 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 16.03.2004
Tatínek má vlásky plyšový...Můj dnešní příchod z práce by se dal zařadit mezi ty pozdnější. Od šesté ranní do šesté večerní, to dá zabrat. Navíc v plném pracovním nasazení. Rozjíždíme konečně linky dovezené před Vánocemi z Polska a přitom mě napadá takové srovnání - jde to na svět pomalu, hodně to bolí a jsou s tím spojené neustálé komplikace. Stejně jako s porodem. Vím o čem mluvím, byl jsem po celý den s Danou u narození Vojtíška a není to tak dávno. Obdivuji doktory, kteří mají takovéhle pracovní nasazení na denním pořádku.
Po včerejším blinkacím podvečeru Dana raději změnila krmící taktiku. Vojtíšek dostal mléčnou kašičku bezprostředně po naší večeři. Následovala přestávka, během níž jsem Vojtíška vykoupal. Až poté dostal Vojtíšek mlíčko od maminky. Abych Vám přiblížil Vojtíškovo kojení - po celý den o mlíčko příliš nestojí. Zato večer začne tahat ostošest. Právě proto jsme si včera mysleli, že se Vojtíšek přepil. Dnes ho Dana raději nepřemlouvala. Jakmile se pustil prsu, další nedostal. Po následném uložení do postýlky začal Vojtíšek vyloženě brečet. Kroutil se přitom a to by mohlo ukazovat na bolavé bříško. Jenomže ho stačilo vzít do náruče a už se ozývalo pouze spokojené,"Juhůů, hihi!" Dana prohlásila,"Tak mám pocit, že to na nás Vojtíšek jenom hraje!" Opravdu to tak působilo ;-)
Venkovní teploty dnes zlomily letošní rekord. Přitom na zítra straší meteorologové teplotami až kolem devatenácti. Aby toho nebylo málo, pozítří se teploměr vyšplhá ještě výše. To je hrozné, vždyť minulý týden ještě mrzlo až praštělo ;-) Ve čtvrtek máme jet s Vojtíškem k paní doktorce na pravidelnou kontrolu a nevíme, do čeho ho navlékneme.
Vzhledem k teplotám uložila Dana Vojtíška do kočárku pouze v dece. Fusak i přesto zůstává v pohotosti. Navečer se mi Dana svěřila se svými obavami,"Nemůžeme nechat Vojtíška spinkat v kočárku bez uvázání do kšír. Když si přestavím, že ho napadne postavit se, běhá mi mráz po zádech. Následně by mohl spadnout dolů na beton. Brrr, hrozná představa!"
Martinka se se mnou navečer bouřlivě přivítala. Hladila mě po vlasech a povídala,"Ty máš tatínku ty vlásky takový krásně plyšový!" Tohle slyším každou chvíli od té doby, co jsem se nechal ostříhat na devět milimetrů ;-) Včera také - po večeři Martinka spustila,"Vojtíšek už má taky takový uši tady na vláskách. Jako máš ty tatínku!" Ptáte se jaké uši? Martinka myslí moje postupující kouty. No a Vojtíšek vypadá, jako by je měl také. Nemá je, samozřejmě. Jeho vlásky jenom tak vypadají. Zato Dana moje kouty komentuje,"Tatínek vypadá jako Mikymaus, viď Martinko? Jenom mu scházejí ty velké a kulaté uši!" Tak to vidíte :o)
Verze pro tisk...
 18.03.2004
Kterak jsem Vojtíška vyvažoval cihlami... ;-)Počasí láme teplotní rekordy a my se v takovém vedru(Vždyť před týdnem ještě mrzlo a dnes ukazoval teploměr téměř 20oC) vydali jenom tak nalehko do města. Stálí čtenáři vědí kam. Přece k naší paní doktorce, na Vojtíškovu osmiměsíční prohlídku.
