Stránky miminka,neplodnost,zajímavosti o dětech

 Hlavní menu
 NOVÝ BLOG
  - úvodní stránka
 ODKAZOVNÍK
  - naši partneři
 TĚHOTENSTVÍ
  - naše bříško Vojtíšek
 VOJTÍŠEK
  - novinky - deníček
  - míry a váhy
  - moje první...
 MARTINKA
  - novinky - deníček
  - Martinka po narození
  - míry a váhy
  - moje první...
 NAŠE NEPLODNOST
  - něco o rodičích
  - Martinka
 NEPLODNOST - léčba
  - metody IUI,IVF
  - metoda p.Mojžíšové
  - lidstvo má problém
 ARCHIV ČLÁNKŮ
  - deníček
 FOTOALBUM
  - naše fotografie
 ODKAZY
  - katalog odkazů
 DOMA
  - domácí pekárny chleba
  - u nás doma
  - rekonstrukce domu
  - písková filtrace bazénu
 WEBMASTER
  - vývoj eMartinky
 FAQ
  - co je to eMartinka?

 Kniha návštěv
- Napište nám
- Přečtěte si

Poslední zápis:
8.7.2006  10:58:29



 Webmaster
Pište nám na adresu dopisy@emartinka.cz

WEBMASTER
© LTX 2001 - 2017
Radek Lehký
Tel: 602138084
ICQ: 297193369

Veškeré dotazy a technické připomínky mi adresujte na
webmaster@emartinka.cz


Vyberte si články podle Martinčina věku(měsíce):
  9  10  11  12  13  14  15  16  17  18  19  20  21  22  23  24  25
  26  27  28  29  30  31  32  33  34  35  36  37  38  39  40  41  42
  43  44  45  46  47  48  49  50  51  52  53  54  55  56  57  58  59
  60  61  62  63  64  65  66  67  68  69  70  71  72  73  74  75

