|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5 7.9.2005 Vojtíšek by chtěl chodit do školky...Dnešní ráno si Dana dosytosti užila dětí. Vojtíšek šel totiž do školky doprovodit Martinku. Jenomže než se Marťa
převlékla, už si sundal botičky a běžel za dětmi do třídy. Daně pak dalo hodně práce, než Vojtu dostala ze školky zpět domů.
Jak je vidět, Vojtík by mohl hned nastoupit pravidelnou školkovou docházku. Nic mu v tom nebrání, vždyť je zapsaný a říká si
na nočník. Dokonce i paní učitelka prohlásila,"Tak ho tu nechte na dopoledne!!" Možná na to nakonec dojde. Jenom jsme
zvědaví, jak by se Vojtíkovi chtělo chodit do školky pravidelně. Jedna návštěva o ničem nenapovídá. Známe své lidi. Když jsme
onehdy šli do lesa na houby, Vojtík jásal na celé kolo,"Deme na houbičký!" Jenomže podruhé už změnil názor,"Deme domů!"
Takže se školkou to ještě není jisté ;-)
Martinka se dokáže o Vojtíka velice hezky postarat, což mi předvedla odpoledne. Já právě sekal trávu a přes hukot
sekačky jsem nemohl slyšet Vojtíkovo volání,"Já budu čůůáát, rychléé!" Martinka vystartovala domů a ji spatřil až s nočníčkem
v ručce. Honem stáhla Vojtovi kalhoty a slipy. Poté si Vojtík sám sedl na nočník. Vyčůral se prakticky hned. Martinka mi poté
běžela ukázat plný nočník. Ještě předtím všem neopomněla pochválit Vojtíška, stejně jako činíme my,"Seš Vojto hodnej kluk,
hezky ses vyčůral!" V tuto chvíli bych poznamenal jediné - hodné dětičky :-)
Včera vypuštěný bazén máme konečně složený v krabici. Opět jsem se divil, jak jsou soudruzi z Číny šikovní. V
originální krabici se prapůvodně nacházel složený bazén, zakrývací plachta a druhá krabice s kartušovou filtrací. Já dnes
dostal s velkými problémy do velké krabice pouze samotný bazén. Filtrace a plachta leží vedle. A to jsem dělal, co se dalo.
Dětem se dovypouštění a balení bazénu moc líbilo. Jak jinak. Voda a děti, jedno jest - rovná se obrovská zábava. Martinka
nabírala lopatičkou vodu do kyblíku a Vojtíšek se činil zcela stejně. Během chvíle si rozmáchal ponožky v sandálkách, namočil
tričko a aby toho nebylo málo, uklouzl a sedl si do louže. Takže jsme v zápětí měnili kraťasy se slipami. Hlavně, že nevázla
zábava, viďte? ;-)
Včerejší teorie se včelou a Vojtíkovou teplotou asi nebyla na místě. Dnes Dana Vojtovi naměřila před koupání přes
osmatřicet stupnů. Hned dostal Ibalgin sirup. Při koupání si nechal Vojtík nahlédnout do pusinky a vlevo nahoře se mu
prořezává čtyřka. Že by teplota souvisela s tímto faktem. Uvidíme ;-)
Verze pro tisk...
8.9.2005 Tak, a máme angínu...Již včera jsem psal o Votíškově zvýšené teplotě. Tu jsme prapůvodně pokládali za důsledek rostoucích zoubků. Jenomže
horečka ne a ne ustoupit. Dnes dokonce překonala dosavadní rekordy. To už Daně nedalo a telefonovala mi před polednem do
práce,"Můžeš přijít z práce včas? Zajedeme raději k doktorce!" Proč ne. Cestou jsme se zastavili ve školce pro Martinku a už
frčeli směrem Velké město. Jste zvědaví, jak jsme dopadli u paní dokotorky? Čtěte proto dále.
