 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 5.12.2004
Sejdeme se v pekle... ;-)Odpoledne, přesněji po Vojtíškově vyspinkání, nastal čas na přesun k hradecké babičce. Druhá babička držela na chodbě již oblečeného Vojtíška a já nakládal hromadu věcí do auta. V jednom okamžiku mě napadlo z legrace zamávat na Vojtíška,"Pápá!" Jak jsem nakročil směrem k východu, Vojtíšek vrhl vyděšený pohled směrem na obouvající se Danu. Měli byste vidět to zoufalství. Vojtíšek si jistě myslel jediné,"Ježíšmárjá, oni mě tady snad chtějí nechat samotného!" Hned začal brečet. Dana Vojtíška chlácholila,"Vojtíšku pojď a udělej babičce a dědovi pápá!" Vojta nechtěl. Víte kdy zamával a zapápal? Až když seděl bezpečně připoutaný ve své autosedačce. Co kdyby si to rodičové ještě rozmysleli, že? ;-)
Cestou od hradecké babičky Martinka rozebírala loňskou návštěvu Mikuláše, anděla a dvou čertů,"Když u nás byl Mikuláš minule, tak ten andělíček nebyl opravdovskej. Ona to byla pševlečená paní. Povídala mi to Petruška(Neteřinka), ona ji zná, víš?" Dana však Martince oponovala,"Nene, to byl opravdovskej andělíček, vždyť měl takový stříbrný vlásky. A kromě toho, věříš víc mamince, nebo Petrušce?" Martinka se hluboce zamyslela a pak z ní vypadlo,"Nóó, víš, já asi Petrušcé!" Tak nám se tedy nevěří? ;-)
Dana se Martinky ptala,"Nebojíš se, že tě čerti odnesou do pekla?" Martinka zakroutila hlavičkou,"To mě nevadí. Oni odnesou Daninku, Petrušku a mě taky odnesou. Pak se všechny potkáme v pekle!" Dana se zarazila,"To jsi vymyslela sama?" Marťa zakroutila hlavičkou,"Né, Petruška!" Žádný problém, viďte? :o)
Náš návrat domů proběhl přesně podle plánu - o půl šesté. Z necelou hodinu se u nás měl vyskytnout Mikuláš se zbytkem doprovodu. Až potud je teoreticky vše v pohodě. Praxe je však jiná. Pomalu večeříme a čekáme na půl sedmou. Martinka se co chvíli ptá,"Kdypak už pšídou ty čerti, já se na ně moc těším!" Hodiny postupují a v sedm telefonuje sousedka,"Cože? Oni u vás ještě nebyli? Musím je nějak kontaktovat a popohnat je!" Bohužel, nepovedlo se. Při tom všem čekání jsme navíc prošvihli Večerníček. Martinka zhlédla alespoň Datla Woodyho ve třičtvrtě na osm. Daně došla trpělivost,"Asi už nepříjdou. Nemá cenu dále čekat, neboť si děti dnes myjí vlásky a v tuto chvíli máme již půlhodinové zpoždění!" Po těchto slovech se na chvilku vypařila na chodbu a po návratu povídala Martince,"Martinko, Mikuláš s čerty možná přišli a my o tom nevěděli. Třeba se jim nechtělo dál a třeba nám nechali něco za dveřmi. Já bych se tam šla podívat!" Martinka mě táhla za ruku,"Tatínku, pojď se mnou, abych se nebála!" Marťa pomalu otevřela vchodové dveře a rázem začala jásat a skákat,"No jóó, byli tadýý, huráá! To mám radost, podívej, nechali tady taštičky i pro Vojtíška!" Nakonec si děti opravdu užily. Jenom to následné koupání a přesun do postýlek proběhl s téměř hodinovým zpožděním.
Verze pro tisk...
