 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 15.09.2004
Martinka a dny v týdnu...Martinka dnes nechtěla vstávat do školky. Jenom se převalovala a toť vše(Jenom si nemyslete, já dělal ráno to samé a přišel jsem pozdě do práce. Ještě že mám klouzavou pracovní dobu ;-) ). Dana však vytáhla z rukávu velikého trumfa,"Martinko, venku prší a vezmeš si s sebou deštníček!" Na ta slova Martinka vyskočila jako na pérko ve vteřině stála připravená k odchodu. To víte, deštníček dostala k svátku a od té doby pořádně nepršelo. Není tedy divu, Martinka byla vyloženě natěšená. Cestou do školky pak radila Daně,"Maminko, ty si taky rozdělej děštníček!" :o)
Dle Daniných slov, dnes Vojtíšek nádherně dlabal k obědu polívčičku. On totiž buď nabírá a sedí vzpřímeně, čímž mu polévka vytéká ze lžičky a bryndá na bryndák, nebo se Vojta nakloní nad talířek a bagruje pěkně nad ním. Ztráty jsou pak minimální. Dnes zvolil metodu číslo dvě a snědl téměř všechnu polívčičku, bez cizí pomoci. Zdokonaluje se.
Odpoledne Dana zanechala děti u sousedů a my pak sami zajeli do Hradce. Jak jsem psal již v pátek, vybrali jsme nádherný nábytek do dětského pokojíčku. Dnes jsme ho i objednali a zaplatili zálohu dvacet procent na jeho výrobu. Do měsíce nám ho vyrobí na zakázku. Bude se Vám určitě také líbit ;-)
Martinka se již nemůže dočkat zítřejšího Danina cvičení. Ptáte se, jak jsem to poznal? Jednoduše, při večeři se ptala,"Maminko, jdeš dneska na cvičení?" Dana odpověděla,"Ne, Martinko, dnes nejdu!" Martinka se zamyslela,"No jóó. Až se dneska vyspinkáme, bude zejtra večer a ty pudeš na cvičení, viď, mami?" Hezky to má Martinka srovnané, viďte? Marťa jinak zvládá i spoustu jiných dovedností. Bezchybně například napočítá do třinácti a dokáže spočítat, kolik je věcí(Do třinácti, pak už plácá čísla páté přes deváté). Nebo se velice zvídavě učí dny v týdnu - Martinka,"Copak bude zejtra za den? Ahá čtvrtek. Pak bude pátek a pak neděle!" Dana,"Né, před nedělí bude sobota!" Marťa,"Ahá, po neděli bude pátek!" Dana,"Né, po neděli je pondělí!" Marťa,"Po pondělí bude pátek, že jóó?" Tak to jde až do čtvrtka. Martinka,"Po čtvrtku bude cóó?" Ahá neděle!" Hlavně že bavíme, viďte? ;-)
Vojtíšek se zdokonaluje i v jiných věcech, což mi opět předvedl při odchodu do koupelny. Opět sešel dva schůdky a to bez držení. Přitom opatrně udržoval rovnováhu a dával si pozor, aby na schodnici stoupl pěkně celou nožičkou. Já o jeho dovednostech hned referoval Daně, jenomže se mi dostalo neradostné odpovědi,"No to nemám vůbec radost. Ještě si Vojta někde natluče, až sletí ze schodů!" Nedá se nic dělat, pokrok nelze zastavit ;-)
Verze pro tisk...
 16.09.2004
Co myslíte, zaplatí Ježíšek dárečky, nebo ne...? ;-)Dnešním polednem jsem se definitivně rozloučil s italským kolegou - elektronikem. Problém s výrobní linkou zdá se býti vyřešen a objednaný taxík ho dopravil až na Ruzyňské letiště. Snad se zase někdy shledáme.
