|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5 17.10.2005 Krájejte tři dny staré housky...Dana odjela těsně po mém návratu z práce na firemní bowling. To že se z celé akce vyklube psychologický test
osobnosti, nemohla tušit ani ve snu. V dnešní době je možné všechno a zase až tak neúspěšně z toho nevyšla ;-)
Spinkající Vojtíšek se probudil celkem sám. Stačilo, aby si Martinka pouštěla svoji VHS kazetu s nahranými Krtečkovými
Večerníčky. Sotva Vojtík zaslechl znělku, už startoval z postýlky,"Jéjéj, to už dávaj Večeníčka? Už je večeníček, Maťkóó!"
Kdepak, odpoledne a Večerníček ;-)
Navečer se Martinka zabrala do malování velkého obrázku pro nepřitomnou maminku. Namalovala překrásnou a barevnou
rybu. Vojtíšek nechtěl zůstat pozadu, proto si z knihovny vytáhl knížku O pejskovi a kočičce. O nic až tak vážného by se
nejednalo, kdyby autor kreseb Josef Čapek obrázky řádně vybarvil. Takhle musel jeho práci zastat Vojtíšek. Prostě se pustil s
pastelkami do započaté práce ;-)
Nastal čas na přípravu večeře. Jak jsem se tak zabral do loupání brambor, nadchla mě jedna rádiová skladba od skupiny
ABBA. To je moje krevní skupina a tak jsem se zasnil. Krájel jsem a krájel brambory, až jich byl plný dřez(Jenom se
podívejte na druhou fotku). Natolik, abych mohl posléze konstatovat,"Těch oloupaných brambor je trochu moc!" Přesně
jako v té scénce od Felixe Holzmanna,"V kuchařce tam stálo - krájejte tři dny starý housky. Já je krájel jeden den a měl jsem
jich plnou vanu!" :-)
Před spinkání se Vojtíšek rozběhl s velkým nadšením do pokojíčku,"Taťkó, uděáme potýlku, jóó?!" V tom okamžiku již
stěhoval peřiny a polštáře pro sebe i pro Marťu. A to se má šetřit a příliš nenamáhat. Jenom mu něco podobného vysvětlujte :-)
Právě jsem se naprosto vytočil na prázdná média DVD značky EMGETON. Po čtyřech neúspěšných pokusech jsem
zahodil čtyři disky do koše. Nero je prostě neuměl uzavřít. Až médium od FUJI dopadlo na výbornou. Nemám nic proti
Emgetonu, ale je to vyráběné kdesi v Číně a kvalita je značně proměnlivá. Na druhou stranu používám více než rok dvě
Emgeton DVD-RW plus i mínus a smazal jsem je asi stokrát. Naprosto spolehlivé disky. Vše je relativní. Od této chvíle u mě
vítězí spíše značka Verbatim, nebo Fuji. Co Vy na to? ;-)
Verze pro tisk...