 6.12.2004
Vojtíšek mlátí hlavičkou o zem...Dana odvedla Martinku po ránu do školky a pak se bavila doma s Vojtíškem. Jenomže Vojtík řádil jako černá ruka. Naučil se totiž jednu skvělou věc - jakmile se začne vztekat, padne na bříško a hlavičkou lehce udeří o zem. Včera u hradecké babičky předváděl svoje vystoupení a trochu neodhadl klouzavost babiččina kovralu. Prostě mu ujely ručičky a milý Vojtíšek udeřil hlavičkou o zem trošku více než potřeboval, až se rozvibrovala celá paneláková konstrukce. Tu ránu museli slyšet nájemníci až v desátém patře a to babička bydlí v prvním. Zdali pak registrovali Vojtův řev, nevím ;-)
Vojtíšek je tuze zvědavý kluk a žádná z kuchyňských skříněk ho nenechává klidným. Tohle Martinka nikdy neprovozovala. Otevře si šuplík a pak vytahuje jednu vařečku, struhadlo, míchadlo, kvedladlo za druhým. Za mojí přítomnosti se vrhl do sousední skříňky, kde má Dana srovnané plastové misky. Řeknete si,"Tam žádnou škodu nenepáchá!" Jenomže Vojtík popadl i jednu mísu z bílého skla. Než jsem stihl přiskočit, už mísa skákala po dlažbě a vydávala přitom ohlušující rány. Kupodivu se neozvalo žádné tříštění, jednalo se holt o kvalitní francouzký výrobek. Zkoprnělý Vojta se dekoval pryč, neboť mě takhle křičet hned tak neslyší. Zatímco jsem hodnotil škody(Mísa se sice nerozbila, zato oštípala glazuru z dlažby), Vojtíšek se na druhé straně linky káral,"Ty ty ty, ty ty ty!" ;-)
Dnes děti nechtějí vedle v pokojíčku usnout. Hodiny ukazují 20:40 a Vojtíšek skáče v postýlce jako v pravé poledne. Na zemi se válí plyšový pes a plínka. Více věcí přes žbrlení přehodit nedokáže. Naštěstí ;-) Do toho nahlas volá směrem ke kuchyni,"Mamí, mami, mami!" No, abych ho jenom nepomlouval, stačilo Vojtu položit do vodorvné polohy, odběhnout si na záchod a světe div se - Vojtíšek usnul. Už spokojeně odchrupuje.
Chvíli před výše popisovaným řádění jsem zavíral shrnovací dveře do kuchyně, abych mohl zasednout v ložnici k počítači. Vojtíšek vykukoval na Danu, ukazoval na ni prstíčkem a radostně vykřikoval,"Máma máma tam, ííí!" Dana na Vojtíka zamávala,"Ahoj Vojtíšku, dobrou noc!" Vojta začal skákat, zuřivě mávat a k tomu volal,"Pápá, pápá, máma!" Pěkně se nám rozpovídává, že ano?
Závěrem tu mám jednu postatnou událost. Stálí čtenáři jistě vědí, že tu před nedávnem měřil jeden maník signál pro bezdrátový Internet. Bohužel, státem chráněný dub nám stínil v přímé viditelnosti. Dnes se maník opět ozval a zítra dopoledne nám prý namontuje na střechu parabolu. Jenom doufám, že mezitím postavili na nějakém objektu převaděč, díky němuž nám Internet bude fungovat i s nástupem jara. Ptáte se proč? To je jednoduché - stoletý dub zase obroste listím ;-) Možná se již zítra zbavíme závislosti na vytáčeném připojení. Ale ťuky ťuky na dřevo, abych to nezakřikl jako minule ;-)
Verze pro tisk...
 7.12.2004
Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden Internet...
Jak jste už jistě postřehli, Vojtíšek se o víkendu naučil jezdit na odstrkovadle neteřinky Danielky. Doma pak zvládl i bývalé Martinčino, jenomže s nastupováním to bylo horší. Až dnes překvapil Danu svojí dovedností, neboť sám nasedl a dojel za ní až do koupelny. Dokonce se snažil sjíždět i schody. Nasedá celkem s přehledem. Sice občas přehodí špatnou nožičku ze špatné strany a pak se diví, kam zmizel volant. No jasně, sedí obráceně :o) Občas Vojtíškovi nějaký manévr nevyjde dle jeho představ a nabourá. Odpoledne letěl jednou a pořádně na dlažbu a v podvečer si naopak rozrazil horní ret. Každý začátek je těžký, co Vám budu povídat ;-)
Dana mi navečer povídala,"Martinka musí chodit do školky už kvůli těm novým nápadům!" Ptáte se, co tím myslela? Ve školce totiž paní učitelky přímo srší novými nápady na různé tvořivé práce. Martinka mi vysvětlovala dnešní činnost,"My sme dělali takový kytičky papírový!" Hned mě táhla ke stolku,"Ty mi namaluj kytičky na bílej papír a já je pak vysčíhnu. Pak je obkreslím na barevnej a vysčíhnu. Pak je nalepíme!" Ptám se Marti,"A proč tak složitě?" Martinka mi vše vysvětlila,"Víš, ona měla paní učitelka takovou pšedlohu z bílýho papíru, tak protó!" Je Vám to jasné? :-)
Jak jsme tak stříhali papíry, všiml jsem si vlásků popadaných na stole,"Martinko, tobě padají vlásky? Nestříhala jsi si je?" Marťa zavrtěla hlavičkou. Přišla Dana a opakovala otázku,"Martinko, proč si stříháš vlásky?" Marťa zkroušeně brblala,"Já nevím!" Onehdy si totiž tímto stylem ostříhala vlasy a Dana se pak zděsila, že jí padají ;-)
Mezi největší události dnešního dne bezesporu patří zprovoznění bezdrátového internetu u nás doma. Konečně jsme se po více než dvou letech dočkali. Neběhá sice v nejlevnějším tarifu žádnou převratnou rychlostí, ale i tak je to znatelný rozdíl od vytáčené linky Telecomu. Hlavní výhodou však je celodenní dostupnost a data bez omezení.
