 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 25.05.2004
Já bysem počebůvala nějaký montérky...Dana včera Vojtíška po koupání nakojila a on následně usnul. Užívali jsme si nezvykle tichého večera. Dana však nahlas sdílela svoje obavy,"Hmm, Vojtíšek spinká. Doufám, že si to neodspí teď a pak bude celou noc vzhůru!" Jak se později ukázalo, obavy byly zcela oprávněné. Vojtíšek se probral někdy kolem jedenácté hodiny a po zbytek noci trápil Danu častým buzením. Už by mohl spát celou noc v kuse, ne?
Dnes se klidný podvečer neopakoval. Vojtíšek sice projevoval jakési náznaky usnutí, jenomže v tu chvíli promluvila Martinka a Vojtu probudila. On pak po celou dobu Danina sprchování stál v postýlce a brečel,"Uáá, uáá!" Občas maličko zmírnil a v tu chvíli se odvedle ozývalo zřetelné,"Ddd, dada, ajajaj, jejejejéé, mé, mamí!" Maminka se po chvíli skutečně vrátila a to stačilo, aby Vojtíšek zcela obrátil,"Hihihi, hehehe, íí!" Takhle na tatínka nereaguje, to tedy ne ;-)
Znáte pohádku o tom, Jak pejsek s kočičkou prali prádlo?. Jistě znáte. Přesně jako v té pohádce se dneska chovalo počasí. Po svačince jsem dětem oznámil,"Honem oblékat, jdeme ven pracovat!" Potřebuji natřít plot a tak nás Dana poučovala,"Martinko, ne aby jsi chodila k tatínkovi jako minule. Oblečení máš celé od barvy a nejde vyprat. Vždyť nemáš montérky!" Martinka se jejích slov hned chytla,"No jó. Jájá bysem počebůvala nějaký montérky. Musíš mi mamí nějaký koupít, abysem pak mohla s tatínkem pracůvat!" No, pro dnešek šla v čistém oblečení. Sluníčko na nás vykukovalo a já vystrčil ven i kočárek s Vojtíškem. Jenomže na zahrádce se najednou zatáhlo a my museli utíkat domů. Dana vláčela v lijáku kočárek s Vojtou, Martinka svůj se šušu Pavlínkou a já nesl zbytek. Vojtíškovi se déšť velice zamlouval, opomenu-li Pavlínku - ta se smála celou cestu a její,"Apáá!" se neslo do daleka. Sotva jsme ze sebe sklepávali doma vodu a zouvali se, venku již svítilo sluníčko. Jediné co na zahrádce nakonec zůstalo, bylo prádlo. Dana ho pověsila chvíli před naším odchodem ven. Jenom si nemyslete, do večera pršelo ještě několikrát. Přesně jako v té knížce O pejskovi a kočičce :o)
Jste zvědaví na další novinky? Dále již krátce - u sousedů prodělali neštovice. Vojtíšek se prozatím neosypal, jenomže od té doby nepřišel s dětmi do kontaktu. Na jednu stranu by pro něho bylo dobré, odbýt si nemoc v ranném věku. Na druhou - přidělali bychom si starosti. Jenomže, někdy to být musí ;-)
Dana mi navečer hlásila,"Představ si to, Vojtíšek si sám rozvázal botičku(Vážeme mu ji na mašli a uzel navíc, takže se nejedná o žádnou jednoduchou záležitost). To neudělal poprvé, jenomže já si na chvíli zdřímla a on si botičku v nestřeženém okamžiku sundal z nožičky. A to zcela poprvé!" :o)
Martinka mi po svačince bleskurychle namalovala tulipány, prohlédněte si je fotce. Pak už jen bájila o školkovém výletu do obory jednoho nejmenovaného zámku. Děti tam viděly spoustu zvířátek a Martinka mi je všechny popisovala.
Jedna naše čtenářka by chtěla vidět opět nějaké nové Martinčino video(Prosila nás mailem), jenomže mě se žádné pořádné nepodařilo zachytit. Proto se spokojte prozatím s Vojtíškem, skládajícím kelímky od největšího po nejmenší pěkně do sebe. Klikněte si ZDE :o)
Verze pro tisk...
