|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 10.11.2005 Robot z Tesca již není...Tak si to představte - Martinka si poslední dobou velice oblíbila televizní reklamu obchodního řetězce Tesco. Jistě jste ji
také zahlédli - dítě tam na "opravdovském" plastovém psacím stroji Made In China, píše dopis Ježíškovi. Od ní ho
přebere vysoce inteligentní robot a donese jej výše jmenované, imaginární osobě. Jenomže s tím robotem(Hitem
Vánoc), má Tesco problémy. Jedná se prý o levnou napodobeninu čehosi jiného. Pro více informací si klikněte na Odkaz. Martinka bohužel robota od Ježíška nedostane, neboť ho Tesco stáhlo z prodeje. Preventivně ;-)
V souvislosti s předchozím odstavcem mám pro Vás ještě jednu perličku. Včera jsme jeli do Velkého města
za nákupy. Marťa chtěla něco koupit, tak spolu s Danou vybraly malého medvěda, jenž po zmáčknutí bříška mlaskne pusu a
poví,"I Love You!" Přitom neopomene blikat červeně diodově-ledkově tvářičkami. Bomba. Vojtík před chvílí přiběhl za mnou k
počítačům a drže medvídka v ručičce, volal,"Todle je obotík takovej malinkatej!" No vidíte, robot jako vystřižený. Copak se nám
o něčem podobném v jeho věku zdálo? Ani náhodou ;-)
Jak vidíte na první fotce, Martinka si spolu s Vojtíkem neskutečně vyhrála. Skládali puzzle. Abych Vás déle nenapínal -
celkem složité. Však se Marťa posléze pustila do zkoumání originální krabice,"Tohle je čtyřka, tohle je osmička, tak to je
dohromady čtyřicetosum dílků puzle, viď?" Umí číslovky jedna radost. A hlavně se velice rychle učí. Dana mi hned vyprávěla
historku z ranního odchodu do školky. Martinka pojednou zahlédla na silnici mrtvolku sýkorky. Dana ji hned varovala,"Martinko,
na to nesmíš sahat, ten ptáček by mohl mít nějakou nemoc!" Marťa excelovala, masírována médii a námi,"Třeba ptačí chřipku,
viď?" Třeba ;-)
Verze pro tisk...
11.11.2005 Předvánoční šílenství...Martinka dnes opustila školku po o, jenomže původně plánovaný brzký odjezd k babičce a dědovi se odložil o více než dvě hodiny. Ptáte se proč? Důvod je prozaický - příliš mnoho odborné práce(V mém zaměstnání). Na balírně nám ve firmě zkolaboval paletizační robot a já ho musel složitě přeprogramovat. Prostě a jednoduše jsem byl postaven před jasný úkol - dokud to nepojede, já také neodjedu na víkend. Jednoduchá logika. Dobrá věc se nakonec podařila a výroba je zachráněna! ;-)
Děti se přes pozdnější odjezd v autě vyspinkaly. Vojta usnul hned po rozjezdu a Marťa na půli cesty. Však se Vojtíkovi nechtělo po příjezdu do Hradce vstávat. Očička otevřená a nepřítomný výraz znamenal že Vojta stále spí. Probudil se, jenomže se šíleným křikem a "mamákováním". A to jsme měli v plánu zanechat děti u babičky a jet po nákupech. Přece jenom se blíží Vánoce a Dana tuhle konstatovala,"To je hrozný, Vánoce na krku a my máme prázdnou skříň. Už mě z toho chytají deprese!" Není divu, když už všude v obchodech svítí vánoční výzdoba.
Vojtík se naštěstí brzy vzpamatoval a bez maminky přežil naše nákupy. My zatím s Danou atakovali hradecký Carrefour a nakoupili dárečky pro naše dětičky. Já přitom zkusil koupit nová DVDíčka od Sony - cake box 25ks. Snad už budou fungovat dle představ. Nákup jedním slovem hrůza - plno lidí a my tam strávili celé tři hodiny. Předvánoční šílenství je opravdu v plném proudu ;-)
Vojtíšek moc rád všechny poučuje. Před chvílí se ho Martinka ptala,"Tak co Vojtíku, budeš spát tady na tý dece na zemi?" Vojtík se čertil,"Nené nemůžeš pinkat na zemi!" Podobné to bylo bezprostředně po příjezdu k babičce a dědovi. Já se snažil protlačit přeplněnou chodbou do obyváku. Velká taška, nalézající se tou dobou na mém rameni, shodila babiččinu umělou palmu naproti botníku. To Vám byl rachot! Babička má totiž v květináči hromadu škebliček od moře. Všechny se vysypaly a už se na moji hlavu snášela Vojtíkova slova,"To se nedělá tatínku, tytyty, todle né!!" Já vím. Polehčující okolností mi budiž následný úklid ;-)
Verze pro tisk...
