 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5
 28.8.2005
Už jsme tůů...Nevím, jak začít dnešní článek. Snad jediným citátem Všude dobře, doma nejlépe. Ne že by se nám v Bulharsku nelíbilo, či počasí zlobilo. Kdepak,
sluníčko krásně svítilo a teploty se také pohybovaly v rozumných mezích. Ale doma na nás čekají povinnosti a malé děti snášejí vytržení z běžných denních rituálů také
hůřeji. Navíc se nám s příletem do Varny posunul čas. V každém případě jsme dnes po ránu vstávali v našem novém a tříhvězdičkovém hotelu Holiday Beach
o půl páté místního času. To jest o půl čtvrté zdejšího. Ještě jsem Vám neprozradil místo naší dovolené - jednalo se o bulharské město Balčik.
Zatímco jsme čekali s bágly před hotelem, s téměř půlhodinovým zpožděním přihasil autobus mající nás přepravit na letiště do Varny. Cesta probíhala po místních,
značně rozbitých komunikacích celkem bez problémů. Jenom ta auta trpí.
Naše letadlo Boeing MD 84 společnosti Bulgarian Air Charter startovalo dle plánu v osm deset místního času. Jednalo se o let BUC7087. Start v pohodě a let probíhal
také značně klidně. Holt je znát naváděcí systém pražského letiště. Cestou do Varny jsme si totiž zažili pravý opak. Více se dozvíte z připravovaných článků. Abyste byli v
obraze - já si původně s sebou balil notebook pouze za účelem archivování fotek. Jenomže postupem času došlo k rozhodnutí, zapisovat každý den v Bulharsku do
digitální a písemné podoby, respektive do oblíbeného poznámkového bloku. Takže brzo budete mít možnost sledovat naši dovolenou krůček po krůčku. Těšte se.
Ale abych
se vrátil k dnešnímu letu, Vojtíšek se evidentně nudil. Jak jinak si vysvětlit jeho přebíhání mezi maminkou a taťkou. Seděli jsme na sedadlech číslo dvě a jedno vedle mne
zelo prázdnotou. Vojtíšek se tedy stěhoval ostošest. V jednu chvíli žadonil,"Tatínku půjdeme čůůáát?" Neodolal jsem. S Vojtou v náručí následoval přechod celého letadla. V
duchu jsem si liboval, jaký máme vpředu klídek, zatímco vzadu hřměly motory ostošest. Dotáhl jsem Vojtíka až na toaletu. Vojtíšek se na ni posadil, chvíli testoval situaci
a po minutě prohlásil,"Mě to tady tatínku nejdé!"
:-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
29.8.2005 1:09:48 Teta Martina
Vitam doma a uz se tesim na clanky ... Mozna na podzim na shledanou ! :-) |
29.8.2005 12:39:04 Petra
Vitejte zpatky :) Uz mi chybely vase clanky! |
29.8.2005 23:05:27 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Martí, už se těšíme, až za námi přiletíš z NYC :-) | |
 29.8.2005
Když to není v hlavě....Na dnešní den jsem si původně plánoval zveřejnění prvního článku z dovolené v Bulharsku. Bohužel, okolnosti tomu chtěly
jinak. Stejně musím článek před zveřejněním důkladně přečíst a provést korekturu textu. Ač se snažím, jak se snažím, text
obsahuje chyby. Ale toho jste si jistě dávno všimli, že? ;-) Já dnes totiž těsně před obědem zjistil, že mám u dědy a babičky
kufr s klíči a čipovými kartami potřebnými zítra v práci. Nedalo se dělat nic jjiného, než zamířit znovu směr Hradec.
Vojtíšek dostal k obědu bramborovou kašičku s kuřátkem. Bohužel, masíčko odmítal hned hned od začátku,"Já necí
masíčko, to je fůůj!" Jak je možné, že děti nejedí maso? Bohužel, je to tak. Vojta zůstal po obědě u stolu ještě malou chvíli
sám. Víte čím se bavil? To byste neuhodli. Dana ho ho přistihla právě v okamžiku, kdy skládal na hromádku další plátek
okurky. Každý důkladně potřel vrstvou bramborové kaše a vyloženě ho s kaší slepil. Dana se ho ptala,"Co to provádíš Vojto?"
