 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 25.10.2004
Sovy do škol, aneb sovy i ve školce...Dana se dopoledne vydala spolu s Vojtíškem na procházku. Poprvé ho prohnala pořádně pěšky. Co myslíte, ťapal bez problémů? Jistě, uháněl, až se za ním prášilo. Hradecká babička by jistě prohlásila,"Vojtíšek ještě nemůže takhle chodit, vždyť má malé nožičky!" To samé prohlašovala o Martince ještě před půl rokem. Vojtíšek už je ale velký kluk, tak co by nechodil. Jediným problémem občas bývá jeho zvolený směr, který se příliš neslučuje s tím naším. Nezbývá než ho uchopit a navést na správnou cestu ;-)
Dana uklidila po obědě Martinčino oblečení do nových skříní. Jak by ne, vždyť Vojtíšek vzorně spinkal více než dvě a půl hodinky. Když jsme se pak všichni navrátili domů, Martinka nám vypravoval o svém velikém zážitku ze školky. Představte si to, dnes za dětmi přišly sovy v rámci projektu Sovy do škol. Martinka povídala,"Já sem tam viděla velkou sovu, to byl tatínek Výr ušatý. Taky tam byla maminka a takový miminko prťátko a ty byly hnědý. To byla Sova spálená. Sovičky byly jenom tči. Každej si je moh pohladit, já si ji taky pohladila. Někdo si ji vzal i na ručičku, ale to si musel vzít rukavici, ale jenom jednu!" Stačí Vám takováhle vyčerpávající reportáž? Martinka si jenom mírně plete Sovu pálenou se spálenou ;-)
Vojtíšek nám za odpoledne předvedl pár svých nových dovedností. Za prvé si otevřel dveře z chodby na dvorek. Naštěstí pouze jedny, ty druhé prozatím nezvládne. My totiž máme na zimu vchodové dveře zdvojené, aby tolik nepromrzaly. Za další Vojtíšek bumbal čajíček ze svého hrníčku se sosáčkem. Na tom by nebylo nic až tak divného, jenomže on si pokaždé hrníček vzal a vzorně pil. Žádné otáčení vzhůru nohama a demonstrace kropítka. K našemu velkému překvapení pak hrneček odnesl do kuchyně a položil na linku. Hodnej kluk ;-)
Vojtíšek pokračoval v předvádění se. O trochu více okousal svoje celé jablko, aniž by se sebeméně zakuckal. Přitom odkusuje hlavně slupku, čímž uvádí některé zůčastněné v úžas. Za vším se však skrývá dlouhý trénink. Když se mnou například pracoval na zahrádce, co chvíli si Vojtík sebral sám nějaké jablko. Následně se do něj zakousl.
Včera i dnes se Vojtíšek utíral po vykoupání do froté osušky. Včerejším dnem jsme se tedy nadobro zbavili bavlněné miminkovské osušky. Vojtíšek tak učinil další krok směrem k dospělosti ;-)
Před odchodem do koupelny jsem narychlo upravoval dnešní fotky na počítači. Martinka stála vedle mne a podávala mi prázdnou plechovku od dětského čaje Čajánek,"Tatínku tady máš tu pikslu, já už ji nepočebuju. Ale ty by sis do ní moh dávat tužky a nemusels je strkat do knížky jako támdle!" No jo, jenomže já si propiskou založil místo posledního zápisu v sešitě :o)
Verze pro tisk...
 26.10.2004
Někdo z nás má dovolenou. Kdo je to...?Abych Vás trochu naladil na začátek zítřejšího pracovního dne, tak mám pro Vás jednu novinku - beru si dovolenou. Ve čtvrtek je státní svátek a v pátek zůstávám doma jakbysmet. Doufám, že jsem Vás příliš nenaštval. Pokud ne, čtěte klidně dál ;-) Musím si také někdy oddechnou od hektických problémů, kterými mě moje práce zavaluje, nebo ne?
