 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 15.08.2004
Noc jak z horroru...Na dnešní noc by Dana nejraději zapomněla a rozhodně si moc přeje, aby se něco podobného již neopakovalo. Ptáte se proč? Vojtíšek řádil. I když to je slabé slovo. Po půlnoci se probudil a pak téměř každou půlhodinu seděl, či stál a řval. Jinak se jeho hlasové projevy nedají popsat. Dana se ho sice snažila několikrát utahat kojením, jenomže milý Vojtíšek procitl po chvíli znovu. Sem tam usnul i sám. Nevíme, co ho trápilo, ale jednou teorií by mohly být zoubky. Dvě horní stoličky již trochu vykukují, zato dole má dásně pěkně ztvrdlé. Co jiného, viďte?
Mimo divoké noci si Vojtíšek usmyslel, že by mohl z postele vyskočit již po ranní sedmé hodině. My ho sice zuby nehty drželi, jenomže před osmou se nedal a seskočil sám na zem(Tedy z naší postele) Ještě jsem za ním stihl zavolat,"Vojtíšku, hezky se převlékni z pyžamka!" Ne ne, to bylo myšleno jenom z legrace. Jenomže když něco takového povím před Martinkou, hned se bráchy zastává,"Ale tatínku, ždyť to ještě neumí, je maléj!" Má pravdu :o)
Po celý den jsem se Daně snažil vykompenzovat noc a zabavoval Vojtíška. Nakonec to nebylo až tak problematické, neboť dopoledne jsme například otloukali značně opadanou omítku na kamenné podezdívce. Vojtíšek mi pomáhal vlastním kladívkem a pak i smetáčkem zametal nepořádek. To víte že se řádně zamazal. V jednu chvíli na nás vykoukla Dana a konstatovala,"Tedy, já nevěděla, že půjdete dělat až takový nepořádek!" Já před hodinou také ;-)
Odpoledne jsem namíchal něco betonu a spáry mezi pískovcovými bloky postupně zaplnil. Vojtíšek se v betonu hrabal oběma ručkama a zjevně se mu práce se mnou líbila. Já ho jenom nestíhal mýt, aby mi nezatvrdl. To bylo radosti :o)
Po pořádné práci následuje pořádná odměna(To je jeden reklamní slogan, jenomže si domyslete jaký ;-) ) a my s Vojtou vyrazili na kole. Nejdříve malé kolečko a pak zastávka u hospůdky pod hradem. Vojtíšek se hned zabavil na velikém pískovišti plném hraček a já si zatím skočil pro jedno orosené. Následovala procházka po dalekém širokém okolí, abych Vojtu trochu unavil. Třeba potom bude spinkat. Možná ;-)
Jistě jste zvědaví, jak se dnes Vojtíšek popral s čůráním na nočníček. Zatímco včera se poprvé v pohodě vyčůral, dnes nikoliv. Jistým pozitivním signálem bylo Vojtíškovo uchopení nočníku, bezprostředně po příchodu do koupelny. Pak si ho položil vedle vany a už se na něj šteloval. Je docela možné, že pustil čůrání do plínky, tu jsem mu sundával o chvilku později. Ať tak či onak, projevuje snahu. To je dobré znamení ;-)
Vojtíšek opravdu usnul hned během podvečerního kojení. To je ale pohoda, bez jeho křiku. Já zatím vypouštím tekoucí bojler. Zítra ho musím rozebrat a zjistit, co mu vlastně schází. V každém případě, všechno zlé je k něčemu dobré - jak jsem Daně před chvílí říkal,"Alespoň ho sundáme a nahodím za ním stěnu!" Je to tak, za bojlerem se doposud skví holá kamenná stěna ;-)
Verze pro tisk...
 16.08.2004
Vojtíšek a zásoby na horší časy...Dnes jsem si v práci vyloženě pobyl. Není divu, po dvoutýdenní celozávodní dovolené nastal okamžik pravdy, tedy rozjíždění našeho rozsáhlého provozu. Na mě čekaly práce, které jsem bohužel musel vyřešit vlastními silami. Jako například rozběhnutí technologické sítě včetně serveru a nahrání programů do řídících systémů strojů, neboť jim delší odstávka naprospěla a zálohovací baterie nevydržely. Tady se jasně ukazuje jedna nutnost - zálohovat, zálohovat a zálohovat) ;-)
Abych Vás již déle neunavoval líčením svého pracovního dne, popostoupíme kousíček dále. Můj návrat domů se maličko protáhl a tak jsem se ani nevykoupal v bazénu. Zato Vojtíšek s Danou ano. Po dvou dnech mírného ochlazení se ochladila i bazénová voda. Dana by se díky výše uvedené skutečnosti do vody nehnala. Jenomže přišel Péťa od sousedů s kamarádem a oba hupsli do dvacetidvoustupňového bazénu. Sotva to Vojtíšek spatřil, už skákal u okraje a chtěl za nimi také. Koupání má moc rád.
