|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5 15.9.2005 Počítačů není nikdy dost...Dnešní den patřil mezi ty opravdu náročnější. Ať už mohu jmenovat ty pracovní chvíle ve firmě. pak i ty odpolední spolu s
rodinou. Ale začněme hezky popořádku - po brzkém návratu z práce na nás čekala cesta do Velkého města. Na
Vojtíška se totiž těšila naše paní doktorka. Jenomže milý Vojtíšek vstupoval do ordinace se značnou nedůvěrou,"Nebudu
píchát?" Chudák, před čtrnácti dny mu sestřička poprvé odebírala krev. Od té doby se mu u doktorky nelíbí. A to Vojtíška čeká
zanedlouho další píchání, coby předoperační vyšetření. Život není vůbec jednoduchý, co Vám mám vyprávět ;-)
Já se odpoledne a v podvečer snažil stříhat video z dovolené na počítači. Dělám co můžu, aby vše bylo maximálně
dokonalé. To mi zabírá neskutečně mnoho času se sluchátky na uších a to neberu v potaz následné renderování(Tzv.
překlad hotového videa do formátu MPEG2 - standard to formátu DVD). Vedle mne co chvíli sedávala Martinka a snažila
se zjistit, kdy už bude konečně volný počítač. Máme doma holt málo výpočetních strojů. Jak jinak si vysvětlit neustále
naléhání,"Tatínku, to video ti nejde dělat rychle, viď? To určitě nejde zrychlit, viď? Až to budeš mít hotový, až to doděláš, tak
mě určitě pustíš to cédéčko s Klubíčkem her, viď?" Milé, že? Pak si pracujte celé dopoledne v zaměstnání a pak i doma pod
neustálým psychickým nátlakem ;-) Chtělo by to druhý počítač. V každém případě mi to připomíná podobnou situaci z filmu
Shrek 2. Tam se oslík ptá co chvíli během cesty do království za devatero horami ptal(To je přece hodně
daleko ;-)),"Už tam budém?!" ;-)
Dana odcházela v podvečer na cvičení. Já tou dobou právě Vojtíška zvedal u umyvadla za účelem jeho důkladného umytí.
Vojtíšek však prstíčkem ukázal na sprej s prostředkem proti komárům a klíšťatům - OFF. Hned se ptal,"Tatí, co to jééé!?!?" Já
odpověděl,"Vojtíšku, to je na klíšťata a komáry!" Vojtík však zavrtěl hlavičkou a protestoval,"Není na kíšťáta, to je na tičkóó!"
Nakonec měl pravdu, neboť Dana aplikuje prostředek v létě dětem postřikem na tričko ;-)
Závěrem mi dovolte komentář k dnešním fotkám. První je pořízena mobilem a pochází z doby pochodu k paní doktorce.
Druhá pak zobrazuje naše dva se peroucí miláčky. Ale jinak se mají občas i rádi ;-)
Verze pro tisk...
16.9.2005 Tatínek je prostě out...Martinka se chvíli po návratu ze školky pustila do údržby své samolepící nástěnky nad stolem. Prohlásila,"Já už tady
nechci to léto, musím to sundat!" Poté začala věšet na nástěnku svoje školkové výkresy se sněhuláky, eskymáky a sněhem.
Brrr. Hned jsem Marťu upozorňoval,"Martinko, to už je Zima?" Martinka zavrtěla hlavičkou a byla rázem s odpovědí
hotova,"Není ještě zima, já se jenom připravuju na zimu a Vánoce!" Tak to vidíte. Martinka po chvíli dodala,"Vona ještě zima
není, ale venku už není teplo, přece!" Má pravdu ;-)
Martinka se spolu s Vojtíškem střídala u psacího stolu. Sama tvořila z papíru skládané housenky a Vojtík ji pak
napodoboval stříháním papíru svýma novýma nůžkama. Dana mu je v týdnu zakoupila, aby se naši miláčkové neprali o jediné
Martinčiny nůžtičky. Teď už panuje v pokojíčku klídek. Marťa šmiká papíry u stolu a Vojtíšek pro změnu v sedě na podlaze.
