 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 16.06.2004
Vojtíšek už chodíí...!Huráá, už je to tadý! Ptáte o čem hovořím? Z nadpisu Vám to musí být jasné - Vojtíšek se dnes konečně naučil chodit! Přesně jak píši. Včerejší pokusy jste na našich stránkách již jistě zanamenali, ale teprve dnes to stálo za to. Vojtíšek několikrát ušel pár krůčků a to bezprostředně na kameru. Bohužel nejsem prozatím schopen z toho velkého digitálního formátu data nějak zmenšit pro použití na Internetu. Ale teď zpět k Vojtíškovi - několikrát uběhl pár kroků po obyváku(On opravdu nechodí, spíše běhá). Jakmile nastal čas koupání, já si odskočil do koupelny, připravit vanu. Po návratu mě vítala Dana,"Tak si to představ, Vojtíšek došel od gauče až do kuchyně. A to přes práh!" Na ta slova vypustila Vojtíška a on došel bez drže přes celou kuchyň až na chodbu. Tam klesl na všechny čtyři a pokračoval pozměněným stylem. V každém případě ho chození začalo bavit. Huráá :o)
Nastal čas podvečerního koupání. Jak jistě víte, koupání dětí je čistě moje záležitost, pokud právě nenacházím mimo domov, což se zase tak často nestává. Naposledy, tuším, někdy před loňskými Vánocemi(To jsem jel služebně do Katowic). Děti koupu společně, což přináší nesrovnatelný komfort. Zpočátku šel do mycí linky nejprve Vojtíšek a bezprostředně jej následovala Martinka. Dnes se Marťa svlékne, sama vleze do vany a než stačím obsloužit Vojtu, má i vyčištěné zoubky. Prostě pohoda :o)
Nejinak tomu bylo i dnes. Martinka rozložila po hraně vany svoje koupací hračky a jala se je počítat,"Jedná, dvéě, či, čyži, pěét, šést. Je jich dohromady šeést, tatínku!" Já se ohlédl, ale počet se mi nějak nezdál. "Martinko," zněla má odpověď,"Ještě jednou je přepočítej!" Martinka se pustila do počítání a hladce napočítala do devíti. Skutečně, hraček tam leželo devět. Martinka opravdu umí napočítat až do desíti ;-)
Včera kolem desáté hodiny večerní nám konečně čerpadlo načerpalo bazén až po okraj. Byla to pro něj pěkná fuška, neboť běželo a tahalo vodu ze studny celých pět hodin v kuse. Jenom jedna hadice ke kartušové filtraci mírně tekla(Na vysvětlenou - chvíli budeme používat novou kartušovou filtraci, než sestrojím nový pískový filtr(Viz článek v rubrice DOMA). Ten starý jsem daroval dědečkovi k menšímu bazénu). To ovšem nevadilo, neboť šla bez problémů zkrátit a případná reklamace se tudíž nekoná. Teď už jen čekáme na pěkné počasí. Martinka mi během večeře povídala,"Až bude tatínku léto, jóó, tak se budeme v tom bazénu koupát. Já tak skočím, ty mě tam dáš du madraci a já poplavu. Až bude léto, tak pozrajou na zahrádce pšekrásně čevený jahůdky!" Mezitím Dana přinesla ze zahrádky mističku zralých jahod. Já hned Martince položil otázku,"Martinko, koukej, jahůdky už zrajou. Myslíš, že už je léto?" Martinka však oponovala,"Nené, není, ždyť je venku zimá a nesvítí sluníčko, to nežíkej, že je léto!" No, má vlastně pravdu. Copak je tohle nějaké léto? Teploměr dnes nepřekonal magickou hranici patnácti stupňů :-( I strejda Martin od sousedů na mě odpoledne volal,"No jo, tak už vím, kdo přivolal tu zimu. Určitě vy tím bazénem!" Nene, myslel to pouze z legrace ;-)
Verze pro tisk...