Dnes se konalo ve školce tzv. Odpoledne předškolkových dětí. Dana tam samozřejmě nesměla chybět s Vojtíškem - jen ať si zvyká na kolektiv. Vojtíšek řádil po celou dobu s ostatními dětmi. Nastal ale čas odchodu. Martinka se oblékala, jako by ji dva strkali a tři táhli. Dana se ji snažila popohnat,"Martinko honem, vždyť už jsi poslední!" Právě tou dobou šla kolem jedna paní učitelka a prohlásila,"To je zajímavé, když jdeme na procházku, tak je Martinka převlečená jako jedna z prvních!" Tak to vidíte, potvůrka jedna ;-)
Dana si přinesla ze školky ještě jeden postřeh. Hned mi o něm povídala,"Na chodbě visely nové výtvory dětí a představ si to, já poznala Martinčin hned na první pohled!" Chcete vědět podle čeho? Dana pokračovala,"Víš, ona toho draka vymalovala duhově. Přesně jak vymalovává kytičky a další věci!" Přesně tak, Martinka se poslední dobou vyžívá v postupném vymalovávání pokud možno všemi barvičkami. Jenom se podívejte na první fotce - nástěnka vlevo dole. Tím se dostávám k dalšímu bodu. Dnes jsem Martince přivezl nástěnku. Jedná se o takovou kancelářskou samolepící, typu Stick It. Hned jsme ji s Marťou přilípli pomocí přibalených samolepek na omítku a Martinka ji během chvilky zaplnila svými výtvory. Takhle je má na očích, pěkně po své pravé ručičce. Ještě mi zbývá zakoupit plexisklo na vrchní desku nového psacího stolu. Prozatím je krytá ubrusem. Jinak by už byla vrchní deska pomalovaná pastelkami. Známe své lidi, ne? ;-)
Po montáži nástěnky se Dana ptala Martinky,"Martinko, Vojtíšek dnes hezky maloval ve školce, viď?" Martinka jí jaksi neporozumněla,"Cožéé?" Po další otázce však prohlásila,"Aháá, jóó, von Vojta jenom tak čmáral!" Dana se nedala,"Ale Martinko, ty jsi zpočátku také čmárala a až potom jsi se naučila malovat!" :o)
Martinka se dnes s největší pravděpodobností snažila nezlobit, jenomže její snaha stále vycházela naprázdno. Ptáte se proč? Co chvíli ztropila nějakou menší katastrofu. A to ví, že ji zítra čeká vyjímečný podvečer. Však ji Dana kolikrát upomínala,"Martinko, jestli nebudeš hodná, nepůjdeme zítra do divadla, na Michala z Kouzelné školky!" Martinka se moc těší, neboť ho uvidí konečně na vlastní oči. A to stojí za to, nemyslíte ;-)
Nyní se dostávám k našemu zítřejšímu programu. V obci nám milá Východočeská energetika vypne proud. A to v super čase - mezi 1030 - 1600. Takže si plynem nezatopíme a ani oběd na elektrickém sporáku neuvaříme. Co jiného nám zbývá, než zajet na oběd někam do restaurace a přitom zorganizovat malý výlet pro děti. Těšte se na zítřejší aktualizaci. Prozatím je vše tajné. Pšššt, ani muk ;-))
Verze pro tisk...
 27.10.2004
I Michal z Kouzelné školky se občas splete...Jak jsem Vám psal již včera, po většinu dnešního dne neměl u nás jít elektrický proud. Proto se Dana rozhodla,"Pojedeme někam na oběd a také na výlet. Michal z Kouzelné školky je až od půl šesté, takže musíme být doma do čtyřech!" Našemu odjezdu však předcházelo několik událostí. Mezi ty největší bezesporu patřily lapálie s naší jedinou přístupovou cestou. Ptáte se proč? Včera na ní pánové z Vodovodů a kanalizací vybagrovali a opravili hydrant. Jenomže nechali jíl navrchu a navíc začala z hloubi pramenit voda. Závadu sice promptně odstranili, jenomže nás po ránu čekala totálně neprůjezdná bažina. Takže jsem se sousedy vozil kameny ze zahrádky a zatloukal je do bláta. V jedenáct hodin se cesta stala provizorně průjezdnou díky narychlo položeným prknům. Ještě že jsem dnes nejel po ránu do práce. To bych potmě špatně zhodnotil situaci a jistě tam s autem zapadl :-(
Přesně v ohlášeném čase nám vypnuli proud. Dana prohlásila,"Tak a můžeme jet pryč! Co teď doma?" Martinka se ptala,"Tatínku, bude ta žárovka ještě svítit?" Já ji uklidnil a položil kontrolní otázku,"Martinko, víš jak svítí žárovka?" Martinka odpověděla,"Prochází ní proud, elektrickej!" Já pokračoval,"A víš proč teď nesvítí?" Martinka si věděla rady, vždyť je ode mne školená(Já jsem elektrikář),"Nó, protože pánové vypnuli ten trasfomátor!" Dobré znalosti, že? ;-)
Cestou do hradeckého Carrefouru proběhla zastávka na oběd. Dětičky si v motorestu zahrály na naprosté vzorovky. Martinka sedící po pravé Danině ruce, dlabala hranolky s kečupem. Já si posadil Vojtíška na židli vpravo vedle sebe a krmil ho jeho bramborami omaštěnými máslem. Vojtíšek si nechával vkládat kousky brambor na vidličce přímo do pusinky. Ani je neplival, prostě a jednoduše je rozkousal a spolkl. Oběd tak proběhl v naprostém klidu. Neskutečné. Martinka ve Vojtíškově věku ještě ani nevěděla, co je to restaurace ;-)
V Carrefouru si Martinka vybrala jednu věc. Jak vidíte na první fotce, sama vylezla na benzínovou enduro čtyřkolku a prohlásila,"Tatínku, já bysem chtěla takovoudle motorku pod stromeček. Já si o ni musím napsat Ježíškovi. Já na ní budu jezdit po zahrádce, jenom!" No, nevím. I já bych měl co dělat, zkrotit takhle silný stroj. Na motorce se navíc skvěla cenovka s padesáti tisíci, takže by Martinka dostala jednoznačně nejdražší dárek. To by tedy nešlo ;-)
Dana mi telefonovala někdy před půl šestou(Před pátou odjela na Michala s Martinkou a já zůstal doma s Vojtíškem). Ani bych mobil neslyšel, nebýt Vojtíškovy pokakané plínky, kterou jsem právě nesl do popelnice. To víte, mobil v bundě na chodbě není jinde slyšet. Dana mi sdělovala,"Tak si to představ, začátek je posunutý o hodinu. Michal Nesvadba si prý spletl město a jel úplně jinam. Nyní je už na správné cestě. Paní v divadle povídala, že by pořad mohl začít o půl sedmé!"