Vojtík zcela nevinně odpověděl,"Děám komín!" Ahá, jenomže s jídlem se přece nehraje ;-)
Jak jsem již naznačoval, dnešní odpoledne jsme strávili cestováním do Hradce. Naším cílem se stal ponejprv Baumax,
kde jsme zakoupili novou zakrývací plachtu na bazén. Přece jenom vegetujeme více než měsíc bez ní a do bazénu padá
neskutečný nepořádek. Navíc u nás začalo poslední letošní léto a pokud zůstane bazén přes noc zakrytý, možná tolik
nevychladne. Uvidíme.
Cestou z Hradce domů jsem těsně na konci města zahlédl skvělou ceduli - Poctivý burčák. Jenomže po
reportáži v televizi bych volil spíše termín - Poctivý burčák z nepoctivých surovin. Dle vinařů je na burčák ještě brzo a pravý
burčák je pitelný pouze pár hodin. Já to bohužel nepoznám, ale i přesto se mi zdá podobný prodej, kdy se PET lahve s výše
uvedeným mokem nacházejí po celý den na přímém sluníčku, značně podezřelý. Jak se dá v takových podmínkách zaručit
kvalita? Nedá. Proto v takových místech nikdy nezastavujeme. Aby však cedule Poctivý burčák nezůstala
osamocena, nabízím ještě jednu, nalézající se u autosalonu - Nissan Micra - téměř zadarmo. Kdo má tomu věřit,
že? ;-)
Navečer probíhalo u nás na zahrádce grilování. Kdo by nevyužil překrásného počasí. Hned poté, co si dětičky smlsly na
rybě, vrhly se na pískoviště. Jak vidíte na druhé fotce, u moře se naučily stavět hrady veliké jako dům. Však jsem Vojtíškovi
vysypal z botiček půl kila písku. Tou dobou přijel za Danou šéf z práce a předával jí notebooka s prací. Já zatím v klidu umyl
děti a uložil je ke spánku. Opravdu mě překvapili, miláčkové naši. Už spinkají :-)
Verze pro tisk...
 30.8.2005
Jak se děti naučily plavat...Překrásně slunečné počasí dnes dovolilo dětem opět se vykoupat v bazénu na zahrádce. Ještě předtím si písková filtrace
řádně smlsla, neboť musela přefiltrovat vodu nečištěnou téměř tři týdny. Bazén navíc nebyl zakrytý - těsně před dovolenou se
nám roztrhla zakrývací plachta. Těch much a jiné havěti, co se nacházelo ve vodě. Vše už je napraveno, voda se skví
křišťálovým jasem a nová plachta je také na místě, jak vidíte na druhé fotce :-)
Vraťme se však ke koupání - studené noci jsou na vodě více než znát, proto měla odpoledne teplotu 23 stupňů. Děti se
do ní překvapivě zanořily. A to si o dovolené v hotelovém bazénu stěžovaly, že je tam voda studená. A to měla nějakých
pětadvacet. Vojtíšek hned začal v domácím bazénu plavat s křidélky, přesně jak se to naučil o dovolené ve velkém bazénu.
No, tak Vám to prozradím - Vojtíšek se naučil plavat na hluboké vodě a vůbec se nebojí, že nedosáhne na dno. Martinka také
nezůstala pozadu a právě v hotelovém bazénu začala plavat úplně sama bez křidélek. Žádný problém. Jak se dělají tempa
ručkama měla již dávnou nacvičené a pohyby nožkama jí také nedělají problémy(Aby ne, při její velikosti nohou. Dana
povídala, že má Marťa na nohou stále obuté ploutve ;-) ). Šlo jenom o to, osmělit se. Ke konci dovolené již Martinka
plavala v bazénu úplně sama a dokázala odhadnout svoje síly natolik, že pokaždé doplavala bezpečně k okraji
bazénu(Na hloubce cca1.7m). Je dobrá, že?
