|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 15.5.2005 Tatínku můj...Dnes jenom krátce - odpoledne jsme strávili na návštěvě u známých a náš návrat domů se přesunul do pozdnějších
hodin. Děti jsem tak koupal po osmé hodině a do postýlek se dostaly až po půl deváté. Ještě teď, v devět hodin, ani jeden
nespí. Marťa si vymýšlí, že potřebuje na záchod a každou chvíli se v ona místa přesouvá. Vojtíšek si pro změnu svítí noční
lampičkou - pejskem pod peřinkou a vyloženě se něčím baví. Jak jinak si vysvětlit radostný smích ;-) Před chviličkou však
smích ustal a nahradilo ho tiché volání,"Tatínku, tatínku!" Šel jsem tam a co nevidím? Vojtíška ležícího na peřince a
prosícího,"Tatínku posím, já ci hajat, pinkat támdle. Tatínku můůj!" Tomuhle se nedá odolat, viďte? Vojtíška jsem dle jeho
instrukcí uložil pod peřinku a on za chvíli s rozsvícenou lampičkou v náručí usnul.
Po návratu domů jsem Vojtíška vysvobozoval z autosedačky. I letmé přiblížení mého nosu k Vojtíkovi znamenalo nasátí
podivného zápachu. Hned jsem na Vojtíka udeřil,"Copak máš v plínce, Vojtíšku?" Vojta se zamračil a povídal,"Fůůj tam jéé,
nóóó! Fůůj, smdíí Vojtá, páchne, fůůj, hambáá!" Protentokrát vystřídal všechny výrazy. Jelikož se blížila doba koupání,
nenasazoval jsem mu čistou plenku. Na noc totiž dostává Pampersku, jedině ta je schopná pojmout všechno čůrání. Přes den
mu pak stačí méně nasákavé Helen Harper. Vojtík byl upozorněn,"Vojtíšku, nemáš plínku. Pokud budeš chtít čůrat, musíš jít
na nočník!" Vojta pokýval na znamení souhlasu, jenomže se po večeři stejně počůral. Co se dá dělat, však on se to jednou
naučí ;-)
Táák, právě skončila druhá třetina finálového utkání a naši stále vedou 1:0. Mohu v klidu dopsat článek. Jste zvědaví,
cože Vojtík provozuje na titulní fotce? Tak takhle po ránu uklízí povlečení a peřiny ze své a Martinčiny postele. Pěkně jednu po
druhé odtáhne do ložnice, kde je Dana následně položí na naši postel a přikryje. Vojtíšek se dnes do peřin opřel s řádnou
vervou a vzduchem se neslo jeho hlasité vzdychání. Jako by tahal klády a ne peřiny :o)
Verze pro tisk...
16.5.2005 Vojtíšek si chce zoubky čistit sám...Dnešní slunečný podvečer jsme strávili na zahrádce. Teplíčko sice nic moc, ale zato svítilo sluníčko. Martinka se bavila s
kamarádem ze školky - kopali si s míčem. Vojtíšek popadl svoji motorku a provozoval na cestě svoji nejoblíbenější činnost. To
máte tak, ohlédne se za sebe, zdali na něj koukáte. Pak se s hurónským smíchem rozjede směrem pryč. Jakmile za ním
běžíte, smích je stále hlasitější a Vojtíšek drandí rychleji a rychleji. Prostě chce být chycen. To je pak radosti. Ale kdo má za
ním stále běhat? Lepší a jistější je zavřít branku a nechat ho jezdit pouze po zahrádce :o)
Motorka Vojtíška stejně dlouho nebaví, proto přiběhne k houpačce a žadoní,"Tatínku, houpy koupy dělát budem, jóó?" Po
vysazení na houpačku se pak co chvíli dožaduje,"Houpát budem jetěéěé!" Co nám zbývá - rozhoupat Vojtíška. Mimo houpání
se mi snažil pomáhat s natíráním slunečního kolektoru na bazén. Stačilo, abych přinesl plechovku s barvou a už se na ni
sápal,"Taky budů maovat, jóó?" To by tedy nešlo. Jenomže jsem stejně pozapomněl v trávě víčko a Vojtík ho sebral. Hned
křičel,"Fůůj, to to jéé?" Co by bylo, ručičky měl celé hnědé od Antirezinu, odstín Palisandr. Dokonce i mikinku, takže jsme ji
spolu honem zaprali vodou. To je potřeba rychle, než barva ztuhne. Vojtíšek pomáhá, není-liž pravda? ;-)
Dana si po večeři odskočila za kamarádkou, vrátit nějaké zapůjčené knížky. Dětičky se hned rozprchly po bytě a já zatím
uklízel nádobí do myčky. Vojtíšek se ponejprv schoval na druhé chodbě, tedy v kotelně. Světlo je v té místnosti ovládané
snímačem pohybu. Jenomže milý Vojtíšek se s oblibou schovává za skříňku až vzadu. Tam čidlo nemá dosah. Takže,
zaběhne-li v ta místa Vojtík, světlo po chvíli zhasne a rázem nastane černočerná tma. Však také Vojtík zprvu radostně
volal,"Tatínku, depak séém? Depa séém? Tadý séém!" Pak už volání nabralo zcela jiný směr,"Tatínkůůů pomóóc, nevidím!"