Zobrazit stránku:  1  2  3  

Martinka vystupuje na horách z auta :o)15.2.2005
Vojtíšek je malý(Nebo velký?) plivník...
Pomalu si doma stříhám metr a těším se na opětovné setkání s rodinou. Bez nich je doma pusto, ticho a smutno. Dlouhé chvíle si krátím u počítače. Buď psaním článku na eMartinku, či stříháním videa na počítači. Konečně se dostávám na Vojtíškovy dvouměsíční záběry a ve vzpomínkách se vracím do té doby. Jak strašně rychle vše uteklo. Kdeže je Vojtík miminko. V porovnámí s videem i Martinka za ten rok a půl vyrostla. Už je z ní velká slečna.
Ve čtvrtek si budu moci po Martinčině vzoru říci,"Až se zejtra vyspinkám, tak pojedu zpátky na hory. Za Danou, Martinkou a Vojtíškem!" Dnes dopoledne jsem Daně telefonoval a zjišťoval, cože se v Krkonoších děje. Děje se - sněží. Každý den chodí děti sáňkovat a využívají těch hromad sněhu. Až je množství sněhu pro dospělé nepříjemné, neboť v neděli Dana zapadla do sněhu až po kolena. Právě v okamžiku, kdy se ocitla pod soutředěnou sněhokoulovou palbou své sestry. Dana znehybněla a stala se tak snadným terčem. K velké Martinčině a tatínkově radosti, jak jinak ;-)
Vojtíšek zlobí po ránu se snídaní. Pokud snídá s Danou, povětšinou zežmoulá pár koleček rohlíku a tím končí. Každé další sousto po rozžvýkání vyplivne. Nejedná se o nic hezkého, obzvláště je-li rohlík namazaný nugetou. Vojta plivne sousto na stůl a bleskurychlým pohybem ručky ho smete ze stolu. A má po problému. Dokonce se i preventivně pokárá,"Ty ty ty!" Však on moc dobře ví, že se to nemá dělat :o) Vojtíšek vzorně hamající jogurt - v pátek na horách :-)
Podobné jako s rohlíkem, je to i s ovocem. Vojtík dostane mandarinky do mističky, rozkouskované na jednotlivé dílky. Pokud se mu tvrdost slupky nezdá, každý kousek nakousne, vycucne z něj šťávu a zbytek vyplivne, podobně jako Marfuša skořápky od ořechů. Pak se divíme, do čeho podivně vhlkého, klouzavého a patlavého jsme to šlápli.
V souvislost s dnešním telefonátem jsem si ještě na něco vzpomněl. Dana totiž začala okřikovat Vojtíška,"Vojtíšku, tady si maluj, ne po stole. Ježišmárjá, ty jsi pomaloval židli a nábytek! To se nedělá. Radku, já už budu muset končit!" Tak je to pokaždé - děti nenechají Danu v klidu telefonovat. A Vojtíška musíme opravdu hlídat, neboť si poslední dobou nemaluje jenom pastelkami. Martinka nechává co chvíli někde po stolech, válet se propisovačky nebo fixy. Právě tyhle pisátka Vojtíka vyloženě přitahují. Propiskou maluje ostošest, jenomže občas počmáře ubrus. Tuhle jsem ho přistihl při pečlivém psaní na opěradlo židle. Tak to by tedy nešlo.
Martinka si o víkendu brala z ledničky jogurt. Povídala,"Mamí, můžu si vzít tendle jogurtek s kuličkama?" Dana odpověděla,"Ano Martinko, jenomže nevyslovuj to slovo!" Dana mínila kuličky. Vojtíšek totiž jasně ví, co to sladké a čokoládové kuličky jsou. Hned je chce. Ovšem na úkor svého jogurtu. Začne křičet,"Takýý kulíí, jóó jóó!" Jak mi posléze říkala Dana,"My nesmíme ani naznačovat!" Jistě jste poznali geniální větu ze hry Vizionář, jejímž autorem je Největší Čech Jára Cimrman ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Vojtíšek si maluje u tety :o)16.2.2005
Sněhová kalamita po Česku...
Před chvílí jsem si klepl na jeden článek ze serveru Žena-In. Popisuje dnešní, prý nejsilnější letošní sněžení. V Česku nastala kalamitní situace. Alespoň dle odkazovaného článku na lidovkách. U nás tomu však není, přes noc napadlo sotva deset centimetrů nového sněhu. Zato v Krkonoších si cestáři mákli. Dana mi do telefonu popisovala ranní situaci v horském městě,"Napadlo nejméně třicet centimetrů nového sněhu a pluhy ho již nemají kam hrnout. Sestra šla po ránu k zubaři a nemohla se ani dostat přes silnici!" Přesně tak, když jsem odtamtud odjížděl v neděli, ulici lemovaly více než metrové mantinely oddělující chodníky. O žádnou velkou kalamitu se nejedná, na horách jsou lidé zvyklí a cesty běžně prohrnuje nakladač. Alespoň takhle mi to líčil švagr.
Dana mi do telefonu závěrem sdělovala,"Tedy nevím, zdali dnes půjdeme s dětmi sáňkovat. A také tu nejspíš budeme muset zůstat až do jara. To sníh roztaje!" Kdepak, v pátek za nimi razím. Že bych si preventivně sbalil do kufru lopatu? Uvidíme, dle situace ;-)
Martinka si během telefonování prohlížela hračky z Kinder vajíček. Ty patří neteřince Petrušce. Slyšel jsem Martinčino povídání a do toho hlasitě řičel Vojtíšek,"Mamí mamí, taký!" Dana povídala,"Vojtíšek by si rád zatelefonoval, předávám mobil!" Začal jsem na Vojtíka mluvit, jenomže mi ze sluchátka odpovídalo hrobové ticho. Dana se Vojty optala,"Vojtíšku, kdopak dělá haló?" Vojta hned začal povídat,"haló haló tam!" Dana pokračovala,"Je to táta?" Vojtíšek radostně pištěl,"Jóó, táta!" Hezky si popovídáme, viďte? Však on se Vojtíšek otrká a za chvíli si povíme více slov. Zasněžená horská osada - za deště :-)
Dnešní tichý večer o samotě, věnuji dalšímu stříhání Vojtíškova videa. Prozatím mám zpracované dvě kazety Digital8 z celkového počtu sedmi. Když ono je to zdlouhavé - natáhnutí záznamu do počítače něco trvá, pak stříhání a export do formátu mpeg2 také něco zabere. Vše ale konečně bude ve vysoké kvalitě vypáleno na DVD. Musím si nechat na zítřek volno, neboť mě čeká velký uklid. Jak jsem se dnes shodl s kolegou v práci - když jsem doma sám, nádobí myji většinou až poslední den. Sem tam něco nastrkám do myčky, ale ručně myté nechávám až na konec. V pátek pak jedu rovnou z práce do Krkonoš. Za Danou, Vojtíkem a Marťou. Už se moc moc těším :o)
K dnešnímu článku jsem pro Vás vybral dvě fotky ze soboty. Na první si Vojtíšek u tety maluje pastelkama. Na druhé pak je vyobrazena samota u lesa, tam jsem jel pro švagrovu maminku. Jedná se o horskou osadu a nebýt deště, sněhové bariéry by se tyčily do metrových výšek. Však už se tam zase nedá autem pořádně zajet.