Doktorka si Vojtíška ponejprv prohlédla. Vojtík se netajil svými obavami s vyšetřením. Neustále opakoval,"Nebude to
bolét? Nebudeme píchát?" Není divu, před nedávnem prodělal odběr krve a to píchnutí jehlou bolí. Dnes si nechal velice
neochotně prohmatat bříško a nakonec i s trochou křiku mu doktorka nahlédla špachtličkou do krčku. Verdikt zněl
jasně,"Vojtíšek má s největší pravděpodobností všechny příznaky začínající angíny. Všechny příznaky tomu naznačují!" Tím se
vše vysvětluje. Po dovolené jsou děti oslabeny, takže na ně zaútočily nemoci. Martinka se prozatím drží. Kašlala pouze pár
dní po návratu. Zato Vojtík dnes dostal Penicilin a tím pádem padá zítřejší odjezd k babičce a dědovi. V
souvislosti s posledním Daniným telefonátem přes Internetový telefon švagrové, můžeme prohlásit jediné - nebudeme sami,
kdo se u babičky neukáže. Menší neteřinka Danielka prý ochutnala jedovatý kaktus a skončila s podezřením na poleptaný
jícen v Hradecké nemocnici. Prý už je v pořádku. Jenomže, to jsou radosti s takovým dítětem, viďte? Musí všechno ochutnat
;-)
V souvislosti s Vojtíškovým nuceným pobytem doma, jsem vzal navečer Martinku na podvečerní projížďku na
kolosedačce. Chvíli předtím jsem si ovšem prostudoval nosnost sedačky. Žádný problém, je prý do dvaadvaceti kilo. Marťa má
ještě téměř čtyřkilovou rezervu. Jízdu si moc užívala, neboť letos seděla v podobné pozici poprvé. Bylo prostě nutné využít
jeden z posledních letních dní. Moc daleko jsme nakonec nedojeli, protože nejsem vytrénován a ta živá zátěž za zády je více
než znatelná ;-)
Verze pro tisk...
9.9.2005 Běhají přecpaní mamuti po Africe? Co myslíte?...Do školky se po ránu vypravila pouze Martinka, za doprovodu maminky. Vojtíška mezitím hlídali doma sousedé. Však se
Marťa k celému přesunu do a ze školky vyjádřila,"Maminko, je to lepší bez Vojtíka. I když bych byla radši kdyby tu Vojtíšek
se mnou ve školce byl!" Tak to vidíte, Vojtíšek za chvíli bude chodit do školky také. Alespoň, pokud vše půjde současným
tempem ;-)
Martinka během dnešního sprchování excelovala. Stálí čtenáři vědí, že děti koupu od miminkovského věku sám a moc si
podobnou činnost užívám. I když poslední dobou minimalizujeme koupání na každodenní sprchování, občas přerušené pouhým
mytím zoubků a obličejíčků. V neděli pak nastává velký den. Na dětičky čeká napuštěná vana a koupání slovy
Vojtíška,"Deme do bublinéék!" Už je Vám to jasné? Vojta sám přinese k vaně velkou lahev s pěnou do koupele. To jsou ty
bublinky. Jedná se o velký koupací svátek ;-)
Abych se vrátil k Martinčině excelování - Marťa meditovala nad jedním velkým pavoukem, nalezeným odpoledne pod
psacím stolkem,"Tatínku tadyten pavouk nekouše, viď? Kouše jenom tem obrovskej pavouk, co sme ho viděli v tý zologický v
Bulharsku! Von žije v Africe a tam běhaj všechny zvířata jenom tak vypuštěný, viď? Běhaj tam i tygři vypuštěný!" No, mlátil
jsem se smíchy, aby mě Martinka neviděla,"Martinko, ta zvířata nejsou vypuštěná, ona tam žijí na svobodě!" Marťa se
nedala,"No jo, na svobodě žije i ten přecpanej mamut, co se s ním vyfotila Silva od sousedů!" To už jsem se válel málem po
zemi. Nastala chvíle opravit Martinku,"Martí, ten mamut je vycpanej a ne přecpanej! On není živej!" Marťa pokračovala,"Ale je
živej, vždyť vypadá jako živej!" Tak to vidíte. Vycpanej mamut může být i přecpanej :-) To máte jako s reality show VyVolení a VyHolení. Nebo do třetice VyLovení? Jde jen o písmenka ;-)
Jistě jste zvědaví, jak to pokračuje s Vojtíškovou nemocí, respektive včera zjištěnou angínou. Vojtík se nám už vůbec
nezdá jako nemocný. Kdepak, horečka opadla a Vojtík řádí jako černá ruka. I když přijdou chvíle, kdy je na něm znát únava. S
dětmi je to složité. Těžko přesvědčíme Vojtíka, aby ležel nehnutě na lůžku. To prostě nejde ;-)
Verze pro tisk...