Jak jste již jistě postřehli, dnes je čtvrtek. Dana se chystala na cvičení, neboť chodí pravidelně v pondělí a pak ve čtvrtek. I dnes nám uvařila večeři a Martinka se jí neopomněla optat,"Maminko, kdypak už pudeš cvičit?" Přitom zvolila tón, jako by se již nemohla maminčina odchodu dočkat. Jenomže Vo tom to je. Dětičky se na večer s tatínkem vyloženě těší, vždyť to na nich vidím. Mno, asi to není správné srovnání(Web čte samozřejmě i Dana ;-) ), ale připomíná mi to odpoledne v práci. Každý vyhlíží na parkoviště, dokud nezmizí z parkoviště auto vedoucího a ředitele. Pak nastává jakási doba oddechu a uvolněnější atmosféry. Nemyslete si však, že by došlo k nějakému poklesu pracovní morálky, to tedy ne! Všichni pracují pod dohledem provozního mistra dále, s neztenčenou intenzitou. Jde jenom o ten pocit ;-)
Během mého uklízení nádobí do myčky a dřezu mi Martinka povídala,"Já si koupím kazetu Šreka, až ji uvidíme v krámě!" Já však oponoval,"Ne, Martinko, to je drahý na kupování jenom tak. Zkusíme napsat Ježíškovi!" Martinka hned začala rozvíjet svoji teorii,"A on Ježíšek ty dárky normálně zaplatí?" Potvrdil jsem její slova. Marťa pokračovala,"Jóó? On má Ježíšek totiž hodně peněz, aby moh nakupůvat dárečky. Bydlí tam v tom domečku s andělíčkama!" Ani se nenadějeme a Vánoce zaklepají na dveře. Tím Vás samozřejmě nechci strašit ;-)
Martinka sledovala s Vojtíškem večerníček v televizi. Bezprostředně po jeho skončení zaběhla za mnou do ložnice k počítači,"Já sem byla pši večerníčku úplně zticha, jako myška. Myšky sou pši večerníčku taky tichý a koukaj na takovou malinkatou televizku. Tu jim pouští jejich maminka a tatínek, víš tati?" Hmm, jsem zase o maličko chytřejší ;-)
Vojtíšek mi tu neskutečně usíná bez Dany a mateřského mlíčka. Prostě a jednoduše ho šoupnu po vykoupání do postýlky. Vojtíšek chvíli křičí, ale zklidní se mojí přítomností u počítače. Pak si povídá, já mu dám napít čajíčku(I když mi dnes Dana připomínala, že bych mu mohl uvařit Sunar) a Vojta po chvíli vytuhne ve své specifické poloze. Ptáte se v jaké? Normálně spinká otočen hlavičkou na východ. Jenomže on se položí na bříško přes peřinku, hlavičkou přesně na opačnou stranu. Poslední dobou pokaždé. Asi se mu tak lépe usíná. Já ho chvíli nechám a pak následuje Vojtíškovo uložení do správné polohy a pod peřinku. Ani se během této operace neprobudí. Až se Dana vrátí ze cvičení, nalezne Vojtíška ležícího, spícího ;-)
Verze pro tisk...
 17.09.2004
Jako v pavilónu opic...Dětičky se během večeře náramně bavily. Abych Vám přiblížil situaci - Vojtíšek dohamal svoji mléčnou kašičku a Martinka právě dlabala veku s hermelínovou pomazánkou. Já dal Vojtíškovi také od sebe kousnout, jenomže mě Dana upozornila,"Já bych to Vojtovi nenabízela, v té pomazánce je majonéza!" Vojtíšek tedy dostal kousek veky, který pečlivě rozdrobil na tisíc kousků. Martince jedno sousto zaskočilo a rozkašlala se. Vojta ji chvíli pozoroval a poté se rozkašal také. Prostě a jednoduše se opičil. Martinka zavřískla a Vojtíšek opakoval přesně totéž. Opravdu, jako ty opičky. Však jsem Martince povídal,"Tak se mi zdá, že jsme vás měli zanechat v ZOO, ve Dvoře Králové. V pavilónu opic byste se rozhodně neztratili!"
Vojtíšek se vůbec poslední dobou stále více cíleně ozývá. Jakmile něco v jeho blízkosti křápne, či bouchne, Vojta suše odpoví,"Bác!" To samé citoslovce použije, hodí-li něčím a očekává ránu. Ta se většinou nekoná. Dnes mi Dana referovala o Vojtíškově poledním usínání. Vojta zlobil a tak ho Dana symbolicky plácla po prdelce. Co myslite, že na to Vojtíšek? Lehl si na bříško a plácal se sám. Přitom povídal něco v tomto znění,"Máma bác, máma bác!" A pak že nezačíná mluvit ;-)
Po večeři se Martinka otázala,"Maminko, můžu si vzít mls?" Aniž by čekala na kladnou odpověď, vystartovala ke spodní kuchyňské skříňce a zalovila ve svých zásobách. Vytáhla sušenku s oříšky. Poté následovalo její posazení se na gauč. Sotva Vojtíšek zmerčil Martinčino mlsání, už u ní seděl v mohutném náklonu a pusinkou lovil sušenku. Hryz a první spousto přežvykoval s velkou radostí. Ukousl si znovu, jenomže to už psychicky neunesla Martinka a jala se přesunovat k velkému jídelnímu stolu. Dana konstatovala,"Podívej se, jak se Marťa odsunula. Bojí se, aby jí Vojta nesnědl sušenku. Navíc by to jíst neměl, jsou v tom oříšky!" Měla naprostou pravdu, ještě po deseti minutách Vojtíšek přemílal oříšky v pusince. Dana mě upozornila,"Mohl by jsi Vojtovi vyprázdnit pusu?" Mohl, jenomže jsem byl kousnut a Vojtíšek se snažil oříšky honem spolknout, bohužel však s mírným dávicím reflexem. Poté poblinkal mě a podlahu. Dana hned kárala Martinku,"Martinko, nemůžeš Vojtíškovi všechno nabízet!" Martinka se však vehementně bránila,"Já za to nemůžu, von to Vojtá chtěél, von se mě na to vrhal, no jó, vrhal se na tó!" :o) Rozumí si spolu, viďte? ;-)
Závěrem doplním komentář k dnešním fotkám. Překrásně svítilo sluníčko, avšak teploty zdaleka nedosahovaly letních. Nejdříve jsem se šel projít s Vojtou za krkem a Martinkou jedoucí na kole. Na první fotce kráčí Vojtíšek směrem k domu a na druhé se Martinka snaží nasadit Vojtíškovi svoji helmu na hlavičku ;-)
Verze pro tisk...