Jasné to znamení zhasnutého světla. To víte, že jsem běžel Vojtíka vysvobodit ;-)
Vojtíšek zmizel po chvíli znovu. Protentokrát se proběhl o místnost dále, tedy do koupelny. To, že se odtamtud nic
neozývalo, znamenalo jediné - Vojtík se něčím zaujal a tropí nějaké lotrovinky. Také že ano! Přistihl jsem ho ve stoje na
židličce u umyvadla. Přitom se vůbec nemyl. To byste neuhodli, co prováděl. Ze všech sil do sebe mačkal dětskou zubní
pastu. Hned byl sprdnut a dle výrazu ve tvářičce si byl zcela jasně vědom, že tohle se přece nedělá. Pasta je na čištění
zoubků a ne na jídlo.
Když už jsem nakousl čištění zoubků - Vojtíška i Martinku si před čtrnácti dny prohlédla paní zubařka. Oba dva mají
zoubky bezproblémové. Vojtíškovi jsem je až doposud plně čistil, jenomže včera se najednou šprajcnul,"Nebudu čitit zoubky!"
Pusinka na zámek a vůbec se nechtěl nechat přesvědčit. Pomohlo až vložení kartáčku do Vojtíkovy ručičky. Tvářička se mu
rozzářila a zavýskl,"Jóó, todle jóó!" Chvíli si je drbal sám a pak si nechal zoubky dočistit. Snaží se spoustu věcí dělat sám.
Není už přece miminko, ne?" ;-)
Verze pro tisk...
17.5.2005 Martinka má podruhé zánět středního ouška...Dnešní den se od časných ranních hodin nevyvíjel až tak zcela dle našich představ. Vše začalo po Martinčině probuzení.
Kňourala a stěžovala si Daně na bolení levého ouška. Něco podobného jsme již zažili loni v ÚNORU. Takže Martinka i
letos prodělala zánět středního ucha. Celkově podruhé. Však mi Dana telefonovala do práce,"Honem přijeď, paní doktorka nás
čeká kolem jedenácté hodiny. Podívá se na Martinku a případně nás pošle na ušní!" Momentálně v práci řeším
přeprogramování a předrátování elektroniky v takovém celkem složitém odvíjecím zařízení, dovezeném ve více exemplářích, z
našeho finského závodu. Co se dalo dělat, po návštěvě u doktorky jsem si musel pobyt v zaměstnání maličko prodloužit,
abychom stíhali termíny ;-)
Po příjezdu domů, Martinka právě spinkala. V klubíčku na gauči. Dle Daniných slov zabrala před slabými deseti
minutami. Probudil jsem ji a po obléknutí už jsme jeli směrem Velké město. Zatímco zelinkavá Martinka zarytě
mlčela, Vojtíšek pusinku nezavřel. Neustále povídal,"Támdle jedé autó, má kolečka. Máme kolečká taký, jedeméé! Jede jede
do dáli, samý ožalý!" Hezký repertoár, viďte? Vojtíška eminetně zajímají kolečka. Jakmile nastupujeme do auta, neopomine
prozkoumat zadní kola a nadšeně na ně ukazuje,"Máme kolečká, jedeméé!" Kluci jsou prostě kluci. Martinku něco podobného
příliš nezajímalo.