Vojtíšek dnes hamal k večeři knedlíčky s omáčkou. Podobné stravy si v Bulharsku příliš neužil. Však křičel na celé
kolo,"Dívééj, hamám nelíčky, já si dám jetéěé!" Těsně po jídle se Dana chystala donést na hřbitov květiny. Vojtíšek
zpozorněl,"Kam de moje maminká?" Já hned povídal,"Ale to je moje maminka!" Vojtík se se mnou začal hádat, že je maminka
jenom jeho. Úplně nejlepší je, když popadnu Danu kolem pasu a tisknu se k ní. To Vojtík žárlí úplně nejvíc. Takové chování ho
popadlo během dovolené ;-)
Zatímco si Dana odběhla, já si také odskočil, ale jinam a na velkou. V tu chvíli slyším z pokojíčku Vojtíka,"Já počebuju
čůůát!" Žádný problém, Vojtík si umí stáhnout kalhoty sám. Jenomže sotva jsme do pokojíčku přiběhl, vidím Vojtu stojícího v
louži u nočníčku. Počůral se naprosto dokonale. Ještě štěstí, že ten následující bobek udělal do nočníku. Za celou dovolenou
se nepočůral a od návratu domů si vše vybírá. Tohle totiž nebyl ojedinělý případ ;-)
Dnes jsme také zveřejnil první článek z naší dovolené v Bulharsku. Klikněte se ZDE :-)
Verze pro tisk...
 31.8.2005
Houby všude, kam se podíváš...Tak jsem dne strávil druhý den v práci po předchozí dovolené. Martinka si prozatím libovala doma a od pondělí ji čeká
pravidelná školková docházka. A víte, že se už moc těší? Přece jenom má ve školce spoustu kamárádů a ti jí přes prázdniny
chyběli. To je dobře, že se jí ve školce líbí.
Odpoledne jsem se navrátil z práce poněkud dříve než včera(To víte, mám plovoucí pracovní dobu).
Následoval přesun autem do vzdálenějšího lesa. Danu již dopoledne nalákala paní sousedka na super úrodu hub. Proč ne. S
námi se svezla Silva od sousedů, chtěla si ještě před začátkem školního roku trochu užít dětiček. Děti dnes šlapaly lesem
zcela překvapivě samy. Úplně nejvíce nás dostal Vojtíšek. Minule se mu v lese nelíbilo již od počátku a dnes pochodoval bez
větších protestů. Jenom při návratu chtěl nést na koníčku. Sedl si do trávy a že prý dál nepůjde. Kupodivu si děti nepřinesly
domů na těle ani jedno klíště. Dobře tak. Prohlédl jsem je před sprchováním ;-)
Sotva se Vojtíšek po příchodu do lesa rozběhl směrem ke stromům, hned křičel,"Jéjé, tady sou houbičký, já budů bíát
houbičký, já budů hamáát houbičký!" No, houby by ve dvou letech ještě nemusel, ale nadšení to bylo obrovské. V jednu chvíli
dostal rohlíček a já spatřil Vojtíka, jak pravačkou rozdrtil veliký klobouk muchomůrky červené. Pak si do ručky přendal rohlík a
v klidu ho kousal. Ještě že mu po té muchomůrce může být maximálně špatně. Ale to by ji musel ochutnat důkladněji ;-)
V lese se dnes pohybovalo neskutečné množství žab a žabiček. Honila je Martinka a honil je i Vojta. Vojtíšek vydržel
sedět u díry v níž žabka zmizela, pěknou dobu. Ukazoval v ona místa a povídal,"Tam je žabičká, není vidéět. Je tam domá.
Umeje se a půde pinkát!" Žáby prostě nenechaly Vojtíka v klidu.
