|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5 25.9.2005 Lehce morbidní téma...V dopoledních hodinách došlo na jednu důležitou věc - vraždění králíků. Nedalo se nic dělat, když už jsem se jednou k
podobné činnosti uvolil. Prababička je ráda, že se někdo našel a mě to zase tak moc neudělá. Dnes mi asistoval Vojtíšek.
Jakmile dostal ušák za uši, už ho hladil,"Kálíček je mrtvej, pohladím kálíčka. Malééj! Okájíme kálíčka a uděláme z něj
masíčko. Mňam, mňam!"" Poté začal obcházet ostatní kotce a najednou zajásal,"Tady je taky velkééj. Taky ho zabijemé,
budeme kájet a zhamáme masíčkó!" Jak vidíte, má v celé věci jasno. Poté nakukoval do kbelíku pod zavěšeným králíkem a
krev mu nakapala do vlásků. Sotva spatřila Vojtíka neteřinka Petruška, křičela na celé kolo,"Pomóć, Vojtíkovi se něco stalo!
Má krev na hlavéěéě!" Planý to poplach ;-)
Naprostá pohodička ;-)
Opusťme morbidní téma a věnujme se něčemu klidnějšímu. Po odpolední návštěvě u hradecké babičky nastal čas k
přesunu domů. Vojtíšek se usadil do své nové autosedačky, včera zakoupené v Intersparu. Už jezdí jako velký kluk, pěkně
připoutaný velkým pásem, jak vidíte na druhé fotce. Moc si sedačky váží a celou cestu očka nezamhouřil, narozdíl od
Martinky. Nová sedačka má však jednu zásadní nevýhodu - Vojtík se co chvíli vyvlékává ze samonavíjecího pásu. Musíme ho
prostě kontrolovat. Jenom si nemyslete, s Martinkou to po zakoupení její sedačky nebylo jiné. Děti si na ni prostě musí
zvyknout. Do té staré a menší jsme Vojtíka pokaždé napevno zapásali a hotovo. Jenomže mu už nestačila svými rozměry.
Děti nám prostě rostou ;-)
Náš návrat domů se oproti původnímu plánu značně posunul. Děti se tak dostaly po vykoupání a umytí vlásků do svých
postýlek až v devět hodin. Ještě teď, v deset nespí. Ach jo. Dana je ráno nebude moci probudit.
K páteční návštěvě rozhledny ve Vojenicích tu pro Vás mám jeden zajímavý odkaz. Na internetu se totiž nalézají oficiální
stránky věnované popisu rozhledny Osičina Vojenice a další kontaktní údaje. Podívejte se i na nějaké fotky. Klikněte si ZDE.
Verze pro tisk...
26.9.2005 Šílené překvapení, plus brigáda ve školce...Odpoledne jsem spěchal z práce, jak se dalo. Jistě se ptáte,"Nač ten spěch?" Ne ne, s lihovinou, k níž patří výše jmenovaný reklamní slogan to vůbec nemá nic společného. Ve školce probíhala brigáda - rodičové šmilgrovali a následně natírali prolézačky, kolotoč, skluzavky a hlavně velký zahradní altán. Co bychom pro děti neudělali, že? Já se zůčastnil dnes a další pracovní odpoledne na mě čeká ještě ve čtvrtek.
Dana jela před polednem do práce s notebookem v kufříku a teta si prozatím vzala Vojtíka do opatrování. Prý si s ním celkem pěkně užila. Hlavně ty Vojtíkovy hlášky. Na každou otázku zná odpověď. Jako například před večeří. Martinka se dožadovala sladkostí,"Tatínku, dej mě něco sladkýho z košíku!" Já ji zarazil svojí větou,"Martinko, už nemáš nárok, jdeme do koupelny!" Vojtíšek se však jenom tak nevzdal,"Tatí, dej mě jetě, já mám nárók, já sem hamala večežíí!" No, odolali byste mu?