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Dana s Martinkou :o)17.2.2005
Až se dneska vyspinkám, pojedu do Krkonoš...
Hurá, už je čtvrtek. Mám-li se opakovat a použít Martinčina slova, volám,"Huráá, až se dneska vyspinkám, tak pojedu za rodinou do Krkonoš!" Přesně tak, už mi nic nebrání. Dům je uklizený a věci mám také sbalené. Hned z práce razím do hor. Pokud ovšem v práci neztvrdnu jako dneska. Tento týden se mi opravdu vyvedl. Právě dnes se pro změnu zbláznila rychlá německá drátotažná linka a já si s jejím naprogramováním a nastavením nevím rady. Nejhorší je, že po každém nezdařeném pokusu dojde ke kompletnímu roztrhání drátu a obsluha jej pak hodinu pracně natahuje. Já jenom cosi naklapu na notebooku, hodím to do stroje(Řídícího systému stroje) a pak už jen čekám, co se stane. A stalo se. Několikrát. Zítra volám servis z Německa. Výroby je moc a nestíháme ;-)
Dana mi po ránu sdělovala do telefonu nové zážitky z hor. Včerejší kalamitka je zažehnána a švagr prý jel mimo jiné autem k doktorovi. Hlavní průtah zkrz horské město je tak úzce propluhován a profrézován, že se musel jet otočit až na plácek před několik kilometrů vzdálenou sjezdovku. Nevídané. Však zítra uvidím. Teta zase popisovala jinou situaci - aby se dostalo auto zásobování tak kam mělo, musel ho táhnout pluh. Jinak by do kopce nevyjelo. Jenomže lidé žijící na horách jsou na takovéto extrémy zvyklí a nezaskočí je. Hlavní je si poradit, ne? ;-) Vojtíšek ukazuje na myši - pardon, křečky :-)
Dana si po ránu uvařila kafíčko a položila ho na konferenční stolek. Až do té chvíle klidně si hrající Vojtíšek vystartoval a umístil do kávy jeden hračkový kelímek. Přitom celou situaci komentoval,"Tam patčí!" Hmm, to se mi tedy nezdá. Kelímek do kafe nepatří. Dana mi při té příležitosti povídala,"No, Martinka kdysi říkala kemílek, vzpomínáš?" Kdo ví, s čím příjde Vojta. Tohle slovo ještě neumí. Martinka si dopoledne hrála pro změnu s miminky a kočárkem. Neteřinka Danielka totiž dostala v sobotu ke třetím narozeninám překrásný kočárek - opravdovský sporťák pro miminka. Takový lehací, či sedací. Martinka má pro šušu Pavlínku originální, jenomže se nedá sklopit. Jedná se o takového křížence mezi sporťákem a golfkami. Však hned žadonila,"Maminko, mohla bysem dostat taky takovej kočárek k narozeninám?"
Když už jsem s Danou telefonicky hovořil, byla mi položena otázka,"Tak co, pojedeme domů hned zítra, nebo až v sobotu?" Abych pravdu řekl, nevím. S největší pravděpodobností až v sobotu. I Vojtíšek opodál stojící odpověděl,"Jóó!" Samozřejmě na opakovanou otázku,"Pojedeme domů až v sobotu?"
Dnešní fotografie jsem vybral ze sobotních. Na první se Dana i s Marťou psychicky připravují na převléknutí do slušnějšího oblečení - za chvíli totiž začíná oslava narozenin. No a na druhé Vojtíšek právě volá,"Tam jééé myš!" Víte koho má na mysli? Věrní čtenáři vědí - ukazuje na tetiny křečky ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...

17.2.2005   20:41:08   Radek
   radek(zavinac)emartinka.cz
Sněhová vánice ve 20:20 :-) Přináším Vám aktuální fotku z našeho dvorka. Před dvaceti minutami jsem šel odvézt popelnici k silnici a venku na mě čekalo takovéhle překvapení. Venku zuří sněhová vánice a prašan se sype ze střech. Jsem zvědav, co z toho do rána bude. Přeji Vám klidnou noc ;-)


Martinka si hraje v pokojíčku :o)18.2.2005
Dětičky se radovaly ze setkání...
Jak jsem již včera naznačoval, přes noc u nás padal sníh. Do rána nasněžilo přinejmenším dvacet centimetrů prašanu a já hodinu házel, abych se dostal do práce. Co se dalo dělat, na šestou se to nedalo stihnout. V sousedním městečku navíc kamióny zablokovaly silnici a linkové autobusy. My osobáci projeli víceméně po chodníku.
Do Žacléře jsem dorazil navečer v šest hodin. Cesta proběhla bez problémů, pouze před městem plazil sníh svoje jazyky přes silnici. Sotva jsem zazvonil u vchodu, přišla mi otevřít Dana s Vojtíškem v náručí. Měli byste vidět tu rozzářenou a rozjásanou tvářičku. Vojta skákal a na celé kolo volal,"Tady jéé tatí, tady jéé tatíí!" Hned se mi snažil skákat kolem krku. Po chvíli se na mě začala vrhat i Martinka,"Tatínku, já chci takýý, já sem tak ráda, že tě vidím!" Do třetice se se mnou pomuchlovala Dana. Konečně se mi podařilo vymanit se z jejich objetí a na hromádku ze sebe sundat notebook, kameru, kufr a dvě tašky.
Běžel jsem se převléknout do pokoje. Dětičky si právě se zaujetím hrály. Neteřinka Petruška přivazovala Vojtíška za žebřík od palandy kolem pasu. Vojta vztahoval ručičky a prosebně volal,"Tatíku pomóc, tatíku pomóc!" Nemohl jsem odolat a běžel ho zachraňovat. Po rozvázání se Vojtíšek snažil skočit mi kolem krku. Předběhla mě malá Danielka a svalila Vojtu na zádíčka. Vojtíšek se bránil,"Hajíí néé! Hajíí néé!" Vyhrají si spolu, viďte? Na Vojtovi je za ten týden strašně znát pokrok v mluvení. Povídá a povídá.
Dana mi komentovala Vojtíškovo zranění na tváři,"Víš od čeho má Vojtíšek zedřenou tvářičku? Jezdil na ledové skluzavce!" Teta mi hned vše vysvětlila,"No, on to Vojta sjel v pohodě, jenomže se snažil po skluzavce vylézt i nahoru. Maličko mu to ujelo!" Uplynulý týden byl vůbec hustý. Teta v pondělí spadla hlavou na led tak, že Dana málem omdlela za ni. Naštěstí se jí nic nestalo. Poté si ještě ve sklepě narazila koleno. A to ani nemusela jít ven na sníh ;-) Cestou do Žacléře :-)
Zatímco dospěláci zasedli k večeři, dětičky řádily vedle v pokojíčku. Po chvíli přiběhla Martinka a žadonila,"Tatínku, sundáš nám kšečky na zem?" Obětoval se strejda. Popadl terárium a položil ho na koberec. Dětičky se vrhly na chudinky křečíky. Sotva křeček zalezl například do domečku, Vojta mu jedním hmatem sebral střechu nad hlavou a druhou ručkou křečka popadl. Chvíli ho zkoumal zespodu a pak položil zpět. Za ten týden se Vojtíšek v muchlování se se zvířátky velice zdokonalil. Dokonce i Martinka uchopí tu přerostlou myšku. Dopoledne Martinka sledovala křečky a volala na Danu,"Maminko, ty kšečkové po sobě nějak skáčou, tak nějak divně, poď se honem podívat!" Bodejť by neskákali, vždyť se jedná o samečka a samičku ;-) Jenom kdyby chtěla samička malé křečíčky dochovat. Ona je chvíli po porodu sežere. Taková je příroda, co se dá dělat ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...