Dana mi po návratu sdělovala dnešní Vojtíškovy výkony. Za prvé - Vojtíšek spinkal po obědě neuvěřitelnou dvě a půl hodinu. Sice se v půli mírně probral, jenomže ho Dana bez problému znovu uspala. Následující hodinku se však Vojtíškovi něco nepěkného zdálo. Neustále s sebou šil, kníkal a vydával všemožné nespokojené zvuky. Možná ve snu prchal před králíčky. V pátek ho totiž vyděsili u babičky svým hlučným dupáním ;-)
Druhý výkon předvedl Vojtík bezprostředně po probuzení. Dana mu stáhla ještě teplou plenku(Neklamné to znamení nedávného čůrání) a posadila ho na nočník. Vojtíšek se celkem bez odporu vyčůral. To samé nemohu říci o dnešním druhém sezení na nočníku - před koupáním. Sledování vody tekoucí do vany patřilo k zajímavějším činnostem, než nějaké sezení a čůrání. I přesto se Vojtíšek v chození na nočník neustále zlepšuje. Jak říkala Dana,"Budete asi muset chodit na nočník před koupáním ještě v obyváku!" Má pravdu.
Vojtíšek se zdokonaluje i v jiných oblastech a občas nás velice mile překvapí. Jako dnes - já mu poslal autíčko a Vojta mi ho vrátil. A znovu a znovu. Nakonec jsme si sedli naproti sobě a posílali si auto dobrých pět minut. Vojta se smál a evidentně působil dojmem spokojeného dítěte. K večeři pak dostal po své dávce mléčné kaše na talířek těstovinové vrtulky. Zpočátku je pěkně jedl, jenomže ke konci už jenom drtil v ručkách a rozpatlával po nábytku. Chce jíst a jí sám. K obědu mu Dana například rozmačká brabory a ty pak Vojta sám bagruje lžičkou. Sice přitom nadělá o něco více nepořádku, jenomže je spokojený a hlavně trénuje :o)
V souvisloti s jídlem napadaným(Přesněji řečeno naházeným) pod stůl jsem si vzpomněl ještě na jednu věc. Jakmile je Vojta po jídle umyt a vypuštěn na zem, odbíhá co chvíli do kuchyně a sbírá svoje zásoby na podlaze. Pak je konzumuje, dokud je neuklidíme. Dělá si prostě zásoby na horší časy ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
17.8.2004 20:04:13 Radek
Poklidný podvečer trávím v práci, namísto v kruhu rodinném. Byl jsem odvolán po sedmé hodině kvůli vážnému problému s řídícim systémem. Dnešní aktualizaci napíši až se vrátím, tuším že kolem deváté, desáté hodiny. Těšte se ;-) | |
 17.08.2004
Těžce pracovní den...Ufff, konečně sedím doma u počítače a buším do klávesnice. Ta předem avizovaná akce ve firmě nedopadla. Poslali mi vadnou elektronickou řídící kartu. Takže tu dobu mezi sedmou večerní a půl desátou jsem v práci strávil víceméně zbytečně. Moc přitom musím poděkovat Ivošovi za telefonickou pomoc se zařízením od Siemensu(Nejedná se o Strýčka Ivoše, Martino ;-) ).
Díky výše uvedeným skutečnostem jsem si ani neužil Vojtíškův předusínací křik. I když dnes prý usnul během kojení a nevydal ani hlásku. Zato včera řval a řval až do deváté. Chvílemi se zakuckával a hrozil blinkáním. Vojtíšek je naštěstí celkem v pohodě, kdyby tahle kuckala Martinka v jeho věku, již by házela šavli ;-)
Konečně se dostávám k mému odpolednímu návratu z práce(Když to tak vidím, měl bych se tam asi odstěhovat ;-) Jojo, to je úděl lidí, kteří se naoko zdají ve firmě nepostradatelní. Alespoň z hlediska vedoucích pracovníků. Jinak je postradatelný úplně každý, to mi věřte ;-) ) Jakmile jsem zajel na dvorek, už mi běžel v ústrety rozjásaný Vojtíšek. Jednou ručkou ukazoval na můj kufr, druhou na auto a vzrušeně vykřikoval. Nakonec skončil u auta a povídal,"Brrrrm, brm brrrm, jůůůů!" No, jo, auto tam od rána nestálo. Vojtíšek ho pozná na sto honů :o)
V souvislosti se včerejším odpojováním tekoucího bojleru mě vítala i Dana,"Víš to, že jsi nechal Vojtíškovi tolik věcí na hraní? Nejprve se mi v obyváku ukázal se šroubovákem v ručce. Poté přišel s velkým klíčem. Nakonec chtěl převracet kyblík s vodou, vypuštěnou z bojleru. Musela jsem všechny věci uklidit!" Je to tak, na druhé chodbě u bojleru zůstalo vše, jak mi od ruky odpadlo ;-)
Krásné počasí lákalo ke koupání a tak jsme se všichni namočili do bazénu. Sluníčko vyhnalo vodu o jeden stupeň směrem k vyšším hodnotám. Přesněji řečeno, na 23oC. To jde, ne? Vojtíšek se dnes stavěl na dno bazénu a stačil jen tak tak. Pak jsme ho podpírali pouze zlehka pod hrudníčkem a Vojta projevoval sklony k jakémusi plavání. Snažil se přepádlovat hladinu, jenom aby se dostal ke své oblíbené hračce - chobotničce vodní bombě.
