 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 24.2.2006
Kdy už to roztaje...Dnes jenom krátce - já šel z práce po o, stejně jako Martinka. Po velice dlouhé době jsme odjeli k babičce a dědovi do Hradce. Proto ten časný odchod. Vojtíšek se již nemohl dočkat cesty autem,"Pojedené autém?" Konečně byly děti naloženy, respektive došly samy a Vojtík s sebou praštil u auta na ledu,"Já sem padlá na učičký, tatínku!" To nic. Horší problém nastal, když jsem se pokusil o vtip,"Tak, a jedeme!" Vojtíšek hned začal křičet,"Ne né, nemůžeme bez maminký!" De je ta maminká?" Velice zoufale přitom pozoroval vchodové dveře. Jeho tvářička se rozjasnila, jakmile Dana vystoupila ze dveřích,"Tam je maminká, taťkó, jetě nestatuj!" Maminka je prostě Vojtíkova. Tatínek také, ale pokud jde do tuhého, vítězí maminka na celé čáře ;-)
Vojtíšek si navečer začal hrát na dědově počítači svoje oblíbené Klubíčko. Dana mi v této souvislosti povídala,"Víš to, že si Vojtík sám přepne DVD Medvídci do češtiny? On zná naši vlajku!" Už je to tak. Jakmile se totiž výše uvedené DVDíčko spustí, objeví se čtyři vlajky s výběrem jazyka. Vojta odmáčkne bez problémů tu správnou vlajku. Není divu, je trénovaný. Rád si občas zahraje doma na počítači Martinčinu hru Krteček - v jedné části mají děti po předchozím mluveném zaškolení správně přiřazovat vlajky k našim okolním státům. Vojta to už umí správně. V další hře pak má uhodnout, jaký hudební nástroj se ozve a zbývá kliknout na ten správný nástroj v ručkách jednoho z Krtečkových kamarádů. Ani to není žádný problém pro Vojtu. To cédéčko je fakt moc dobré a Vojta jakbysmet. Učí se velice rychle ;-)
Martinka po příjezdu k babičce prohlásila,"Taťkó, kde tady maj sníh? Asi už začalo to jaro, viď?" Už to tak vypadá. Bohužel, paní Zima se ještě nemíní vzdát své vlády. Má ještě sněžit a mrazit. Ach jo. Na druhé fotce se podívejte, jak to vypadá u nás - já právě těsně po poledni nakládal věci do auta. Kdy tohle roztaje :-(
Verze pro tisk...
 25.2.2006
Na ptačí chřipku jsme připraveni...V dopoledních hodinách dorazila k babičce i švagrová s rodinou. Holky se bujaře vítaly, a ani Vojtík nezůstával pozadu.
Martinka se po chvíli dožadovala přístupu na WC, kde jsem právě trůnil já. Hned mi vysvětlila, jak se věci mají,"Víš tati, že malí
maj přednost před dospělýma? A holky maj taky přednost. Já sem malá holka, tak já vlastně mám úplnou přednost! Měl bys
mě tam už konečně pustit!" Tak to vypadá, když je jeden záchod na deset lidí ;-)
Po obědě nastal čas, jít ven. Dětičky, oblečené do kombinéz začaly řádit na posledních zbytcích sněhu, respektive na
blátě. Není divu, že když si je maminky přebíraly po hodině půl domů, bylo nezbytně nutné vhodit oblečení do pračky. To není
jako doma, tam je sněhu habaděj. Zatímco si děti hrály, my dospělí(Švagr s dědou a já) začali upravovat babiččin
výběh pro slepice. Z důvodu hrozícího nebezpečí ptačí chřipky, jsme zahnali kvokající kury do kurníku. Pak už jen zbývalo
přemístit síťované dveře z venkovního výběhu do přístřešku. Slepice se definitivně přestěhují pod střechu a za vchod chráněný
sítí. Preventivně. Kdyby náhodou vzešlo nějaké nařízení, budou připraveni. Děda by to pak sám těžko dával dohromady. Takže
celé odpoledne za mírného mrazu švára řezal a vrtal, já svářel a děda zajišťoval veškeré věci okolo. Celkem nám to šlo a
navečer nebylo co řešit. Slepice jsou pod střechou ;-)
Vojtíšek konečně pochopil princip žvýkání žvýkačky. Až doposud každou žvýkačku bezprostředně po jejím vložení do
pusinky spolkl. Dnes však žadonil,"Tatí, já bysem tělá vejkačků!" Obměkčil mě. Dostal pár centimetrů z Martinčiny svinuté
žvýkačky. Představte si to, žvýkal úplně bez problémů a přitom si hlasitě pomlaskával,"Maminkó, dívej, mám vejkačků!"