Kolega mi dopoledne v práci ukazoval jednu velice zajímavou nabídku. Jde o prodej PC v on-line aukční síni Aukro. PC je od Siemensu a jedná se o malý a tichý kompakt za super cenu. Kolega jeden kupoval, tak jsem se k němu přidal. Děti tak získají celkem slušný stroj na svoje hry. Navíc bude možné z PC chodit i na Internet - disponuje síťovou kartou. Od těch dob, co máme domácí síť rozbočenou přes hlavní počítač coby server a následný Switch, se na internet může současně připojit 8 počítačů. Což je více než dost ;-)
Uff, před chvílí jsem těsně po vykoupání dětí zažil menší, spíše větší šok. V ložnici zvonil u počítače internetový telefon Fayn. Popadnu sluchátko a co neslyším? Kamarádku ze vsi, pořádající v sobotu svatbu syna. Prý jim vybouchl dopředu zajednaný kameraman(Ten filmoval kdysi naši svatbu a za scénu s nerozbitným talířem získal hlavní cenu v pořadu Neváhej a toč. Teď ho prý mám zastoupit já. A to mi před nedávnem povídal kamarád,"Když jsem zhlédl tvoje video z Bulharska, tak si tě příště pozvu na svatbu!" Už je to tu. Celá věc má jeden háček - disponuji pouhým originálním akumulátorem od kamery a ten vydrží cca hodinu, dvacet minut provozu. To je příliš málo. Takže musím nahonem sehnat nový SONY akublok. Další starost. Jinak je vše v háji ;-)
Verze pro tisk...
27.9.2005 Vojtíšek ovládá počítač téměř dokonale...Dana se navečer pustila do konzervování zelené petrželky. Na robotu ji rozseká a poté zamrazí. Martinka se ptala,"Proč
to děláš, mami?" Dana jí vše vysvětlila. Marťa hned zpozorněla,"Tak to musíme taky nakoupit na zimu mrkvičky, abysme měli
co dát sněhulákovi jako nos!" Už je celá natěšená na sníh. Martinka se ptala ještě hlouběji,"Tatínku a prodávaj ty mrkvy
vohlíněný, nebo čistý?" Dobrá otázka, že? ;-)
Sotva se Martinka naučila zavazovat si tkaničky u bot, začala jí podobná činnost nudit. Jak jinak si vysvětlit její včerejší
hlášku,"Maminko, mě už ty šněrovací boty opravdu, ale opravdu nebaví!" :o)
Jak jsem se včera zmiňoval o nutnosti zakoupení druhého akubloku do kamery, dobrá věc se podařila. Po sáhodlouhém
hledání na internetu jsem zamítl on-line obchody, neboť potřebuji akumulátor do pátku. Už to vypadalo na výlet do Hradce,
naštěstí se mi povedlo vyhledat jeden velkoobchod, kde ho fyzicky měli. Hurá, dokonce o dvě stovky levnější než v prodejně
SONY. Takže jsem díky sobotní svatbě konečně pořídil druhý akublok do kamery. Konečně se po více než dvou letech bude
natáčet bez časového omezení :-)
Martinka si navečer přitáhla svoji počítací knížku a spustila velké počítání,"Tatínku, tady v tý knížce je mravenců celkem
311, to vím úplně přesně! To je totiž tolik, že nevím kolik to je!" Aha, takhle se věci mají. Po Martince přiběhl Vojtíšek a
dožadoval se hraní her na počítači. Já mu pustil Klubíčko her na notebooku. Vojtík mě přitom dostal dokonale přesným
polohováním myši a jejím klikáním. Ovládá počítač naprosto neskutečně. Na dvouleté díte až překvapivě :-)
Verze pro tisk...
28.9.2005 Příklady táhnou...Martinka nás dokáže během oběda pěkně vytočit. Abyste tomu rozumněli, stačí například ty její hlášky, respektive jedna.
Dnes dostala na talíř moc dobrou polévku z rajčat a rýže. Sotva ochutnala první lžičku, hned prohlásila,"Mě todle nechutná!"
Vojtíšek mezitím zdlábl svůj talířek a dostal nášup. Jenomže, jakmile zaslechl Martinčina slova, prohlásil jediné,"Mě to taky
nechutná!" To je zajímavé. Tolik mu polívčička chutnala. Jak vidíte, Martinka je velkým vzorem a Vojtíšek ji napodobuje
naprosto ve všem. Příklady táhnou ;-)
Jak vidíte na první fotce, Martinka si po delší době vzpomněla, ža má nahoře na skříni velký tác s modelínami. Musel
jsem jí ho sundat. Martinka se poté přesunula i s tácem na jídelní stůl. Já jí vytvořil nádherného hada, jehož vidíte na fotce.