Domů jsme přinesli po téměř dvouhodinovém bloudění v lese čtyři košíky plně naložené houbami - vesměs hříbky
suchohříbky a neskutečným množstvím hřibů pravých. Dana je čistí ještě teď, o půl desáté. Něco sušíme v sušce, něco zítra
osmažíme coby řízky, něco naložíme do octa a něco Dana dusí, aby mohla houby zamrazit na pozdější časy. Prostě a
jednoduše to u nás v tuto chvíli vypadá jako v houbozpracujícím závodě :-)
Z Vojtíška se dnes stal rázem starší kluk. Ptáte se jak? Dana mu dopoledne zakoupila nové bačkůrky. Jenomže poprvé
ne šněrovací, nýbrž nazouvací s gumou vpředu. Jedná se samozřejmě o zdravotně nezávadný český výrobek se žirafou. Vojtík
si nových bačkůrek číslo 16 moc váží a dokáže si je i sám nazout. Pokrok se prostě nedá zastavit ;-)
Verze pro tisk...
 1.9.2005
Vojtíšek spinkal poprvé bez plínky...Vojtíšek mi posledních pár dní předvádí, jak je moc hodný kluk. Po uložení do postele zalehne a už vůbec nevystrčí zpod
peřinky ani nosánek. Když si vzpomenete, jaké to bylo před nedávnem, teď je usínání naprostá pohoda. Pryč jsou časy, kdy
jsem byl nucen Vojtíka plácnout po prdelce, aby zalehl pod peřinu. Děti prostě musí dospět do určitého stádia vývoje a pak je
to v pohodě. Nejinak je tomu s dospělými. Dana moji myšlenku komentovala,"Jenom se podívej na sebe. V určitých situacích
se také čílíš a chováš se přitom jako malé dítě!" To nepopírám. Holt je vidět, po kom ty děti jsou, že? ;-)
Já dnes přijel z práce poněkud později - těsně před večeří. Děti tou dobou řádily na odstrkovadlech u sousedů. Nikde
jinde namají takový kus rovného a hladkého betonu na rychlou jízdu. Martinka i Vojtíšek mi běželi v ústrety a jejich slova zněla
zcela jasně,"Tatínku, my se chceme s tebou svýzt do stodolý!" Jak jinak, než na přední sedačce v autě. Po dojezdu se
Martinka rozběhla zpět k sousedům pro odstrkoadla. Vojtíšek se mezitím pustil do uklízení betonového náspu. Já jen slyšel
jeho slůvka,"Musíme to tadý ukidit. To je ale bodel, tadý!" Má naprostou pravdu, bordel to byl řádný :-)
Těsně před televizním Večerníčkem měly děti uklízet pokojíček. Martinka dávala hračky do papírové krabice a Vojtíšek
uklízel kolečkovou židli z pracovny od počítače,"Bežím zapakovát židlí!" Já se ho ptal,"Vojtíšku, kdopak tu židli přivezl do
kuchyně?" Vojtík si hned věděl rady,"Já ji zapakůval tadý!" Vojtíšek ještě neumí lhát a říká naprostou pravdu, i když se vše
obrací proti němu :-)
Verze pro tisk...
 2.9.2005
Vojtíšek je opička ?...Poslední teplý den před víkendem a očekávanou studenou frontou jsme si opět užili koupáním v bazénu na zahrádce.
Voda měla pětadvacet stupňů, co si přát více, že? Snad jenom, aby Vojtík nesypal písek do bazénu. Na pískovišti totiž popadl
kyblík a otočil jej do vody. Tohle však písková filtrace nevyčistí. Budeme muset použít nějaký vysavač.
Při odpolední svačince mi Vojtíšek vypravoval, jak hamal oběd,"Já sem hamalá nelíčky, ham ham ham! Sou moc dobvý. Já
sem taky bečelá, jó, bečelá sem.Já sem netělá políšku, volalá - Já necí políšku hamát!" Martinka se hned snažila simultánně
tlumočit,"Dnes sme měli k obědu knedlíčky a Vojtík nechtěl jíst polífku, víš?" Já však rozumněl i bez překladu. Jak sami vidíte,
Vojtíšek o sobě stále hovoří jako o holčičce. Ale lepší se, jenom si nemylete. Kolikrát prohlásí,"Dívej tatínku, to sem udělál!"
