 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5
 4.8.2005
Vememe pejličkou ?...Dnes mi na poštu přišel doporučený dopis. Jelikož máme s Danou vystavené průkazky zmocněnce, Dana vyzvedla dopis
přímo na poště. Jednalo se o poslední instrukce z cestovky. Takže už víme, kdy přesně odlétáme za týden v neděli do
Bulharska. Letíme se společností Bulgarian Air Charter, takže žádný IL-62 ČSA jako přes jedenácti lety se
nekoná. I když, uvidíme ;-)
Po ránu jsem se dožil celkem velkého překvapení. Odcházím do práce, balím všechny věci do kufru a následně nasedám
do auta. Otáčím klíčkem v zapalování a jediné co se ozve je jasný zvuk,"Klap!" Klaplo relé a startér se ani nepohnul. Jasné to
znamení totálně vybitého akumulátoru. A že se mi včera zdálo startování podivně pomalé. Nezbylo mi nic jiného, než zavolat
do firmy a požádat kolegu, aby pro mě přijel služebním vozem. Já pak tím samým autem zajel navečer domů.
Jak se dalo předpokládat, u našeho vozu nevypnul spínač zavazadlového prostoru a světlo následně vybilo akumulátor.
Kde je závada? Stačilo otevřít páté dveře a zabouchnout je. Závada zmizela. Jelikož nevěřím, že je vše v
pořádku, vyjmul jsem preventivně žárovku. Stejně ji v těch místech nepotřebujeme.
Navečer si to domů přïhasila Dana na kole spolu s Vojtíškem na kolosedačce. Za nimi následovala Marťa a pak nejlepší
kamarádka ze školky, spolu s maminkou. Kamarádka u nás zůstává přes noc a a zítra si holky vymění působiště. Což o to,
vykoupal jsem je bez problémů. Vojtíšek mi už ze začátku hlásil,"Deme do bublinků!" Jasně, dětičky se dnes ve třech
vykoupaly v bublinkách a ve vaně.
U Vojtíška mě pokaždé dostane jeho naprosto nepřekonatelná hláška. Jakmile si udělá nějakou bolístku na ručičkách,
hned hlásí,"Tady mám boáček. Vememe pejličkou?" Kdepak, špejličkou jsme dolovali z ručiček třísky. Jenomže Vojtíšek si
pamatuje všechno ;-)
Verze pro tisk...
 5.8.2005
Vojtíšek umí počítat do dvou...Jak již jistě víte, včerejší podvečer a noc u nás trávila Martinčina nejlepší kamarádka ze školky. Dnes si holky svoji roli
prohodily. Martinka zůstala pro změnu na noc u kamarádky. Celé akci však předcházela naše návštěva u mého bratra v
nedalekém městě.
Martinka se na návštěvu moc těšila. Teta čeká miminko a tak jsme jí vezli na zapůjčení autosedačku a nějaké nezbytné
oblečení pro nejmenší mimi. U strejdy nás přívítala největší dětská atrakce - celkem veliký, zato velice hodný pejsek. Jedná se
prozatím o štěně. Zatímco Martinka zachovávala bezpečný odstup, Vojtíšek se vrhl pejskovi - Agátě, kolem krku,"Tadý je
pejsek, malinkej!" Dana prohlásila jediné,"Nevím, jak by měl být pejsek veliký, aby se Vojtíškovi zdál velký. Asi jako tele!"
Vojtíšek to však myslí trošku jinak - dal si s největší pravděpodobností do souvislosti naše upozornění,"Vojtíšku, pejskovi
můžeš dělat jenom malá!" To jako jenom hladit. Vojtík se k pejskovi měl do chvíle, než ho pes oblízl přes
obličejíček a pak si s ním hrál divokou hru na honěnou. To víte, štěně pozná kamaráda - lidské štěně ;-) Jenom se nebojte,
Vojtík se hned oklepal a pejsek se stal jeho největším kamarádem.
