|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 17.1.2006 Akvárium :-)Dnešní den nám přinesl spoustu nových věcí a událostí. Jako první mohu jmenovat totální konec Vánoc v našem domě.
Alespoň co se interiéru týče. Dana odcházela po třetí hodině na rodičák do školky a kladla mi na srdce,"Mohli byste konečně
odstrojit vánoční jedličku?" Proč ne. Do celé akce se rázně zapojila Martinka a snímala z větviček jednu kouličku za druhou.
Dokonce jsme společnými silami letos nic nerozbili ;-)
Já se odpoledne rozjel směrem Hradec, neboť jsem si včera uvědomil, že konstrukce pod akvárium svařená z ocelových
profilů, tzv. jeklů by mi značně připomínala konstrukci značně zatížitelného regálu v práci. Právě proto jsem chvíli bloumal
Hornbachem a posléze si nechal uříznout dvě stejné lamino desky - dal jsem je po olaminování hran na sebe, aby bez
problémů snesly zátěž. Zbývalo zakoupit ocelové a bílé nožky - 80cm vysoké. Pro větší bezpečnost je stoleček zakotven
hmoždinkami a šrouby do stěny. I akvárko - respetive podstava je nalepena na stůl oboustrannou lepicí páskou. To už děti
nestrhnou ani náhodou. Já mezitím do akvárka umístil dnes zakoupený kámen a kořen z tropického stromu, zakoupený
tamtéž. Celé je to ovšem jako plivnutí do moře. Chtělo by to větší předmět na skrývačku pro rybky. Dana celou scenérii
dokončila plyšovou rybou a slovy,"Tak a teď už ani nepotřebujete živé rybky!" Ale potřebujeme, jenomže já si minule vyhlédl
překrásně veliké Cichlidy Red Parrot), jenomže jedna rybka stojí téměř čtyři stovky a to dle slov mého kolegy
není ten pravý začátek akvaristiky ;-)
Děti mají opět velice známé problémy s usínáním. Martinka dnes naavštívikla školku - od včerejška se jí zhoršila rýma a
navíc si stěžuje na různé problémy. Vše snad vyřešíme během zítřejší pětileté prohlídky u paní doktorky. Dana se vypravila do
školky namísto Marti odpledne a již po páté trůnila doma. My mezitím stihli zlikvidovat stromeček, uklidit ozdobičky a
vyluxovat podlahu. Není divu - jedlička značně seschla a začala opadávat. Musíme na příští rok pořídit stojan s možností nalití
vody ;-)
Verze pro tisk...
15.1.2006 Martinčiny narozeniny, vs nový DVD přehrávač...Uff. všude dobře, doma nejlépe. Tak lze charakterizovat náš návrat z celkem náročného víkendu u babičky a dědy.
Jak jsem si tak v pátečním článku stěžoval na zdlouhavý reklamační proces u našeho DVD přehrávače, dnešním
odpolednem jsem vše rozsekl. Potřeboval jsem totiž zakoupit nové krabičky na DVD, v blízkém HyperTescu. Bohužel je
neměli, zato mi do oka padl velice maličkatý DVD přehrávač značky Majestic, za neuvěřitelných slevových 999 Kč.
Neodolal jsem. Nový přehrávač sice nedisponuje formátem DiVX, ale to nevadí. Zato má optický výstup do zesilovače
domácího kina. Za tu cenu, nekupte to. Jak říkala Dana, máme najednou záložní přehrávač a vůbec nás nemůže rozházet
měsíční doba, kterou si v Hypernově vyhradili na opravu našeho předchozího modelu. Dětičky jsou spokojené a konečně
si Marťa mohla přehrát originální DVD Medvídci - dostala ho minulý týden k narozeninám. Mimochodem - Martinka nám
dnes připomínala,"Já dnes opravdu slavím ty narozeniny!" Má naprostou pravdu, dnes je Martince pět let. To to uteklo,
viďte? ;-)
Těsně před obědem jsem šel ven do mrazu, vraždit dva babiččiny králíky. Dětičky mne následovaly. Zatímco
pobíhaly po venku, já se sám věnoval nezbytně nutné činnosti. To víte, že se za mnou Vojtík občas zaběhl podívat.