12.11.2005 Nejenom Ježíšek má moc práce...Oproti zvyklostem se náš návrat domů přesunul na dnešní sobotní podvečer. Danu zítra čeká dopolední velké cvičení -
aerobic. Už teď nám vaří oběd a já budu mít děti sám na starosti.
Po ránu se k babičce a dědovi přihnala teta, se strejdou a neteřinkami. Děti si hned začaly společně hrát a my s Danou
řešili jedno velké dilema - zajet do Hradce či nezajet? Abyste byli v obraze - Martinka oslaví v lednu svoje páté narozeniny a k
té příležitosti má dostat nové kolo. Již v týdnu se posazovala na jedno kolo ve Velkém městě To aby si Dana
udělala představu, jak velké kolo vlastně Marťa potřebuje. Bez problémů se vyškrábala na velikost 20". Jenomže my se včera v
Carrefouru rozhodovali, zda koupit v akci kolo oné velikosti od firmy Czech-bike. Ještě štestí, že se tak nestalo. V Hradci totiž existuje firemní prodejna výše jmenované firmy
a my se tam dopoledne vypravili. Prodavač však naše nadšení nesdílel a doporučoval menší kolo. Prý to má každý výrobce
jinak vysoké, nelze se spoléhat na deklarované míry. Nu což, otočili jsme se pro Marťu a kupodivu nakonec zakoupili dívčí kolo
velikosti 16". Přesná velikost. Bohužel se kola podobné velikosti nedělají s přehazovačkou. Takže doufáme, že Marťa vyšlape
všechny naše okolní krpály. V každém případě se jedná o velmi kvalitní kolo a to jezdí jako o závod :-)
V odpoledních hodinách opět nakupoval Ježíšek. Podařilo se mu sehnat Martinčin vytoužený dárek, takže se jistě bude
jednat o velké překvapení. To samé platí pro Vás, tedy naše čtenáře. Žádné takové, neprozradím nic. Hezky zůstaňte napnutí
až do Štědrého dne, přesněji řečeno, večera ;-)
Bezprostředně po odpolední svačince jsme jeli od babičky domů. Martinka usnula kousek za Hradcem a Vojtíšek po
celou dobu jízdy statečně odolával spánku. Však budil Marťu po zastavení před domem,"Maťkó, stávééj, už sme domáá!"
Martinka se kupodivu probudila bez křiku. Vojtíšek si následně užíval a lebedil na gauči - podívejte se na první foto. Už od
Hradce se ptal,"Až pijedeme domů, putíme krtečka s motýlkem?" Pustili jsme Krtečka na VHS. Na druhé fotce si děti malují
před odchodem do koupelny :-)
Verze pro tisk...
13.11.2005 Je ptačí chřipka skutečně takovým strašákem ?....Jak jsem naznačoval již včera, Dana odjela o půl deváté ranní na velké cvičení do sousední vsi. Návrat plánovala na jednu
hodinu popolední a stalo se. Já měl děti po celou dobu na starosti a řeknu Vám, téměř nezazlobily. Prostě žádný problém. Po
snídani jsem jim pomohl s oblékáním(Ještě že si sami vědí rady, kde se které oblečení nachází). Venku na
dvorku jsem hned všechny zůčastněné zapřáhl do práce. Martinka zatloukala hřebíky opravdovským kladívkem do prkna úplně
sama. Vojtíkovi jsem musel hřebíčky padesátky naťukat do dřeva sám a on je následně ohýbal kladívkem na všechny strany.