Martinka zajásala,"Mám zakroucenýho hada, huráá. Musím ještě vyzkoušet, jestli se bude taky kroutit, když mu zahraju na
flétnu!" Jak řekla, ta učinila. Pískala ze všech sil, jenomže had ne a ne obživnout. Holt je to v pohádkách poněkud jinak ;-)
Vojtík zůstal po obědě a svém vyspinkání doma. Preventivně, neboť ještě včera vykazoval příznaky zvýšené teploty. Po
dnešku se však jedná o minulost. Teplota mu opadla. Se mnou se ven vydala pouze Martinka. Pomáhala mi ze všech sil.
Zametala násep a nepořádek házela z lopatky do kbelíku. Když už jí to nestačilo, došla si do dílny pro kladívko a rozbíjela
kousky cihel napadrť,"Tatínku, já musím rozťukat tadyty cihýlky, abysem je mohla naložit lopatkou do kýblu!" Pomáhala mi
opravdu, seč mohla :-)
Lumpík Vojtík si poslední dobou neustále zouvá bačkůrky. On totiž nosí botičky bez šněrovadel, pouze nazouvací. A to je
kámen úrazu. Stačí, aby zasedl například k jídelnímu stolu, a už se ozve charakteristický zvuk, věštící dopadnuvší bačkůrky
na dlažbu. Jenomže, kdyby si je pak nazul. To Vojtík ne. Běhá po bytě naboso a my ho musíme neustále kontroloval. Chůze
po studené dlažbě přece není to pravé ořechové. No, nemám pravdu? ;-)
Verze pro tisk...
29.9.2005 Předsvatební přípravy...Dnes jsem se s aktualizací našeho webu dosti zpozdil. Jistě jste zvědaví,"Cože se stalo?" Velká věc. Na poradu přišel
strejda a jeho syn, ten co se v sobotu žení. A já jdu na onu svatbu poprvé filmovat podobnou událost. Hlavním bodem
příjemného setkání se tak stalo upřesnění si některých hodinových termínů a hlavně podoba výsledného videa. To je dosti
důležité, neboť co nafilmujete, to máte. Ve výsledné postprodukci(Digitálním střihu na PC) pak některé záběry
prostě chybí. Chce to přemýšlet již při natáčení. V této oblasti se však cítím začátečníkem. Vždyť i některých scén z
nejpovedenějšího dovolenkového videa - Pikniku na jachtě, mi ve střihu chybí pár sekund v záběru, aby vše ladilo oku a mělo
ten správný rytmus. Asi se to snažím dělat příiš dokonale. Vo tom to je, ne? ;-)
Dana se navečer přesunula na cvičení a já zůstal s dětičkama sám. Jenomže se naši miláčkové na maminčino cvičení
těší již dopředu, neboť jim téměř pokaždé pustím nějaké DVDíčko s pohádkou. Mamince mohla být již delší dobu podezřelá
ochota, s níž se děti loučí,"Maminko, ahój, tak už běž cvičit. Ahóój, mamíí!" Už se vše "profláklo". Dana je v obraze a všechno
ví. Však se dnes děti dostaly do postýlek o maličko později a celá záležitost se navíc zkomplikovala příchodem návštěvy.
Nedalo se nic dělat, děti měly při mytí přednost. To je v pohodě. Až poté jsem se mohl věnovat řešení natáčení svatby. To víte,
dětičky se snažily seč mohly. Mám na mysli předvádění se. Vojtíšek co chvíli vykukoval do obyváku a Martinka samozřejmě
nesměla zůstat pozadu. Mezitím se vrátila Dana ze cvičení a Martinka ji málem pokárala,"Maminko, ty jsi dneš přišla nějak
brzo!" Kdepak, chyba byla na opačném konci. Děti usnuly příliš pozdě ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 30.9.2005 6:35:35 Dana s Bryankou Ahoj Radku,
predem se omlouvam za tykani, neni to mysleno jako urazka, ale vyraz pratelstvi.