V čekárně bylo nezvykle živo. Doktorka si totiž pozvala více dětí, neboť probíhalo očkování proti obrně na lžičku. Vojtíšek dostal samozřejmě také a narozdíl od Martinky jsme ho nemuseli držet a lžičku mu cpát do pusinky násilím ;-) Ještě předtím si paní doktorka Vojtu prohlédla. Dana se jí mezitím svěřila s blinkacími potížemi, jenž nás provázely poslední dny. Doktorka schválila Danin postup, spočívající ve zvětšení přestávky mezi mléčnou kaší podávanou k večeři a předspánkovým kojením. Navíc se zahleděla Vojtíškovi do pusinky a hned ohodnotila stav jeho zoubků,"Jejej, tady se nám klube takových zoubků, z toho může mít Vojtíšek také podrážděný žaludek!" :o)
Málem bych zapomněl, sestřička zvážila Vojtíška a pověděla výsledek doktorce. Doktorka povídala,"Cože? Můžete mi to zopakovat ještě jednou? Opravdu jste navážila 9,75kg? Tak to je Vojtíška pěkně živený!" Připočteme-li k hmotnosti výšku 76cm(Přibližně, neboť se Vojta do měřicího šuplíku vešel akorát nadoraz a v těch místech již chybí stupnice), je Vojtíšek celkem velké miminko ;-)
Na parkovišti před střediskem nastalo naše rozdělení. Dana naložila Vojtíška do kočárku(Samozřejmě ho pšikšírovala, jinak to již ani nejde) a šla si zařídit nějaké věci. Já zatím zavezl auto i Martinku před supermarket Albert. Následoval náš společný nákup. Martinka se chtěla překvapivě vézt na vozíku,"Já ještě nejsem tak velká, abysem se do vozíčku nevešlá, viď?" Martinka následně nakupovala,"Já si koupím tadytoho Jupíka, jo? Jetě počebuju Kindr vejce!" Poté zkoušela, zdali bych jí dovolil do košíku vložit bonbóny. To víte že nedovolil. Martinka hned spustila na celé kolo,"No jó, ždyť jó, nekupuj mi to. Já už mám pšecé tadyto vejcé a to mi stačí pšecé. Až pšíště mi můžeš něco koupit jinýho!" Martinčin proslov sledovala nějaká cizí paní, také s dítětem. Hned nám sdělovala,"Teda, ty jsi poslušná holčička. Vy ji ale máte vychovanou!" ;-))
Po odchodu z Alberta jsme se všichni setkali na náměstí. Řeknu Vám, bombastický pohled. Lidé v tričku a k tomu náměstí olemované hromadami odhrnutého a tajícího sněhu. Však jsem Daně povídal,"Jenom se podívej. Kdy se ti naskytne vidět při dvaceti nad nulou hromady sněhu!" ;-)
Po návratu domů jsme se s Martinkou pustili do zpevňování nájezdu na dvorek pomocí pískovcových kamenů. Naši práci sledoval Vojtíšek, sedící přikšírovaný v kočárku. Jenomže jak se nakláněl přes okraj, hrozilo převrácení vozidla. Po chvíli přemýšlení mi bleskl hlavou geniální nápad. Prostě a jednoduše jsem na opačnou stranu kočárkového podvozku umístil dvě cihly pečlivě zabalené do igelitky. Kočárek pak držel jako přibitý. Také s ním nešlo moc jezdit ;-))
Verze pro tisk...
 19.03.2004
Martinka už umí šlapat (Na kole ;-) )...Po delší pauze se opět nacházíme u babičky a já se snažím něco napsat v tom neuvěřitelném chaosu, vytvářeném čtyřmi dětmi a sedmi dospělými. No, dá to zabrat ;-)
Mezi největší dnešní události bezesporu patří Martinčina dopolední jízda na kole u sousedů. Jak jistě víte, Martinka nechtěla loni pořádně šlapat. Když jsme se ji snažili přemluvit k pořádnému opírání se do pedálů, Martinka pokaždé odpověděla,"Já se to musím naučit, šlapát!" Jenomže ona se chtěla učit pasivně, prostě počká a ono to jednou půjde. Martinka si dala delší zimní pauzu a ono to pomohlo! Dana ji dnes maličko potlačila směrem z kopce dolů a Martinka se bez problémů rozjela. Po chvíli šlapala sama i zpět do kopce :-)
Bezprostředně po mém příjezdu z práce domů nastalo nakládání věcí do auta. Vojtíšek lezl po zemi, kníkal a Dana z něho byla zcela hotová. Navíc křičel pokaždé, jakmile se vzdálila z místnosti. Působil na nás dojmem, jako by se obával, že odjedeme k babičce bez něho.
Konečně se všechny věci nacházely v nákladním prostoru, včetně Martinčina kola a skládací koloběžky. Zatímco děti spaly, Dana mi během jízdy povídala komentář k předchozí problematice,"Vojtíšek se asi opravdu obává toho, že mu ujedeme. Začal mě sledovat těsně po mém oblečení se do věcí na cestu. Někde jsem četla, že děti jeho věku takové bývají. Křičí pokaždé, když maminka zmizí za rohem!" ;-)
Během cesty jsem vyslechl ještě jednu historku - Martinka lezla dopoledne do stísněného prostoru a Dana ji varovala,"Martinko, nelez tam, skřípneš si hlavu a budeš bez ní!" Martinka se zamyslela a hned následovala otázka,"A co bysem dělala bez hlavy? A co když někdo nemá hlavu?" Dana jí chtě nechtě odpověděla,"Tak to je Martinko mrtvej!" Martinka pokračovala,"Kam se de, dyž je někdo mrtvej?" Dana v tuto chvíli téměř litovala, že se pustila do takovýchto podrobností. Martinka se totiž poslední dobou táže velice promyšleně a cíleně. Dana zakončila celou debatu následující větou,"Ti hodní jdou do nebíčka a zlobiví do pekla!" S touto odpovědí se Martinka plně spokojila ;-)
Po příjezdu k babičce a dědovi nastal ten správný mumraj. Já vyrazil s Martinkou do města, abychom se podívali po nějakém větším bazénu. Bohužel v Baumaxu ani OBI nic slušného neměli, sezóna teprve začne. Martinka si mezi semínky vybrala hrášek a moc se těšila až si ho zaseje na záhonek,"Tohleto je takovej hrášek. Já sem byla hodná a tys mi ho tatínku koupil za odměnů. Já ho budu sít tím svojím sítkem na záhonek a v létě ho budu hamat. Mňam!" :o)
Vojtíška moc trápí rostoucí zoubky a je neustále moc nevrlý. Jediné místo kde se řádně zklidnil, byl dědečkův počítavý koutek v pracovně. Zapnutý počítač, notebook a kapesní počítač ho nenechaly klidným, a konečně se zklidnil :o)
Verze pro tisk...