Jenom ať se zdokonalují v manuální činnosti. To se jim v životě bude jistě hodit. Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti ;-)
Těsně před polednem jsem dětičky nahnal domů a začal vařit oběd, respektive polívčičku z pytlíku. Guláš nám uvařila již
včera Dana. I přesto jsem nakrájel do hrnce s vřící vodou brambůrky, aby se polévka poněkud zahustila. Zbýval dát ohřát guláš
a do velkého hrnce na pařák knedlíčky. Však se Vojtík olizoval již dvacet minut předem. Není divu, kdo pořádně nesnídá, má
hlad. Polívčička všem chutnala a děti následně sdlábly po dvou knedlících s omáčkou. Ovšem čistou. Masíčko není to pravé
ořechové a paprika jakbysmet. Zato tatínek se spokojil se svými osmi knedlíky ;-)
Po obědě nastal čas jít do postýlky. Myslím tím Vojtu. To občas není až tak jednoduché. Je-li přítomna maminka, chová
se Vojtík jako naprostý mamák,"To je moje maminka, já ci svoji maminku!" Dnes však Dana trávila chvíle mimo domov a
Vojtík si na ni ani nevzpomněl V klídku jsem ho uspal místo maminky i já. Žádný problém.
Navečer telefonoval děda na Internetový telefon Fayn. Během hovoru přihasil Vojtík a jakmile spatřil svítící monitor, už se
stěhoval před něj. Jak tak vypínal jednotlivá spuštěná okna, povedlo se mu zavolat z Faynu na můj mobil. Prostě klikl a bylo to.
Šikovný to kluk, nemyslíte? ;-)
Vidíte dnešní fotky? Na první si děti malují vodovkami v době Daniny nepřítomnosti. Vojta se přitom šíleně zmáchal. Na
druhé pak Martinka připravuje za Vojtovy asistence okurkový salát k večeři. Sama okurku oloupala a pak i nastrouhala. To má
mamka pomocnici, viďte? Závěrem mi dovolte ještě jednu poznámku související s možnou nadcházející pandemií ptačí chřipky.
Přečtěte si článek na Neviditelným psu a budete v obraze. ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Ať přestane I Čong-uk kecat - Best enjoy ;-)))))
Verze pro tisk...
14.11.2005 Co mě dnes opravdu dostalo ?...Odpoledne se u nás objevila teta a začala tvořit Daně na hlavě barevné melíry. Sotva si ji teta vzala do parády a Dana
sejmula brýle z nosu, Vojtík rázem zmiminkovatěl. Jak jinak si vysvětlit jeho volání,"Maminkó, to je moje maminká. Maminkó,
vem si bejličky zpátky!"
ˇ"Taťkó a máme taky takovou součástku?" Já se Martinky nechápavě ptal,"Jakou součástku, co máš na mysli?"
Martinka pokračovala,"Víš, v televizi říkali v tý reklamě, že každý může mít tu součástku sto tisíc! Co je to ta součástka?"
Aha, tudy vítra vane. Já se snažil vysvětlovat,"Víš Martinko, to není součástka, ale částka. To je takovej balík peněz!" Martinka
pokývala hlavičkou,"No jó, voni nemaj peněženku, taky ty peníze narvali do velkýho pytle. To je ta částka!" Jasné a
srozumitelné, že? ;-)
Dana se těsně po večeři vydala na návštěvu ke kamarádce. Já zůstal s dětičkama doma sám. Žádný problém, jakmile
není doma Dana, je Vojtík v naprosté pohodě. Vůbec ji neshání a spokojí se i s tatínkem. Marťa i Vojtík se bavili novými
malými medvídky. Plyšáčky, jak jinak. Zmáčknete je na bříšku a ozve se,"Mlask - pusa, I love You!" Já zkoušel na Marťu
mluvit anglicky a ono to funguje. Opakovala s naprosto dokonalou výslovností, tedy tou mou, jistě špatnou. Dobrý to impuls. Že
bych se ještě více zdokonaloval v onom jazyce(Dosti potřebném v mé nadnárodní firmě)? Jistě. Navíc mohu učit i
Martinku. Však mě překvapila,"Tatínku, už umím I love you. Já to zítra povím Bertíkovi a on bude naprosto překvapenej!" To
jistě ;-)
Copak se to děje na fotkách? Na první si děti hrají s pěnovým puzzle. Celkem v pohodě. Na druhé pak Martinka straší pod
svým prostěradlem. Celkem důvěryhodný duch, že? :-)
Jistě se ptáte - co mě dnes dokonale vzalo? Jednalo se o holčičku narozenou se srdcem na dlani. I přesto, že umřela,
jedná se o velký prožitek. Je mi líto jejích rodičů. Více se dozvíte ZDE :-(
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2
|
|
---|
Aktuálně |
---|
| |
---|
|
---|
Rodinné stránky |
---|
| |
---|
|
Odkazy |
|
|
|