Stránky miminka,neplodnost,zajímavosti o dětech

 Hlavní menu
 NOVÝ BLOG
  - úvodní stránka
 ODKAZOVNÍK
  - naši partneři
 TĚHOTENSTVÍ
  - naše bříško Vojtíšek
 VOJTÍŠEK
  - novinky - deníček
  - míry a váhy
  - moje první...
 MARTINKA
  - novinky - deníček
  - Martinka po narození
  - míry a váhy
  - moje první...
 NAŠE NEPLODNOST
  - něco o rodičích
  - Martinka
 NEPLODNOST - léčba
  - metody IUI,IVF
  - metoda p.Mojžíšové
  - lidstvo má problém
 ARCHIV ČLÁNKŮ
  - deníček
 FOTOALBUM
  - naše fotografie
 ODKAZY
  - katalog odkazů
 DOMA
  - domácí pekárny chleba
  - u nás doma
  - rekonstrukce domu
  - písková filtrace bazénu
 WEBMASTER
  - vývoj eMartinky
 FAQ
  - co je to eMartinka?

 Kniha návštěv
- Napište nám
- Přečtěte si

Poslední zápis:
8.7.2006  10:58:29



 Webmaster
Pište nám na adresu dopisy@emartinka.cz

WEBMASTER
© LTX 2001 - 2017
Radek Lehký
Tel: 602138084
ICQ: 297193369

Veškeré dotazy a technické připomínky mi adresujte na
webmaster@emartinka.cz


Vyberte si články podle Martinčina věku(měsíce):
  9  10  11  12  13  14  15  16  17  18  19  20  21  22  23  24  25
  26  27  28  29  30  31  32  33  34  35  36  37  38  39  40  41  42
  43  44  45  46  47  48  49  50  51  52  53  54  55  56  57  58  59
  60  61  62  63  64  65  66  67  68  69  70  71  72  73  74  75