 26.05.2004
Vojtíškovy první samostatné krůčky...Vojtíšek udělal své první samostatné krůčky! Ano je to tak. Sice se prý o něco podobného pokusil již o víkendu, ale to jsem ho neviděl na vlastní oči. Prozatím se nejednalo o žádné velké chození, ale prostě stál přibližně půl minuty a natahoval se po mojich rukách. Já se nacházel v tu chvíli za ním. Vojtíšek najednou vykročil. Pěkně pomalu a opatrně ušel třemi krůčky přibližně deset centimetrů. Jedná se o slušný výkon hned napoprvé, nemyslíte? :o)
Vojtíšek se snaží stát již delší dobu. Obchází všechny skříně a stěny. Dnes ho Dana přistihla při rabování Pavlínčina kočárku. Vojtíšek sáhl do jeho útrob a vytáhl peřinky. V každé ručce držel jednu a stál bez opory. Pokud si to neuvědomí, klidně stojí. V opačném případě buď hrcne na prdelku, nebo skočí dopředu na ručky. Co se chození za ručky týče, došlo dnes k zásadnímu obratu. Jakmile ho za obě uchopíme, Vojtíšek hned jednu pustí a ťape, drže se pouze za druhou. V takovém případě je značně neovladatelný a neřiditelný, neboť si jde kam se mu zachce ;-)
Dana mi po návratu z práce vyprávěla jeden zážitek s Vojtíškem. V obyváku na psacím stole stojí velký telefon s možností hlasitého hovoru. Nemusíte zvedat sluchátko, stačí zmáčknout jedno tlačítko a hned se z reproduktoru nahlas ozývá,"Tytytytá tytytytá!" Vojtíšek obcházel psací stůl a najednou se mu povedlo ten čudlík zmáčknout. Okamžitě skákal radostně okolo, potěšen svým výkonem. Dana hned telefon zavěsila. Jenomže Vojtíšek se postavil u stolu znovu a podruhé zmáčkl tlačítko s naprostou jistotou. A znovu a znovu. Nedalo se nic dělat, Dana pošoupla telefon asi dvacet centimetrů od okraje stolu. Tam Vojtíšek nedosáhne. Prozatím ;-)
Navečer telefonovala babička a Martinka jí do mobilu líčila včerejší výlet se školkou,"Ahój babičkó, tam sem vidělá prase, takový černý. Dvě tam byly. Pak jeleny bílý, močátka několik hodně morčátek tam byló a taky štrosi. Ty se tam honili ty štrosi!" Po koupání zazvonil telefon na pevné lince a ze sluchátka se ozvala hradecká babička. Já jí povídal,"Před chvílí volala babička a Martinka jí vyprávěla o zvířátkách v oboře!" Martinka zpozorněla a už se hnala ke mě,"Co to žíkáš tatínku? To nesmíš tahle žíkat. Já sem to povídala babičcé pšed chvilkou a to můžu žíkat jenom já!" Vytrhla mi sluchátko z ruky a babičce vše převyprávěla :o)
Odpoledne jsem pozoroval Vojtíška stojícího v kuchyni u trouby. Hned jsem Daně referoval,"Jenom se podívej, jak Vojtíšek v pohodě dosáhne na ten ovladač. Ještě před nedávnem se musel natahovat!" Je to tak, Vojtíšek moc rád montuje technické věci. Popojde například od trouby maličko doleva a hned soustředěně mačká knoflíky na myčce.
Již včera se mi zdálo divné, že má Vojtíšek najednou modré ponožky. Říkal jsem si,"To je zvláštní, že by mu barvily botičky? Z ničeho nic?" Dana se divila spolu se mnou. Víte kde vězel ten zakopaný pes? Pachatelem celé akce byla Martinka. Prostě a jednoduše svým modrým fixem vybarvila Vojtíškovi bačkůrky z vnitřní strany. Prý se jí zdály málo barevné. Jelikož se jednalo o fix nasucho mazací, výsledek si jistě představíte sami :-))
Verze pro tisk...
 27.05.2004
Není zřícenina jako zřícenina...Vojtíšek se dnes poprvé zůčastnil odpoledne předškolkových dětí. To probíhá občas ve čtvrtek v místní školce. Martinka řádila samozřejmě s Vojtíškem, vždyť ji vlastně přišli vyzvednout právě ze školky. Doma mi pak vyprávěla,"Vojtíšek šel až tam dovnitš, do školky. Ťapal až na koberéc mezi hračky!" :o)
Bezprostředně po odchodu z práce jsem podnikl menší výlet do Hradce. Jak jste jistě postřehli, v neděli se nám do auta nevešlo dvacet rajčatových sazeniček předpěstovaných v květináčích(Kým jiným než babičkou ;-) ). Dnes jsem se pro ně u babičky zastavil. Za těch pár dní pořádně povyrostly, nejvyšší čas je přemístit do hlíny na stanoviště vedle domu. Však se také Dana do celé akce pustila bezprostředně po večeři. Před odchodem se nás ještě optala,"Nebude Vám vadit, že se budete muset nějak jinak zařídit? Rozhodně nemůžu Vojtíška pohlídat po vytažení z vany. Mám nápad, ať z vany vyleze nejprve Martinka a pak vytáhni Vojtu!" Běžně totiž Vojtíška osuším, namažu, obléknu a pak odnesu Daně do obyváku. Hned poté se vracím pro Martinku, která se nechá nosit v náručí z koupelny do obyváku jako Vojta. I když - posledních pár dní jde občas po svých ;-)