Však on na to příjde, že je kluk :-)
Vojtíška jsme několik posledních dnů testovali otázkami,"Vojtíšku, ty jsi pejsek?" Vojtík se na podobnou otázku náležitě
čílil a hned uváděl věci na pravou míru,"Já nesém pejsék, já sem Vojtá!" Tak jsme mohli pokračovat snad se všemi zvířátky.
Dnes při koupání jsme se ho pro změnu zeptal,"Jseš Vojta?" Vojtík zavrtěl hlavičkou a už nahlas protestoval,"Já nejsém Vojtá,
já se huhuhu, opičkáá, pšecéé! Uáá uháá huhuhu!" Přitom se neoponěl drbat ve vláskách a pod bradou. Přesně jak to
předváděl tatínek. Následoval přesun do postýlek. V kuchyni seděla Dana před notebookem a usilovně přemýšlela nad prací. Já
ji však vyrušil líčením historky. Celkem se pobavila na procházejícího Vojtíška zamávala,"Tak ahoj opičko, hezky se
vyspinkej!" Vojtík se jenom tak nedal. Mával na Danu a třikrát jí opakoval,"Tak ahój, opičkóó!" Tak nevím, kdo koho nakonec
dostal ;-)
Vojtíšek zalehl do postele sám. Už si na velkou postel naprosto zvykl a usíná v pohodě. Včera mu Dana přestal stlát pod
prostěradlo natřikrát přeloženou deku. Tu dávala pěkně podélně k okraji, aby se Vojtík náhodou neskulil a nespadl z postele na
zem. Přece jenom je už velký a k padání se zatím neměl. Kdepak je to naše miminko, to snd ani není pravda ;-)
Dnes máte možnost přečíst si další článek z dovolené v Bulharsku. Protentokrát se jedná o piknik na jachtě. Kliknětě si
ZDE
Verze pro tisk...
 3.9.2005
Tatínku, hlavně si dej pozor na policajty..Dětem se dopoledne příliš nechtělo jít ven. Musel jsem je přemlouvat. Zůstaly totiž příliš dlouhou dobu doma. Není divu,
od snídaně jsem se snažil na PC nastříhat nějaké video z dovolené, což zabere spoustu času. Vojtíšek skákal vedle mne z
pravé strany a radostně křičel,"Jéjé, tady je Vojtáá, tam je Matínkáá!" Marťa stála pro změnu z levé strany a žadonila poněkud
odlišněji,"Tatínku, až to doděláš, pustíš mi hru Hledá se Nemo?" Velice milé. Po chvíli jsem od Martinky dostal slovní
upomínku,"Tatínku, tobě to ale trvá, než to doděláš!" Mám obavy, že stříhání, titulkování a ozvučování více než tříhodinového
zdrojového videa dá ještě pěkně zabrat ;-)
Ale abych se vrátil k původní myšlence - dětem se evidentně nechce jít ven. Jenomže obdobný případ nastane i těsně
před polednem. Já prohlásil,"Jdeme domů na oběd!" Děti hned křičely,"My necemé domůů!" Tak to vidíte. Když mají jít ven,
nechce se jim. Když mají jít domů, nechce se jim pro změnu také. Jakmile dostanou polévku na stůl, Martinka prohlásí,"Tydle
čerstvý houby já přímo nesnáším!" Dana protestovala,"Teda Martinko, co je to za výrazy?" Co myslíte, že dělal Vojta? Příklady
táhnou a on se chytl předkládaného,"Já to taky nesáším!" Jak vidíte, za každou cenu se snaží přiblížit Martince :-)
Odpoledne se k nám vlakem vypravila hradecká babička. Jelikož měla před nedávnem zlomenou nohu, téměř půl roku se
u nás doma neukázala. Spolu s Martinkou jsme jí zajeli autem naproti k naší vzdálenější vlakové zastávce. Vojtíšek tou dobou
spal jako nemluvně(Což on už delší dobu není, mluví ostošest). Babičku jsme vezli zpátky na nádraží před
sedmou hodinou a to se do auta propasíroval i Vojtíšek,"Já taký musím jet autéém!" :-)
Babička se s námi loučila a nepomněla přitom upozornit Martinku,"Martinko, ať s vámi jede tatínek zpátky pomalu!" Já
se schválně rozjel poněkud rychleji. Martinka však reagovala zcela mírně,"Tatínku, ty ses rozjel rychle a babička mi říkala, že
máš jet pomalu. Ale to mě nevadí. Hlavně si dej pozor, až přijedeš na hlavní silnici. Tam jezděj policajti, ať neplatíš pokutu.