 18.09.2004
Opravdu poslední grilování...?Dopoledne mi děti pomáhaly vyrábět poličky do výklenků v novém dětském pokojíčku. Já musel přiříznout lamino desky pěkně ze tří stran. V Baumaxu je řezají pouze pravoúhle a my máme výklenky v metrových zdech křivé ze tří stran. Takže nezbývá nic jiného, než vše vyměřit a přiříznou ruční pilou - tzv.maflíkem. Na vyměřování se mi osvědčila provázková metoda - stačí vyměřit vzdálenosti a pomocí provázku je přenést jakoby velikým kružítkem na desku. Prostě taková geometrie ve velkém ;-)
Vojtíšek mi náležitě pomáhal a neustále třímal v ručičce nějaký nástroj - například vruty do dřeva, vodováhu, tužku, nebo svinovací metr. Takovéhle hračky jsou pro něj maximálně zajímavé a snaží se s nimi napodobovat tatínka. Že by zdatný pomocník? Uvidíme ;-)
Odpoledne měla přijet vlakem babička z Hradce. Martinka se na ni moc těšila a rozvíjela plán cesty na zastávku,"Tatínku, já pojedu na kole bez koleček a ty si sedneš na velký svoje kolo. Za tebou bude prázdná sedačka a ni bysme mohli něják pšipevnit Pavlínku. Ta by mohla jet s náma!" Tak to vidíte, Vojtíšek po obědě spal, Martinka by hned sbalila na kolo svoje miminko šušu. Pavlínka s námi nakonec nejela a Martinka šlapala téměř celou cestu, a že to nějaký kilometr je. Jenomže prozatím neumí příliš brzdit ruční brzdou. Její furtošlap nemá jinou možnost zastavení. Jakmile se moc rozjela z kopce, sundala nožky ze šlapek a jízdu nechala osudu. Což o to, jenomže se snažila zpátky našlápnout a pokus ji málem stál karambol. Naštěstí jízdu ustála. V každém případě jede na kole bez přídavných koleček jako dráha.
Dnes navečer proběhlo naše, s největší pravděpodobností poslední grilování v tomto roce. Termín toho posledního neustále odsouváme, ale po dnešní zkušenosti to jistě znovu nepůjde. Jenom si to přestavte - když jsme se sousedy odpoledne začínali, teploměr ukazovat 18oC a přitom svítilo překrásně sluníčko. Po sedmé hodině jsem já jediný vydržel sedět v kraťasech a tričku a to už se všem kouřilo od pusy. Není divu, ve dvanácti nad nulou. Dětičky však pobíhaly řádně oblečené a podvečer si náramně užily.
Nastal čas k odchodu domů. Děti se chystaly na koupání se mnou a já mezitím hledal nějaké kraťasy na doma. Jelikož žádné nebyly, tak moje volba padla na tepláky prodřené na kolenou, památka to na lezení s Martinkou po zemi, před třemi lety. Nu což, Dana mi je nedoporučila nosit s dírami na kolenou. Tak jsem vzal nůžky a na stole odstříhl nohavice. Dana mě upozonila,"Tady bys to dělat nemusel!" Myslela tím, abych nemotivoval Martinku k podobným akcím. Poté povídala Martince,"Tak takhle se Martinko kraťasy nedělají!" Martinka se odvrátila od televize,"Cóó?!" Ona si totiž mojí akce vůbec nevšimla. Následně mě při koupání kárala,"Takhle se tatínku kalhoty nesčíhaj, když chceš kraťasy. Máš si je koupit už hotový!" Tak a mám to ;-)
Včera jsem vyfotil překrásně modrou oblohu se zelenými stromy a fotku mám momentálně na PC coby tapetu. Další povedenou si prohlédněte hned vedle tohoto odstavce. Pokud byste měli zájem o její použití jako podklad pracovní plochy, napište mi a já Vám pár fotek pošlu zcela zdarma e-mailem :o)
Verze pro tisk...