Naprostá pohodička ;-)
Během večeře se přesně o půl sedmé spustil bezdrátový obecní rozhlas, tedy BOR. Pan starosta hlásal cosi o uzavřeném zdravotním středisku v sousední obci. Prý se tam maluje
ordinace. Martinka zpozorněla a hned spustila,"Tatínku, co se to tam maluje? A kde to je?" Po upřesnění pokračovala
dále,"No jó, já už vím. Budou malovat tu novou ordinaci!" Moje odpověď zněla,"Ale ta ordinace není nová, je už stará!" Marťa
pochopila situaci po svém,"Tak to tam asi sundaj tu ceduli s nápisem Nová ordinace a pak namalujou jinou, viď? To tam pak
bude napsaný Stará ordinace!" Hezká teorie, viďte? ;-)
Děti měly po Večerníčku uklízet hračky na svá místa. To je trošku problém. Za prvé uklízet nechtějí, a za druhé dávají
hračky, kam je napadne. Já upozornil Martinku,"Martí, můžel uklidit toho hrajícího vlčka, tedy káču?" Martinka se zašklebila a
během ukládání výše jmenované hračky protestovala,"Ale tatínku, todle přece není vlček ani káča. To je přece bejblejd, to
nevíš?" Vím. V originále se to jmenuje Beyblade. Tatínek je prostě OUT:-)
Verze pro tisk...
17.9.2005 Tatínku, a kde má člověk duši ?...Odpoledne k nám přijely na návštěvu babičky a s dědou. Děda obdivoval moji činnost, týkající se zpracování fotek a videa
na počítači. Jedná se o digitální záznamy z dovolené v Bulharsku. To víte, dětičky se mezitím na sebe snažily upozornit ze
všech sil. Když už si děda konečně v kuchyni sedl ke kávě, přiběhl za ním Vojtíšek a žadonil,"Dědóó! Poď díváát séé!" Děda
Vojtíškovi odpověděl,"Počkej chvíli, já si vypiju kafíčko a hned příjdu!" Vojtík použil svoji oblíbenou větu,"Jó, můžeš pšijít!" :-)
Jak sami vidíte na první fotce, Votíšek se dnes dopoledne vrhnul do skládání pěnového puzzle - dlaždiček. Celkem ho to
bavilo, jak jinak si vysvětlit jeho trpělivé skládání, poté rozsypání a opětovnou montáž. U jedné dlážky zvládl sborku a rozborku
nejméně desetkrát.Vojtíšek jinak dokáže skládat s velkou šikovností i klasické puzzle. Původně Martinčino - krtečka složí bez
mrknutí očka. Už se pouští i složitějších konstrukcí. Prostě s tím má trpělivost. Zkouší a zkouší, až se dílo podaří.
Nastal čas jít spinkat a tak Marťa zavelela,"Vojtíšku, poď pro peřiny, musíme si ustlat postýlky!" Vojtík se nenechal
dvakrát pobízet. Už držel svoji peřinu a táhl ji do pokojíčku. Chvíli předtím prohlásil,"Kouže to, sundám bačkůky!" Hned si je zul
a poté se mu to po koberci prý neklouzalo. I když, já bych zastával opačné stanovisko. Proti gustu žádný dišputát, že? ;-)
Naprostá pohodička ;-)
Děti mají již dávno spinkat. Namísto toho za mnou přišla Martinka do ložnice k počítači a rozvinula filozofickou
diskusi,"Tatínku, a kde má člověk duši?" Já, mírně zaskočen, odpovídám,"Martinko, někdo možná v hlavě a někdo v srdci!"
Martinka se zamýšlí a použije další trumf,"Nó, tatí, tu duši prej může vzít vodník, když někoho utopí. Dá si ji do hrnečku. Von
udělá z člověka mrtvolu a vezme mu duši. Jenomže v pohádkách povídají, že je duše nesmrtelná, víš?" Tak tohle je dost i pro
mě. Kam na to ty děti chodí? Vždyť Martince není ještě pět let. Copak já měl v jejím věku podobné starosti? Rozhodně si
nevzpomínám ;-)
Verze pro tisk...
