 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 25.5.2005
I my se připravujeme na tropická vedra...Meteorologové nám na víkend "hrozí" tropickými teplotami, proto jsem ani na okamžik nezaváhal. Po mém pozdnějším
návratu z práce následoval odchod na půdu a snesení velké krabice se složeným bazénem. Ne tak docela složeným, neboť
jak jsem psal již koncem loňského léta - v Číně žijí asi šikovnější lidé. Jak jinak si vysvětlit, že jsme bazén zakoupili v jedné
krabici. V ní se nalézal vlastní bazén, pak krabice s filtrací a nakonec i zakrývací plachta. Ač jsem se snažil ze všech sil,
zpátky do krabice se mi podařilo s vypětím sil dostat pouze bazén. Plachta a filtrace zůstaly vedle. No nic, tolik na okraj ;-)
Vojtíšek se letos poprvé proběhl po zahrádce bez trička. Vše začalo tím, že si svoje tričko namočil. Dana mu ho tedy
sundala. Netrvalo dlouho a změny Vojtíkovy ústroje si povšimla Martinka, spolu se svou kamádkou(Byla tu na
návštěvě). Holky si hned stáhly trička také. Proč ne, vždyť i já chvíli přemýšlel o stejném kroku. Léto se holt blíží a je to
na teplotách znát. Dokonce i překrásně voní seno, jak jsem mohl posoudit při poslední kontrole napouštění bazénu - tj. v
21:50(Právě se snažím odstranit chyby v textu, před jeho zveřejněním) :-)
Sotva se bazén objevil na zahrádce, Martinka výskala,"Tatínků, heléé, to je bazéén. Budeme se koupát!" Vojtík skákal
také a snažil se do krabice dostat. Já ji však zalepil dokonale. Rozbalování se zpozdilo, neboť jsem musel nejprve srovnat
podkladový terén. Loni se nám bazén na jedné straně propadl a i mírně prohnul. Z toho důvodu jsem přidrandil s kolečkem
plným orné půdy. Vojtík jásal,"Tatínku, budu pacovat!" Hned mi pomáhal vykládat hlínu. Já ho zaúkoloval,"Vojtíšku, ta hlína se
musí řádně udupat!" Vojtík skákal jako pérák a nadšeně křičel,"Jóó, dívééj, káču kááčů!" Sotva jsme společnými silami
uskákali nově nasypaný kus, Vojtík pro změnu volal,"Jóó, supéér, supéér je tóó!" Kdybyste nevěděli, odkud to má, tak
pozorněji sledujte televizní reklamy. Alespoň Vojtík je sleduje velice bedlivě ;-)
Když už jsem nakousl téma televize - Vojtík sleduje s nemalým zájmem i losování Šťastných deset, před
Večerníčkem. Říkají tam tažená čísla. Vojtíšek sleduje, poslouchá a pak povídá,"Osum, deset, osum, deset!" Vidíte? Už umí
počítat ;-)
Děkuji našim čtenářům za rady, jak na slimáky. Ti potvoráci nám dali loni téměř pokoj, jenomže letos zasáhli plnou silou.
Když ono to není jednoduché - naše zahrada sousedí se zahradou, o níž se nikdo nestará. Džungle nekosené a hnijící trávy je
pro slimáky jako stvořená. Pak už jen stačí zdolat pár metrů a hurá, naskýtá se neskutečný ráj ve formě naší křupavoučké
zeleniny. Obděláváme sice méně než polovinu plochy srovnatelné z doby před deseti lety, ale i přesto Dana prohlásila,"Ještě
jednou mě slimáci naštvou a nebudeme pěstovat nic!" Souhlasím, proti té hordě přemnožených malých slimejšů nemáme
prostě šanci. Posuďte sami na fotce - Dana vytáhla ze záhonku jeden vzrostlý salát. Co se ukrývalo pod ním? Nejméně deset
malých slimáků. Grrr :-(
Verze pro tisk...
 26.5.2005
Když žížala vyleze z hlíny, tak je tvrdá jako klacek...Od včerejška se nám podařilo napustit bazén na zahrádce až po okraj, čistou pramenitou vodou ze studny. Filtrace
prozatím jede na původní kartuši. Sice jsem zkoušel za čerpadlo zařadit nový pískový filtr ze sudu, jenomže se nafouklo víko a
přestalo těsnit. Už mám řešení, jak víko zajistit proti výše uvedenému problému. Vše se dozvíte v novém a specializovaném
článku. V každém případě dnes napuštěný bazén mimořádně přitahoval Martinku i Vojtíka. Dovnitř se doufám nedostanou. I
přesto jsem občas zapochyboval . Mám na mysli chvíle, kdy jsem si potřeboval pro něco skočit do dílny a děti nechal na
zahrádce bez dozoru. Dana se mě v jednom okamžiku ptala,"Co myslíš, běžela by nám Martinka sdělit, že Vojtík spadl do
bazénu?" To tedy nevím, ale stěna bazénu je natolik vysoká, že se přes ni Vojtík nevyškrábe. To je opravdu vyzkoušeno ;-)
Vojtíšek dnes opět trénoval na dovolenou. Ptáte se co? Přece nenošení plínky. Jenomže ho upozorňujeme,"Vojtíšku,
nemáš plínku. Až budeš potřebovat čůrat, tak si řekni. Do kalhot se nečůrá!" Vojtík prohlásil jediné,"Jóó!" Bohužel. Posléze
pročůral kraťásky. Dana mu je tedy vyměnila. Pak jsem přišel na zahrádku a co neslyším? Vojtíšek žadonil,"Tatínku čůůůat!"