 17.06.2004
Vojtíšek padá jako hruška...Po ránu jsem telefonicky hovořil s Danou. Povídala mi,"Vojtíšek prozatím moc chodit nechce. Jako by to chození přes noc zapomněl!" To bylo ovšem pouze takové zdání, neboť se Vojta po chvíli rozběhal. Chodil po obyváku a zašel i na kuchyňskou dlažbu. Tam ho vidíme neradi, neboť pád na tvrdou dlažbu bolí mnohem více než na koberec. A že Vojta padal. Pokud letí dopředu, dopadne většinou na natažené ručičky. Podstatně hůře skončí pády dozadu. Jako dopoledne, Dana si na chviličku odskočila na chodbu a najednou uslyšela křik. Vojtíšek ležel naznak a křičel. Do odpoledne se mu na hlavičce vyloupla i boule. Však mi Dana navečer povídala,"Tak mám pocit, že nejbližších pár dní bude kritických. To než se Vojtíšek naučí zvládat různé složité situace a překážky!" ;-)
Abyste si nemysleli, že Vojta během chůze padá jako hruška(Nebo počítač? ;-) ), popíši Vám jeden z jeho výkonů. Já ho pustil u gauče v obyváku a Vojtíšek došel bez drže až k prahu do kuchyně. Tam balancoval a několikrát podřepl, aniž by se dotkl ručkama země. Pak sebral odvahu a našlápl výšeji na práh. Dokonce se mu podařilo zdolat i moje pantofle a pochodoval dál. Hezké, viďte? ;-)
Ještě včera se Vojtíšek odmítal postit nábytku a rozejít se do volného prostoru. Dnes se začal pouštět nejprve velice opatrně a odpoledne vše zvládal s naprostým přehledem. Jak vlastně Vojta pochoduje, jsem pro Vás natočil pomocí digiťáku. Jedná se o velice krátké VIDEO. Klikněte si na odkaz :o)
Celé odpoledne jsme strávili na zahrádce, neboť se dnes udělalo maličko lépe. Musíme využít každou příležitost, vždyť zítra opět přechází studená fronta :-( Martinka dlabala jahůdky ze zahrádky a navrch si nechala natrhat třešně. Po chvíli Dana přivezla probuzeného Vojtíška a já mu také zkoušel nabídnout jednu jahodu. Prozatím se nám po nich neosypal, tak proč ne. Jenomže milý Vojta nechce jahůdky kousat. Pouze je saje a saje, jako savec ;-) Jediné co kouše je sušenka, či piškot. I rohlík saje. Však on na to příjde :o)
Martinka tu vedle mne před chvílí řešila vážný problém. Dana jí přečetla pohádku, a šla kojit Vojtíška. Martinka dopila brčkem čaj a rozpovídala se, neboť v televizi právě běžel seriál Rodinná pouta a jeden s představitelů se měl ženit,"Tatínku, já se budu taky ženít?" Já jí odpověděl,"Ale ne, ty se budeš vdávat. Kluci se žení a holky vdávají!" Martinka pokývala hlavičkou a pokračovala,"Ahá, tak až budu tákhle velká, tak se budu vdávat a ty se budeš ženít, jó?" "Néé, já se ženit nebudu, vždyť už mám maminku!", zněla má odpověď. Martinka se jenom tak nedala,"Až jájá budu maminkou a budu mít miminko, kluka, tak si počkám až mi vyrosté a on se se mnou bude ženít!" No, nakonec jsme si dopodrobna vysvětlili jak se věci mají a Martinka je zase o něco chytřejší. Řeknu Vám, v jejím věku jsem měl zcela jiné starosti :o)
Verze pro tisk...
 18.06.2004
Rovnou podlahu dokáže udělat každý zedník, nebo ne...?Po ránu k nám přišla teta a na chvíli pohlídala Vojtíška, aby mezitím Dana dovedla Martinku do školky. Ani jsem Vám to včera nepsal - Martinka navštívila se školkou poprvé kino v okresním městě. V této souvislosti se teta Martinky před odchodem ptala,"Na čem jste byli v kině, Martinko?" Martinka odpověděla,"Nó, na takových sedačkách skládacích, pšecé!" Teta zkusila položit otázku maličko jinak,"Na co jste se v tom kině dívali?" Martinka vypustila bezelstnou odpověď,"Nó, na takovou velkou televizí" Je Vám to jasné? Teta se po Martinčině odpovědi musela spolu s Danou smát. I když, jak se lidově říká - na blbou otázku, blbá odpověď ;-))
Na dnešní podvečer připadlo zahradní grilování. Dana nechtěla riskovat zítřejší počasí, abychom nedopadli jako minulý týden u babičky. Já pak v sobotu venku moknul. Vojtíšek si mohl bezprostředně po vypuštění na zem vyzkoušet ťapání po trávníku. A to zcela poprvé. Řeknu Vám, na to že chodí teprve třetí den mu to šlo na jedničku. Statečně držel balanc na nerovném terénu a pořádně zabrat mu dala i chůze do mírného svahu. Vojtíšek pochodoval všemi směry a padal opravdu minimálně. Na druhou stranu - pád na travičce se nedá srovnávat s domácí dlažbou ;-)
Martinka si na zahrádku přinesla svoji novou hračku - skládačku Lego, zakoupenou včera u autíčka Family Frost. Dana kupovala nanuky ve velkém a hračka byla přibalena k jednomu balíčku. Jenomže takové malé lego je spíše pro větší děti a rozhodně se s ním nesmí hrát na zahrádce. Bezprostředně po složení hračky, jsem ji Martince zabavil se slovy,"Martinko, musím si ji vyfotit, dokud je celá!" Ještě že tak, Martinka po chvíli ztratila několik dílů. Dana jich pak pár i našla, bohužel ne všechny :o)
Martinka si na zahrádku vyloženě přitáhla jednoho kamaráda za školky. Následně spolu řádili na prolézačce. Přece jenom si Martinka sama tolik nevyhraje. Je na ní znát, že si na dětský kolektiv ve školce zvykla.