Sotva se dnes Martinka navečeřela, hned žadonila,"Podívej se, už sem fšecko snědla. Dostanu teď mls?" Abyste to věděli - Martinka vyžaduje mls téměř po každém jídle. Ve spíži se totiž nachází velký košík s dobrotami od babiček a také od Velikonoc. Martinka ho chce sundat a pak si nějakou maličkost vybere. Dnes připadla řada na kyselé žížalky. Pár si jich nabrala do mističky a následně chodila,"Tatínku, tady máš jednu žížalku, maminko ty céš taky?" Martinka se pěkně s každým rozdělí. Jenomže díky dělení jí kolikrát v misce nic nezbyde. Dnes Dana nechtěla a tam Martinka nabídla druhou žížalku mě. Já si je pěkně položil na stůl, neboť jsem ještě večeřel. Žížalky však zaujaly vedle sedícího Vojtíška a hned se po nich natahoval. Martinka Vojtíška poučovala,"Ty dostaneš Vojtíšku až vyrostéš, todle je tatínka!" Ta ručka vpravo na fotce patří Vojtíškovi. Jedná se o tzv. makrofotografii(Foceno ze vzdálenosti cca 20 cm), proto se zdá tak obrovská ;-)
Na závěr mi dovolte jednu perličku - zatímco se Martinka již cachtala ve vaně, já svlékal Vojtíška na přebalováku. Martinka najednou začala během čištění zoubků meditovat,"Mohli bysme jet s Vojtóu na vejlet na koléch. Já pojedu na tom tvým velkým. Na sedačcé. Pojedemé čeba na hrád. Tatínku, proč je ten hrad rozboženej?" Maličko jsem Martince osvětlil situaci,"Ten hrad je moc starej a tak je z něho zřícenina!" Martinka oponovala,"Ale tatínku, to nežíkej takdle! Dyž to zobožili, tak je to bordél, pšecé. Měli by si ho uklidit, ten hrád. Nebo by ho měli hodit do popelnicé! Ale ta by byla úplně plná pák!" Martinka má ve všem jasno ;-)
Verze pro tisk...
 28.05.2004
To mi ten víkend pěkně začíná...V páteční odpoledne většina z nás již žije víkendem a netrpělivě očekává konec směny(Pokud ovšem nepracují v nepřetržitém provozu, jako moji kolegové). I já se dnes těšil na rodinu. Okolnosti tomu však chtěly jinak. Těsně před polednem zkolaboval paletizační robot a kolega vystartoval do Mladé Boleslavi pro novou řídící jednotku od Siemensu. Mě nezbylo nic jiného, než na něho počkat a zařízení zprovoznit. Konečně přijel zpátky s novým dílem, jenomže tou dobou hodiny ukazovaly již pět hodin. Zbývalo vše zamontovat, zapojit, naprogramovat a huráá domůů! ;-)
Dana vyzvedla Martinku ze školky a pak se společně s Vojtíškem v kočárku vydali na procházku. Během jízdy totiž Vojtíšek nejsnadněji usne. Dnes však projížděli ves křížem krážem a Vojta nic. Stále pozoroval Danu. Po nějaké chvíli potkali známou paní. Ta obdivovala Vojtíška a na závěr dodala,"To se máte, že Vám Vojtíšek takhle pěkně leží v kočárku a nesedá si!" Je to tak, přesněji řečeno bylo tomu tak. Sotva zajeli za roh, Vojtíšek se zařídil přesně dle rady. Jako by porozmumněl každému slovu, neboť následovala jeho bleskurychlá otočka na bříško a bravurní posazení. Přesně jako Martinka, ona si sedávala sedávala stejně. Pouze narozdíl od Vojtíška jezdila ještě v hlubokém kočárku a v tom pro ni navíc nebyl problém postavit se. Jakmile Vojtíšek zjistil, že se může v kočárku posadit, prováděl onu věc v průběhu celé procházky. V žádném případě neusnul. Měli jsme obavy, aby pak večer nevymrzoval, jenomže Vojtíšek působil celý podvečer pohodovým dojmem. Evidentně mu spinkání nechybělo a možná brzo bude spát pouze jednou denně(Tedy přes den ;-) ) :o)
Odpoledne jsem se stavil v supermarketu a udělal velký nákup. Pro Martinku se v bedýnce s nákupem nalézalo Kinder vajíčko. Dana položila vajíčko na barový pult kuchyňské linky. Martinka ho posléze objevila,"Já tam vidím nějaký kindrvajíčko, to je pro měé?" Hned vylezla na židli, aby si mohla vajíčko prohlédnout. Já jí odpověděl,"Vajíčko je pro toho, kdo bude pěkně jíst palačinky k večeři!" Martinka zajásala,"Tak to budu jíst já pěkněé, ždyť Vojtá palačinky jetě nehamá!" Měla naprostou pravdu a večeřela opravdu jedničkově. To víte, motivace byla silná ;-)
Martinku učíme spoustu věcí a jednou z nich je,"Martinko, na stole se nesmí sedět!" O tom, jak si Martinka vzala naše upozornění k srdci, svědčí i následující příhoda. Martinka chtěla, abych jí ukázal obrázek v časopisu. Tak nějak nevědomky jsem usedl na psací stůl. Následovala Martinčina rozhořčená věta,"Teda tatínku, na stole se nesmí seděét, pšecé!" No jo, měla naprostou pravdu. Vždyť jí máme jít příkladem ;-)