 19.09.2004
Když nepořádek, tak pořádný...Dnes po ránu se Vojtíšek, po chvíli strávené hraním ve své postýlce, požadoval přemístění do naší velké postele. Jenomže ani tam se příliš dlouho nezdržel. Utekl za Martinkou do dětského pokoje. Dana mi povídala,"Prosím, můžeš jít Vojtu obléknout? Ať tady neběhá jenom v pyžamku!" Proč ne, Vojtíška jsem honem převlékl a poté zalezl zpátky do postele. Vojta chvíli s Martinkou řádil. Pak se jeho krůčky vzdalovaly a vzdalovaly, dokud nenásledoval veselý výkřik a povídání. Víte s čím se posléze Vojtíšek objevil ve dveřích do ložnice? To byste neuhodli. V každé ručičce třímal jednu Martinčinu botasku a už je podával Daně na peřinu. Přitom jí něco nesrozumitelného vykládal(Tedy alespoň pro nás). Dana se však ohradila,"Tohle snad v posteli nepotřebuju. Tytyty Vojto, tohle se do ložnice nenosí!" Vojtíšek se zasmál a utekl. Vojta má totiž k jakýmkoliv botám vyloženě pozitivní vztah. Jakmile nějaké nalezne, hned je přenáší, zkoumá je a někam zašantročí. Než jsem se odpoledne ohlédl, jedna moje pantofle už ležela v obyváku. A já ji marně hledal. Vojtíšek je vyložený botomaniak a narozdíl od štěňátek boty nekouše. Prozatím ;-)
Včera jsem Vám zapomněl sdělit jednu událost s podvečerního grilování - Vojtíška poprvé štípla včela. To víte, trhal s babičkou kytičky na hřbitov. Po chvíli se ozval Vojtíškův brek a babička s ním přišla ke stolu,"Vojta si do palečku píchl nějaký trn. Tak jsem mu ho vytáhla!" Kdyby jenom trn, jednalo se s největší pravděpodobností o včelí žihadlo. Jak jinak posuzovat Vojtovo neustálé stěžování si. Pak mu paleček i natekl. Vojtíšek naštěstí dlouho nebrečel a žádné jiné problémy mu štípnutí nezpůsobilo.
Po grilování jsem odvezl babičku do sousedního městečka na vlak. No, přijeli jsme na nádraží takzvaně na čas. Vlak přijel, než jsem otočil auto. Martinka jela s námi a cestou domů mi povídala,"Hele, já sem tady měla schovanej rohlíček, já si ho sním. Je takovej tvrdej, ale to nevadí!" Já se zamyslel o čem vlastně mluví. No jo, ten rohlík zůstal v igeliťáku vedle autosedačky od minulého pátku. Takže si Martinka s chutí schroupala osm dní starý rohlík. Dobrou chuť ;-)
Během dne se mi povedlo dolepit lamino hrany na poličkové desky a děti mají konečně kam nastrkat hračky. Však jsme jejich původní hračkovou skříňku šoupli na chodbu a Vojta spolu s Martinkou roznosili hračky po celém pokojíčku. Do toho se mísily moje pracovní nástroje s desetimetrovou vysavačovou hadicí. Jenom se podívejte na první fotku. Jako by nás vykradli, viďte? Mám pro vás jednu soutěžní otázku - naleznete v tom nepořádku Vojtíška? ;-)
Dana se před koupáním pustila do velkého úklidu hraček. Jak jinak, než za vydatné dětské asistence. Martinka uklízela, jenomže Vojta tahal hračky z polic zpět na zem. Tak jsem ho popadl a umístil do nejvýše položené poličky hned pod klenbu. Vojtovi se taková pozice moc zamlouvala a opatrně nahlédl před okraj na podlahu. Jenom si nemyslete, já ho jistil. Jenomže když jsem ho chtěl po chvíli sundat, Vojta se mírně bránil, neboť si myslel, že bych ho nechal spadnout na zem. Ani náhodou, pomalu si však zvyká na výšky a je velice opatrný. Jak jinak, když pak běhá po metrovém náspu na dvorečku ;-)
Abyste byli doslova v obraze, tak jsem pro Vás natočil krátké video z pokojíčku. Klikněte si ZDE ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
21.9.2004 13:34:32 Alena - teta
Ahoj Radku, k mému velkému překvapení mi začala fungovat tvoje video produkce, jsem moc ráda. Nevím čím to je, ale dříve mi to opravdu nešlo.
Alena |
21.9.2004 15:12:59 Radek
To bude Alenko tím, že jsem přestal natáčet videoklipy digiťákem ve formátu avi a sáhl jsem po digitální kameře. Z ní vyrenderuji soubor ve formátu mpg a ten Ti jistě funguje :o) | |
 20.09.2004
Hodinové vrtání a půlhodinové uklízení hraček...Odpoledne se Dana vypravila jako obvykle pro Martinku do školky. Na sporťák naložila VojtíškaV poslední době je lepší vzít kočárek, neboť pak stačí Vojtu vypustit na zem a on tlačí kočárek před sebou. Jediný způsob, jak ho donutit, aby šel rovně ;-) ). Po vyzvednutí Martinky ze školky se všichni tři vydali na malou procházku po vsi.