Neteřinka Petruška se ujala holek a začala si hrát na paní učitelku. Jako školačka ví, co a jak. Martinka s Danielkou v ní
viděly opravdovou autoritu. Martinka se hlásila,"Paní učitelko, můžu si skočit na záchod?" Danelka žadonila,"paní učitelko,
píšu ty písmenka správně?" Prostě, náročná vyučovací hodina. Martinka popsala jednu stránku sešitu a od paní učitelky
vyfasovala jedničku s hvězdičkou. To bylo radosti. Vojta je ještě malý na školu, proto mu holky vytvořily na zemi školku s
hračkami :-)
Verze pro tisk...
 26.2.2006
Mírně negativistický Vojtíšek...Navečer jsme se navrátili domů z víkendu u babiček a dědy. Moc jsme se namlsali téměř nulovou sněhovou
pokrývkou v okolí Hradce. Doma na nás čekaly sněhové bariéry kolem cesty a šíleně zledovatělá příjezdová cesta k
domu. Nedalo se nic dělat, dnes jsem na dvorek a do stodoly nevyjel. Navíc se auto nepěkně sklouzlo a málem skončilo
ve více než metrové, vyházené hromadě zmrzlého sněhu. Nedalo se nic dělat, ke slovu přišel posypový materiál. Už aby
přišlo jaro, takového sněhu letos napadlo ;-)
Děti usnuly cestou autem od Hradecké babičky. Martinku jsem doma probudil celkem bez problémů, jenom chtěla
odnést v náručí jako miminko. Zato Vojtík se probral naprosto šíleně. Neustále se vztekal a nic mu nebylo po vůli,"Já se
nebudu oblíkat, necíí todléé, ne ne ne! Já necí hamát, nebudůů!" Večeři nakonec snědl a dokonce si nechal i umýt
vlásky. Sice se zpočátku mírně šprajcoval,"Tatínku, já si nebudů mejt vlásky, já necí zakonit hlavičkůů!" Když nechce,
tak nechce. Já mu chrstl plný kelímek vody zvrchu na hlavičku a po ní následoval šampón. Následné vydrbání bylo dílem
okamžiku. Já mu dám, nechcí. Poslední protest následoval poté, co jsem ho vytáhl z vody na osušku,"Já tělá jetěé méjt!
Já se nebudů sušit a foukát!" Nedal jsem se a čerstvě vyfénovaný Vojtík šupajdil do kuchyně za Danou - v neděli
následuje stříhání nehtíčků. Prostě je potřeba neslevit ;-)
Po vykoupání došlo na odchod do postýlek. Než Vojtíšek usne, chce strávit nějakou minutku u Martinky v posteli.
Však se ptá nás všech,"Můžu bejt chvilku u Matinky v potýlce? Můžu Matinko bejt chvilku u tebe v potýlce?" Povolení
dostane, žádný problém. Momentálně se odvedle ozývá Martinka,"Tatínků, mazlít chcí!" Vojtíšek stojí po mé pravici a
tahá moji pravačku z klávesnice,"Tatínku, už nepíš, tačí to úž! Poď se mazlít!" Nedá se nic dělat, dnes pod velkým
nátlakem končím. Dobrou noc :-)
Verze pro tisk...
