 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 16.5.2006
Všichni se moc těšíme na pátek...Odpoledne se konalo v naší školce odpoledne předškolkových dětí. To víte, Vojtíšek se jej také zůčastnil, spolu s
Martinkou. Dana ho prozatím dávat do školky nechce, neboť dětičky připravují na pátek velké odpoledne s rodiči - vše je
ke svátku matek a dětskému dni. Školka vůbec pořádá mnoho velice zajímavých akcí a díky jí za to. Děti se alespoň
řádně zabaví. My se už moc těšíme na pátek. Nebojte se, přinesu z akce reportáž :-)
Dětičky už mají pomalu a celkem rychle spinkat. Co by se od nich dalo v devět večer předpokládat,že? Martinka
mne před chvílí požádala,"Tatínku, můžeme si vzít do postýlky tu knížku s rybičkama a žábama?" Proč ne. Marťa
následně zkoušela Vojtíška z barev jednotlivých žab,"Víš, jaká je tahle žába?" Vojtík si hned věděl rady," Tavičková!"
Marťa oponovala,"Jakou barvu má travička?" Vojtík,"No pecé zelená, tavičká!" Jasně. Další barvička byla sluníčková a
fialová. Jistě jste v obraze o co jde. Děti si totiž prohlížely oblíbenou knížku, kterou jim přivezla onehdy teta Martina z
velkého amerického města, Velkého jablka. Knížka nese titul Ribbit! ribbit! Co to vlastně
znamená se dohadujeme dodnes. Ani slovník na seznamu nedokáže poradit. Nevíte náhodou? ;-)
Dana před chvílí volala,"Vojtó?!" Vojtík se hned ozval,"Ty mě voláš?" Dana pokračovala,"Koukej se vyčůrat, aby jsi
zase nepočůral postýlku!" To je pravda, již druhý den spinká Vojtík v noci bez plínky. Bohužel, počůral se dnes po ránu
znovu. Ale my neslevíme a zkoušíme podobnou záležitost i dnešní noc. Uvidíme. Už aby se zbavil i noční plenky.
Vojtíšek se právě vyčůral a snad do rána vydrží :-)
Martinka mi před chvílí zasedla na pravou nohu a žadonila,"Tatínku, pojď se už se mnou konečně pomazlit. Víš co
by bylo skvělý? Kdyby se ve všech obchodech kupovalo všechno za jednu korunu. To by bylo skvělý!" No bylo, jenomže
je to nesplnitelné ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
16.5.2006 21:49:56 Teta Martina
Jsem rada, ze se detem knizka libi :-). Jinak anglicke (pouzivane jen v USA) "ribbit, ribbit" je to same co ceske "kvak, kvak" :-)))) |
16.5.2006 22:02:30 Radek
Zdravím Martino do Velkého jabka :-) Dana to věděla, takže díky za odborný komentář :-) Jinak, moc zdravíme za Velkou louži :-) | |
 17.5.2006
Vojtíšek je prostě malý špunt...K dnešní večeři Dana připravila tortily od Vitany a moc jsme si opět pochutnali. Zakoupil jsem je ve vyjímečné akci Penny Marketu. My je předtím kupovali ve větších hradeckých obchoďákách. Moc nám zachutnaly tortily kukuřičné - takové ohnuté a křupavé. Dlabala je dnes hlavně Martinka, Vojtíšek si vzal něco masíčka, zeleninky a následně žadonil,"Tatínku, namažeš mě ohlíček s čokoládou?" No jasně, nugeta vede. To je ona čokoláda ;-). Během večeře jsme řádně zašpinili stůl, neboť z tortil neustále něco ukapává. Však mě Vojtíšek káral,"Taťkó, ty nesmíš tadý kapát!" Na ta slůvka se otočil doleva a rázem sletěl ze židle pod stůl, rovnou na tvrdou dlažbu. Au au, to byl ale pád. Vojta je naštěstí dosti dobrý kaskadér a hlavičkou o podlahu neudeřil. Pouze si narazil záchrannou ručku. Uf, to se nám ulevilo. Hned si stěžoval,"Já sem se bouchlá di uřčičkýý, uáá!" To nic, v pohodě ;-)
Těsně před tím, než jsem si vzal děti do koupelny na mytí, mi Martinka sdělovala,"Tatínku a víš, že je Vojta takovej malej špunt?" Nic nového pod sluncem. Jenomže mi Marťa vysvětlovala podstatu celého vtipu,"No, já proto s Vojtou zašpuntovávám sprcháč!" Už je to tak. Jakmile obě děti zavřu ve sprcháči samotné, Vojtík dostane od Martinky rozkaz a nesmí se v sedě hnout z místa odtoku. Opravdu, funguje jako špunt ;-)
Následuje malý komentář k fotkám. Na první se Martinka kochá pohledem na nově zavěšená kola. Ten držák kol jsem právě dnes dokončil. Zbývá místnost nahodit. Na druhém snímku se Vojtík snaží ze sklenice pustit, Martinkou nalovené slimáky. Bohužel, jejich invaze se opět opakuje. Nezbude nic jiného, než je odchytávat a nakládat do soli. Jako před lety. Klikněte si SEM :-(
Verze pro tisk...