Sou tam, fakt!" To já vím, A příliš rychle také nejezdím. Rychlostní limity překračuji maximálně o pár procent. Doposud jsme
neplatil ani jednu pokutu za rychlost. Ťuky ťuky na dřevo. Na jednu stranu mi to připomíná kultovní(Alespoň pro
nás) film Jana Svěráka Jízda. Cituji,"Jsou cesty hlavní, po nich jezdí policajti. A jsou i cesty vedlejší, po
nich pojedeme my. OUI ;-)
Verze pro tisk...
 4.9.2005
Vánoce jsou za dveřmi ?...Dětičky pomalu usínají a jejich odevzdávání se do říše snů je značně komplikováno zítřejším Martinčiným nástupem do
školky. Není tajemstvím, že by Vojtíšek chtěl do školky také. Jenomže prozatím slovně. Těžko říci, jak by se s takovou
změnou a naráz srovnal. V každém případě ještě nosí na noc plenku. Tu však v noci nepočůrá, pouze po odpoledním spinkání.
A to je jeden z kamenů úrazu, bránících Vojtíkovi nástupu do školky. Proto ještě chvíli počkáme.
Však ono to s Martinčiným nadšením není zase až tak jednoduché, jenom si nemyslete. Dana se jí navečer
ptala,"Martinko, na co se nejvíc těšíš ve školce?" Martinka se zamyslela a jednoznačně odpověděla,"No, já se těším na příští
prázdniny!" Tak to vidíte. Docela nám po její odpovědi spadla čelist. Kdyby se jenom těšila na konec školního roku.
Navečerpřinesla na zahrádku vánoční řetěz lepený z bílých pásků a začala jej věšet na zelený zlatý déšť,"Maminko, musíme
koupit hodně barevnýho papíru, aby sem mohla navěsit celej vánoční stromek. To aby mě pak pod něj moh Ježíšek přinýst
dárky!" Tak to vidíte, léto rychle končí a Vánoce jsou již za dveřmi. Brrrr, hrůůza ;-)
Dnešní večeře probíhala pod slunečným nebem na zahrádce. Já griloval klobásky, naložené cukety a kuřecí masíčko.
Martinka dostala na papírový tácek kousek kuřecího masa a snažila se jej rozpitvat nožem v levačce a vidličkou v pravačce.
Dana ji upozornila,"Ale Martinko, nůž se drží správně v pravačce, to jde lépe!" Marťa je, zdá se pravák. Přesto
protestovala,"Ale maminko, některý lidi to maj i opačně. Voni maj pravačku i levačku naopak!" Hezká teorie, že? ;-)
Vraťmě se ještě do ranních hodin. Vojtíšek právě hledal Martinčiny nůžtičky v pokojíčku na psacím stole,"De sou
nůžtičky? Já nevidím nůžtičky!" Jeho slova zněla značně udiveně. Nůžky se skrývaly pod hromadou papíru. Sotva je Vojtík
dostal do ručky, hned se hlásil o další příslušenství,"Můžeš mě jětě pinýst košík?" Chtěl odpadkový koš. Poté se Vojta
pohroužil do stříhání starého TV magazínu. Martinka se po chvíli s Vojtou o nůžky poprala, až Dana rezolutně
prohlásila,"Musíme koupit ještě jedny dětské nůžky. Jinak by to nešlo!" Už je to tak, dětičky nám rostou jako z vody ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
5.9.2005 12:48:09 Lucka (holky 9 a 7) vrad(zavinac)volny.cz
Nic si z toho nedělejte, holky už napsaly dopis Ježíškovi. Aspoň máme čas na shánění. Jen nevím, jak se popasujeme s přáním "všechno kovbojský (myšleno oblečení), pistoli a koně". To máme za to, že jsme děti vzali do westernového městečka. Zdraví Brno |
5.9.2005 20:19:27 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Také zdravíme po dovolené :-) Možná by stačil kůň houpací ;-) Ne ne, vzhledem k věku určitě ne. Už ani Vojtíšek by s ním nespokojil, poté co se na jaře projel na opravdovém malém koni. Jenomže, kdo si může koně dovolit. Maximálně tak občasné projížďky na pronajatých koníčkách. | |
 5.9.2005
První den ve školce...Jak již jistě víte, Martinka dnes navštívila poprvé školku v novém školním roce. Vojtíšek se delší dobu hlásí o školku také,
jenomže Dana si naštěstí přizvala tetu od sousedů, aby Vojtíka pohlídala doma. Jinak by ho asi nedostala ze školky pryč.