 27.2.2006
DVD přehrávačů není nikdy dost...V pátek jsem z hradecké Hypernovy vyzvedl naše, již podruhé opravované DVDíčko. Zatímco minule měnili v servisu
celou mechaniku, protentokrát máme zcela nový napájecí zdroj. Na potřetí zbývá pouhá malá hlavní destička s
elektronikou a pak už jen plechová bedna. To už snad ne. Zajímavé však je, že má děda stejný stroj a odešel jim těsně
po Novém roce, stejně jako nám. Po více než roce provozu nešel zapnout. Dědovi měnili úplně stejnou součástku. Když
k tomu připočtu fakt, že pán na reklamacích v Hypernově tahal náš přehrávač zespodu hromádky stejných přístrojů,
nezbývá než podotknout - kdeže udělali soudruzi z Číny chybu? Hypernově a dovozci(Fast Říčany), dlužno
poděkovat za bezproblémovou reklamaci. Jenom jsme si museli koupit druhý, o polovinu levnější přehrávač, aby se měly
děti mezitím na co dívat. Teď už jsme za vodou ;-)
Navečer jsem naistaloval pod televizi opravený DVD přehrávač, jenž zvládne přehrát všechny možné filmové formáty,
včetně DiVX. Vojtíšek mi vydatně pomáhal a dožadoval se pustit jeden disk. Krásně ho vyndal z krabičky a napíchl ho na
ukazováček. Už je poučený, jak na věc,"To sou taťkó kotičký todletó! Putíme kotičký na dývýdý?" Vojta měl evidentní
problém. Najednou neuměl ovládat nově opravený přístroj. Martinka mu pomohla, zorientovat se v tlačítkách,"Tatínku,
Vojta uměl skvěle ovládat to malý dývýdýčko, ale já zase umím tohle. Tak si navzájem pomůžeme, viď?" :-)
Dana se těsně po večeři připravovala na odchod ke kamarádce. Ještě předtím prošmejdila půdu a všechny skříně.
Jste zvědaví proč? V naší obci se v sobotu koná druhý ročník masopustního průvodu a následné oslavy v místní
hospůdce. To víte, nesmíme chybět. Dana proto vymýšlí maškarní oblečení. Už to máme, i děti nepřijdou zkrátka.
Dopředu však nic neprozradím, nechte se překvapit ;-)
Jak napovídá druhá fotka, v našem plyšovém akváriu se nám rybky rozhodně nerozmnožily, zato přibyl vpravo v rohu
veliký kořen, zakoupený začátkem víkendu v hradeckém Hornbachu. Akvárium je prozatím napuštěno vzduchem, neboť
nám děti za čtrnáct dní odjedou s babičkou a dědou na Slovensko a my budeme doma malovat dětský pokojíček.
Akvárium plné vody by nám jenom překáželo, proto jej napustíme vodou až po návratu dětí z prázdnin :-)
Jak jsem dopadl při převodu analogového videa z VHS na DVD, si přečtěte ve speciálním článku. Klikněte si ZDE.
Verze pro tisk...
 28.2.2006
Kiwi je pták, či ovoce ?...V pátek jsme nechali v hradeckém Hornbachu nařezat lamino desky na noční stolečky, dětem do pokojíčku. Já je
doma olaminuji, svrtám a vytvořím hotové dílko - baví mě to. To víte, Martinka sice jedním mým starším dílem disponuje,
jenomže ten stoleček byl prapůvodně umístěn v jiné místnosti a tady je bez boční opory vratký. Vojtíšek má navíc u
postele postavenou pouhou židli. V Hornbachu jsou, co se týče řezání, velice rychlí a my si tak mohli po hodince
vyzvednout nařezané dřevo. Dnes jsem se pustil do laminování pohledových hran. Za tím účelem přinesené nástroje -
horkovzdušná pistole, zažehlovací hranolek, laminovací hrana a speciální nůž, Vojtíška vyloženě zaujaly. Hned
hlásil,"Tatínku, já du s tebou pacůvat!" Od horkovzduchu udržoval bezpečný odstup - tím nahřívám hranu, aby změklo
lepidlo na jejím spodku,"Taťkó, to pálíí, viď?" Má pravdu. Následně zbývá hranu zažehlit hranolkem a ořezat přebytečný