Nakoukl a frr, už byl pryč. Já tak mohl slyšet mnoho dětských hlášek, z nichž mě zaujala jedna. Dana právě vykoukla
ven a Martinka jí hlásila,"Maminkó, Vojtíšek nemá boty a běhá po sněhu bez nich!" Skutečně, Vojtík si vyzul vysoké
zimní boty a zkoušel, zdali to ve zmrzlém sněhu přestojí v teplých ponožkách :-)
Dnes si děti u babičky spolu velice vyhrály. Není divu, hry organizuje povětšinou nejstarší neteřinka Petruška. Po
ránu začala coby přísná paní učitelka(Tedy pančelka), krotit třídu tří, velice neposlušných žáků. Není divu,
když sama navštěvuje třetí třídu. Bombasticky napodobuje své učitele a kárá neposlušné žáčky :-)
Po obědě se Martinka přišourala za námi do obyváku, aby pronesla nesmělou prosbu(Kdo jiný ji navedl, než
Petruška, že? ;-)),"Maminko, můžeme se zavřít v dědečkově pracovně?" Dana se jí optala,"A proč?" Martinka
rázně odpověděla,"To abysme měli naprostej klid!" ;-)
Verze pro tisk...
16.1.2006 Než se vrátíš ze cvičení, tak budeme spinkat...Dnešní pracovní den bych řadil mezi ty náročnější, ovšem jako asi každé pondělí. Zaškolujeme čínské pracovníky a ti
jsou velice zvídaví a učenliví. Holt je znát ta jiná mentalita. Dnes už se vše vyrábí v Číně, nemám pravdu? Bohužel, v podobném
trendu nevidím nic pozitivního. ;-)
Tohle jistě nevíte - Vojtíšek včera večer usnul až těsně před jedenáctou. Není divu, navečer si schrupl cestou autem z
Hradce a Martinka jakbysmet. Marťa ovšem zabrala o hodinu dříve. Jak vidíte, nemáme to večer s usínáním jednoduché. Dana
odjela dnes navečer na cvičení a za mými zády právě probíhá čilý ruch. Vojtíšek se mě přitom zdvořile zeptal,"Tatínku, můžu k
Matince na chvilku?" Z té chvilky se nakonec vyklube doba poněkud delší. Děti již delší dobu mamince slibují,"Než se vrátíš ze
cvičení, tak budeme spinkat!" Bejvávalo - jenomže už minimálně půl roku vydrží statečně vzhůru ;-)
Navečer se u nás zastavila teta s dětičkama a naši miláčkové si návštěvu náležitě užili. Vojtíšek je v takové chvíli
schopen převrátit všechny bedýnky s hračkami, jak mu do ruček přijdou. To je Vám hned na zemi nepořádek, jako by něco
vybuchlo. Kdepak, to jenom Vojtík řádí. Nakonec uklízeli všichni, včetně tety ;)
Jak vidíte na druhé fotce, včera jsem se zastavil v hradeckém Hornbachu a zakoupil dodatečné vzduchování do našeho
akvária. Jedná se o motorek, hadičku, škrticí klapku a vzduchovací kámen. Celé to bude bublat ze škleble, dovezené z letní
dovolené v Bulharsku . Už aby to bylo. Snad už zítra se mi poštěstí zajet do Hradce pro materiál na stoleček pod akvárko a
pak budeme moci vybudovat vnitřní podvodní prostor. Martinka se už už klepe na celou akci :-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 18.1.2006 6:45:05 Radek radek(zavinac)emartinka.cz Velice s omlouvám za včerejší neaktualizaci. Článek zveřejním dnes navečer, nefungoval nám dobře Internet. Že by to bylo nenadálou sněhovou nadílkou? ;-) | |