Aby toho nebylo málo, chvíli po Daniným telefonátu vypadl proud. Hezké, takže energetici celý den pracovali na vedení a teď něco odešlo. Cožpak u nás nemůžou udělat nic pořádně(Viz. voda)? Nezbylo mi nic jiného, než z půdy snést propanbutanový vařič a Vojtíškovi uvařit kašičku. Vojtíšek nejprve nadával u mrtvého CD přehrávače(On si totiž před výpadkem poslouchal písničky). Když viděl, že stejně nebude bez bez elektřiny nebude hrát, začal nahlas obdivovat zapálené svíčky. Elektřinu naštěstí zapli někdy po šesté hodině.
Holky se domů navrátily až po deváté hodině. Martinka mi hned ukazovala maňáska Františka z Kouzelné školky a povídala mi s očkama navrch hlavy,"Tatí, Michal pšijel, ale nějak brzo. On tam ďál takový blbosti s lepicíma páskama, až sem se musela žehtat z tohó!" Stálo to za to ;-)
Verze pro tisk...
 28.10.2004
Vojtíškovo cédéčko...Dnes jsme si v klidu užívali Státní svátek. Normálně se dnes nepracuje, mimo pár nepřetržitých provozů, mezi něž patří i firma v níž se občas vyskytuji. Však mi kolegové během dopoledne několikrát telefonovali. Problémy se naštěstí podařilo vyřešit bez mojí osobní asistence.
V dopoledních hodinách se nám podařilo maličko poklidit. Měla totiž přijet velká návštěva - švagr s rodinou. Však se z jeji auta hned vyřítila neteřinka Petruška, pronásledovaná svojí mladší sestřičkou Danielkou. To bylo radosti a vítání s Martinkou(Holky se naposledy viděly v neděli u babičky a dědy). Petruška třímala přenosnou postýlku se svojí panenkou. Martinka hned vytáhla miminko chou chou Pavlínku. Nastlo velké starání se o mrňata, krmení a přebalování. Malá Danielka nesměle prohlásila cosi o tom, že by také chtěla koupit panenku, ale rovnou novou Baby Anabel. Maminka namítla cosi o ceně, jenomže Daninka hned znala odpověď,"Ale vy ji nemusíte kupovat, tu koupí Ježíšek!" No vidíte, to je geniální řešení, necháme všechny dárky zaplatit Ježíška ;-)
Po obědě vytáhl švára motorovou pilu z kufru auta a společnými silami jsme se pustili do řádného přiříznutí jednoho starého stromu - jabloně. Řez byl veden radikálně, těsně nad zemí. Nedá se nic dělat, jablíčka nic moc, uskladnit nešly a jíst také ne. Až uklidím tu spoušť, zasadíme jiný stromeček, na jehož plodech si v budoucnu pochutnáme.