Dana mi komentovala Vojtíškův dnešní oběd,"Jak Vojtíšek hezky hamal zeleninku k obědu, v poslední době se maličko zhoršil. Dnes jsem ho navíc pěkně namíchla. Vzal si totiž ke stolu oblíbenou figurku traktoristy-zemědělce, vyndanou z traktoru. Má ji moc rád a tak když jsem mu ji zabavila, rozbrečel se. Pak už nechtěl pořádně jíst!" Je to tak, můžete si figurku prohlédnout na fotce ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
28.5.2004 21:34:12 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Konečně se mi podařilo natočit i Martinčino video. Sami můžete posoudit, jak moc je Martinka upovídaná ;-) Klikněte si ZDE |
28.5.2004 22:38:49 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Dana zhlédla Martinčino video a konstatovala,"To video je celkem hrozné, vždyť tam Martinka neřekla ani jednu celou větu!" Nakonec měla pravdu. Já Marťu natočil právě v okamžiku, kdy mi chtěla povědět všechno najednou ;-) | |
 29.05.2004
Dnešní den se nám opravdu vydařil...Dnešní den se nám po všech směrech moc vydařil. Počasí přálo, i když teploty stěží dosáhly předpovídaných hodnot. Na to že je konec května, jsme dnes poprvé seděli venku na zahrádce. Ale k tomu se ještě dostanu. Počasí se má opět pokazit a tak Dana prohlásila,"Tak tedy nevím. Zakoupili jsme bazén a zatím nám leží ve stodole. Možná ho vytáhneme až na jaře. Myslím samozřejmě příští jaro!" ;-) No, snad to nebude zase tak dramatické. Určitě se oteplí a konečně přestane foukat ten studený vítr :-(
Bezprostředně po ránu nás Martinka velice mile překvapila. Poprvé se po probuzení nevyčůrala do nočníku připraveného u postele. Doběhla si pěkně na velký záchod. Abyste byli v obraze - Martinka používá nočník pouze na noční čůrání. No a pak na ranní. Je možné, že se nám jeho používání brzo podaří zcela odbourat. Aby ne, vždyť za chvíli začneme trápit Vojtíka v používání nočníku ;-)
Po obědě jsme všichni vyrazili naproti babičce k vlaku. Dnes maličko netradičně - Martinka jela na svém kole. Jízda po záhumenní asfaltově-rozbourané cestě není vůbec jednoduchá. Co chvíli se v cestě objevují trhliny a díry. Kolo vybavené stabilizačními kolečky se tak stává značně nestabilním. Však také Martinka co chvíli seskakovala ze sedla s výkřikem,"Tatíí, já padám!" Do mírného kopce vyšlapala, zato sjet z kopce neměla zpočátku odvahu. Není se co divit, zkuste si to na furtošlapu, kde musíte stále šlapat a není žádná úleva. Martinka se posléze zdokonalila v používání ruční brzdy(Ta je naštěstí na zadním kole a disponuje běžnými čelistmi). Pak už nic nebránilo sjezdu z kopečka. Jinak co se stylu jízdy týče - Martinka se značně zdokonalila. Po rovince frčí, že za ní musíme málem běžet. Dokonce se jí podařilo ujet pár metrů bez doteku bočních koleček. Uvidíme, až se více zdokonalí, zkusíme jejich demontáž. Kolečka jsou jinak jenom pro zlost, neboť vjede-li Marťa do výmolu, šlape zoufale naprázdno s velkým kolem ve vzduchu. V jiném případě najede bočním kolečkem do díry a převrátí se.
Martinka dnes ujela na kole svoji rekordní trasu. Mohlo se jednat tak odhadem o šestset metrů. Zpáteční cestu jsem jí kolo nesl, neboť jí prý bolely nožičky. Není divu, po takovém výkonu :o)
Spolu s babičkou proběhlo na zahrádce grilování naloženého masíčka a následná večeře. Vojtíšek nalezl v babičce zdatného a ochotného vodiče. Nemůžeme ho přece nechat lézt jenom tak po zemi, vždyť není žádné velké teplo. Martinka předváděla babičce přelézání nové dřevěné prolézačky a houpání se na zavěšeném provazovém žebříku. Dana si po chvíli vzpomněla,"Mohl by jsi přinést Vojtovi houpačku? Určitě by se mu houpání zamlouvalo!" Měla pravdu, Vojtíšek seděl na houpačce jako hříbeček a nechal se od babičky mírně pohupovat. Zato Martinka okamžitě dokončila houpání na žebříku a přišla k babičce,"Babičko, mě už nebaví houpání na žebžíku, jájá bysem se chtělá houpnout na týdle Vojtový houpačce!" Tak je to pokaždé - jakmile se Vojtíšek něčím zabaví, Martinka musí hned dělat to samé. Jedná se s největší pravděpodobností o zcela normální jev mezi sourozenci ;-)
Přemíra čerstvého vzduchu děti zmohla a jako první usnul Vojtíšek. Bez stavění se v postýlce, křiku, prostě usnul. Dnešní den se nám opravdu vydařil :o)
Verze pro tisk...