Však se Vojtíšek vydal do školky sám. Chcete vědět jak? Prostě sám a po vlastních nožičkách. Vše se stalo následovně -
Dana vypustila Vojtíka na dvorek, odkud chvíli předtím odešla teta. Po ní zůstaly odemčené dveře ven. Vojtík je otestoval a
ejhle, ony povolily. Co následovalo, mi Dana dopodrobna vylíčila,"Sotva jsem si obula jednu botu, spatřím Vojtíka pádícího
směrem k silnici. Honem si navlékám druhou a pádím za Vojtíkem. Dostihla jsem ho s vlajícími tkaničkami těsně u pošty,
kousek před hlavní silnicí. Ještě se bránil - Du do kolký!" Tak to vidíte, Vojtíšek by z fleku nastoupil do školky. Sice je
zapsaný, ale Dana ho tam chce poslat nejdřívě na jaře. To už by se mohl zbavit plínek nadobro. Proč ne, vše je na dobré cestě
;-)
Vojtíšek si doma užíval bez Martinky. Jak jinak si vysvětlit jeho reakci po žadonění,"Maminkó, jí bysem tělá něcó, čebá
tubičků!" Jako bych ho slyšel, stojícího u otevřené skříně s nedostupnými sladkostmi. Dana mu skutečně nabídla pytlík se
dvěma pravými hořickými trubičkami. Vojta se však zarazil a povídal,"Maťká je ve kolcé, budu mít dvě tubičký!" Tak to vidíte. I
dvouleté děti umí počítat do dvou a navíc jsou celkem vyčůrané, nemyslíte? ;-) Vojtíšek nakonec nesnědl ani jednu tyčku,
hlavně že se hlásil o svá práva :-)
Aby toho Vojtík neměl za dopoledne dost, zažil ještě jeden karambol. Vyběhl ze dvorka na zahrádku a plácl s sebou jak
dlouhý, tak široký na travičku. Okamžitě spustil velký brek. Dana za ním přiběhla a velice se podivila. Vojtíšek se nedržel za
kolínka jako obvykle. Kdepak. Mačkal si bříško. Dana mu ho zhlédla a objevila cosi, podobající se včelímu žihadlu. Honem to
vytáhla a Vojtíšek se postupně zklidnil. Mrtvá včela byla posléze objevena na místě Votíkova pádu. No nic, došlo k prověření
reakce na žihadlo. Vše v pohodě. I Vojtík mi pak s hrdostí ukazoval červený flek na bříšku.
Verze pro tisk...