Kvůli montáži maličkaté antény na střeše a dalšího příslušenství jsem byl s technikem domluven na devátou hodinu. Jenomže o půl osmé mi přišla SMSka - přijedu za deset minut. Následoval můj rychlý start z práce domů a Dana byla mezitím překvapena příjezdem technika. Právě totiž vedla Martinku do školky. Já však přijel celkem rychle. Dana se mezítím vrátila ze školky a Vojtíšek se bleskurychle přiřítil za námi do ložnice. Nebojácně se vpasíroval vedle technika k počítači a snažil se mu udrapsnout myš. Když neuspěl, spokojil se s velikou krabicí, obsahující několik desítek metrů síťového kabelu. Nejprve prstíkem zatlačil volný konec do útrob krabice a pak ji začal systematicky trhat. Nezbylo nic jiného, než Vojtíškovi hračku zabavit ;-) Na fotce se nalézá zařízení umístěné pod střechou. Ze střechy do krabičky vstupuje signál z antény a dále směrem dolů pokračuje normální síťový kabel LAN. Fungujje to, slááva :o)
Verze pro tisk...
 8.12.2004
Sami doma - bez maminky...Dana dnes odjela těsně po poledni do Velkého města na bowling. Celou akci pořádala její mateřská firma, jakožto oslavu a ukončení roku. Na mě doma čekala úloha chůvajse, neboli hlídací. Zpočátku nebylo hlídat co, přesněji řečeno nikoho, neboť Martinka trávila odpoledne ve školce a Vojtíšek spinkal jako andílek v ložnici. Jenomže o půl třetí Vojta procitl. Následovalo oblékání a odchod pro Marťu do školky. Však Marťa Daně stihla večer povědět,"Maminko, já bysem chtělá, aby pro mě do školky chodil tatínek!" Bohužel, tatínek chodí obvykle z práce pozdě.
Marťa mi ještě ve školce ukazovala nové obrázky,"Podívej se, tady sou takový medvědi a sou celý nemocný. Musej užívat kapičky, to mi žíkala paní doktorka. Taky mi žíkala, že má maminka pro mě koupit tu novou pežinu, co v ní je to specijální peží, abysem nebyla nemocná, víš to?" Pokud nevíte souvislosti, zde je starší článek.
Doma se Martinka pustila do malování vodovkami a Vojtíšek pro změnu drandil na odstrkovadle. Jezdí na něm stále bravurněji. Dopředu se řítí závratnou rychlostí, zatáčky střihá smykem. Jenom to couvání bere na lehkou váhu. Rozjede se pokaždé prudce dozadu a ani se neohlédne. Jede, dokud tvrdě nenarazí. S tímhle přístupem by v autoškole rozhodně neobstál ;-)
Vojtíšek přišel na skvělou zábavu. Sám vysypal bednu s hračkami a pak do ní vlezl(Dana mi právě sdělila, že Vojtíška po ránu do bedny posadila a dovezla ho do kuchyně. Takže zde je ta inspirace). Vojta nechtěl z bedýnky za žádnou cenu. Jakýkoliv pokus končil brekem. Proto ho Marťa zaházela hračkami se slovy,"Podívej se tatínku, vono se to Vojtovi líbí!" Pouze do té chvíle, než se z pokojíčku ozvala dutá rána, věstící Vojtíškův pád hlavičkou na zem. No jo, chtěl vystoupit a spadl i s bedýnkou pozadu na zem. Od té chvíle už do ní nechtěl. Ani se mu nedivím ;-)
Večer po Večerníčku následovala obvyklá rutina, jenž si bez Daniny nepřítomnosti zažívám v celé parádě. Je nutné uklidit hračky (Za vydatné Vojtíškovy pomoci - on hračky krámuje zpátky), přestěhovat postýlku do pokojíčku a Martince ustlat postel. Pak už zbývá změnit obutí a šupky dupky do koupelny. Po příchodu z mycí linky jsem Vojtu šoupl do postýlky a Martince přečetl pohádku. Vojtíšek skákal drže se tyček a volal,"Máma máma, mamí mamí!" Po nějaké době se mi ho podařilo uklidnit, jenomže v tu chvíli - klika cvakla, dvéře letí, máma vchází do dveří. Vojtíšek startuje do stoje a už skáče nanovo,"Máma máma, mamíííí, mamííí!" Protentokrát je k neuklidnění a zabírá až maminčino kojení, spolu s mým přemlováním,"Vojtíšku, už spi. Podívej se, kolik je hodin. Všechny děti už dávno spí!" Vojtíšek se na mě culí a utrousí,"Jéé, ješiš!" Opravdu to tak znělo ;-) Velice unavený Vojtíšek následně tuhne během pár minut. Konečně se v našem domě rozhostil klid a mír :-)
Verze pro tisk...