18.2.2005   21:32:19   Eva
   
Taky jsme měli křečky (v práci) a také jsme přicházeli o mladé. Stává se to, pokud chybí ve výživě bílkoviny. Chybu jsme napravili /křečci dostávali i jogurt/ a od té doby vždy mláďátka dorostla v dospělé křečky.


Vojtíšek stojí na rušné horské silnici ;-)19.2.2005
Dana se pokouší odstavit Vojtíška...
Konečně jsme zase doma, pěkně všichni dohromady. Co všechno tomu předcházelo, Vám popíší na následujících řádcích.
Po ránu jsme se probudili do krásně prosluněného dne. Jako by nemohlo být takhle po celý týden. Hory se nám ukázaly v plné kráse a hromady sněhu jen jen zářily bělobou. Až oči přecházely. Po snídani proto Dana navrhla,"Vezmeš všechny čtyři děti na sáňky?" Proč ne, když mi je někdo ustrojí. Úkolu se zhostila Dana spolu s tetou. Nakonec se k nám přidal i švagr. Opět jsme se dopravili částečně na sáňkách a částečně pěšky na kopec mezi činžáky. Vojtíškovy sáňky zabrala Petruška, takže jsem Vojtu nakonec posadil na bob neteřinky Danielky. Jednalo se o solidní výrobek s volantem a Vojta z něho byl úplně nadšený. Aby ne, vždyť držel volant. Já si ho dovolil pouštět až zvrchu kopce a Vojtík se ani jednou nevymlel. Okamžitě po dojezdu jásal,"Jóó, ještěéé, tutůů!" Jasný to příkaz pro tatínka,"Honem popadni provaz a vytáhni mě na kopec. Chci jet ještě jednou!" Proč ne, Vojtíšek se svezl nejméně dvacetkrát.
Náš odjezd z hor naplánovala Dana těsně po obědě. Já stejně musel jet na čtvrtou hodinu do práce, neboť jsem nechal přes noc převinout motor z německé drátotažné linky a bylo nezbytně nutné naladit celý pohon pomocí počítače. Všichni jsme se u tety naobědvali a Martinka po chvíli přiběhla zpátky do kuchyně. Žadonila,"Maminko, já bysem chtěla nalejt džus! Nebo čeba podat Tic Tac, támdle z poličky!" Zajímavé, že? Jakoupak souvislost mají obě věci? Že by se pomocí Tic Tacu dala zahnat žízeň? Kdo ví :o) Táhnu děti na bobech :-)
Během čekání na oběd namalovala neteřinka Petruška Martince takový rodný list pro Martinčinu šušu Pavlínku. Standartně se takové lestro dodává s miminkem chou chou. Martinka zářila štěstím,"Tatínku podívej, já mám rodnej list pro Páju. Ještě nás musíš vyfotit, abych si mohla fotky nalepit sem!" Marťa jásala, dokud jsme nezačali nakládat věci do auta. Jakmile vylezla před dům s Pavlínkou v autosedačce, vítr jí sebral rodný list a hnal ho kamsi do nitra Krkonoš. Marťa začala příšerně řvát. Už už se nám ten papír ztrácel v dálce, nebýt jedné starší paní. Na poslední chvíli ho chytila. To bylo radosti ;-)
Cestou z horského města usnul jako první Vojtíšek. Následovala Martinka a nakonec si zdřímla i Dana. Jenom povrchně, neboť začal-li Vojtíšek dýchat trošku nahlas, procitla. Jako správná maminka. Těsně před naší vesničkou celé osazenstvo vozu procitlo. Martinka začala znovu povídat a Vojtíšek s ledovým klidem sledoval ubíhající krajinu za oknem. Sotva jsem zastavil před domem, Dana se dětí ptala,"Tak co, máte radost, že jsme zase doma?" Vojtíšek se ozval jako první,"Nééé, ještěéé tutůů!" Poznali jste, co chtěl? No přece jet dál a dále autem. Já hned Vojtíškovi povídal,"Ale Vojto, neměl jsi prospat celou cestu. To by jsi si pak více užil jízdy!" ;-)
Dana se mě po vykoupání dětí ptala,"Co myslíš, mám zkoušet Vojtu odstavit? Nebude brečet a usne?" Minulou sobotu se o to již snažila, jenomže Vojtíšek řval jako tur a mateřské mlíčko nakonec dostal. Dana pokračovala,"Víš, to moje neustálé posmrkávání, pálení v nosu a krku by mohlo mít s kojením souvislost. To jako že jsem oslabená!" Co myslíte, je to možné? V každém případě Dana dnes Vojtíkovi mlíčko nenabídla a Vojta kupodivu souhlasil. Pomalu, ale jistě usíná. A víte že nakonec usnul? ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka lyžuje kolem našeho iglů :o)20.2.2005