Po pozdnějším návratu domů se děti umyly a šupky dupky do postýlek. Jenom přetažená Martinka dělala menší problémy a brečela kvůli každé blbosti. Dana se snažila v obyváku zabavit Vojtíška a pouštěla mu traktor po skleněné desce konferenčního stolku. Přitom mi povídala,"Podívej se, stolek stojí asi nakřivo, traktor po něm jezdí jako z kopce!" Já pouze poznamenal,"Hmm, to víš, rovnou podlahu dokáže udělat každej zedník!" Dana se rozesmála a hned odpovídala,"To myslíš tak, že křivou udělá každej blbec?" Na vysvětlenou - tu podlahu jsem betonoval sám a přitom nejsem žádný zedník :o))
Závěrem pro Vás mám jeden odkaz na velice zajímavé stránky. Jedná se o skvělý weblog jedné internetové rodiny. Sice mají děti starší, ale pustili se do podobného dobrodružství jako my. Mám na mysli odchod z města(Prahy) a bydlení ve staré zřícenině. Podívejte se na stránky s příznačným titulem ZAPÍCHNUTÝ VIDLE a přečtěte si humorné příhody ze života. Projeďte si web pěkně od začátku - tj. od listopadu loňského roku ;-)
Verze pro tisk...
 19.06.2004
Mlaskající tatínek...Vojtíšek se neustále zdokonaluje v technice chůze. V jasném kontrastu jsme dnes viděli Vojtíškovo vystoupení natočemé před čtyřmi dny. V prkenném postoji ušel sotva pár metrů a dnes pochoduje ostošest. Dana mi navečer povídala,"Na Vojtíškovi je vidět, že ho chození baví. Drží se zdi, najednou se od ní odpoutá, obejde kolečko po obyváku a vrátí se na místo. Celou akci po chvíli opakuje!" Přesně tak, mohl jsem spatřit Vojtíškovo kroužení po místnosti na vlastní oči. Vojtíšek cíleně vybírá trasu, zručně se vyhýbá různým hračkám roztroušeným po zemi a úplně nejlepší jsou jeho otočky. To Vám jde dopředu, najednou udělá na jedné nožičce čelem vzad a už peláší opačným směrem. Skvělé. Ručičky přitom zvednuté a celkově připomíná dobře naprogramovaného robota ;-) Nené, každou hodinu je na něm znát zlepšení.
Odpoledne k nám měla přijet hradecká babička. Martinka se na ni tak moc těšila, že po obědě prohlásila,"Ale maminkó, mě se nechce ani spinkát, ani odpočívat!" Pokud Martinka nechce spát, odpočívá vleže na posteli. Musí se přitom odebrat do ložnice, neboť jí jinak Vojtíšek nedá pokoj a neustále ji něčím bouchá. Martinka leží a přitom sleduje hodinové ručičky. Přesně ví, kdy už může vstát. Stejně jako pozná podle hodin, kdy začíná Večerníček. Nesmí se však jednat o digitální hodiny ;-)
Tak, konečně jsme vyjeli vstříc babičce k vlaku. Martinka drandila na své aluminiové koloběžce a Vojtíšek vsedě na sporťáku. Dana zůstala doma a věnovala se jiným, důležitějším činnostem. Cestou po záhumenní cestě jsem pro Vás vyfotil krajinku s traktorem. Vzhledem k solidnějšímu počasí se to traktory všude jenom hemžilo. Traktory sekaly trávu, obracely ji a následně svážely seno domů. Vždyť hezkých dní, vhodných na sušení sena, nám letošní počasí naskýtá velice poskrovnu. Relativně příznivé počasí netrvalo dlouho. Sotva jsme s babičkou dorazili domů, zatáhlo se a já mohl zavrhnout dnešní plánované koupání v bazénu. První, abyste rozumněli. No nic, snad to vyjde přístí týden. Bezprostředně po dešti jsem šel zkontrolovat teplotu bazénové vody. Voda se zdála teplá. Aby ne, vždyť měla celých 21oC(Zkontrolováno rtuťovým teploměrem). Pro úplnost informace - teplota vzduchu nepřekračovala hodnotu osmnácti stupňů. Brrr, hrůůza ;-)
Během večeře u nás panovalo nezvyklé ticho. Nikdo totiž nemluvil a Vojtíšek také otevíral pusinku pouze na jídlo. Martinka si nastalého ticha povšimla a povídala,"Tady je nějaký ticho, ne?" Ticho u nás zůstalo i nadále, než se Martinka zahleděla na mě a prohlásila,"Nemlaskéj!" Já se bránil,"Ale Martinko, vždyť nemlaskám!" Martinka však zastávala opačný názor,"Ale mlaskáš. Pši jídle se to nemá. Žíkali nám to ve školcé!" Tak a mám to. Chvíli jsem se pozoroval a poslouchal. Co myslíte, mlaskal jsem? Ti co tvrdí že ano, mají pravdu. Sice maličko, ale mlaskal. Naopak v Japonsku bych paní domu příliš nepotěšil. Tam intenzita mlaskání dokazuje, jak moc hostům jídlo chutná ;-)
Verze pro tisk...