 9.12.2004
Víte, jak se maluje tma?...Vánoce se pomalu, ale jistě blíží. Jenomže z mého pohledu sviští raketovým tempem. V práci nestíháme a honíme kde se co dá. Příští týden mě navíc čeká školení na vyhlášku 50(Tu si musí každý elektrikář po třech letech obnovovat) a dvacátého budou zkoušky. Paráda, už teď mi běhá mráz po zádech ;-) Dana mi navečer povídala,"Příští týden byste už mohli zajet do sádek pro kapra!" Už je to tak, my ho máme ve vaně pokaždé trošku v předstihu, neboť ho má Dana raději prohnaného přes mrazák. Já vím, jistě namítnete - čerstvé maso je čerstvé maso. Já v tom však žádný rozdíl nepozoruji.
Martinka skákala po Danině přechozí větě radostí,"Jééé, budeme mít kapra ve vaněé, budeme se s Vojtou zase koupat ve sprcháči!" Loni se dětem provizorní koupání moc zamlouvalo.
Vojtíšek mi dnes předváděl, jak zvládá jízdu na odstrkovadle. S naprostou jistotou míjí vysokou rychlostí hrany nábytku a zatáčky bere smykem. Ani se nenamáhá točit volantem. Jezdí skoro už jak Martinka. A to začal pořádně trénovat před necelým týdnem.
Vojtíšek si mimo ježdění na odstrkovadle našel i jinou oblíbenou činnost. Doběhne si do pokojíčku, na Martinčině stole sebere pastelky a už šupajdí do kuchyně. Na konferenčním stolku pak maluje, jak vidíte na druhé fotce. Stolek je opatřen krycím sklem, takže Vojta žádné větší škody nezpůsobí. Zatímco se bavil u stolečku, Martinka u velkého jídelního stolu malovala vodovkami. V jednu chvíli se i čílila,"Maminkó, ten můj malovací ubrus je špinavej, až hamba!" Aby nebyl, když Marťa maluje celý papír formátu A4 na černo. Na otázku,"Martinko, co to bude?", odpoví,"No pšecé tma. Až ta tma uschné, tak na ní namaluju hvězdičky a měsíčka!" Ahá, já to nepoznal ;-)
Před večeří Marťa uklízela výkresy a při té příležitosti si něčím blíže neidentifikovatelným pořezala natřikrát malíček u levé ručky. Po zjištění výše uvedené skutečnosti za mnou bleskurychle přiběhla a hlásila,"Podívej se. Já tady mám na prstíčku několik žízků. Bolí to, ale to nevadí, to se zahojí!" :o)
Vojtíškovi se včera spustila rýma jako trám. Do nosánku mu kapeme kapičky a odsávačkou rýmu odsáváme. Škoda jenom, že Vojta ještě neumí smrkat. Zato dokáže jiné věci. Dana Vojtíkovi povídala,"Vojtíšku, pojď ke mě, otřeme tu nudli pod nosánkem!" Vojtíšek se zarazil a zřetelně pověděl,"Nutli!" No jo, každým dnem si rozšiřuje svoji slovní zásobu. Ba co víc, dokáže určité věci pojmenovávat. Aby ne, vždyť se dnes, před sedmnácti měsíci narodil.
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
10.12.2004 7:13:16 Věra
Zdravím rodinko, Martinka se nejspíš pořezala na prstíčku o papír. Pracuji v kanceláři a taková zranění mám také každou chvíli. Přeji hezký den. |
10.12.2004 7:23:35 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Došli jsme k podobnému závěru, díky :o) | |
 10.12.2004
Zkusíme to bez drátů...Hned po příjezdu z práce mě čekala výprava do lesa. Jednalo se o výšlap do velkého kopce. Jste zvědaví, z jakého důvodu jsem tam šel? Je to jednoduché - pro vánoční stromeček do soukromého lesa. Máme pěknou borovičku, jenom asi o metr převyšující původní Daniny představy. Letos se totiž bude stromeček poprvé nacházet v kuchyni a tam není příliš místa. Nechte se překvapit, do Štědrého dne už moc času nezbývá ;-)
Dana se odpoledne pustila do pečení cukroví. Jak jinak, než za vydatné Martinčiny a Vojtíškovy asistence. Zatímco Martinka Daně překážela stojíc na židli, Vojta dole na zemi raboval šuplíky kuchyňské linky a všelijak se pletl. Poslední dobou ho nenechává klidným Danin systém rovnání věcí. Postupně je vytahuje a přeorganizovává po svém. S jakým výsledkem? Nemůžeme nic nalézt ;-)
Během vykrajování cukroví po mě Martinka chtěla podat nějaký nástroj, nezbytně nutný na odstříhnutí etikety s dětského pitíčka Kubík. Já jí podal nůž. Marťa se však hrozně čílila a ukazovala mi nůžtičky na etiketě(Zde odstřihnout),"Tatínku podívej, když sou tady na obrázku ty nůžtičky , tak se to musí sčíhat a ne žezát!" Je Vám to také jasné ;-)