Dana si večer před naším odchodem do mycí linky přesouvala do kuchyně pracovní notebook. Programuje pro firmu, seč
může. Vojtíšek ji hned komandoval,"Maminko, můžeš položit počítač tadý, tadý, jóó?"Ještě musíme vyřešit delší síťový kabel.
Takhle si Dana musí stáhnout poštu v ložnici a pak přetransportovat počítač do kuchyně ;-)
Vojtíška jsem dnes osprchoval a oblékl do pyžamka. Následně dostal na nožky pantofle - hafáky a běžel směrem na
chodbu. Tam už čekal na prášky Zymafluor - na zoubky. Dal jsem mu jeden a Vojtík se hned čílil,"Já ci dva! To
není dva, já ci dva!" Včera mu totiž Dana povolila dva, namísto dosavadního jednoho,"Vojtíšek by měl brát dva prášky!" Tak to
vidíte, Vojtíšek už umí i počítat. Až když jsem mu na ruku vyklepal dva prášky, prohlásil,"Mám dva, mňam!" :o)
Verze pro tisk...
 6.8.2005
Den bez Martinky...Noc na dnešek, a pak i celý den jsme trávili bez Martinčiny přítomnosti. Ta si užívala u kamarádky ze školky. Řeknu
Vám, doma panoval nezvyklý klid. Martinka totiž nepovídala, což je jejím běžným zvykem. Jenomže ji Vojtíšek tak nějak
zastal. Ještě jsme ho neviděli takhle ukecaného. Když se ho Dana při svačince ptala,"Tak co Vojtíšku, jsi náš čertík?",
Vojtíšek odpověděl,"Néé, nejsém. Já sem Vojtá a né četík!" Dana zkoušela další otázku,"Tak jsi Vojtíšku naše zlobidlo?"
Vojtík se zamračil a nahlas oponoval,"Néééé! Nejsém zlobidlo já! Matinka je zlobidlo, nééé Vojtáá!" To víte, Martinka se právě
nenacházela doma. Vojtíka prostě neměl v tu chvíli kdo praštit ;-)
Celé to předcházející divadlo předváděl Vojtíšek hlasově na plné pecky. On vyloženě křičí, až ušní bubínky zaléhají. Asi si
budu muset do uší narvat špunty, jež nosím běžně v práci na provoze. Jinak mi ušní lékař při pravidelné kontrole změří
znatelný úbytek sluchu ;-)
Hned po ránu se Vojtíšek namísto pořádné snídaně vrhnul na kukuřičné křupinky. Pro někoho to možná pořádná snídaně
je(Spolu s mlékem), ale já dávám přednost čerstvému rohlíčku se sýrem, či dnešnímu rybímu salátu s jogurtem.
Poslední dobou prý Vojtík chroupá křupinky pravidelně, jenomže mu před nimi Dana ohřeje mlíčko. O něm dnes nechtěl
Vojtíšek ani slyšet. Že by pil mlíčko jenom s maminkou? Proč ne ;-)
Po snídani už Vojtík stepoval u spížové skříně a ukazoval nahoru, kde se nalézají košíčky se sladkostmi,"Já ci tatí
ňákej!" Já se ho ptal,"Co je to ňákej?" Vojtík si hned věděl rady,"Nóó, ňákej bombón, ňákej kokoládu!" Už je mi to naprosto
jasné. Vám také? :o)
Vojtíšek poslední dobou používá Martinčinu fintu, s největší pravděpodobností naučenou ze školky. Když ho honím, Vojtík
provokuje a pak přede mnou zdrhá. Jakmile ho zaženu vysloveně do kouta, zavolá,"Domeček!" To samé s ním provozuje
Martinka. Slůvko domeček znamená, že je dotyčná osoba chráněna silnými zdmi a nikdo na ni nemůže. Já však
vydrapsl Vojtíka i z domečku ;-)
Verze pro tisk...