18.10.2005 Ovládání počítače? Žádný problém...Dnes jsem celkem z gruntu přerovnal naše počítačové pracoviště. I Martinka mi ho právě chválí,"Tatí, tys předělal támdle
to? To je moc hezký a hlavně už nám de zvuk, když střílíme slepice!" Už je to tak. Odpoledne jsem na monitor oboustrannou
lepicí páskou přilepil reproduktory. Děti se navíc snažíme pouštět k počítači velice zříddka. V žádném případě nestráví před
obrazovkou monitoru víc než patnáct minut v kuse. A to jsem minulý pátek vybíral semdnáctku monitor s minimální obnovovací
frekvencí 85 Hz. To je velmi důležité z hlediska únavy zraku. Hovořím z vlastní zkušenosti. Dodnes mám v paměti začátky
psaní eMartinky na domácím stroji se čtrnáctipalcovým monitorem a 50 Hz. Hrůůůzáá. Jakmile se můj zrak stočil z monitoru
do poznámkového bloku, hned mi oči škubaly z blikající bílé plochy. Je to tak. Ještě před třemi roky jsem vstával od počítače
s očima červenýma jako angorák. Je to opravdu moc a moc znát. Jenom si porovnejte stohertzovou televizi s klasickou
padesátihertzovou ;-)
Jak vidíte na první fotce, Vojtíšek ovládá starší počítač - server celkem v pohodě. Přitáhne si židli a už kliká ostošest ve
stoje,"Tatíí, heléé. Máme tady lepičký, já na ně kiknu! Helé máme lepičků tadý, už to tartujééé!" V tom okamžiku začne Vojtík
střílet na slepice ostošest. Že nevíte, vo co GO? Jedná se o slepice z internetu stažené - Moorhuhn Jagd. Máme téměř
všechny hry včetně těch tenisových a na motokárách závodících. Děti se slepičkami moc zabaví :-)
Hodiny právě ukazují nelítostně devátou hodinu večerní. Děti by již měly spát, ale zatím to okem zůčastněného
pozorovatele až tak nevypadá. Hlavně naše Maťka by měla spinkat, aby se jí zítra chtělo vstávat do školky. Na Marťu navíc
čeká školkové plavání v Železničním městě. Už je na celou akci náležitě natěšená. Navečer si připravovala batoh
se všemi nezbytnostmi,"Já teď vyrabuju z baťohu všechny ty věci a nacpu si tam ty druhý na plavání, jóó?" Hlavně, že si
poradí :-)
Verze pro tisk...
19.10.2005 Není teplá voda, jako teplá voda...Tak se mi po více než čtrnácti dnech konečně podařilo sestříhat video ze svatby, kde jsem prvního figuroval coby
kameraman. Ještě nějakou hudbu a hotovo. Celá záležitost se značně protáhla, neboť mi v jednom nechtěném pracovním
okamžiku zazvonil internetový telefon Fayn a došlo k částečnému zhroucení střihového programu Pinnacle Studio. Buhužel,
program od té doby zabíral 100% výkonu přetaktovaného procesoru a co chvíli provedl neplatnou operaci. Dnes jsem se
konečně odhodlal k jeho odinstalaci a následné reinstalaci. A víte, že to pomohlo? Už to chodí jako vítr. Všechny ty kritické a
stále běžící aplikace již sídlí na druhém počítači - serveru a tak další nepříjemnosti snad nehrozí. Všechno chce prostě svoje
;-)
Všechny dětské hry včetně střílecích slepic jsem přestěhoval také na server. Tam se nenachází žádná životně důležitá
data, pouze běžící aplikace, proto si i Vojtíšek může zařádit dosytosti. Jak vidíte na úvodní fotce, navečer se snažil pouštět
slepičky. Celkem mu to jde, jenom se čílí, když nastartuje něco nechtěného.
Po večeři a nezbytném zhlédnutí Večerníčku jsem si vzal obě dětičky do koupelny na mytí. Jak již jistě víte, Martinku i
Vojtíška koupu od miminkovského věku. Jenomže to "koupání" je stále náročnější. Vojtíšek se více a více stává samostatnou
osobností a prostě chce jisté věci řešit po svém. Mám na mysli třeba vyndávání z vany na osušku. To se začně mrskat a svíjet
jako úhoř. Do toho křičí,"Já necí z voddýý, já si musela jetěéé, hvát!" Během takového manévru trnu strachy, aby se
nevysmekl a neskončil na tvrdé dlažbě. A že má sílu. To jóó! ;-)
Ani to sprchování dětí nemám jednoduché. Martinka byla od malička trénována na koupání v chladnější vodě. Bohužel jí
to, co se týče nemocnosti, nepomohlo. Zato Vojtík miluje teplou vodu. Jak mám tedy namíchat tu správnou teplotu pákovou
baterií? Jakmile pustím vodu na Vojtíka, už křičí,"Nené, taťkó, to tudííí!" Přidám teplou a sprchu namířím na Marťu,"Tatíí, to
páálíí!" Pak si vyberte. Celý problém by jistě vyřešila termostatická baterie :-)
Děti už jistě usínají dle zimního času. Jak jinak si vysvětlit ta dvě naprosto čilá a pobíhající stvoření o půl desáté večerní.