18.9.2005 Velká jablečná sklizeň...Dana se po obědě vydala na zahrádku, letos naposledy vyplet záhonky. Pak už je jen zbývá zrýt a zazimovat. Ať
chceme nebo ne, zima se nezdržitelně blíží. Dnes v noci možná spadne teplota pod bod mrazu. Brrr :-(
Vojtíšek se po obědě vyspinkal a my se mohli vydat na zahrádku, otrhat naše jediná jablíčka. Letos je to s úrodou bledé -
celý náš úlovek vidíte v košíku před Vojtíkem. Ač se Martinka snažila seč mohla, po stromě lezla, jablka neviděla. Vojtíšek
zatím obskakoval nízkokmen a upozorňoval Martinku,"Maťkó, nepadneš dolůů, drž séé!" On má vůbec poslední dobou
tendence někoho napomínat. Jako by nám to vracel, nemyslíte? Já při obědě nahlas diskutoval s Martinkou. Polévku bagrující
Vojtík nás okřikl,"To se něděá, memluví sé, hamá seéé!" Nakonec má pravdu ;-)
Před odchodem na zahrádku se Martinka dožadovala,"Tatínku, už tam venku fouká vítr? Musíme si vzít ven toho draka a
zkusíme, jestli lítá. Když ne, tak ho honem vrátíme!" Jak sami vidíte, Martinka se už klepe na pouštění draka. Ještě že nás
čeká školková Drakiáda. To si užijeme - zůčastňují se i rodiče. Víte, že se také těším?
Vítr nakonec nefoukal a my si dali před odchodem malou svačinku. Děti vyfasovaly nejmenovanou chlazenou mléčnou
pochoutku. Sotva Marťa dojedla, vystartovala od stolu pryč. Dana ji napomenula,"Martinko, na něco jsi zapomněla. I Vojta ví,
co se má dělat, když se to sní!" Marťa se zamyslela a vyhrkla,"Nó, když to sní, vezme si další, přece!" Vyprskli jsme smíchy
a Dana Marťu uvedla na pravou míru,"Když to sníš, máš vyhodit papír do koše!" Aha :-)
Naprostá pohodička ;-)
Martinka mi ukazovala všechny čtyři míčky - hopíky, pěkně pohromadě. Celkem nevídaná věc. Co chvíli jsou míčky
rozskákané po celém pokojíčku. Martinka si je zčerstva běžela schovat do jedné police s hračkami. Hned mi hlásila,"Tatínku,
já sem je schovala před Vojtou. To je taková superspeciální a supertajná krýš o který se nikdo nedozví ani z vyprávění!" To je
tedy co říci, viďte? ;-)
Martinka si včera sama stlala postýlku. Nejprve se snažila zavléci prostěradlo pěkně za matraci. To je problém i pro
dospělého, takže není divu, že se po chvíli zastrkávání prostěradla vzadu u zdi spravedlivě čílila,"To je hrozný, de to špatně.
Takovejdle malej člověk, takovýdle dítě jako jsem, já tam nevídí!" :-)
Verze pro tisk...
19.9.2005 Návštěva dětského divadelní představení - příprava....Děti mi navečer pomáhaly s budováním přístřešku pro kola. Jedná se o stavbu, která tam měla již dávno stát. Na dnešek
jsem si naplánoval dobetonování schůdku přede dveřmi. Jak vidíte na velice povedené první fotce - Martinka mi spolu s
Vojtíškem připravovala písek. Respektive, zbytek písku. Jak po mě obě děti hodily lopatku písku, já ucukl a tak přirozeně
vznikla ona fotka. Jenom mi není, jasné, že jsme ucukli stejným směrem. Jak jinak si vysvětlit rozmazané okolí a ostré
postavy ;-)
Zatímco jsem míchal míchačku betonu, Martinka za mnou přiběhla,"Tatínku, můžu taky stříkat tu vodu do míchačky?"
Stříkala, což nesl s nelibostí Vojtík. Nedalo se nic dělat, co chvíli bylo nutné uzavřít přívod vody, aby se náhodou nezmáchal
zmáčknutím rozprašovače. Když ono je to tak jednoduché. Co mu máte vysvětlovat, že? Další moje pracovní komplikace.
