pamatuje, je pouze otázkou času, kdy a co vyplave na povrch ;-) Slimáky jsme opravdu v létě likvidovali kuchyňskou solí, neboť nám spořádali téměř celou zahrádku :-( Dana komentovala Martinčinu paměť,"Tak to slyšíš. Což o to, teď Martinku slyšíme a můžeme komukoliv vysvětlit, o čem je řeč. Jenomže až začne chodit do školky, bude všem dětem a dospělým vykládat různé historky. To abychom si začali více dávat pozor na pusu, nemyslíš?" ;-)
Martinka si vytáhla před pátou hodinou ze spíže nového Jupíka. Dana ji upozorňovala, "Martinko, moc toho nevypij, aby ti zbylo místo na večeři!" Martinka přikyvovala. O půl šesté jí zbývalo v lahvičce Jupíka pouze na dně a tak jsem se jí optal,"Martinko, víš že si máš nechat místo na večeři?" Martinka souhlasila,"No jó, já vím. Já se pudu vyčůrat na záchod, já musím toho Jupíka vyčůrat, abysem pak mělá místo na večežíí!" V tu chvíli se z kuchyně ozval výbuch smíchu. Dana se pěkně bavila. Martince kupodivu vyčůrání nestačilo, nakonec příliš nevečeřela ;-)
Na dnešní druhé fotografii jsem zachytil Martinku během popisování lahvičky s Jupíkem. Neodpustil jsem si poznámku,"Martinko, ty myslíš, že ti někdo toho Jupíka vezme?" U babičky a dědy si holky totiž lahvičky popisují, aby si je nespletly. Jenomže tam jsou na to tři :o)
Verze pro tisk...
 13.03.204
Vojtíšek dostal úplně první zubní kartáček...Jak jsem již stálým čtenářům popisoval, v práci mám na starosti skupinu pracovníků z cizí firmy a ti pod mým velením zapojují dvě nové linky. Já samozřejmě pracuji s nimi ;-) Abychom akci zdárně a hlavně rychle dokončili, nezbylo mi nic jiného, než se dostavit do firmy i dnes dopoledne.
Domů jsem se vrátil právě v okamžiku, kdy Dana uspala Vojtíška a pomalu chystala oběd. Jak jinak, než za vydatné Martinčiny pomoci. To nemyslím ironicky, Martinka skutečně pomáhala vyrábět bramborové knedlíky plněné kolečky silného párku. Dostala kousek těsta, pěkně ho rozplácla a už do placky balila kousek párku, stejně jako Dana. Docela jí to šlo. Chvíli předtím, než se holky pustily do vaření, Dana loupala párky. Ochutnala kousek a prohlásila,"Ty párky nejsou příliš dobré. Jako by ani nebyly z masa!" Skutečně, na obalu ve složení se psalo, že obsahují celkově cca 35% masa. To není mnoho, viďte? ;-) Martinka si po Daniných slovech vložila jeden kousek do pusinky a ochutnala. Hned rozhořčeným hlasem povídala,"Ždyť je dobréj, ten salámek. No jó, dobrej. Cos to povídala maminkó, že není dobrééj?" ;-)
Vojtíšek se stále více zdokonaluje v sedání si z polohy stojmo. Ještě před několika dny se sice dokázal bez problému postavit, ale pak jenom stál, brečel a chtěl pomoci na zem. Před chvílí mi předváděl, jak na to. Opatrně se pustil levou ručkou gauče, pomalu si kleknul na pravé kolínko a levačkou dohmátl na zem. Jednoduché, že?