 7.8.2005
Přípravy na dovolenou...Náš odjezd na dovolenou se blíží raketovým tempem. Už za sedm dní se ocitneme letecky v Bulharsku. Dana přitom
zahlédla dnešní Televizní noviny na ČT1 a hlavně jednu zprávu o tragickém přistání letadla Tunis Air v moři. Suše
konstatovala,"Hmm, tak další letadlo havarovalo!" Minulý týden dopadli cestují Air France podstaně lépe. I přesto je cestování
letadlem nejbezpečnější.
V souvislosti s dovolenou mi Dana povídala,"Ty seš neuvěřitelně klidnej. Na to, že ještě nemáš pas a nějaké nezbytnosti.
Jsi si jistý, že nemají na pasovém přístí týden dovolenou?" Po tomto sdělení jsem značně ztuhnul. To doufám nemají. Pas
mám mít hotový sedmého, což je dneska. Takže hned zítra jedeme do města, mimo jiné pro můj pas.
Počasí se dnes neuvěřitelně předvedlo. Dokonale aprílově - zima, déšť, kroupy, sluníčko, zima a tak stále dokola.
Teploměr ukazoval před polednem jedenáct nad nulou. Hezký sedmý srpen, že? Dana připravovala nějaká trička dětem na
dovolenou a přitom konstatovala,"Ani mě to nebaví. Když vidím tu hrůzu venku, raději bych jim sbalila mikiny, bundy a jiné
teplé oblečení!" Tak hrozné to snad nebude. I když v předpovědi počasí ukazovali na Slunečném pobřeží teplotu moře 28 a
vzduchu taktéž ;-)
Vojtíšek se po vyspinkání zmocnil Martinčina miminka - Pavlínky. Svlékl Pavlínku, pak jí dloubal prstíčkem do zádíček a
snažil se ji zapnout. Přitom povídal,"Tam sou batejký! Je tam taky cédéčko a to hjaje!" Kdepak cédéčko, v útrobách hračky se
nalézá mikroprocesor s pamětí. Vojtíka následně moc baví opakovat slůvka, jenž šušu povídá,"Apáá, alalo, hihihi!" :-)
Po svačince k nám přišla teta na stříhání našich hlav. Holky nůžkama a nás s Vojtíkem strojkem. Rozdíl je pouze v
délce. Já mám vlasy na 9mm a Vojtíšek na 12. Martinka po svém ostříhání velice podivně zmizela. Šla do pokojíčku a jako by
se po ní slehla zem. Že by nový bermudský trojůhelník?Až tlumený smích ukázal, že je Marťa ve skříni. Vojtíšek hned využil
příležitosti a do skříně zaplul také, jak vidíte na fotce ;-)
Verze pro tisk...
 8.8.2005
Pavouk domací sklep česko - co je to?...Mezi dnešní hlavní události bezesporu patří získání nového evropského pasu. Tedy mého. Před měsícem jsem zadal na
městském úřadě jeho výrobu a nezklamali mě. Opravdu to funguje! Po měsící jej držím v ruce! A se strojově čitelnými zónami.