Já se po chvíli vypařil na chodbu a jal se demontovat náš deset let starý bojler. To byste nevěřili, co všechno se v jeho útrobách nacházelo. Minimálně dvacet kilo sanitru a zbytky jakési anodové tyče. Ta měla zabraňovat rezavění smaltovaného vnitřku. Jak však takový bojler vypadá zevnitř, si prohlédněte na druhé fotce. Docela mi to připomíná fotky Titanicu na mořském dně. Koroze a koroze. Dana fotku okomentovala,"V takové vodě jsme se koupali? Brrr!" No, v každém případě asi pořídíme nový o velikosti tak 80 litrů. Bohatě postačí, neboť my bojler používáme jako teplotně vyrovnávací zásobník za plynovým průtokovým kotlem.
Verze pro tisk...
 18.08.2004
Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden Internet...Můj dnešní pracovní den pokračoval ve zběsilém a stresujícím tempu. Přijel mi včera dojednaný odborník na pohony a spolu jsme řádili s notebooky a šroubováky až do čtyř hodin. Pak moji pozici zaujal kolega a celou věc se podařilo dokončit do půl osmé. Konečně všechny složité stroje ve firmě jedou. Ty celozávodní dovolené by měli tam nahoře zakázat ;-))
Já se doma alespoň chvilku mohl věnovat Vojtíškovi. Samozřejmě i koupání v bazénu. Vojta se za ten týden a něco cítí v bazénu jako ryba ve vodě. Neuvěřitelné. Dokáže se postavit na dno a má přitom vodu až po bradičku. Chvíli juchá a pak se položí na hladinu. Dokáže se vyloženě vznášet v bazénu, hlavičku přitom drží nad vodou a nožičkama cáká za sebou. Já ho přitom podpírám pouze pod hrudníčkem. Ještě před týdnem jsme ho nad vodou vyloženě křečovitě drželi. Ještě by tak mohl zavírat pusinku během plavání a nepovídat po celou dobu ;-)
Během našeho grilování najednou zazvonil můj mobil. Sám pán majitel externí firmy vyzvídal, jakže jsme dnes u nás pracovali. Najednou crrr, zvoní i Danin. Kdo myslíte, že volá? No přece děda z Mallorky. Nejenom děda, on položil doprostřed stolu svůj mobilní počítač s telefonem a všichni okolo se připojili do diskuse. Řeknu Vám je to zajímavé, když zvláště holky hovoří jedna přes druhou. Martinka mi vysvětlovala,"Tatínku, víš, mě se rozbil ten foťák a zmrzlinka, děda mi koupil novej foťák! A Vojtíšek má novej náklaďák!" Dále jsme se dozvěděli, že dnes jeli všichni společně na projížďku lodí a Martinka s Daninkou krmily rybičky blinkáním přes palubu. Není divu, na moři se totiž vlny vlnily jedna radost. Všichni jsou v pořádku a zdraví. To je hlavní. Loňská dovolená na Korfu se jim totiž příliš nevyvedla, kvůli Martinčiným neštovicím. Z Mallorky se mají vracet letecky někdy v neděli, takže máme v plánu jet Martince naproti směrem Hradec.