Není divu - těch dojmů. Martinka šla poprvé po nemoci do školky, pak na návštěvu k tetě a já mezitím trávil s Vojtíškem
odpoledne doma sám. Já navíc trpím obdobným virem, jenž skolil Vojtíška a Martinku minulý týden. Hrůůůzáá ;-)
Verze pro tisk...
20.10.2005 Já se to opravdu naučím...Hned po ránu na Vojtíška čekala kontrola u naší paní doktorky, respektive se jednalo o odběr krve na test krevního
obrazu. Jistě si dokážete představit, jak celá akce akce probíhala. Sotva si sestřička připravila injekční stříkačku, Vojtík
zpozorněl,"Tatínku, to bude boléét!" Měl nakonec pravdu. Já ho popadl, co síly stačily. Sestřička mu napíchla žílu, ale krve
stále nemohla vycucnout požadované množství. Posléze se vše podařilo, ale Vojtíšek brečel na celé kolo. Ani se mu nedivím.
Výsledky krevního obrazu získáme hned zítra telefonicky od doktorky. Snad už bude Vojtík v pohodě. Jinak na poslouchání
stetoskopem vypadá naprosto OK :-)
Vojtíšek se poslední dobou co chvíli sápe na počítač - server. Už drží myš v ručičce a kliká ostošest. Jako dnes navečer.
To se i čílil po spuštění špatné hry se slepicemi,"Taťkó, nevypínéj tóó!!" Já to neumím hajéét! To je moc ychlý. To se musím
naučíít! Já se to naučím!" Jak vidíte, Vojtíšek má od malička mohutné ambice ;-) Bohužel, tou dobou telefonovala babička přes
internetový telefon a starý počítač nebyl schopen obsluhovat naráz dvě aplikace. Babička mě prostě neslyšela.
Jak vidíte na první fotce, dětičky právě ochutnávají čerstvě nakrouhané zelíčko, jenž jsem přivezl po stání v hodinové
frontě u jednoho soukromého zemědělce. Letos to bylo opravdu náročné. Zelí Dana naložila po prosolení z vany do zeláku.
Vojtíšek si předtím ovšem řádně pochutnal :-)
Martinka se vrátila ze školky se svazkem suchých listů v ručičce. Bezprostředně po večeři se je snažila slisovat. Podle
návodu je uložila mezi dva listy papíru a zatížila knihami. Dobrý postup. Jenom mi před chvílí povídala,"Tatínku, ty lístky už
budou pořádně splacatěný, viď? Už je ta tíha stlačila!" Je to tak :-)
Verze pro tisk...
21.10.2005 Vojtíšek spadl do sklepa...Jelikož jezdím do práce autem, velké nakupování zůstává logicky na mé osobě. Já se podobné činnosti v žádném případě
nebráním. Jenomže dnes to byla řádná honička. Ranní pozdní příchod do práce(Naštěstí mi něco podobného nevadí,
mám volnou pracovní dobu) je občas nutné dohonit pozdním odpoledním odchodem, aby náhodou na konci měsíce
nechyběly hodiny. Do toho Vojtík nemůže ven a tak mi nezbývalo nic jiného, než přijet domů do půl čtvrté kvůli Martinčinýmu
vyzvednutí ze školky. Prostě a jednoduše, nadupaný program.