Odpoledne přijela babička a my jí šli společně naproti k vlaku. Cestou zpátky vedla Dana s Martinkou rozhovor na téma počítání. Martinka si totiž nesla ulomenou větvičku s kočičkama(Neklamné to znamení blížícího se jara). Dvě kočičky si ulomila a povídala Daně,"Já mám tady v ručičce či(Jako tři) kočičky!" Dana nesouhlasila,"Ale Martinko, to jsou dvě, jedna a dvě! Kolik máš ručiček?" Martinka nezaváhala ani na vteřinku,"Já mám pšece či ručičky!" Dana pokračovala,"Ale Martinko jedna ručička a druhá ručička jsou dvě ručičky! Kolik máš oušek?" Martinka trvala na svém,"Já mám či ouška. Ale hlavičku mám jenom jednu!" Dana se ještě několikrát pokoušela Martince vysvětlit kolik je vlastně dvě, ale Martinka se nenechala přesvědčit. Chce to čas :o)
Bezprostředně po večeři jsem zkoušel posadit Vojtíška na skleněnou desku digitální váhy. Na displeji se ukázala hodnota 10,5kg. Nutno ještě podotknout, že byl Vojtíšek oblečený, obutý a s plínkou na zadečku. Dana i přesto jeho hmotnost komentovala,"To je nějak hodně, nemyslíš? To jsem zvědava, kolik navážíme ve čtvrtek u paní doktorky!" A je to na světě, ve čtvrtek jedeme s Vojtíškem na další pravidelnou kontrolu.
Na Vojtíška čeká hned zítra další novinka. Dnes totiž vyfasoval svůj úplně první zubní kartáček. Dana mi vysvětlovala,"Zítra můžete začít čistit při koupání první dva zoubky. Samozřejmě bez pasty. Pak může Vojtíšek kartáček i kousat, jenom ať si na něj zvyká!" :o)
Verze pro tisk...
 14.03.2004
Dejte Vojtůů pryč.... ;-))Včera jsem Vás zapomněl informovat o nových mňamkách, jenž měl Vojtíšek možnost ochutnat. To bylo tak - na návštěvu přijela hradecká babička a přivezla Martince hroznové víno. Kdyby víno, jednotlivé kuličky připomínaly švestky a to jak barvou, tak i velikostí. Zatímco si Martinka dávala takříkajíc do nosu, Vojtíšek ji hladově pozoroval a co chvíli mlaskl. Tak jsem jednu vinnou kouli popadl, oloupal ji a pak dával Vojtíškovi kousat. To byste koukali, jak se na víno natahoval. Dana prohlásila,"Když si tak mlhavě vzpomínám, Martinka dostávala hroznové víno také v tomhle věku!" Hlavně že Vojtíškovi chutnalo :o)
Další novou věc ochutnal Vojtíšek při večeři. K zeleninovému rizotu Dana připravila salát z mrkve, jablíček a přidala do něho šťávu z pomeranče a limetky. Vojtíšek na nás opět žadonil a dokonce mi chtěl lžíci uzmout z ruky. Dobře, nabral jsem na špičku polévkové lžíce trochu salátu a vložil ho do otevřené Vojtíškovy pusinky. Vojta zavřel pusu a následoval mohutný škleb. Limetka je totiž kyselá jako citrón. Vojtíšek se oklepal a chtěl znovu. Dana projevila menší obavy,"Jenom aby se nám Vojta neosypal. Citrusy ještě neměl a v této kombinaci nebudeme vědět, co mu nesedlo!" Jenom se nebojte, Vojtíškovi po té dobrůtce nic nebylo ;-)
Vojtíšek v noci opět lépe spinkal. Že by následkem večerního podávání mléčné kaše? S největší pravděpodobností ano. Od té doby co ji dostává, celou noc prospinká a nedožaduje se každou druhou hodinu kojení. Navíc mu kašička chutná a bez problémů jí celý talíř zhamá.