Zobrazit stránku:  1  2  3  

Dětičky při svačince :o)15.4.2005
Co všechno se může přihodit v supermarketu...
Hned z práce vedla moje cesta na nákup do sousedního nákupního města. Jak již jistě víte, do práce jezdím autem, tak dělám i hlavního nákupčího. Ovšem dnešní zážitek z Plusu stojí za zvěčnění - pomalu procházím supermarket a plním nákupní vozík. Na to že je pátek, panuje v obchodě nebývalá pohoda. Že by klid před bouří? Zcela jistě. Sotva mířím k jediné fungující pokladně, nad hlavou mi zní klakson, dobře mi známý z průmyslového provozu. Pokladní zoufale přivolává posilu. Konečně, do sousední pokladny zasedá výpomoc. Než se dostanu na řadu, klakson zazní ještě dvakrát. Konečně jsou pokladní v silné čtyřce. Kde se vzala ta ohromná síla lidí, tvořících čtyři fronty? Neuvěřitelné, jako by se domlouvali předem. Další překvapení nastává při placení. Vytahuji tisícovku a pokladní tuhne úsměv,"Já vám ale nemám jak vrátit!" Honem se shýbá pod pult a zoufale mačká třikrát krátce tlačítko. Klakson se rozeznívá trochu jinak. Dokonalá signalizace, nemyslíte? ;-) Přibíhá paní vedoucí. Pokladní volá,"Paní vedoucí, nemáte nějaké drobnější bankovky?" Jak se posléze ukazuje, nemá. Nastává přesun financí mezi pokladnami. Fronty se kupí a kupí. Kupodivu se všichni stojící v klidu baví nastalou situací. Vedoucí se nakonec ukazuje jako žena na svém místě a daří se jí nemilou situaci zvládnout. Kdo by to čekal v takovém supermarketu, viďte? ;-) Přírodní počítačové pracoviště :-)
Na dnešní podvečer jsme naplánovali letošní, úplně první grilování. Řeknu Vám, sehnat touto roční dobou naložené maso, zdá se nadlidským úkolem. Nakonec se mi zadařilo v Penny Marketu - měli tam naložená krůtí stehna. Mňam mňam. Takže jsme se všichni přesunuli na zahrádku. Vojtíšek si hrál na pískovišti a Martinka se houpala na houpačce. Jak jinak, než sama. Jak vidíte na druhé fotce, zatímco se mi roztápěl gril, využil jsem chvilky a rozložil počítačové pracoviště v přírodě. Podařilo se mi na čerstvě přeinstalovaném notebooku sesmolit první část dnešního článku. Prostě pohodička. Během psaní jsem se napil piva z té modré plechovky. Martinka mi hned hlásila,"Tatí, že z týhle láhve pijou pivo jenom kluci, viď? Tatí, já sem se rozhoupala úplně sama, nikdo mě nepomáhal!" Samozřejmě, pivo z plechovky pijou jenom kluci, vždyť i mamince chutná jenom ze sklenice či půllitru. Nebo, že bych se mýlil? I to je možné ;-)
Na zahrádku jsem mimo jiné přinesl i rádio. Aby na něj Vojtíšek nedosáhl, umístil jsem ho na vrchol žebříkové prolézačky. Co myslíte, že provedl Vojta? Vyšplhal se až téměř na vrchol. Jedna špricle, druhá, třetí a najednou zjistil, že je poněkud nad zemí. V tu chvíli se pevně zachytil a volal o pomoc. Nejprve opatrně,"Maminkó, tatínku!" Pak hlas poněkud zesílil,"Maminkóóóó, tatííínkůů!" Až napotřetí se ozvalo to pravé ořechové,"Maminkóóóóó, tatíííínkůůů, pomóóóc pomóóóc!" To už jsem nevydržel a Vojtíka sundal. Jak je vidět, Vojtíšek se bojí. A to je na jednu stranu dobře :o)
Na grilu s dřevěným uhlím se nám pomalu opékalo masíčko a já na stůl položil balíček s buřty. Jelikož jsem si potřeboval odběhnout domů, zaúkoloval jsem Martinku,"Martinko, pohlídej Vojtu, ať nejde ke grilu! Dobře?" Martinka souhlasila. Když jsme se pak s Danou objevili na zahrádce, víte co se nám naskytlo za pohled? Vojtík hryzal studeného buřta a tvářil se nadmíru spokojeně. Aby ne, vždyť si ho sám ukořistil. Jenomže měl právě hamat pšeničnou kaši. A víte, že ji nakonec sdlábl? Pak ji zajedl zbytkem buřta. Brrr, hrozná to představa ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Vojtíšek vozí písek :o)16.4.2005
Vojtíšek bude spinkat ve velké posteli...
Dopoledne se děti přesunuly na zahrádku. Přesněji řečeno, na pískoviště. Já zatím na dvorku kompletoval svůj velocipéd. Nechal jsem totiž spravit jeho zadní kolo, neboť bylo krutě poznamenanné vozením Martinky na kolosedačce. Hlavní problém vězel ve vytahaných drátech, neboť kolosedačka je odpružená, takže jsem se s jízdou po lesních cestách kolikrát nemazlil. Trekingové kolo není na takovou zátěž stavěno. V servisu mi tedy vyměnili dráty, vycentrovali kolo, dali nové kuličky do ložisek a hlavně vyměnili plášť. Právě ten se stal kamenem úrazu, neboť nový disponuje vyšším profilem, takže drhnul o blatník. Co se dalo dělat, nůžky na plech a kleště celou věc napravily. Už už jsme si na odpoledne naplánovali první jízdu, jenomže se nakonec plán maličko změnil. Jste zvědaví jak? Čtěte dále.
Po obědě se Dana chystal uložit Vojtíška k odpolednímu spánku. Najednou se však vrátila z ložnice,"Co kdybychom jeli do Hradce a navštívili Asko nábytek? Třeba bychom vybrali nějaké postele pro děti do pokojíčku. Víš, Vojta by se vyspal v autě!" Žádný problém, sbalení jsme byli za chvíli. Vojtíšek se během jízdy autem prospal a babička s dědou si alespoň užili dětiček. My jsme totiž zanechali děti u babičky a dědy. Z čistě pratického důvodu - aby se nám lépe vybíral nábytek. Také že jsme vybrali - dvě pěkné postele ze smrkového masívu, s pružinovými matracemi. Mají nám je přivézt domů někdy koncem příštího týdne. Do té doby musíme přestěhovat nepotřebný přebalovací pult z pokojíčku na chodbu a mírně překopat elektroinstalaci, aby měl i Vojtík u postele lampičku. Martinka má vousy od pitíčka :-)
Po návratu z nákupů nás vítal Vojtíšek křikem,"Tam tam jéé autó. Pojedem autem, jóó? Pojedem autem, jóó?" Tak to šlo stále dokola. Konečně se Vojtíšek dočkal. Žili jsme však v bláhové představě, že cestou zpátky usne. Kdepak Vojtík. Nejenomže nespal, on se dokonce během jízdy nudil. Jak jinak si vysvětlit neustálé nespokojené vykřikování,"Tatínkůů, maminkóó, necí jet autém, dolůů!" Vidíte? Neví co chce. Nejprve by jel a pak ne. Lumpík jeden ;-)