Tak jsem ho popadl a vyčůrali jsme se. Prozatím ne vestoje, spíše v náručí, na holčičkovský způsob. To Vám bylo
vychvalování ze strany tatínka. Jenomže si z něho Vojtík nevzal ponaučení. Před šestou hodinou přiběhl za mnou na dvorek.
Za ním následovala žalující Martinka,"Tatínku, Vojtík se pokadil. A to se přece do kalhot nesmí, ne?" No jasně nesmí. To Vám
byl pohled, fůůj. Vojtík měl navíc špinavé i nožičky zezadu. Nedalo se nic dělat, šoupl jsem ho pod studenější sprchu a
kraťasy vypral. Hrozná to práce. A to jsem raději vynechal v článku detaily. I když jsem je měl původně napsané. To víte,
následná autocenzura zapracovala. Leckteré slabší žaludky by ony nejmenované detaily třeba nemusely snést ;-)
Dana se navečer sbalila a odjela kolmo na pokec ke kamarádce. Vzhledem k tomu, že dnes nešla cvičit, chtěla si
maličko zarelaxovat a odpočinout si od dětí. Po Večerníčku jsem dětem pustil nedokoukaný konec DVD Shreka dvojky. Dana
mezitím před svým odchodem zalévala zahrádku. Sotva se objevila v kuchyni, naši činnost komentovala,"Aha, tak teď už vím,
proč tak rádi posíláte maminku pryč. Tatínek vám pouští televizi!" Nepopírám, přiznávám se, něco na tom bude ;-)
Po Danině odchodu jsem si vzal děti do koupelny na umytí. Martinka se dožadovala zubního kartáčku s pastou a při té
příležitosti se zamyslela a začala rozvíjet jednu ze svých teorií,"Tatínku, když žížala leze hodně dlouho v hlíně, tak je měkká.
Jenomže až vyleze ven, tak je tvrdá jako klacek, ale ne úplně, dá se s ní trošku hejbat!" Vidíte? Počátky vědecké činnosti -
Martinka vyřešila záhadu žížal, vysychajících na sluníčku :o)
Jako druhou fotku Vám dnes prezentuji dopis zaslaný mi spolu s kazetou, z České televize Ostrava. Bohužel, videoklip
Vojtíka hopsajícího na obyčejném nafukovacím balónku, vedoucí výroby nezaujal. Ani to následné prasknutí balónku a
Vojtíkův pád. Skvělá to pointa. Nedá se nic dělat, proto Neváhej a toč. Pokud mohu citovat Aničku Dajdou z prvního kola Česko hledá Superstar - Je to jejich rozhodnutí, je to špatné rozhodnutí, ale s tím já nic nenadělám! Příště to snad vyjde ;-)
Verze pro tisk...
 27.5.2005
Překrásně tropické odpoledne...Dnešní, extrémně letní počasí nás všechy vyhnalo ven, na zahrádku v plavkách. Děti ne, ty trávily většinu času jenom tak,
na nahato. Koupat ve velkém bazénu ještě nešlo, neboť teplota vody nepřekračovala dvacítku. Zato Dana přišla s geniálním
nápadem,"Co kdybychom dětem snesli z půdy polovinu plastového pískoviště a napustili jim do něj ohřátou vodu ze sudu?"
Proč ne, nápad je Danin a práce moje. Co to povídám? Vždyť o žádnou pořádnou práci nešlo. Pouze jsme s Martinkou snesli
z půdy pískoviště a za ním i plastové židle na umytí. Zítra se k nám totiž mají dostavit sousedi a pak budeme společně grilovat
naložené masíčko. Mňam. Míst na sezení přitom ,není nikdy dost ;-)
Dětičkám se koupání v malém bazénku moc zamlouvalo. Vojtík přitom trávil ve vodě podstatně více času, než Martinka.
Přitom právě on zpočátku do bazénku-lastury naházel kousky trávy a navíc ve vodě vymáchal i prázdné květináče od sadby
rajčat. Voda se tak změnila v černou louži. Dana využila napuštěnou teplou vodu a všechny květináče umyla pěkně v bazénku.