Dnešní nákup se mi poněkud zkomplikoval - Dana telefonovala,"Zajedeš do Plusu? V letáku tam nabízejí akční
rozpustnou kávu Jacobs!" Proč ne. Jenomže spousta aut na parkovišti a šílený zmatek uvnitř supermarketu prodloužil moje
nakupování. To Vám byl šok při pátku. Personál supermarketu neměl asi co dělat a tak přemístil všechno zboží na zcela jiné
místo. Mohli jste tak na
Vlastní bulvy spatřit hlavou kroutící ženu, kroužící s vozíkem kolem regálů. Její komentář zněl asi takhle,"Já se z toho
dneska zblázním. Kam mohli zašít ty sušený kvasnice?" Já také jel jednou uličkou pětkrát, než se mi konečně podařilo objevit
prázdnou krabici od listového těsta. Právě to Dana požadovala. Kdepak, v Plusu mě dlouho neuvidí ;-)
Vojtíšek si měl dát odpolední svačinku. Já se ho tázal,"Vojtíšku, dáš si nějakou sváču?" Vojta vykřikl,"Jóó, dáám. Já si
sama vyberu sváču ňákou!" Už stál před otevřenou ledničkou a naatahoval ručičky směrem k výšinám,"Nedošááhnůů, je to
moc veliko!" Kdepak, vysoko, Vojtíku :-)
V souvislosti s nákupem a svačinkou jsem neodolal a nakoukl pod víčka všech nakouupených jogurtů od Prince. Nalézá
se tam pokaždé jeden dílek puzzle. To my sbíráme(Pokud se zrovna nejedná o jogurty zakoupené v městské
samoobsluze - tam puzzle prostě někdo vybere). Jenomže se stále nedaří nalézti poslední dva kousky. Těch
dublovaných a vícečetných máme pěknou hromádku. Dokonce jsem z nich dnes zkusil složit druhé a z toho nám chybí
pouhých devět kousků. Podívejte se na fotku a pokud máte nějaká naše chybějící navíc, prosím, ozvěte se. Na oplátku máme
jiná ;-)
Vojtíšek se snažil procpat do sklepa právě ve chvíli, kdy jsem na schody umisťoval pytel brambor získaný včera od
jednoho soukromého zemědělce. Vojtík chtěl jít dolů, proto jsem ho popadl a ukázal mu na vlastní oči strmé schody, jenž se
nacházejí za dveřmi na druhé chodbě. Hned se mě držel a volal na celé kolo,"Taťkó, já nepadnů, viď? To je díráá!" Posléze vše
vysvětloval babičce do intrnetového telefonu. Po Vojtíkovi popadla sluchátko Martinka a prohlásila jediné,"Babičko, to nic.
Vojtíšek spadnul do sklepa!" Slyšet tohle hradecká babička, tak to s ní švihne na zem, ani okem nemrkne. Je potřeba správně
volit slova, nemyslíte? Dana Marťu hned vzápětí opravila a babička dostala ověřené zprávy.
Na závěr tu mám ještě jednu zajímavost. Včera jsem konečně přišel na způsob, jak v práci obejít proxy server s filtrem
stránek, nacházející se v našem mateřském závodě. Ten je ve švédském Goteborgu. Již mnohokrát jsme chtěli poslouchat
internetová rádia. Jenomže filtr stránek nás na ně nepustil. Včera jsem objevil stránky www.abradio.cz. Odkaz
směřuje na rockové rádio s velice zajímavým programem. Hrají samé skvělé skladby. Prostě bomba. Teď to samé poslouchám
do sluchátek i doma. Žádná reklama, prostě paráda :-)
Verze pro tisk...
22.10.2005 Ryju, ryješ, ryjeme...Hodiny právě ukazují 22:05. Dana odešla o půl osmé na dámskou jízdu a já se ze všech sil snažím zakomponovat hudbu
do svatebního videa. Je to pěkná ostuda, viďte? Svatbu jsem točil před dvaadvaceti dny a doposavad není hotové DVD. Ovšem,
celou záležitost náležitě protáhly problémy s počítačem a zprovozněním druhého stroje coby serveru. Ale to už jistě dávno víte.