V souvislosti s jízdou autem jsem si ještě na něco vzpomněl - Vojtíšek dokáže velice pěkně poděkovat. Podáte-li mu třeba bonbónky, Vojtík odpoví,"Děkujů, kujů!" Jenomže ne pravidelně. Víte komu děkuje skoro pokaždé? Přece Martince. Marťa mu například podá pastelku. Jakmile ji Vojtíšek obdrží, nezapomene poděkovat,"Kujů Maťkóó!" Hezké, že? No a v autě Martinka podávala Vojtíškovi popadané plyšové hračky. Vojtíšek jí také hezky poděkoval :o)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Jedeme na kolech :o)17.4.2005
Naše druhé Vánoce...
Dopoledne jsme podnikli menší trénink v jízdě na kole. Trénovala hlavně Martinka, neboť drandila na svém malém kole, tzv.furtošlapu. Já si posadil Vojtíška za sebe na kolosedačku a nic už nám nebránilo v cestě. Martinka se totiž vidí, jak došlape až k hospůdce pod hradem a pak i nazpět(cite>Celkem je to dobrých devět kilometrů). To je totiž jediná možnost, jak se tam dostaneme, pojedu-li pouze já, bez Dany. Dnes Marťa zpočátku mírně kličkovala, takže jsme při jízdě po hlavní silnici(Jedná se o pár desítek metrů, než dojedeme na polní cestu) preventivně zastavovali, jakmile se blížilo nějaké auto. S přibývajícími minutami se Marťa stále více a více zdokonalovala, takže při cestě zpět, už jela po silnici v pohodě přede mnou. Jenom kopce jí dělají problémy, nevyšlape je. Co byste také chtěli po kole s jedním převodem a šlapáním nastálo. Do kopce jsme pochodovali pěšky a Vojtíšek pokaždé s neskrývaným nadšením ukazoval na cyklocomputer,"Támdle jéé počítač, jóó, počítač!" Na výletě jsme potkali i ovečky, jak vidíte na druhé fotce. Vojtíšek na ně ukazoval a křičel na celé kolo,"Támdléé sou oveky, bůůů bůů!" No, maličko se spletl. Takhle přece ovečky nedělají ;-)
Dana vyndala z mrazáku zbylé vánoční cukrovíčko, abychom měli co zakousnout ke kávě. Jenomže Vojtíšek loudil už od rána,"Tatínku, peníčku, jóó?" Dostal kousek cukroví a za chvíli žadonil znovu. Odpoledne pak excelovala Martinka. Přistavila si otáčivou židli k poličce s mikrověží a do její mechaniky vpravila nějaké cédéčko. Neuběhlo ani pár vteřin a místností se začaly linout tóny Vánočních koled. Dobrá to zvuková kulisa. Ke kávě jsme přikusovali cukroví a z dětského pokojíčku se ozývalo,"Ježíšku, panáčku...!" Skvělé, že? Dnes jsme si udělali takové druhé Vánoce ;-) Ovečky a jehňátka :-)
Jak jsem psal již včera, zakoupili jsme dětem v Asko nábytku nové postele. Vojtíškovi navíc v Baumaxu koberec na stěnu. Martinka má fialový, Vojtík pro změnu světlounce zelený. Však brzy uvidíte. Ke koberečkům máme navíc i noční lampičky. Zatímco jsem Martince přišroubovával na stěnu novou lampičku, Marťa se zmocnila mého walkmana, po dlouhé době objeveného v dílně. Hned vyzvídala,"Tatínku, de na tom pustit ta kazetka s Hurvínkem?" Samozřejmě. Doma už nemáme žádný kazeťák a Martinčinu oblíbenou kazetu Hurvínek a lupiči, nebylo kde přehrát. Přitom se jedná o historickou originální nahrávku od Supraphonu. Řeknu Vám, takový walkman má co do sebe. Martinka seděla zcela nehnutě na gauči a poslouchala. Přitom nevydala ani hlásku. Vojtíšek si v klidu hrál, prostě pohodička. Já zatím v klídku vyměnil základní desku v dědově rozbitém počítači :o)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Kráčíme městem :o)18.4.2005
Stopadesát osmička, policejní autíčka...
Bezprostředně po příjezdu z práce jsme naložili Vojtíka do autosedačky a vyzvedli Martinku ze školky. Ptáte se kam jsme jeli? Do města, zakoupit Vojtíkovi peřinku a polštář s náplní dutých vláken. To aby mohl spinkat ve své nové a velké posteli. V pátek by nám ji mohli teoreticky dopravci z Asko nábytku dopravit. Uvidíme.
Po dnešním pobytu venku na zahrádce, nastal čas k návratu domů. Vojtíšek se sice mírně bránil,"Taťkó, necí jít domůů!" To mu však bylo prd platné, neboť tatínek je větší a prozatím i silnější. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem Vojtíkovi stáhl kalhoty s laclem a moje ruka se zanořila do čehosi teplého a lepkavého na Vojtově stěhně. No jo, byl to bobek. Vojtík se vykakal do plínky a vše proteklo na celou nožičku. Vojtíšek hned volal,"To je fůůj, fůůj. Bobek to né hambá to je , fůůůůj!" Vojtíšek je totiž procvičován v jednom faktu - pouze kakání na nočníčku je správné, do plínky se jedná o hambu. On to moc dobře ví, vše je pouze otázkou času. V každém případě jsem nahatého Vojtíka popadl a následovala očista dočista ve sprchovém koutu. A nemyslete si, že jsem mu namixoval příliš teplou vodu. Kdepak. Popadnout ho ven a pěkně rovnou pod pumpu. Bohužel, dnes už u nás takovéhle věci nenajdete ;-)
Dana se chystala odjet na cvičení a tak nám ještě na poslední chvíli uvařila k večeři langoše. Martinka se olizovala již předem,"Tatínku, že mi tam dáš na talířek kečup? Já si do něj budu namáčet ty kousky langoše a pak si je namočím do sýra a udělám si ježečky!" Sotva její slova zaslechl Vojtíšek, už se hlásil o svá práva,"Takýý budů kupič. Jóó, kupič!" Abyste tomu rozumněli, Vojtíšek nazývá kečup kupičem Stejně je to zajímavé, Martinka říkala slůvko čečup a neteřinka Danielka pro změnu kepuč. Neznáte ještě další varianty? Popřípadě je můžete dopsat do komentáře na konci článku :-) Vojtíšek uklízí kostky na zahrádce :-)
Martinka mi po večeři recitovala jednu říkanku ze školky. Posuďte - je celkem užitečná. Tak tedy,"Stopadesát osmička, policejní autíčka. Stopadesát pět, lékař je tu hned. Stopadesát hasiči, oheň jenom zasyčí!" doufám, že si po této lekci čísla nespletete ;-)
