 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
 4.6.2005
Vojtíšek je malý pracant...Dnešní zamračené a propršené počasí nás neodradilo od návštěvy poobědního Dne dětí na místním hřišti. Dana nešla,
neboť Vojtík tou dobou právě spinkal. Kdybychom ho nenechali vyspat, večer by byl značně protivný.
Po příchodu na hřiště nás uvítalo velké množstvím dětí a hlavně soutěží. Marťa se zaregistrovala, vyfasovala kartičku se
stanovištěmi a pak je všechny obešla. Soutěžila jak se dalo a zvládla vše téměř dokonale. Téměř, neboť míč do sítě nevhodila.
Dokonce si poradila i s velkou koloběžkou a slalomem mezi kuželkami. Ani náhodou se přitom neodrážela jednou nožkou
vestoje, klidně se usadila na sedátko a oběma nohama drandila jak na odstrkovadle. Po vyspinkání se k nám přidal i Vojtík.
Ten však nesoutěžil. Radostně běhal za ostatními dětmi. Ze hřiště nás vyhnal až souvislý déšť. A to jsme se přes dvacet
minut skrývaly pod stříškou, jak vidíte na fotce. Jenomže Vojtu to brzo přestalo bavit a běhal do deště :-(
Vojtíšek je ohromný pracant. Alespoň co se domácích prací týče. Co chvíli popadne na chodbě mop a pak s ním leští
celou kuchyňskou dlažbu. Přitom vykládá,"Pacuju maminko, pacuju tadý!" Když dnes Dana luxovala byt, Vojtíšek jí ke konci
uzmul hadici od centrálního vysavače a už luxoval sám. Také prý pracoval. I když se někdy spokojí s takovým malým
kuchyňským vysavačem na akumulátor. Snad ho to s léty nepřejde. Příliš v to nedoufám ;-)
Vojtíšek se stále více zdokonaluje v chození na nočníček. Dnes si sám několikrát řekl,"Tatínku, maminko, a záchod!" My
ho však přesvědčovali,"Ale Vojtíšku, lepší když půjdeš na nočník!" "Jóó, nočníčku, jóó!", ozval se Vojtík. Hned se vzorně
vyčůral. Po Večerníčku také žadonil a já ho promptně na nočník posadil. V tu chvíli mě cosi zaujalo v televizi a tak jsem se
otočil. Ze snění jsem byl probrán až Vojtíkovým hlasitým voláním,"Koukéj tatínku, tady mám fůůj, mrdí to!" Kdepak, když je to
do nočníčku, tak je Vojtík moc hodný kluk. Pokud se však vykaká do plínky, tak je to fůj ;-)
Naše nová filtrace k bazénu funguje naprosto dokonale. Jenom do včerejška mírně podtékalo víko pískového filtru, což
způsobovalo vlhnutí země kolem sudu. Vše se zlepšilo řádným zdrsněním styčných ploch a použitím silikonového tmelu.
Přece jenom je sud namáhán tlakem necelých dvou atmosfér. Už to neteče. Bohužel, všechno zlé je k něčemu dobré. Abyste
tomu rozumněli - vodu tlačí čerpadlo nahoru do kolektoru slabší hadicí a zvrchu do filtru pak voda stéká silnější hadicí. Přitom
se tam tvoří vzduchové bubliny, které proud tlačí do filtru. Z filtru zákonitě mizí voda. A to je špatné, neboť se příliš víří písek.
Špatně těsnícím víkem ten vzduch krásně unikal. Už mám řešení - do víka přijde malá hadička, jejíž druhý konec zaústím do
výtokové hadice z filtru. A je to, vzduch se krásně odfoukne a ten malý obtok nebude na závadu :-)
Verze pro tisk...