Nyní hezky popořádku - Martinka si s velikou pečlivostí vystřihuje z TV magazínů různé fotoikonky. Měla jich k dnešnímu dni pěkný balík. Jenomže Vojtíšek již dosáhne téměř všude, takže taštička s výstřižky ho na Martinčině stole vysloveně provokovala. Během pár sekund ji třímal v ručičkách a už fofroval lístečky po koberci. To Vám byla spoušť. Nedalo se nic dělat, došel jsem pro hadici od centrálního vysavače a vrazil ji do zásuvky v dětském pokoji. Jenomže, ouha, co to? Neslyším burácení vcucávaného vzduchu. Centrál se totiž spouští pomocí kovového kroužku na hadici - v zásuvce se nalézají dva kontakty. Spojíte je zastrčením hadice do zásuvky a už to syčí. Bohužel, v našem případě ne. Kde je problém? S největší pravděpodobností se někde v podlaze přerušily dráty, vedené souběžně s trubkami. Přece nebudu bourat podlahy před dvě místnosti? To tedy ne! Jak tam tak zdrchlaně sedím, na mysli mi vytanula památná slova Járy Cimrmana - z filmu Jára Cimrman, ležící spící,"Přetrhal jste mi dráty! Tak to zkuste bez drátů, milý Marconi!" No jó, vždyť se mi v dílně válí nevyužité radiově-dálkové ovládání. Mám to, hned zítra se na to vrhnu a budeme vysavač ovládat dálkově pomocí vysílače - klíčenky. Huráá ;-)
Během večeře se mě Martinka ptala,"Tatínku, za jak dlouho bude Večerníček? Za dvě hodiny? Za osum hodin?" Má odpověď zněla,"Martinko, ani za dvě, ani za osm hodin!" Marťa se zamyslela a doslova mě překvapila svojí znalostí,"Tak to bude učitěé za stoosum, za stodevět, nebo za stodeset hodin?" Kde se naučila počítat s tak velkými čísly? Abych Vás déle nenapínal, Večerníček začínal ve skutečnosti za dvacet minut :o)
Verze pro tisk...
 11.12.2004
Tak tohle umí jenom Michal z Kouzelné školky...Během přípravy snídaně mi Martinka vysvětlovala svoji činnost - výrobek z papíru,"Dělám takovej kšiltík na léto, tudle to ukazoval Michal z Kouzelný školky. Já tady tatínku musím udělat takový dírky na provázek a ty dírky musím udělat děrovačkou, tou tvojí ze stolu. Michal je dělal nůžkama, ale to dokáže jenom von. Žádnej jinej to neumí!" Tak Vám nevím, co vlastně Michal v televizi povídal. Co si z toho Marťa odnesla, vidíte sami ;-) Na druhou stranu jsou ty nápady občas velice zajímavé.
Dana se včera rozkašlala o něco více a tak po ránu zajela k doktorce. Ta jí předepsala nějaká antibiotika. Jak jsem dnes po ránu zašel do samoobsluhy pro rohlíčky a pak si bral Vojtu na převléknutí, Dana mi zpod peřiny povídala,"Tak a já chci být nemocná. Starejte se o mě!" Já se tedy z legrace zeptal Vojtíška,"Tak co, Vojto, uvaříš dnes oběd?" Vojtíšek se zatvářil, jako by porozuměl a pronesl hlasité a promyšlené,"Ne - ééé!" Hezké, že? Dana nakonec vstala, ono jí vlastně není zas tak špatně, jenom kašle. A nahusto. Co jsme to jenom kde chytli? :-(
Dnes probíhal druhý pečící den. Dana opět pekla cukroví a Martinka jí pomáhala. Však se z kuchyně neustále ozývalo,"Martinko, né, nenakláněj se na moji stranu, já nevidím. To nesmíš takhle matlat, hezky a pečlivě vykrajuj!" Martinka se snažila a pečení ji bavilo. Mohl bych parodovat jeden reklamní slogan na rostlinný tuk - Pečení je radost a s Martinkou obzvlášť ;-) No, za rok se jistě přidá i Vojtíšek, proto si již teď objednávejte lístky do první řady ;-))
Aby si Dana odpoledne maličko oddáchla, poslala nás ven. My se vydali na malou procházku směrem k lesu. Vojtíšek šlapal i bez kočárku. Však mi pak babička do telefonu nakazovala,"To nesmíš nechat takhle Vojtíška běhat. Vždyť má ještě malý nožičky!" Babička by Vojtu nejraději všude vozila na kočárku. Jenomže, jen ať si mladej zvyká ;-) Cestou k lesu mi Martinka ukazovala místo, kde jsem den před Štědrým dnes spadl spolu s ní za krkem (Už to jsou dva roky). Volala,"Podívej tatínku, támdle padnul koníček se mnou!" Jenom si přečtěte konkrétní článek. Pád pro mě tenkrát znamenal naražení páteře a celé svátky vleže.