 20.03.2004
Vojtíška trápí lezoucí zoubky...Vojtíšek se v noci na dnešek téměř nebudil a nepožadoval po Daně kojení každé dvě hodiny, jak bývá poslední dobou zvykem(Nedivte se mu, minimálně čtyři zoubky v pohybu dávají zabrat). To víte, přes den mlíčko nechce a pitný režim dohání večer a v noci. Dana se vyspala a Vojtíšek se probudil v šest hodin. Za okny světlo a jak se dalo předpokládat, již neusnul. Po Vojtíškovi se ve čvrt na sedm probrala neteřinka Danielka a po nich následoval i zbytek dětského osazenstva. Dana vzala Vojtíška vedle sebe do postele a tam s námi vydržel až do osmi. Po celou dobu si hrál s hračkami, skákal po nás, mordoval a mě uštědřil pár dobře mířených ran do nosu. Vše samozřejmě neúmyslně :o)
Po snídani jsem se chystal na odjezd do Tesca, Dana potřebovala zakoupit nějaké dětské čaje a jiné drobnosti. Martinka hned hlásila,"Já musím jet s tebóu taký, tatínku. Musím se tam jet podívat do toho Teská!" Po těchto slovech se bleskově ustrojila a za chvíli jsme uháněli směrem k supermarketu.
Sotva Martinka vystoupila z auta, na celé kolo povídala,"Teda my sme zastavili tady pšed Teskem a já na to teda čumím. Já totiž nekoukám, já čumím, to mi povídala Petrušká!" Její slova zaslechla opodál stojící paní a okamžitě vyprskla smíchy. Starší neteřinka Petruška učí Martinku samé praktické věci ;-)
Počasí se nám poněkud pokazilo a odpoledne se tu a tam objevila nějaká přeháňka. Martinka se předváděla před neteřinkami, jak už umí jezdit na kole. Jenomže jí tu chybí zcela rovná plocha a po chvíli se zarazila o větší díru mezi betonovými deskami. Tím s s jízdou na kole pro dnešek skončila. Popadla koloběžku se slovy,"Já budu raděj jezdit na koloběžcé, abysem nepadla na betón!" Už aby se naučila jezdit rychleji, to jí okamžitě sundáme stabilizační kolečka. Přece jenom bude jízda na kole bezpečnější. V tuto chvíli se totiž plně spoléhá na přídavná kolečka a na případné nerovnosti se převrací ;-)
Závěrem mi dovolte pár komentářů k dnešním fotografiím. Ta první pochází z dopoledního nákupu v hyperTescu. Martinka si zalíbeně prohlíží nově zakoupenou houkačku na svoje kolo. Musíme něco udělat pro podporu jejího ježdění, ne? ;-) Na druhé jsou zachycené holky během odpoledního sledování televize. Ta postavička hlavou dolů je naše Martinka, kdybyste ji nepoznali. Sotva spatřila na notebooku čerstvě staženou fotku, hned ji komentovala,"Jéjé, podívej, já tady vypadám jako ten lenochod Sid z Doby ledovýý!" Zasvěcení jistě vedí o čem je řeč, pro ty ostatní - postavička lenochoda spala s oblibou v takovéto (ne)pohodlné pozici hlavou dolů ;-)
Verze pro tisk...