Ja mam jenom malou radu k tomu svatebnimu videu. Jeden velice pekny trik je, kdyz si natocis na svatbe nekolik neutralnich zaberu. Treba detail kvetiny z nevestiny kytice,zavoje, nebo zaber na horici svicku, sklenicku na svatebnim stole nebo detail dveri kostela atd. Pak se ti to bude hodit na propojeni jednotlivych casti videa. Tak to alespon udelal muj manzel a vyslo to opravdu nadherne. Hodne zdaru, drzim palce at se to moc povede. No a na poradne ceske svatbe jsem nebyla leta letouci. . . tak jenon zavidim . . . .
Moc zdravim i zbytek tvoji rodiny
verna ctenarka Dana s Bryankou
| 30.9.2005 19:13:51 Radek radek(zavinac)emartinka.cz Díky za radu Dano, zdravím i manžela s Bryankou :o) Přesně to jsem měl na mysli v článku. O dovolené jsem nasnímal spoustu záběrů na prostřihy, a ty jako bych doma našel. Chce to praxi. Je prostě nutné prokládat dlouhé scény, aby nebylo video nudné. Jinak si ho všichni shlédnou jednou a dost. | |
30.9.2005 Namažu se sama, namažu si čeba fousy !...Jak vidíte na první fotce, Vojtíšek zvládá ovládání počítače doslova levou zadní. Navečer vyskočil na otáčecí
židli a už se sápal na myš. Ještě předtím odstranil ze svého dosahu klávesnici. Na ovládání dětského Klubíčka ji
stejně nepotřebuje. Následovala operace s cédéčkem,"Taťkó, tady já dám sám cédéčko do počítače!" A už to začalo. Vojtík
popadl myš a klikal ostošest. Je až neuvěřitelné, jakou má trpělivost s trefováním se na ikonky. Jakmile je na místě, klikne a
ejhle, ono se to spustí. Dvouleté dítě ovládá optickou a velkou myš naprosto s přehledem. Martinka v jeho věku nemohla
pochopit souvislost s pohybem myši a kurzoru na monitoru. Vojtík to už zvládá. Dana se téměř zhrozila při sledování jeho
činnosti,"Není na to Vojtíšek malej?" Zcela evidentně ne. Vojta si pouštěl na Klubíčku písničky, zpíval s nimi a bavil se. Jenom
se nebojte, děti jsou během práce na PC monitorovány a časově limitovány. Počítač je víceméně za odměnu :-)
Před spaním jsem si obě děti vzal jako obvykle do koupelny. Dnes na ně čekalo sprchování. Vojtíšek se sám před našimi
zraky svlékl a posléze i pustil do pucování si zoubků, zubním kartáčkem. Sotva svoji záslužnou činnost dokončil, už se sápal
na kelímek ve vaně,"Já ci tatí vodičkůů!" Tatínek mu ji nedal, naopak šoupl Vojtíka do vany. Co myslíte, že udělal Vojtíšek?
Zatímco jsem sbíral oblečení, za mými zády se ozval podivný zvuk, následovaný Martinčiným komentářem,"Jejéé, Vojtíšek si
drží pindíka a čůůrá do kelímku! Hihihi, von si poradil!" Zábava, že? Jenomže Vojtík celou záležitost zakončil radostným,"Já
mám vodičků!". Kelímek otočil dnem vzhůru a kupodivu jej vylil. Dana jeho činnost komentovala,"To by se dalo využít,
kdybychom měli donést k paní doktorce odebranou moč!" ;-)
Po vykoupání se děti oblékaly. Martinka požadovala dětskou mastičku Nela batole,"Tatínku, já se namažu tou mastičkou
s kačenkou!" Sotva ji vrátila, už ji chtěl Vojtík,"Já ci taky kačenkůůů!" Po mé otázce,"A co s ní budeš dělat?" se Vojtík
zamračil,"Namažu se sama, namažu si čeba fousy!" Na ta slova se začal mazat pod nosem :-)
Tak, už jsem připravený na zítřejší svatbu - tedy natáčení. Vše dopadne dle plánu, alespoň doufám. Hlavně, aby vydrželo
počasí. Dnes Vám nemohu slíbit, jak se navrátím domů, takže se zítra snad setkáme. Kdyby ne, neděle to jistí. ;-)
Verze pro tisk...