Vojtíšek zapadl do sněhu až po krk...
Vojtíšek nás již od časného rána nenechal v klidu. Neustále něco povídal a prováděl. Za poslední týden strávený s neteřinkama na horách, si značně rozšířil slovní zásobu. A nejenom to. Zatímco ještě minulý týden nazýval tetiny křečky příznačným,"Jéé, myš!", dnes pro ně má jinačí titul,"Jéé, tam je myšku!" Nebo nám Vojtíšek neustále něco ukazuje a přitom volá,"Kokéje kokéje tam!" No jo, vždyť se koukáme. Dopoledne si přitáhl za velkého hlomozu židli k přebalováku. Já to samozřejmě neviděl, do pokojíčku jsem nakoukl, jakmile se ozval Vojtíkův křik,"Kokééj, kokééj!" Tak jsem se šel podívat. Vojtíšek stál na vrcholu přebalováku a ukazoval mi na stěně visící obrázek medvídka. Dana nakoukla po mě a situaci komentovala,"Hmm, já bláhová si myslela, že Vojtíšek za ten týden zapomene na přebalovák. A on ne. Leze tam stále!" Máme jediné obavy - aby se Vojtíšek náhodou nezapomněl a nespadl následně z přebalováku na zem. To by znamenalo let z výšky metr deset a následný kontakt s tvrdou zemí. Brr, to snad ne ;-)
Martinka se bavila zcela jinou činností. Hrozně ráda studuje časopis Medvídek Pů. Prohlíží si obrázky, plní soutěže a také si vystřihuje. Z prosincového čísla si dnes vystříhla vánoční stromeček. Pozdě, ale přece. Pouze jednou za mnou přiběhla a chtěla prostřihnout jednu zapeklitou část - sama totiž nevlastní špičaté nůžky,"Tatínku, pomůžeš měé? To se musí tady těma vašema ostrýma nůžkama propuknout!" Přesněji řečeno, prostříhnout ;-)
Před obědem jsem si vzal oba naše lumpy ven. Teploměr vylezl na nulu a tak nám Dana povídala,"Zkuste postavit sněhuláka!" Bohužel, to nešlo. Sníh povolil pouze maličko. Já proto zvolil jinou metodu - následoval přesun na zahrádku a házení sněhu lopatou na hromadu. Však ho tam je nejméně čtyřicet centimetrů silná vrstva. Jakmile byla hromada hotová(A já zpocený a totálně vyčerpán), následovalo bagrování díry do iglů. Sice se celá stavba mírně pohnula směrem dolů, ale prostorný interiér se mi podařilo vytvořit. Hned se dovnitř hnal Vojtíšek. Já však trnul obavami, aby ta masa sněhu náhodou děti nazavalila, proto jsem je maličko krotil. Což o to, do rána vše přimrzne a zpevní se. Jak se po chvíli ukázalo, Vojtíška jsem stejně neuhlídal od podobného scénáře. Připravit, pozor - start :-)
Vojtíka totiž přestalo bavit, jenom tak okounět kolem stavby iglů. Proto se sbalil a jal se přesouvat na dvorek. Chvíli tam cosi štrachal. Pak se ozval srdceryvný křik,"Tatínkůůů pomóóc, tatíí pomóóoc!" Jasně, tady jde o život. Já vystartoval na dvorek a co vidím? Vedle náspu, z hromad sněhu vykukuje Vojtíškova hlavička. Jinak nic, Vojta stál na pevné zemi, zbaven jakéhokoliv pohybu. Hned byl mnou zachráněn. Prostě a jednoduše, šlápl vedle. Čeho? Betonu. Vůbec nic si z toho nedělal a hned řádil dál :o)
Odpoledne jsme podnikli delší výlet na místní sjezdovku. Nikde jinde totiž nelze nedá sáňkovat - sněhu napadlo příliš moc. Vojtíšek se nechal dovézt až na svah k vleku a nadšeně ukazoval na lyžaže a snowborďáky,"Kokééje, kokééje, tam, tutůů!" Jako že jezdí. Pak už se jen nechal tahat do svahu a sjížděl na saních dolů. Samozřejmě na okraji sjezdovky. Jak sami vidíte na fotce, Martinka závodila s Vojtíškem :o)
Dnes nás čeká, zdá se, klidný večer. Zatímco já datluji na počítači a Dana vedle sleduje pořad Česko hledá superstar, dětičky v pokojíčku usnuly. Není divu, po tak náročném dni.