materiál. Vojtík mne pokaždé chytil za ruku a hlásil,"Já ti musím pomáhat, to ožezat!" To mám pomocníka, viďte? Vojtu
moc zajímají naprosté detaily ze všemožné činnosti. Učí se rychle. Viz, druhá fotka :-)
I Martinka mne dnes navečer překvapila. Pečlivě trénuje s Danou hraní na zobcovou flétnu. Jak jistě víte, Martinka
se učí hrát ve školce. Doma pak musí nacvičovat, jinak to nejde. Dana nesleví a Martinka dnes sama přehrála naprosto
skvěle skladbu Běžela ovečka.... Kdo umí, ten umí ;-)
Martinka si před koupáním zaačala hrát jednu hru ze školky,"Tatí, všechno lítá, co peří má! Třeba vrabec!" Já
oponoval,"Co třeba pštros, ten má taky peří, ne?" Marťa se smála,"Ale tatí, pštros přece nelítá, ten běhá!" Pravda. Já
vyhodil poslední trumf,"A co třeba Kiwi, ten lítá?" Marťa se řehonila, až se za bříško popadala,"Ale tatí, hihihi, kiwi je
přece ovoce a vypadá takhlé! A to přece nelítá!" Přinesla mi jedno kiwíčko. Já se však nedal a na Internetu nalezl fotku
ptáčka Kiwiho z Nového Zélandu. Vojtíšek ho hned okomentovat,"Taťkó, to je divnej ptáček, nemá kšídlá. Má nožičký,
má hlavíčků, má zobáček a očičká. Kšídla nemá, nelítá!" Dobrý postřeh, že? Vy neznáte ptáčka Kiwiho? Hned napravte
mezery ve vzdělání a mrkněte se SEM ;-)
Verze pro tisk...
 1.3.2006
Sněhu stále přibývá...Po ránu začal opět padat sníh a do odpoledne se téměř půlmetrová sněhová pokrývka zvedla o pět centimetrů. Ach
jo, kdy už příjde jaro. Čerstvý prašan je navíc dosti zrádný. Po minulotýdenní oblevě jsou cesty umrzlé a pod sněhem
není vidět led. Není divu, že s sebou Martinka cestou do školky praštila na zem. Vojtíšek půjde do školky až za čtrnáct
dní, ještě předtím na děti čeká jarně-prázdninová cesta vlakem na Slovensko(S babičkou a dědou, samozřejmě.
Spolu s nimi pojedou i dvě neteřinky. To bude zážitků - mám na mysli hlavně pro dospělé ;-) ). Už teď se Vojtíšek
do školky těší. Plánujeme to zase na celý týden v kuse. I když dnes venku na sněhu, Vojtík prohlašoval cosi v tomto
smyslu,"Mamí, já kašlu, do kolky nemůžu!" Kdepak, už nekašle. Do školky je navíc moc natěšený ;-)
Martinka se učí ve školce hrát na zobcovou flétnu. To už jistě víte. Pilně cvičí i doma s Danou. Dnes však Dana
smažila langoše k večeři a tak flétnu třímala pouze Marťa. A víte, že jí to šlo? Celkem nás překvapuje. Po chvíli hraní
hlásila,"Halí belí už moc trénovat nemusím, viď mamí?" Nemusí, je to jednoduché. Halí belí zahraje i tatínek, vždyť se
jedná o dva tóny. Takže umím i já hrát na flétničku :-)
Dnešní odpolední fotky jsem pro Vás vyblejsknul mobilem, proto ta šílená kvalita(Není divu, má to rozlišení
0,3MPix - donedávna jsem na web fotil podobnou webovou kamerou). I na zahrádce nám na zmrzlou půlmetrovou
sněhovou pokrývku připadl čerstvý prašan. Marťa toho hned využila a vytvářela andělíčky. Řeknu Vám, s Danou jsme se
shodli, že procházení se po zahrádce o půl metru výše, je značně povznášející. Prostě jiný úhel pohledu na okolní svět.
Hned vše berete s nadhledem. U nás doslova ;-) Děti sjížděly z vrcholu bunkru ostošest. Martinka povětšinou po prdelce,
zato Vojtík na bříšku, hlavou napřed. Na zmrzlém povrchu si dovolil sjet i taťka, což bylo přijato hurónským řevem a
smíchem. Děti se prostě bavily a nechtěly zamířit směrem k domovu ;-)
Verze pro tisk...