2.10.2005 Velká akce - svatba...Tak se Vám po delší jednodenní odmlce opět hlásím. Za vše může svatba, respektive můj návrat z ní ve tři ráno. To už
jsem absolutně neměl žádnou sílu cokoliv psát. Možná za to může i zkonzumovaný alkohol, kdo ví ;-)
Na svatbě se mi snad podařilo vše natočit dle plánu. Momentálně mi zbývá celý záznam nastříhat a ozvučit. Abych Vám
pravdu řekl, takováto postprodukce je o mnoho pohodovější, než vlastní točení záznamu. Prostě už tvoříte dílo ze záznamu
kohosi jiného. V našem případě za vše zodpovídám já, coby kameraman a o to větší a stresující
zážitek to byl. Pokaždé je něco poprvé a já si na svatbě poprvé okusil natáčet video pro někoho cizího a přitom se jednalo o
záznam s maximální důležitostí. Možná jsem to zvládl, možná ne, to posoudí až kritika ze stran zůčastněných. V každém
případě se mi podařilo natočit bombastickou scénu s kroužením aut na kruhovém objezdu. Abyste tomu rozumněli - cestou na
zámek, kde se měl konat svatební obřad jsme jeli přes kruhák. Řidička vedoucího auta je povolná jakékoliv recesi, proto
nevybočila na správný směr, raději si zopákla celý kroužek ještě jednou. Jenom si představte, troubící svatební auta, ladně kroužíci
po okruhu na mezinárodním tahu. Všichni okolostojící jenom zírali a celou záležitost naštěstí brali sportovně. Pokud si někdo něco podobného prozatím netroufl, tak jsme byli první ;-)
Při jízdě z obřadu o restaurace jsme zvolili opět stejný "kruháč". Já, coby kameraman jsem byl zvolen do
předvoje,"Pojedeš na ten kruhák a nafilmuješ nás? Uděláme si ještě jeden kroužek!" Proč ne. V klidu jsem do záběru začlenil svatební auta na kruhovém objezdu. Ohromná zábava. Ještě větší nastala, když auta opustila výše zmiňovaný
kruháč. V tu chvíli se rozhostilo ticho. Nikdo nevěděl, jak ze čtyřech směrů vyjet na objezd, respektive, kdo bude první. Jenom si představte
podobnou situaci - auta ze čtyřech směrů na křižovatce bez značek. Zkuste si vyřešit podobnou situaci, když máte dávat přednost vozidlu přijíždějícímu zprava. Kdo pojede první?
Možná nakonec všichni najednou a případnému karambolu se nevyhnou :-) Kdepak, zase tak do důsledku to všichni nebrali a rozjíděli se pěkně popořádku.
Domů jsem dorazil někdy kolem třetí ranní a tak není divu, že jsem spinkal až do půl jedenácté. Po
podvečerním vykoupání dětí nastal čas jít do postýlek. Dětičky moc neposlouchaly a i přesto jsem jim četl pohádku na dobrou noc.
Vojtík maličko protestoval nad jejím obsahem,"Týý, brďo, takovou kounu má král, pšecé!" Tý brďo, kde k takové hlášce přišel?
:-)
Verze pro tisk...