V dopoledních hodinách Dana vytáhla ze skříně videokazety a pouštěli jsme si Martinku ze záznamu. Byla tam stejně stará(Nebo mladá?) jako Vojtíšek. Bylo tedy co srovnávat. Na dnešní titulní fotce vidíte v popředí současnou Marťu a vzadu na obrazovce Martinku teprve obcházející nábytek. Martinka se některým scénám smála a komentovala svoji činnost,"Jé podívej, jak sem byla šikovná. Jak pěkně lezů. Tady hamám kašičku jako Vojtíšek!" To měla pravdu, jedla kaši. Jenomže si sama držela lžičku a bouchala s ní do talíře až kaše létala všude po okolí :o)
Po obědě měla jít Martinka jako obvykle odpočívat do ložnice. Pokud po obědě nechce spinkat, nemusí. Stačí aby si svlékla bačkůrky, tepláčky jde si zalehnout do postele. Dnes za ní do ložnice lezl i Vojtíšek. Martinka se zlobila a volala na Danu,"Dejte ho pryč, já ho tady nechcí!" Koho? No přece Vojtíška. To je totiž oblíbená Martinčina průpovídka. Jakmile jí Vojtíšek vleze někam do soukromých věcí, nebo ji začne omezovat, jde sourozenecká láska pryč. Doslova, neboť Martinka zvolá,"Dej Vojtů honem pryč, já ho tady nechcíí!" ;-)
Jak jsem Vás informoval již včera, Vojtíšek dostal svůj úplně první kartáček na zoubky. Při dnešním koupání jsem mu pomocí kartáčku vyčistil jeho dvě dolní jedničky. Pak následovalo horní patro, v němž se rýsují dvě dvojky a levá jednička. Vojtíšek si nechal dáseň zlehka drbat kartáčkem a slastně přitom zavíral očka. Asi mu takovéhle masáže dělají dobře. Přece jenom, lezení zoubků musí bolet ;-)
Verze pro tisk...
 15.03.2004
Vojtíškovo podvečerní blinkání...Na dnešní úvodní fotce je vyobrazen Vojtíšek při ochutnávání hroznového vína. Dával jsem mu kousat rozpůlené kuličky chvíli před večeří a Vojtíškovi móóc chutnaly. Posuďte sami ;-)
Tak se to Martince krátí. Ptáte se co? No přece dopoledne strávená doma s maminkou a Vojtíškem. Už je to tak, příští týden by měla nastoupit naplno do školky. Martinka nevypráví o ničem jiném, moc se do školky těší. V pátek by se tam měla jít s Danou podívat a nahlásit pondělní příchod. Však se jí Dana navečer ptala,"Tak co, Martinko, chceš jít do školky pouze na dopoledne, nebo na celý den? Budeš tam s dětmi spinkat?" Martinka nezaváhala ani na vteřinku,"Jóó, na celej dén. Já se tam vyspinkám, tam maj děti takový skládací postýlky, takový spartakiádní lehátka!"
Hned po svém pozdním příchodu z práce jsem se optal Martinky,"Ty už máš zakoupené nové bačkůrky do školky?" Martinka mi vysvětlovala,"Jó mám. A ty máš takový nový hezký tepláčky ty sme ti koupili v krámě!" Na to reagovala Dana,"Tedy Martinko, to měl přece být přece dárek pro tatínka k svátku. Ty jsi ho prozradila!"
Martinka excelovala ještě jednou. Když už vyšel najevo můj dárek, Dana na mě zavolala, neboť chystala další překvapení,"Tatínku, neutíkej. Ještě ti ukážu, co má Vojtíšek nového!" Na ta slova za mnou přiběhla Martinka a křičela,"Tatínkůů, Vojtíšek má novou čepičkůů!" :o)
Vojtíšek dostal včera jako obvykle po vykoupání mléčnou kašičku a pak si ho Dana vzala na kojení. Sotva se napil, poblinkal koberec v ložnici. To byste nevěřili, jak takové mateřské mléko nasáknuté do koberce druhý den zapáchá. A to i přesto, že jsem koberec řádně vydrhnul saponátovými přípravky. Včera jsme si řekli,"Byla to jen náhoda!" Bohužel, dnes se celá situace opakovala. Vojtíšek poblinkal jak sebe, tak i Danu, koberec a opodál stojící Martinku. Po uklizení celé té pohromy se mě Dana ptala,"Tak, co mám teď dělat s Vojtou?" Má odpověď zněla,"Hlavně mu teď nedávej mlíčko. Ať si chvilku odpočine, jinak by mohl znovu blinkat!" Dana vrátila Vojtíška do postýlky a zatelefonovala tetě, aby se optala na její názor. Teta doporučila, abychom Vojtíškovi podávali kašičku raději ještě před koupáním, nejlépe v době naší večeře. Díky tomu by měl Vojtíšek delší pauzu mezi jídlem a kojením. Co myslíte, je tato teorie správná? V každém případě ji zítra zkusíme uvést v praxi ;-)