10.9.2005 Jaké domácí zvířátko chtějí dětičky ?...Vojtíšek se dnes vyznamenal hned bezprostředně po ránu. Jenom si představte tu situaci - Probudil se ve čtvrt na sedm a
hned hlásil,"Já ci stávat!" To víte, že z něj Dana nemohla. Ze všech sil se ho snažila udržet v posteli, zatímco já s Martinkou v
klidu chrupal. Chudák maminka, ta si užila. To jsou extrémy - zatímco po ránu Vojtík vstává brzy a plínku si něpočůrá. Po
odpoledním spaní je vše naopak. Sice se hlasově projevuje, ale válí se po postýlce celkem dlouhou dobu. Navíc, narozdíl od
rána, neumí mluvit. Pouze kňourá,"Hmmmmm, nenenenene!" Na moji otázku,"Vojtíšku, jdeme na nočníček?" Odpovídá zcela
zřetelně,"Na nočníček necííí!" Aby chtěl, když se všechno čůrání nachází v plínce. Tak je to ;-)
Vojtíšek nemůže kvůli angíně ven. To je celkem nepříjemná situace, neboť se počasí stále nehorší. Sluníčko svítí a svítí.
Dokonalé babí léto. I Martince se nechce ven a raději si hraje s Vojtíškem. Jenomže takové hraní občas přeroste v pěknou
hádanici a pranici. Martinka cosi bere Vojtíškovi a on se brání, seč může,"Nech tóóó´! Nech mě tóóó! Bež pýýýýč! To je
mojéé!" Vojtík dokáže formulovat věty zcela přesně ;-)
I Martinka dnes nezůstávala pozadu. Před večeří se pojednou rozpovídala,"Já chci něcó, co bych mohla doma krmit!
Třeba rybičky v akváriu, nebo králíčky!" Dana by možná rybičky rozdýchala, ale králíky rozhodně ne. Jakmile musíte krmit
nějaká zvířata, zůstáváte automaticky přivázánï k domu. A to my nechceme :-)
Před polednem zazvonil mobil a volal mi kolega z práve. Zkolaboval jeden frekvenční měnič a já ho jel bleskurychle
naprogramovat. Akce se naštěstí podařila. I přes velice nepříjemný telefonát autorovi zařízení. On se totiž právš nacházel na
svatbě. Abych ho neotravoval, problém jsem vyřešil složitě a sám.
Verze pro tisk...
11.9.2005 Teroristé a událost před čtyřmi lety...Po celý den jsme doslova nevystrčili nos. Není divu, Vojtíšek je stále ve stavu nemocných. Kupodivu ani Martinka
nežadoní,"Tatínku, já chci jít ven!" Tak jsme zůstali doma. Počasí se nám navíc kazí a v okamžiku, kdy jsem byl odhodlán
vyrazit dokončit plot, začalo pršet. Takže se celá věc vyřešila zcela rázně.