Až poté jsem špinavou vodu vylil a dětěm napustil čistou ze sudu. Jenomže dvěstělitrový sud nebyl zdaleka plný, takže se
naši miláčkové museli pokojit s málem. A protestovali přitom, jak jinak :-)
Dětičky jsem dnes vzhledem ke koupání se venku, před pinkáním řádně vysprchoval. Vojtík dostal čistou plínku a putoval
do postele. Netrvalo ani půl hodiny, najednou se otevřely zahrnovací dveře do kuchyně a Vojtík hned hlásil,"Tatínku, čůůát!" Já
ho chválil,"Vojtíšek je hodnej kluk, řekne si na nočník!" Následovalo rychlé stažení kalhot, rozepnutí plínky a co to? Moje ruka
se zabořila do čehosi teplého a mazlavého! Grrr! Také smradlavého, abych nezapomněl ;-) Vojtíšek se hned pustil do svého
obvyklého proslovu,"Fůůj to jéé, smdí tó, páchne tóó, fůůůůj, hambáá!" Přitom se neopomněl mračit a tvářit naprosto
znechuceně. Lump jeden. Dana jeho činnost komentovala,"Vojtík by měl hlásit takovou událost předem a ne až potom. To už
je pozdě!" Však on na to jednou příjde. Rozhodně se dnes čílil, když jsem ho pokakaného a nahatého nesl do koupelny a pak
na něj pustil chladnější vodu. To si tatínek dovolil moc. Ani bych neřekl, po uložení do postele mi Vojtík vlepil jednu sladkou a
štípanou. Pusu, samozřejmě ;-)
Zítra se už snad ohřeje voda ve velkém bazénu a budeme se moci všichni namočit. Tropické teploty mají pokračovat až
do úterý a pak uvidíme.
Verze pro tisk...
 28.5.2005
Letošní první koupání ve velkém bazénu...Dnes jenom krátce - hodiny totiž ukazují desátou večerní. A děti doposud nespí, neboť se dostaly do postýlek před
dvaceti minutami. Jste zvědaví, cože se dělo? Spolu se sousedy totiž probíhalo u nás na zahrádce podvečerní grilování.
Alespoň jsem poprvé vyzkoušel nový gril a masíčko se opravdu vydařilo. Mňam, mňam. Nepředbíhejme však sled událostí.
Jak meteorologové předpovídali, počasí se náramně vydařilo. Tropický den jak vyšitý. Navíc se nám za včerejšek a během
dnešního dopoledne vyhřála voda v bazénu na neuvěřitelných dvacet šest stupňů. Nic nebránilo poobědnímu skoku do vody.
Vycachtali jsme se všichni kompletně. Což o to, Marťa hupsla do vody jako první a bez problémů. Zato Vojtík byl vyslán za
mnou a do vody se mu vůbec nechtělo. Bránil se zuby nehty a brečel. Zprvu se ani nesnažil postavit sám na dno. Vyloženě se
bál. Přitom mu voda byla loni po bradičku a dnes tak po hrudníček. Tulil se k nám a sám se nechtěl po bazénu pohybovat. To i
přes navléknutá plovací křidýlka. Až napodruhé se osmělil. Dokonce začal běhat po bazénu. V jednom okamžiku však zakopl
a obličejíčkem zmizel pod hladinu. Křídla ho krásně vynesla a Vojtík po vyprskání vody řádil nanovo. Jasné to dobré znamení.
Vojtík se v bazénu postupně rozkoukal :-)
Při třetím a posledním vysazení do vody se tam Vojtík cítil jako doma. Běhal s nafukovací matrací před sebou a honil se s
Marťou. Nic mu nevadila vodička stříkající do obličejíčku. Řádil doslova, Jako ryba ve vodě ;-)
Pokud se děti zrovna nekoupaly, jezdily z kopce za domem. Abyste tomu rozumněli - Martinka popadl takovou plošinu s
kolečky a sdělovala mi,"Tatínku, my deme s Vojtou jezdit z toho kopce!" Skutečně jim to velice pěkně jezdilo. Drandila buď
Martinka sama, nebo spolu s Vojtíkem. Občas raději nevidět, ale nevyklopili se ani jednou. Dokonce i k žádnému nárazu do
domu nedošlo. On ten vozík totiž nedisponuje žádnou brzdou ;-)
Jak vidíte na druhé fotce, Vojtíšek mi pomáhal rozebírat naše staré čerpadlo, původně dopravující vodu ze studny.