Neuvěřitelné! Konečně mohu vycestovat s rodinou do Bulharska. ;-)
Pro nový pas jsem se vydal spolu s Martinkou. Dana zatím hlídala spícího Vojtíška - usnul nám v autě, během cesty do
Velkého města. Zatímco v klidu chrupal, my se s Marťou vydali za pasem. Martinka si hned sedla na moji nohu a
zkoumala pořadový lísteček,"Tatínku, tady na tom lístečku je čtyřka. Jenomže na tom červeným displeji svítí taková divná
čtyřka. Voni to tam neuměj napsat správně, že jó?" Neumějí. Displej zobrazuje číslice poněkud jinak. Martinka
pokračovala,"Tatínku, co je to támhle u stěny za podivný červený bomby?" Já ji vysvětloval,"To jsou hasicí přístroje plněné
oxidem uhličitým. Pokud tu náhodou začne hořet, tak se pomocí těch hasičáků oheň uhasí. Stačí stříkat z tý černý trubky a
na vzduchu se tvoří sníh. To je totiž sněhovej hasičák!" Martinka hned rozvinula diskuzi,"Ahá, tak to se tím hasí oheň. Když
náhodou nestačej tadyty tři hasičáky, tak za chvíli přijedou hasiči a přivezou další. Zatím budou kropit ten oheň vodou! To sem
viděla na vlastní voči u hasičů na návštěvě!" Tuhle debatu již nevydržel vedle sedící pán a optal se,"Ta vaše dcera už chodí do
školy, že? Vy s ní totiž povídate jako s dospělým!" Musel jsem pána zklamat,"Víte, Martinka ještě chodí do školky a nějakou
dobu ještě bude!" Když my se takhle bavíme zcela normálně ;-)
Rozpovídaná Martinka mě dostala ještě jednou - po večeři. Najednou se optala,"Tatínku, jedl jsi už hlavu z nějakýho
zvířátka? To je úplně jedno z jakýho!" Musel jsem jí přisvědčit,"Ano, jedl. Z kapra a z králíčka!" Martinka pokračovala,"Ale to se
nejí!" Možná jsem ji maličko zklamal. Z takové kapří hlavy jde leccos obrat ;-)
Víte, čím se dosti dobře bavím? Sledováním přístupů na naše stránky pomocí trackeru počítadla counter.cnw.cz. Jistě se ptáte,"Co je to Tracker?" Dokáže odhalit z kterého
vyhledávače jste k nám přistoupili a jaké klíčové slovo jste zadali. Občas je to celkem zábavné, jaké slovosledy jsou
návštěvníci schopni zadat. Dnes mě pobavil jeden, hned Vám ho ukáži - ve vyhledávači Seznam, kdosi zadal vyhledat
Pavouk domací sklep česko. Skvělé, že? Jediné, co mě v takovém případě těší je, že nás Seznam zobrazil na
první stránce :-)
Verze pro tisk...
 9.8.2005
Konečně se můžeme podívat na DVD...Dnešní počasí se opět nevytáhlo a častovalo nás aprílovými žertíky. Mám na mysli zimu a déšť. Jakmile však, zcela
náhodou vykouklo sluníčko, pálilo jako v létě. Kéž by. Dle Internetu není ani v Bulharsku ideálně. Uvidíme, a na vlastní kůži
pocítíme již příští pondělí ;-) V každém případě jsem babičce sděloval,"Maximálně nás čeká náš obvyklý scénář!" Asi nejste v
obraze, následuje malé vysvětlení - jakmile jedeme s Danou na dovolenou, nastane šílené počasí. Posuďte sami. Rok 1999 -
Itálie, začátek září. Z celého týdne jsme se pouze jednou vykoupali v moři. Jinak pršelo. No a loni na Slovensku. Schválně
jsme si vybrali Rajecké Teplice a okolní termální koupaliště v půli prázdnin. Myslíte si, že jsme se v nich smočili? Ani omylem.
Naštěstí se v okolí nachází spousta jiných zajímavostí, takže se mezi přeháňkami dalo pochodovat a objevovat. Na Slovensku
se nám líbilo i přes nepřízeň počasí. Letos nám babička povídala,"Jestli nebude po letošní dovolenou hezky, tak s námi příště
nejedete, Lehcí!" Myslela to samozřejmě z legrace, ale, kdo ví? ;-))
Dana dětem popřála po vykoupání dobrou noc,"Dobrou noc, Vojtíšku!" Vojtík však zavrtěl hlavičkou se zjevnou
nepokojeností,"Maminkó, nedělej tóó, dobvou noc! Já neci spinkat!" Vojta je prostě velice rozhodný. Já ho však do postele
uložil a se zlou se potázal. Vojtíšek vstával a co chvíli vytrapoval ve dveřích do ložnice,"Taťkó, já ci pikejt nožičky!" Běžné. Po
přikrytí však vstal znovu a následně prstíčkem vzrušeně ukazoval za ložnicovou skříň,"Tam bydlej myšáci. Koukám, teď tam
nejsou!" Děsíte se? Myslíte si, že bychom za skříní v ložnici strpěli myši? Kdepak. Myš se do ložnice dostala naposledy před
zazděním dveří směrem k půdě. Jenomže sklapnutá pastička ležela za skříní několik let, než ji Vojta včera objevil a vytáhl na
světlo boží. Pastička mu byla zabavena za komentáře, k čemu že vlastně slouží. Proto ty myši :-)
Navečer opět řádně sprchlo a Dana se právě chystala s kytkou na hřbitov. Hned na nás volala,"Pojďte se honem podívat
na duhu!" Nakonec jsem běžel pouze já, spolu s digiťákem. Dětičky totiž právě sledovaly na DVD trochu strašidelný a velice
realistický, animovaný film Dinosaurus. Bylo na co koukat, neboť jsem odpoledne přivezl z opravy naši velkou televizi. Na malé
přenosné nešlo DVD pustit, neboť nemá SCART konektor. To je Vám rozdíl, koukáte-li měsíc na barevný obrázek o uhlopříčce
necelých 36cm a najednou jste postaveni před formát 63cm. Bombastické :o)
Verze pro tisk...