Dětičky mezitím odpočívaly doma a Vojtíšek spal. Jenomže jeho usínaní neprobíhalo dle Daniných představ. Po chvíli přišla z ložnice,"Vojta sice nespí, ale klidně leží. Snad usne!" Po čtvrt hodince se na něj šla podívat. Víte proč byl tak v klidu? Po celou dobu ho zaměstnávalo rozebírání matrace a hlavně prostěradla. On je takový šikulka, že si včera před večerním spaním stáhl celé prostěradlo, deku z pod něj a navíc svlékl i polštářek. Šikula, viďte? Jenomže rodičové nemají pro jeho aktivity přílišné pochopení ;-)
Vojtíšek navečer objevil mezi hračkami jednu součást hračky z Kinder vajíčka - maličký zrcadlový disk s dírkou uprostřed. Hned mu jistě připomenul maličkaté cédéčko. Jak jinak si vysvětlit jeho úprk směrem k přístrojům do kuchyně. Následně se snažil disk zasunout do dvířek videa, což se mu nakonec podařilo. Ještě že jsem si jeho počínání všiml, jinak bych se asi při vydnávání videoukzaty náramně podivil :o)
Když už povídám o Vojtíškovi - právě jsem si vzpomněl na událost starou asi tři dny. Vojta chtěl vyskočit na moje koleno, aby mohl sledovat počítačovou obrazovku z lepšího úhlu. Tak jsem mu pustil DVDíčko Doba ledová. Stejně jako předtím Martinka, začal Vojtíšek skákat radostí, jakmile se na monitoru objevila skvělá krysoveverka se svým nerozlučným žaludem. Vojtíšek výskal, křičel, smál se a neustále dloubal prstíčkem do obrazovky. To se dětem moc líbí a nejenom jim ;-)
Závěrem malý komentář k fotografiím - na první je zachycena Marťa s mnou stvořeným avantgardním účesem. A na druhé? Vojtíšek objevil kouzlo foukání do píšťalky a s touto vrtulovou nadělal spoustu rámusu. Píšťalka totiž fouká oběma směry :o)
Verze pro tisk...
 29.10.2004
Ježíši, to budou samý návštěvy!...Po včerejším koupání a sprchování se konečně všechny čtyři děti dostaly do svých postýlek. Petruška s Danielkou měly ustláno na rozkládacích křeslech. Klidně by se v dětském pokojíčku vyspaly i další dvě. Jenom nevím, jak by usínaly. Už v této čtyřčlenné konfiguraci se jednalo o neskutečný zážitek. Co chvíli některá z holek nakukovala k nám do kuchyně. Buď chtěly něco napít, nebo utěšit. Danielka se mě ptala,"Strejdó, je tady bubák, já se bojím!" Tak jsem ji chlácholil a přesvědčoval o pravém opaku. Vojtíšek skákal v postýlce a nejraději by běžel za holkama. Pak přišla Petruška,"Danielka leží v mý postýlce!" Netrvalo dlouho a objevila se Martinka,"Petruška leží v mý postýlce, já ji tam nechci!" V deset hodin však již všichni zůčastnění spinkali ;-)
Vojtíšek nás v noci na dnešek velice příjemně překvapil. Hlavně Danu, neboť krásně spinkal po celou noc. Poprvé se vzbudil před jedenáctou hodinou večerní - brečel a seděl se zavřenýma očkama. Dana ho uložila a Vojtík se probudil až o půl sedmé ráno. Hezké, že? Však Dana jeho výkon komentovala,"Kdyby tak už chtěl Vojtíšek spinkat každou noc!" No, uvidíme, věk by na to již měl ;-)
Všechny čtyři dětičky spinkající společně v dětském pojičku se začaly po ránu postupně probouzet. Danielka běžela do kuchyně za maminkou,"Já ci maminků svojí!" Jak tak míjela Vojtíškovu postýlku, konstatovala,"Vojtíšek ještě spinká. Stávej Vojtíšku, už je ráno, stávej, otevži očká!" Přitom neopomněla řádně zatřást s celou postýlkou. Tak už víte, jakým stylem se Vojta probudil?
Martinka opět celou noc prokašlala. Abychom však vyloučili příčinu kašle až někde na průduškách, Dana zatelefonovala paní doktorce. Dnes se naskytla jedinečná příležitost k této akci. Abyste tomu rozumněli - přes víkend je dlouhá doba a já se těžko v pondělí uvolním z práce. Zvláště ve světle nejnovějších událostí - telefonoval mi totiž kolega, že vyhořel u jednoho stroje rozvaděč s elektronikou a řešení se odkládá na pondělní ráno :-(
Martinka se mnou nejprve jet nechtěla,"Próč nejedé i maminká? Já nechci jet jenom s tátou!" Nechala se však obměkčit, stačila jedna věta,"Martinko, paní doktorka ti jistě dá obrázek!" Netrvalo ani pět minut a Martinka stála připravená u auta. A už jsme uháněli do města. Martinka cestou meditovala,"Tak, strejda dnes odjede a kdo ještě pšijede?" Já na to,"Dnes navečer přijede babička s dědou a zítra odpoledne ještě hradecká babička!" Martinka povídala,"Ježíši, to budou samý návštěvy!" Její oblíbená průpovídka poslední doby :o)
Zastupující paní doktorka si nás po chvilce čekání vzala na paškál. Martinku prohlédla, poslechla stetoskopem a neshledala nic závažného. Pouze povídala,"No, na průduškách nic neslyším a v krčku nic nevidím. Nebolí tě, tvářičky, čelíčko, ouška, Martinko?" Martinka odpovídala záporně. Dostali jsme předepsané kapičky Sinecod a Martinka může normálně ven. Jenom se má trošku šetřit a příliš neřádit. Po neděli uvidíme. Buď se její stav zlepší, nebo naopak.