 5.6.2005
Odkud pochází Vojtíškovy zadřené třísky ?...Ráno se k nám Vojtíšek na chvíli nakvartýroval do postele. Dlouho v ní však nepobyl. Za chvíli už nás tahal z
postele,"Miminko, stávat. Tady máš, obíkej!" Na ta slova jí donesl i oblečení. Dana však Vojtíška upozornila,"Vojtíku, vstávat
bude tatínek, ano? Zatím se svlékni a doběhni se vyčůrat!" Vojtíšek to vzal doslova, neboť ze sebe během chvilky stáhl
komplet celé pyžamko. Šikovnej kluk. Však se závěrem neopomněl pochválit,"Koukééj, hodnéj kuk!" :o)
Jak jste již jistě postřehli, v posledních dnech jsem vyrobil na nové čerpadlo bazénové filtrace velkou dřevěnou bednu. Ta
zajímá především Vojtíška a neustále na ni sahá. Přitom se s největší pravděpodobností jedná o zdroj několika třísek ve
Vojtíškových ručkách(Hned zítra musím pomocí vrtačky a šmilgrpapírového kotouče fošny do hladka obrousit).
Nejhorší je, že si ty třísky nemíní Vojtíšek nechat vytáhnout. Odpoledne dokonce po jedné takové tahací akci povídal,"Podívej
taťkó, tady mám díůů!" Jakoupak díru? No, maličkou ano. Však si Vojtíšek stěžoval během pojídání jahůdek s cukrem,"Pálíí
tóó, tady dííáá!" Aby ne, jahody jsou kyselé a šťáva do rány jistě pálí. Jo, a ty jahody přivezl děda s babičkami. Všichni se na
nás přijeli odpoledne podívat.
Po odjezdu návštěvy se Martinka vydala ven s balónkem, nafouknutým vzduchem. Nemohla stále pochopit, proč balónek
naplněný vzduchem nelétá,"Tatínku, když ale běžím, tak ten balónek za mnou jakoby letí. Já ho přivážu na kolo a pojedu
hodně rychle. On pak poletí!" Jak celá vědecká akce dopadla, můžete posoudit na druhé fotce. Martinku výsledky mírně
řečeno zklamaly,"Von ten balónek nechce lítat, je pěkně zlobivej!" :o)
Před večeří měly jít děti uklízet hračky na své místo. Martinka se pokaždé brání,"Já to nemusím uklízet, já sem nic
nevytahala!" V případě plastových kostek měla náhodou pravdu. Já ji však požádal,"Martinko, mohla by jsi nám i přesto
pomoci? Prosím!" Martinka se hned zapojila do úklidu. Ovšem po svém. Z police vytáhla tři kelímky od cukrové vaty, do nichž
pečlivě naskládala kostky. Ty pak přesypávala do velkého kbelíku. Proč to dělat jednoduše, že? Minule pro změnu kostky
skládala do kufru odstrkovadla a pak přesypávala. Hlavně, že se baví ;-)
Po uložení do postýlek čtu dětem pohádky z knížky. Jenomže Vojtík neustále vyrušuje svým křikem,"Taťkó, dívééj tam je
slepice, slepice, slepice!" Tak jsem Vojtíka včera vzal k Martince po postele. Což o to, líbilo se mu tam a nevyrušoval.
Jenomže se pak nechtěl nechat odvelet na svoji. Neustále se k Martince vracel. Dana mi proto dnes navrhla,"Víš, co? Zkus
vzít pro změnu Martinku k Vojtíškovi!" A víte, že to pomohlo? Jenomže Vojtíšek využil domácí půdy a zase vyrušoval. Lump
jeden. Kdo má v takovém hluku číst? ;-)
Verze pro tisk...