Na dnešní druhé fotce jsem pro Vás připravil pohled na gril. Právě se tam připravují dvě žebírka a ta kolečka vlevo nejsou nic jiného než cukety. Jak tuhle někdo tvrdil, ogrilovat se dá téměř všechno. Cuketa potřená grilovací omáčkou a řádně opečená, chutnéá překvapivě dobře. Maso samozřejmě také. Během posezení na zahrádce nám náš starosta sděloval pomocí bezdrátového rozhlasu jednu velikou novinku. V obci je prý nově dosažitelný bezdrátový Internet a kdo chce, má se přihlásit na obecním úřadě. Že by ta novinka došla i k nám na venkov? No, musím zjistit podrobnosti a konečně bychom nemuseli být závislí na vytáčeném připojení přes Telecom. Hned jsem si jakožto elektrikář vzpomněl na slova písně Elektrický valčík od Svěráka - Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud... ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
18.8.2004 23:01:18 Radek
K mé včerejší fotce vnitřku bojleru kolega v práci poznamenal,"Ty už s tím digiťákem fotíš úplně všechno. Každopádně se jedná o velice podařenou fotku, která by se rozhodně dala poslat do nějakého televizního soutěžní pořadu - Co je to?
Otázky by zněly například takto:
a.Je to vnitřek vesmírné lodi Star Trek po invazi Vetřelců
b.Jedná se o deset let starý bojler nejmenované značky
c.Je to konvice na čaj, pokrytá vodním kamenem a rezem
Co myslíte?
B je správně !!!! ;-) | |
 19.08.2004
Denní rekordy...Dnešní den proběhl tak nějak ve znamení rekordů. Na prvním místě musím uvést rekord teplotní. Odpoledne, po mém návratu domů ukazoval na chodbě se nalézající digitální teploměr neuvěřitelnou hodnotu - 30oC(Podívejte se na druhou fotku). Letos poprvé a zřejmě již naposledy. Dle meteorologů se má počasí v příštích dnech pokazit a pak už pomalu přijde podzim. Bohužel, taková je tvrdá realita ;-)
Odpoledne jsme tedy věnovali koupání se v bazénu. Jak vidíte na fotce, Vojtíška stačí lehce podpírat pod hrudníčkem a on se snaží plavat. Společné cachtání přerušil až veliký mrak, přesunuvší se nad nás po páté hodině. Že by se již kazilo počasí? Zcela jistě.
Dnešní druhý rekord proběhl těsně před koupáním. Jak již jistě víte, Vojtíška koupu prakticky od jeho příchodu z porodnice domů sám. Poslední dny ho i posazuji na nočník, během napouštění vody do vany. Vojtíšek se mi vyčůral prozatím celkem třikrát, z toho dnes naposledy. O tom žádná. Rekord spočívá v tom, že se dnes jednalo o druhé použití nočníku, neboť Dana ho úplně stejně posazuje bezprostředně po odpoledním probuzení. Dnes se jí také vyčůral. Zdá se, že Vojtíšek přichází nočníčku na chuť. Jenom dobře.
Vojtíšek se i jinak projevuje coby šikovnej kluk. Dnes jsem například nalezl svoje pracovní rádio s kazeťákem na náspu rozložené na několik dílů. Přesněji řečeno - na vlastní přístroj, vyjmutou kazetu a odlomená kazetová dvířka. Skvělé. Ani rádio mi nehraje, neboť Vojta z něho včera odseparoval připájený drát zastávající funkci prutové antény. Rádio navíc disponuje otočným regulátorem hlasitosti a řeknu Vám, není lepší zábavy, než jím měnit hlasitost reprodukované hudby. Vojtíšek se díky tomuto trenažéru naučil točit i jinými věcmi. Včera jsem například čistil filtr bazénu. Po odstranění nečistot je třeba filtr znovu zavodnit a k tomuto účelu slouží odvzdušňovací šroub. Odvzdušňuji, slyším syčení a najednou nic. Co myslíte? Vojtíšek mi ventil neustále šroubováním uzavíral. Mimo točení dokáže Vojtíšek vše mačkat. Třeba hrací hračky. Ještě před měsícem jsem ho snažil naučit mačkáním komínu u mašinky spustit hraní a pojezd. Vojtíšek stále nemohl pochopit, cože po něm chci. A dnes? Seděl na zemi a mačkal spínač do omrzení. Přitom, narozdíl od Martinky tancuje, jakmile slyší nějakou melodii. To samé provozoval na falešné tóny mašinky, neboť jí zoufale docházely akumulátory ;-)
Závěrem jsem si vzpomněl na jednu perličku z dnešního pracovního rána. To bylo tak - po ránu posloucháme rádio Impuls a nadešel čas reklamy. Představte si to, v jednom reklamním bloku za sebou odvysílali dva reklamní spoty. Jeden autobazarový nás nabádal,"Proč si dnes kupovat nové, když je zítra ojeté?" No a druhý od Škoda Auto(Ten s kupování ohnutých a rezavých hřebíků šel na věc ze zcela jiné strany,"Proč se spokojit s použitým, lepší je nové!" Tak si vyberte, jaké že auto vlastně zakoupíte ;-)))
Verze pro tisk...