Navečer k nám měla přijít Silva od sousedů, ostříhat moji zarostlou hlavu na devět milimetrů. Pověděl jsem Vojtíškovi,"Tak pojď Vojto, uklidíme kostičky do kbelíku, ano?" Vojtíšek se zapojil a za chvíli jsme kbelík šoupli do police. Jenomže jak jsem se otočil, ozvalo se z dětského pokoje mohutné řinčení a hlomození. Neklamný to zvuk vysypávané bedýnky s hračkami. Vojtovi se asi zdálo, že je pokoji příliš uklizeno ;-)
Verze pro tisk...
 12.12.2004
Překvapená babička...Hned na úvod se musím pochlubit fotkou - Martinka si sama mydlila vlásky šampónem. Kdysi jsem ji naučil dělat namydlených vlasů anténu, aby vypadala jako Teletubbies. Povedlo se jí to, že ;-)
Odpoledne k nám vlakem přijela Hradecká babička. Dětičky ji postupně překvapovaly svými dovednostmi. Nejprve Martinka - ptala se Dany,"Maminko, za kolik dní už pšíjde Ježíšek?" Dana jí pověděla,"Víš co, Martinko? Spočítej to sama!" Podala Martě kalendář, Martinka počítala a ukazovala až do dvanáctky, čímž zcela dorazila babičku,"Cože? Čtyřleté dítě takhle počítá? Vy ji to učíte?" Kdepak, Martinka se učí sama.
Jako druhý v pořadí překvapil babičku Vojtíšek. Lump jeden, předváděl se jako obvykle. Jakmile nechce pít, lahvičku otočí vzhůru nohama a pitíčkem cáká po koberci. Babička ho zarazila a volala na Martinku,"Martinko, doneseš mi nějakej hadr?" Já se v klidu otočil na Vojtu a požádal ho,"Vojtíku, běž do kuchyně, přines utěrku a utři to!" Vojta zmizel za rohem a babička se mě nedůvěřivě ptala,"Ty si myslíš, že ti rozumněl? Vždyť je ještě malej!" Já věděl své a Vojtíšek mě nezklamal. Během pár vteřin se vyloupl ze dveří s osuškou v ručce. Za hlasitého volání se vrhl na louži a dosucha ji vytřel. Babička jen zírala a nebyla schopná slova. Když se z šoku vzpamatovala, povídala,"Tedy, já zírám. Vojta po sobě tahle uklízí?" Ano, běžně. Dokonce je schopen uklidit i Martinčino rozházené oblečení k sobě do šuplíku. Jakmile nemůžeme něco najít, s největší jistotou je to u Vojtíka :o)
Dana během odpoledne dopekla cukroví. Martinka si v jednu chvíli donesla stoličku z pokojíčku a dala si ji k lince, aby dosáhla do dřezu. Stolička zůstala na místě a později ji objevil Vojta. A jak vidíte na fotce, vylezl na ni. Poprvé a k velké Danině radosti. Vojtíšek si tímto počinem značně rozšířil horizonty a místa kam dosáhne ;-)
Nastal čas na svačinku a my společně zasedli ke stolu. Martinka si přinesla své dvě žabky - Kvaka a Terezku. Babička si půjčila Terezku a zkoumala ji. Martinka najednou pronesla bombastickou větu,"A víš, babičko, kde má koule ta žabka?" Babička musela skrývat smích a vůbec netušila vo co go. Martinka jí vše vysvětlila,"Víš, vona měla Terezka na koncích tlapiček takový koule a ty se utrhly!" Ahá, taková úleva ;-) Co se týče výše jmenovaného Kvaka, jedná se o látkovou žabku plněnou pískem a Martinka si ji dovezla v létě z Mallorky. Řekli byste - taková blbostička a přitom se jedná o Martinčinu neoblíbenější hračku. Všude Kvaka nosí a včera na procházce povídala chvíli za sebe - ukazovala žabce okolí a pak mluvila i za žabáka. Kvaka nosí ke stolu, aby se na ni díval a usíná s ním. Ten se má ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
12.12.2004 21:36:51 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Dnes jsem dotvořil nové ovládání centrálního vysávání. Až doposud se ovládalo zasunutím hadice do zásuvky, jenomže se nám včera přerušil kabel k jedné zásuvce. Bohužel kdesi v betonu. Novým a dobrým nápadem byla instalace dálkového radiového ovládání - v rozvaděči je to ta pravá elektronika. Teď zastrčíme hadici do zásuvky a vysílačem - klíčenkou, spustíme agregát. Má to i jednu výhodu - vysavač je možné vypnout a opět zapnout bez zdlouhavého běhání k zásuvce ;-) |
13.12.2004 10:03:37 Jarmila Č.