 6.6.2005
Kam se schovala ta myš ?...Z práce se mi zadařilo přijet v naprosto nevídaném okamžiku. Dana právě kráčela s Vojtíkem po boku, pro Martinku do
školky. Sotva Vojtíšek zahlédl auto, tvářička se mu nadšeně rozzářila a už to mastil za mnou. Kdepak zůstala maminka. Tak
jsem Vojtíška posadil na sedadlo spolujezdce a Dana musela do školky dokráčet sama. Vojtíšek si mezitím užíval tu jízdu
dobrých padesát metrů až k domu. Celou cestu vykládal,"Jedů autém, jó moje autó to jéé!" Jedinečná příležitost, jak se svézt
bez autosedačky. Jinak jsou děti naučené, pěkně se připásat :-)
Po příjezdu do stodoly jsem Vojtíška vysadil za auta. Ten si mezitím našel jinou zábavu - u vchodových dveří ležel nějaký
přiskřípnutý brouk. Vojtíšek ukazoval,"Jéjéé, bouček tady jé!" Než jsem mu v tom stačil zabránit, šlápl na broučka a otočil se
na něm podpadkem. Tedy, hned jsem ho vypucoval. Kam na to ty děti chodí? Martinka se pro změnu před dnešním mytím v
koupelně, mazlila s jednou svinkou lezoucí po zemi, tedy jak my říkáme sviňuchou. Přitom se bojí pavouků. Mě tedy pokaždé
připadala svinka odpornější než pavouk. Alespoň v dětství ;-)
Ke svačince si Vojtíšek spolu s Martinkou sdlábl zbylé jahody, dovezené včera babičkou. Martinka se hned
hlásila,"Maminko, dáš mě tady ty jahody a taky cukříček?" Vojtík, aby nezůstal pozadu, už už křičel,"Taky počebuju
cukšíček, Taky dotanu cukšíček!" Sotva ho dostal, popadl jahůdku. Jenomže co to? Prstíček ho štípal - Vojtíšek před tím
spadl venku a maličko se poranil. Jahůdka ho štípala a Vojtíšek si stěžoval,"Dívej, tady mám díu, tady v prtíčku!" Pro Vojtíška
je totiž každé zranění díra. V podstatě to tak je, že? ;-)
Na první dnešní fotce mi Vojtíšek pomáhá nalévat benzín do sekačky. Já ji pak nastartoval a přežehlil všechen travní
porost. Na druhé fotce uklízím hračky. Vojtíšek nechtěl a tak jsem ho uklidil také. Celkem se mu to zamlouvalo, nemyslíte?
Nastal čas večerního spinkání. Dana mi již před Večerníčkem kladla na srdce,"Děti si vezmi do koupelny hned po
Večerníčku, v žádném případě se nechoďte mýt až po Datlovi Woodym. Vojtíšek dnes po obědě spinkal pouhých dvacet
minut, bude jistě unaven!" To byl, jenomže před večeří. Jak ji Dana vařila, co chvíli brala znaveného Vojtíka do náručí. Ten jí
povídal,"Maminkó, pinkat budů!" Jenomže při celé mycí proceduře v koupelně si Vojtíšek doslova dobil baterky.
Oživl naprosto neskutečným stylem. Skákal v posteli a výskal,"Nebudu pinkat, stávat budu!" Já uložil Vojtíka a sedl k počítači.
Co myslíte, že se mi za chvíli ozvalo za zády? Přece Vojtík,"Koukéj, tady je tatínek!" Posléze se pustil do zkoumání zásuvky
centrálního vysávání. Otevřel víčko a do díry strkal prstíček,"Hihihi, není tady myšká, není myš. Sovala se myš, hihihi!"
Zábava? Přejde! Stačilo ukázat prstem a zavelet,"Kde máš Vojtíšku spinkat?" Dotčený ukázal na svoji postel a prohlásil,"Tadý
pinkát!" Na ta slova vyskočil na postel a přikryl se až po bradu. Jenomže za večer se to celé vystoupení opakovalo nejméně
desetkrát. Ufff, po těžkém pracovním dni je to náročné ;-)
Verze pro tisk...
 7.6.2005
Chudáci dinosauři...Navečer k nám přišel za dětmi sousedovic Péťa. Hned se všichni pustili do společných her. Já zatím mohl nerušeně
venku svářet držáky na samozavlažovací květináče s pelargoniemi. Ještě, že tak. Musel bych děti hlídat, aby se náhodou
nedívaly do svařovacího oblouku, či se nespálily o čerstvý svár. Tak, dílo se zadařilo a pelargonie visí kolem vchodových dveří
:-)
Jistě Vám není divné, že jsme dnes děti nehnali ven. Psa by tam nevyhnal. Teploměr nepřelezl jedenáct nad nulou. Brrr.