 21.03.2004
Až já budu klukem...Během včerejší jízdy z Tesca se Martinka, sedící na zadním sedadle ve své autosedačce rozpovídala,"No jó, tatínku, až já budu kluk, pudu taky na koledu a budu vyflakůvat holky pomlázkou. Za to dostanu taky takový čokoládový vajíčka a zajíčky, jako sme viděli v krámě!" Dobré, že? ;-)
Po návratu od babičky a naší večeři, přišel na řadu Vojtíšek. Dana mu připravila talíř mléčné kaše a Vojtíšek se do ní hned pustil. Sotva polkl předposlední sousto, nějak podivně se zarazil. Stačil jsem jen Daně říci,"Já bych mu tu poslední lžičku nedával!" Na ta slova si Vojta říhl a vše vyblinkal. Já po něm tu spoušť uklízel a také mě to natahovalo. Není divu, bezprostředně po jídle. Dana odháněla Martinku,"Běž od toho pryč, ať se nevyblinkáš také!" Martinka odběhla do obyváku, abych ji tam po chvíli spatřil dávící se. Prstíčky si strkala do pusinky a tak jsem na ni houkl,"Martinko, honem utíkej na chodbu!" Marťa běžela a se slzami v očích mi vysvětlovala,"Já tam mám v pusince samý chlupy a nejdou vén!" Skutečně, Dana jí chloupky vytahala a ptala se jí,"Kde jsi k těm chlupům přišla?" Martinka vysvětlovala,"Já sem tam oblizovala toho méďu!" Ach jo, jak ji mohlo napadnout olizovat plyšáka? Nikdy to nedělala ;-)
Vojtíšek nechtěl po uložení do postýlky vůbec ležet. Jakmile se nacházel ve vodorovné pozici, otočit se na levý bok, uchopit tyčku a postavit se v postýlce se zdálo být dílem okamžiku. Pak už jen následoval křik a brek. Vojtíšek poslední dny vyloženě brečí. Dana ho šla do ložnice utěšovat,"Vojtíšku, už spinkej, zavři očka!" Z postýlky se ozval pouze hlasitý a pobavený smích. Dana pokračovala,"Vojtíšku, já vím že jsi unavený. Honem spinkej!" Další výbuch smíchu. Také jsem se přidal,"Danuš, nemáš v záloze ještě nějaký vtip?" Teď se rozesmála i Dana ;-)
Vojtíška zklidnilo až kousátko vytažené z ledničky. Chutě se do něho zahryzl a brek přešel v pohodové povídání. Dana prohlásila,"Už aby byly ty zoubky venku, já na tohle nemám nervy!" Otočila se a odešla do sprchy.
Natěšená Martinka také usnula. Ptáte se na co je natěšená? Zítra ji čeká veliký krok k větší samostatnosti. Jde totiž úplně poprvé sama do školky a to na celý den. S Danou si připravila všechny potřebné věci a nezapomněla ani na pyžamko. Uvidíme, s jakou přijde odpoledne domů. Budu Vás samozřejmě informovat ;-)
Verze pro tisk...
 22.03.2004
Poprvé sama ve školce...Martinku dnes čekal úplně první samostatný den ve školce. Sama si odsouhlasila, že chce jít hned napoprvé na celý den. Co je to na celý den si Martinka představovala zcela jinak, neboť bezprostředně po odpoledním návratu domů povídala,"Ale maminko, já myslela, že pudu do školky na celý den!" Tak to vidíte, Martince se to zdálo málo. A to pro ni Dana zašla o půl třetí. Jenom aby jí prvotní nadšení vydrželo :o)
Nepředbíhejme však události a vezměme vše pěkně popořádku. Martinčina školková docházka se dotýká i zbytku rodiny - Dany s Vojtíškem. Všichni totiž musí vstávat kolem sedmé hodiny. I když dneska přišla Vojtíška pohlídat teta od sousedů a do školky vyrazila pouze Dana s Martinkou. Došly tam zavčasu, chvíli před osmou hodinou. Než Dana stihla vyřídit nezbytné formality, Martinka se bleskurychle převlékla a sama šupajdila za dětmi, jako by tak činila odjakživa. Dana ji musela při odchodu lákat do šatny, aby se spolu rozloučily.
Po návratu z práce jsem se Martinky ptal, jak se měla ve školce. Martinka mi vyprávěla s očima navrch hlavy,"Mě se ve školce moc líbilo. Ráno sme šli na procházku nejdžív, pak sme vyráběli takový kočky. Lepili sme na obrázky kežů vatičku(Jednalo se o jarní stromové kočičky ;-) ). Pši obědě sem zhamala fšecko. Jó měli sme polívčičku s takovýma kolečkamá, potóm masíčko, bamborovou kašičku s okurkou!" Dana se zarazila, "Ale Martinko, měli jste opravdu okurku? Na rozpisu bylo rajčátko!" Martinka pokračovala,"Ale jó byla to opravdu okurká, taková zelená! Po obědě sem odpočívala na postýlce se sobíkem, měla sem ho tady v kapsičce u zástěrký!" Tak to vidíte, Martince se ve školce opravdu líbilo a zítra se těší zase mezi děti. Však odpoledne telefonovala babička a ptala se na Martinku. Dana jí vše vylíčila a sluchátko si vzala i Marťa. Na babiččinu otázku,"Jak jsi se měla ve školce, Martinko?", odpověděla,"Jó, dobže sem se tam mělá babičkó!" :o)
Milý Vojtíšek strávil celý den sám s Danou. Jaká na něm byla vidět ohromná radost, když mohl navečer řádit s Martinkou. Martinka na něj bafala, já jsem se také přidal a Vojtíšel se na celé kolo smál. V jednu chvíli se mu do cesty napletl Martinčin kufřík. Překonat jej nebylo až tak velkým problémem, jak můžete posoudit na fotce ;-)
Vojtíška neustále trápí rostoucí zoubky. Je to vidět na první pohled. Za prvé kňourá a za druhé si neustále strká do pusinky prstíčky. Přitom si sahá na horní patro. Přesně v těch místech se na svět klubou hned čtyři zoubky najednou.