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka vykukuje z nové díry ve sněhu :o)21.2.2005
To by chtělo protunelit...
Po návratu z práce domů jsem se mírně podivil nad sušící se Martinčinou postelí. Že by se počůrala? To se mi nějak nezdálo. Dana mi pak venku vše vysvětlila,"Dopoledne jsem přebalovala Vojtíška. Jenomže nechtěl v klidu ležet. Tak jsem ho nechala chvíli rozbaleného a doběhla mezitím vyhodit plenku do popelnice. Vracím se a co vidím? Vojtíšek sedí na posteli a má pod sebou mokro. Počůral se, lump jeden!"
Dětičky řádily s Danou venku. Martinka právě trénovala sjezd na lyžích. Odstrkovala se z mírného kopce od vrat na cestu. Lyže má půjčené od sousedů a jedná o jasanová prkýnka s řemínkovým vázáním. Když my na lyžích nejezdíme a Martinka tak touží si to vyzkoušet. Proto jí sousedé zapůjčili staré dětské lyžičky. Martinka se celkem zdokonaluje a dnes sjela skoro celý kopeček.
Vojtíšek si chvíli hrál před domem a pak se přestěhoval na dvorek. Lopatkou začal zkoumat díru ve sněhu, do níž včera zahučel. Dana ho přemlouvala,"Vojtíšku, pojď ven!" Nechtěl, proto jsem popadl lopatu na sníh do jedné ruky a Vojtíka do druhé. Obojí skončilo na zemi až na zahrádce. Tam stojí od včerejška iglů(Jak může vypadat opravdovější iglů se podívejte na odkaz). K dosavadní stavbě pak stačilo doházet menší hromadu a vydlabat do ní vchod. Martinka hned postřehla moji činnost a prokoukla záměr,"Tatínku, to by chtělo protunelit to!" No, tunelář zrovna nejsem, na sníh to však stačilo. Za okamžik vznikla chodba, spojující iglů s druhým vchodem. To bylo něco pro Vojtíka a Martinku. Oba dva se začali honit kolem dokola a bafali na sebe. Ostatně, jak vidíte na fotkách. Vojtíšek ani nechtěl domů na svačinku a Kouzelnou školku. Vlezl si do iglů a bránil se zuby nehty,"Ne ne necíí domůů!" Ostatně i tatínkovi se na zahrádce líbilo. Dana moji činnost komentovala,"Tak tohle ti chybělo, viď?" No jasně, kdypak jsem si naposledy postavil nějaký hrad ze sněhu? Snad někdy na základní škole ;-) Honička skrz iglů :-)
Doma mi Martinka hned ukazovala svoji novou zobcovou flétnu. Ve školce začíná vyučování hry na tento nástroj. Martince rozhodně nebude hraní na škodu. Když už nic jiného, naučí se pořádně dýchat. Dana mi komentovala dnešní příchod s Vojtíškem do školky. Vojta se totiž sám rozeběhl do třídy pro Martinku. Postavil se do dveří a přítomné paní učitelky překvapil svým voláním,"Martí, Martí!" Je až neuvěřitelné, jak se za minulý týden s holkama rozmluvil, přesněji řečeno rozkecal. Pusu nezavře. Dana odjela před večeří na cvičení a mě z dětí začala bolet hlava. Z ložnice volala Martinka od počítače,"Tatínku, co s tím mám teď dělát?" a pokojíčku Vojtíšek,"Tatíku, tatíků papí papí!" Podal jsem mu tedy papír a volal na Marťu,"Martinko, teď nemůžu!" Vojtíšek seskočil ze židle a běžel za Martinkou. Prstíčkem na ni ukazoval a volal,"Tady jéé Martíí kokééj, tam jéé!" To jsem tedy koukal :o)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Děti řádí na bunkru :o)22.2.2005
Vojtíškovi schází dětská společnost ...
Vojtíškovi se po minulém týdnu u tety stýská. Přece jenom tam měl po celý den dětskou společnost - Martinku a neteřinku Danielku. Což o to, Martinka ve společnosti je, chodí zase do školky. Vojtíšek se však doma nudí a neustále požaduje po mamince nějaké věci. Například chce malovat zvířátka na papír. Dana mu je namaluje a Vojtík pak vybarvuje. Pokud si zrovna nemaluje a nevidí Danu, hned co chvíli volá,"Mamíí! mamíí?" Prostě si nechce sám hrát ;-)
Po příchodu z práce jsme se s dětičkama přesunuli na zahrádku. Jak již jistě víte, včera jsem tam postavil sněhové iglů. Jelikož dnes maličko nasněžilo a teplota vystoupila nad bod mrazu, daly se uválet koule. Dana postavila sněhuláka a já dobudoval stavbu. Momentálně připomíná spíše pohraniční opevnění, tedy bunkr. Má celkem tři východy a jednu dlouhou chodbu. Plus jsme z vrcholku zbudovali skluzavku. Já původně Martince radil,"Marti, nelez na střechu, aby se bukr nepropadl!" Martinka neposlechla a po chvíli už jezdila po zadečku z kopce. Dana zbudovala z opačné strany schůdky a po nich se nahoru naučil vylézt i Vojtíšek. Honem se hnal ke schůdkům a volal,"Jóó, koló dolů!" Pokud nerozumíte - Vojta chce běžet okolo a pak vylézt nahoru. Trochu se ještě plete. Než byste řekli švec, už seděli na vrcholku. Kdo jiný, než Vojtík spolu s Martinkou. Bunkr je pevný. Vojtíšek však důvěřoval jízdě po skluzavce v poloze ležmo na bříšku a nožkama napřed. Až těsně před odchodem se osmělil a svah sjel jako Martinka. To Vám bylo radosti, hned se mu nechtělo domů.
Na takovém bunkru se jasně potvrzuje jedno rčení - Jak málo stačí k dětské radosti. Co chvíli se Vojtíšek zaplazil do jedné z chodeb a Martinka na něj volala ze střechy,"Halóó, Vojtó, tady séém!" Pak skočila dolů a už hnala Vojtíka před sebou. Výskání a dovádění nebralo konce. Dana jejich řádění komentovala,"Vidíš, jaké je to skvělé mít dvě děti? Jedno by si takhle nevyhrálo!" To je pravda :o) Vojtíšek se snaží ovládat počítač :-)
Martinka navečer cvičila s Danou správné dýchání. To je potřebné k hraní na zobcovou flétnu. Však si Marťa zkoušela i svůj první tón. Vojtíšek se hned sápal po její flétně. Dana mu raději zapůjčila svůj starý nástroj a Vojtíšek běhal po pokojíčku a pištěl jako lokomotiva. Aby mu něco nešlo ;-)
Zatímco včera usnuly dětičky bez přítomnosti maminky již ve čtvrt na devět(Dana odjela na cvičení), dnes si vše naopak vynahrazují. Vojtíšek dostal lahvičku s čajem, neboť neustále vykřikoval,"Čajíček čajíček!" Když už ho dostal, trochu se napil, položil se na zádíčka a čajíčkem osprchoval plyšovou Lálu i prostěradlo. Lump jeden. Čaj mu byl zabaven a já mu pod hlavičku musel natáhnout ručník. Vojta se však nedal a po chvíli zase skákal v postýlce,"Tatíku čajíku, tatínku čajíku! Mamííí mamíí!" Dana ovšem vedle žehlila prádlo a nemínila se nechat zdržovat. I Martinka protestovala,"Vojtó, spi už. Já taky spím!" ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Dětičky u počítače :o)23.2.2005