 2.3.2006
Babybox opravdu funguje...Jaká je dnešní nejlepší zpráva? Hned po ránu jsem ji zahlédl na Internetu - úplně první miminko odložené do
pražského Babyboxu, si dnes převzala zpět jeho
pravá maminka. Malá Sonička se tak vrátila domů ke své sestřičce - dvojčátku. Mnohými odsuzovaný Babybox splnil bezezbytku svoji funkci a během víkendu
zachránil i další dvě miminka, o něž se rodičové opravdu nemohou postarat. To je dosti pozitivní zpráva. Více si přečtěte
na osobním blogu duchovního otce Babyboxu - Ludvíka Hesse. Klikněte si SEM :-)
Po návratu se školky se dnes Martinka pustila spolu s Vojtíškem do řádění na sněhu. Jak sami vidíte na fotkách,
hráli si na horolezce. Martinka se drápala na vrcholek vyházeného sněhu a tam sbírala cosi do kyblíčku. Prý nám vařila
moc dobrou rejžičku. Vojtíšek ji hned následoval a sám se vyškrábal nahoru na horu, zcela sám. Ovšem, těsně před
televizní Kouzelnou školkou se Marťa zdekovala domů, zato Vojtík prohlašoval svoje obvyklé,"Tatí, já nemůžu jít domů, já
to jetě musím doděát!" Nedalo se nic dělat, byl odnesen na násep, důkladně koštětem odsněžen a expedován domů na
chodbu. Celodenní teplota kolem nuly sněhu nepřidá a děti se snadněji promáchají ;-)
Uff, právě jsme dořešili jednu větší rodinnou havárii. Abyste tomu rozumněli - já se tou dobou nacházel v koupelně,
když se přes metrovou kamennou zeď ozvalo prapodivné ťuknutí. Řekli byste - myš si kdesi ve skulině převalila uloupený
vlašský oříšek. Chyba lávky, jednalo se o Vojtíkův pád zestoje, hlavičkou pozadu na stěnu. Au au au. Sotva se uleknutý
Vojtíšek v Danině náručí vyblinkal do dřezu, už nám hlásil,"To níc, už to mamí nebolí!" Posléze vyplavalo na povrch, že
Martinka v zápalu hry strčila Vojtíka dosti nevybíravě na stěnu. Však si to sama skousla. Dostala slovně vyčiněno a pro
tuto chvíli vypadlo i obvyklé mazlení. To je dosti vysoký trest. Zato Vojtíšek velice rychle pookřál a po mé levici neustále
prohlašuje,"Tatínku, já bysem tělá teď mazlíít!" Je v pohodě, žádný otřes mozku se nekonal. Jak už vím od odborníků -
jakmile se dítě praští do hlavy, hlavní je, aby se mu udělala boule směrem ven. To je v pohodě. Jakmile se nic neděje,
hrozí boule opačným směrem a to není vůbec dobré. Vojtíšek navíc v pohodě komunikuje a směje se, což je dobré
znamení ;-)
Verze pro tisk...