Jenomže jsem ho před lety jenom tak hodil na půdu a ono nechutně zarezlo. Ani se neotočilo. Nezbylo mi nic jiného, než ty
jednotlivé segenty dostat násilím, kladívkem a jinými nástroji od sebe a postupně zbavit rzi. Vojtíšek mi při demontáži náležitě
vypomáhal. Maminka ho ani nepoznala, jak se zamazal od oleje a rzi ;-) Jistě se ptáte,"K čemu je to čerpadlo?" To víte, jeden
z nápadů. Chci ho zkusit použít jako cirkulační na bazénovou filtraci a hlavně na dopravu vody do dvou a půl metrové výšky,
kde se nalézá sluneční kolektor. I když mám obavu, že bude to čerpadlo příliš hlučné. Uvidíme, uslyšíme ;-)
Verze pro tisk...
 29.5.2005
Pohodové celodenní cachtání v bazénu...Tropické počasí pokračovalo i dnes, díky čemuž jsme se mohli po celý den cachtat ve velkém bazénu. Jenom považte -
po ránu měla voda dvacet čtyři a navečer dvacet devět stupňů. Kafe, viďte? Jak se Vojtíšek včera v šedesáticentimetrové vodě
bál, dnes tam řádil jako černá ruka. S nafukovacími rukávkami a s matrací před sebou radostně pištěl, výskal a skákal. Přitom
vykřikoval hlasitou hlášku z jedné televizní reklamy,"Supéér, supéér, supéér!" Ovšem do chvíle, než mu ujely nožičky a Vojtík
přepadl dozadu. Zoufale se snažil něčeho ručkama zachytit. Nebylo však čeho a milý Vojtík zahučel obličejíčkem pod vodu.
Okamžitě se vynořil a znovu zanořil. To už jsem ho zachraňoval. Křidýlka ho sice nadnášela, jenomže se jednalo o zcela
novou situaci. Vojtíšek se napil vodičky a prskal přitom jako křeček. Ovšem, posléze začal jásat,"Jóó, potopila tam Vojtík, jóó,
hihihi!" Dobré je to, Vojtíšek začal znovu řádit :o)
Vojtíšek je poslední dny trénován přes den bez plínky. V případě pobytu venku to není žádný problém. Jenomže se občas
zapomene a vyčůrá vestoje na zem. Přes kraťásky, jak jinak. Vše má ale svůj čas. I s kakáním zápasíme. Vojtíšek se tuze
rád vykaká do kalhot, při hraní si na písku. Dnes také. Sice se kárá,"Fůůůj to jéé, smdí to, hambá, páchne tóó!", ale ještě si
na nočník neřekne. Jen ať si zvyká, chlapec jeden ;-)
Nastal čas na podvečerní koupání doma ve vaně. Dana mi však sdělovala,"Víš, co? Dnes děti pouze osprchuj a umej jim
vlásky. Vždyť se celý den ráchaly v bazénu!" Jasně. Po svléknutí putoval Vojtík do vany. Přesvědčit Martinku dalo trochu práci
a tak jsem po delší pauze mohl konečně přikročit ke sprchování. Popadnu sprchu, otáčím ji a přitom nebezpečně zamiřuji
přímo na sebe. Jako by na tento okamžik čekal lumpík Vojtík, sáhl po pákové baterii a rázem ji pustil naplno. Ojojoj, to Vám
byl vodotrysk. Tatínkovi rovnou do obličeje, na tričko, stěnu, zrcadlo, no prostě všude. Vojtíšek se smál, jenomže to zcela
evidentně neudělal naschvál. Prostě taková shoda okolností. Smála se i Martinka,"Tatínku, ty seš takovej mokrej jako ryba
vytažená z vody!" Hned jsem ji varoval,"Martinko, až bude venku sníh, tak tě v něm celou vykoupu, uvidíš!" ;-)
Jak jste již jistě postřehli, včera jsem opravil a sestavil zrezivělé čerpadlo. Po obědě nastalo jeho zaběhnutí, neboť ty
jednotlivé díly o sebe dřou a musí se zabrousit. Čerpadlo jsem zabíhal na dvorku v uzavřeném okruhu vody. Hluk pomalu klesal
a tak jsem se odpoledne rozhodl - zapojím čerpadlo přes sluneční kolektor a pískový filtr. Výsledek předčil mé očekávání -
Nejenom, že čerpadlo dotlačí vodu i do dvou a půl metrové výšky, kde se nalézá sluneční kolektor, ono navíc prohání vodu skrz
pískový filtr naprosto raketovou rychlostí. Jelikož je čerpadlo kovové a tudíž vodivé, dnes jsem ho preventivně při koupání
vypínal. Hned zítra provedu jeho pospojování s ostatními kovovými částmi a pak v klidu vlezeme do vody i se zapnutým
čerpadlem. Zahradní zásuvky jsou totiž zajištěny proudovým chráničem, takže žádný problém ;-)
Verze pro tisk...