Největší však nastaly během vyklápění hotového betonu z míchačky a jeho následného kydání zednickou lžící na
místo. To rozhodně neudrželo klidnou Martinku, natož Vojtíška. On se neustále snaží Marťu ve všem dostihnout, ne-li
předstihnout. Dnes tomu bylo nejinak. Sotva Marťa popadla svoji plastovou lopatičku na píseček, Vojtík zajásal,"Tam ji mám!"
Už třímal svoji modrou lopatičku v ručičce a bagroval beton z kolečka ostošest. Dobrý pomocník. Horší, jak zhodnotí maminka
jeho zabetonované oblečení ;-) Řeknu Vám, není lepší zábavy pro děti, jak betonovat. Rozhodně si užijí. Tatínek také, uffff ;-)
Naprostá pohodička ;-)
Dana odjela navečer na cvičení a já si dětiček užíval sám. Zbývalo je už jenom dopravit do mycí linky, respektive do
koupelny. Podvečerní mytí proběhlo celkem bez problémů. Jenom Martinka neskrývala svoje vzrušení, související se zítřejší
školkovou výpravou do Velkého města. Čeká tam na ně divadelní představení. Však mi Dana povídala,"Zítra
musíme vstávat časněji, aby Marťa stíhala odjezd!" Ale abych se vrátil k Martince - vysvětlovala mi, jak takové divadelní
představení probíhá,"To tam tatínku rozsvítěj takový světla. Najednou to začne a ty světla zhasnou jenom o kousek, to aby
viděli na ty děti. Když tam pak měněj ten obraz, tak všechny světla raděj zhasnou, aby žádný děti neviděly, co se tam děje.
Když je zase rozsvítěj, tak je to tam zase jiný!" Přesné, že? ;-)
Verze pro tisk...
20.9.2005 Vojtíšek je naprosto skvělý spolupracovník...Jak již víte od včerejšího dne, Martinka dnes navštívila se školkou divadelní představení. Však nám o něm vyprávěla páté
přes deváté. Po chvíli jsme nevěděli o ději hlavu, ani patu. Hned zítra čeká na školkové dětičky návštěva velkého krytého
bazénu. Mají se učit plavat, což Martinka již zvládla během dovolené v Bulharsku. Ale ale, co to povídám, respektive
prozrazuji. Vše se dozvíte v některém dalším článku z naší dovolené ;-)
Dnes po Vojtíškově vyspinání proběhlo další školkové odpoledne pro předškolkové děti. To aby se nové dětičky seznámily
se školkou a trochu se otrkaly. S Vojtíškem se však věci mají jinak. Za prvé je, již od začátku školního roku zapsaný a za
druhé - po příchodu do šatny se bleskuryhle přezul a už pádil sám, bez maminky do třídy. Přitom neopomněl úprk
komentovat,"Du do kolkýý!" Jenom aby mu nadšení vydrželo. I když na jednu stranu není problém - Vojtík má ve školce
nablízku Martinku. Když ona se o něj tak stará. Jakmile Vojtíšek zavolá,"Já ci čůůůát!", Martinka hned startuje a stahuje mu
kalhoty,"Jenom se Vojtó hezky vyčůrej. Seš hodnej kluk, když si řekneš!" Neslyšeli jsme ona slova ze svých úst? To se mi
asi zdá -)
Naprostá pohodička ;-)
Martinka si navečer odběhla pryč se svým kamarádem ze školky. Já zůstal na dvorku sám s Vojtíškem. Řeknu Vám,
lepšího pomocníka těžko hledat. Sotva jsem odšaloval včerejší betonek, Vojtík mi po něm proběhl a srazil jeho hranu. Když se
to stalo podruhé, houkl jsem na něj zcela nevybíravě. Co následovalo? Vojtík se rozbrečel,"Tatínku, já sem chtělá ťapát dolů!"