Pomalu se blížila doba Večerníčku. Rozjařený Vojtíšek vyběhl radostně do pokojíčku. Jenomže, ouha, spatřil jsem ho právě v okamžiku, kdy šlápl na auto. To odjelo a milý Vojtíšek se jak široký, tak dlouhý natáhl na zam. Ani nestihl pořádně zbrzdit pád ručičkama. Většinu energie absorboval nosánek. Au au au. Vojtík se zvedl a velice brečel. Tak jsem začal chovat jako miminko. Kupodivu se zklidnil i bez maminky. Stále jsem nevěděl, cože se mu vlastně přihodilo. Vše vyšlo najevo až při předklonu - z nosánku mu začala kapat krev. Vojtíšek tento jev okamžitě okomentoval,"Taťkó, dívej, fůůůj to jéé!" Krvácení se nám podařilo zastavit a Vojtík hned řádil, jako by se nic nestalo. Když jsem byl malý, krev mi z nosu tekla také po každé větší ráně. Co se dá dělat, snad si vezme z pádu pro příště ponaučení ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka jezdí ve školce na traktoru :o)19.4.2005
Vojtíšek je malý lezevec...
Dana odjela kolem jedné hodiny do Velkého města. Čekalo na ni firemní bowlingové utkání. Vojtíška mezitím hlídala teta a já pak zašel spolu s Vojtíkem pro Martinku do školky. Jenomže jsem si původně nepředstavoval, že ve školce strávím o pár minut více, než dostanu Marťu domů. Martinka totiž prohlásila,"Tatínku, je tady ještě moje kamarádka. Nepůjdu domů, dokud nepůjde i ona!" Co jsem mohl dělat. Martinka drandila na šlapacím traktoru s vlekem a Vojtíšek se mezitím přemístil na školkové pískoviště. Děti totiž vzhledem ke slušnému počasí, trávily odpoledne venku. To bylo něco pro Vojtíka. Okamžitě sbalil jednu lopatičku a přesíval písek do kyblíčku. Mimo to se snažil osedlat šlapací traktor, jenomže prozatím neumí šlapat. Vojtíšek by mohl do školky nastoupit hned od nového školního roku a jistě by se mezi ostatními dětmi neztratil. Celá věc má však jeden háček. Vojtíšek doposud kaká a čůrá do plínky. Ještě před pár dny se nám zdálo, že začal kakat do nočníčku, jenomže teď zase stagnuje. Dokonce se do nočníku ani pořádně nevyčůrá. Však on brzo přijde na to, že je to tak pohodlnější, než do plínky :-) Vojtíšek leze po žebříku :-)
I přesto, že Vojtíškovi zakazujeme lezení na velkou houpačkouvou prolézačku, dnes tam sám vylezl. Úplně až nahoru. Pak mi mával jednou ručkou a volal,"Ahóój, tatínku!" Joj, to se tatínek vyděsil. Honem jsem vystartoval směrem k Vojtíkovi, zachránit ho před pádem. Co myslíte, že provedl Vojtíšek? Prostě a jednoduše si lehl na bříško, zachytil se ručkama za vrchní špricli a nožky hodil směrem z kopce. Sklouzl pěkně dolů a nožkama došlápl na spodní stupeň. Než jsem stihl přiběhnout, stál na pevné zemi. Dana mi večer povídala,"Tak jsem častokrát nechávala Vojtíka samotného na zahrádce. Teď abych se strachovala, že spadne ze žebříku!" Co se dá dělat, Vojtíškovy pokroky nezastavíme ;-)
Mimo lezení na žebřík se Vojtíšek celkem zabavil na domácím pískovišti. Já zatím nastartoval sekačku a mírně přežehlil zahrádku. Letos poprvé. Vojtíšek se zprvu snažil samochodný stroj dohonit, jenomže já ho upozornil,"Vojtíšku, k tomu nesmíš chodit. Tady je motor a ten hodně pálí!" Sotva jsem to slůvko dořekl, Vojtíšek se zamračil a ustoupil o metr vzad,"Tam tam páálíí!" Raději si vyzvedl z pískoviště plastové kolečko a drandil s ním v mých šlépějích,"Tady jóó, mám koečkóó, dívééj!" :-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Vojtíšek obdivuje novou lampičku :o)20.4.2005
Vojtíškova postel je už na cestě...
Dopoledne mi zazvonil mobil a volali z hradeckého Asko nábytku. Prý nám v sobotu dopoledne přivezou postele pro Martinku a hlavně Vojtíška. To mi dodalo impuls a já se hned po příchodu z práce pustil do úpravy okolí budoucího Vojtíškova ležení. Ještě mi totiž zbývalo vysekat elektriku a nainstalovat nad Vojtíškovu postel lampičku s vypínačem. Dana se naštěstí vydala spolu s dětmi na návštěvu, takže jsem měl na celou akci náramný klid. Bylo to více než užitečné, neboť jsem musel vysekat díru pro instalační krabičku pod vypínač a pak i drážky pro kabel. Nepořádku se přitom nadělalo, až přecházel zrak. Po zasádrování a zaštukování se centrální vysavač řádně nakrmil. Lampička už svítí, takže zítra naťukám na stěnu světlounce zelený koberec, zakoupený o víkendu v Baumaxu. Však uvidíte hned zítra :-)
Jakmile se všichni navrátili těsně před večeří, Vojtíšek hned naběhl do pokojíčku a jako první ho zaujal odhrnutý koberec v místě mého pracovního výkonu. Ukazoval na odkrytý a barvou zašpiněný beton,"Tam jé, tam fůůůj fůůůj to jéé!" Okamžitě popadl koberec a hrnul ho na své místo. Tak to ne, ještě jsem potřeboval natřít jednu vrstvu Primalexem. Nově nainstalované světýlko :-)
Dana mi popisovala Vojtíškovo odpolední působení ve školce. Než se stihla Martinka obléknout, Vojtík sám zaběhl do třídy. Cíl měl naprosto jasný. V rohu se nachází várnice s čajem a plastové hrníčky. Až doposud si nechával čajíček někým natočit. Dnes však na jistotu zmáčkl ventil a obsloužil se sám. Přitom si šikovně natočil tak dva centimetry a odběhl s čajem do šatny. Jakmile ho vyzunkl, hned si skočil pro nášup. Dana jeho počínání komentovala,"Tak se ještě zbavíme plínky a Vojtík může na podzim nastoupit do školky!" Proč ne, vždyť se tam pokaždé těší a nejraději by zůstal ve školce s Martinkou.
Vojtíšek se již dnes začal připravovat na sobotní spinkání ve velké posteli. Prozatím alespoň, co se správné orientace postýlky týče. Až doposud jsme ho ke zdi přisunovali o devadesát stupňů pootočeného. Dnes už stojí postýlka ve správném směru. Jenomže Vojtíšek zřejmě nechce spinkat, neboť povídá."Tatínku, necí dolů haját. Necí spinat, ci dolů, tam" Prstíkem přitom ukazoval na podlahu. To by ovšem nešlo. Po chvíli začal skákat, až se uděřil bradičkou o hranu postranice. Au au, to to bolelo,"Taťkóó, maminkóó, aůůů, aůů, bouchla se!" Vojtíšek o sobě ve většině případů hovoří v ženském rodě. U Martinky nám to až tak nepřišlo, ale prý je to normální ;-)
Dnes jsem se konečně dokopal k činu a do fotoalba umístil jednu novou fotku. Jinak, chystám zbrusu novou pískovou filtraci k bazénu, takže v nebližší době přinesu její popis. Mnoho lidí totiž hledá právě článek na téma písková filtrace bazénu a její domácí výroba.