 30.5.2005
Frontová bouřka se nám naštěstí vyhnula...Tak jsme si za poslední tři dny užili tropických teplot a hlavně koupání ve velkém bazénu. Jenože takovéhle dny nám
prozatím skončily. Navečer přišla frontová bouřka a silný déšť. Není divu, nad naše území se sune studená fronta. Hned zítra
se má ochladit o deset stupňů, takže s koupáním prozatím končíme :-(
Dnes jsme se však vyřádili dosytosti. Já přišel z práce a Dana doběhla pro Martinku do školky. Spolu s ní vyzvedla i
Martinčïnu největší kamarádku. Její maminka se pak dostavila k nám na zahrádku o něco později. To už jsme všichni, včetně
Vojtíka řádili v bazénu. Vojtíšek vůbec - tomu se koupání nesmírně líbí. Však se mě snažil dostat na zahrádku všemi možnými
způsoby. Neustále otevíral dveře a volal,"Tatínku deme véén, deme koupát do vodičky!" Šli jsme. S křidýlky na ručičkách běhá
Vojtík po bazénu a příšerně výská. Každý v okolí musí poznat, že se právě koupe. Co chvíli mu ujedou nožičky a Vojtíšek
pokaždé situaci ustojí. Zdokonaluje se. Pouze v jenom okamžiku zmizel pod hladinou. Žádný problém, hned se smál na celé
kolo,"Dívej, padla do vodičky, jóó!" Jenom z vody se mu nechce. Sotva někdo z rodičů zavelí,"Tak děti, jdeme z vody. Honem
vyskočte a osušte se na dece!" Vojtík hned utíká a nahlas volá,"Necíí, necíí véén. Koupat budu!" Nedá se nic dělat, posléze je
stejně odchycen. Ani se mu nedivím, dnešní voda spíše připomínala kafe. Aby ne, vykazovala teplotu kolem třiceti stupňů.
Navíc jsem do ní nalil dvěstělititrový ohřátý sud. Ta voda vyloženě pálila, neboť měla něco přes čtyřicet. Sluníčko dnes opravdu
hřálo ;-)
Vojtíšek se rád zapojí do domácích prací. Mezi nejoblibenější přitom patří vytírání domácnosti mopem. Ten ukořistí na
chodbě, hned vedle pračky a pak volá na celé kolo,"Pacovat budů, uhni pozóór, pacůju!" Přitom rejdí mopem po chodbě a
kuchyni. Musíme ho v podobné činnosti podporovat. Třeba mu to vydrží, ne? ;-)
Jak Vojtíšek chodí poslední dny přes den bez plínky, o to intenzivněji ho přemlouváme k chození na nočníček. Kolikrát se
ho zeptám,"Vojtíšku, chceš se vyčůrat na nočník?" Vojtík zakroutí hlavou a odvětí,"Nené, necíí!" I přes jasný odpor ho na
nočník posadím. Co myslíte, že se po chvíli ozve? Jasně, zvuk tekoucí kapaliny. Přece jenom se vyčůral. V takové chvíli
nešetříme slovy chvály. Jen ať se zbaví do dovolené plenek. Hned nám zbude v letadle místo na jiné a potřebnější věci. Třeba
na notebook, čtrnáct dní rozhodně nevydržím s jednou kartou v digiťáku. Ta má kapacitu 128 Mb a já jsem schopen ji za den
zaplnit. Vždyť se jedná "pouze" o nějakých stodvacet fotek :o)
Právě jsem uložil naše dva miláčky do postýlek. Jelikož maličko přetáhli obvyklou dobu, maličko jsem je upozornil,"Tak,
spinkejte, všechny děti už dávno spí!" Ne že by mi to nepřipomnělo hlášku našeho bývalého vedoucího v práci,"Tak koukejte
makat. Jenom si nemyslete, před branou čekají zástupy!" No, nevím kde je viděl ;-)
Verze pro tisk...