 20.08.2004
Vojtíšek je drak...Hned na úvod Vám musím sdělit jednu novinku - včera večer přišla SMSka od dědy z Mallorky. Píše - změna plánu, odlétáme již v sobotu. Původně totiž měli opustit ostrov až v noci na neděli. No nic, alespoň se dříve uvidíme s Martinkou. Nevíme jenom, zdali pojedeme do Hradce již zítra, nebo až v neděli. Vše záleží na vyjádření dědy a babičky. Až přiletí do Prahy, domluvíme se. Po návratu je totiž čeká nelehké vybalování, takže nás třeba raději přivítají až v neděli. Uvidíme.
Počasí se dnes opravdu pokazilo a celý den propršel. Na druhou stranu - je to potřeba, vždyť země je vysušená na troud. Možná trochu nezávidím kolegům, nacházejícím se touto dobou na hudebním Open Air festivalu v Trutnově. Blátíčko je blátíčko ;-) My se odpoledne vydali autem na veliký nákup do okresního města. Dana potřebovala nějaké drobnosti na náměstí a pak následoval zlatý hřeb - nákup v Plusu. Kdypak se nám poštěstí jet na nákup společně(Normálně nakupuji sám), takže jsem si nákup náležitě užíval. Vojtíšek také. Zpočátku se na vozíčku bavil a sledoval jednoho dosti křičícího kluka. Pak se začal ozývat sám. U pokladny by již nejraději seskočil na zem a utíkal pryč. Však nám pak celou domů v autě proryčel. Nevím jaký jiný výraz by se hodil pro ty jeho hlasité projevy nespokojenosti. Během cesty autem se nudí a nic ho nezabaví okolo ubíhající krajina. To Martinka bývávala na cestování zlatá(Je i doposud ;-) ).
Po návratu a vypuštění na zem, Vojtíšek odemkl šicí stroj a začal rabovat jeho obsah, pouštěl si hrající hračky a závěrem otáčel knoflíkem Volume na zesilovači po směru hodinových ručiček. To není dobré, neboť aparatura disponuje výkonem kolem stovky wattů. Pak už jen roznosil hračky do všemožných koutů a na oplátku přinesl něco zpět. Dana jeho počínání okomentovala,"Vojtíšek je pěknej drak!" ;-)
Vojta navečer prováděl inventuru svých hraček v bedně. Vy nevíte jak se taková akce provozuje? To je potřeba nejdříve všechno vyházet ven. Pak nastává fáze prohlížecí a divící, cože to vlastně na dně leží za poklady. Dana poznamenala,"To je zajímavé, že děti začnou rabovat hračky až navečer. Martinka se projevvala naprosto stejně. Po ránu se pro změnu neustále věší na maminku!" Já Danu doplnil,"To víš, musí si užít maminky, když jsou sami doma!" ;-) Však mě již včera Vojtíšek radostně vítal doma. Sotva cvakla klika, Vojta se ptal Dany,"Táta?" Dana odpověděla,"Běž se honem Vojtíšku podívat, kdo přijel!" Po chvíli, cupy cupy a už se mi řítí rozjařený Vojtíšek do náruče. Přitom křičí,"Táta, táta!" Hezké, že? :o)
Předevčírem starosta hlásil v bezdrátovém rozhlase, že je v obci dosažitelný mikrovlnný Internet. Dnes jsem zavolal kontaktní osobě z provozovatelské firmy a přístí týden by nám měli změřit sílu signálu a navrhnout případnou anténu. Většinou požívají plechovou parabolu. Jste zvědaví na ceny? Pokud budou stejné jako u kolegy(Je připojen přes stejnou firmu) - pak je měsíční limit 200MB za 500,- paušálu. Hlavně se jedná o stálé a rychlé připojení bez nějakých minut, kdy si ani nemůžete v klidu přečíst stránku, neboť čas běží. Mám na mysli druhou možnou variantu - dialup(Vytáčené) připojení.
Verze pro tisk...
 21.08.2004
Zítra se setkáme s Martinkou...Včera jsem Vás informoval o Martinčině chystaném návratu z Mallorky. Skutečně, měli odletět o půl jedné. Dana v duchu počítala, kdyže se vlastně objeví na pražském letišti a pak i doma. V jednu chvíli mi povídala,"Víš, já jsem původně chtěla jet k babičce a dědovi až v neděli, jenomže se mi po Martince moc stýská. Uvidíme co nám řeknou, třeba pojedeme ještě dnes!"