 6.9.2005
Není virus jako virus...Dana mi dopoledne znepokojeně telefonovala,"Tak jsem právě zapnula velký počítač a antivirák hlásí objeveného
trojského koně. Co s tím mám dělat? Přesunout do Truhly, jak radí AWAST?" Přitom se ještě neopomněla zeptat, zdali se
nemůže nakazit i její notebook z práce. On je totiž připojený přes velký počítač pomocí síťové karty na Internet. Asi ne,
počítače jsou od sebe odděleny další bránou Firewall. I když, nic není stoprocentní, jak sami vidíte ;-)
Když už jsme nakousli téma virové nákazy - Vojtíšek odpoledne vykazoval známky zvýšené teploty. Dana ho preventivně
změřila a skutečně, měl přes osmatřicet. Zpočátku se vyděsila, ale posléze padla volba na včerejší včelí píchnutí do bříška.
Opravdu, rána je červená a teplá. Vojtíšek tedy nepřestál píchnutí od včely až tak bez úhony. Dana mu podala sirup proti
teplotě a do večera se Vojta z teploty vzpamatoval. Už je v pohodě i bez medikamentů. Dokonce mi o celé události
sáhodlouze vypravoval,"Já padla tam na kamínky a padla na pavoučka!" Dana Vojtu opravila,"Ale Vojtíšku, to nebyl pavouček,
to byla přece včela!" Vojtík pokračoval,"Jóó, fčelá a píchlá měé!" Jak sami vidíte, Vojtík se čím dál ukecanější. Přitom vyslovuje
zcela zřetelně :-)
Vojtík je zcela v pohodě, což naznačuje i jeho řádění vedle v pokojíčku. Už má ležet a spinkat. Bohužel, právě si s čímsi
hraje v postýlce a relativní ticho protíná hurónský smích. Občas je přerušen Martinkou,"Vojtó, buď už zticháá!" Na ta slova
Vojtík ještě přitvrdí. Marťa totiž neslyší CD přehrávač a Hurvínkovy Staré pověsti České. Vojtík před chvílí přiběhl
až k počítači za mnou a sledoval monitor, na němž jsem právě upravoval fotky k dnešnímu článku,"Díívééj, helé, tam je Vojtáá!
Heléé, tam je bazén!"
Jak vidíte na fotkách, dnes jsem uklízel bazén. Venku je sice přes den teplíčko, jenomže přes noc voda vychladne. Dana
mi včera povídala,"Neměli byste uklidit bazén dokud je relativně teplo?" Proč ne. Jenomže se děti při vypouštění vody
neuvěřitelně zmáchaly. Vše začala Martinka, Na zahrádku se vypravila v sandálkách s ponožkami. Ty si po chvíli
svlékla,"Tatínku, mám je úplně rozmáchaný!" Já referoval Daně,"Dej Vojtíkovi na nohy sandálky bez ponožek!" Vojta dostal
preventivně gumáky. A že se mu hodily, viďte? Není větší zábavy, než se ráchat ve vodě ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
6.9.2005 21:32:02 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
Dana se právě vedle čílí nad programem NOVY,"Tohle neměli teď dávat!" Skutečně, na obrazovce září reality show BIG BROTHER. Já chvíli sledoval počínání si obyvatel vily - právě tančili podle televize. Přitom jsem situaci popsal, tak jak ji cítím,"Tohle mi připadá jako TELETUBBIES pro dospělé!" Dana se hned rozesmála. Je to tak ;-) | |
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
28.8.2005
Ale abych
se vrátil k dnešnímu letu, Vojtíšek se evidentně nudil. Jak jinak si vysvětlit jeho přebíhání mezi maminkou a taťkou. Seděli jsme na sedadlech číslo dvě a jedno vedle mne
zelo prázdnotou. Vojtíšek se tedy stěhoval ostošest. V jednu chvíli žadonil,"Tatínku půjdeme čůůáát?" Neodolal jsem. S Vojtou v náručí následoval přechod celého letadla. V
duchu jsem si liboval, jaký máme vpředu klídek, zatímco vzadu hřměly motory ostošest. Dotáhl jsem Vojtíka až na toaletu. Vojtíšek se na ni posadil, chvíli testoval situaci
a po minutě prohlásil,"Mě to tady tatínku nejdé!"
:-)
29.8.2005
30.8.2005
31.8.2005
1.9.2005
2.9.2005
3.9.2005
4.9.2005
5.9.2005
6.9.2005
- 
24.5.2007