 31.5.2005
Umí Vojtíšek barvy ?... Dnes odpoledne jsme vyzvedli Martinku přímo ze školky a pak společně odjeli do Nákupního města. Jak jinak, než za nákupy. Děti potřebují nutně nové sandálky, takže jsme procourali město křížem krážem. Nikde však kýžený model nemají. Ani i Vietnamských obchodníků . Vojtíšek nejprve cupital sám, ale posléze žadonil,"Tatínku, koněéěé!" Jasné to znamení pro tatínka. Vzal jsem tedy Vojtíka za krk. Přece jenom se jedná o nejrychlejší způsob přepravy, pominu-li kočárek :o)
V jednom kamenném obchodě nás obsluhovala Vietnamka, okolo níž cupitala asi tak tříletá holčička. Vojtíška tak nějak zaujala. Běžel za ní a ukazoval směrem k východu,"Tam jé, dívéj. Moje autó tam jéé!" "Tvoje auto? A které to je? To zelené, nebo modré? Je to támhleto zelené?", ptala paní. Vojtíšek zavrtěl hlavičkou,"Nené není!" Vietnamka pokračovala,"Je to to modré?" Vojtíšek zajásal,"Jóó, to jéé. Modý to jéé!" Jak vidíte, začíná rozeznávat barvy. Když se ho například optáte,"Vojtíšku, jakou barvu má sluníčko?" Vojtík odpoví,"Žutou!" :-)
Prodavačka se Vojtíka optala ještě na jednu věc,"Ahoj, ty seš hezkej kluk. Kolik ti je roků"? Tři?" Já odpověděl za Vojtíka,"Nené, ještě mu nejsou ani dva!" Vietnamka se velice podivila,"Cože? Vždyť je takovej velkej!" No jo, no. Po tatínkovi a mamince ;-)
Před chvílí se tu za mnou stavil Vojtíšek, mající již spinkat. On však tvrdil,"Tatínku, nočníčků!" Co se dalo dělat, pro dnešek jsem mu uvěřil, že to myslí vážně. Myslel. To jsem zjistil po rozepnutí plínky. Ruka se mi zanořila do čehosi teplého a mazlavého. Rozhodně to nevonělo, což mi vzápětí potvrdil Vojtík,"Fůůůj, hambá je tóó, mrdíí tóó, fůůůj!" Tak jsem Vojtíka posadil na nočník a odběhl vyhodit plínku. Dana na mě volala od televize,"Honem pojď, podívej co dělá Vojtík!" Co by dělal, obě ručičky si otřel do hovínek. Následně jednu do pyžamka a aby toho nebylo náhodou málo, zbytek nánosu si napatlal nad obočí. Ach, jo, tatínek ho honem běžel omýt. Maminka mi totiž předává děti na koupání a pak s nimi nechce nic mít. Relaxuje po celodenní šichtě. Jenom v noci vstává k Vojtíškovi. Tatínek totiž chrní natolik, že by ho nevzbudila ani nastartovaná motorová pila, natož Vojtíšek ;-)
Martinka se navečer nakvartýrovala k počítači a začala si hrát nějaké pexeso na serveru Alík. Teď co nám chodí Internet rychlostí 1,6Mbit/sec, to není žádný problém. Hrála a co chvíli hlásila,"Tatínku, já sem už složila dvě ty pexesa se Superagentama, teď si du omalovávat omalovánky!" Sice to složí, ale ještě si nehraje na počet platných pokusů ;-)
Včera navečer se u nás zastavil Péťa od sousedů a ukázal dětem takovou gumovou kouli na gumě. Martinku hned zaujala a tak po celé odpoledne nezavřela pusinku,"Maminkó, koupíte mě už taky takovou kouli?" Naotravovala se opravdu dosytosti. Jenomže tu kouli jsme nikde nezahlédli. Marťa si na ni vzpomněla opět před Večerníčkem. V televizi právě dávali reklamu na superbublifuk. Martinka ji pozorovala a pak povídala,"Tatínku, koupíte mě taky tendle bublátor Gazilion? Ale až po tom gumovým míčku, ten bysem chtěla nejdřív!" Nenáročná, viďte? ;-)
Verze pro tisk...
 1.6.2005
Sejdeme se v metropoli...Dana dnes po ránu zaplatila jednu školkovou akci. Abyste to věděli - za pár dní jedeme na velký výlet. Zůčastní se ho i
Vojtík, já a Dana. Původní doprava autobusem vzala za své, neboť vycházela příliš draho. Zato vláčkem se dopravíme na místo
určení naprosto bezproblémově a nesrovnatelně levněji . Já nejel vlakem néjméně osm let a děti jakbymet. Bude to pro ně
ohromný zážitek. Tím nechci prezentovat, že jízda s Českými drahami je velkým dobrodružstvím. To ne ;-)
Aha, ještě jsem Vám nesdělil to podstatné, tedy cíl našeho výletu. Jedeme do hlavního města a po projížďce parníkem
po Vltavě si prohlédneme i ZOO v Tróji. A těch dopravních prostředků, co za ten den vystřídáme. Jenom považte - na nádraží
do našeho velkého města pojedeme autem. Pak rychlíkem do Prahy. Aby toho nebylo málo, následuje postupný
výčet - pojedeme metrem, půjdeme pěšky, v ZOO možná otestujeme lanovku, pak autobusem a tramvají. Na děti čeká mnoho
nových zážitků. Jenom to počasí, aby nám vyšlo. Martinka mi právě před chvílí sdělovala,"Víš tatínku, to bude strašně velkej
výlet. Vrátíme se až pozdě v noci. Ani večerníčka a dokonce ani Datla Vůdyho nestíháme!" To tedy ne. Také sledujete Datla
Woodyho na TV Prima? Já ano ;-)
Vojtíška jsem po vykoupání uložil do postele. Následoval můj obvyklý proslov,"Vojtíšek bude pěkně spinkat. Nebude
vstávat!" Vojtík zavrtěl hlavičkou,"Nené, budu stávat!" Jak řekl, tak učinil. Úplně nejlepší je jeho snaha o chození na nočník.