17.1.2006 Totální konec Vánoc...Dnešní den nám přinesl spoustu nových věcí a událostí. Jako první mohu jmenovat totální konec Vánoc v našem domě. Alespoň co se interiéru týče. Dana odcházela po třetí hodině na rodičák do školky a kladla mi na srdce,"Mohli byste konečně odstrojit vánoční jedličku?" Proč ne. Do celé akce se rázně zapojila Martinka a snímala z větviček jednu kouličku za druhou. Dokonce jsme společnými silami letos nic nerozbili ;-)
Já se odpoledne rozjel směrem Hradec, neboť jsem si včera uvědomil, že konstrukce pod akvárium svařená z ocelových profilů, tzv. jeklů by mi značně připomínala konstrukci značně zatížitelného regálu v práci. Právě proto jsem chvíli bloumal Hornbachem a posléze si nechal uříznout dvě stejné lamino desky - dal jsem je po olaminování hran na sebe, aby bez problémů snesly zátěž. Zbývalo zakoupit ocelové a bílé nožky - 80cm vysoké. Pro větší bezpečnost je stoleček zakotven hmoždinkami a šrouby do stěny. I akvárko - respektive podstava je nalepena na stůl oboustrannou lepicí páskou. To už děti nestrhnou ani náhodou. Já mezitím do akvárka umístil dnes zakoupený kámen a kořen z tropického stromu, zakoupený tamtéž. Celé je to ovšem jako plivnutí do moře. Chtělo by to větší předmět na skrývačku pro rybky. Dana celou scenérii dokončila plyšovou rybou a slovy,"Tak a teď už ani nepotřebujete živé rybky!" Ale potřebujeme, jenomže já si minule vyhlédl překrásně veliké Cichlidy Red Parrot), jenomže jedna rybka stojí téměř čtyři stovky a to dle slov mého kolegy není ten pravý začátek akvaristiky ;-)
Děti mají opět velice známé problémy s usínáním. Martinka dnes nenavštívila školku - od včerejška se jí zhoršila rýma a navíc si stěžuje na různé problémy. Vše snad vyřešíme během zítřejší pětileté prohlídky u paní doktorky. Dana se vypravila do školky namísto Marti odpoledne a již po páté trůnila doma. My mezitím stihli zlikvidovat stromeček, uklidit ozdobičky a vyluxovat podlahu. Není divu - jedlička značně seschla a začala opadávat. Musíme na příští rok pořídit stojan s možností nalití vody ;-)
Verze pro tisk...
18.1.2006 Sněží, sněží a sněží ...Venku sněží, sněží a sněží. Celé to začalo již včera večer, a do rána napadla pěkná sněhová peřina. Jen tak tak se
mi podařilo po ránu vyjet s autem na hlavní silnici. Další klouzačka následovala těsně před obědem, neboť na Marťu
čekala pětiletá prohlídka u naší paní doktorky. Jeli jsme tam autem a dětičky se náramně radovaly při každém uklouznutí.
Ponejvíce křičel Vojtíšek,"Taťkó, já bysem tělá točít!" To jistě, smyky přes ruční brzdu jsem s nimi provozoval onehdy na
velkém a prázdném parkovišti. Jednalo se o soukromou školu smyku. Žádné takové, v běžném silničním provozu stačí
smyky nezbytně nutné ;-)
Paní doktorka si Martinku zvážila, změřila a vůbec zevrubně prohlédla. Poté následovala injekce do levého ramínka.
Podobnou činnost komentoval Vojtík již během cesty v autě - jak jinak, než škodolibě,"Maťkó, budou tě píchat a bude to
boéét!" Martinka však ustála očkování se smíchem,"Vono to vůbec nebolí!" Vojtíšek se nevěřícně běžel podívat, aby byl
IN,"Matinku to neboíí?" :-)
A jak je to se sněhem? Od rána prakticky nepřestalo sypat a Dana odpoledne s dětmi prohazovala řádný kus cesty.