Naše rozhodování rozsekla SMSka dorazivší na můj mobil po dvanácté hodině. Zněla stroze a výstižně - Náš let je odložen o tři hodiny. Rozhodnuto. Takže do Hradce jedeme až zítra. Nemá cenu o tom přemýšlet, neboť jestli se dnes dostanou domů v deset hodin, budou rádi. Další esemeska následovala těsně po čtvrté hodině - Jsme odbaveni, kráčíme k letadlu. No a po sedmé hodině telefonovali,"Let probíhal bez problémů a my právě čekáme na zavazadla!" Hodinu nato volala babička znovu a hlásila, že již mají zpátky svoje auto a razí směrem Hradec. My jedeme zítra za nimi a konečně se setkáme s Martinkou. Těšíte se také?
Chcete vědět, co jsme mezitím prováděli s Vojtíškem? Počasí venku nic moc a málem se schylovalo k dešti. Vojtíšek byl oblečen do mikiny a tepláčků, neboť teplota spadla od čtvrtka o třináct stupňů. Tak, společnými silami jsme se pustili do práce. Kamenné sloupy kolem vchodových dveří zely prázdnotou, neboť omítka z nich již dávno odvětrala a opadala. Ty krásně opracované pískovcové kameny nemá cenu nahazovat, já raději vyškrábal spáry a pak jsme je s Vojtíškem vyspárovali betonem. Výsledkem je překvapivý vzhled, připomínající zrestaurovanou zříceninu ;-)
Vojtíšešk se mnou vydržel pracovat po celý den. Hrabal se v suti, v betonu a práce se mu moc zamlouvala. Já však neustále hledal nějaké nářadí - kladívko, špachtli, smetáček, štětec a jiné. Kampak se všechny ty věci poděly? Vojtíšek je roznosil po celém dvorku. Mimo to pomaloval barevnými křídami betonovou násep, sházel dolů všechny kuželky a spoustu jiných věcí. Jakmile mu došla vrhací munice, ukazoval prstíčkem dolů a křičel. Jednoznačně chtěl sundat z náspu. Nahoru po schodech totiž vyběhne sám - bezpečně po čtyřech. Dolů se však Vojtíšek bojí. Na jednu stranu dobře, jinak by letěl tvrdě na beton ;-)
Nadešel čas večeře a Vojtíšek ji celou prokřičel. Neustále ukazoval na pikslu s piškotkama, takže mu Dana nakonec jeden podala. Vojta ho však rozdrobil a rozházel po zemi. S dětskou sušenkou Plasmon provedl to samé. Křičel a křičel, až se mu Dana podívala do plínky. No jo, bobek ho trápil a navíc i opruzená prdelka. Co naplat, ještě že máme bezvadnou hojivou mastičku Bepanthen. Vojtíšek se zklidnil, pak se ode mne nechal vykoupat a momentálně již spinká.
Verze pro tisk...
 22.08.2004
Martinka je doma - přiletěla modrým letadlem...Konečně máme Martinku doma. Včera večer se vrátila z dovolené, kterou stávila spolu s babičkou, dědou, neteřinkou Petruškou a Danielkou, na ostrově Mallorka. Na dnešní první fotce právě všichni nastupují do letadla cestovní kanceláře Fischer. To bylo včera, krátce po čtvrté hodině našeho času. Martinka se nachází zcela vpravo - s batůžkem na zádíčkách.
Však jsem se jí dnes po přivítání ptal,"Tak co, Martinko, jak se Ti letělo v letadle?" Martinka odpověděla stroze,"Dobže se mě letěló!" K tomu posléze dodala,"Jó, to letadlo bylo takový celý modrý, jenom bílý písmenka tam mělo. Takový obrofský. Tam bylo napsaný eF, jako Fišer! Když sme startůvali, tak to letadlo bylo nakloněný takdle a stoupali sme nahóru!" Tak, tady to máte hned z první ruky. Dana ještě dopravním letadlem nikdy neletěla a Martinka již podruhé :o)
Za Martinkou jsme se k babičce vydali hned po ránu, přesněji řečeno o půl deváté. Jakmile cvakla klika otevíraných dveří, z obyváku vystartovala Martinka a hned se mi vrhla kolem krku. Já byl totiž první na ráně. Moje zvědavá otázka zněla,"Tak co, stýskalo se ti?" Martinka na má slova jenom kroutila hlavičkou,"Néé, nestejskalo se měé!" No, posouzení necháme raději na někom jiném, neboť se na nás Martinka pěkně věšela a neustále mazlíkovala. Však se odpoledne ptala,"Tak co, kdypak už pojedeme domů?" Těšila se, jak vidíte.