Co je v tuto chvíli ještě hodně zajímavé, je Vojtíšek. Lupík jeden, ještě nespí. Včera ponocoval a dnes jakbysmet. Dana si
hodně slibovala od Vojtíškova prvního pobytu venku po prodělané nemoci,"Vojtíšek se nadýchá čerstvého vzduchu a večer jistě
brzo usne!" Kdepak, neusnul ;-)
V souvislosti s nemocí si Vojtík dopoledne vzal poslední dávku antibiotik Klacid. Dana mu tekutinu natáhla
do stříkačky a podala ji Vojtíškovi se slovy,"Vojtíku, ukážeme tatínkovi, jak si to sám stříkneš do pusinky?" Na ta slova podala
Vojtovi stříkačku. Jenomže milý Vojtíšek si vstříkl celou dávku do pusy najednou. Následovalo mohutné odplivnutí na podlahu,
doprovázené slůvky,"Mňam, mňam!". Tak tohle mi původně předvést neměl. No nic, Dana nasála zbytek a ten již dopadl na
výbornou. Sestřičky z nemocnice by se jistě divily, kdyby spatřily Vojtíka se stříkačkou. Abyste tomu rozumněli - minulý týden
se do Vojtíška snažily ve dvou narvat stejná antibiotika. Až doma se Vojtík srovnal ;-)
V odpoledních hodinách následoval náš přesun na zahrádku. Zima se nezadržitelně hlásí o slovo a je nutné provést
podzimní úklid, rytí a hnojení. Ještě, že se naše hospodářství rok od roku zmenšuje. Když už ne jinak, tak o šířku rýče.
Záhony totiž nemají pevné hranice a tráva se do nich neustále tlačí. Jak vidíte na fotkách, děti se snažily zvládat rýč ze všech
sil. Vojtíšek na něj pouze sahal, zato Marťa po chvíli odhodila svoji dětskou lopatku a ryla s velkým rýčem. Nešlo jí to, stejně
jako tatínkovi a mamince. Dlouho nepršelo a země je příliš vysušená.
Verze pro tisk...
23.10.2005 Kterak se drak málem střetl s dopravním letadlem...Dětičky dnes již od rána excelovaly. Vojtíšek se po probuzení většinou spolu s Martinkou přestěhuje do naší velké
postele. Na šíři metr třicet se tak mačkají čtyři osoby. Vojta však po chvíli prohlásil,"De mám nížky? Já počebuju nížky!" Na ta
slova se vydal pro knížky do pokojíčku. Já se zatím přitulil k Daně pod velkou peřinu. Sotva se Vojtík vrátil, vzduchem znělo
jeho udivené,"De je tatínek? Kampak zmizel tatínek?" Dlouhé hledání následovalo, než byl tatínek objeven ;-)
V dopoledních hodinách si Martinka vymyslela skvělou činnost,"Tatínku, dojdeš mě pro brambory do sklepa? Uděláme
bramborový tiskátka a já je budu tiskat vodovkama!" Vojtík se přidal také. Jistě si dokážete představit, jak děti po skončení
výtvarné činnosti vypadaly. Vojtík se navíc čílil, nemoha domýt ručky,"Mě to nejdéé, já mám ty ručičký fut pinavýý!"
Následovalo velice zručné namočení si obou rukávů. No nic, mikina putovala na radiátor a já mu dodal jinou a suchou.