Když vidím dnešní datum, hned mi na mysli vytane událost stanuvší se před čtyřmi lety - teroristický útok na New Yorská
dvojčata, tedy WTC. Tenkrát jsem právě klížil a sestavoval dřevěný plot, bránící Martince - miminku v přístupu z obyváku do
kuchyně. V rádiu hlásili novinky o události a já pořád nemohl uvěřit, že by se mohlo jednat o Dvojčata, tedy
Twins. Až Televizní noviny na NOVĚ mi otevřely oči svým úvodem,"Hned na úvod Vám musíme sdělit velkou
novinu. Svět už nikdy nebude takový, jaký byl. Dnes došlo k teroristickému útoku na...!" To mě opravdu vzalo. Opravdu děsivá
a nepředstavitelná událost. Natož pak, když vše vidíte ze záznamu. A to nerozvádím řádění hurikánu Katrina v New Orleans,
jímž nás média zásobila poslední dny. Horší, než než nezvladatelná činnost přírodních živlů se však nakonec ukázalo řádění
člověka. Bohužel... Ale to neomlouvá rabování... I když, zkuste si představit podobnou situaci, jak byste se zachovali Vy? :-(
Dnešní odpoledne jsem věnoval zuřivé práci na počítači. Po dovolené mám totiž hodně moc práce s nastříháním videa a
zpracováním šíleného množství fotek. Jenom já jich nafotil něco přes 600. Po důkladné probírce jsem je vypálil na jedno CD.
Jenomže to mi nestačilo. Pouštění obyčejného foto CD na DVD přehrávači nepřináší ten pravý efekt. Proto jsem v softwaru od
vypalovačky - NERO vision, vytvořil DVD prezentaci z fotek. Celé je to rozčleněno na jednotlivé dny a podbarveno
hudbou. Navíc se nabízí snadná navigace z hlavního menu. Prostě paráda. Jedinou nevýhodou je následné kódování projektu a
vypalování. Tento konečný proces trvá přibližně dvě hodiny a po celou dobu je vytížení procesoru na 100%. Tím pádem se na
PC nedá nic jiného provozovat. Na fotce vidíte, jak vypadal monitor po celé dvě hodiny ;-) Během procesu nám volala babička
na VoIP telefon Fayn a spojení jí dvakrát spadlo. Není divu, takové zatížení. Až po skončení procesu vše dopadlo na jedničku.
Dětičky se hned po Večerníčku těšily na dnešní koupel. Abyste byli v obraze - po celý týden se buď sprchujeme
nastojato, či pouze myjeme. Mytí spočívá v důkladném umytí ruček a obličejíčků. Nesmím přitom zapomínat na zoubky. Po
týdnu přijde vytoužená neděle a nastává Velké koupání. Do vany napustím vodu a naliji z lahve pěnu do koupele.
To je Vám radosti. Vojtíšek i Martinka volali bezprostředně po Večerníčku,"Tatínkůů, deme do bublinék, deme se koupát!"
Přitom jsem byl tahán za všechny končetiny a děti kolem mé osoby tančily indiánské tance. Copak se dá takové křepčení
vydržet? Dá, co mi zbývalo ;-)
Verze pro tisk...
12.9.2005 Tatínek má pěkně škrábavé fousy...Martinka mi odpoledne pomáhala venku se stavěním plotu v přední zahrádce. Jedná se o akci století, neboť jsem ji začal v době, kdy Martinka hajala, coby půlroční
miminko v kočárku. Kdeže ty chvíle jsou. Teď je samá ruka a samá noha, prostě nám tak nějak vyrostla ;-)
Abych se však vrátil k budování plotu - Martinka mi nosila ze dvorka plotové tyčky a zdatně podávala hřebíky padesátky z bedýnky. Lepšího pomocníka bych těžko
hledal. Jenom, kdyby si tak často neodbíhala k sousedům, dívat se na králíčky. V jednu chvíli její zrak zabrousil na plynovou budku u sousedů, tzv. HUP(Pro všechy
mimo mísu - jedná se o Hlavní Uzávěr Plynu ;-) ). Hned se ptala,"Co je to za divnou budku?" Já promptně odpověděl,"Martinko, stejnou budku máme zabudovanou ve
stěně vedle vrat, vidíš ji?" Ač se Marťa natahovala seč mohla, na HUPku nedohlédla. Ještě jsem z jejích úst obdržel pokárání,"No teď to řešit nebudeme, jóó? Až potom se
na ni podívám, stejně vím kde je!" Hotovo, tečka :-)
Dana odjela v podvečer do sousední vsi na cvičení. Já dostal oba naše miláčky do opatrování. Umýt je a připravit na spaní, žádný problém. Větší nastal běhěm usínání.