Můžu si zajet ty slepice?...
Z práce jsem dnes přijel právě v okamžiku vracení se rodinky domů. To víte, Vojtíšek hned vystartoval k autu a na celé kolo křičel,"Takýý tutůů, takýý tutů!" Co by chtěl jiného, než naložit do auta na sedadlo spolujezdce. Moc rád se mnou zajíždí na dvorek. Martinka jakbysmet. Za chvíli už trůnili vedle mne. Já však musel mírně couvnout, neboť dnes napadl další mokrý sníh a po něm bych bez rozjezdu nevyjel. S rozjetím je to jiné, jenom je potřeba v zatáčce před vraty vyšlápnout spojku, jinak by auto s předním náhonem jistojistě narazilo do vrat. Ale to máme najeté ;-)
Dana s Martinkou trénovala základy hry na zobcovou flétnu - správné dýchání s držení flétny. Martinka pak vyluzovala svůj první tón. Já mezitím zaběhl do dílny a z izolovaného měděného drátu zkroutil jednoduchý čistící přípravek na vysušení flétny. Dana mi totiž cosi podobného popisovala, měla to vyrobené kdysi od dědy. Stačí drát ohnout a na konci vytvořit oko. Pak se zbytek zkroutí do držátka. Okem pak stačí provléknout kousek hadříku a dílo je hotovo. Dana dávala Martince hadřík na vybranou,"Martinko, jakej chceš hadřík? Chceš kousek toho modrýho, nebo žlutýho?" Martinka si hned věděla rady,"No, žlutej, ten je holčičí!" Dana poznamenala,"Aha, už to začíná!" ;-) Zima za oknem :-)
Před večeří se Martinka nakvartýrovala k počítači,"Tatínku, už to máš hotový, už si můžu zajet ty slepice?" Kdepak, žádné zajíždění slepic se nekonalo, Martinka měla na mysli závod, v němž soutěží známé střílecí slepice. Martinka se čílila nad ovládáním, neboť je potřeba společně držet klávesu pro jízdu vpřed a navíc i zatáčet. Neustále volala,"Tedáá já jedu furt dokola, proč jede furt dokola ta slepice jedna!" Bodejť by nejezdila, vždyť Marťa zatáčela na jednu stranu. Vojtíšek se slepicemi příliš nevzrušoval. Popadl moji propisku a jal se pomalovávat nějaké papíry. To on moc rád. Po svačince si například přitáhl židli k Martinčinýmu psacímu stolku. Martinka právě malovala nějaký obrázek. Normálně Vojta začne volat na maminku,"Mamíí, mňau, baf baf!" Chce namalovat nějaké zvířátko. Dnes se však z pokojíčku ozvalo,"Martí, mňauků!" No jo, jen ať mu kočičku namaluje pro změnu Marťa :-)
Martinka excelovala při večeři. Nípala se v jídle a přitom něco neustále vypravovala. Najednou se zčistajasna optala,"Maminko, kdopak tady bude bydlet, až umřeme?" My s Danou pohlédli na sebe a vybuchli naráz smíchy. Kdepak na tohle Martinka přišla? Smích jsme v sobě dusili i nadále. Martinka nevydržela a se zamračenou tvářičkou se nás optala,"Co se smějete?" Co se dá na takovou otázku odpovědět, že? ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Pohled před dům :o)24.2.2005
Jak je to s upíry?...
Sněží, sněží a sněží. Tak nějak by dal nazvat průběh dnešního dne. Sníh se sype z oblohy a znatelně ho přibývá. Dětičky se radují a já musel házet po návratu z práce dvorek a cestu. Jinak bych se po celonočním sněžení nedostal po ránu do práce. A že se to tam právě sype. Dana mi odpoledne povídala,"To jsem zvědava, zdali vydrží sníh i na jarní prázdniny. Děda si s největší pravděpodobností holky nevezme, neboť musí zůstat v práci!" A je to tu. Děda si měl vzít na týden obě neteřinky a Martinku. Dana proto babičce nabídla, že si vezme holky raději k nám. Uvidíme. Poslední její otázka, směřovaná na mě, zněla,"Co myslíš, mohla bych jít cvičit a nechat všechny čtyři dětičky s tebou? Aby jsi je umyl, uložil do postýlek a tak?" Mno, ještě jsem o tom nepřemýšlel, vždyť jsem se celou záležitost dozvěděl před pěti minutami ;-)
Cítím se právě značně unaveně, neboť mě v práci již týden stíhá jeden problém za druhým. Jako poslední se rozbila složitá německá drátotažná linka a už to vypadalo na zahraniční servis. Po týdnu stráveném s notebookem na provoze se mi dnes (Snad, doufám, ťukám na dřevo) podařilo rozchodit komunikační sběrnici PROFIBUS, po jejíchž dvou drátech komunikuje celá rozsáhlá linka. Prostě a jednoduše, díky ní nemusíte tahat mezi nadřazeným řídícím systémem a vším ostatním, stovky a stovky drátů. Ale když se to rozbije, darmo mluvit ;-)
Po našem příchodu domů nás Dana hned ve dveřích upozorňovala,"Pojďte se všichni, zde přítomní podívat do pokojíčku. Odhrnula závěsy a už to začalo,"Tak Martinko, dnes jsem vám uklidila a rozřídila hračky. Je načase, udržovat si v nich pořádek. Tady je bedna na autíčka, takže všechno co má kola bez rozdílu, bude zde. V téhle poličce nechci vidět nic jiného než plyšáky!" Tak to šlo kolem dokola. Hezká idea, viďte? Jenom nevím, jak bude pokojíček vypadat po nájezdu čtyřech dětí o plánovaných jarničkách. To abych si vzal dovolenou na uklízení ;-) Vojtíšek se chystá lézt do postýlky :-)
Dana odjela jako obvykle ve čtvrtek na cvičení. Já si vzal děti po večeři a Večerníčku do koupelny. Vojtík se koupal a Marťa dnes pouze myla. Během převlékání začala rozvádět svoji novou teorii,"Tatínku, když se na někoho přisaje klíště, to se musí hned sundat, viď? To by mu jinak vypilo fšecku krev. A bez krve se nedá žít, to by pak umžel. Že jó?" Já hned Marťu maličko poopravil,"Martinko, tam spíš hrozí, aby jsi nedostala nějakou ošklivou nemoc. Člověka dokáže vysát jenom upír. Má takový ostrý zuby - špičáky. A jakmile ho vysaje, tak se z něho stává taky upír. Ale to je jenom v pohádkách pro dospělý, víš?" Martinka se zamyslela a pokračovala,"Ahá, tak oni se vysávaj furt dokola. To budeme muset toho upíra chytit a pilkou mu užíznout ty dlouhý zuby, aby už nemoch nikoho vysávat!" Hmm, už vidím to zítřejší vypravování ve školce. Že já se pouštěl do podrobností ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Zobrazit stránku:  1  2  3  