 10.8.2005
Vyloženě náročný den...Dnešní den mi dal pořádně zabrat. Mám na mysli hlavně tu větší a pracovní část. Vždyť jsem ve firmě strávil přes
jedenáct hodin v plném zápřahu - drátování, tahání kabelů a svařování konstrukce. Život je boj a není to vůbec jednoduché. Do
pátku mám zapojit, naprogramovat a zprovoznit odvíjedlo drátu na drátotažném stroji. Dovezli jsme ho použité z Finska a jedná
se vyloženě o moji akci. Bohužel, celé zařízení MUSÍ v pondělí jet na plný výkon. Tou dobou už budeme kdesi v Bulharsku.
Proto musí vše klapnout na jedničku. Nevím, nevím. Raději budu kontaktovat jednoho velice šikovného kolegu z firmy od
Ostravy. Aby za mě mohl zaskočit, přece jenom to má blíž ;-)
Těsně po mém návratu domů, nastal čas večeře. Martinka se chvíli předtím rozloučila s kamarádem ze školky, který byl
u nás odpoledne na návštěvě. Během večeře se Martinka rozpovídala,"Víš, von už je můj kamarád předškolák. On už půjde za
dvě besídky do školy!" Dana hned Martinku vyzkoušela,"Martinko, za kolik besídek půjdeš do školy ty?" Martinka se
zamyslela a bleskurychle vysypala z rukávu,"No, já půjdu za dvě a ještě za dvě!" Dana pokračovala,"Kolik je to dohromady?"
Marťa si věděla rady,"No, přece za čtyři besídky. Ta jedna besídka je mikulášská a ta druhá vánoční, přecé!" Hezky to má
Marťa vymyšlené viďte? Počítá roky na školkové besídky. Maličko se však přepočítala, neboť na školkové děti čeká ještě třetí
besídka ke Dni matek ;-)
Vojtíšek se dokáže velice zajímavým způsobem slovně bránit. Při večeři popadla Martinka svůj kousek masa - králičí
nožku a začala s ní ťapat po stole. To víte, že jsme ji pokárali. Jenomže se hra zalíbila Vojtíkovi,"Taťkó, děám ťap, ťap, ťap!"
Okřikli jsme ho a Vojtíšek se hned zamračil, řka,"Neděéj todlé, nemůžeš děát!" To samé večer. Měl ležet v posteli a spát. Já
vytáhl vařečku a plácl jsem rozjetého Vojtíka po prdelce. Jednalo se spíše o symbolickou ránu. Ovšem i tak se Vojtíka
vyloženě dotkla. Hned se mračil a křičel,"Neděéj todlé taťkó! Nemůžeš děát todlé!" Jedna rána však stačila a Vojtíšek již
nevystrčil nosánek zpod peřiny. Funguje to ;-)
Verze pro tisk...