Těsně před obědem jsem povídal Daně,"Tak já se jedu podívat do obchoďáku po nějakém bojleru!" Martinka mě slyšela a již žadonila,"Maminkó, já chci jet taky s tatínkem k bobroj!" Jeli jsme a opravdu nejprve do OBI. Tam měli jeden slušný bojler, jenomže jsme ho nakonec zakoupili o více než tři stovky levněji v Baumaxu. Někdy se prostě podaří sehnat něco v akční slevě ;-)
Bezprostředně po příjezdu domů se Martinka hnala zkontrolovat všechny svoje věci. Nejprve mi pomáhala rozbalovat nový bojler a povídala,"Tak já ho s tebou tatínku budu montůvat zejtra, to abysme se mohli požádně umejt!" Prozatím totiž ohříváme vodu pouze plynovým průtokáčem.
Martinka si honem nechala vyměnit akumulátory ve své šušu Pavlínce, pak ji krmila a převlékala na spaní. Přitom za námi přiběhla do kuchyně a překvapeným hláskem sdělovala,"Mamí? Vojta dokáže vylýzt na moji postýlku a došáhne tam na všecko!" Co se dá dělat, lepší to nebude, spíše naopak ;-)
Vojtíšek se dnes časně ráno probudil a přes den toho také moc nenaspal. Bláhová to představa, že zabere večer. Ještě v devět hodin skákal v postýlce a řval. Dana jeho počínání komentovala,"Teda, takhle nebyl Vojta rozjetej po celou dobu Martinčiny nepřítomnosti!" Svatá pravda, Vojtíšek se na Martinčin příjezd také moc těšil. Však si spolu odpoledne moc vyhráli :o)
Děda vyfotil na dovolené pár digitálních fotek - ta s letadlem pochází od něj, jak Vám jistě došlo ;-) Nějaké Vám připravím do fotoalba.
Verze pro tisk...
 23.08.2004
Na kole bez koleček...Můj dnešní příjezd z práce domů, uvítala radostně Martinka. Skákala radostí za plotem zahrádky a už mi běžela naproti,"Ahoj tatínku, já pojedu s tebóu do garáže, jóó?" Honem si otevřela přední dveře a už trůnila na Danině sedačce. Sotva jsem zastavil ve stodole, Martinka pro změnu vyskočila ze dveří, zabouchla je a běžela za Danou,"Maminkó, já sem jela s tatínkem do garáže na pšedním sedadlé a sama sem zabouchla dvéže!" To je, viďte?
Dana mi odpoledne povídala,"Co kdyby jsi odmontoval Martince z kola stabilizační kolečka? Mohla by se učit jezdit jako kamarádka ze školky!" Stalo se, právě cestou z práce jsem si zakoupil klíč správné velikosti, neboť ten starý se mi někam schoval. Nebo že by mi ho někdo schoval? Kdo ví ;-)
Dana pak nasadila Martince helmu a obě odešly trénovat na škvárové hřiště. My kluci(Tedy já s Vojtíškem) jsme se prozatím věnovali přípravám pro instalaci včera zakoupeného bojleru. Vojtíšek mi pomáhal, jenom si nemyslete. Během chvíle roztahal po podlaze všechno nářadí a jiné věci, na něž dosáhl.
Po chvíli mi to nedalo, popadl jsem do jedné ruky digitální kameru a do druhé Vojtíška. Holky ještě jezdily, takže jsem natočil nějaké videosekvence. Jedna obzvláště povedená, stála za trochu námahy, naučit se konečně vyexportovat(Vyrenderovat) nějaké video v rozumné velikosti. Abyste tomu rozumněli - sekvence Vám předkládaná měla po stažení z kamery velikost 33MB. No a po exportu v programu Pinnacle Studio a formátu mpeg1 disponuje pouhými 620kB. To je slušné, viďte? Proto se kochejte Martinčinou jízdou. Klikněte si ZDE. Před chvílí Dana za mými zády podotkla,"Jakmile Martinku pustím, ona se musí ohlédnout, zdali ji ještě držím. Jinak by jela sama dál!" Ještě maličkou poznámku - to hlášení pochází z našeho obecního rozhlasu ;-)
Sotva Marťa dokončila nácviky jízdy, už žadonila,"Tatínku, já bysem chtělá jet na tvým kole na pískoviště pod hrád, jóó?" Proč ne, vždyť po dobu Martinčiny nepřítomnosti se mnou jel třikrát Vojtíšek. Až po dnešním naložení Martinky jsem pocítil mezi dětmi diametrální rozdíl. Za prvé, Martinka váží o něco více. Za druhé - má delší nožky a tak když se rozkomíhá, šlape se mi o poznání hůř. Za třetí - Vojtíšek neumí mluvit. Zato Martinka ano. Neustále něco povídá, nebo mě upozorňuje,"Tatínku, šlapeš moc pomalu. Tatínku, brrzdíí, jedeme rychlé Pozór, abysme si nenatloukli kokós!" Popřípadě během jízdy do prudkého kopce na nejlehčí převod konstatuje,"Tatínku, jedeme ňák pomalu. Ty už nemůžeš viď?" Následoval můj výprsk a seskok z kola :o)
Dnes jsem pro Vás připravil i další novinku. Jedná se o pár fotek z Martinčiny dovolené na Mallorce. Pro jejich zhlédnutí si klikněte do fotoalba.