 20.06.2004
Dále, od hradu dále...Ač dnešní den napatřil mezi ty prosluněné, po obědě jsem navrhl zbytku rodiny,"Tak co, pojedeme se podívat na hrad?" Martinka nadšeně vykřikla,"No jó, pojedemé na kozičký!" Na hradě totiž mají mimo jiné chov kamerunských koziček. Původně jsem se rozhodoval, zdali jet autem, či na kole. Dana vykoukla ven, jedním očkem zhodnotila situaci a povídala,"Nepojedeme raději na kolech?" Proč ne, jeli jsme. Nízká oblačnost stejně hrozila již od časných ranních hodin a vůbec nekáplo. Jenomže počasí si nás teprve chtělo vychutnat, ale o tom později ;-)
Sotva jsme se na hrad vydrápali, čekalo nás tam první nemilé překvapení - právě odešla prohlídka a tak nezbylo nic jiného, než čekat hodinu na další. Mezitím začalo pršet. Vojtíšek nechtěl v žádném případě sedět a snažil se pochodovat. Dana ho však raději nepouštěla samotného, aby nespadl někam na kamení. Vojtíšek se během svého řádění pojednou shýbl pod lavici, odtamtud vylovil zatoulaný piškotek a než jsme mohli zasáhnout, odkousl si. Fůj, to se nedělá, sbírat něco na zemi. Hned byl pokárán.
Konečně nadešel čas prohlídky a děti vyfasovaly pláštěnky. My s Danou mokli. Prohlídka se vydařila, jenom ten déšť neustále zvyšoval na intenzitě. Martinka vyhlížela kozičky, jenomže všechny se schovaly ve svém domečku. Prostě počasí, že by psa(Ani kozu ;-) ) nevyhnal. Vojtíškovi se déšť moc líbil a bavil se nahlas. Chytal vodu do ručiček a pak plácal dlaněmi o sebe. V této chvíli mi dovolte komentář k fotkám - na první nás zachytila Dana. Vojtíška jsem vláčel v náručí prakticky po celou prohlídku, neboť se jde náročným terénem a po schodech. Druhá fotka naskýtá pohled z nejvyšších pater hradu směrem do podhradí ;-)
Nastal čas odjezdu. Pršelo jako z konve a teplota také nic moc, 15oC. I přesto Dana povídala,"Já tedy nečekám až přestane pršet, jedeme!" Což o to, děti seděly v suchu, ale my dospělí promokli skrz naskrz. Brr ;-) Vojtíšek usnul během jízdy na kolosedačce a Martinka ho po chvíli následovala. Ti se ale měli, hned bych si to s nimi vyměnil.
Po domácím vysušení a odbahnění jsme si konečně mohli užívat teplíčka a postupně rozmrznout. Vojtíšek neúnavně běhal po obyváku a kuchyni. Během pár minut se naučil sám vstávat v prostředku místnosti. Prostě a jednoduše se postaví na všechny čtyři a pak se zvedne. S Vojtíškovými krůčky přišel i první velký bourák. Stalo se to následovně - Vojtíšek se rozeběhl po obyváku, šlápl na kostičku a pak během plachtění vzduchem spadl pravou tvářičkou na hranu plastového kbelíku, právě od kostiček. Au, to to bolelo a Vojtíšek brečel ještě hodně dlouho. Není divu, vždyť má tvářičku řádně odřenou a fialově zabarvenou. Každý začátek je těžký a s chozením to rozhodně nebude lepší :-(
Verze pro tisk...