 11.8.2005
Dovolená se kvapem blíží...Dnešní, další šíleně pracovní den mě naprosto vyřídil. S vypětím sil buším do klávesnice a v duchu se již vidím na písčité
pláži kdesi v Bulharsku. Už aby to bylo. Dana celý podvečer pilně balila kufry a máme již většinu věcí připravenou. Dalším
krokem je sobota - odpoledne proběhne tzv. optimalizace obsahu zavazadel. Mimo digiťáku a digitální kamery s sebou beru i
notebook. Nakonec je velice nezbytný. Na jeho disku budeme stahovat fotky ze dvou digiťáků a mimo jiné mám na počítači
naskenované plány od linek z práce. Bude-li v pondělí nejhůř(Rozjíždí se provoz po celozávodce), mohu kolegům
případně poradit. Jedná se ovšem o nejzažší variantu, ale člověk musí být připraven na všechno ;-)
Vojtíšek chodí velice pěkně na nočník. Jak již jistě víte, po celý den vegetuje bez plínky a dostává ji pouze na noc. Tuto
variantu bychom chtěli zkusit po dovolené odbourat. Jenom považte - dnes navečer chtěl Vojtíšek kakat. Úplně sám si přinesl
do pokojíčku nočník a prohlásil,"Čůat budů!" Sotva jsem mu stáhl kalhoty, usadil se na nočník a konstatoval,"Kakám, tatínku!"
Opravdu, jednalo se o bobky. Velká potřeba je bez problémů. Vojtíšek se spíše zapomene s čůráním. Jako například včera - v
ložnici se bavila u počítače Martinka spolu se svým kamarádem ze školky. Vojtíšek je pozoroval a vzápětí se i počůral. Pěkně
vestoje do bačkůrek. Sám se pak káral,"Fůůj, hambá to jé. To se neděáá!" Hlavně že ví. To chce čas :o)
Chcete doplnit komentář k fotkám? Vojtíšek se navečer ručičkama ráchal v celkem studeném venkovním bazénu. Jenom
si to představte - vylezl na bednu s čerpadlem od pískové filtrace a tak dosáhl na vysoko pověšené sítko. Následně lovil cosi z
bazénu,"Taťkó, já seju vodičků, díívééj!" Sítko mu bylo zabaveno, přece jenom není počasí na koupání. A to se má počasí
ještě zhoršit. Doufám, že ne v Bulharsku ;-)
A co druhá fotka? Martinka se právě snaží létat z náspu. Vidíte, jak se skutečně vznáší? Nejedná se o žánou
fotomontáž, nýbrž o fotku letící Martinky. Škoda jenom, že tatínek ucukl. Podepsalo se to na kvalitě snímku :o)
Verze pro tisk...
 12.8.2005
Dovolená za dveřmi :-)Tak, a jsme sbalení na cestu, jak vidíte na fotkách. Kufry jsou nadupány po vrch. Dana se dopoledne činila a doufala, že těsně po obědě zajedeme k babičce do Hradce. To je ono místo, kam pro nás v neděli přijede velká dodávka a přepraví nás do Matičky stověžaté k odbavovacímu terminálu letiště. Tedy, pustí-li k nás k němu. Na podobnou příhodu vzpomínám z doby někdy před dvěma lety. To jsem vezl na letiště babičku, dědu a dvě děti - Martinku spolu s neteřinkou Petruškou. Dovolil jsem si zastavit auto přímo pod střechou terminálu, neboť vyloženě lilo. Okamžitě za mnou přiběhl jakýsi uniformovaný maník, vybavený vysílačkou,"Tady nesmíte parkovat, to je vyhrazeno pouze pro vyhrazené dopravní firmy!" Aha, přesto jsem se nenechal odradit. V pohodě jsme vše vyložili a já si ještě vyslechl dovětek,"Jestli okamžitě neodjedete, tak zavolám policii!" Nezavolal a já stihl odjet právě včas. V žádném případě nedošlo k omezení někoho a v žádném případě k ohrožení. Jenomže tuhle podobnou situaci s taxislužbami podávali v médiích poněkud jinak. Jisté firmy mají plac před halou předplacený a hotovo. Chudáci my neznalí vesničani. Doba se holt mění ;-)