Vojtík měl během dne pár fakt dobrých hlášek. Stačí například, abyste na něj zavolali,"Vojtíšku, pojď ke mě!" Následuje
veliký nesouhlas,"Já necíí jít ke mněéěéěé!" :-) Nebo jsem mu dopoledne spravoval elektrickou mašinku, jíž se přestala točit
kolečka. Musel jsem ji rozšroubovaat a upadlý drátek připájet na motor. Vojtíšek ji šrouboval spolu se mnou a na první
otázku,"Chceš tu mašinku opravit?", odpověděl,"Jóó, můžeš ji spavit!!" A tak je to se vším - jóoó, můůžeš ;-)
Dotřetice si Vojtíšek před obědem prohlížel Martinčinu knížku o čtyřech pohádkových princeznách od Disneye. Otočil list
a vykoukla na něj Popelka. Hned na ni ukazoval a vzrušeně vysvětloval,"To je ta Popelka, ta bude na dý dý dý!" My chvíli
nechápavě civěli, až Daně vzápětí zapálilo,"No jo, Vojtíšek jistě myslí Popelku na DVD!" Jasně, vždyť něco podobného do dětí
hustí v televizní reklamě :-)
Odpoledne k nám přijela vláčkem hradecká babička. My jí s Marťou jeli naproti. Následovalo probuzení Vojtíška,
procházka na hřbitov a pouštění draka na místním fotbalovém hřišti. Martinka obzvláště toužila po posledně jmenované
činnosti. A víte, že drak i přes nepřízeň větru létal osotošest? Marťa se tvářila s cívkou v ručce jako král a Vojtík pobíhal
kolem,"Já bysem tělá taky takovýho dáčka!" Musíme nějakého postavit. Jak vidíte na druhé fotce, drak se málem střetl s
dopravním letadlem. Martinka mě však uklidňovala,"Ale tatínku, voni se spolu nemůžou srazit, vždyť je ten drak takovej
placatej!" :-)
Pokud Vám v odpolední činnosti chyběla Dana, tak opravdu nebyla doma. Odjela do práce, aby si se šéfem dohodla
postup dalších prací. Jinak programuje doma přes Internet. Občas je však nutná i živá konzultace ;-)
Verze pro tisk...
24.10.2005 Vojtíšek rád střílí slepičky...Dnešní večer patřil mezi ty opravdu náročné. Dana odjela v podvečer na cvičení a já tu zůstal s dětičkama sám. Hlavně
Vojtíšek řádil jako černá ruka. Nechtěl usnout ani v deset hodin. Jenomže kdyby tak řádil pouze večer. V noci na dnešek, ve
dvě hodiny ranní naráz procitl a prohlásil jediné,"Já už budu távat. Sem vyspinkaná!" Hotovo, tečka. Dana měla plné ruce
práce, aby Vojtíka přesvědčila ke spánku. Nakonec se nechal přemluvit. Naštěstí ;-)
Abyste byli v v obraze, s čím se právě vztekám - asi jsem si vzal příliš velké sousto, co se videosouboru týče. Jedná se o
záznam ze svatby, jenž stříhám v Pinnacle studio. Jeden klip o délce hodiny a půl tento počítač absolutně nezvládá. Právě se
snažím onu délku rozdělit na několik menších úseků, jenomže počítač si vede svou - program je nutné ukončit, chcete odeslat
hlášení o chybě? Pomalu, ale jistě se dopracovávám k výsledku. Jedná se o velmi těžkou zkušenost ;-)
Vzhledem k novému počítači, respektive serveru se Vojtíšek neustále dožaduje hraní střílecích slepiček na onom
stroji(Jedná se o volně stažitelné hry Moorhuhn Jagd). Už stojí u PC a kliká myší ostošest,"Já ci hajéét lepičký!"
Vojta je chce hrát. Jenomže na mě jeho slůvka působí, jako by je chtěl zajet;-)
Verze pro tisk...
25.10.2005 Martinčin nový Marťafon...Martinka se navečer pěkně rozjela. Není divu, odpoledne jsem jí v lékárně zakoupil nové velké balení vitamínů Marťánků. V něm se nalézalo jedno velké překvapení - malý přívěšek na
klíče, nesoucí jméno Marťafon. To se k naší Martě celkem hodí, nemyslíte? ;-)
Martinka hned zajásala,"To je takovej Marťafon, co má Lucka, huráá, už ho mám takýý!" Okamžitě nám předvedla jeho
zručné ovládání. Pokud nevíte, co takovýhle kosmický zázrak dokáže, pozorně čtěte dále - zmáčknete tlačítko Rec a
nahrajete 6 sec mluvení. Během držení druhého tlačítka Play, Vám Marťafon přehrává do zblbnutí nahranou hlášku. Není divu,
že se ještě před chvílí za mými zády z dětského pokojíčku opakovaně ozývalo,"Spát, Vojto! Spát, Vojto!..." Martinka náležitě
využívá nového přístroje :-) Jinak - Marťafon je vyfocený na dnešní druhé fotce.