 21.06.2004
Vojtíšek běhá stejně rychle i po zahrádce...Pokud se podíváte do fotoalba na poslední Vojtíškovu fotku, spatříte jak je zmalovaný. Dva fialové šrámy na pravé tvářičce a jeden obtisk omítky nad levým očkem. Mohlo by se dokonce zdát, že Vojtíška bijeme. Opak je však pravdou. To víte, Vojtíšek právě prožívá bouřlivé období, neboť se teprve učí chodit a hlavně ustávat různé krizové situace. Ještě k těm šrámům na tvářičce - první pád jsem Vám popisoval již včera - Vojtíšek špatně šlápl a skončil na hraně plastového kyblíku od kostiček. K tomu druhému, o něco nížeji položenému mu dopomohla Martinka. Ptáte se jak? Velice jednoduše. Vojtíšek totiž ukořistil Martinčin přívěsek na klíče. Martinka mu ho chtěla sebrat, jenomže silně škubla a Vojtíška shodila rovnou na hranu skla konferenčního stolku. Aniž bychom stačili nějak zasáhnout. Nakonec můžeme konstatovat, že Vojtíškovi většina pádů vyjde jen tak tak. Kolikrát letí u zdi, skříňky či stolečku a cíl mine pouze o vlásek. Naštěstí ;-)
Martinka si odpoledne přinesla ze školky hromadu výkresů. Na to, že do školky chodí teprve několik měsíců, stihla toho namalovat až až. Je vidět, že se paní učitelky dětem hodně věnují a neustále vymýšlejí nové a nové činnosti. Martinka nám všechny svoje výtvory předváděla a ke každému neopomněla připojit komentář,"Tadyto je takovej sloneček skládací, Tady mám ještěrků, tadý klálíčka s vajíčkama a pomlázku. Já tě s ní vyplácám!" Skutečně, jeden výtvor povedenější než druhý :o)
Dnešním dnem prý začalo astronomické léto. Nevím. Prakticky je venku neustále zima, oblačno a prší. Odpoledne například lilo jako z konve, přesně jako včera během návratu z kolovýletu. Večer se Vám mraky začnou protrhávat, přesně jak vidíte na fotografii. V tuto chvíli lze spatřit čistou a modrou oblohu, neklamné to znamení ranních teplot nad bodem mrazu ;-) Strejda od sousedů už rozvíjel následující teorii(Ovšem pouze z legrace),"To bude určitě tím bazénem. Kdyby jste ho nestavěli, mohlo být teplo a svítit sluníčko!" Ne ne, prohlašuji, že jsme v tomhle nevinně ;-))
Navečer konečně přestalo pršet a vykouklo velice ostré sluníčko. Já se pustil do zakopávání pískovcových kamenů pod zahradní stolek. Martinka mi chvíli asistovala. Vojtíšek nás pozoroval z kočárku, jenomže chtěl evidentně běhat. To se pozná snadno, dle jeho hlasového projevu,"Tatata, dadada, ááá, uááá, nenene, ááá!" Dana ho nakonec zachránila a postavila nožkama na pevnou zem. Vojtíšek se rozběhl po travičce raketovým tempem. Stejnou rychlostí však skončil na bříšku. Ještě že se již umí sám zvednout a pokračuje směle v běhu. Zdá se, že by mohl celkem bez problémů po zahradě běhat. Jenom ty teploty by mohly být vyšší :-( Uvidíme ve středu, meteorologové slibují jeden den letního počasí. Pak se opět ochladí. Jak jinak, viďte ;-)
Možná se Vám může zdát, že příliš detailně popisuji počasí, jenž panuje i za Vašimi okny. Jenomže náš web je čtený i daleko za hranicemi. V této souvislosti mě napadá jedna otázka,"Ahoj Martino, zdravím do Ohia. Je u Vás také tak ošklivo, nebo si užíváte léta? ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
22.6.2004 5:41:25 Martina
Ahoj Radku a rodinko! Mas pravdu ze to pocasi se letos zblaznilo. Tady prselo cely kveten a furt prsi. Za tech mnoho let co tu jsem, jsem jeste takove uprsene jaro nezazila. Ale tuhle nedeli jsme si to vynahradili. Jiskrive modra obloha, lehke bile mracky jen tak na podivani, slunce uplne zarilo, zadna vlhkost a hlavne ne moc horko s krasnym vetrikem. Tuhle nedeli bych volila na nejkrasnejsi den v roce. Skoda jen, ze jsem ji prosedela v praci :-). Moc vas vsechny zdravim a brzy se ozvu. |
22.6.2004 6:18:17 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Díky za zprávu, Martinko, také Tě moc pozdravujeme :o) Jak jsem upozorňoval již včera - probudili jsme se do jasného a celkem chladného rána. Momentálně vykukuje sluníčko a vše působí optimistickým dojmem. Bohužel, hezky má být až zítra ;-) | |
 22.06.2004
Až já budu maminkou, pudu taky na boulink...Dnešní odpoledne a podvečer jsem se o děti staral sám. Ptáte se kam se poděla Dana? Zůčastnila se důležité firemní akce, tedy bowlingu v okresním městě. Já se s ní rozloučil bezprostředně po brzkém příchodu z práce, naložil Vojtíška na kočár a tradáá do školky, vyzvednout Marťu. Tam už mě kromě Martinky vítala rozesmátá paní učitelka,"Tak jsem se dozvěděla od Martinky, že pro ni dneska přijdete místo maminky. Maminka prý jela na bowling!" Vidíte to? Před Martinkou již nic neutajíme ;-)
Po odchodu ze školky následovala svačinka, při níž jsem Martince navrhl,"Půjdeme na maličký výlet k řece, Martinko?" Martinka jásala,"Jóó, pudeméé!" Proč si trochu neužít odpoledne bez maminky, ne? ;-))