 18.5.2006
Vojtíšek se zdokonaluje v jízdě na kole...Dnešní dopoledne jsem telefonoval Daně. Bylo mi sděleno,"Právě jedeme na kole, já však jdu pěšky!" Aha,
Vojtíšek jel na svém kole. Dle Daniných slov ujel velice dlouhý okruh okolo hřiště, obecního úřadu a následně se vracel
po chodníku, kolem hlavní silnice. Je to tu, Vojtíšek se naučil opírat do pedálů. Slááváá!! Cestou prý dvakrát spadnul,
neboť kolo se se stabilizačními kolečky, zase tak stabilní není. Je to tak, stačí zajet kolečkem do díry. Z toho důvodu
plánujeme Vojtíkův kolový trénink bez koleček. Bylo by to moc dobré, kdyby se na kole naučil jezdit. Uvidíme. Pokud se
naučí naučí řádně jezdit, možná na něj čeká u příležitosti třetích narozenin elektrické auto Renault Twingo kabriolet.
Přesně takový model mám schovaný v dílně. Je zakoupený od kolegy a používal jej jeho syn.
Po návratu domů jsem se pustil do přiřezávání lamino desek a jejich laminování. Nedá se nic dělat, předsíňovou
stěnu je nutné dokončit. V tom má Dana naprostou pravdu. Přece jenom, nenecháme více než půl roku válet na chodbě
desky a nářadí, ne? Při práci mi dětičky pomáhaly. Sotva jsem zařízl maflík do skoseného řezu, už mi za zády křičel
Vojtík,"Tatíí, jáá nesyšíím! Tišéé! Ty taky učitě nesyšíš, viď?" Co se dalo dělat, ruční kotoučová pila dělá nějaký rámus
;-)
Během pobytu venku začalo mírně pršet. Což o to, mě to zase tak nevadilo. Jenomže dětičky volaly,"Prší, deme
se schováát!" Po chvíli jsem je vylapil, hrající si na pískovišti. To obvykle kvůli kočkám zakrýváme plachtou, a právě pod
ní si oba zalezli. Jak vidíte Vojtíška na první fotce, docela se mu tam líbilo :-)
Po večeři došlo konečně na výměnu vody v akvárku. Noví čistící šnečci udělali od neděle velký kus práce a celé
akvárko značně prokouklo. Zbývalo vyměnit část vody, respektive nějakých dvacet litrů. Vodu jsem již včera natočil do
nádob a nechal ji vytemperovat. Přece jenom by rybky nestrávily studniční vodu o teplotě devět stupňů. Asi se, coby
akvarista amatér zdokonaluji a musím konstatovat jediné - za více než dva měsíce provozu nám neuhynula ani jediná
rybka a všechny řádí ve vodě ostošest ;-)
Verze pro tisk...
 19.5.2006
Školkové odpoledne, věnované maminkám ...Dnešní odpoledne u nás ve vsi proběhla velice významná školková akce. Rodičové si dětičky vyzvedli ze školky a
pak se s nimi přesunuli do hospůdky na horním konci obce. My jeli na kole. Marťa na svém a já si Vojtu naložil na
kolosedačku za sebe. V letním areálu vedle hospody nám pak děti předvedly připravené představení pro maminky a pak
následovalo divadlo. Chvíli loutkové a chvíli hrané, jak můžete vidět na druhé fotce. Hrálo se O pejskovi a kočičce. Vojtík
seděl jako přibitý a hltal příběh s očkama navrch hlavy. Všechny děti se opravdu bavily. My dospělí zatím upíjeli zlatavý
mok z půllitrů a po představení se všichni vrhli na čerstvě ogrilovaná kuřecí stehýnka. Mňam. I děti si pochutnaly. Já měl
Vojtíka na kolenou a ten dlabal, až se mu boule za ouškama dělaly. Ti dva naši, coby vegetariáni nás občas podobnou
konzumací masíčka dokážou překvapit. Prostě a jednoduše, celá školková akce se naprosto vydařila a nemalý dík na
tom má relativně příznivé počasí. Není divu, mraky se honily a hrozily. Naštěstí ani nekáplo.
Zítra se děti těší na pouť. Ta se koná na dvou vzdálenějších místech. Buď tam pojedeme na kolech, nebo vláčkem.
Právě vítězí ta kolová variaanta. Uvidíme. Hlavnísslovo však bude mít právě vývoj počasí ;-)
Ach, jo to jsou ale problémy. Mám na mysli naše velice dobře fungující akvárko. Již delší dobou řešíme problém, s
podivnou louží vody za akvárkem, na laminovém stolečku. Stoleček nám nabobtnal a lamino hrana se mírně odlepila.