A to jsme se ještě před týdnem koupali v bazénu. Však jsem Daně povídal,"Neměli bychom raději do bazénu naházet prázdné
PET lahve?" Dana se zasmála,"To aby ho náhodou neroztrhal mráz?" Byl to jen vtip, ale Martinka se i přesto zamračila,"Ale
tatínku, teď přece nebude mrznout. Mrzlo v době ledový, to sme viděli na DýVýDýčku. Doba ledová byla přece jenom jedna a
tenkrát umřeli všichni dinosauři. Některý umřeli v lese, některý na louce a některý v zoologický zahradě!" Sotva Marťa
dokončila větu, mohla spatřit tatínka s maminkou, jak se válí smíchy po podlaze. Ojojoj, to Vám byl zase jednou pořádný
zápich ;-)
V souvislosti s mrazem jsme Martinku potrápili ještě jednou věcí - měli jsme vážné obavy o stav Vltavy, aby náhodou v
pátek nezamrzla. To by pak jistě nejezdily parníky. Kdepak, nic takového nehrozí ;-) Vy nevíte, co se bude dít v pátek? Mno,
možná nás potkáte kdesi v Praze. Jedeme na školkový výlet vlakem. Do ZOO. Martinka je vyloženě natěšená. Však se ráno
probudí, otevře očka a hned hlásí,"Maminko, za tři dny pojedeme na ten výlet, že jó?" Má to dobře spočítané. Martinka vůbec
dokáže bez problémů na prstíčkách napočítat do deseti a prstíčky ukázat číslo. Bez prstíků napočítá i do třiceti, jak mi před
nedávnem ukázala před koupáním.
Dětičky se navečer spolu s Péťou přesunuly k počítači. Péťa hledal cosi na Internetu a pak střílel slepice. Děti mu přitom
asistovaly. Když Péťa odešel, počítače se zmocnil Vojtík, respektive myši. Když jsem na něho nakoukl, Vojtík právě "mastil"
slepice Winter edition, tedy zimní. Nestřílel, pouze pohyboval myší nalevo a napravo. Jak sami vidíte na první fotce. Hru si z
plochy sám spustil. Kdyby jednou, hned dvanáctkrát. Sám to nedovedu ;-) Vojtíškova počítačová aktivita mě jenom utvrzuje v
jedné nutnosti - musím dětem vytvořit jejich vlastní uživatelské účty, což není ve WIN XP žádným problémem. Přece jenom mi
dnes Vojtík nepěkně zamíchal ikonami na ploše. Některé programy přitom disponují ostrými daty. Nene, s tím musím něco
provést ;-)
Dana řešila poslední dny velikou záhadu. Zasadila totiž do pískovcového korýtka na dvorku kytičky. Jenomže nějaké
zvířátko kytičky vyhrabalo. My si bláhově mysleli, že kočka. Ani aplikace na fotce vyobrazeného odpuzovače ono zvířátko od
akce neodradila. Zase je to vyhrabané. Že by ten náš ježek vylezl do výšky dvaceti centimetrů? Asi ano, vždyť je na to velký
dost. V tom případě je nám jasné, proč na něj nefunguje odpuzovač koček a psů :o)
Verze pro tisk...
 8.6.2005
Do výletu zbývají už jenom dva dny...Dana si jela odpoledne odpočinout od dětí a probrat nějaké nezbytnosti s bývalým kolegou z práce. Zatímco já s
Vojtíškem kráčel směrem školka pro Marťu, Dana odjela autobusem směr Velké město. Vojtík nechtěl
pochodovat a neustále někoho hledal,"Tatínku, depak je maminka?"
Odchodu do školky předcházelo menší Vojtíkovo vystoupení. Oblečen a obut vykoukl na dvorek. Tvářička se mu
rozjasnila, skákal deset centimetrů nad beton a prstíčkem vzrušeně ukazoval,"Jéjéjé, tam je autó naše. Taťkó, jedeme autem
školky? Jedu autem, nasedám!" Vojtíšek se moc rád vozí autem, to ano. Ale jet těch pár metrů pro Martinku do školky?