Já se mezitím vrátil z práce a mohl se tak nerušeně vrhnout na pracovní činnost v ložnici. Čekalo mě navrtání dvanácti hmoždinek do výklenku a následné přišroubování lišt na tři poličky. Přesně takhle jsem si nalinkoval pohodovou práci. K ní jsem si v kuchyni pustil nové cédéčko Anety Langerové(Naší české superstar) - Spousta andělů. Konečně jsem si tu skvělou rockovou záležitost a hlavně zpěv mohl vychutnat silou přibližně 100W(Pokud jsou doma děti, tak to samozřejmě nejde). S úsměvem na rtech následovalo uchopení nářadí a hurá do díla!
Nálada mě po chvíli přešla. To byste nevěřili, těch dvanáct děr jsem vrtal do solidního kamene téměř hodinu čistého času. Grr :o( A to mi nezbývalo nic jiného, než v klasické příklepové vrtačce měnit vidiové vrtáky pěkně po jenom milimetru až do cílové osmičky. Ovšem výsledek mojí práce vidíte na druhé fotce. Pěkně jsem se při ní zřídil a unavil. Moje rozklepané končetiny hovoří samy za sebe. Hlava bolela i přes protihlukové špunty narvané v uších ;-)
Až potud v pohodě. Domů se vrátil zbytek rodiny a Martinka mě vítala se semínky v dlani a pusinkou rozjetou,"Ahój tatínku. Podívej se, já mám semínka. Ty učitě nevíš, co to je. To je takový zobání pro ptáčky na zimu a my je musíme zasadit. Až já nebudu ve školce, až já nebudu dlouho ve školce, až pro mě maminka pšijde, až už budu doma, tak pudeme na zahrádku a vykopeme díru. Tam ty semínka zašlapeme. Já je budu zašlapůvat!" Právě jste dočetli tak jednu desetinu proslovu ;-)
Při svačince se mi povedlo něco vemnout si do oka a já myslel, že nedožiju večera. Až po vykapání oka mastičkou Ophtalmo - Framykoin mi oko polevuje(Mastičku měl původně Vojtíšek na pindíka - na zánět ;-) ).
Dana odjela po šesté na cvičení a děti si užívaly samotného tatínka. Během chviličky stačily rozkramařit polovičku hraček. To víte, teď jsou přístupné v policích, jako v hračkárně. Vojtíšek se naučil vrčet, takže leze po koberci s autíčkem v ručičce a vyluzuje zvuky,"Vrrrrrr, vrrrrr!" Do toho Martinka tahá všechna svoje miminka, takže na zemi nezbývá místo na chození.
Mno, čtvrt hodiny mi trvalo uklízení nádobí(Ještě že nám Dana před odchodem uvaří večeři) a půl hodiny uklízení hraček. Martinka uklízela také a vyzvídala,"Až já vyjdu ze školky, bude ze mě školačka. Co budu, až vyjdu ze školy?" Já jí povídal,"To půjdeš na nějakou vyšší školu!" Martinka zajásala,"No jó, já pudu na tu nejvyšší, jako maminka. A dostanu taky červenej diplom a já si ho pak pšipíchnu doma na nástěnku!" Hezké, že? :-)
Vojtíšek mi usnul opět bez kojení, takže následoval pohodový večer. Oko začalo polevovat, před devátou se vrátila Dana a Martinka na ni s usínáním počkala.
Verze pro tisk...