Na závěr mi dovolte perličku z úplně jiného soudku. Do práce jezdím po silnici první třídy přes sousední městečko. Právě tam, v jedné nepřehledné zatáčce se nachází asi stometrový úsek silnice, jenž by se dal hrdě nazvat tankodromem. Výmoly a díry pokrývají hustě povrch vozovky a místy dosahují hloubky cca. deseti centimetrů. Jediné místo, kudy jde zatáčka projet se nachází uprostřed. Běda však, potkají-li se dvě auta proti sobě. Jízda se tak stává v tomto úseku dosti nebezpečnou. Jedním řešením je spravit silnici, dnes se však objevilo řešení geniálnější - za značkou nerovnosti na silnici se objevily další dvě - rychlost omezená na 30km/h a silnice zůžená z obou stran. No, není to geniální? ;-))
Verze pro tisk...
 23.03.2004
Vojtíšek se sám posadí...Neslyšeli jste dnes tu ránu? Ne? To mi spadl kámen ze srdce a moc se mi ulevilo. Stálí čtenáři jistě vědí o mé předvánoční cestě do Katowic a demontáži výrobních linek. Spolu s touto akcí přímo souvisely mé tříměsíční pozdní příchody z práce domů. Přece jenom jsem vedl celkovou montáž v naší firmě, následné zprovoznění, přeprogramování a přeložení různých hlášek do češtiny. Neuvěřitelné se dnes navečer stalo skutečností a já snad konečně začnu chodit z práce dříve a ne až v pět hodin či déle. Konečně si více užiji rodiny :o)
Martinčin druhý školkový den proběhl bez jakýchkoliv problémů. Sotva ji ráno Dana přivedla do školky, Martinka se rozloučila pusinkou a už běžela za dětmi, zapojit se do her. Ještě včera jí paní učitelka pomáhala se svlékáním před poobědním spaním. Dnes prý jí Marťa ohlásila,"Já to umím sama!" Martinka se postupně sbližuje s děním ve školce a docházka jí bude jenom ku prospěchu :o)
V souvislosti s Martinčinou školkou mi Dana dopoledne povídala do telefonu,"Za poslední dny se Vojta velice zdokonalil ve svých fyzických dovednostech. Očividně je to tím, že Martinka není doma a nerozptyluje ho. Takhle má Vojtíšek mnohem více času na své aktivity!" Je to tak, vždyť mu jde stále lépe přechod ze stojací pozice do sedu či kleku. Dnes se navíc naučil sedat. Tuto činnost prováděla kdysi Martinka podstatně složitějším způsobem. Vojtíšek si prostě doleze na místo kam potřebuje, tam hodí zadeček na jednu stranu a pomocí jednoduchého přetočení se dostane do sedu. Teď už mu jenom zbývá naučit se chodit a získá tak plnou mobilitu. Dnes jsem ho například vedl za ručičky do kuchyně ke stolu. Vojtíšek capkal nožičkama, pěkně jednou za druhou. Až z jeho výkonu zůstala Dana stát s otevřenou pusou ;-)
Po večeři si Martinka rozbalila oříškovou Fidorku, tu dostala ve školce coby medaili. Chroupala ji a komentovala její povrch,"Tohle je z čokolády, víš?" Na upřesněnou jsem dodal,"Tohle je Martinko Fidorka. Tomu bílému uvnitř se říká oplatka!" Martinka opakovala a přidala i svoji část,"Ahá, to je Fidorká. To uvnitš je oplatka Opávia, nojó, žíkali to f televizi. Jenom byla taková čárovitější, né kulatá!" Zde vidíte jasný příklad účinnosti reklam ;-)
Martinka nám stále tvrdí, že ve školce po oběde nespí. Prý jenom odpočívá. Jenomže paní učitelka zastává zcela opačný názor. Na první pohled je vidět, že Martince spaní nechybí, vždyť je ještě teď, po deváté hodině večerní čilá a povídá cosi Františkovi z Kouzelné školky. Vlastní ho totiž v plyšové podobě. Chvíli předtím mi vysvětlovala,"Víš tatínku, žížala je bez očiček, protože nemusí pod zemí koukat. Taky jako by ani pusinku nemělá. Až nějakou žížalu vyhrabeš, můžeš si ji pohladit, víš?"
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
24.3.2004 6:44:09 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Po delší pauze jsem pro Vás připravil další Vojtíškova videa. Až si najdu čas, uspořádám je pěkně na jedné stránce. Pro tuto chvíli se spokojte alespoň s následujícími odkazy.
Vojtíšek obchází stolečky v obyváku. Vojtíšek občas u krmení pěkně skáče. Závěrem si prohlédněte jedno klidné hamání. Toť vše ;-) |
24.3.2004 14:23:55 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Tohle musíte vidět: Zážitky s hořícím autobusem
V neděli 14.3. shořel v Německu český autobus. Možná si to ještě pamatujete. Na internetu se objevila čerstvá reportáž přímého účastníka včetně fotografií. A včetně pointy.