Martinka prohlásila,"Musíme počkat na maminku!" Nakonec počkali a Vojtíšek s Marťou plně souhlasil ;-)
Vojtíšek začal bezprostředně po Danině odchodu skládat pouzzle. Na podobnou činnost vykazuje velké vlohy. Bez problémů poskládá Martinčino velké puzle s
krtečkem. A to i několikrát po sobě. Dnes se vrhl na složitější kousky na dřevě. Bohužel se jedná o sérii Holčička v chaloupce u mědvědů. Vojtíšek skládá seč může,
jenomže se mu po chvíli jednotlivé výjevy zamíchají. Ještě štěstí, že je Dana zpočátku zezadu popsala barevnými pastelkami. Bez těchto značek bychom jednotlivá puzzle
z pěti, neposkládali ani my, dospělí ;-)
Dětičky se vedle v pokojíčku pomalu klidní ve svých postýlkách. Martinka mě však ještě jednou zavolala,"Tatínku, sedni si tady na postel a já se k tobě přitulím!" Jak
řekla, tak učinila. Přitom hladila moji tvář,"Tatínku, ty máš ty škrábavý fousy až tady dozadu, viď? Ty si je holíš, protože je nechceš, viď? To by tě pak nikdo nepoznal!
Hihihihi!" To je legrace, viďte? Něco na tom ale bude ;-)
Verze pro tisk...
13.9.2005 Existují i větší šílenci než já...Po mém příchodu z práce Dana hned doběhla pro Martinku do školky, aby se v ona místa zase vrátila. Ptáte se proč?
Dnes se totiž ve školce konala schůzka rodičů, tedy, přesněji řečeno Rodičovská schůzka. Je to zajímavé,
zůčastňují se jí hlavně maminky. No, na jednu stranu většina maminek tráví s dětmi nejvíce času, takže se vlastně není čemu
divit ;-)
Bezprostedně po návratu mi Dana sdělovala,"Tak Vojtíškovi schází k návštěvě školky už jenom potvrzení od doktorky!"
Jedná se o jakési Potvrzení o bezinfekčnosti. Pamatujete na podobné papíry psané rukou rodičovskou, z doby
minulé? Jejich přítomnost v rukou žáčka byla téměř nezbytná pro zůčastnění se školního výletu, či lyžařského výcviku. Jenom
si vzpomeňte na úvodní scénu z filmu Sněženky a machři :-)
Vojtíšek může dle slov paní ředitelky každopádně nastoupit do školky na dopoledne. Obzvláště, když se tam moc těší.
Uvidíme, vyzkoušíme. Jenomže se Vojtík musí nejdříve zcela uzdravit. Angínu se asi podařilo zachytit hned na začátku a teď
už jen zbývá, aby se mu srovnal krevní obraz. Jinak ho naše paní doktorka do školky nepustí.
Zatímco jsem se v Danině nepřítomnosti snažil stříhat video na počítači, dětičky za mými zády řádily ostošest. Martinka
se co chvíli ptala,"Tatínku, už budeš tu práci mít hotovou? Já bysem chtěla pustit tu hru, Klubíčko!" Velice milé, že?
Obzvláště, máte-li se pekelně soustředit. Přitom jsem si předtím s dětmi přes hodinu hrál z Legem. Jenomže jim to asi
nestačilo. Vojtíšek následně provozoval svoji oblíbenou činnost posledních dní - sundával si bačkůrky a chodil bos. Na
otázku?"Obuješ si bačůrky?", Vojtík odpovídal?"Já to neumím, mě to nejdéé!" Kdyby nepovídal. Když se chce, tak to jde ;-)
Kolega mi dnes v práci sděloval jednu zajímavou webovou adresu - našel ji prý ve starším výtisku Reflexu. Prý se najdou i větší šílenci než jsem já. Měl na mysli moji
každodenní aktualizaci webu eMartinka. Ten druhý "šílenec" pochází z Paříže a fotí se již delší dobu v 9:09 tamního času. A to
ať je, kde je. V práci, či doma. Přitom jsem fascinován trpělivostí jeho kolegů v práci. Jenom jsem se doposud neprokousal
anglicko-francouzkým textem, proč se fotí právě v takovou podivnou hodinu. Podívejte se na Jean-Michela sami, ZDE ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 14.9.2005 0:37:15 jm jmgobet(zavinac)gmail.com do not understand czech but...