 21.09.2004
Nová zkušenost - s pravítkem futry neprojdeš...Navečer se Martinka pohrabala ve skříni a posléze přinesla obálku s pexesem,"Tatínku, zahraješ si se mnou todleto malinkatý a papírový pexeso?" Mno, přišla právě v okamžiku, kdy jsem na počítači začal řešit zapeklitý problém s databází webové prezentace jedné firmy. Nedalo se nic dělat, Martinka měla přednost. Hráli jsme, jenomže Marťa hraje hru správně jenom na počítači. Počítač jí totiž nedovolí, aby si obrátila více karet. I když ji neustále upozorňuji, znatelně prohrávám. Že by byla lepší než já? Nene, sem tak ji musím nechat vyhrát, jinak by ztratila chuť do hry. Vojtíškovým zrakům naše hra neunikla. Už už se šteloval ke mě a hlasitými zvuky se dožadoval vyzdvižení. Já ho však rychle vrátil na zem, řka,"Teda Vojtíku, ty smrdíš" Dana se optala,"Mám ho jít přebalit?" Já zavrtěl hlavou a popadl Vojtu. Přebalit ho není žádný problém. Srovnaly to tři vlhčené ubrousky. Dana se z však z kuchyně ozvala,"Teda, Vojto, je to cítit až tady!" Vojtíšek se hned rozveselil a křičel na celé kolo,"Ma-ma ma-ma ha ma-ma!" Já se Vojty optal,"Je to bobek, Vojto?" Vojtíšek kroutil hlavičkou a povídal,"Nene nene nene!" Tak tohle umí na jedničku. Třeba při jídle. A to potom opravdu nic nechce ;-)
Jak vidíte na druhé fotce, dnes jsem přiřízl tři laminové desky ze tří stran a napasoval je do včera připraveného výklenku v ložnici. Ještě je olištovat a bude hotovo. Vojtíšek spolupracoval a v jedné chvíli se zmocnil dlouhého příložníku, pomocí něhož lajnuji desky. Hned se vydal na úprk, jenomže více než metrové pravítko držel vodorovně před sebou. Tímto stylem vběhl mezi dveřní futra a ta ho jako v grotesce vrátila zpět. Následoval tvrdý pád na podlahu. Vojtíšek se zvedl, popadl pravítko a znovu jako beran proti dveřím. Opět neproběhl a předvedl příšerné vztekání, spolu s dalším pádem. Když mu něco nejde, hned se ozývá. Konečně se propasíroval do obyváku, jenomže pravítko mu vkloulo jednou částí pod gauč a představení začalo nanovo. Hlavně, že se baví ;-)
Martinka si hrála se svojí nejoblíbenější hračkou - šušinkou Pavlínkou. Poslední dobou ji opatruje jako svoje miminko. Dává ji lžičkou hamání u velkého stolu a kojí ji jako maminka. Však nám neustále opakuje,"Až já budu velká, až já budu maminkou, tak budu mít taky opravdický miminko!" Pokud s ním bude provádět to co dnes s Pavlínkou, tak potěš. Jenom se podívejte na první fotografii - Martinka běhala po pokoji s Pavlínkou a učila ji chodit,"Podívej se tatínku, ona se pšed chvílí narodila a jak už běhá. Jako dráha!" :-)
Během koupání mi Martinka zklamaným hláskem povídala,"Maminku bolí kolínko, to asi nepůjde cvičit, až se zejtra vyspinkáme!" Danu opravdu bolí koleno a s největší pravděpodobností kvůli tomu nepůjde ve čtvrtek cvičit. Před nějakou dobou měla podobné problémy hradecká babička a Martinka o ní rozhlašovala,"Babička Olinka má ulomenou nožičku!" No, zase tak hrozné to nebylo :o)
Verze pro tisk...
 22.09.2004
Martinka u logopeda...Dnešní den proběhl ve znamení hektických akcí. Vše začalo mým předčasným odchodem z práce. Dana mi kladla na srdce,"Přijeď maximálně o půl druhé, za deset minut dvě máme být za Martinkou ve školce!" Okolnosti tomu chtěly jinak, lépe řečeno výstavba silnice(Ještě že se mám na co vymluvit ;-) ) Konečně se mi povedlo s mírným zpožděním dorazit domů. Přišla teta od sousedů, aby na chvíli pohlídala Vojtíška. Jste zvědaví, cože se to ve školce vlastně dělo? Již Vás nebudu déle napínat - odpoledne měla přijet doktorka logopedka.
Také si hned vzala Martinku na paškál. Marťa právě probuzená, zírala jako vyoraná myška a hned jí logopedka začala klást otázky. Nutno podotknout, že byla milá a na Marťu nijak netlačila. Martinka totiž v jednu chvíli pověděla,"Já nebudu nic malovat!" Jakmile však měla v příštím úkolu namalovat čtvereček, křížek a kolečko, nechala se od nás převědčit. Pojmenovávala obrázky a pak i napočítala do tří. To samé ukázala na prstíčkách(Martinka umí napočítat i do třinácti). Pak doktorka poslala Martinku do třídy a povídala,"Vyslovování R a Ř je poplatné věku. Na to má dost času. Ty mezizubní sykavky s ní procvičujte pouze nenásilně. Největším problém se mi zdá ta překotnost projevu a povrchní dýchání. Přitom se šije, jako by seděla na mraveništi. Možná se jedná o vrozený temperament, ale také by se mohlo jednat o nervovou nerovnováhu. To by se mělo časem spravit!" Takže máme provozovat dechová cvičení, aby se Marťa naučila hospodařit s dechem na jedno nadechnutí. Dana její povídání specifikovala naprosto přesně,"Zdá se mi, že Martinka rychleji myslí, než dokáže povídat. Potom není divu, že vše oddrčí a občas mluví páté přes deváté!" Jaký je závěr? Musíme trochu zapracovat. K sezení jsem byl mimo jiné pozván hlavně já, neboť Dana měla odjakživa problémy s vyslovováním sykavek. U Martinky by se však mělo dát vše podchytit :o)