Kdepak, to by byla pěkná zhůvěřilost. Žádný takový, Vojtíšek poběží hezky po svých ;-)
Ve školce jsem zastihl Martinku, velice zabranou do hry se svojí kamarádkou. Jako bychom byli vzduch, Marťa ani
nevzhlédla směrem k nám. Až za hodně dlouhou dobu se na nás podívala,"Ahoj taťko, já si to tady ještě dohraju a půjdu!" No,
z původní chvilky se vyklubala čtvrthodina. Paní učitelka mi zatím sdělovala,"Tak ten vlak skutečně namá možnost převozu
větších zavazadel!" Abyste byli v obraze - v pátek jedeme na velký školkový výlet do Pražské ZOO. Hlavní přesun máme
naplanovaný rychlíkem. No a právě náš původně zamýšlený velký sporťák pro Vojtíška budeme muset nechat doma. Sice je
skládací, ale přece nemůžeme zatarasit chodbičku ve vlaku více jak z půlky. Nikam jinam bychom kočár stejně nedostali.
Nedá se nic dělat, celý den musíme odjezdit s golfkami. Však ono toho ježdění moc nebude a Vojtíšek jistě poběží kousek i
po svých.
Po příchodu ze školky jsem se jasně rozhodl - ven nepůjdeme. Vždyť po ránu nechutně pršelo(Zrovna na
Medarda) a teploměr se držel pouhých několik stupňů nad bodem mrazu. Jak jsme se mohli před týdnem koupat?
Neuvěřitelné :-(
Vojtíšek se během hraní si s Martinkou rozezpíval,"Žížalu žížalu pomalu, chytila!" Jistě znáte tuto populární skladbu v
interpretaci Dády Patrasové. Vojtíšek umí i jiné písníčky. Zpívá je bez cizí pomoci. Například,"Pší pší, jen se leje, kam koníčky
pojedeme, na luka zakuká!" :o)
Tak, před chvílí jsem stahoval poštu do počítače a antivirák Awast zachytil pět infikovaných mailů s novým virem
Win32:Mytob-EZ. Virové přílohy jsou již naštěstí smazány. Také se Vám něco podobného stěhuje do počítače?
:-(
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
10.6.2005 1:03:27 Martina
Radku, kazdy vlak ma zavazadlovy vuz... Na nadrazi jim das zavazadlo, oni ho tam daji a pak ho zpet na perone ti predaji... teda osobaky ho asi nemaj, ale vy prece pojedete rychlikem! Zjisti si to. Ja to vyuzivam skoro pokazde... aspon se nemusim v kupe smykat z kuframa...Jinak vsechny zdravim a preju krasny vylet. |
11.6.2005 12:32:48 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Ahoj Martino, ale tenhle rychlík opravdu nedisponuje zavazadlovým vozem. Viz řazení vagónů ;-) | |
 9.6.2005
Není vydra, jako vydva... ;-)Sotva dnes po ránu otevřela Martinka očka, hned vykřikla,"Ještě jeden den a jedeme na výlet!" Přesně tak, jenomže jak
se zdá, Martinka přemýšlí o výletu do Prahy i během spánku. Jak jinak si vysvětlit její pohotovost? Na zítřejší výlet jsme
opravdu natěšeni. Dana balila věci s sebou a na nic nezapomněla. Jsme připraveni i na eventualitu deště. Snad už se počasí
konečně umoudří.
V dopoledních hodinách se Dana potřebovala podívat na internet - dohledat nějaké odjezdy vlaků a autobusů v Praze.
Sotva zapnula počítač, už u ní stál Vojtíšek a se zamračeným výrazem ve tvářičce se ji snažil vystrnadit ze židle,"Todle je
tatínka počítač!" Kdepak, to je rodinný počítač. Jenomže tatínek na něm každý večer píše článek na eMartinku. Dana se však
nedala a počala komunikovat s naší kamarádkou žijící v USA, přes ICQ. Vojtíšek skákal kolem ní a křičel cosi o tom, že chce
pustit střílecí slepice. Jo jo, Vojtíšek se brzy stane pravidelným uživatelem tohoto stroje ;-)
Dana zasedla po večeři znovu k počítači a zkoumala na Internetu stránky pražské ZOO. Přesně v ta místa zítra jedeme. Jak vidíte na fotce, děti si s velkým zájmem prohlížely fotky
jednotlivých zvířátek. Martinka téměř všechny poznala. V jednom okamžiku radostně vykřikla,"Maminkó, tady je vydra přece!"
Vojtíšek opakoval,"To je vydva, to je vydva!" Vojtíškova interpretace mi připomněla jeden vydařený vtip - Pepíček přijde
do Zverimexu. Prodaavč se ho ptá,"Copak by jsi chtěl, Pepíčku?" Pepíček odpoví,"Vydvu!" Prodavač mu tedy prodá vydru.