Opožděně bych chtěla popřát Daně všechno nejlepší k svátku! Ať se vám všem daří!
Hezké svátky! Jarmila Č. | |
 13.12.2004
Už máte také napečeno?...Ufff, dnešní pracovní den mi dal řádně zabrat. Při dopoledním školení elektrikářů na padesátku jsem málem usnul(Asi díky monotónnímu výkladu). Pak mě čekala o půl jedné angličtina a tu jsem přetrpěl se sirkami mezi víčky. Učit se musím, v naší nadnárodní společnosti je angličtina důležitým jazykem ;-)
Bezprostředně po návratu z práce jsem zastihl Danu právě krmící Vojtíška - malého zlobílka. Abyste tomu rozumněli, Vojtíšek dostával jogurt po lžičkách, jenomže ho moc nechtěl. Neustále volal,"Bobón, bobón!" Jistě uhodnete, cože to vlastně chtěl, viďte? No jasně, bombón, konkrétně Lentilku. Jogurt tvrdě odmítal. Tak mu Dana zkusila na lžičku přidat i Lentilku a světe div se, Vojtíšek se na plnou lžičku vyloženě vrhnul. Dana jeho počínání komentovala,"No jo, to jsou ty jogurty s lentilkama!" V tom má naprostou pravdu. Martinka vyžaduje jogurty Prince s lentilkama ve víčku. Kdysi je jedla separátně, ale dnes si je sype přímo do jogurtu. A jak se říká příklady táhnout. Co má ségra, to musí Vojtíšek dostat také, ne? ;-)
Po svačince se Dana pustila do lepení a máčení cukroví. Věřte nebo nevěřte, letos máme napečeno jedenáct druhů. Zrovna jsme to rozebírali při angličtině - kolega povídal,"My nepečeme už pět let. Loni jsme koupili kilo cukroví a z toho putovala půlka do popelnice!" Vypadá to u vás také tak? U nás se dětičky pustily do ochunávání s vervou. Vojtíšek co chvíli pochoduje s mističkou a pomlaskává si,"Ňami, ňami!" Kdyby jenom chtěl i pořádně pít. Za celý den má značný pitný deficit a Dana má z jeho nepití mindráky. Vysadila totiž poobědní kojení. Vojtíšek dostává svoji dávku mateřského mlíčka již jenom večer a k ránu. Pije však už jenom ze setrvačnosti. Pokud mlíčko nedostane(Když náhodou Dana není doma), tak usne i bez mlíčka. Jak Dana včera konstatovala,"Vojtíšek musí mít tekutin dost, vždyť nekaká tuhé bobky!" (Navečer po mě při přebalování opakoval,"Já má bobe!") V každém případě ho k většímu přísunu tekutin nedonutíme. Ani náhodou.
Po svačince Martinka pronesla svoji oblíbenou větu,"Tatínku, můžu si malovat vodovkama? Já si vybarvím vodovkama tadytu vymalovánku!" Sice jsem jí od jejího nápadu zrazoval,"Ale Martinko, omalovánky se vybarvují pastelkami!", Martinka však trvala na svém. Kupodivu zvládla úkol na jedničku. Posuďte na fotce sami ;-)
Vzhledem k novému Večerníčku, jenž mají od zítřka dávat na ČT1, se Martinka pídila po pískací žirafě,"Tatínku, já nemůžu najít tu žirafu. Kdepak je ta Pučálkovic Amina? Já s ní chci spinkat!" Bohužel, žirafu jsme nenašli. Že by utekla do České televize? :-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
13.12.2004 21:54:18 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Vojtíškovi se odpoledne rozlepily bačkůrky - žraloci na obou botičkách. Tak jsem si je šoupl k počítači, abych na ně nezapomněl. Dana mi po půl desáté povídala,"A co Vojtíškovy botičky?" Jééé, já zapomněl, jenomže jsem je nemohl ani za boha najít. Víte kde se nacházely? Náš uklízeč Vojtíšek je mezitím umístil do jednoho ze šuplíků svého přebalovacího pultu ;-) Úž je to uděláno, úž je to slepeno - pomocí kontaktního lepidla Alkaprén.
|
13.12.2004 22:30:28 Jarmila Č.
Oj, oj, jedenáct druhů cukroví - to tedy "smekám"! U nás to jsou zatím jen čtyři druhy, ale stále ještě není všem dnům konec, takže se číslo bude postupně zvyšovat!