Po odchodu ze školky jsme naložili do auta i Vojtíška a odjeli směrem okresní město. Dana měla domluvenou schůzku z kolegou z práce a já s dětičkama nakoupil nějaké nezbytnosti v Penny marketu. Mimo jiné i Martince zlevněného draka. Marťa ho třímala celou cestu zpátky jako svátost. Doma ho pak chtěla rozbalit a sestavit,"Tatínku, pověsíš mi ho támdle na zeď, aby na něj Vojta nedošáh? Já ho budu venku pouštět tadytím pouštítkem, tadytím co držím v ručičce, tím vodítkem na draka!" Uhodli jste, o čem je řeč? Přece o klubíčku s provázkem ;-)
Po návratu domů(Dana přijela po hodině a půl autobusem) jsem se pustil do dlouho odkládané akce - přeinstalování operačního systému na počítači. Ještě že alespoň disk mám rozdělený a důležitá data zůstala formátem nedotčena. Jenomže to zpětné nainstalování všech ovladačů, fotoeditorů, databázového serveru, testovacího webového serveru a dalších softwarů dalo řádně zabrat. Vše ještě nechodí dle mých představ, ale to podstatné ano. Martinka navečer žadonila,"Tatínku, pustíš mi Klubíčko na počítači? Nebo aspoň slepicé!" Buhužel, hry přijdou na pořad až zítra ;-)
Málem bych zapomněl na Vojtíška. Ani jsem o něm nevěděl, jak byl hodný. Hrál si vedle s hračkami, všechny je vytahal ven a mimo jiné vyklízel i plnou myčku. Sám vybírá umyté příbory a hází je do šuplíku. Ten pak zručně zabouchne. Pak se divím, že si před večeří přirazil prstíčky do velkého šuplíku pod přebalovákem, To víte, že brečel. Dana však jeho bolístku okomentovala,"Pokud si tam strčí tři prstíčky, je to v pohodě. Síla se rozloží. Horší je jeden!" Tak to má naprostou pravdu ;-)
Verze pro tisk...
 23.9.2004
Martinka je takovej tryskáč...V souvislosti s Martinčinou včerejší kontrolou u logopeda ji dnes Dana začala trénovat v procvičování dechu. Přesně dle doporučení paní doktorky. Na jednu stranu konferenčního stolku umístila papírek a Martinka ho měla přefouknout na druhou stranu. Marťa přitom provozovala nádech nosánkem a fuk pěkně pusinkou. Až dodneška totiž nefoukala, nýbrž prskala. Velice špatně se jí tímto stylem vyfukovaly bublifukové bubliny. Dnes však skutečně foukla pořádně. Papírek přeletěl až na druhou stranu a tam se ho radostně zmocnil připravený Vojtík. Vzápětí se dal i s kořiští na úprk :o)
Martinka se má navíc učit pěkně povídat básničky. Ona je doposud přemlela, jako by někam spěchala. Dana jí to včera povídala během cesty ze školky. Marťa na to měla hned připravenou odpověď,"Když já sem maminko takovej rychlík, já to mám fšecko rychle hotový. Já se takovej tryskáč!" To tedy je. Nevím, zdali něco podobného provádějí i jiné děti, ale Martinka si zkracuje některé výrazy, svým osobitým stylem. Například místo,"Jablko, žínka, mrkvička, kartáček!" říká,"Jablo, žína, mrkva, karták!" Na jednu stranu to zní roztomile, jenomže by se měla učit mluvit tak, jak se má.
Dana si včera ve městě zakoupila nějaké barevné papíry a pak na půdě vyhrabala ostřižky barevných látek. Z připraveného materiálu tvořila večer u televize. Ptáte se co? Odpovědí vám budiž druhá fotka. Dana si od kamarádky zapůjčila takovou brožurku s motivy do dětského pokoje, vytvářenými lepením z papíru a látek. Prozatím vyrobila medvídky - holčičku pro Martinku nad postel a kluka pro Vojtíka. Právě teď lepí v kuchyni další překvapení. To aby se dětem v jejich novém pokojíčku více líbilo a netahaly nám hračky do ostatních místností. Nebo ne? ;-)
Vojtíšel dnes zlobil s jídlem, jinak se to nedá říci. V poledne Daně vycákal oběd až na stěnu a při večeři se mi předvedl zcela stejným stylem. Snědl něco mléčné kašičky(Tu musí bagrovat sám, jakmile mu tam vstrčíme lžíci my, hned se čertí) a pak si nabral jednu, pěkně vrchovatou lžíci a práskl s ní o stůl. Já ho hned okřikl,"Vojtó, tohle se nedělá, ne ne ne!" Víte co na to Vojta? Smích a rozhodil ještě jednu lžičku. Protentokrát sobě na hlavičku a stěnu za sebe. To už bylo moc i na mě a plácl jsem Vojtíška citelně přes ručku. Milostpán se urazil a chvilku brečel. Přitom volal,"Mamí mamá!" Maminka mu však na pomoc nepřišla. Plácnutí mělo svůj důvod. Vojtíšek se po chvíli uklidnil a nechal se nakrmit ode mě. Po jídle dokonce popil i něco čajíčku. Za celý den totiž nevybumbal ani jednu lahvičku. U Martinky si Dana v takovém případě dělala starosti, jenomže u Vojty je to jiné. Když nechce pít, ať si nepije. Násilím do do něj nedostaneme a mimo to, má přece ještě mlíčko od maminky ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
24.9.2004 7:11:30 Alena
To jsou krásní medvídci, to mi budeš Dano muset ukázat, jak se dělají. Proberem to na řepě, přivez sebou něco ukázat. Díky předem.