 3.3.2006
Proč zítra nejdeme na masopust ?...Nejenom počasí nám nepřeje( Co se přihodilo Martince, sledujte ve druhém odstavci). Abyste tomu rozumněli - počasí nás vyloženě štve. Od podvečera venku zesiluje vítr a co je dosti šílené - hustě sněží. Nová sněhová pokrývka smazala naše odpolední stopy. Ach jo, my už chceme jaro. Klidně se pod celou petici za příchod jara podepíšeme ;-)
Odpoledne se Dana spolu s Vojtíškem vypravila do školky pro Martinku. Prapůvodně chtěli všichni pokračovat vstříc návštěvě u kamarádky. Ta bohužel telefonovala, že děti marodí. Nejinak tomu bylo i s Marťou. Již cestou ze školky si stěžovala na roztodivné bolesti. Dana ji poslala napřed a když se následně s Vojtíškem převlékli, nalezli Martinku, ležící v postýlce. Prostě jí nebylo dobře. Měla mírně zvýšenou teplotu. Večer jsme jí nenaměřili, více jak osmatřicet. Až potud v pohodě. Jenomže tím pádem musíme zrušit zítřejší masopustní průvod. Co se dá dělat. A to jsme byli na celou akci bezezbytku připraveni ;-)
Zatímco Martinka odpočívala, Vojtíšek se mnou v ložnici zkoumal podložku pod miminka, posetou obrázky zvířátek. Hned mne zkoušel,"Todle je žába, viď tatí? Jakou má bavu?" Já odpověděl,"Přece modrou, podle obrázku! Víš jakou má žába barvu doopravdy?" Vojtík se zamyslel a vyhrkl,"Ne pece čevenou!" To asi ne. V každém případě se snažíme děti učit barvy podle toho, jak se opravdu vyslovují. Zbytek přijde sám. Jako se například Vojtík naučil počítat do dvou. Stačí, aby na zemi leželo něco ve dvou exemplářích a už Vojta ukazuje,"Podívej, támdle sou dva!" Do dvou skutečně umí. Když ono se jedná o trénink i od Martinky ;-)
Odpoledne nám konečně přivezli novou DVD vypalovačku(Za nefunkčí reklamovanou), od internetovského obchodu Alzasoft. Zatímco se minule výměna nezdařila a poslali mechaniku do notebooku, dnes přišla ta pravá. Disponuje navíc technologií LightScribe, což znamená, že po vypálení disku jej můžete obrátit v mechanice a laser vypálí na horní stranu popisek včetně fotky. Dosti dobré, jenomže to vyžaduje speciální média. Jinak se mi konečně podařilo vypálit Martinčino video na DVD. Mám na mysli to převedené z VHS kazet :-)
Verze pro tisk...
 4.3.2006
Martinka se už balí na dovolenou...Navečer se začala Martinka balit. Strkala roztodivné věci do svého batůžku a přitom s nikým neprohodila slůvka.
Dana se jí ptala,"Co si to balíš, Martinko?" Marťa prohlásila,"Já už se chystám na Slovensko, abych na něco
nezapomněla!" Dana se mírně zhrozila při pohledu na balené hračky," Nádobí si doufám nebereš?" Martinka ji
uklidňovala," Né, jenom sporák, čtyři hrnce, vařečku a talířky a příbory!" Opravdu nenáročná :-) To je v pohodě, batoh
praská ve švech, takže má Marťa vlastně sbaleno. Ta má ale problémy, viďte? Takhle předčasně. Přitom ve vzduchu visí
velký otazník. Týká se včerejší Martinčiny zvýšené teploty. Díky ní jsme dnes odpoledne nešli do masopustního průvodu.
Na jednu stranu nám to přišlo líto, jenomže na tu druhou - přes den vylezla rtuť teploměru nad nulu a sníh značně změkl.
Děti by jistě měly promáchané boty. Takhle se Dana rozhoduje, zdali pustí Martinku od pondělí do školky. Dovolená na
krku a měla by se z toho dostat.
Těsně před večeří Dana odchytla Vojtíška a zkoumala teplotu jeho čelíčka. Přitom ji porovnávala s mojí. Jelikož se jí
něco nezdálo, popadla Vojtíka a dotáhla ho do kuchyně. Následovalo měření teploty. A víte, že je na tom stejně jako
Marťa včera? Necelých třicetosm. Marťa je dnes naopak bez teplot, takže se s největší pravděpodobností jedná o
nějakou virózu. Ještě mají šanci, se do dovolené vyléčit ;-)
Dana měřila koberec v dětském pokojíčku. Jakmile děti odjedou na dovolenou, my se pouštíme do malování
pokojíčka, a následné výměny koberce. Proto to měření. Dana pojednou prohlásila,"Tady je to metr třicet dlouhý!"