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka veze Vojtíška na golfkách :o)21.4.2005
Martinčina večerní konverzace...
Vojtíšek překvapil těsně před obědem Danu. Ptáte se čím? Já totiž Daně telefonoval a chtěl jí sdělit nějaké nové věci. Jenomže Dana v tu chvílí vysávala pomocí centrálního vysavače kdesi na chodbě. Vysavač syčí ostošest a telefon není přes ten hluk slyšet. Mobil zoufale zvonil položen na kuchyňské lince. Vojtík ho však zaslechl a zčerstva běžel mamince sdělit,"Tam tam, voní, babička volá!" Něco podobného se stalo poprvé. Dokonce i starší Martinku zanechává zvonící telefon naprosto klidnou. Nikoho neinformuje.
Jé, to jsem Vám ještě nepsal. Vojtíšek už nejezdí v kočárku - sporťáku. Kočárek nám poslední dobou jenom překážel na chodbě , neboť Vojtíšek krásně běhá po svých. Dana ho používala pouze při cestách do školky nebo na delší procházky, jenomže za tímto účelem máme i skládací golfky. I když dle Daniných slov se dnes Vojtík na golfkách ani jednu cestu nesvezl. Zato je sám dotlačil ke školce a zpět od školky. Alespoň k něčemu jsou dobré. Jinak, kočárek máme uložený na chodbové skříni a s největší pravděpodobností ho naposledy použijeme v červnu. Jedeme totiž na školkový výlet do pražské ZOO. Vojtíšek by těžko ťapal celý den po Praze a navíc se nám kočárek náramně hodí coby vozidlo zavazadel. Vojtíškovo nové ležení, prozatím bez postele ;-)
Odpoledne jsem se hned pustil do Vojtíškovy postele, respektive do úpravy okolí jeho nového ležení. Jak sami vidíte na druhé fotce, Vojtík má nově kolem postele na zdi natlučený koberec. Celé je to olištované a působí jako celek, velice pěkným dojmem. Jelikož má Martinka koberec v barvě fialové, pro Vojtíka jsme v sobotu v Baumaxu vybrali světlounce zelený. To aby bylo každému na první pohled jasné, kde spinká Martinka a kde Vojtíšek. Budování však nebylo příliš jednoduché, neboť mi dnes pomáhaly dětičky. Vojtíška ihned zaujala krabice s roztříděnými hřebíčky a šrouby. Už už se mi po ní hnal. Tak jsem ji zavřel. Jenomže šikula Vojtík se ji snažil otevřít v poloze na boku. Jen tak tak se mi podařilo zachránit hřebíčky před rozsypáním a zamícháním. Než jsem stačil vše posbírat, Vojtíšek už držel v ručkách kladívko a chtěl jím udeřit do stěny,"Tatínku, bum bum, jóó!" Honem beru Vojtíkovi kladívko, aby nezpůsobil nějaké škody. V tu chvíli se Vojtík zmocnil dřevěné lišty,"Kujů, taťkoó!" A už s ní mizí v kuchyni. Poděkovat sice umí, jenomže já mu žádnou lištu nedaroval. Ještě ji budu potřebovat :o)
Martinka se rozhodla, že jenom tak večer neusne. Ještě v tuto chvíli, po deváté hodině bdí. A co víc, zpívá si, povídá a povídá. V postýlce má totiž panenku, takže se co chvíli namísto Martinky ozývá i panenka, ovšem změněným hlasem. Až se lekám, kdože to mluví. A to holky kolikrát provozují zcela souvislou konverzaci o čemsi důležitém ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...