 30.05.2004
Kdy už pojedemé na ten vejlet...?Dnešní překrásný den překonal všechny naše představy. Svítilo sluníčko a rtuť teploměru překročila magickou dvacítku(Ve stínu, samozřejmě) :o)
Martinka měla na odpoledne slíbený cyklistický výlet. Vůbec poprvé ve svém životě se měl společné akce zůčastnit i náš Vojtíšek. Tomu však bylo na první pohled jedno, kam vlastně odpoledne pojedeme. Zato Martinka se již od rána neustále ptala,"Kdy už pojedém na ten vejlet?" Nedalo se nic dělat, nejprve spinkala po obědě Martinka a hned po ní Vojtíšek. Však Dana jejich spánek okomentovala,"Asi budu muset dávat Vojtu spát pouze jednou denně. Takhle děti spí po celý den!" Má naprostou pravdu, Vojtíšek dnes navíc nechtěl vůbec usínat. Dopoledne jsem ho vozil po náspu, ležícího v kočárku já. Opravdu vozil, neboť Vojtíšek pojal usínání coby náramnou zábavu. Neustále se na mě šklebil, smál se a výskal. Navíc odkopal deku a vystrkoval nožičky z kočárku. Mimo to se snažil otáčet na bříško a sedat si. Prostě a jednoduše, hned jsem si vzpomněl na Martinku - ona kdysi také zlobila s usínáním. Vojtíšek nakonec přece jenom usnul. Stalo se tak po dvaceti minutách posunování kočárku vpřed a vzad.
Martinka se mezitím vypravila ven a my pak spolu spravovali duši u Danina kola. Martinka nezavřela pusinku a každá její druhá věta zněla,"Kdy už pojedem na ten vejlet?" Před obědem se nás přišla podívat Dana. Martinka zůstala na dvorku chvíli sama, spolu se spícím Vojtíškem. Najednou slyšíme hlasitý křik,"Maminkó, mamíí!" Dana volala zpět,"Martinko buď ticho, nebo vzbudíš Vojtu!" Marťa však pokračovala,"Ale von už je vzbuděnéj. Už sedíí!" Opravdu, Vojtíšek již seděl. Martinka nám hrdě hlásila,"Já sem ho posadila, takdle za ručičky!" :o)
Konečně se Marťa dočkala odjezdu. Dana se však netajila se svými obavami,"Hlavně abych Vojtíška někde nevyklopila. Vždyť sedím na kole poprvé po dvou letech. Měla jsem si vyzkoušet jízdu nejprve nanečisto bez Vojty!" Nebojte se, zvládla jízdu naprosto dokonale. Vojtíšek se během jízdy na kolosedačce bavil. Zezadu bylo slyšet výskání a smích. Bez nehod jsme dojeli až k westernové hospůdce pod hradem. Martinka bleskurychle seskočila a už se hnala na velké pískoviště mezi spoustu hrajících si dětí. Já šel zakoupit občerstvení a Dana se mezitím usadila s Vojtíškem na dřevěnou lavici u pískoviště. Vojtíšek sledoval děti hrající si na pískovišti a hned by se k nim nejraději připojil. Však si to po chvíli vyzkoušel - Dana popadla zvonící mobil a hovořila s babičkou. Ještě mi pověděla,"Vezmi si Vojtu!" Vzal jsem si tedy ho do parády. Spolu jsme obešli celý areál za jednu ručičku. Vojtíšek překvapivě zvládal chůzi vysokou trávou na výbornou. Jakmile jsem ho k něčemu postavil za účelem focení, Vojta okamžitě kecl na prdelku a oběma ručkama začal škubat travičku, až létala kolem. Travní sekačka hadr. Od té chvíle nechtěl ani pořádně pochodovat. Tráva byla zajímavější. Z toho důvodu jsem raději posadil Vojtu na okraj pískoviště. Vojtíšek chvíli nesmělě pozoroval ostatní děti a pak se pustil do práce s plným nasazením. Oběma ručkama rozhazoval písek, až mu nožičky zmizely pod jeho nánosy. Tak to tedy ne, následoval jeho export na lavičku a já mu následně vyklepával botičky. Stejný proces potkal i Martinku, neboť se také rochnila v písku ostošest. Pomalu nastal čas k odjezdu a my se museli sbalit. Denní režim je potřeba dodržovat. Hlavně kvůli dětem ;-)
Verze pro tisk...