Ještě štěstí, že po ránu největší kus prohrnul obecní traktor s pluhem. I přesto se mi odpoledne podařilo po návratu z
práce zajet na dvorek až na pátý pokus, s rozjezdem až od silnice. To to dalo(Však on je to problém - cesta na
dvorek vede dvakrát do zatáčky. Jakmile se přední kola protáčejí, auto nezatáčí, chce to cvik). Natřikrát jsem
prohazoval zbytky sněhu, až na starou a přimrzlou vrstvu. Ty zimní pneumatiky pátým rokem opravdu neberou. Nedá se
nic dělat, příští zimu pořídíme nové. Sníh padá i po deváté večerní a jsem zvědav, jaké překvapení na mne čeká po ránu ;-)
Navečer jsem se pustil do zapojování elektrických obvodů akvária. Ono je totiž nutné spínat zářivku a hlavní
vzduchování přes digitální spínací hodiny. To aby děti nebyly v noci rušeny světlem a hlukem. Marťa skákala kolem a
komentovala práci,"Juchůůů, koupíme už konečně ty rybičky? Já si nějaký vyberu!" Už brzy. Marťa se mne ještě
optala,"Ty seš taťko elektrikář?" Já odsouhlasil a Martinka se ptala na Danu,"Čím je maminka?" Odpověď zněla
jasně,"Maminka je programátorka!" Marťa odtušila,"Ahá, protože spravuje program?" No, něco v tom smyslu, spíše
programy tvoří ;-)
Verze pro tisk...
19.1.2006 Takový malý dětský domeček...Přes noc nám napadlo ještě tak pět čísel sněhu a tím nadílka prozatím skončila. Však to bohatě stačí. Dana se
odpoledne věnovala odhazování sněhu z příjezdové cesty. Krásně se podobnou činností zabaví, neboť dětičky stačí z
povzdálí pozorovat. Jak sami vidíte na první - mobilové fotce, Martinka se snažila nakupit co největší hromadu sněhu a
Vojtík její práci bořil. Jak jinak, že? Spolupráce bývá spíše vyjímkou ;-)
Dana odjela navečer na pravidelné cvičení. Naši miláčkové mi dělali společnost až do půl desáté, kdy se konečně
začali ve svých postýlkách uklidňovat. Ještě předtím však ztropili pár lotrovinek. Jednou z nich je například stavění
domečku v kuchyni. Jak jistě víte, nachází se tam i rozkládací sedací souprava. Super to materiál na stavbu. Vojtík se
pokaždé nesměle zeptá,"Můžu taťkó?" Přitom už bere jeden velký polštář z křesla. Já ho upozorním,"Vojtíšku, pouze
tenhle jeden. Nic jiného nerozebírej!" Stačí však přijít za deset minut a před Vašimi zraky se rozprostře apokalyptický
výjev - Martinka zahrabaná kdesi v domečku tvořeném polštáři a Vojtík vítězoslavně trůní na vrcholku jakési pofiderní
stavby, jenž hrozí zřícením. Honem zachraňovat. Představa Vojtíka padajícího z té výšky na dlažbu či stůl, není právě
ideální. Brr ;-)
Zahledíte-li se pozorně na druhou fotku, jistě Vám neunikne podivný černý flek na Vojtíkově nosánku. Nejedná se o
žádnou vadu digiťáku, či následnou úpravu v Gimpu. Za vše může Martinka. Po večeři totiž vytáhla svůj kosmetický
kufříček a už se mě ptala,"Tatínku, můžu Vojtu zmalůvat? Já potřebuju nějakou hlavu na malování!" Hned se pustila do
díla. Tvářičky pěkně načerveno a už třímala v ručce černou řasenku,"Já ti Vojto namaluju ještě řasy, víš? Pěkně opatrně!"
S jazýčkem povyplazeným zvýraznila Vojtíškovy řasy. Jenomže přitom otřela kartáčkovou tyčku o Vojtův nosánek. Proto
ten černý flek :-)
I přes venku panující zimní náladu, Dana pomalu prochází internet a hledá místo naší letní dovolené. Už našla pár
zajímavých míst ve Španělsku. Má to však jeden podstatný háček - požadujeme leteckou dopravu. Pojedou zase čtyři
děti a cesta autobusem by byla utrpením. Uvídíme, kam letos vyrazíme.
Verze pro tisk...