Během jízdy mi Vojtíšek konečně usnul v kočárku. Dana mi později povídala,"Teď už víš, proč s Vojtíškem poslední dobou nejezdím a nechávám ho spinkat na dvorku. On totiž během jízdy nechce usínat!" V tom má naprostou pravdu, Vojtíšek usnul asi tak po dvaceti minutách jízdy. Když už konečně chrněl, přiblížili jsme se k ohradě s ovcemi. Martinka vykřikla,"Jéjé ovečkýý!" a běžela je krmit trávou. Jenomže jedna mláda ovce přiběhla až k ohradě a spustila hlasité,"Béééé, bééé!", až s sebou začal Vojtíšek šít a procitl. Po deseti minutách spánku. Potvora jedna ovčí, probudila ho ;-)
Martinka nechala po chvíli ovce ovcemi a objevila nový objekt zájmu. Jím se stal kohout. Martinka mu nabízela stéblo trávy, se slovy,"Ahój kohoutků, tady máš travičků, no tak ná. Já si tě pohladím jóó?" Sotva natáhla ručku, kohout zaujal bojovou pozici s roztaženými křídly. Hned Martinku klovl a Marťa se rozbrečela, neboť utíkala-li, kohout ji pronásledoval. Snažil jsem se Martinku bránit, jenomže se kohout vrhl i na mě. Nezbylo nic jiného, než zachránit holé životy úprkem ;-) Jediný, kdo měl z celé akce vyloženě srandu byl Vojtíšek. Martinka se z prodělaného šoku ihned oklepala a dělala hrdinu. I přesto mi tvrdila,"Tatínku, já už nemám kohoutky ráda. Jenom slepičky. Měli by dávat ty kohoutky pryč od slepiček, aby pak ty slepičky nebránili!" To víte, já Martince vysvělil, proč vlastně na ni kohout zaútočil ;-)
K dnešní večeři jsem Vojtíškovi uvařil novinku - mléčno obilnou kašičku s jablkovou příchutí. Doposud dlabal pouze čistě mléčnou, jenomže ta včera jako na potvoru došla. Jak se posléze ukázalo, žádný problém. Sice jsem musel od oka trefit mísící poměr s vodou, ale Vojtíšek pak otevíral pusinku dokořán na každou lžičku. Je ho radost krmit, když kašičku vyloženě chce. Asi měl hlad po předchozím výletě. Martinka jedla také bez problémů, jenomže ona dostala chleba s máslem. Sama si ho namazala a pak k němu přikusovala okurku s rajčátky. Během jídla se Marťa najednou zamyslela pověděla mi,"Tatínku, až jájá budu maminkóu, budu taky chodit na boulink, jóó?" Tak na tohle myslela takovou dobu :-) Pro Danu jsem zajel před osmou hodinou a děti nám mezitím pohlídala teta.
Na závěr tu mám pro Vás fotku oblohy, pořízenou přesně ve 2125 místního času. Venku se totiž vše zalilo neskutečnou červenou barvou. Dana mi vysvětlovala,"Jeden meteorolog povídal, že takovýhle rudý západ slunce znamená změnu počasí. V našem případě spíše k horšímu!" Je to tak, vždyť namísto zítra slibovaných dvacetiosmi stupňů, v rádiu říkali pouze dvacetčtyři :-(
Verze pro tisk...
 23.06.2004
Přípravy na dovolenou...Sláává, dopoledne jsem si s vedoucím dohodl konečnou podobu mé dovolené, v době do naší celozávodní dovolené. Je Vám to jasné? Zatímco si běžní pracovníci o řádné celozávodní dovolené budou hovět doma, my na údržbě prožijeme dva týdny neuvěřitelných prací. Vše proto, aby mohla firma jet na plný výkon v nepřetržitém provozu zase celý následující rok.
Příští týden tedy zůstávám celý doma. Chystáme se ho strávit buď na zahrádce, nebo někam zajet po okolí. Další týden si beru těsně před celozávodkou - koncem července. Ještě uvidíme, kam pojedeme. Kolega navrhoval ubytování v nějakém soukromém, pronajímaném objektu, nacházejícím se kdekoliv na Slovensku. Po zběžném prozkoumání Internetu není problém něco sehnat, přes specializovanou cestovku. Jde jenom o to, sejít se a hledat. Prozatím bychom mohli teoreticky jet tři rodiny, ale to je ještě ve hvězdách. Každopádně se nechte překvapit, budu Vás informovat. Pro Vás to znamená jediné - minimálně na jeden týden se nedostanu na internet ;-)
Vojtíšek chodí každým dnem lépe a lépe. Dnes tu měla Martinka na návštěvě svoji kamarádku ze školky a její maminka hodnotila Vojtíška úplně stejným způsobem. Vojta běhá po celém domě a už ho nic nezastaví. Ani žádný práh. Jenom schody do koupelny se zdají být zákeřným místem. Tam by Vojta jistojistě letěl a to hlavičkou napřed. V každém případě ho přitahuje chodba, koupelna a dveře ven. Jakmile je někdo otevře, Vojtíšek startuje směrem k nim. Stejné je to na zahrádce. Stačí nechat otevřená vrátka a Vojtíšek zdrhá ze zahrádky pryč. Kam vlastně míří, jsme ještě netestovali. Každopádně se musí hlídat, aby náhodou neutekl otevřenými dveřmi na betonovou násep - ta se nachází minimálně osmdesát centimetrů nad terénem. Dejte pokoj, pád z takové výšky by Vojtíškovi jistě neprospěl ;-)