Vojtíšek má ouška všude, proto oponoval,"Metv tčicet? Jaký metv tčicet?" Jaký jaký, musíme koupit koberce právě
akorát ;-)
Celý den se bavím sestavováním a vypalováním DVDíček. Abyste tomu rozumněli - konečně vypaluji sestříhané
video z Martinčiných narozenin, ježdění na sjezdovce a z neteřinčiných narozenin. Prostě a jednoduše, plno práce. Nová
vypalovačka se alespoň pořádně proběhne.
Verze pro tisk...
 5.3.2006
Vojtíšek se učí číst...Dnešní den jsme opět strávili za zdmi domova. Nedá se nic dělat, Vojtíšek měl ještě v noci teplotu. Od rána je však
v pohodě, Martinka jakbysmet. Já po ránu doběhl do samoobsluhy pro čerstvé rohlíčky a už nám nic nebránilo ve
sledování nového dětského pořadu na ČT1 - Hřiště 7. Po něm se na obrazovce objevil AZ Kvíz Junior a Vojtíšek se bavil sledováním textů na
obrazovce, respektive jejich čtením. Dvě písmenka pozná bezpečně. Však se jimi popisují lahvičky s pitíčky - jeho, i
Martinčino. Vojtík ukazoval co chvíli na televizi a jásal,"Koukéj, tam je Votíšek - tam je Vé! Jůů, tam je M jako Matinká!"
Učí se číst, viďte? ;-)
Vojtík exceloval ještě před obědem. Poznávali jsme zvířátka. Jakmile se na obrázku objevilo prasátko, Vojta neváhal
ani na chviličku,"To je chocht! Teda pasátko!" :-) Poté se pustil do rozebírání hračky z Kinder vajíčka. To je věčný boj. My
hračku složíme a během, dne je rozložena nejméně desetkrát. Už jsem na to přišel. Stačilo všechny díly pečlivě
namazat vteřinovým lepidlem a spojit. Už to nejde rozložit. Slááváá, vítězství! ;-)
Již včera jsem se pustil do kompilace domácích originálních cédéček směrem k formátu MP3. Za prvé - cédéčka
zabírají strašně místa a já navíc potřebuju něčím krmit nový MP3 přehrávač. Takže se mi celá domácí fonotéka v pohodě
vešla na jeden DVD disk. Slušné, že? Přitom se jedná o šedesát titulů. Hudbu komprimuji pomocí naprosto skvělého
nástroje Audiograbber. Ten stáhnete zdarma z Internetu - v sekci download(Jedná se o freeware a je to celé v
angličtině). Klikněte si ZDE. Naprostou
nezbytností je dodatečné stažení MP3 kodeku Lame ze stejných stránek. To aby jste mohli vyrábět kvalitní empétrojky v
datovém toku 128 kbps. Jít níž nemá smysl. Strašně to ztrácí na kvalitě. Jinak pohoda - vložím zdrojové cédéčko do
mechaniky. V programu kliknu na Grab a už to frčí. Empétrojky se vytvoří zcela samy, do cílového
adresáře. Ještě je vhodné nastavit automatické srovnání úrovně zvuku - tedy hlasitosti. V menu je to položka normalizing
- nastaví se percentuální úroveň. Hodně úspěchů :-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
6.3.2006 15:15:01 Jarka
Dobry den.Chtela bych podotknout,ze jsem mym detem take dopravala "piticka",dokud jsem se nedozvedela,jaka jsou "cukrova bomba"!A deti si krome jineho strasne kazi zuby vecnym ucucavanim.V budoucnu budem platit zubare a tak nas piticka vyjdou draho a nejen pri koupi!Moje deti si rychle zvykly na cistou vodu s malou kapkou sirupu!Hezky den! |
6.3.2006 16:19:35 Radek radek(zavinac)emartinka.cz
To máte tak - děti pijí originální pitíčka spíše vyjímečně. Prázdné lahvičky od pitíček pak používáme na čajíček a vodu se šťávou. Lahvičky jsou praktické a dají se zavírat. Pokud to ovšem děti udělají - jinak už kolikrát voda vytekla. | |
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
24.2.2006
25.2.2006
26.2.2006
27.2.2006
28.2.2006
1.3.2006
2.3.2006
3.3.2006
4.3.2006
5.3.2006
- 
24.5.2007