 Aktuálně
Doma - Novinky
24.5.2007
 (95792) Nové čerpadlo k pískovému filtru......
21.11.2006
 (31787) Djerba - výlet na pirátské lodi...
03.10.2006
 (7846) Jak je to s alkoholem v Tunisku...

Webmaster

27.2.2006
 (33735) Analogové video na DVD...

 Rodinné stránky
MojeMiminko.cz - vše pro Vaše nejmilovanější
moje-miminko.cz
Mimísek.cz - dovolené s dětmi, plavání, tábory
Mimísek.cz
Hubnutí.mimísek.cz - cvičení na hubnutí pro ženy
Hubnutí.mimísek.cz
ČeskýKutil.cz - internetový hobby magazín pro celou rodinu
CeskyKutil.cz - inspirace pro vaší zahradu
Triberusky.cz - Bazárek u tří berušek
Triberusky.cz
Emimino.cz
vše o dětech, rodina...
eMIMINO.cz
Rodina.cz - rodina, děti a více zajímavostí
Rodina OnLine
Sexus.cz - o sexu konečně slušně
Sexus.cz


 Odkazy
Quick klubko -
klubko maminky a děti
Klubko maminky a dětičky
AltaVista.com -
portál - vyhledávač
AltaVista
Google.com -
vyhledávač - umí česky
Goooogle
Yahoo.com -
portál - vyhledávač
Yahoo!
Geocities.com -
Yahoo! - webhosting
Tvoje místo na netu
msn - Atlas.com -
portál - vyhledávač
Atlas
Quick.cz -
portál - vyhledávač
Rychlejší než šnek
Seznam.cz -
portál - vyhledávač
Najdu tam co neznám




© LTX 2001 - 2017  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz


[CNW:Counter] TOPlist