Jistě jste zvědaví, jak jsme dopadli u doktorky, že? Tak tedy - prohlédla si Marťu a hned nám napsala doporučení pro
ušní lékařku. Ta sídlí v nemocnici, proto jsme se tam ve dvou skupinách postupně přesunuli. Jedna squadra jela
autem(Já a Vojtík), zatímco druhá zvolila cestu pěšmo se zastávkou v nemocniční lékárně(Dana a
Marťa). I přesto jsme s Vojtíkem nahnali pouze něco málo minut. No, nedivte se, vždyť Vojtíšek měl na práci
zašlápnout jednu po chodníku lezoucí mouchu. Kde k tomu přišel, kdo ví. My ho něco podobného neučíme ;-)
Do ordinace napochodovala Dana s Marťou. Vojtíšek se sice na ně sápal, ovšem marně. Já ho mezitím zabavil v čekárně.
Po pár minutách vyšla Martinka, následovaná Danou. Marťa referovala,"Tatínku, já sem tam v oušku měla zase toho vošklivýho
skřítka a paní doktorka mi ho vypíchla. Představ si to, bolelo to, ale ani jednou sem nepípla. Nebrečela sem, víš?" Statečná to
holka, opravdu nebrečela. Když si představím sebe v jejím věku - čtyři lidé mě drželi a doktorka píchala ouška, dodnes si to
pamatuji. Kde se stala chyba? Kdo ví ;-)
Nic se nebojte, Martinka už vypadá lépe. Prospala se jako Šípková Růženka. Spinkala prý od jedné hodiny, téměř do
čtyřech. Jasné to znamení nenormálního stavu. Večer však zhlédla DVD Tom a Jerry a znatelně obživla.
Dokonce se rozpovídala, až nám šla hlava kolem :o)
Co dodat k fotkám? První ukazuje Vojtíška, vozícího Martinčinu chou chou Pavlínku. Není tomu zase tak dávno, kdy
Vojtíkovi vypadlo miminko ze sporťáku. Jinak velice slušná Martinka se neudržela a vykřikla,"Ty vole Vojto, tys ji nepřipoutal!"
Tohle jsme tedy nečekali ;-) Na druhé fotce se nachází polévková kořenící směs Solčanka, vhodná i pro děti, neboť neobsahuje
glutaman sodný. Sehnali jsme ji po delší době v prodejně zdravé výživy.
Verze pro tisk...
18.5.2005 Martinka je již zcela v pohodě :o)Martince je dnes o poznání lépe. Včerejší propíchnutí ouška jí znatelně pomohlo. Aby ne, vždyť známá doktorka jí už
podruhé vyhnala zlobivého skřítka z ucha. Alespoň před rokem to tak Martince povídala. Martince natolik odtrnulo, že po ránu
tahala Danu z postýlky již ve tři čtvtrtě na sedm. Ve čtvrt na osm již stála oblečená u postele a ptala se, jak má připravit
snídani,"Maminkó, jakej vám mám připravit tácek? Chcete ke snídani Nugetku, nebo sýrek?" Rozhodně se jí už nechtělo
spinkat :o)
Já zatím v práci vymýšlel, jak zapojit švédský odvíjecí stroj k našemu stávajícímu drátožnému stroji. Při té příležitosti
jsem se zadíval na Internet a objevil zajímavé odkazy. Zde jsou. Hned na prvním místě musím upozornit na zařízení, na němž
pracuji. Tedy na jeho softwaru a elektrickém hardwaru. Jedná se o odvíjedlo od firmy Lamnea Bruk AB Při té příležitosti nemohu opomenout
vesničku, v níž jsem před více než deseti lety strávil celý týden. Nachází se opodál firmy a její název zní Ljusfallshammar.
Vojtíšek šel spinkat jako obvykle. V postýlce mírně řádil, stačilo však pozvednout ruku a prohlásit,"Vojtíšku, kdepak máš
ležet?" Vojtíšek hned věděl,"Tadý, tadý!" Přitom ukazoval na svoje ležení. No nakonec zůstal, tam kde má být. Vidíte?