Martinka excelovala ještě s jedním předusínacím problémem,"Tatínku, já už vím, jak se zbavíme hada. Já namluvím do
Marťafonu - zabijeme hada! Pak to tomu hadovi pustíme a vono ho to vyleká, až raděj uteče. Dobrý , že?" Dobrý. Jenom ten
smích jsem musel hodně dlouho zadržovat ;-) Marťa však pokračovala, nedala mi prostě chvíli oddechu,"Hele, mám ještě jeden
způsob, jak se toho hada zbavit - vemeš si gumáky, aby tě had nekous. Pudeš do lesa a dupneš tam, kde se nacházej ty
hadové. Voni se strašně vylekaj a odplazej se někam hodně daleko. Prostě pryč!" Dobré teorie, že? ;-)
V souvislosti s problémy se stříháním videa jsem se dnes odhodlal k vážnému kroku. Hlavní počítač byl nastartován z
bootovacího cédéčka a já následně zadal DOSovský příkaz Format c: Následovala čerstvá instalace WIN XP.
Bohužel, bezvýledně. Svatební video prostě nechodí a bude nutné provést nové sestříhání. Ach jo. Takové práce na nic. Přitom
nevím, kde vlastně došlo k prvotní chybě.
Verze pro tisk...
26.10.2005 Tatínku, Vojta pracuje na tvým počítači...Ani dnes neočekávejte po mé osobě žádné zázraky. Perný den v práci a následné znovustříhání videa na PC, dá opravdu
zabrat. Dana je také celkem zaměstnána - právě dokončuje na notebooku nějakou velmi důležitou zakázku pro svoji
nejmenovanou firmu.
Vojtíšek má v poslední době tendeci komentovat jakoukoliv svoji činnost. Dnes se například pokoušel sám otevřít
jogurtek. Hned následovaly věty,"Mě to nejdéé! Ach jó, nejde tóóó!" Stejnou větu používá v jakékoliv situaci.
Sotva jsem po návratu z práce nastartoval druhý počítač, už u mě stál Vojtík a držel ručičky sepjaté,"Posím posím,
tatínku, putíš mě slepičký?" Proč ne(Jedná se o Moorhuhn Jagd). Vojtík je začal drtit ostošest. On by nahrál
spoustu bodů, jenomže neustále nabíjí a to ubírá body. Dokonce se už sám dokáže zapsat do výsledkové listiny a zmáčknout
na konci ENTER. Jenom to jméno není Vojta, jedná se o shluk písmenek ;-)
Po večeři se děti opět vrhly na počítač. My s Danou zatím dojídali večeři. Pojednou se z ložnice ozvalo podivné pípání. Já
ho okomentoval,"Děti si hrají na počítači, to je v pohodě!" Svoji větu jsem změnil vzápětí. Objevila se totiž Marťa a s očkama
navrch hlavy a hlásila,"Tatínku, Vojta ti pracuje na počítači!" To mi stačilo, abych bleskurychle vystartoval. To by mi tak
scházelo, aby Vojtík naboural čerstvě nastříhané video v Pinnacle Studio 9. Vždyť už tu svatbu dělám napodruhé. I když se mi
výsledný nazvučený produkt líbí čím dál více :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5
|
|
---|
Aktuálně |
---|
| |
---|
|
---|
Rodinné stránky |
---|
| |
---|
|
Odkazy |
|
|
|