Verze pro tisk...
 24.08.2004
Víte co je mrakodrak...?Odpoledne jsem přijel domů pln pracovního nadšení, neboť na mě čekala instalace nového bojleru. Takovéhle práce mám rád. Běžně je nedělám a celkem se při nich zrelaxuju. I když mi přitom pomáhají děti, hlavně Martinka, jak se dočtete dále ;-)
Na dvorek přiběhl ze zahrady zvědavý Vojtíšek a jal se zkoumat věci mnou vyložené z auta. Postupně prověřoval plastové vodovodní trubky a pak i různé komponenty, jako například kolínka a ventily. Každou věc uchopil a hodnotil ji hlasitými výkřiky,"Juhůů, hůůů jůů!" Já mu je honem zabavoval, abych měl z čeho tvořit hodnoty. Nastal přesun na chodbu. Nejprve na mě čekalo nahození prostoru za starým bojlerem. To víte, já kdysi připevnil bojler na holou stěnu a pak kolem něj doházel omítku. Bojler se mi nechtělo sundávat, až jsem byl donucen v tomtom týdnu jeho tečením. Tak jsem se chutě pustil do práce. Honem namíchat hotovou omítku zakoupenou v pytli a hurá nahazovat. Světlo svítí, najednou blik a tma. Následuje můj úskok o půl metru vlevo, zoufalé mávání rukou, blik, světlo svítí. Po minutě se vše opakuje. A znovu a znovu. Ptáte se, co se děje? Jedná se o světlo ovládané snímačem pohybu. Jenomže já ho namontoval tak, aby nás snímalo během cesty do koupelny, ne k půdě. Navíc nejde vyřadit z činnosti. Řeknu Vám, já skákal zoufale sem a tam, profesor Chocholoušek by z mé činnosti měl jistě radost a nabídl by mi hospitalizaci ve svém sanatoriu ;-) Konečně měi hlavou bleskla spásná myšlenka - maximálně prodloužit čas svitu. Pak stačilo skákat jednou za deset minut ;-)
Martinka trávila odpoledne na zahradě s Vojtíškem a svojí kamarádkou ze školky. Navečer mi všichni přišli pomáhat. Opravdu pomáhali, jenom si nemyslete ;-) Já nahazoval a v jednu chvíli mi odpadl velký kus malty, neboť se nespojila s takovým železným držákem. Martinka křičela,"Tatínků padá ti tóó!" Honem vystartovala za Danou,"Maminkó, tatínkovi spadnul ze stěny celej kýbl, víš?" Honem běžela zpátky,"Tatínku, co s tím budeš dělát? To musíš to tam takdle naplácat, aby to drželó. To já umím a ty to moc neumíš. Můžu ti pomoct to tam plácat?" Nevím jak Vy, ale moje nervy vibrovaly, jen jen prasknout. Přece bych se ale na našeho miláčka nezlobil, viďte? ;-)
Martinka mi pomáhala i nadále,"Už to máš hotový, tatínku? Co teď s tím budeš dělat?" Já odpověděl,"Teď to budu štukovat!" MArtinka opět vyběhla za Danou,"Maminkó, tatínek to bude štěkůvat teď, víš?"
Vojtíšek se spokojil s přebíráním mého nářadí a spadané malty. Pak zasedl k večeři a nechal se ode mne nakrmit mléčnou kašičkou. Následně slupl kousek tvrdého sýra a ještě mu to bylo málo. Loudil od Dany čistě zeleninové rizoto s mírným přídavkem Curry koření. Mňam, chutnalo mu :o)
Vojtíšek dnes překvapivě v klidu usnul a Martinka právě vedle mne popíjí svůj druhý večerní čajíček. Najednou mi položila otázku,"Tatínku, mrakodrak je takovej velikej dům?" Dana ji opravila,"Neříká se mrakodrak, ale mrakodrap!" Martinka pokračovala,"Já vím, mrakodrak se žíká proto, že okolo něj lítaj letadla, je vysokej až do mraků!" :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
15.08.2004
16.08.2004
17.08.2004
18.08.2004
19.08.2004
20.08.2004
21.08.2004
22.08.2004
23.08.2004
24.08.2004
- 
24.5.2007