Funguje to bez plácání přes zadeček. Vojtíšek na mě však začal volat,"Tatííí, tatínku, de jsi!" Tatínek honem přiběhl, jenomže
co ucítíl? Kakanec v plínce. Hned jsemse Vojtíka ptal,"Vojtíšku, copak máš v plínce?" Vojtík se hned zamračil a
prohlásil,"Fůůůj tam jéé. Hambáá, mrdíí to, fůůůj!" Aby nesmrdělo, takový rozpatlaný kakanec. Hned jsem Vojtu popadl a nesl
ho do koupelny. V žádném případě mu nemyjeme zadeček vlhčenými ubrousky. Kdepak. Pěkně kadříčkem namočeným ve
studené vodě. Jenom ať si Vojtík pamatuje, že příjemnější je vykakat se v klidu a pohodě do nočníčku ;-) Dnes povídal,"Tatínku
tudí to, tudíí!" Přitom se však tvářil náramně spokojeně ;-)
Verze pro tisk...
19.5.2005 Virtuózem za deset minut ?...Odpoledne jsem maličko zatuhl v práci. Nedalo se nic dělat, slíbil jsem vedoucímu, že připravím do provozu odvíjedlo
drátu, o němž jsem psal včera. Kolegové ve Finsku se na něm nepěkně vyřádili, bylo proto nezbytně nutné provést mnoho
úprav. Včetně softwarových, v řídícím systému ;-)
Po návratu domů tu namísto našich dvou dětiček, řádil dvojnásobný počet. Na návštěvu totiž přišla kamarádka s dětmi.
Martinka si hrála se svojí spolužačkou ze školky a Vojtíška zaujal o něco mladší Míša. Hned se dal do rozdělování hraček.
Podal Míšovi Martinčinýho pejska s ulomenou nožičkou a povídal,"Todle je tvoje!" Následně popadl svého funkčního pejska a
pokračoval,"Todle je Vojtý, jóóo!" Tak a je to. Konec přerozdělování.
Před nedávnem jsem psal o Martinčině učení se hry na zobcovou flétnu. Učí se ve školce a celkem jí to jde. Dana totiž
hru zvládá a Martinka má tak zdatnou domácí učitelku. Já na flétničku nikdy nehrál. Včera mě však zaujala hrající Martinka.
Pozorně jsem sledoval její prstíčky, tvořící tři tóny pomocí tří dírek v písničce Halí, belí. Zkusil jsem to a světe div
se, zvládl jsem základy hry na flétnu za deset minut. Už umím bez problémů zahrát Halí belí a mimo to i písničku Leze
žába do bezu... Teď už mohu učit Martinku i já sám ;-)
Dana odjela navečer na cvičení a já zůstal s dětmi sám. Jako by na tento okamžik čekaly, hned se mi obě vrhly kolem
krku. Vojtíšek žadonil,"Tatínku putíš ybičky?" Jste v obraze? Jedná se o DVD Hledá se Nemo. Je to
nejoblíbenější titul našich dětiček. Vydrží se na něj dívat bez mrknutí očka.
Martinka si během TV produkce zaběhla pro čajíček. Dnes se naučila nalít si čaj z konvice do hrníčku. Postavit hrnek do
mikrovnky je pro ní zcela bez problémů. Následné namačkání ohřevu, času a odstartování chodu je pro Marťu zcela
brnkačkou. I když tuhle zmáčkla namísto časovače po deseti vteřinách, ten vedle, minutový. Čaj se vařil a vařil. Co kdyby se to
stalo s něčím tužším? Dana proto Marťu poučila,"Martinko, kdyby se ti zdálo, že ta trouba běží příliš dlouho, zavolej někoho z
nás!" Martinka pokývala na souhlas hlavičkou. Problém, zdá se, pochopila :o)
Dnes jsem napsal další článek související s pískovou filtrací bazénu. Jedná se o konstrukci čerpadla vyzkoušeného s
pískovým filtrem. Kliknětě si ZDE.
Verze pro tisk...
20.5.2005 Sluníčko svítí a cirkulárky padají na silnici...Sluníčko svítí, hřeje a vůbec je venku velice pěkně. Já si sedím u babičky a dědy na houpací lavičce s
notebookem na klíně a hlídám čtyři dětičky. Jak jste jistě uhodli, dnes jsme přijeli do Hradce na víkend k babičce.