Děti se dnes večer koupaly. Dana mě upozornila,"Děti by se měly vykoupat, zítra tu bude panovat zmatek!" Aby ne, přijede neteřinka Petruška a Danielka - naše spolucestující. To bude mela. Ogrilujeme si nějaké masíčko a připravíme se na cestu. Už se moc těším, jak vypadnu z několila posledních pár vysoce náročných a vystresovaných pracovních dní. Mám na mysli instalaci, programování a ladění odvíjedla dovezeného z Finska. Akce se však nezdařila a tak jsme najeli na katastrofický scénář - vrátit vše zpět a po celých čtrnáct dní to vydržet. Pokračování příště, přesněji řečeno za dva týdny ;-)
Dětičky za mými zády pomalu usínají. Vojtíšek se zmocnil červeného blikacího světýlka na babiččino kolo a co chvíli jej pouští,"Díívej taťkó, blikám!" Vojtík po chvíli prohlásil,"Je to v čudu, nebliká to!" Baterky jsou vybité. Dětičky právě poslouchají pohádky Boženy Němcové. Martinka se po první ptala,"Tatínku, že neexistuje mluvící pták, strom se zlatýma jabkama! Že né?" Určitě ne, jenom v pohádkách ;-)
Verze pro tisk...
 13.8.2005
Za čtrnáct dní nashledanou...Dnešní aktualizace našeho webu je na delší dobu i aktualizací poslední. Jak již jistě víte, zítra odlétáme na dovolenou do Bulharska. V jednom známém letovisku si pobudeme celých čtrnáct dní. Však už předcestovní horečka vrcholí. Včera večer balila Dana spolu s babičkou kufry a dnes se k našim dětem přidaly i obě neteřinky. Naše sestava čítá čtyři dospělé na čtyři děti. Ideální poměr, že?
Vojtíšek za mnou přiběhl po probuzení do velké postele. Tulil se, i když v noci zlobil Danu. Od jedné hodiny kníkal, vrtěl se, budil a vyžadoval maminku. Dana s ním strávila zbytek noci v jedné posteli. Nevíme co ho trápilo. Možná nové rostoucí zoubky. Vojtíkovi se totiž začaly po dlouhé době prořezávat další stoličky.
Po ránu jsem vařil kávu a za tímto účelem jsem si namísto do rychlovarné konvice nalil vodu do píkacíhoho přístroje na plynový sporák. Sotva se ozvalo pískání, v obyváku se převlékající Vojtíšek začal radostně výskat,"Jéé, to dělá jako na mašincéé!" Skutečně :-)b
Martinka se před obědem ptala,"Tatínku, kde sou v tom letadle, co poletíme plavací vesty?" Babička odpověděla,"Ty jsou Martinko schované pod sedačkou!" Martinka se tvářila náramně spokojeně,"To má každej jednu, že jóó? To aby sme mohli vyplavat z letadla, když do něj začne vnikat voda, viď? Ale to ne, to bysme si rozmáchali všechny plyšáky!" To jsou starosti, viďte? Doufám že přistávat na moři nebudeme ;-)
Navečer proběhlo grilování, možná poslední v tomto podivném létě. Upekl jsem na grilu křupavoučké masíčko a všichni si náramně pochutnali. Vše je sbaleno, dětičky snad pomalu usínají. I babiččina kočka se k nám lísala více než je obvyklé. Předcestovní horečka je tu a už se těšíme na zítřejší přelet do Bulharska. Ta čtrnáct dní nashledanou !!! Ještě nikdy jsem se za celou dobu trvání eMartinky na Internetu na takhle dlouhou dobu neodmlčel ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
4.8.2005
5.8.2005
6.8.2005
7.8.2005
8.8.2005
9.8.2005
10.8.2005
11.8.2005
12.8.2005
13.8.2005
- 
24.5.2007