Verze pro tisk...
 30.10.2004
Na bacila s kladívkem?...Během včerejší výpravy k paní doktorce mi Martinka povídala,"Tatínku, Michal z Kouzelné školky měl ve sčedu tam v divadle takový dva bacily a mluvil s nima. Můžu se taky podívat na ty svoje bacily?" Já ji mírně zklamal,"Ale Martinko, bacily nejsou normálně vidět. To by jsi je viděla jedině pod mikroskopem!" Marťa si hned věděla rady,"Ale to bysem si je mohla pod tím mikoskopem zvětšit a až by byli velký, tak bysem je praštila kladívkem a bylo by po nich. Pak už bysem k paní doktorce nemusela!" Vidíte? Martinka vymyslela alternativní způsob léčby. Jak jste jistě viděli a slyšeli v seriálu Mach a Šebestová - praštíte-li bacila kladívkem, je jasné, že je po něm :-)
Když už jsem nakousl Martinčino marodění, také bych Vám hned sdělil aktuální vývin. Martinka prokašlala noc na dnešek a prozatím se zdá, že se lepší. V každém případě nepůjde v pondělí do školky. Dana mi jenom povídala,"Doufám, že nebudeme muset v pondělí k doktorce. Asi by se nad Martinkou zhrozila. Vždyť vypadá jako týrané dítě!" Ptáte se proč? Marťu totiž v noci pokousalo neznámé množství komárů. Možná to byl pouze jeden, ale v každém případě zanechal na Martinčině obličejíčku nepříjemné kousance. Nejzajímavěji vypadá ten nad levým očkem - jako monokl. Martinka je na komáří štípnutí citlivá a místo kousnutí jí pokaždé napuchne. Marně jsme se snažili nalézt komára někde v obytných místnostech. Asi se někam schoval.
Jak jistě víte, od včerejšího podvečera u nás pobývala babička s dědou. Po ránu jsem odvezl několik starých televizí do sběru nebezpečného odpadu a pak jsme šli s dětmi a babičkou na zahrádku. Já rozřezával větve z pokáceného stromu a dětičky nakládaly listí do svých hračkových nákladních vozidel. Martinka mi vysvětovala, proč listí nutně potřebuje,"To mám tatínku na pelíšek pro ježečka. To aby mu nebyla zima až bude spinkat!" Listí pak dovezla na dvoreček a vytvořila z něho hromádku. Ježeček který k nám chodí rodinkou na dvorek, si ale jistě dávno postavil pelíšek jinde. Rozhodně nečekal na starostlivou Martinku ;-)
Martinka si navečer pustila na počítači svoje oblíbené Klubíčko. Dnes zvolila zvukové pexeso. Úkolem je najít dvě kartičky, pod kterými se ukrývají stejné zvuky. Vojtíšek hopsal vedle Martinky a pozoroval se zaujetím monitor. Jakmile se nějaký zvuk ozval, snažil se jej napodobovat. Intonovat umí opravdu skvěle. Stále více se rozpovídává. Prozatím mele páté přes deváté a volí hlavně nějaká svoje slova, ale sem tam vypustí z pusinky něco srozumitelného. Jinak rozumí naprosto všemu. Dnes mírně řečeno šokoval babičku a dědu. Podařilo se mu vylít na konferenční stoleček čajíček. Dana Vojtovi pověděla,"Vojtíšku, to se nedělá. Koukej doběhnout pro utěrku a stůl utři!" Vojtíšek se otočil jako na obrtlíku a zamířil ke kuchyňské lince. Tam uzmul utěrku a už uháněl zpět. Pak stůl utřel a utěrku vrátil. Šikula, že? A navíc poslušný ;-)
Verze pro tisk...
 31.10.2004
Vojtíškovo povídání...Dnešní časový posun se po ránu na dětech příliš neprojevil. Zato večer naši miláčkové usnuli velice rychle. Nejprve samá legrace, zábava a za čtvrt hodiny nebylo co řešit. Jenom Vojtíšek zase zlobil s demotáží matrace a povlečení ve své postýlce.
Dopoledne ještě nepršelo, takže jsme chvíli pracovali na zahrádce. Vojtíšek nakládal listí na Tatrovku a Martinka vozila dřevo na svém plastovém kolečku. Jednoznačně mi pomáhali a nezlobili.