Mému poněkud předčasnému odchodu z práce(Po o) a následnému odjezdu směr Hradec předcházela jedna
ranní událost. Martinka se s největší pravděpodobností špatně probudila, neboť měla hned po ránu problémy. Dana jí
připravila čisté ponožky. Martinka se však čílila,"Maminkó, nedávej mi každej den nový ponožky. Já bysem je chtěla
nosit aspoň dva dny!" Kde na tohle přišla? Že by po tatínkovi? Ten je schopen nosit jedny ponožky i celý týden. Na
první pohled to vypadá hrozně, ale na ten druhý se musím maličko bránit - ponožky mám na noze pouze po dobu cesty
autem do práce a zpět, takže za celý den maximálně necelou hodinu. Pracovní den má pouze pět dní, a znásobíme-li
údaje, výsledkem je maximálně pět či šest hodin. To nevypadá zle, že? ;-)
Během nakládání věcí do auta jsem Vojtíška preventivně hlídal, aby ho náhodou nenapadlo poškrábat auto jako
minule. Kdepak, dnes se snažil všemožnými způsoby vlézt do kufru. To se mu naštěstí nepodařilo. Martinka přivezla
svoje kolo a Vojtík si doběhl pro odstrkovadlo - motorku. To jsou nezbytné věci s sebou k babičce. Jenomže takové
kolo zabere neskutečně místa. Vojtík honem vhodil motorku do kufru a už se sápal na tatínka, abych ho připoutal do
autosedačky. Cestování chytře plánujeme na dobu poobědní, neboť tou dobou Vojtík normálně spí. Během jízdy pak
bezproblémově usne. Pouze Martinka měla nějaké připomínky,"Maminkó, já nebudu vůbec spinkat!" Chtěl jsem jí
odpovědět,"To si ještě povíme!" A víte že nakonec usnula? Spala spolu s Vojtíkem až do Hradce, přesněji řečeno do
Hořické ulice(Vyzvedávali jsme babičku na hlavním nádraží). Ptáte se, co se dělo v Hořické ulici? Coby,
musel jsem natvrdo dupnout na brzdu. Zleva totiž vyjíždělo auto s vlekem a naloženou cirkulárkou. Jak střihlo
zatáčku, nepřipoutaná pila přelétla bočnici vleku a spadla na silnici. Ještě že se auto proti rozjíždělo pomaleji.
Jinak nevím, nevím. Takhle vznikla pouze malá dopravní zácpa ;-)
Jak jste jistě postřehli, dnes fotky nejsou a nebudou. Na velkém dědově počítači opět nefunguje spojení na
Eurotel data express. Připojuji se proto z dědova notebooku.
Verze pro tisk...
21.5.2005 Vylezou mravenci ven celí zmáchaní a mrtví ?...Sotva se dětičky po ránu brobudily, hned začaly šmejdit po domě. Martinka se spolu s
neteřinkou Danielkou přesunula do kuchyně. Holky se tam o něčem chvíli dohadovaly a pak
přiběhly do obyváku,"Maminkó, kdepak je babička? My jí musíme něco říct!" Dana se
optala,"Copak se děje?" Marťa pokračovala,"Ale my musíme babičce honem povědět, že tam má ve
dřezu maso a sou tam taky mravenci. Je tam spousta mravenců a ty mravenci ohlodávaj to maso.
Oni ho všechno sežerou a my pak nebudem mít nic mít k obědu!" S těma mravencema je to
opravdu potíž, lezou úplně všude. Navíc se nám nedaří provést jejich odstěhování z domu.
Jenom nás zarazilo, že mají strach o maso právě holky, neboť ho pak většinou stejně nejedí
;-)
Babička po chvílí skutečně vstala a začala zachraňovat maso před nájezdy hordy mravenců.
Martinka ji pozorovala, jak splachuje mravence do odpadu. Následně vysvětlovala
Danince,"Daninko, podívej, ty mravence musíme spláchnout do těch dírek, aby se utopili. Až
je spláchnem, tak ty mravenci vylezou celý zmáchaný a mrtví!" Tak nevím, co myslíte? :o)
Po obědě se dětičky letos poprvé vykoupaly venku, ve velkém bazénu. To zíráte, že? Včera
jsme ho postavili, vodou napustili a že by se v něm dnes dalo koupat? Jistě, dalo. Celé
tajemství spočívá v doplnění teplé vody z bojleru. Co by děda neudělal pro děti - obětoval
cca 300l horké vody ze dvou bojlerů. Díky půlhodinovému nošení plných kbelíků se nám
podařilo vyhnat rtuť teploměru z patnácti na solidních dvacet tři stupňů celsiových. Děti se
jako na povel svklékly a šupky dupky, naskákaly do bazénu. To Vám bylo radosti, výskání a
cákání. Dokonce i Vojtík nás překvapil, neboť se bez větších problémů smočil také. Přitom se
vůbec nebál a sám pochodoval po dně v šedesáticentimetrové hloubce. Dana neskrývala svoje
obavy,"Co když tam Vojtík zahučí, vytáhneme ho nějak?" Netrvalo dlouho a Vojtík se chtěl na
vodu položit. Tak nějak neodhadl množství vody a lehl na hladinu. Hlavička mu zmizela pod
vodou. Dana bleskurychle zasáhla a vytáhla Vojtíka ven. Ten prskal jako křeček a
vykašlalával vodičku. Zabrečel pouze chvíli a hned prohlásil,"Tam tam, koupat musím jetě!"