Miroslav Bochňák - požár autobusu
|
24.3.2004 16:40:51 Martina
Ahoj Radku.
Mas moc pekne videa. Obcas nam tu ukaz i video Martinky. Moc a moc vas pozdravuju. S tim pozarem busu je to sila. Jeste ze se nikomu nic nestalo. Takhle v patek jsem zastavila v rade aut na cervenou a zjistila ze stojim v stale vetsim cernem kouri. Kdyz jsem se koukla napravo tak zaparkovanemu autu vedle me slehaly plameny z pod kapoty. Vsichni ridici sedeli klidne v autech ale ja si dodnes myslim ze jsem mela stesti ze to nebouchlo metr ode me. Za pul minuty blikla zelena a ja se rozjela, ale i tak to byl dost blby pocit sedet par metru od horiciho auta.
Radku, vsechny pozdravuju. | |
 24.03.2004
Netrap Vojtu, nebo ti všechno vrátí...Martinka strávila ve školce již svůj třetí den. A v pohodě. Pouze ranní odchod mírně zkoplikovaly Martinčiny problémy. Prohlásila něco ve smyslu,"Maminkó, já nechci si vzít tuhle mikinů, já si vyberu ve sklíni jinou!" Co se dalo dělat, Martinka si ze skříně po chvíli vytáhla tričko s krátkým rukávem. Ve školce mají teplíčko, proč ne. Tak to vidíte, Martinka si začíná vybírat, cože si vlastně na sebe oblékne ;-)
Dana si navečer pro něco odběhla bosá do kuchyně. Na těch pár kroků se nevyplatilo navléknout si pantofle. Následovalo Martinčino pokárání,"Teda maminkó, nechoď bosá, nebo budeš nemocná, jóó?" Jako bych slyšel Danu, tímto stylem honí Martinku :o)
Martinka se po dobu svačinky těšila na výpomoc v kuchyni. Dana ji totiž navnadila,"Martinko počkej, až se nasvačím, půjdeme spolu vyrábět strouhanku, ano?" Martinka povídala,"To jó, já budu sejtkem pšesejvat strouhanků!" Dana vytáhla robot a sáhla do skříně pro strouhací nástavec. Během této manipulace jí ven vypadla plastová nádoba od tyčového mixéru a roztančila se s ohlušujícím rachotem po dlažbě. Martinka hned spustila,"To ti spadló, musíš dávat pozór mamí, aby si to nerozbila. To by ti tatínek žádný nový nekoupil!" Abyste byli v obraze - ten mixér dostala maminka od Ježíška ;-))
Martinka si zručně přitáhla k lince židli a vyskočila na ni. Pak už jen pomáhala přesívat nastrouhané rohlíky. Nadělala Vám přitom takový binec, že nad ním Dana nakonec mávla rukou. Zatímco se holky v kuchyni bavily, já se plně věnoval Vojtíškovi. Chvíli předtím jsem si přinesl jablko a chutě se do něho zahryzl. Vojtíšek mě zmerčil a cupity dupity, hned stál vedle mne. Koukal na moje ústa a sledoval každé kousnutí jako hladový pes. Ten vyčítavý pohled,"Tedy tatínku, ty jsi ale hamoun!" se opravdu nedá vydržet. Nabídl jsem Vojtíškovi jablko s odkousanou slupkou. Ten se na něj vrhnul a místností se v tu ránu neslo hlasité hryzání, mlaskání a polykání. Dana prohlásila,"To je dobře, alespoň se Vojtíšku naučíš zpracovávat kouskovatou stravu. Přece ti nebudu všechno mixovat!" :o)
Vojtíšek si lezl po obyvákové podlaze a moc ho zajímalo Martinčino Domino, rozházené po koberci. Martinka z něho začala stavět runway pro rozjezd letadla na pérko. Sotva Vojtíšek zaregistroval její aktivity, s radostným výkřikem zamířil rovnou k rozestavěné startovací dráze. To víte, že ji rozházel. Martinka se na Vojtu vrhla a snažila se bránit svoje dílo. Prostě a jednoduše Vojtíška překulila nožkama vzhůru. Celý karambol zakončila dutá rána, to Vojtíškova hlavička udeřila o podlahu. Hned začal brečet. Já okřikl Martinku a ona se vrhla nad Vojtíška a jala se ho utěšovat,"Nebréč Vojtó, to je dobrý. No táák, to nííc, nebrééč!" Přitom strkala svoji vlasatou hlavu k Vojtíškově a tím jenom přilévala olej do ohně. Co říci závěrem? My se neustále snažíme Martinku napomínat,"Martinko, netrap Vojtu. On za chvíli vyroste a všechno Ti vrátí!" ;-))))
Verze pro tisk...