Křičí,"Budu čůůat nočníčku!" Sotva ho tam posadím, Vojtík se začne nahlas bavit, jezdí na nočníku jako v autě a vůbec
nečůrá. Jaký to řev nastane, zkusím-li ho po čtvrthodince sesadit. Já však neslevím. Do nočníku se má konat potřeba a není to
žádná hračka, ne?
Dnešní odpoledne jsme strávili s dětmi na zahrádce. Já tvořil takovou krycí bednu na čerpadlo bazénové filtrace. Čerpadlo
bylo nutno zakrýt, neboť se v jednom místě točí volně přístupná hřídel a zvídavé dětské prstíčky by ji brzo dozajista objevily.
Navíc bylo nutné někam schovat elektronické zařízení, upravující napájení pro motor. Vojtíšek mi přitom velice pomáhal.
Popadl například kladívko a zatloukal jím hřebíky stovky do země. Ohromná zábava. Nebo bušil do téměř dokončené bedny.
Já ji v tu chvíli brousil od třísek šmilgrpapírem a Vojtík se mi málem trefil kladivem do prstu. Jen tak tak jsem ucukl. Tak to
tedy ne, kladívko jsem mu zabavil. Už aby měl Vojtík narozeniny, možná dostane dětské a neškodné nářadí. Ne že bych mu
nepůjčil to svoje, třeba šroubováky, jenomže musím Vojtíka hlídat. Je až moc šikovný ;-) Před večeří například s velkým
soustředěním nasouval do metrové hadice silný drát - lanko, aby mu na druhém konce vyklouzlo ven. Ohromná to zábava :o)
Verze pro tisk...
 2.6.2005
Kterak jsem se nakonec outdoorové akce nezůčastnil...Poslední dobou se děti chodí koupat a mýt až po skončení seriálu Datel Woody. Jenomže se pak dostanou do postýlek
relativně pozdě a řádí v ložnici. Spát se jim rozhodně nechce. Vojtíšek pronese svoji obvyklou větu,"Nebudu hajat a pinkat!" A
už si to sune nožkama napřed z postele. Nebo jako dneska,"Tatínků čůůátt nočníček!" Známe své lidi, jenom nechtějí spinkat.
I přesto jsem mu plínku sundal a na nočník ho posadil. Bylo mi však na první pohmat jasné, že zbytečně. Plínka právě
vsakovala čerstvé a teplé čůrání. Dana mi povídala,"Víš, odpoledne Vojtík provedl to samé. Jako by chtěl oznámit, že se
vyčůral. Sice pozdě, ale uvědomil si to. Už je jistě jenom krůček k pravidelnému chození na nočník!" Kéž by, alespoň bychom
nemuseli na dovolenou tahat plínky, či je pak v Bulharsku kupovat :o)
S cestou k moři souvisí ještě jeden problém - potřebujeme dětem zakoupit nějaké sandálky. Což o to, Vojtíšek už nové
má, jenomže na Martinku neměly žádné, dle Daniny představy. Přece jenom tu v okolí nemáme možnosti výběru jako
například v Hradci. Daně se dnes jedny zamlouvaly přímo v místním obchodě, jenomže si je Marťa nemohl pořádně vyzkoušet.
Hlavně kvůli Vojtíkovi. Ten lump jeden, neustále zdrhal z obchodu ven. Dana ho měla co dohánět. Když jsme sháněli botičky v
pondělí ve městě, Vojtík pokaždé přišel do obchodu a projevoval značné nadšení. To ho přešlo po pár minutách a už už
startoval k východu,"Demé už, deme ven, du ven!" Pak s ním v klidu nakupujte ;-)
Mezi Martinčiny oblíbené hlášky poslední dobou patří,"Tatínku, tý brďo, vo tom sem ještě neslyšela!" Vojtíšek pak po ní s
oblibou opakuje,"Tý bvďo!" Dnes při mytí v koupelně začal opakovat něco zcela jiného. Znělo to asi následovně,"Tý voe, tý
voe!" Odkudpak to má? Martinka mi po chvíli se smíchem sdělovala,"Ale tatínku, Vojta přece říká - tý vole!" Aha, tak tady je
zdroj informací :o)
Dnes jsem se nezůčastnil obvyklého pracovního procesu. Čekala na mě jiná a příjemnější akce - odborný seminář
pořádaný firmou Schneider Electric v malebném prostředí Hotelu Obora. Vše v režii výše jmenované firmy.