 31.05.2004
Paci paci pacičky...Jenom si to představte - zatímco o víkendu nechtěl Vojtíšek přes den pořádně usínat, dnes ho Dana uložila do kočárku a za tři minuty již tvrdě chrněl. Zcela jasně se ukazuje absence nás dvou - mě a Martinky. O víkendu si Vojtíšek prostě musí užít naší přítomnosti. Jaképak potom spaní, viďte? ;-)
Před nedávnem se strejda Martin zbavoval v Hradci nějakých cédéček. Martinku jedno zaujalo a hned si ho odvezla domů. Jste zvědaví na jeho titul? Jedná se o výběr pivních trampských skladeb - Mezi pátým a šestým. Obal je malovaný od kreslíře Honzy Vyčítala. Možná právě proto se mě Martinka dnes ptala,"Tatínků podívej, proč má tadyten pán takový vystrašený voči a takový divně vystrčený zuby?" Cédéčko si pouští stále dokola a notuje si spolu s ním,"Já žízeň mám, já žízeň mám, dyž mi pívo nenalejou, naleju si sám!" ;-)
Vojtíšek zvládl další dovednost. Ještě před nedávnem nám předváděl, jak je veliký,"Tákhle je Vojtíšek veliký!" Zvedání ručiček nad hlavičku, jako cvičená opička ho však omrzelo. Namísto toho je schopný předvést Paci paci pacičky, Vojta koupil botičky. Tedy táta koupil botičky ;-) Néé, botičky dnes koupila máma. Zašla spolu s Vojtíškem do obchodu a Vojta se tak může pyšnit novým obutím na ven. To víte, nožička mu roste ostošest. Vojtíšek se dokonce nechal během zkoušení botiček vodit paní prodavačkou po krámě. To je co říci, neboť on hned tak k někomu nejde :o)
Zatímco jsem se navečer věnoval natírání plotu, Dana sbalila děti a Martinka jedila chvíli po hřišti na kole. Vojtíšek nesměl zůstat pozadu, proto běhal za Marťou, drže se Daniny ruky. Neustále se v chůzi za jednu ručičku zdokonaluje. Již téměř nepadá ;-) Já pak za nimi přišel na zahrádku a Martinka po mě chtěla loupat ředkvičky,"Tatínku, oloupáš mi tadyty žedkvičky? Já nemám ráda ty šlupiny, sou moc pálivý. Oloupéj mi ty šupky, posím!"
Vojtíšek seděl po celou dobu naší kozumace ředkviček ve sporťáku. Najednou se však otočil a než mohl někdo z nás zasáhnout, postavil se poprvé sám v kočárku. Naštěstí je pevně připoután kšírami. Hned poté začal skákat a radostně výskat. Dana okomentovala Vojtův výkon bez zjevné radosti,"To jsi se Vojtíšku naučil báječnou věc, to tedy ano!" Jednou to přijít muselo, ne? ;-)
Martinka se celá nedočkavá hnala po vysprchování do obyváku. To proto, aby zhlédla svůj oblíbený seriál Myšta a Fišta. Jaké to nemilé překvapení - namísto kresleného seriálu dávají tento týden reportáže z dětského filmového festivalu Zlín 2004. Martinka to stále nemohla pochopit,"Próč nedávaj toho Myštu a Pištů?" Dnes se jedná již o druhé zklamání, neboť kvůli kampani voleb do evropského parlamentu, zrušili odpolední dětské pořady - dnes například Kouzelnou školku :-(
Verze pro tisk...
 01.06.2004
Synchronizované koupání...Dnešním dnem oslavily všechny děti svátek. Jistě, první červen patří tradičně Mezinárodnímu dni dětí. Martinku a ostatní děti čekala dopoledne ve školce velká hra na hledání pokladu. Martinka mi odpoledne o akci vyprávěla,"My sme šli, po peskovi a kočičce. Oni tam byli na plotě a i jinde a my sme je hledali. Až sme našli takovej velkej poklad. Byl sovanej v takový veliký krabicíí, nebyl vůbec zakopanej!" Představte si to, Martinka domů přinesla kousek pokladu - Kinder vajíčko a lentilky :o)
Martinka pochodovala navečer po obyváku a meditovala, drže přitom dudlík,"Komupak mám dát tendle dudl?" Chvíli přemýšlela a pak ze sebe vysypala,"Jóó, až se měé narodí takový malinkatý miminko, až budu maminkou, tak dám tomu miminku tendle dudlík!" :o) Nato hned popadla svoji šušu Pavlínku a jala se ji koupat ve vaničce. Velice důkladně, přesně jak to okoukala při mytí Vojtíška :-)