3.10.2005 Zase ta srnka...Vojtíšek se mnou dopoledne telefonoval. Já totiž volal Daně a on se hned sápal po mobilu,"Je tam tatínek?" Dana mu
telefon půjčila a rozjel se dialog,"Vojtíšku, ty dnes prej zlobíš maminku?" Vojta odpověděl,"Jóó!" "Kdepak je Vojtíšku
Martinka?" "Maťká je ve kolce!" Hezky si popovídáme, viďte? :o)
Moje celé dnešní odpoledne poznamenala jedna nepříjemná příhoda. Naštěstí dopadla dobře, což velice kvituji. Stalo se
to tak - jedu z práce autem a za městečkem, těsně před naší vsí moje oko periferně zaregistrovalo jakýsi podivný stín. Vlevo
se na svahu pod železniční tratí krčila velká srnka. Pohnula se a moje rekce následovala. Prudké brždění, kola smýkající se
po asfaltu a přede mnou silnici přebíhající srnka. Jen tak tak se vše zadařilo a srnka minula předek auta ve třímetrové
vzdálenosti. Uff. Nebýt čerstvého asfaltového polevu a posypu, asi bych nezvládl takhle krátkou brzdnou dráhu. Z devadesátky
na třicet, to dá zabrat hlavně pneumatikám. Však se za mnou vznášel veliký oblak gumového smrádku, jak se mi podařilo
zaregistrovat ve zpětném zrcátku. Řeknu Vám, ta srnka to udělala jistě záměrně. Za bílého dne a v místě, kde jsem s úplně
novým autem porazil před pěti lety její kolegyni. Tenkrát to ovšem stálo osm tisíc. To je ale náhodička, že? ;-)
Martinka mi koukala přes rameno na střihový program v PC. Svatebčané se právě podepisovali po obřadu do knihy.
Martinka zpozorněla,"Tatínku, proč se tam musej podepisovat do tý knížky?" Než mě stačila pustit ke slovu, pokračovala,"Až
se já budu vdávat, tak se taky budu muset podepsat? Až já pak budu teta, tak se budu menovat teta Martina, víš? Tak už to
na tom světě chodí, víš?" Po jejích slovech jsem se doslova válel smíchy pod stolem. Aby ne. To je stále ,"Já se taťko
nemenuju Martina, já jsem přece Martinka. Martina se menuje teta Martina z ameriky!" Tak to vidíš, teto Martino :-)
Při dnešní večeři mě Vojtík vyloženě dostal. Najednou začal vykládat o čemsi podivném,"Taťkó tam byl takovej divnej
pán. Takovej stvašnej pán a dělal uáááá, uááá!" Vojtík řval opravdu hrůzostrašně, až se mi chlupy na těle ježily. Má otázka
zněla,"Kde jsi toho pána viděl?" Vojtík ukázal na bednu a prohlásil,"V televizí, pšecéé!" To má z těch dětských horrorů ;-)
Verze pro tisk...
4.10.2005 Vojtíšek je pěkný opičák...Hodiny právě ukazují devátou hodinu večerní a děti by měly již dávno spinkat. Kdepak, ani je to nanapadne. Já byl právě
venku zkoumat překrásně teplý večer a po návratu na mě čekal uleknutý Vojtík, snažící se ze všech sil dostat pod
peřinku,"Jéé, já se lekla, už pinkám, tatínku!" Jak vidíte, Vojtíšek se stále nemůže zbavit toho holčičího nazývání se. Ale ono
se to spraví, jenom si nemyslete. Martinka mu je holt velkým vzorem ;-) Úplně nejlepší je to po obědě, či večeři. Sotva dětičky
dostanou plné talíře, Martinka se zahledí na jídlo a bez ochutnání prohlásí,"Todle mě nechutná!" Vojtík může v tu samou chvíli
bagrovat, až se mu boule za ouškama dělají, ale Martinčina slova ho zastaví,"Mě to taky nechutná!" Vojta je prostě opičák a
ve všem Martinku následuje. Však už jsme ji mnohokrát kárali, aby mlčela. To mi připomíná několik kolegů z práce, kteří si
přinesou jídlo ke stolu a aniž by ho vůbec ochutnali, preventivně do polévky a druhého jídla nasypou sůl, pepř a nalejí Maggi.