Nevíte, kde se hotel nachází? Jedete-li od Hradce, tak doleva mezi Lovčicemi a motorestem Kopičák. O půl páté, po skončení
přednášek jsem odjel domů. Na ostatní čekala ještě outdoorová akce - střílení asfaltových holubů na speciální střelnici, večeře
a kdo ví co ještě. Jo jo, alespoň jednu fotku z pohledu do údolí Vám nabízím - ta dlouhá vodorovná čára v dáli představuje stavbu
dálnice mezi Poděbrady a Chlumcem nad Cidlinou. Už aby to bylo v provozu.
Verze pro tisk...
 3.6.2005
Největší mediální kachna...Vojtíšek nadšeně komunikuje s okolím. Jakmile někdo kráčí okolo naší zahrady, hned hlasitě volá,"Dobý den!"
nebo,"Ahój Péťó!" Přesně rozlišuje, zdali se jedná o někoho cizího, či známého. Dnes jsme například jeli odpoledne nakupovat
do Velkého města. Danu jsme vyložili u autobusáku spolu s Martinkou. Holky se vydaly do centra, zakoupit
Martinčiny nové sandálky, což se jim posléze zadařilo. Já zatím s Vojtíkem zamířil k Plusu, naložit do vozíku velký nákup.
Vojtíšek si celou akci náležitě vychutnával. Jakmile spatřil něco povědomého, hned se o tom zmiňoval všem okolostojícím. Na
celé kolo volal,"Koukééj, tatínku, tam sou ablíčkáá! Koupíme ablíčka? Máš kounky, koupíme ablííčka!" Korunky sice máme,
jenomže jablíčka doma také. Tohle kupovat nebudeme.
Po nákupu následoval přesun na náměstí, kde jsme měli počkat na Danu a Marťu. Sotva byl Vojtík sesazen z
autosedačky, vyběhl na chodník a mával na naše auto. Okolostojící zaujal hlavně svým voláním, to jak se s autem
loučil,"Ahóój, autíčkóó, ahóój!" Jaká je to radost, když se pak k autu vrátíme, vítá ho s naprosto stejnou a neskrývanou
radostí. Víte, že já dělal to samé? To když jsme auto před pěti lety zakoupili na leasing a já pokaždé v duchu jásal, že jsem
ho nalezl na svém místě. To jako, že ho někdo neukradl ;-)
Následuje malý komentář k dnešním fotkám - na první řádí děti, coby vesmírní agenti s plazmatickými zbraněmi. Kdepak,
jenom se nebojte. Jedná se o relativně neškodné pistole na vytlačování kartuší se silikonovým tmelem. Právě pomocí něho já
tou dobou opravoval těsnění sudu s pískovou filtrací. To víte, nové čerpadlo tlačí seč může a víko sudu nevydrželo. Proto jsem
lepené plochy zdrsnil šmilgrpapírem a aplikoval novou vrstvu tmelu. Snad už nic nebude téct.
Martinka si poslední dny náležitě užívá tatínka. Co chvíli žadoní,"Tatínku, vezmeš mě do náručí jako Vojtíška?" Hned se
mi vrhá kolem krku. Kdo by odolal, viďte? Okamžitě mám Marťu zavěšenou ručkama kolem krku. Pak jí povídám,"Tak Káčo,
drž se čerta pevně, já tě nedržím!" Pustím Marťu a ona volá,"Tatínku, držím se tě jako klíště. Jsem taková přisátá a opravdu se
tě nepustím!" Nepustí se. Jenomže ze strachu, neboť se neodváží skočit z metrové výšky ;-)
Na druhé fotce je vyobrazena naše dnešní večeře. Právě griluji masíčko zakoupené v masně Plusu. Ty dva kousky vlevo
se nazývají,"Novákovo žebírko:" a ten jeden vlevo pro změnu,"Novákova krkovička." Jedná se o kousky naložené na grilování již
v obchodě. Ta krkovička je přece jenom měkčí, ale pochutnali jsme si na všem. Cítíte i Vy tu vůni? Škoda, Internet ještě není
tak dokonalý.
Závěrem mi dovolte jeden špek - včera jsem Daně referoval o jedné události,"Tak si představ, v Krkonoších napadly čtyři
metry nového sněhu. V televizních novinách ukazovali, jak jej odklízejí sněhovými frézami!" Dana mi na podobné informace ani
náhodou neskočila,"To není možný, určitě se jedná o závěje z uplynulé zimy!" Samozřejmě, jenomže mým okem sledovala
událost i ruská televize. Přitom se jednalo o první největší mediální kachnu za posledních sto let ;-) Ke zhlédnutí ZDE.
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
25.5.2005
26.5.2005
27.5.2005
28.5.2005
29.5.2005
30.5.2005
31.5.2005
1.6.2005
2.6.2005
3.6.2005
- 
24.5.2007