20.1.2006 Všude samá vhkost...Od rána u nás sněžilo a sníh postupně přecházel v mrznoucí mlžení. Zato v mém Pracovním městě vyloženě zmrzle pršelo. Přitom je to pár kilometrů. Já škrábal okna, jako ještě nikdy v tuto Zimu ;-)
Děti odpoledne rozebraly znovu celou sedací soupravu v kuchyni. Dana proto popadla kafíčko, knížku a zaplula do ložnice. Vojtíšek se tam posléze objevil a ptal se,"Co tady mamí děáš?" Dana popravdě odpověděla,"Jsem tady zašitá, protože si nemám v kuchyni kam sednout!" Vojtík však bral její slova smrtelně vážně a začal maminku zevrubně zkoumat,"Mamí a de seš zašitá? Ukáž!" Přitom ji prohlédl od hlavy až k patě. Dana si dokonce musela stoupnout a Vojtík ji prohlédla i zezadu. Jelikož maminka skutečně zašitá nebyla, uvěřil. Odebral se zpět do kuchyně. My se smáli na celé kolo, až jsme se za břicha popadali. Jenom chudák Vojtíšek se tvářil značně nechápavě. Není divu, myslel to upřímně ;-)
Jelikož bydlíme v téměř 200 let starém domě, není divu, že trpíme zvýšenou vlhkostí vzduchu. Abyste tomu rozumněli - před téměř deseti lety jsme trpěli vyloženě mokrými vnitřními "příčkami" o síle jednoho metru. Já je postupně během rekonstrukce naházel sanační omítkou. Jenomže sanační omítka je skvělá z jedné strany - neodpadá a není na omak mokrá. Zato mokrá zeď za ní posílá vlhkost do vnitřních prostorů, právě přes prodyšnou sanaci. Není divu, že máme zatuchlé skříně a kožené věci plesniví. Takzvaná relativní vlhkost vzduchu překračuje běžné hranice. Už jsme se rozhodli - je potřeba pořídit sušičku vzduchu. Ta pracuje na principu ledničky, vlhkost sráží na vymrzlém výměníku a vzniklou vodu svádí do zásobníku. Více než dvanáct litrů vody za celý den je celkem slušný výkon, ne? Horší je příkon z rozvodné sítě. Ale co bychom neudělali pro suchou domácnost a hlavně zdraví dětí. O jaký stroj jde, si klikněte na tento ODKAZ :-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 20.1.2006 22:07:56 Radek radek(zavinac)emartinka.cz Bohužel, v tuto chvíli nejsem schopen poslat na server fotky, neboť nefunguje připojení pomocí FTP. Snad později ;-) | 21.1.2006 10:54:37 Radek Fotky už jsou tu ;-) Venku sněží, prší a teplota nad nulou. Až to všechno zítra zmrzne, hrůůza. | |
21.1.2006 Celkem slušná sněhová obleva... :-(Uff , ještě teď mě bolí celý člověk a hned tak jistě nepřestane. Ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá - stačí se
zahledět ven z okna. Obleva pokračuje a po celý den se střídala sněhová přeháňka s děšťovou. Psa by ven nevyhnal,
natož naše kašlající dětičky. Marťa je celkem v pohodě, zato Vojtík chrlá velice nepěkně. Navíc mu z nosánku teče rýma.
Snad to zvládne a neonemocní :-(
Ale abych se vrátil k nakousnutému tématu - těsně po obědě přijela hradecká babička do sousedního městečka
vlakem. No a já jí jel naproti spolu s Martinkou. Jak jinak, než autem. Cesta od domu k hlavní silnici se však stala
kamenem úrazu. Což o to, ven jsme vyjeli, zato zpátky maximálně do poloviny. Babička došla s Martinkou domů pěšky a
já více než hodinu házel těžký a promoklý sníh z cesty. Bylo ho tam místy dobrých patnáct centimetrů. A to ho Dana v
týdnu několikrát prohazovala, obecní traktor v to nepočítaje. Ach jo, už aby přituhlo ;-)
Martinka má velice ráda jedno exotické ovoce - Litchi. Jelikož se jedná o ovoce
původem z Číny, babička ho poznala od Vietnamských obchodníků. Martinka toto ovoce vyloženě miluje a sama je
schopna oloupat tvrdou slupku(Aby ne, když se dozvěděla, že tato várka pochází z Madagaskaru - to je nový film na
DVD). Dana i já si také pomlaskáváme, zato Vojtík je rázně proti. Včera jsem totiž zakoupil v Penny marketu asi
tak dvacet deka Litchi. Dnes už se v košíčku válí maximálně čtyři kousky ;-)
Aby toho nebylo dnes málo, navečer nastal čas na babiččin odjezd zpět na nádraží. Děti se pěkně rozloučily a
babička nasedla ke mě do auta. Odbočku směrem k nádraží jsem smyknul přes ruční brzdu, až se babička vyděsila.