Martince se těsně před večeří udělalo nevolno a blinkala. Přitom si stěžovala na bolení bříška. Není divu, za celý den toho splácala. Z toho důvodu vyfasovala k večeři pouze suchý rohlík a nesladký čaj. Dana měla obavy, aby se nejednalo o něco horšího, jenomže po vykoupání se nám zdála Martinka již v pohodě a teplotu také nemá. Uvidíme zítra. Zato Vojtíšek sdlábl k večeři talířek kašičky s jablkovou příchutí (Sice se přitom maličko zlobil a po ní dostal jednu dětskou sušenku Plasmon. Dnes si na ní dal opravdu záležet. Prstíčky ji roztrhal na drobné kousky, ty pak drtil na stole a pečlivě vybíral, které si vpraví do pusinky. Sami si ho můžete prohlédnout na dnešní titulní fotce :o)
Po skončení kresleného seriálu na Primě, sledovala Martinka televizní reklamu. Zlobila se na účinkující,"Ale to se nemá dělát, nosit takdle lahve na hlavěé! To se pšece nedělá!" Jistě jste si té reklamy všimli - je na chladničky Indesit. Všichni tam běhají s plastovými lahvemi na hlavě. Povídám Martince,"Ale Martinko, to je jenom reklama!" Martinka se zamračila a pokračovala,"Ale to nemaj dělat ani v reklaměé!" :o))
Verze pro tisk...
 24.06.2004
Vojtíšek povídal,"Maminka!"... :o)Dana mi včera připomínala,"Nezapomeň se stavit v železářství a poohlédni se po nějakém zádržném systému na dveře kuchyňské linky!" Víte na co to potřebujeme? Přece na Vojtíška. Vojtíšek je náramně zvědavý a dveře se dají celkem snadno otevřít. Přitom ho zajímají speciálně dvoje. Jedny pod dřezem(Tam se nachází sůl do myčky a láhev se saponátem na ruční mytí nádobí) a druhé pod spíží. Tam pro změnu naleznete různé Martinčiny mlsy a v neposlední řadě Vojtíškovy skleničky s přesnídávkami. Zrovna v úterý(Tou dobou Dana koulela bowlingové koule v okresním městě) se Vojtíšek čímsi bavil s Martinkou v kuchyni. Najednou slyším podivné rány bum, prásk a do toho všeho Vojtíškovo chichotání. Běžím tam a co nevidím - Vojtíšek sám otevřel skříňku a z ní vyhodil dvě sklenice s přesnídávkami. Rovnou z deseti centimetrů na dlažbu. Naštěstí se nerozbily. Tak vidíte, dveře musíme zabezpečit, aby se Vojtíšek náhodou nepořezal :-(
V železářství mi bohužel nic nenabídli. Nevíte o něčem, jak dveře zabezpečit? Rada prodavačky,"Tak tam přidělejte zvenku petlici a visací zámek!", jistě nebyla myšlená vážně ;-) Co Vy na to, máte nějakou jinou zkušenost? Kvůli Martince kdysi stačilo na dveře přidat magnet a hned je nechala. Mám obavy, že Vojtíšek disponuje nesrovnatelně větší silou ;-)
Po svačince se Martinka ozvala,"Tatínků, pojedemé na kolé pod hrád na písek?" Jeli jsme. Na místě se Marťa hned zapojila do hry s ostatními dětmi a k mému velkému překvapení vylezla na úplně všechny dřevěné prolézačky. Ještě minule se bála.
Vojtíšek se nechal při večeři nakrmit kašičkou s jablečnou příchutí a pak ode mne dostal jednu sušenku. Jak je už jeho zvykem, vůbec ji nejedl, pouze rozdrobil a rozfofroval na stůl a podlahu. Přitom jsme se sami věnovali jídlu. Dana okomentovala Vojtíškovo drobení,"Asi už nemá hlad, vždyť snědl hodně kaše!" Na ta slova se Vojtíšek k Daně otočil a snažil se jí usápnout z talíře kousek brambory. Dana mu nabídla bramboru na vidličce a Vojtíšek dlabal, že se mu boule za ouškama dělaly. To by mu šlo - bramborovou kaši nechce, ale brambory by kousal. Po jídle jsem na Vojtu zkusil,"Vojtíšku, udělej paci paci pacičky!" Vojtíšek se řehtal, culil a plácal dlaněmi o sebe. A znovu a znovu. Já pokračoval,"Paci paci pacičky, táta koupil botičky..!" V tomto bodě jsem se odmlčel, aby za chvíli Vojta sám pokračoval,"A ma-in-ha!" No, znělo to jako a maminka. Dana to slyšela také a Vojtíšek na její žádost zaintonoval totéž slovo podruhé. Dnes tedy poprvé řekl maminka. Sice nejistě, ale my to slyšeli ;-)
Na dnešním druhém obrázku máte možnost spatřit vodotěsný kryt na prodlužovačku. Pořídil jsem ho právě dnes. Bazénová fitrace se totiž nachází daleko od zásuvky, takže musí být připojena prodlužovačkou. Přesně to není zcela bezpečné, neboť stačí na spoj nalít vodu, nebo začne pršet a malér je na světě. Stačí však spoj zaklapnout do červeného obalu a může přijít i průtrž mračen :o)
V souvislosti se včerejším článkem nám jedna naše věrná čtenářka, Lucia ze Slovenska, poslala mailovou nabídku dovolené. Moc děkujeme, Vaši nabídku zvážíme, musíme se ještě dohodnout s ostatními účastníky naší společné dovolené. Jinak - Slovensko znám, vždyť jsem tam strávil téměř dva roky vojenské služby - v Hlohovci. Ještě jednou díky ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
24.6.2004 22:52:07 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Následuje jedna "noční fotka oblohy". Vše je foceno ve 2158. Teploměr v tuto chvíli rozhodně nepřelezl hodnotu 17oC ;-)
 |
25.6.2004 7:37:30 Jana
K zabezpečení dvířek u skříněk a podobných prostorů - v dětských obchodech jsou k dostání různé zabezpečovací pomůcky od firmy Chicco apod. Není nutné nic složitě montovat a lze je zase rychle odstranit. Jana |
30.6.2004 14:15:43 Martina L.