Jak jste jistě potřehli, Vojtíška koupu každý den. Martinka se poslední dobou obden koupala společně s Vojtíškem ve vaně. Pokud právě neměla koupací den, pouze se umyla. Víte co to obnášelo? Martinka si sama vyčistila zoubky(Já jí je následně přečistil), umyla si obličej a ručičky mýdlem a pak už následoval odchod do postele. Od včerejška je vše jinak. Venku se totiž oteplilo a Martinka běhá v kraťasech. Proto Dana navrhla,"Martinko, což kdyby jsi se namísto mytí sprchovala?" Následovalo hlasité nadšení,"Jóóó, budu se sprchovát ve sprcháči!" Povím Vám, takové společné koupání není vůbec jednoduché. Zatímco ženy prý mají dar zvládat bezproblémově více věcí najednou, já se pořádně zapotil. Celý mycí proces by se dal nazvat synchronizovaným koupáním. Jistě, inspiroval jsem se sloganem jedné TV reklamy - synchronizovaná přeprava (Myslím DHL ;-) ). Ve zkratce Vám popíši postup - Martinka se svléká sama na podložce a já zatím svlékám Vojtu na přebalováku. Hmm, Martinka se asi svlékla předčasně, bude jí zima. To nic, v koupelně máme přitopeno, Martinka si čistí zoubky. Vojtíška postupně myji, mydlím a šup s ním do vany. Pak přichází na paškál Martinka. Vstupuje do sprcháče a já provádím celý mycí cyklus i s ní. Vojtíšek se zatím rochní za mými zády ve vodičce. Jeho činnost registruji celkem vydatně, postupně mi totiž vlhne tričko. Tak dost, vypínám Martince vodu a snažím se ji přesvědčit k odchodu na sušení. Potřebuji totiž vytáhnout Vojtíška, neboť se mi začíná ve vaně stavět. Sice se po jejím dně rozprostírají protiskluzové podložky, ale mohl by se případně nepěkně praštit hlavičkou o plechovou stěnu. Konečně se Martinka nechala přesvědčit a už stojí zachumlaná v osušce, připravena na samostatný odchod. Ufff, oddychuji si, jakmile opouštíme koupelnu. Jde jenom o zvyk, my to zvládneme, ne? ;-)
Sotva jsem dnes Vojtíška v koupelně rozbalil z plínky, místnost zalil celkem solidní zápach. Vojta měl bobek v plínce, což je poslední dobou více než pravidlem. Honem jsem plenku sbalil a hodil ji dveřmi na chodbu,"Pozóór, bomba!", zněl můj komentář. Martinka se rozesmála a moji hlášku doplnila,"Neníí to jenóm bombá, je to smladlavá bombáá!" :o)
Verze pro tisk...
 02.06.2004
Přívalový déšť a nákupy...Ještě včera večer mi Dana kladla na srdce,"Pokud bude zítra přijatelně, pokus se přijet včas z práce, abychom mohli vyzvednout Martinku ze školky a pak vyrazit do města za nákupy!" Stalo se, neboť ve dvě hodiny ještě nepršelo. Začalo až při našem míjení dopravní značky, oznamující začátek okresního města. Kdyby začalo jenom pršet, ona se strhla pořádná průtrž mračen. Dana mi poradila,"Pokus se zajet až na náměstí, ať nám děti příliš nezmoknou!" Abyste byli v obraze - vzhledem k hrozícím mračnům zůstal kočárek doma, neboť by Vojta stejně tahal kočárkovou pláštěnku, prostě by to s ním vsedě nešlo.
Po příjezdu na náměstí(To je ale náhodička, volné místo se nacházelo právě naproti parkovacímu automatu) vyskočila Marťa z auta a kráčela spolu s Danou pod jedním deštníkem, vstříc prvnímu obchodu. Pod druhým se schoval Vojta v mém náručí. Řeknu Vám, ten náš Lehkej je pěkně těžkej ;-) Zkuste si ho nosit celou dobu v levačce - pravou totiž zaměstnával deštník. Uff, ještě teď v ní mám křeče ;-) Po příchodu do krámu jsem pokaždé postavil Vojtíška na zem a on poslušně pochodoval za jednu ručičku. Nepršet tak venku, mohl by chodit celou dobu po svých. Ještě jedna zajímavost - Vojta s sebou ani jednou nesekl a to v některých obchodech dostával smyk, neboť se dlažba místy skvěla mokrými skvrnami či loužemi. Chození milého Vojtu pravděpodobně zmohlo, neboť spnkal po celou zpáteční cestu(Plus čtvrthodinu ve stodole, v zaparkovaném autě) a i večer v postýlce příliš neodmlouval.
Ale teď zpátky k našemu nakupování - během návštěvy v hračkářství(Dana potřebovala vybrat nějaké hračky pro Martinku k svátku a pro Vojtíška k narozeninám) se venku zatmělo a spustil se déšť srovnatelný s přívalovým. K tomu blesky a burácení. V té pohromě jsme se přesouvali k dalšímu obchodu a Vojtíšek mnou držen v náruči, výskal radostí, neboť ho chvílemi zkrápěly teplé kapky. Vodu má moc rád. Další silný déšť nás zastihl během jízdy domů, v sousední vsi. To už Vojtíšek tvrdě spinkal a Martinka v klidu pozorovala bubnující přívaly vody ;-)
Na dnešní podvečer připadlo již druhé společné koupání a sprchování dětí - viz včerejší článek. Jak je vidět, zlepšuji se. Podařilo se mi zvládnout obě děti celkem obstojně. Vojtíšek se v klidu cachtal ve vaně a Martinku jsem mezitím vysprchoval. I přesto se mi nepovedlo zabránit menšímu karambolu - Vojta se posunul prdelkou mimo protiskluzovou podložku a následoval jeho bleskový skluz na zádíčka. Zahučel do vody a zůstal nehnutě ležet na zádíčkách, s obličejem nad hladinou(Vody tam mívá tak deset centimetrů). V první chvíli nevěděl, zdali se má smát, nebo brečet. Nakonec dopadla ta první varianta a Vojtíšek by se nejraději sklouzl ještě jednou. Tak to tedy ne, šup z vody ven! :o)