Alespoň si na vlastní kůži vykoušela, jaký je pořádný smyk ;-) Já se však dlouho neradoval - při zpáteční cestě jsem se
vyhýbal jednomu spěchavci a oba dva jsme skončili během vyhýbacího manévru v hlubokém sněhu. Jeho pasažérka došla
bez problémů na vlak a my společnými silami a se zapůjčenou lopatou vyházeli naše auto. Vysvobodit to druhé za
pomoci lana, bylo dílem okamžiku. Takhle jsem se v podvečer bez rodiny bavil ;-)
Verze pro tisk...
22.1.2006 eMartinka Unplugged, aneb kterak doma nezmrznout...Dnešní den nám přichystal nejedno nemilé překvapení. Hned po ránu se na nás za okny smálo sluníčko. Jasné to
znamení splnění hrozby meteorologů - do rána jistě značně přituhne. Nemýlili se. Ještě včera rozmokvaný sníh na cestě,
zmrzl do slušné vrstvy rozbrázděného ledu. Však jsem kráčel po ránu do samoobsluhy pro čerstvé rohlíčky značně
opatrně. Tím ovšem nádherná a sluncem prozářená horská idylka končila. Děti nemohly jít kvůli rýmě a kašli ven. Hlavně
Vojtík. Dana se pustila do přípravy mňam oběda - do pekáče nakladla vrstvu kysaného zelíčka, na něj pak na kolečka
nakrájené brambůrky a navrch kuřátko. Celé to přikryté šoupla do trouby. Já zatím vytáhl vysavačovou hadici a odešel do
dílny vyklepat velikou nádobu centrálního vysávacího agregátu. To víte, když se to třičtvrtě roku nevynáší, tak je to celkem
plné a už to tolik nesaje. Sotva jsem byl připraven na vysávání celého domu, blik, vypadl proud :-(
S obědem vyšel neplánovaný výpadek celkem v pohodě - kuřátko ve vyhřáté troubě jakž takž došlo a polévku Dana
ohřála na propan-butanovém vařiči narychlo naistalovaném na lince. Až potud v pohodě. Horší bylo zatelefonování na
poruchovou linku ČEZu. Operátorka prohlásila,"Nemohu Vám říci nic konkrétného, ale došlo k rozsáhlejší poruše na
vysokém napětí. Kdy to půjde Vám opravdu nemohu říct!" Dobrá zpráva, že? V takové situaci hned zjistíte, jak jste na
eletrické energii závislí. Kotel sice máme plynový, jenomže potřebuje sto wattů na napájení elektroniky a oběhového
čerpadla. Takže jsme netopili a sledovali padající rtuť teploměru. Děti i my pochodovali po bytě ve svetrech. Všude tma,
zářily pouze svíčky a nálada na bodu mrazu. Zrovna před kritickou nocí - má být až 25 mínus. Brr, jak tohle přežijeme? Já
se navíc strachoval o čističku odpadních vod - ta je umístěná venku nad septikem a v zimě se musí točit a přitom si ještě
elektricky vytápí vanu s bakteriemi. Pokud to zamrne, mráz roztrhá plastové zařízení za několik desítek tisíc. Ojojoj,
prekérní to situace ;-)
Děti se nás snažily celé odpoledne přemlouvat k různým činnostem,"Maminko, tatínku, můžeš nám pustit DVD?
Můžeš nám teda alespoň pustit cédéčko? Proč nejde ohřát čajíček v mikrovlnce? Taťkó, pusť měé krtečká na počítačíí!"
Prostě nemohli pochopit, že je vše závislé na dodávce proudu. Jediná Dana si pohrála na notebooku. Včera navečer si
stáhla jednu logickou Java hru z Internetu a nechala notebook pouze usnout. Měla tak na hraní celé dvě hodiny, než se jí
vybil akumulátor.