Alena |
24.9.2004 20:20:45 Martina
Je holky, ja bych tak sla s vama na repu... nejak mi vsichni chybite a ani ta manualni prace by nevadila ;-)... Mejte se vsichni krasne! |
24.9.2004 20:27:12 Radek
Jojo, také se těším. Akce Řepa se koná příští týden a já už se ani nemůžu dočkat :o) | |
 24.9.2004
Kap, kap, šplouch...!Dnešní ošklivě podzimní den se střídala jedna dešťová přeháňka za druhou. Záměrně podotýkám dešťová, neboť na Sněžce prý už i sněžilo ;-) Dana mi vyprávěla, jak šli všichni tři ze školky,"Najednou začalo pršet. Jenomže kdyby jenom začalo pršet, ona spadla jedna kapka, pak druhá a následoval kbelík. Než jsem stačila Vojtíškovi navléknout pláštěnku na kočárek a Martince otevřít deštníček, už jsem byla durch!" Jojo, pršelo opravdu pěkně nepěkně.
Já se s návratem mírně opozdil, neboť jsem byl nakupovat a v práci mě zdržel ředitel. Potřeboval odbornou konzultaci, ohledně rekonstrukce strojů kdesi ve Finsku. Ale nechme podrobností, já se vrátil domů a začal vykládat nákup. Martinka ho zkontrolovala a vyčítavým hláskem mi sdělila,"Tatínku, koupils mi nějaký Kindrvajíčko?" No, nekoupil. Martinka pokračovala,"Tys mi ale vždycky nějaký kupůval!" Co se dá dělat, protentokrát jsem zapomněl ;-)
V souvislosti s nákupem v Penny Marketu jsem si vzpomněl na historku ze stejného obchodu. Stalo se mi to ve středu. Já šel do krámu v tričku a u zeleniny jsem nechal vozík s Vojtou a Martinkou postavený bokem. U regálu ke mě přistoupil nějaký pán a ptal se,"Dobrý den, pane vedoucí, mohl byste mi povědět, kolik stojí tyhle jablka? Nemáte u nich cenu!" Hmm, tak si mohu po Baumaxu a Hypernově připsat k dobru další supermarket, kde mě považují za personál. To už je skoro jako ten falešný vrchní z filmu Vrchní prchni. Asi se budu muset zamyslet, zdali by se to nedalo nějak využít ;-)
Martinka se nemůže dočkat chvíle, kdy půjdeme konečně vyzkoušet nového draka. Hned po svačince mi hlásila,"Tatínku, musíme udělat drakovi požádnej ocas z toho mačkanýho papíru, aby dobže lítal!" Myslela samozřejmě krepák. Po večeři pokračovala,"Až se dneska vyspinkáme, tak pudeme pouštět draka, jóó?" Dana však Marťu mírně zklamala,"Ale Martinko, vždyť neustále prší, to nejde pouštět draka. Musíme počkat, až se počasí zlepší!" Já se také připojil,"Musí být prostě počasí na draka. I když by nemělo být až moc na draka!" Marťa se na mě tázavě zahleděla a neříkala nic. Uvidíme, kdy se konečně udělá lépe ;-)
Vojtíšek si navečer úplně neskutečně hrál sám. Velice ho zajímá taková počítací knížka s otvory. Onehdy ji přivezla Martince Martina z Ameriky a momentálně ji čte hlavně Vojta. Před večeří jsme si s Vojtíškem pouštěli traktor sem a tam. Krásně mi ho posílá zpět a projevuje přitom náramnou radost :o)
Daně jsem ve městě zakoupil barevné čtvrtky, neboť se rozhodla pokračoval v tvoření výzdoby dětského pokojíčku. Včera večer ještě dokončila klauna s balónky, jak vidíte na druhé fotce. Dnes se pustila do velkého měsíčku a v plánu má ještě nějaká další překvapení. Kdo si hraje, nezlobí, viďte? ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
15.09.2004
16.09.2004
17.09.2004
18.09.2004
19.09.2004
20.09.2004
21.09.2004
22.09.2004
23.9.2004
24.9.2004
- 
24.5.2007