Však mi Dana po příchodu domů referovala,"Nebyl slyšet ani tak Vojtíšek, jako tatínek. Není divu, když mám co odhánět :-)
Během bušení do klávesnice domácího počítače, musím chtě nechtě ovládat i nový notebook. Snažím se do něj ze všech
sil nahrnout všechna potřebná data. Martinka hned přenosný počítač zhodnotila,"Tatínku, ty máš ten počítač menší než
maminka!" Má pravdu. Marťa už měla dávno spát a ne komentovat věci kolem sebe.
Verze pro tisk...
21.9.2005 Mají malí žraloci také malé tlamičky ?...Jak jsem Vás včera informoval, Martinka dnes po ránu navštívila spolu se školkou krytý bazén. Dětičkám totiž začal
plavecký kurz. Martinka se přitom naučila plavat bez křidýlek již na nedávné dovolené v Bulharsku. Ovšem, jak sama povídala,
dnes poslouchala paní instruktorku a snažila se učit jako ostatní děti.
Po svačince a nezbytné televizní Kouzelné školce jsme se vydali ven pracovat. Vojtíšek se ovšem
šprajcoval ze všech sil,"Já nebudu čůůát na nočníčku, já necí véén!" Abyste byli v obraze - na nočník sice nechtěl, ale po
posazení se hned vyčůral. To samé s odchodem ven - ven jít nechce, jenomže pak následně domů také ne. Neví co chce ;-)
K mojí velké radosti mi děti pomáhaly s budováním. Vojtíšek musel všechno vyzkoušet a náležitě se při práci zamazal. O
Martince ani nemluvě. Ta si ještě přivedla kamaráda ze školky, abych náhodou neměl málo dětí na starosti. Vojtíšek si
dokonce v zápalu práce vzpomněl před šestou hodinou na čůrání. To je co říci, neboť se v poslední době párkrát počůral právě
v inkriminovanou hodinu. Jinak chodí na nočníček občas i sám. A to zcela - sám si stáhne kalhoty, slipy a posadí se. Žádný
problém. Závěrem se i oblékne. Musí ovšem chtít. Pak už se od nočníčku line hlasité volání,"Podívej co sem udělalá. Hodnej
kuk!" :-)
Naprostá pohodička ;-)
Vojtíšek se musel po příchodu domů řádně umýt. Sotva si utíral ručičky do ručníku, mytí komentoval,"Mám to umejený,
mám umejený ručičky. Maťka má taky umejený ručičky!" Tím ovšem Vojtíkovy hlášky nekončily. Po večeři Dana odběhla na
chodbu a zavřela za sebou kuchyňské dveře. Vojtík jí chtěl něco ukázat a zoufale šmejdil po kuchyni,"De je maminka moje?
Nevidím moji maminku. De seš mamíí?!" Maminka se posléze objevila, k velké Vojtíškově radosti. Po chvíli nastal čas
televizního Večerníčku. Vojtík zasedl před obrazovku a sledoval reklamní blok, kdože nám dnes přináší Večerníčka. Po
reklamě Vojtík povídal,"Večeníček slaví naozeninýýý!" Tuhle větu dnes však neříkali. Tak si ji Vojtíšek sám doplnil :o)
Martinka zaperlila před podvečerním koupáním. Poslední dobou má neustále problémy se žraloky - jak jsou velcí a jestli
žerou lidi. To víte, ne nadarmo patří mezi její oblíbené tituly DVD Příběh žraloka. No a dnes najednou
spustila,"Když sou ty žraloci malý, tak maj malý tlamičky a musej ty lidi žrát po kouskách, viď?" V tu chvíli jsme se s Danou
smíchy váleli pod stolem. Dana ještě stačila komentovat Martinčinu větu,"Vy dneska ale perlíte, děti!" Je to tak :-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 22.9.2005 10:36:08 Lucia lmcz(zavinac)seznam.cz Tie vaše detičky získavajú skvelé základy manuálnych zručností už v útlom detstve... po zhliadnutí dnešných fotiek mi spadla sánka, vyzerajú ako profíci. Už viem, kde sa človek naučí tomu skvelému "všetko si viem opraviť". Žiaľ ani ja ani moja drahá polovička to nevieme. Nepožičiate nám niekedy Vojtíka alebo Martinku? | 22.9.2005 15:24:46 Radek radek(zavinac)emartinka.cz Jen ať si zvykají ;-) Horší je hlídat, aby si náhodou neublížili. Například při takovém zatloukání hřebíků do prkýnka :-) | |
22.9.2005 Znáte Bořka ?...Děti sledovaly po svačince televizní pořad Kouzelná
školka, tento týden s populární Dádou. Bezprostředně po školce