Hned šel zpátky do vody. Musí si zvykat, vždyť ho v srpnu čeká koupání v moři :o)
Verze pro tisk...
22.5.2005 Šílený zážitek z pouti...Již minulý týden jsme Martince slíbili brzký odjezd od babičky a dědy. Ptáte se z jakého důvodu? V jednom městečku se
o víkendu konala pouť a my tam hned po obědě zamířili. Nic netušící Vojtíšek si pohodově schrupl v autě. Zato natěšená
Martinka nezamhouřila očka ani na vteřinku. Po celou cestu mi připomínala oslíka z filmu Shrek 2(Jak jeli do královstí za
sedmero horami - oslíkova hláška,"Už tam budéém?!"). Neustále se ptala,"Maminko, a jak je to ještě daleko?
Pojedeme ještě dlouho?" Konečně se Marťa dočkala a my našli na přeplněném parkovišti místo.
Řeknu Vám, tolik lidí se jenom tak nevidí. Spousta stánků, atrakcí a hlavně hluku. Vojtíšek koukal, jak by spadl z Marsu.
Počáteční vykulenost ho však velice rychle přešla. Zavelel,"Tatínků dolůů, necí koněé!" Já ho totiž zpočátku nesl na koni. Hned
se rozběhl a my měli co dělat, abychom ho uhlídali. Jako první se děti samy svezly na malém kolotoči v autíčku - jak sami
vidíte na fotce. V pohodě. Jenomže v druhém případě Marťa zatoužila po labutích. Jedny hezky barevné stály uprostřed placu.
S lístky v ruce, Vojtíškem na levé ruce a s Martinkou v drže za pravačku jsem se hnal směrem ke třem prázdným labuťkám.
Bohužel, na sedadlech trůnily nápisy nelétá, pouze jezdi při zemi. Zavelel jsem směrem k Martince,"Marti, jdeme
a počkáme si na příští kolo!" Při scházení dolů se pod Marťou uvolnilo jedno barevné prkno a spadlo pod konstrukci. Tyto dvě
indicie nás měly varovat před možnými riziky jízdy. Jenomže, my se jen tak něčeho nezalekneme. Příští jízda se vydařila a my
vzlétli k oblakům. Vojtíšek pištěl radostí a mával na dole stojící maminku. Martinka však kousek za poloviční výškou uvolnila
páku od stoupání,"Tatínku, to stačí!" To jsem jí odsouhlasil. Při pohledu směrem dolů ten stroj vůbec nevzbuzoval důvěru. Celé
to monstrum bylo neuvěřitelně zaolejované, z pístnic odkapával hydraulický olej přímo do trávy a tvořil na zemi celkem slušnou
louži. O průběžných opravách zařízení svědčily i zašpiněné hadry kolem se válící, dvě prasklé gumové hadice od hydrauliky a
několik pětilitrových plastových kanystrů od hydraulického oleje. Asi ho je potřeba dosti často dolévat. Tak tohle bylo dost i na
mne. Vždyť takovéhle atrakce podléhají pravidelným kontrolám technické způsobilosti, nebo se mýlím? Při zevrubnějším
pohledu totiž vše držela pohromadě barva. A na té opravdu nešetřili. No, přistáli jsme v pohodě a podruhé bych si rozmyslel na
něco takového vlézt :-(
Sotva jsme přistáli, Martinka žadonila,"Tatínku, půjdeme do toho zámku hrůzy?" Proč ne, Vojtíšek zůstal s maminkou
venku a my jeli. Vozíky zajely do první temné místnosti a objevily se první příšery. Po vyjetí ven mi Marťa sdělovala,"Tatínku,
abysem se nebála, tak sem měla celou dobu zavřený oči!" No tedy, za tohle přece nemusela platit ;-)
Po zámku hrůzy následovala divoká jízda na italském autodromu. Já řídíl, Martinka se držela po mé pravici jako klíště a
Vojtíšek jásal mezi námi. To bylo něco, ani jsme moc nebourali. Po autodrodromu se dětičky zhouply na klasické houpačce a
pak nastal čas k odjezdu domů. Však on ta hodinka a půl stačila i rodičům :o)
Verze pro tisk...