Na závěr pro Vás mám ještě jeden postřeh - Vojtíšek v noci na dnešek opět trápil maminku. Jenom si to představte, poprvé se probudil v jednu hodinu a vyžadoval kojení, pak ve tři, v pět a v sedm následovalo úplné vstávání a odchod s Martinkou do školky. Vojta se pokaždé probere, křičí, napije se a usne. Možná ho trápí zoubky, kdo ví. Trapič jeden, maminčin ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
2.6.2004 21:32:09 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Pro zajímavost - před nedávnem jsem zakoupil pastičku na myši. Na druhé chodbě se nám totiž hemží myši a jelikož nevlastníme kocoura, tak myši mají pré. Dnes, o půl sedmé jsem nalíčil pastičku na chodbu s kouskem chleba. No a před chvílí - ve 21oo se chytila již čtvrtá myš. Slušný výsledek, viďte ;-) Martinka sledovala první myšku chycenou v pastičce a hned se radovala,"Tatínku, my tu myšku dáme do hrnce a uvažíme si ji jóó?" Dobrou chuť ;-)) | |
 03.06.2004
Vojtíšek neposlouchá Martinku...Právě jsem vedle v ložnici ležícího Vojtíška zdá se uklidnil a on pomalu usíná. Mnou preferovaná metoda - až se vykřičí usne, příliš nezabírala. Vojtíšek vydržel stát a vytrapovat třeba i půl hodiny. Dana mi to včera vysvětlovala,"Ono je lepší Vojtíška uložit, chvíli ho pohladit, aby se zklidnil. On se ještě sám zklidnit nedokáže!" Opravdu to funguje! :-)
Dnes po celý den co chvíli pršelo. Což o to, zima rozhodně není, ale teplo také ne. Ven se pořádně jít nedá. Začátek června a náš nově zakoupený bazén prozatím leží nerozbalen v krabici. Grr, už aby se počasí umoudřilo :-(
Sotva se Vojtíšek odpoledne probudil, my se s Martinkou přesunuli za ním na dvorek. Samozřejmě pod střechu, na násep. Dana právě komentovala počasí,"Ven asi jít nemůžete, podívej se jak tam divně kape!" Opravdu, sem tam kapka a pořádný déšť nikde. Martinka zaslechla Daninu větu a hned se tázala jako v té pohádce O perníkové chaloupce,"Kdo chtěl kafe?" Evidentně špatně slyšela, neboť nedávala pozor :o)
Ještě jedno Vám musím říci - Vojtíšek se odpoledne nevzbudil sám. Po hodině spánku ho šla probrat Dana. Povídala,"Musím vzbudit to naše mímo, jinak nebude chtít spát v noci!" Co Vojtíšek prováděl v noci na včerejšek, jste si již jistě četli ve včerejším článku. Dnešní noc proběhla zcela jinak. Vojtíšek usnul po večerním kojení a první probuzení proběhlo až ve tři hodiny ranní. To už by celkem šlo, ne jako noc předtím - budit se každé dvě hodiny. Vždyť už brzo bude Vojtíškovi jeden rok a budí se v noci jako malé miminko ;-)
Vojtíšek nechce prozatím moc hamat tužší a větší kousky. Již několikrát jsme mu po večeři nabídli rohlík a pokus skončil neslavně, tedy blikáním. Dana mu nabízí rohlíček raději po ránu. Jak sama říká,"Po ránu má Vojtíšek ještě prázdný žaludek, proto nemůže případně nic vyblinkat!" Jak však můžete vidět na dnešní druhé fotografii, Vojtíšek vyfasoval půlku rohlíku i po odpoledním probuzení se v kočárku. Kousal ho a celkem i dobře polykal. Vyblinkal se až hodinu poté, ale to s největší pravděpodobností sebral někde na zemi v obyváku kousek papírku. Martinka totiž neustále nějaké papíry stříhá a odstřižky se válí úplně všude. Stačí aby Vojta nějaký našel, vstrčil si ho do pusinky a začal se dávit.
Po blinkání bylo nutné Vojtíška převléknout. Dana právě pracovala na zahrádce, proto jsem se úkolu zhostil já. Martinka chtěla poté Vojtíška sama obléknout do čistého oblečení,"Tatínku, můžu Vojtíka oblíknout? Já to umím, já oblíkám svoji šušinku Pavlínku!" Proč ne, zanechal jsem děti v obyváku a jal se uklízet blinkání z kuchyňské dlažby. Po chvíli se odvedle začal ozývat zoufalý Martinčin hlas,"Tatíí, von nechcé Vojtá ty dupačký. On mi furt utíká na dlažbů a nechce se oblíkat. On mě vůbec neposloucháá a nechce seděét!" No, šel jsem Martinku zachránit. Přece jenom, oblékat panenku nebo Vojtíška je opravdu veliký rozdíl ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
25.05.2004
26.05.2004
27.05.2004
28.05.2004
29.05.2004
30.05.2004
31.05.2004
01.06.2004
02.06.2004
03.06.2004
- 
24.5.2007