začal pořad Bludiště. Dnes jsme v něm viděli jednu moc známou tvář. Je učitelkou z Hradce Králové, stejně jako soutěžící
družstvo - její třída. Ne nadarmo pocházím z Hradce(Bydlel jsem tam od narození, do roku 94), proto mám k
onomu městu jistý citový vztah. Soutěžící družstvo se úvodem ukazovalo na videu, stojíc přitom na dominantě města - Bílé
věži. Dana hned přidala svoji trošku do mlýna,"Martinko, babička s dědou strávili nějaký čas zavření na Bílé věži, to je tam prý
zapomněli!" Martinka se hned začala ptát,"A maminko, maj tam na tý věži taky záchod?" My se hned začali smát. Martinka
prostě vidí celou záležitost jaksi prakticky, nemyslíte? ;-)
Během Kouzelné školky děti zhlédly i velice oblíbený seriál Bořek stavitel(V originále Bob The Builder). Jak
jsem mohl číst na jednom nejmenovaném weblogu - bezdětní čtenáři seriál značně sepsnuli. Prý nechápou jeho jakýkoliv
přínos pro malé děti. Já naopak vidím celou věc jinak. V pořadu se občas mluví řečí a temíny, nad nimiž jde i nám dospělým
občas hlava kolem(Mám na mysli otázky kolem stavění a následnému schvalování staveb). Děti se alespoň
připravují na život v dnes nepříliš jednoduché společnosti. Alespoň je hned tak něco nepřekvapí ;)
Naprostá pohodička ;-)
Po svačince nastal čas k odchodu na dvorek. Máme za úkol postavit malou zídku na místě, kde měla již dávno stát.
Proto jsem velel,"Děti, jdeme ven!" Děti odpovídaly,"My nechceméé!" Já však použil jednu větu z výše jmenovaného Bořka
stavitele,"Dokážeme to postavit?" Martinka vyhrkla,"Dokážeme!" a běžela se sama strojit. Vojtík zanotoval,"Znáte Boška
všecko spaví!" Nakonec vyběhl za námi na dvorek s velkým nadšením pro práci :-)
Pro děti je takové maltování a stavění cihel naprostou zábavou. Vojtík bagroval namíchanou maltu do svého kyblíčku a
následně ji lopatičkou přemisťoval na cihly. Martinka také a za chvíli byste naše děti málem nepoznali(Vizáží).
Zato já se potil pod šíleným tempem těchto dvou přidavačů. Ufff. Jak vidíte Martinku na druhé fotce, nasadila si velké rukavice a
nosila jednu cïhlu za druhou. Jsou to ale pomocníci, viďte? :o)
Verze pro tisk...
23.9.2005 Vzhůru k výškám...Dnes jsme těsně po obědě vyjeli po delší době směr Hradec. Jistě se ptáte,"Kam?" No přece na návštěvu za babičkami a
dědou. Martinka šla ze školky po o a já z práce taktéž :-)
Cestou na víkend k babičce a dědovi jsme nejdříve zajeli pro prababičku do nedalekých Vojenic. Při loučení na nás čekala
ještě jedna veliká atrakce - výstup na vysílací věž jednoho nejmenovaného mobilního operátora. Na ní se nachází vyhlídková
terasa a na starost ji mají místní z obce. Jak vidíte sami na druhé fotce, výška je to opravdu impozantní. My lezli po
točitém schodišti do více než půlky. Odtamtud se nám otevřela překrásná vyhlídka na Krkonoše, Orliché hory a široké, daleké
okolí. Nádhera. Celý dojem navíc umocňovalo dnešní slunečné a teplé počasí. Babí léto je tu. Jinak - rozhledna se jmenuje
Osičina Vojenice. Vřele doporučuji k návštěvě :-)
Na věž se odvážil pouze Vojtíšek, Dana a já. Martinka hlídkovala dole, neboť jí nedělají dobře mřížované schody s
mezerami mezi stupni. Zato Vojtík tlapal drže se jednou ručkou nás dospělých, ostošest. Vyběhl sám až nahoru. Cestou dolu
jsem mu už tolik nedůvěřoval, proto byl mnou snesen. Preventivně. Přece jenom to není pro rodiče vůbec žádná pohodička. Když
si představíte, že by dítě mohlo spadnout, brrr, hrozná představa ;-)
Bohužel, instalace Eurotelového CDMA modemu na můj nový notebook se nezdařila. Cosi jsem udělal špatně a XPéčka
nepochopila můj záměr. Takže musím přetahovaat data na web z dědova počítače. Nedá se nic dělat. Každopádně mi instalační
pokusy zabraly tolik času, že se dnes musíte spokojit s kratším článkem.