Dana se Martinky před obědem ptala,"Martinko, na jakým talířku chceš rejžičku?" Martinka se zamyslela a skromně prohlásila,"Já to chci na talížek zelenej takovej ten hlubokej a k tomu lžičku s tím černým na konci!" Dostala vše jak chtěla. Posléze došlo i na čajíček,"Maminko, prosím, dáš mi čajíček do malýho hrníčku s tím brčkem prouhatým, bílo červeným?" Není náročná, že? Věci ale dokáže popsat naprosto vyčerpávajím způsobem ;-)
Vojtíšek povídá stále srozumitelněji. Poslední dobou se snaží dohnat výuku svojí mluvy. Dokáže povědět táta, bába, ají, baf baf. Rozhodně toho umí více, než naznačuji. Samozřejmě umí i máma, mamí, jenomže musí chtít, nebo být v nějakém ohrožení a v takovém případě je vhodné si zavolat maminku. Jinak na moji pobídku,"Vojtíšku, řekni máma!", odpoví,"Nenene!" Nejpoužívanějším slovem je bezkonkurenčně,"A bác!" Jakmile Vojtíšek něco zahodí, nebo něco bouchne, ozve se ono slovo. Například - Vojta sedí u snídaně a poslední kousek rohlíku namazaného sýrem nechce. Tak ho zahodí na zem. Následně se po něm ohlédne, prstíčkem ukáže a udiveným hláskem povídá,"A bác!" :o)
Včera přivezla hradecká babička Martince světélkující hvězdnou oblohu. Jedná se o různé planetky a další vesmírná tělesa. Martinka je má nalepená na klenbovém oblouku nad postýlkou. Jakmile se nasvítí na zdi umístěným halogenovým reflektorem, světélkují. Martinka však chtěla baterku, aby si mohla hvězdičky nasvítit sama. Jenomže známe svoje lidi. Blbla by s ní a nespala. Dnes jsem jí chtěl ukázat hvězdičky v plné kráse, takže jsem zhasl i pejska-lampičku, nalézající se na nočním stolku. Martinka se hned začala čílit,"To já musím mít rozsvícenýho toho svítícího pejska když piju. Maminka mi to pokaždý žíká, tak proč ho zhasínáš?" Dostal jsem to, viďte? ;-)
Martinka stále co chvíli kašle, takže prozatím zůstane doma. Pokud by se její stav nelepšil, budeme muset zajet k paní doktorce. Jenom nevím, zdali by se něco podobného podařilo zítra. Já budu mít v práci napilno a po obědě navíc musím na angličtinu. Uvidíme. V každém případě sledujte vývin situace.
Verze pro tisk...
 1.11.2004
Marťanská tužka pro Martinku...Martinka prožila možná trochu klidnější noc(Co se kašlání týče). V každém případě se jí dnes zlepšilo levé očko pokousané od komára. Já měl v práci honičku a tak Dana nechávala případný odjezd k paní doktorce otevřený. Nakonec jsme nikam nejeli. Dana mi zavolala,"Zastav se navečer v lékárně a kup Martince další tablety ACC200 a nějaký čaj proti kašli!" Jak řekla, stalo se. Já se dostal z práce až po téměř jedenácti hodinách a v lékárně už málem zavírali. I přesto jsem Martince zakoupil velké balení multivitamínů Marťánků, spolu s opravdovskou marťanskou svícící propiskou ;-) Dále jsem se ptal,"Máte nějaké menší tablety ACC pro děti?" Magistra mi odpověděla,"Klidně si kupte toto větší dvoustovkové balení a tabletu jednoduše rozdělte, to je cenově výhodnější, než kupovat tablety s poloviční dávkou!" No jo, vždyť právě tímto stylem to Dana provozovala. Martinka má navíc k dispozici bylinkový čajíček a Dana jí co chvíli louhuje cibulku medem. Snad se Marťa brzo uzdraví a bude moci jít do školky.
Po mém návratu se doma strhla menší bitka. Martinka totiž zabavila Marťanskou tužku a chtěla i krabičku od Marťánků. Jenomže Vojtíšek také. Nakonec se rozdělili spravedlivě - Vojta dostal krabičku. Dlouho mu však nevydržela - rozšlápl ji ;-)
Vojtíšek se dnes vůbec předváděl. Dana mi před odchodem na cvičení povídala,"Pokud budete chtít jablíčko, tak jsem je dala na schody do sklepa!" Já se podivil,"A proč?" Dana pokračovala,"Milý Vojtíšek si totiž zahrál na myšičku. Já to zjistila, až když se na vrchu nalézalo pár jablíček nakousaných, skoro jako od myšky!" Vojtíšek totiž co chvíli odbíhal na druhou chodbu a odkusoval z jablek slupky. Já měl však k novému umístění menší výhrady,"Ve sklepě jsou ale opravdové myši a jistě jablka ochutnají!" :o)
Před Večerníčkem nastal čas uklízení hraček. Jenomže ještě chvíli předtím za mnou přišla Martinka s dotazem,"Tatínku, můžu Vojtovi rozdělat tendleten kyblíček s kostkama? No, jó, Vojtó, nebul a koukej, už sem ti ho rozdělala. No, tady máš kostičky a hrej si s nima!" Martinka je starostlivá, viďte?