 25.03.2004
Opravdu moc dobré pomeranče...Vojtíšek nám dává před usnutím řádně zabrat. Neustále se staví, skáče u postýlkových tyček a křičí nebo brečí. Takovéhle usínání mu kolikrát trvá i půl hodiny, než se unaví. K jeho nespokojené náladě možná nepřispívají ani lezoucí zoubky. Dnes se například Vojtíškovi prořízla levá horní jednička. Pravá se prozatím velice zřetelně rýsuje. Dana navíc Vojtíškovi maže dásně před spaním mastičkou Calgel, měla by zmírnit bolení.
Školková docházka má na Martinku velice blahodárný vliv. Dokázala nám to mimo jiné během večeře. Na talířek dostala bramborovou kaši s rybím prstem. Napichovala ho vidličkou a kaši beze slova nabírala lžičkou. Po chvíli prosila,"Já bysem chtělá jetě jeden prstíček!" Dostala ho a snědla úplně všechno. Ještě minulý týden by z kaše dvakrát nabrala a konec. Jak se říká, Příklady táhnou a Martinka se nakonec naučí mezi dětmi ve školce pořádně jíst :o)
V souvislost s Martinčiným prvním týdnem ve školce tu mám jeden problém. Vyskytl se dnes po ránu. Abych Vás již déle nenapínal - Martince a Vojtíškovi se téměř současně spustila rýma. Ne, nebojte se, nic hrozného. Tím byla Dana poprvé postavena před velké dilema - poslat či neposlat Martinku do školky. Nakonec zvolila variantu a, tedy poslat. Svěřila se i sousedce a ta povídala,"Když se nebude něco paní učitelce zdát, sama doporučí aby zůstala Martinka doma!" Jak se na to díváte Vy? Nechali byste, nebo necháváte dítě s rýmou raději doma?
Po svačince byl Vojtíšek vypuštěn na zem. Hned se vydal k Martinčiným hračkám. Prohrabal celou bednu s panenkami a kostičkami. S naprostou jistotou vylovil až ze dna Martinčino malé autíčko. No jo, kluci mají k těmto věcem bližší vztah než holčičky. Martinka si zatím v obyváku pouštěla cédéčka. S naprostou rutinou obsluhuje jak CD přehrávač, tak i zesilovač. Vše si sama pustí, nastaví a vymění i cédéčka. Z mých starších titulů si oblíbila jeden s názvem Na vandru je sranda. Obálka je kreslená a hýří barvami. Martinka vždy povídá,"Já si tatínku pustím tohle cédéčko O žebě!" Ona tak říká řepě a přitom to nemá s obsahem vůbec nic společného ;-)
Právě proběhlo menší extempore - Vojtíšek vedle v ložnici křičel a najednou mu ujela ručička opřená o okraj postýlky. Následovala celkem tvrdá srážka Vojtovy hlavičky s hranou otevřených dveří. V tu chvíli se vrátila Dana ze sprchy, aby ji brečicí Vojtíšek v zápětí poblinkal župan. Druhá dávka skončila již bezpečně v kuchyňském dřezu. Ach jo, kdy už to blinkání skončí ;-)
Na závěr mám pro Vás jednu perličku - hradecká babička nás v neděli podarovala čtyřmi kily pomerančů, zakoupenými v jednom nejmenovaném supermarketu. Jednalo se prý o velice levnou nabídku. Dana chtěla dnes večer oloupat jeden banán a jeden pomeranč. Jak to dopadlo, vidíte sami na fotce. Na jeden jakž takž dobrý pomeranč, připadá pět vysušených a nepoživatelných exemplářů. No nekupte to, když je to tak levné. Na druhou stranu se vlastně jedná o velice zdravé ovoce. Když sníte všech pět mnou vyhozených pomerančů, máte rozhodně překročený doporučený příjem vlákniny ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
26.3.2004 7:32:49 Míša
Milá rodinko,musím se s Vámi podělit o radostnou událost. Má sestřenka byla 2x na umělém oplodnění a nic.A teď čeká miminko bez umělého oplodnění.Zázraky se přeci dějí.Jupí.Mějte se! |
26.3.2004 7:33:03 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Na žádost naší čtenářky Martiny Vám předkládám dvě Martinčina videa ze včerejšího podvečera. Martinka právě zpívá se svým cédéčkem Písničky z Večerníčků písničku Slunce už vysouší loužičky z Příběhů včelích medvídků. Video 1 a
Video 2.