23.5.2005 Zanedlouho si o nás přečtete i v denním tisku...V dopoledních hodinách nás dnes čekalo menší lítání po doktorech. Abyste tomu porozumněli, Dana musela k zubařce
na otisk a já se mezitím přemístil s Martinkou a Vojtíkem do nemocnice. Tam čekala na Marťu kontrola, po prodělaném a
propíchnutém akutním zánětu středního ucha. O Marťu jsme neměli obavy, vždyť od zákroku se jakoby otřepala a hned jí bylo
dobře. Takže jsem do nemocnice nakráčel jako vzorně se starající tatínek. Vojtíšek nechce příliš chodit za ručičku,
pochodoval tedy sám. Pouze přes silnici, po přechodu, se nechá převést. V čekárně jsem naše miláčky svlékl z bundiček a už
jsme čekali na sestřičku. Jak vidíte na první fotce, Vojtík se hned zaujal papírky na stolečku. Během chvíle vytrhal z bločku asi
tak deset reklamních letáčků. Ale jinak v pohodě ;-)
Do ordinace se Martince příliš nechtělo. Já kráčel za ní, drže přitom Vojtíka na ruce. Dětičky se chovaly naprosto vzorně.
Oba dva pozdravili při příchodu, oba poděkovali za obrázky a při odchodu se neslo vzduchem hlasité,"Naschledanou!
Akedanou!" Ovšem loučení předcházela kontrola ouška mladým a sympatickým panem doktorem. Martinku jsem si přitom
musel vzít na klín, neboť se maličko bála. Nebylo však čeho. Doktor povídal,"Tak, Martinko, ouško máš v pořádku. Už se
můžeš i potápět!" Vojtíšek mezitím slídil po ordinace, ale přitom se choal velice vzorně. Fakt jsem je téměř nepoznával. Ale
oni jsou hodní i jindy, jenom si nemyslete ;-)
Těsně po obědě mi pípl mobil, aby zvěstoval nový email na poštovním serveru. Hned jsem ho prozkoumal. Protentokrát se
totiž zcela zjevně nejednalo o obvyklý spam. Jenom si to přestavte - mailovala redaktorka z vydavatelství Vltava-Labe-Press. Prý otisknou jeden z mých článků již publikovaných na
eMartince, jedná se o tento titul - Promoce, aneb vesničané v metropoli. Článek si budete moci v tištěné podobě přečíst někdy v červenci, v
celorepublikové příloze Víkend. Prý pošlou i honorář. Dana se
této novince velice podivila a povídala,"To jsem si ani nepomyslela, že by sis mohl vydělávat psaním!" Vídíte? Já také ;-)
Dana se odpoledne vydala spolu s dětmi na návštěvu ke kamarádce. Já zatím přeluxoval naši rozlehlejší zahrádku i s
přilehlými pozemky travní sekačkou. Dá to zabrat, neboť sekám v kuse přes hodinu a půl. Tempo je přitom určeno pojezdem
motorového stroje. Ve zbývající čase se mi podařilo nainstalovat sud s pískovou filtrací bazénu na zahrádku. Jak vidíte na
fotce, filtrace si trůní na svém provozním místě. Včetně hadic. Ty co míří nahoru, ústí do imitace slunečního kolektoru, tedy do
jednodeskového radiátoru. Však ono to bude alespoň maličko topit. Zbývá postavit bazén a hlavně zakrytovat čerpadlo filtrace.
Práce je dost a přitom očekáváme tropický víkend. A to se přece musí využít, ne? :o)
Verze pro tisk...