Vojtíškovi se na druhé chodbě, tedy přesněji řečeno v kotelně líbí(Mimo jiné tam Dana na sušáku suší prádlo a není větší zábavou, než se honit s Martinkou pod prádlem. To je přece ohromná legrace. Dana ovšem jejich nadšení nesdílí. Proč asi? ;-) ). Původně tam stál uhelný kotel a dnes na stěně visí plynový. Z kotelny se jde do koupelny po dvou schůdcích dolů. No a právě na ně se Vojtíšek bál sám stoupat. Pokaždé natahoval ručičky a chtěl pomoci. Jenomže poslední dva dny sestoupil sám, drže se starého počítačového stolku. Dnes však seběhl s pouhou oporou o zeď. Měli byste vidět jeho nadšení. Hned běžel zpátky nahoru, dolu, nahoru a ještě jednou. To bylo radosti ze zdolané překážky :o)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
2.11.2004 6:57:25 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
V souvislosti s Martinčiným oblíbeným kresleným seriálem Datel Woody(Woody Woodpecker), uváděném před osmou hodinou podvečerní na TV Prima, jsem našel jednu skvělou stránku. Jedná se o použití českého webovského překladače na anglicky psané stránce. Hezky se bavte ;-) | |
 2.11.2004
Martinka je ve stavu nemocných...Vzhledem k nelepšícímu se Martinčinýmu zdravotnímu stavu, zatelefonovala Dana naší paní doktorce. Hned volala i mě do práce,"Můžeš pro nás přijet před jedenáctou hodinou? Doktorka by ráda Martinku viděla!" Proč ne. V práci jsem sice pilně napravoval příšerné následky v jednom elektrozvaděči po pátečním požáru, ale proč se na chvíli neodreagovat, ne?
Martinka si paní doktorce přibalila jednu svoji moc krásně vymalovanou vymalovánku. Cestou mi vysvětlovala,"Já dám paní dotorce tudle vymalovánku, ona si ji pšidělá na nástěnku a já dostanu obrázek, nějakej!" Stalo se. Sestřička umístila Martinčino dílko na nástěnku v čekárně. Celou akci komentovala,"Konečně nějaké oživení. Poslední dobou nám děti nenosí nic nového!" Obrázek dostala nejenom Martinka, ale i Vojtíšek. Jenomže on z něho ještě neměl tu pravou radost. Snad někdy příště ;-)
Abych se však dostal k Martinčině vyšetření - doktorka si pozorně poslechla Martinku stetoskopem. Stejně jako zastupující doktorka minulý pátek, konstatovala,"No, na průduškách nic neslyším, ale ten kašel se mi nelíbí. Martinko, dostaneš antibiotika!" Marťa má brát Augmentin Duo po dvanácti hodinách. Dana jí ho naordinovala na šestou hodinu. Ale teď zpět do ordinace - doktorka má na stole takovou hračku - tyčku s datlem ťukajícím na pérko. Vojtíšek ho sledoval s naprostým nadšením. Jakmile datel doťukal až dolu, požadoval se jeho navrácení zpět vzhůru. Martinka volala,"No jó, ten datel ťuká jako datel vůdy z televizé!" Tedy Datel Woody :o)
Cestou zpět autem Martinka zkoumala svůj obrázek - omalovánku,"Ale to sou špatný barvy maminkó. Podívej sé. To sluníčko má bejt žlutý a ten lísteček zelenej. Maj to celý špatně a já si to vymaluju tak, jak to má bejt!" Nakonec měla pravdu, sluníčko přece není červeno-hnědé, ne? :o)
Po mém poznějším návratu z práce mi Dana zvěstovala,"Vojtíšek šel na procházku se sousedovic Silvou. Jel na kočárku. Jelikož Martinka nesmí ven, hrála si v obyváku. Postavila domeček a před čtvrtou hodinou v něm usnula!" Přesně tak. Danu znepokojil náhlý klid v obyváku, nakoukla proto do domečku a spatřila Martinku ležící spící pod dekou. Více jak pět minut jí tam však nenechala. To proto, aby Marťa ještě více nenastydla, leže na studené zemi.