Po večeři - bramborové polévce s chlebem(Na zahřátí) se Martinka tázala,"Tatínku, kdy už začne ten
Večerníček?" Měla smůlu, televize nešla. Až ve třičtvrtě na sedm se pojednou rozzářila světla. "Huráá!", se neslo
vzduchem. Děti stihly Večerníček, čistička nezamrzla(Bakterie nezahynuly) a my se konečně ohřáli. Po
sedmi a půl hodinách výpadku. Jste zvědaví na nejnižší teploty? Koupelna - 14st, chodba - 12st, kuchyně - 17,4st,
ložnice - 16,2st. Venku přitom bylo mínus třináct. Jaké poučení si vzít pro příště? Asi zakoupíme měnič z 12V na 230V.
Stačí pak vyndat akumulátor z auta a záloha plynového kotle je na světě. Alespoň tepla je nám v takové chvíli potřeba,
když už nemáme žádná kamna na tuhá paliva ;-)
Verze pro tisk...
23.1.2006 Zima jako v Rusku... ;-)Mrazivé počasí se s námi nemazlí. Zima je venku opravdu jako v Rusku. Teď, o
půl deváté večerní ukazuje teploměr mínus sedmnáct. Dana se odvážila v takové siberii zajet s kamarádkami do sousední
vsi na cvičení. To jsem zvědav, zdali holky nastartují auto na zpáteční cestu. Není to žádná legrace. Já dnes po ránu naši
Felicii natočil naprosto v pohodě i přes mínus devatenáct, ale nešla mi zařadit zpátečka. Během sobotní oblevy kamsi
zatekla voda a zmrzlo to. Nakonec jsem vůz velice složitě rozhýbal ;-)
Vojtíšek dnes nevystrčil ven ani nosánek. Není divu, stále ještě kašle, i když o poznání méně. Konečně se jeho stav
lepší. Zatímco ho po ránu doma hlídala teta, Dana zavedla Martinku do školky. Dětí tam prý bylo pomálu a paní učitelky
pro ně měly připravenou promítačku se svitky pohádek. Jistě vzpomínáte na dětský projektor. Děda před nedávnem vytáhl
podobný stroj a promítal dětem historické filmové svitky. Alespoň mají nějaké zážitky, to není jako si pustit DVD ;-)
Dnešní promítání se však ve školce nekonalo. Marťa mi doma vysvětlovala,"Víš tatínku, nějak to nechtělo svítit. Paní
učitelka ale přinese jinou promítačku!" Aha, tak se věci mají.
Vojtíšek se každý den těší na můj návrat domů. Mimo jiné i kvůli počítači. Dana totiž po ránu zapíná server hlavně
kvůli VOiP telefonu a připojení na Internet. Vojtík a Martinka si na něm pak občas hrají svoje dětské hry. To víte, na
počítači nejsou žádná data, tak není co zlikvidovat. Maximálně operační systém a ten není problém nainstalovat zpět.
Dana však Vojtovi přes den hrát nedovolí,"Tenhle počítač je taťky, můžeš si hrát, až se vrátí z práce!" Alespoň je Vojta
natěšený na můj návrat. Vojtík se dnes opět seznamoval s hrou - Hledá se Nemo. Já mu vrazil cédéčko do mechaniky a upozornil ho,"Vojtíšku, nic nemačkej, ono se
to pustí samo!" Vojta skákal na židli, poslouchal roztáčení mechaniky a prstíčkem přitom ukazoval na monitor,"Juchůů,
musí to pojezdíít! Ono to nejedé? Jé, už to jedééé! Já to nevidím? De to jé? Juchů, ybičký už vidíím!" Jak málo stačí k
dětské radosti, viďte? On totiž ten server z neznámých důvodů roztáčí 48x rychlostní vypalovaačku pokaždé naplno,
takže mi to tu hučí jako vysavač. No a to se dětem vyloženě zamlouvá :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4
|
|
---|
Aktuálně |
---|
| |
---|
|
---|
Rodinné stránky |
---|
| |
---|
|
Odkazy |
|
|
|