Pepíček popadne vydru a jde s ní na tramvaj. Ve voze pak k Pepíčkovi přikráčí dva policisté a ptají se ho,"Copak to tady
smrdí?" Pepíček pohotově odpoví,"Vydva!" :o)
Vojtíšek mi předvedl svoji znalost ještě na jedné věci - malé plastové želvičce na natahování. Želva pak jede jako na
pérko. Doslova ;-) Vojtík želvu zvedl ze země a vysvětloval mi tajemství jejího pohonu,"Tatínku, to není batejky, to má kíček!"
Aha, teď už to ví i tatínek ;-)
Zítra nás čeká náročný den a tak se večerní článek poněkud zminimalizuje. Já totiž musím dojet vlakem zpátky až do
Velkého města a tam vyzvednout auto. Poté pojedu sám za zbytkem rodiny do Hradce, k babičce a
dědovi(Dana vystoupí s dětmi po cestě, aby se nemuseli trmácet takovou dálku tam a zpět). Do cíle cesty bych
měl dorazit něco kolem osmé hodiny. Jenom se nebojte, fotek bude dost pro všechny ;-)
P.S.: hodiny ukazují 21:15 a Vojtík ještě zdaleka nespí. Že by předcestovní horečka? Rozhodně se v posteli muchluje s
Martinčinou opicí Ranga Tanga a je náramně čilý. A to má po ránu vstávat kolem páté hodiny.
Verze pro tisk...
 10.6.2005
Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme...Právě se Vám hlásím z domova, těsně po návratu z vlakového výletu do Prahy. Žádné ze školkových dětí se nikam nezatoulalo a všem se ZOO v Troji moc líbilo. I počasí nám přálo. Cestou zpátky Dana vystoupila spolu s rodinou v Pardubicích, aby pak mohla dojet vlakem do Hradce, k babičce a dědovi. Na fotce je vidíte při loučení. Fotka je stará asi tak hodinku a půl. Já musel domů, na nádraží pro auto. Ještě naložím věcičky na víkend a frčím zpět, směr Hradec.
Výlet se vydařil, jenom kdyby nám ho nezkalil celkem děsivý zážitek z Hlavního nádraží v Praze. Stalo se to přímo na peróně. Těsně před pátou hodinou najednou nedaleko nás upadl muž, zřejmě v nějakém záchvatu a rozbil si hlavu o beton. Navíc se svíjel v křečích. Začala mu téct krev a Dana se honem snažila zabránit dětem, aby se na tu velkou kaluž krve nedívaly. Brrr. Na pomoc přispěchalo několik lidí a než se se s námi rychlík rozjel, už přijížděla sanitka. Celkem dlouho jsme s Danou rozdýchávali celou událost.
Verze pro tisk...
11.6.2005
Znáte šnečí závody ?...Včerejší školkový výlet dopadl na výbornou, o čemž nás utvrdilo dnešní ošklivé počasí. Jako bychom měli včerejší občasné sluníčko objednané. Jenom nás chození po Praze a cestování náležitě unavilo. Vojtíšek prospal celou noc naprosto v klídku a dle babiččiných slov se otáčel v posteli pouze jednou. Že by zaúřadovala únava?
Zato holky se hned po ránu předvedly. Řádily ostošest. Neteřinka Danielka navíc co chvíli křičela kvůli každé blbosti. To víte, Martinka ji občas trápila. Nejenom Martinka. Brečící Daninka přiběhla za babičkou do kuchyně,"Babí, vona mě Petruška zlobí. Říká že sem nepřítel a já sem přitom holčičkáá!" No to je neštěstí. Hned jsme se Danou zasmáli.