Na závěr tu mám pro Vás další Vojtíškovo prvenství. Dnes se poprvé projel vsedě na nákupním vozíku. Dana si ho vzala s sebou do samoobsluhy, když se spolu s Martinkou vydaly odpoledne na nákup. Vojtíšek prozatím neměl více příležitostí, neboť normálně nakupuji já ve městě. Je to jednoduché, jezdím do práce autem, takže žádný problém :o)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
16.3.2004 7:42:12 Eva
Hodně jsem četla o podávání kašičky hodinu před spaním - i kvůli trávení. Náš malý nesnese kombinaci UM a MM. Také blinká a bolí ho bříško. | |
 17.03.2004
Tááákhle jsem veliký !!!Po Vojtíškově vykoupání si beru do koupelny Martinku. Právě na dnes vyšlo její koupání. Dana mezitím zabavovala v obyváku Vojtíška. Jak již jistě víte, vytváří mu mezeru mezi podáváním mléčné kaše kolem šesté hodiny a kojením. To aby měl Vojtíšek více času na zpracování kašičky a následně po kojení neblinkal(Dnešním dnem dohamal krabici kukuřično-rýžové kaše a zítra mu Dana načne čistě pšeničnou). Sotva jsem se s vykoupanou Martinkou vrátil do obyváku(Abyste to věděli - od té doby co koupu Vojtíška a pak ho nosím z koupelny, si Martinka hraje také na takové miminko. Pokaždé chce zabalit do osušky a donést do obyváku v náručí ;-) ), Dana Martě pověděla,"Martinko, chceš abych ti dneska přečetla pohádku já?" Martinka souhlasila a já dostal na starosti hlídání Vojtíška. To proto, aby sedící neskočil z gauče. Vojtíšek si hrál se stuhou a já najednou zkusil průpovídku,"Vojtíšku, jak jsi veliký?" Na ta slova Vojta vzpažil i se stuhou v ručkách. A znovu a znovu. Pro Vojtíška obrovská zábava a pro nás milé překvapení. Vždyť něco takového udělal sám dnes poprvé :o)
Vojtíšek dnes k obědu dostal jako obvykle zeleninovou polívčičku. Nejprve ji hamal jenom tak, pouze ke konci mu ji Dana maličko přisladila, aby ji dojedl. Podobná situace se opakovala během svačinky. Na vysvětlenou - Vojtíšek provozuje večerní blinkání poté, co jsme mu do svačinkového jogurtu začali přidávat domácí třešňovou marmeládu. Proto mu Dana dnes zkusila podat bílý jogurt bez přísad. Kupodivu ho snědl dvě třetiny a až poté mu do něho Dana přimíchala marmeládu.
Martinka již od svačinky žadonila,"Tatínku, pustíš mi Toma a Džeryka?" Tím myslí Toma a Jerryho, mám v počítači jednu písničku z tohoto seriálu ve formátu MP3, staženou ke konci minulého roku ze serveru Bonton Music(Nebo Popron? Přesně to už nevím). Měli to tam jako upoutávku na nové CD. Pověděl jsem Martince,"Teď ne, až potom!" Martinka se optala,"Kdy je to tatínku potom?" Nezbývalo nic jiného, než upřesnit,"Potom je před večeří a až si uklidíš hračky!" Marťa se vrhla na uklízení a za chvíli již seděla u počítače. Jakmile si párkrát pustila výše zmiňovanou skladbu, přešla na CD Klubíčko. Vojtíšek její počínání sledoval, postavil se u klávesnice a snažil se usápnout myš. Martinka na mě zoufale volala,"Honéém, sundéj Vojtůů! Nevidíš že klikám?" :o)
Příští týden se u nás ve vsi koná dětský karneval. Dana Martince předvedla kostým kočičky, který teta Ivka šila pro neteřinku Petrušku. Martince se moc líbil a chtěla mi ho ukázat. Nedalo se nic dělat a Dana ji musela alespoň částečně převléknout. Martinka neustále opakovala,"Já pudu na ten karnevál za kočku, já se tam pševlíknu a budu tancovát!" :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
07.03.2004
08.03.2004
09.03.2004
10.03.2004
11.03.2004
12.03.2004
13.03.204
14.03.2004
15.03.2004
17.03.2004
- 
24.5.2007