P.S.: Martinko zdravím, je v Ohiu také tak ošklivé počasí? ;-)) |
26.3.2004 7:57:51 Lucka (holky 7,5 a 6) vrad(zavinac)volny.cz
K Vašemu "námětu do diskuse" k otázce rýmy:Rýma a školka jedno jest. Pokud by Martinka nechodila při rýmě do školky, nechodila by do ní vůbec. Pokud se umí hezky vysmrkat a nemá ošklivou,žlutou zanícenou rýmů a teplotu, školkování bych nepřerušila. Časem si organismus na "školkové" infekty zvykne a hned tak něco Martinku neskolí (alespoň Vám to ze srdce přeji). Více náchylný možná bude Vojtíšek, jehož imunita ještě není vyzrálá; snad se projeví vliv kojení (ale já po svých vlastních zkušenostech jsem již v tomto ohledu mírně skeptická). Upřímně řečeno, až bude Vaše paní chodit také do práce, pravděpodobně nebude moci zůstat př prvním kýchnutí dětiček doma. Velice zdravím z Brna. Lucka
P.S.Jak zvládá paní Dana každodenní vypravování do školky? L. |
26.3.2004 20:29:29 Martina
Ahoj Radku. Videa jsou skvele. Martinka je uz opravdu velka holka. Jinak tady nic noveho - porad prsi, ale pristi tyden jedu do Dallasu na svoje prvni interview - tak mi drzte palce. A snad tam aspon bude svitit slunko. Moc vas vsechny pozdravuju. Martina |
26.3.2004 21:03:02 Iva knizkovai(zavinac)seznam.cz
Dobry vecer.Ja jsem deti s rymou do skolky neposilala,aby nenakazily ostatni.Myslim,ze i nemocni dospeli by meli brat ohled na ostatni a svuj virus zlikvidovat doma.Mejte se fajn.Iva | |
 26.03.2004
Vojtíšek již jezdí sám na odstrkovadle...!Nákupy obstarávám běžně já a to cestou z práce. Dnes tomu bylo nejinak. Prodavačka na mě pultem spustila,"Tak co to dnes bude?" Já zatím nepřipraven zkoumal lístek od Dany,"No, deset deka cihly a hodonínu, nakrájet!" Jakmile prodavačka splnila moji prosbu, já pokračoval,"Ještě dvacet deka cihly a hodonínu vcelku!" Vše jsem uložil do košíku. Z druhé strany pultu se pobaveně ozvalo,"Je to vše?" Poděkoval jsem a obešel regál. No jo, ještě papriky. Dva kousky jsem posléze položil na váhu. Objevila se opět veselá paní prodavačka,"Tak co, chcete to vcelku nebo nakrájet!" ;-)
Po návratu domů Martinka spustila a o překot mi vyprávěla zážitky ze školky. Natolik rychle, že jsem jí chvílemi nerozumněl. Marťa je z prvního školkového týdne velice nadšená. Jak je vidět, do kolektivu již potřebovala. Za týden zná několik dětí jmény, naučila se lépe jíst a po obědě prý spinká. Hlavně, a to je velice důležité, se po ránu do školky těší. Tím Daně ulehčuje každodenní vstávání a následný odchod. Dnes nám navíc předvedla, že dokáže paní učitelku s největší pravděpodobností hezky poprosit. Chtěla nalít do hrnečku čaj(Ve školce pije asi málo. Svůj pitný režim dohání po návratu domů. Je schopná vypít několik hrnečků za sebou), otočila se směrem ke mě a prosila,"Prosím paní, maminkó, teda tatínku, naléj mi čajíček!" :-)
Sotva skončila naše svačinka,"Dana na mě z obyváku zavolala,"Pojď se honem podívat, Vojtíšek umí něco nového!" Po příchodu do místnosti se mi naskytl pohled na Vojtíška sedícího na odstrkovadle. Dana ho pustila a milý Vojtíšek vyrazil zcela sám vpřed. On se neodstrkoval, ale zcela normálně ťapal. Ani přitom neseděl na sedačce. Dana jeho počínání komentovala,"To je něco, viď? Vojtíšek používá odstrkovadlo coby chodítko. Vše začalo ráno, já už nevěděla, čím bych křičícího Vojtu zabavila. Tak jsem ho posadila na auto. Ještě minule na něm seděl jako tvrdé y, ale dnes se k mému překvapení rozešel. Nemohla jsem ho pak ani sundat dolů, neboť se vzpíral a po sesazení brečel!" Tak to vidíte, třeba se díky autíčku naučí dříve chodit. Včera například došel Vojtíšek, veden mnou za obě ručičky, z obyváku přes kuchyň a dvě chodby až do koupelny. Přitom hezky ťapal nožku vedle nožky, žádné roznožování jako minulý víkend. Zlepšuje se. Mimo Vojtíškovy fotky na odstrkovadle si můžete prohlédnout i jeho kraťoučké video ;-)
Zítra nás v dopoledních hodiná čeká cesta do Hradce(Přesněji mě a Martinku). Ptáte se proč? Před čtrnácti dny jsem do naší nové inzertní rubriky vložil požadavek na koupi kolosedačky. Včera odpoledne mi došla SMSka s nabídkou použité sedačky Hamax. Zítra si pro ni jedeme do jedné vesnice, nalézající se nedaleko Hradce. Při zpáteční cestě chceme vyzvednou babičku a přivézt ji na odpoledne k nám. V souvislosti s jízdou na kole jsem Martince vytáhl ze skříně novou a hlavně větší přilbu. Hned si ji vyzkoušela a bez protestů přenechala svoji starou Vojtíškovi. Příště pojedeme na kolech ve čtyřech :o)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
16.03.2004
18.03.2004
19.03.2004
20.03.2004
21.03.2004
22.03.2004
23.03.2004
24.03.2004
25.03.2004
26.03.2004
- 
24.5.2007