Dopoledne propršelo a nikomu se nechtělo ven. Nejstarší neteřinka Petruška se vyloženě nudila,"Co mám dělat, babičko? Když sme si vyhráli se všema hračkama a už nás žádný nebavěj?" Před obědem naštěstí přestalo pršet a tak začala Petra lákat Martinku ven,"Martinko, já ti řeknu plán na odpoledne. Až se naobědváme, tak půjdeme ven. Po dešti všude vylezli šnečci a tak budeme dělat co? No přece nasbíráme šneky a budeme pořádat veliký šnečí závody!" Minule se tu konalo něco podobného. Holky namalovaly křídami šnečí závodní rychlodráhu na beton a připravily šneky do startovacích boxů. Pak už jen zazněl výstřel z pistole a šneci vyrazili. I přes mohutné povzbuzování neutíkali. Ale za půl hodiny bylo rozhodnuto - Martinčin zdolal dráhu neuvěřitelných pěti centimetrů. Pétin byl diskvalifikován, neboť zběhl ze závodní dráhy. Vítěz je tedy jasný, že? ;-)
V rubrice doma jsem pro Vás připravil krátkou reportáž ze včerejšího výletu. Klikněte si ZDE. Zítra doufám připravím fotky do fotoalba, abyste se i Vy mohli pokochat čerstvými záběry z hlavního města ;-)
Verze pro tisk...
 12.6.2005
Vojtíšek předvádí kaskadérské kousky...Uff, konečně si po náročném víkendu mohu zasednout k počítači a maličko zarelaxovat. Náš návrat od babičky a dědy
proběhl celkem bez problémů, jenom Martinka usnula těsně před koncem cesty. Ona se pak velice špatně budí. Projevuje se
jako miminko. Brečí, že jí je zima a chce z auta odnést v náručí. Dnes se celé vystoupení zminimalizovalo na ten odnos do
chodby ;-)
Myslím, že si oddechla i babička. Kromě vaření pro takovou hordu lidí si musela vyslechnout i občasné vztekání se dětí a
nějaké rvačky. Ono to jinak nejde. Abych uvedl příklad - Martinka žadoní,"Dědó, pustíš mě počítač a Klubíčko?" Děda nelení a
za chvíli už na monitoru září oblíbená hra. Jenomže o jednu myš svádějí zápas tři holky a jeden Vojtíšek. Každý by chtěl hrát.
Já už dědovi povídal,"Chtělo by to čtyři myši k jednomu počítači. Pak by s nehádali!" Děda však prohlásil,"No, nevím. To by
bylo zmatku, kdyby se jedno ukazovátko myši ovládalo ze čtyřech míst!" :-)
Nejstarší neteřinka Petruška po ránu školila Martinku. Povídala jí,"Martinko, já ti budu povídat slova a ty před každý
přidáš slůvko Ču!" Martinka pokývala hlavičkou a pilně plnila úkoly,"Čužidlička, čustoleček!" Petruška
pokračovala,"Na stolečku je talířek a v talířku leží ráček. Doplň slovo ráček!" Doplňte si sami dle libosti. Jenomže chudák
Martinka stále nemohla pochopit význam nově vzniknuvšího slova. Tady vidíte, čím se baví osmileté slečny. Jenomže my
nebyli jinačí ;-)
Těsně před odjezdem k hradecké babičce se Vojtíšek chtěl projet na Daninčiným kole bez postranních stabilizačních
koleček. Tak jsem ho usadil do sedla a následovala spanilá jízda. Přitom jsem Vojtíka samozřejmě držel pod sedlem. Vojtík
šlapal a řídil naprosto s přehledem. On se vyloženě chce naučit jezdit na velkém kole. Již včera nás v tom přesvědčoval.
Neustále vodil kolo kolem záhonků a co chvíli na něj nasedal. Sám, bez cizí pomoci. Jeho výkon se chvílemi zdál být hoden
kaskadéra. Vojtíšek totiž na kolo nasedl a odstrčil se. Co následovalo? Lehko domyslet - Vojtík zapadl i s kolem do jahod.
Jenomže se hned zvedal a s kolem vyloženě zápasil,"To nejdé, to nejdééé, taťkó, to nejdé, uff!" Zdá se mi, že neuplyne
mnoho času a Vojtíšek bude drandit na kole i bez postranních koleček :o)
Fotky z pátečního výletu do pražské ZOO se objeví ve fotoalbu později. Přece jenom je nestíhám připravit ;-)
Verze pro tisk...