Nazdar, Jmenuji se JM
;-) | 14.9.2005 7:52:39 Radek radek(zavinac)emartinka.cz Hello, Jean-Michel - salut aux Paris. Epatants côtés. Je m´appelle Radek. I don´t understand French ;-) Tak to vidíte, sotva jsem na stránky přidal odkaz na Jean-Michela, hned ho vystopoval pomocí hlídání přístupů ;-) | |
14.9.2005 Vojtíšek si neustále zouvá bačkůrky...Martinka se konečně nechala přemluvit a po více než týdenním poslouchání Hurvínkových Starých pověstí
českých z CD, dnes před spaním požadovala náhradu,"Tatínku, pustíš nám třeba Broučky? Já už mám toho Hurvajze
naposlouchanýho na několik roků dopředu!" Já také, neboť při tom datluji do klávsnice ;-)
Abych se však vrátil ke Karafiátovým Broučkům - knižní verze je poněkud drastičtější, než moderní mluvená z CD. Mám
na mysli pasáž, kde Brouček usíná a maminka mu na dobrou noc povídá pohádku o neposlušných koťátkách, jež zlobila.
Převrhla kamna, domeček začal hořet a ona tam uhořela. Celkem slušná a uklidňující pohádka na dobrou noc, že? Na
CD začne maminka vyprávět o koťátkách a v tom ruka zvukařova stáhne regulátor hlasitost záznamu na nulu. Děti by
pravděpodobně takový drasťák nezvládly. Nebo se mýlím? Jak si pak vysvětlovat, že jsou prý dnešní děti nadměrně
vystavovány televiznímu násilí. V minulosti jej měly také, jenomže v psané formě, jak je vidět černé na bílém.
Vojtíšek již delší dobu nosí na nožkách bačkůrky pro větší děti. Má to jistou výhodu - nemusí se šněrovat. Jenomže si je
začal zouvat při každé příležitosti. Poté běhá pouze v ponožkách, lump jeden.Však mu Dana připomínala,"Vojtíšku, děti, které
si zouvají bačkůrky nemohou chodit do školky. A ty přece chceš, ne?" Vojtík na ta slova popadne bačkory a zoufale volá,"Já
neumím bačkůky!" On umí, stačí jen chtít. V souvislosti se školkou mi Dana dopoledne telefonicky povídala,"Sotva jsme dnes
vstali z postýlek, Vojtík hned vystartoval na chodbu. Než se Martinka stihla také obléct, už měl na nožkách obuté botičky a
hlásil,"Já du taky do kolky!" Během dne pak obouval boty ještě několikrát. Když on se Vojtík do školky tak těší. Jenomže je
prozatím ve stavu nemocných, což rozřeší zítra odpoledne naše dokorka. Pro mou osobu to znamená jediné - odejít včas z
práce ;-)
Vojtíšek se před večerním koupáním dožadoval jistých cukrovinek. Skákal před spížovou skříní a žadonil,"Já ci ňákej!"
Dana ho usměrňovala,"Nic nedostaneš, vždyť jsi pořádně nevečeřel!" Vojtík si však věděl rady. Prohlásil jediné,"Já si podám
sama!" Na ta slova se přemístil do pokojíčku a po chvíli již před sebou tlačil kolečkovou židli. Zručně přetáhl kolečka přes práh
a byl s prací hotov. Poradí si v každé situaci. Na sladkosti však nedosáhl. Prozatím :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5
|
|
---|
Aktuálně |
---|
| |
---|
|
---|
Rodinné stránky |
---|
| |
---|
|
Odkazy |
|
|
|