Překvapuje mě, kolik máte čtenářů! Nikdy jsem nesledovala kolik lidí je aktuálně na vašich stránkách a dnes mě to docela vyrazilo dech! Možná by stálo za to udělat mezi nimi nějaký průzkum. Oni - vlastně my o vás víme skoro vše a vy o "nás" toho moc nevíte. Možná by to stálo za pokus. Držím palce. Hezký večer. Jarmila Č. |
14.12.2004 6:16:56 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Také zdravím, toho cukroví je sice jedenáct druhů, ovšem v přiměřeném množství. Počet našich čtenářů mi také kolikrát vyráží dech, ale občas z neznámého důvodu zablbne server a napočítá nesmysly, takže počet návštěvníků nad sto je většinou výmyslem serveru. Ale i přesto je Vás hodně ;-) | |
 14.12.2004
Huráá, kapr plave ve vaně...Odpoledne jsem Daně povídal,"Tak co kdybych pro toho kapra zajel s Martinkou?" Dana mi navrhla,"Vezmeš s sebou i Vojtíška? Tedy, jestli nemáš obavy, že ti tam někde skočí do vody!" Rozhodnuto, balím Vojtu a pro Martinku se zastavíme ve školce. Martinka se po chvíli ve školce převlékala a přitom pusinku nezavřela,"Jé to je skvělý že jedeme pro toho kapra. Musíme ho pustit do vany, já ho budu pozorůvat, jak tam bude plavat. Huráá!"
Cestou do Velkého města děti pozorovaly rozsvícené stromečky a venkovní výzdobu. Cesta nám ubíhala a já zastavil až před komplexem sádek. Vejdete dovnitř a tam se v místnosti rozprostírá nádrž s kapry, protékaná vodou z rybníčku. Vojtíšek se chtěl hned vrhnout do vody a Marťa ho měla co držet. Pán nám jednoho macka vylovil a povídal,"Nechcete tohohle šestikilovýho?" No, pěkný kus, jenomže by nám asi protrhl síťovku. Raději jsem vybral o něco menšího - třiapůlkilového. Kapra jsem naložili, já naložil děti a už jsme frčeli směrem domů, do koupelny, honem kapra vhodit do studené studniční vody.
Vojtíšek se nechtěl z koupelny hnout ani na minutku. Sotva byl donesen do kuchyně(Jít po svých zásadně odmítal), rozbrečel se a co chvíli volal,"Kapv, kapv, kapv, kapv, kapv!" Naučil se to říkat hezky, viďte? Dokonce si můžete zhlédnout i kraťoučké VIDEO - 809kB. Tak jsem ho vzal zpět do koupelny. Dana nám ještě ve dveřích cosi povídala,"Jestli mi tu bude Vojtíšek zítra takhle řvát kvůli kaprovi, tak asi skončí večer v mrazáku!"(Ten kapr, samozřejmě ;-) ) V koupelně se Vojta tvářil napůl nadšeně a napůl jaksi neklidně. Dana se za námi přišla podívat a kostatovala,"Jestli on se Vojtíšek nečílí spíše kvůli tomu, že nechce kapra ve své vaně!" Něco by na tom mohlo být. Jenomže jak si můžete přečíst dále, teorie se naštěstí nepotvrdila ;-)
Nastal čas koupání. Již odpoledne jsem na Daninu radu vySAVOval důkladně sprchový kout, neboť se na obkládačkách směrem ke chladnější dílně tvoří takové tmavé fleky. Vojtíšek přiběhl do koupelny s očkama navrch hlavy a hned začal ukazovat a pokřikovat na kapra,"Kap kap kap kap kap, tam tam, jůůů!" Kapr se mírně řečeno vyděsil a předvedl rychlostní plavání. Při každé otočce mrskl mohutně ocasem a pokropil mě, Martinku a věci okolo. V jednu chvíli se octl i zpoloviny nad vodou, neboť ho vynesla mírně se svažující vana. Pěkný čilouš to je ;-)
Do sprcháče jsem dětem napustil vodu a pak si tam vlezla Martinka i s Vojtou. Docela se jim stísněný prostor zamlouval. Jenom Vojtíšek co chvíli vstával a koukal na kapra,"Jůů, kap kap kap kap kapv kapv!" No nějaký čas kapra necháme plavat a v pátek by ho Dana chtěla naporcovat. I Martinka pohlíží na rybu jako na jídlo,"Až toho kapra zabijeme, tak ho maminka nakrájí, osmaží a my ho sníme. To bude dobrota, mňam. Dáme si žízečky ještě pšedtím, než nám Ježíšek pšinese ty dárečky. Já už se tak těším!"
Martinka je občas velice nenáročná. Jako například, chce-li k Večerníčku ohřáté mlíčko. Povídá,"Prosím, prosím, já bysem chtěla ohžát mlíčku s kočkou, s brčkem červeným, nerozžužlaným!" Hádejte, kdopak asi ta brčka rozžužlává? Martinka se brání,"Ale ty brčka se rozžužlávaj samy, když já z nich piju!" Už je Vám to jasné ;-) Pokud ještě nevíte, co je to kočka nebo ježek do mléka, klikněte si na odkaz ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
5.12.2004
6.12.2004
7.12.2004
8.12.2004
9.12.2004
10.12.2004
11.12.2004
12.12.2004
13.12.2004
14.12.2004
- 
24.5.2007