22.4.2005   7:15:13   Radek
   radek(zavinac)emartinka.cz
Ani ve snu by mě nenapadlo, že se kdesi na webu archivují i naše stránky. Chcete-li se podívat, jaký byl jejich vzhled v roce 2002 - 2003, klikněte si na tento ODKAZ :o)


Dětičky si hrají v kuchyni u stolu :o)22.4.2005
Jede jede mašinka...
Již dnes se těšíme na Vojtíškovo zítřejší usínání. Na něm by nebylo nic až tak zvláštního, kdyby se nejednalo o první spaní ve velké posteli. Zatímco dnes večer usíná naposledy v dětské postýlce, hned po ránu nám mají dovézt dvě velké postele, zakoupené před týdnem v hradeckém Asko nábytku. Už se moc těšíme, neboť dnes Vojtíšek, stoje v postýlce prohlásil,"Necí spinkát!" Zítra se jistojistě sbalí a sám vyběhne z postele ven. Rozhodně se nechte překvapit ;-)
Těsně po příchodu ze školky se Martinka spolu s Vojtíškem vrhla na pískoviště. Počasí nic moc, za oknem byste řekli, že je venku krásně a teploučko. Omyl. Po ránu nechutně přimrzlo(Mínus pět) a mráz spálil rozkvetlý zlatý déšť a nějakou zeleninu. Navíc nám popraskal nový vodovodní kohoutek na zahrádce :-( Rozhodně to i odpoledne nebylo na dlouhý pobyt venku a na svačinku tamtéž jsme mohli také zapomenout.
Vojtíšek se rýpal v písku a poslouchal roztodivné zvuky. V jednu chvíli se ozvala kdesi poblíž nízko letící vojenská stíhačka. Rozhodně se nejednalo o nově pronajaté Gripeny, to ne. Nějaký Delfín, či Albatros rozvířil poklid vesnického odpoledne. Vojtíšek hned vstal a ukazoval na dlouhou bílou čáru od dopravního letadla,"Támdle tadlo letíí, jóó! Jóó, tadlóó!" Sotva letadlo zmizelo a hluk utichl, z druhé strany od silnice se ozvalo cosi jiného. Vojtík se otočil jako na obrtlíku a ukazoval tím směrem,"Jóó, támdle taktor jedééé!" Abyste to věděli, traktor patří mezi Vojtíškova nejoblíbenější vozidla. A že si jich u nás na vsi užije ;-) Vojtíšek těsně po vykoupání :-)
Vojtíšek si chtěl hrát s kostičkama. Martinka mu je pomohla vyházet z kyblíku. Já stavěl, Martinka si stavěla a Vojtíšek se snažil o totéž. Marťa komentovala svůj výtvor,"Tady sem ti tatínku postavila takovej domeček pro Vojtu!" Vojtík hned vystartoval,"Tady jé můj domečék! Kujů Matinkóó!" Umí pěkně poděkovat, viďte? Navíc už neříká Martince Maťkó. Já postavil Vojtíkovi z kostek mašinku a předal mu ji. Vojtíšek pak lezl po zemi a notoval si,"Jede jedé mašinkáá, z komínka!" :o)
Zatímco se po Večerníčku Martinka cvičila v hraní na zobcovou flétnu, já si vzal Vojtíka k počítači. Vojta se pojednou zmocnil záložního akumulátoru z digiťáku. Hned si ho zkušeně přikládal k oušku a dělal, jako by se jednalo o mobilní telefon,"Halóó halóó babičkóó!" Vzhledem k tomu, že se babička neozývala, Vojtík mi baterku zklamaně vracel,"Neníí tam babičká!" Pak zkoušel, zdali bych telefonoval já. Vrazil mi baterku k uchu a povídal,"Taky haló. Taky halóó, taťkóó!" Bohužel, ani já nic nelyšel ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Vojtíšek spravuje počítač :o)23.4.2005
Nové dětské postele...
Dnešní den přinesl celou řadu nových věcí, takže vezmeme vše hezky popořádku. Vojtíšek mimo jiné exceloval již po ránu, neboť jsem ho převlékl a Marťa provedla to samé, bez mé pomoci. Děti vyfasovaly po jednom hrnku ohřátého mlíčka s jahodovou příchutí a k tomu jsem jim pustil oblíbené DVD Tom a Jerry. Pak už zůstaly zanechány bez dozoru. Nedalo se nic dělat, čerstvé rohlíčky nám ze samoobsluhy jenom tak někdo nedonese. Po návratu se mi poštěstilo nahlédnout do kuchyně právě v okamžiku, kdy si Vojtíšek sám vzal z kuchyňské linky plnou litrovou krabici s džusem. Samozřejmě ji nezvládl a překlopil otevřeným koncem k zemi. To byste nevěřili, jak mohou být takové čtyři metry mezi mnou a Vojtíkem daleko. Volat nemělo smysl, zbývalo jednat a to velice rychle. Hop, skok a už jsem Vojtíkovi bral krabici z ručiček. No, džusu vyteklo tak půl litru<(Alepoň dle mého soudu) a Vojtík si pouze zmáčel špičky botiček.
Po celkém slušné snídani děti dostaly jedno Kinder vajíčko. Každý po půlce čokolády a o hračku se stejně rozdělí. Martinka dnes z vajíčka vytáhla další zkamenělinu ukrytou v kameni. Okamžitě volala,"Podívej tatínku, mám další zkalemeninu!" Nato pokračovala,"Až přijede babička, musím jí ukázat všechny zkalemeniny!" Martinka si mohla jazyk překousnout na tomto výrazu. Pak jí Dana poradila,"Martinko, říkej raději namísto slůvka zkamenělina jiné, třeba fosílie!" A víte, že to pomohlo? :-)
Vojtíšek mi během dopoledne pomáhal dozapojit a nakonfigurovat dědův počítač, aby si ho mohl děda odpoledne odvézt domů. Já Vojtovi vysvětloval,"Vojtíšku tady je větráček, tady kabely, a tady disk!" Vojtíšek zkušeně ukazoval na jednotlivé komponenty a opakoval,"Tady jéé vetrácek, kabey, disk!" Vše neopomněl zakončit důrazným a všeříkajícím,"Jóóó?!" Jako by s naprotou jistou věděl, Vo Co Go :o) Vojtíškova nová postel :-)