Na dnešní dušičky, tedy památku zesnulých jsem se navečer vydal na hřbitov zapálit svíčky. Vojtíšek mě doprovázel, abych se v té tmě nebál ;-) No, sám šel venku a potmě poprvé. Chvíli našlapoval pomaloučku, ale pak se rozběhl, jako by odjakživa neprovozoval nic jiného. U silnice nemohl odtrhnout očka ze svítícíh aut. Neustále na nějaké ukazoval prstíčkem a křičel radostí. Dalším nesmrtelným zážitkem byla chůze po hřbitově plném lampiček, svíček a lidí. S očkama navrch hlavy Vojtíšek nevěděl, kam dřív ukazovat. Zapálili jsme svíčky, Vojta je prstíčkem prozkoumal(Přes sklo lucerniček, aby se nespálil) a my se vydali zpět k domovu.
Tam nás čekala Dana s Martinkou. Marťa si poslední dobou ráda hraje na nedoslýchavou, nebo coó ;-) To je stále,"Martinko, chceš pustit Večerníček? Martinka jako by neslyšela, se ptá,"Co? Co? Co? Co mamí?" Když jakoby porozumí, použije jiný trumf,"A próč?" A tak to jde stále dokola ;-)
Verze pro tisk...
 3.11.2004
Ponorková nemoc...Jak jste již jistě postřehli, Martinka je nemocná a nemůže ven. Tedy nemocná, ona pouze kašle a jinak vypadá naprosto zdravě. Jenom se podívejte na druhou fotku - řádí jako drak. Kašle hlavně v noci a pokud právě nekašle, Vojtíšek se probouzí a křičí. Alespoň takhle mi to líčila Dana. Já totiž v noci spím a neprobudí mě ani výstřel z děla v bezprostřední blízkosti hlavy ;-) Co z toho vyplývá? Jediné - Dana v noci na dnešek příliš nevyspala.
Jakmile jsem přišel odpoledne z práce, tak mi Dana referovala o dětech,"Jsem z nich celá hotová. Martinka za celý den nezavře pusu. Neustále chce hrát nějaké hry na stole, jenomže pak se na nás sápe Vojtíšek a křičí. Vojtíšek pak pro změnu pochoduje v kuchyni po gauči a já mám strach, že ztratí rovnováhu a vezme to hlavičkou rovnou na hranu skla konferenčního stolku. Jak tak chodí, rabuje barový pult, na nějž díky gauči dosáhne!" Nemá to s nimi opravdu jednoduché. Už aby Martinka zamířila zpět do školky. Takhle se nemohou ani jít ven vyvenčit.
Honem jsem se převlékl a vzal Vojtíška ven na zahrádku. Vojtík mi pomáhal tahat větve směrem k ohništi. Potřeboval jsem stopit trochu drobného dřeva z pokáceného stromu. Větší kusy si vzali sousedi, neboť my topíme pouze plynem. Jak tak oheň hořel, Vojtíšek pozoroval plameny a neustále na ně ukazoval prstíčkem. Něco tak velikého ještě neviděl. Docela jsme přehlédli, že se mezitím udělala naprostá tma a Dana si pro Vojtíška sama přišla.
V souvislosti s Vojtíškovou novou dovedností - dokáže si otevřít oboje dveře na dvorek a klidně zdrhne ven, pro Vás mám jednu příhodu. Stala se minulý týden, během Daniny a Martinčiny nepřítomnosti - obě odešly na Michala z Kouzelné školky. Sedím si v ložnici u počítače a Vojtíšek je vedle v pokojíčku stále slyšet, hraje si. Najednou si s hrůzou uvědomuji, že se v bytě rozprostírá neskutečné ticho. Nastává zděšení. Startuji do pokojíčku a Vojta nikde! To samé v kuchyni, na chodbě a druhé chodbě. Ani v koupelně není. To je hrůza, že by utekl na dvorek? Nakukuji tam, ale v duchu si říkám,"Vždyť si ještě neumí sám otevřít!" V panice běžím zpátky do pokojíčku, když v tom slyším radostné,"Hihihi, kuk!" odhrne se závěs s hračkami a za ním se ukazuje rozesmátá Vojtíškova tvář. Uff, ten mě ale vyděsil. V klidu si prohlížel za závěsem knížku a ani nedutal. Lumpík jeden ;-)
Martinka poslední dobou spěchá s večeří. Ptáte se proč? To je jednoduché - chce si hrát na počítači některou ze svých her. Aby se tak stalo, musí nejprve posbírat a uklidit alespoň část hraček. Martinka pak honí myš po obrazovce a Vojtíšek ji pozorně sleduje. Není divu, že jakmile si Marťa odběhne, popadne sám myšičku a dělá vše po Martince. Jezdí myší po podložce a sleduje šipku na monitoru. Sem tam si klikne, nebo sleduje červeně svítící optiku na spodku myši. Počítač ho evidentně přitahuje.
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
25.10.2004
26.10.2004
27.10.2004
28.10.2004
29.10.2004
30.10.2004
31.10.2004
1.11.2004
2.11.2004
3.11.2004
- 
24.5.2007