Když nebude stačit jeden magnet, dva to spraví:o) M. | |
 25.06.2004
Konec školního roku a silikonová bábovka...Martinka se dnešním dnem rozloučila se školkovou docházkou. Alespoň, co se tohoto školního roku týče. Do školky půjde znovu až po prázdninách. Mezitím ji čeká příští týden strávený se mnou a zbytkem rodiny, pak následující, prozatím tajný týden. Pokud se vše zadaří, měli bychom poslední týden v červenci odjet na společnou dovolenou a začátkem srpna Martinka odlétá na Mallorku, společně s babičkou, dědou a dvěma neteřinkami. Jak vidíte, o prázdninách se rozhodně nudit nebudeme.
Dana mi odpoledne povídala,"Tak to vypadá, že se radikálně zhorší počasí. Důvodů k tomu máme dostatek!" Já se divil,"A jakých důvodů?" Dana mi vše vysvětlila,"To je přece jasné - za prvé jsme na zahrádce postavili bazén. Za druhé, sousedi posekali trávu a chystají se sušit dlouho odkládané seno. No a za třetí si bereš přístí týden dovolenou!" Dana to myslela jenom z legrace. Alespoň doufám ;-)
Po návratu z práce mě na stole čekala čerstvě upečená bábovka. Jak jsem Vám již tuhle psal ve zvláštním článku, Dana dnes poprvé otestovala výše uvedenou formu a upekla silikonovou bábovku. Přesněji řečeno bábovku v silikonové formě. Jedná se o klasickou mramorovanou bábovku a Dana oproti návodu formu raději vymazala a vysypala. Podruhé to prý už dělat nebude, neboť upečená bábovka sice nešla z formy vyklepnout kvůli její měkkosti, ale stačilo ji otočit vzhůru nohama a formu z bábovky sejmout. Funguje to :o)
Dana chtěla již delší dobu zprovoznit kapénkové zalévání na naší minizahradě. Z toho důvodu jsem si zapůjčil speciální svářečku na plastová potrubí. Jenom tak z legrace mi před Danou ulétlo,"Doufám, že se historie nebude opakovat!" Nevíte o čem je řeč? Ne ne, já to tak nemyslel. Pokud se pohrabete v archívu, naleznete článek, v němž si Martinka na stejnou svářečku sáhla i přes veškerá varování. Stačila chvilka nepozornosti a už jsme uháněli s Marťou na pohotovost. Všechno zlé je však k něčemu dobré - od té chvíle Martinka jasně věděla, co znamená slůvko pálíí. Jednalo se o hořkou a bolestivou zkušenost ;-)
Vojtíšek nechce pobývat na zahrádce. Neustále nám z ní zdrhá. Jenomže až do dnešního dne stačilo ponechat dokořán otevřená vrátka. Dnes se však Vojtíšek k vrátkům přiblížil a zkoušel s nimi cloumat. Víte, my je pouze zabuchujeme a ony částečně drží za zavírací mechanismus. Jenomže Vojta má sílu a dnes je sám otevřel. Bezprostředně poté pokračoval v nerušené procházce po cestě, směrem od nás. Vojtíška totiž vůbec nezajímá nějaká travička. Takový štěrk či prach je milionkrát zajímavější. V podobné hmotě se odpoledne přehraboval na hřišti a Dana ho pak musela odnést v podpaží. A toho křiku, jak se Vojtíšek bránil ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
16.06.2004
17.06.2004
18.06.2004
19.06.2004
20.06.2004
21.06.2004
22.06.2004
23.06.2004
24.06.2004
25.06.2004
- 
24.5.2007