Verze pro tisk...
24.9.2005 Hurikán Rita a dnešní dětské hlášky...Hned po ránu dětičky přemluvily dědu,"Můžeme jít taky do krámu nakupovat?" Děda se nechal přemluvit a zakoupil jim
nějaké pamlsky ve formě plastového záchodu a popelnic se sladkostmi. Však mi Martinka po návratu ukazovala svůj
úlovek,"Hele tati, mám popelnici plnou dobrot, mňam!" No, nezní to hrozně? Také že ano, dobroty mají tvar různých "odpadků"
- ryb, podivných kusů masa a kostí. Brrr ;-)
V souvislosti s časným vstáváním se děda ptal,"To on se Vojtíšek probouzí v sedm hodin běžně?" Dana ho
ujistila,"Samozřejmě, tou dobou totiž vstáváme do školky!" S Martinkou, samozřejmě. Nebude však dlouho trvat a Vojtíšek
vyrazí s Marťou do školky také. Pro začátek alespoň na pět dnů v měsíci.
Dopoledne mě děti doprovodily na cestě za nákupy do Intersparu. V letáku nabízejí akční sedačku Graco do auta.
Vojtíkovi začíná být jeho dosavadní malá, tak ode dneška bude jezdit ve velké jako Martinka. Však už Marťa po rozbalení
sedačky vymýšlela,"Tatínku, já mám skvělej nápad. Já bysem chtěla přesně takovoudle sedačku s tlapičkama na látce. Co
kdybyste mi ji dali a jábysem tu svoji šoupla Vojtíkovi?" Má super nápady, nemyslíte? ;-)
Já dnes také perlím, neboť se mi v pozdních odpoledních hodinách konečně zadařilo provést připojení na Internet z
notebooku přes dědův modem Eurotel CDMA. Eurotel Data Expres chodí jako fofrník. Problém se nakonec podařilo objevit v
nekompatibilním USB portu. Takže tento článek již posílám ze svého nového notebooku.
Martinka s neteřinkou Danielkou právě vedle mne řeší velký problém. Daninka ukazuje na postel a povídá,"Martinko, tady
byl nalepenej ten vánoční Mikuláš a najednou je pryč. Někdo ho jistě ukrad!" Martinka se otázala,"Myslíš toho Ježíška, toho
Klause?" Daninka pokývala hlavou. Nato byla Martinka rázem s problémem hotová,"Ale Dáňo, tohle teď neřeš. Poď si raděj
hrát!" Hezký dialog, že? ;-)
Závěrem mi dovolte komentovat nejlepší zprávu dnešního dne. Hurikán Rita, kupodivu navzdory katastrofickým
předpovědím zeslábl. To je dobře. Nikomu nepřeji nic zlého a v tomto případě to platí dvojnásob. Jenom si přestavte podobnou
situaci, kdy musíte opustit domov s pár věcmi a nevíte, zdali se budete moci vrátit zpět. Hrozné, nemyslíte?
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5
|
|
---|
Aktuálně |
---|
| |
---|
|
---|
Rodinné stránky |
---|
| |
---|
|
Odkazy |
|
|
|