24.5.2005 Když se nedaří, tak se nedaří...Když se nedaří, tak se nedaří. Přesně tak, se mi dnes odpoledne vedlo. Po příchodu z práce jsem pohlídal Vojtíka, aby
se sám nakrmil Pribináčkem. On se poslední dobou celkem snaží a svačinku zhamá sám. To samé s podvečerní
pšenično-mléčnou kašičkou,"Tatínku, necí kmit, sám hamat budu!" A je to. Jenomže dnes prohlásil,"Necííí!" a nechal se na
oplátku kašičkou ode mne nakrmit.
Ták, nyní se dostáváme k práci, jenž se mi nevedla. Pustil jsem se totiž do výroby krytu na čerpadlo naší nové pískové
filtrace. Jako materiál bylo zvoleno dřevo. Přesněji řečeno - jednalo se o odřezky fošen ze stavby dětského pískoviště. Jelikož
topíme plynem, vše pečlivě skladuji pro pozdější použití. A vidíte? Odřezky, jako bych našel ;-)
Práce s dětičkama však přináší netušené možnosti. V každém případě si připadám zdrchlaný, jako po extrémně náročné
šichtě. Není divu, vždyť mi naši miláčkové náležitě pomáhali. Já je marně lákal,"Martinko, Vojtíšku, nechcete jít raději na
písek?" Žádná odpověď. Jenom Dana prohlásila,"Ani se jim nedivím. Na písku i mohou hrát každý den. Ale pracovat s
tatínkem je takový menší svátek!" Přesně tak. Vojtíšek se mi zmocnil krabičky se šroubky a ty hned rozsypal do trávy. Ještě
že je Martinka posbírala. Pak Vojtík rozházel pikslu s hřebíky. Scénář se opakoval - Marťa sběračka. To už protestovala,"Ale
Vojtíku, to nesmíš rozhazůvat! Tatínku, že to nesmí Vojta rozhazovat?" Nesmí, jenomže mu to vysvětlete :o) Pokud Vojtík
právě nerozhazoval hřebíky, používal moji akuvrtačku, Už si ji umí odjistit a pak vrtá do hlíny ostošet. V žádném případě mu
nenechávám ve sklíčidle ostrý vrták, to tedy ne. Vrtá křížovým, šroubovacím nástavcem.
Ufff, konečně jsem zapojil poslední hadici filtrce a pokochal se dílem. Následoval test filtrace bez bazénu. Ojojoj, jaké to
nemilé zjištění! Čerpadlo z pračky zvládá protlačit pískový filtr, ale rozhodně nedokáže vytlačit vodu do dvou a půl metrové
výšky. Přesně tam se nachází sluneční kolektor. Takže problém. Co s tím? Hned jsem sedl k počítači a prolézal Internet.
Jediným řešením se mi jeví použití jiného čerpadla se stávajícím motorem. Už jsem našel náhradu. Buď klasické čerpadlo na
vrtačku za cca 200,- Kč, nebo toto, velice zajímavé čerpadlo. V každém případě se musím velice rychle rozhodnout.
Po večeři se dětičky dívaly na Večerníček a Dana odběhla na zahrádku sbírat slimáky. Potvoráci jedni, opět
se přemnožili a atakují záhonky. Sežrali již sazeničky okurek, kedlubů a nakousali, kde se co dalo. Chemii raději
nepoužíváme, hlavně kvůli dětem. Tak se Dana vydala sbírat slimáky manuálně, pěkně pinzetkou do sklenice. Za půl hodiny
jich přinesla celou půllitrovou sklenici. Přitom celkem malých slimáků. Ti byli následně nasoleni a uskladněni do popelnice.
Dobře jim tak :-(
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 24.5.2005 22:40:12 Zdeňka Dobrý den, nedávno jsem četla návod, jak bojovat proti slimákům: Skořápky z vajec usušíme v troubě a pak rozdrtíme. Poté je nasypeme kolem záhonků. Slimákům nedělají pichlavé skořápky dobře, proto se jim vyhnou. :-) | 25.5.2005 17:26:00 Jana Malikova bobis(zavinac)bobis.com kdyz nejite vejce zkuste treba ziletky | 25.5.2005 19:23:45 Radek radek(zavinac)emartinka.cz Díky za radu, jenomže ty žiletky mi vzhledem k dětem připadají ještě šílenější, než chemický přípravek ;-) | |
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
---|
Aktuálně |
---|
| |
---|
|
---|
Rodinné stránky |
---|
| |
---|
|
Odkazy |
|
|
|