 13.6.2005
Fotky z pátečního výletu jsou tůů...Vojtíšek o sobě neustále mluví jako o holčičce. Posuďte sami. Před večeří za mnou přiběhl na zahrádku. Hned chtěl
odkrýt pískoviště. Já však byl proti, ale Vojta přesto sáhl pod plachtu a vytáhl houpačku,"Jůů houpačka, Taťkó houpačku tam
budu houpat, budem houpat houpy koupy!" Tak jsem Vojtíka vysadil na houpačku a řádně ho rozhoupl. Vojtík chtěl
ještě,"Chtěla houpat jetě!" Vidíte? Jako holčička. Po večeři hlásil,"Mamí, zhamala okuku!" Před chvílí chtěl přikrýt
peřinkou,"Taťkó, chtěla pikrejt!" Však on to jednou pochopí. I když se ho snažíme opravovat, vede stále svou :o)
Martinka dojedla večeři - rizoto a hned žadonila,"Tatínku, já jsem hezky jedla. Já bysem chtěla nějakej mls. Podáš mi
košík se sladkostma?" Já však Marťu zkoušel,"Řekni mi co chceš a já ti to podám!" Martinka se jenom tak nedala,"Tatínku,
když mě to nesundáš a nedáš na stůl, tak nevím co tam v tom košíku je, když sem to neviděla dlouho!" Jak to? Vždyť se v
košíku přehrabovala minulý týden ;-)
Sotva jsem děti uložil do postýlek a přečetl jim pohádku, odběhl jsem si na záchod. Jak se tak vracím, Dana mi
povídá,"Vojtíšek dnes ještě nekakal. Dals mu plínku Pampers, nebo Helen Harper?" Já na to,"Pampersku!" Ta je bezesporu
lepší. Aha, už mi to došlo,"Tak si myslíš, že se Vojtík díky té plínce pokaká?" Dana přikývla. Já nakoukl do pokojíčku a co
nevidím - Vojtík leží na peřině a ukazuje na prdelku,"Tam mám, taťkó!" Hned se ho ptám,"Copak tam máš v plínce?" Na to se
Votík zamračí a sděluje mi,"Tady mám fůůůj, smdí to, páchne to, hambá to je!" Aby ne, takový puch. Hned jsem běžel Vojtíka
přebalit do čisté a hlavně nesmradlavé plínky. Ta použitá letěla ze vchodových dveří až k popelnici. Vojtík přitom radostně
vykřikl,"Tam jé bombá!" Jasně, plínku s bobanem nazývám bombou. Dalo by se to jistojistě používat coby
biologická a přitom ekologická zbraň ;-)
Dana odjela odpoledne spolu s dětmi ke kamarádce a tak jsme se v klidu mohl věnovat dokončení bedny na čerpadlo
pískové filtrace bazénu. Zbývalo vybrousit povrch víka, z něhož si Vojtíšek vrazil do ručiček pár třísek. Následné natírání dřeva
Lazurolem je bez Vojtíkovy asistence přece jenom bezpečnější. I když toho lumpa hlídám, stejně na něco natřeného sáhne.
Pak mi ukazuje ručky od barvy a stěžuje si,"Taťkó, umééjt!" Ono to není zase tak jednoduché, v takovém případě musíme
použít ředidlo ;-)
Ve fotoalbu můžete nalézt nové fotky z pátečního výletu do pražské ZOO. Kliknětě si SEM.
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
14.6.2005 7:49:15 Věra
Vojtíška česem přejde říkat si jako holčička.Měli jsme ten samý problém.Máme o tři roky starší dcerku a syn měl tendenci mluvit stejně jako ona.Bylo to roztomilé a kolem třetího roku bylo vše jak má být.Tchán byl pyšný na svého prvního vnuka a tak se na nás dost zlobil, že malého tak necháváme mluvit.Ale na co nějaké hubování, šlo to i bez toho a teď se nad tím jen pousmějeme.
Jinak zdravím celou rodinku a přeji krásný a slunečný den. |
14.6.2005 7:54:15 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Díky, však on se Vojtík jednou naučí, že je kluk. Máte pravdu, prozatím je to roztomilé :-) | |
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
4.6.2005
5.6.2005
6.6.2005
7.6.2005
8.6.2005
9.6.2005
10.6.2005
12.6.2005
13.6.2005
- 
24.5.2007