Babička, dvě prababičky a děda přijeli na návštěvu již během dopoledne. To proto, aby se podívali na nový dětský pokojíček, nové postele a hlavně na dětičky. Mimo to, dnes Vojtíšek oslavil svůj svátek. S novými postelemi si dali dopravci z Asko nábytku načas, neboť nám je dovezli až o půl dvanácté. I přesto se nám je podařilo spolu s dědou složit těsně po obědě. Vojtíšek tak měl poprvé možnost usínat večer ve své velké posteli. Řeknu Vám, jak se dalo očekávat, Vojtík značně využil možnost volného pohybu po pokojíčku. V jednu chvíli se nakvartýroval do postele k Martince, až Marťa zoufale volala,"Tatínkůů, dej pryč Vojtů, von je zase v mý posteli!" Vojtík dostal jedno plácnutí přes prdelku. Pak jsem ho nasměroval do jeho ležení,"Kde máš postýlku Vojtíku?" "Tadýý!" "Kde máš teda spinkat?" "Tadýý!" Vidíte? Ví to ;-)
Hodiny pomalu ukazují devátou večerní a Vojtík ze své postele doposud nevlezl. Dokonce povídá stále méně a méně. Však on nakonec vytuhne, jenom si nemyslete ;-)
O půl desáté konečně usnul :o) Nezapommeňte si kliknout pro nové fotky do fotoalba ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Martinka trhá pažitku :o)24.4.2005
Náš kocourek na dětském karnevalu...
Jste zvědaví, jak dopadla Vojtíškova první noc ve velké posteli? Mno, nic moc. Alespoň pro Danu, neboť přibližně šestkrát vstávala k brečícímu Vojtíkovi. Něco ho s největší pravděpodobností trápilo, tak brečel a nebyl k utišení. S postelí to nemělo spojitost, alespoň dle našeho soudu. Uvidíme dnes. V každém případě máme za sebou další prvenství, neboť se Vojtík vyspal v posteli i po obědě. Dana to původně zkoušet nechtěla. Aby Vojtík po obědě usnul, museli jsme normálně s postýlkou pohybovat sem a tam(Po kolečkách). Velká postel se však posunuje velice ztěžka. Jenomže Vojtík si po obědě usmyslel, že jinde spát nemíní. Tak ho Dana převlékla a vymyslela geniální tah - jestliže se nedá pohybovat postelí, proč nezkusit hýbat s Vojtíškem? Hurá, povedlo se. Ani ne po patnácti minutách Vojtíšek chrupal ve své velké posteli. Bylo by dobré zcela odblourat malou postýlku, neboť se nám v ložnici jenom plete. Dáme Vojtíkovi tři dny a postýlka poputuje na půdu ;-) Vojtíšek - kocourek :-)
Po Vojtíškově probuzení čekal na děti karneval, konaný v sále místní restaurace. Martinka se převlékla za červenobílého kašpáka Vojtíšek se rázem proměnil v černého kocourka. Zbývalo nalíčit obličeje a už Vojtík běhal kolem,"Dívééj, mám vousý!" Skutečně je měl namalované. Akce se vydařila, Martinka tančila s kamarádkami ze školky a i nějakou cenu jsme vyhráli. Mimo třech hraček v tombole, byla Martinka spolu s Vojtíkem vyhodnocena za líbivou masku. Vojtíškovi se mezi ostatní děti moc nechtělo a tulil se zpočátku u nás. Jenomže pak nastala doba soutěží a tak se nechal přemluvit ke stavění kostiček a házení míčků skrz kruh. Jak jinak, než za naší asistence. Martinka se co také chvíli vracela s nějakým lízátkem a soutěžení ji vyloženě bavilo. Zato Vojtík se rozkoukal až půl hodiny před odchodem. Taneční parket patřil rázem jemu. Do rytmu hudby poskakoval, točil se a házel svým kočičím ocasem, přišitým na lacláčích. Ani se nám nechtělo jít domů, jenomže sál se velice rychle vyprazdňoval.
Dnešní večerní usínání stojí opravdu za to. Vojtíšek byl uložen pod peřinku ve čtvrt na devět. O půle si donesl do postele novou tramvaj na setrvačník. Chvíli se ozývalo vrčení a komentář,"Mám tadý mašinků!" Netrvalo deset minut a Vojtík odběhl s tramvají k poličce,"Dám tam zpátky, mašinků!" Už už jsem se radoval - Vojtík půjde sám spát. Bohužel, chyba lávky. Namísto zvuků svědčících o uléhání, pojednou vzduchem zaznělo,"Tady plínku mám, tady obečení. Pševlíkat jóó, Vojta budé. Necí spinkát už!" Cože? Honem startuji do pokojíčku a tam spatřím Vojtíka sedícího na zemi s kupou oblečení. Dana mu ho totiž připravila na ráno. Tohle by to tedy nešlo. Beru Vojtu do náručí a vedu s ním dialog,"Vojtíku, kde máš postel?" "Tam!" "Co v ní budeš dělat?" "Spinkát!" Dobře. Pokládám Vojtu a on ve vodorovné poloze tráví necelou minutu. Pak sedí a volá,"Taťkó, panenku ci!" Hledám jednu z Martinčiných panenek(Martinka mezitím chrupe). Sotva leží panenka vedle Vojtíka pod peřinou, usedám znovu k poítači. Odvedle však,"Cvak!", klapne vypínač. Vojtík stojí a raduje se z rozsvícené lampičky,"Jéjé, svítí. Dívej taťkó! Panenku koukat musím!" No, jednou snad usnout musí. Děti toho přece moc nevydží, ne? ;-)