Preventivně. Jenom se jim pak divím, že se po prvním soustu čílí,"To se dneska nedá jíst!" Bodejť by ne. Stačí vydržet bez
kořenění a záhy zjistíte, že to jídlo má svoji specifickou chuť, a ne jenom po těch třech ingrediencích :-)
Vojtíšek se poslední dobou brání jakékoliv činnosti, jež mu není po srsti. Abych Vás déle nenapínal - stačí ho například
převlékat. Ne že by podobnou činnost již dávno nezvládal sám, ale on prostě nechce. Dnes jsem ho například převlékal z
venkovního, do domácího oblečení. Vojtík se šprajcoval,"Necíí jíít véén!" Já ho upozornil,"Ale Vojtíšku my jdeme domů!" Vojtík
změnil strategii,"Neci jít domůůů, jáá ci jíít vén!" A tak je to se vším. Chce dělat přesný opak, než po něm požadujete my. :-)
Martinka také není žádný svatoušek. Stačí poslouchat její monolog před Večerníčkem,"Dej mi mlíčko bez kočky a s
brčkem, jóó? Nebo mi ho dej až za chvíli, až příjdu. Du se vyčůrat, víš? Nebo mi to mlíčko udělej do zásoby, abych ho hned
měla, než se vrátím. To abych ho měla hrozně rychle!" Není vůbec náročná, viďte? ;-)
Večer jsem popadl Vojtíka a choval ho coby mimino. Víte, že se bránil zuby nehty? Hned křičel,"To není miminó, to je
Vojtá, pšecéé, copak nevidíš?!" To mi to dal, že? ;-)
Verze pro tisk...
5.10.2005 De je mašinka mojéé ?...Dnešní překrásně slunečné počasí nás opět vylákalo na zahrádku. Jako by ani právě nepanoval podzim. Taková pohodová
svačinka venku se letos možná konala naposledy. Však se podívejte na dětičky, hrající si v klidu na písku. Já pro změnu sekal
mírně přerostlou trávu.
Před odchodem do mycí linky, tedy koupelny, si děti poslední dobou prakticky samy stelou postele. Vojtíškovi natáhnu
prostěradlo a on si mezitím za šíleného funění a hekání dotáhne svoji peřinu, včetně polštáře. Dokonce si oba dva výše
jmenované díly vytáhne na pelest a správné umístí. Však jsem dnes poslouchal jeho hlasové projevy,"Já si to utelu, taťkó!
Táhnu táhnu, nevytáhnu. To je ale páce, musím položit nahóvu, pšecé. Uff, jéé, jej, ufff!" Martinka je na tom ještě lépe. Ona už
peřiny vyloženě nesmýká po koberci a navíc disponuje dovedností spočívající v samostatném natahování si prostěradla. Pokud
je to baví, proč ne, viďte? ;-)
Po uložení do postýlek se Martinka většinou dožaduje přečtení nějaké pohádky z knížky a Vojtík také nezůstává
pozadu,"Taťkó, podej mě taky nížku, ňákou! Čeba tu s babičkóu!" Má na mysli knížku s babičkou od Karkulky na obalu. Pak
už v ní listuje a je spokojený. Ovšem do momentu, kdy si dáme dobrou noc a Marťa zhasne svoji lampičku u postele. Vojtík se
hned čílí,"Já nevidím! Sfítit musím!" Na ta slova klapne vypínačem. Už jsem zkoušel povolit žárovku v lampě. Představte si to,
Vojtík ji zašrouboval zpět. Ovšem, v druhém případě točil na špatnou stranu a žárovka vypadla na postel. Ou ou, tohle by
nešlo. Představa Vojtíkových prstíků, sahajících do prázdné žárovkové objímky se mi vůbec nezamlouvá. Sice jsou elektrické
rozvody zapojeny přes proudový chránič, ale stejně by Vojtík nemusel testovat jeho bezpečnou funkci ;-) Dana mi navrhla lepší
řešení,"Zkus mu přívod k lampičce odojit někde v rozvodné krabici!" To by šlo.
Vojtíšek usnul jako obvykle. Obložen plyšáky, svítící lampičkou a hlavně jedním celkem rozměrným vagónkem od
dřevěného vláčku. Fakt dobrá hračka na spinkání. Jak tak třímal vagón v ručkách, Dana mu ho chtěla zabavit. Měli byste vidět
tu bleskovou reakci - až doposud spící Vojtík se hned po vagónku vrhl a nahlas se zlobil,"De je mašinka mojéé?" A pak že
hluboce spí :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5
|
|
---|
Aktuálně |
---|
| |
---|
|
---|
Rodinné stránky |
---|
| |
---|
|
Odkazy |
|
|
|