Verze pro tisk...

Přidat komentář...


Zobrazit stránku:  1  2  3  

 Aktuálně
Doma - Novinky
24.5.2007
 (95754) Nové čerpadlo k pískovému filtru......
21.11.2006
 (31774) Djerba - výlet na pirátské lodi...
03.10.2006
 (7839) Jak je to s alkoholem v Tunisku...

Webmaster

27.2.2006
 (33713) Analogové video na DVD...

 Rodinné stránky
MojeMiminko.cz - vše pro Vaše nejmilovanější
moje-miminko.cz
Mimísek.cz - dovolené s dětmi, plavání, tábory
Mimísek.cz
Hubnutí.mimísek.cz - cvičení na hubnutí pro ženy
Hubnutí.mimísek.cz
ČeskýKutil.cz - internetový hobby magazín pro celou rodinu
CeskyKutil.cz - inspirace pro vaší zahradu
Triberusky.cz - Bazárek u tří berušek
Triberusky.cz
Emimino.cz
vše o dětech, rodina...
eMIMINO.cz
Rodina.cz - rodina, děti a více zajímavostí
Rodina OnLine
Sexus.cz - o sexu konečně slušně
Sexus.cz


 Odkazy
Quick klubko -
klubko maminky a děti
Klubko maminky a dětičky
AltaVista.com -
portál - vyhledávač
AltaVista
Google.com -
vyhledávač - umí česky
Goooogle
Yahoo.com -
portál - vyhledávač
Yahoo!
Geocities.com -
Yahoo! - webhosting
Tvoje místo na netu
msn - Atlas.com -
portál - vyhledávač
Atlas
Quick.cz -
portál - vyhledávač
Rychlejší než šnek
Seznam.cz -
portál - vyhledávač
Najdu tam co neznám




© LTX 2001 - 2017  Všechna práva vyhrazena
Kontaktujte nás na: webmaster(zavináč)emartinka(tečka)cz nebo dopisy(zavináč)emartinka(tečka)cz


[CNW:Counter] TOPlist