Ponejprv jsme vodu přikládali zadní barevné tapetě. Po jejím odstranění se voda objevila znovu. Dnes odpoledne jsem
jednoznačně označil za viníka přivzdušňovací hadičku od filtrace. Kdepak, chyba lávky. Po návratu z odpolední školkové
akce, na nás čekalo nemilé překvapení - voda. Grrr :-( Co s tím? V každém případě teče akvárko. Reklamovat něco
podobného v Hornbachu nemá smysl, vždyť je to plné vody a rybiček. Na druhou stranu - když se akvárko vypustí a
vysuší, oprava pomocí silikonového tmelu z kartuše zabere pár minut. Jenomže, co mezitím s rybkama? Už jsme se
rozhodli. Zakoupíme druhé akvárko a rybky přestěhujeme. Já tohle mezitím opravím a vymyslím, jak ta dvě akvárka
umístit nad sebe. Proč je nevyužít, ne? Vidíte? Už se ze mě pomalu, ale jistě stává akvarista ;-)
Verze pro tisk...
 20.5.2006
Na velké pouti...Dnešní odpoledne jsme si spolu s dětmi náležitě užili. Alespoň já. Proč tomu tak bylo, se dočtete na dalších
řádcích. O obědě a kratičké odpočinkové pauze, následovala fáze automobilního přesunu na pouť. Sotva jsme tam dojeli
a konečně našli místo na zaparkování, dětičky vyrazily směr velký hluk. Martinka šla na jistotu. Aby ne, na pouť se
těšila již nekolik dní předem. Tajemstvím do poslední chvíle zůstávalo její místo, neboť se v okolí koná na dvou
stanovištích. Počasí nám vydrželo až do poslední chvíle, moc děkujeme tam nahoru. Pršet začalo až před pátou
podvečerní a to už jsme stejně šlapali zpět k autu.
Sotva jsme se ocitli na prostranství mezi hřmícími atrakcemi, Dana prohlásila,"Pokud jde o mne, tak bych asi
raději šla domů!" Nakonec svolila k rodinné projížďce na velkém ruském kole. Z něj také pocházejí dnešní fotky. Na první
z nich fotila Dana pánské osazenstvo sedačky. To jsme si užívali, že? Maličko mne dorazila cena za osobu - ta činila
třicet korun, bez rozdílu věku. Ale, užili jsme si to. Mezi nejlevnější atrakce patřil bezesporu "klasický" italský autodrom.
Tam zaplatíte čtyřicet za auto a já se tam naskládám s oběma miláčkama. Vojta mi dokonce seděl na klíně před
volantem a dosti zasahoval do řízení. Není tedy divu, že jsme očas bourali. Tedy gumou na gumu ;-)
Na druhé dnešní fotce máte možnost spatřit pohled zvrchu ruského kola na ostatní atrakce. Zcela vpravo vzadu se
náchází rychlá horská dráha a titulem Spirála smrti. Jel jsem ji s Marťou po pravici a Vojtíkem drže před sebou. Dosti
dobré. Ač se Vojtík držel zábrany jako klíšťák, stejně ho setrvačná síla v pravotočivých zatáčkách odtahovala - to jsem
cítil při jeho držení. Moc se mu to ale líbilo, neboť v takových chvílích vřeštěl blahem na celé kolo :-)
Jako poslední atrakci, si dětičky vybraly velkou houpací loď. Sotva před námi zavřeli takovou bezpečnostní
zábranu, dětičky se jí chytly oběma ručkama. Marťa je v pohodě, já raději jistil Vojtíka, aby náhodou nechtěl za chodu
vystupovat. Jedná se fakt o dobrý zážitek. Veliká loď se vyhupuje na celkém dlouhé rameni, až v úhlu stoosmdesát
stupňů. Hlavně ten hup čelem směrem dolů je celkem působivý. Žaludek letí vzhůru, prostě parada. Vojtík po celou dobu
držel kamennou tvářičku, zato Martinka se tvářila nadmíru spokojeně. Celý zážitek prý předčil i horskou dráhu a to je co
říci. Jenom Vojtíšek si následně stěžoval,"Maminkó, mě na tý lodičcé bolelo bíško!" Aby, ten zvedající se žaludek dá
zabrat i dospělému ;-)
Verze pro tisk...
 21.5.2006
Konečně máme novou předsíňovou stěnu vlastní výroby...Během dne, přesněji řečeno odpoledne, se mi zadařilo dokončit největší výrobek z lamino desek(Ty jsem
nechal nařezat před měsícem v Hornbachu). Jedná se o velkou předsíňovou stěnu. Dalo to zabrat a celek jsme s
Danou kompletovali na chodbě, neboť to celé neprojde dveřmi. Hlavně na výšku. To víte, že dětičky zkoumaly nový
nábytek na chodbě. Vojtíšek se hrál na myšku a srovnal se do jedné poličky ve skříňce. Martinka se snažila také,
jenomže jí koukaly kompletně nohy. Přece jenom, je o maličko větší :-)
Odpoledne probíhalo celkem v pohodě. Přesně dle původního plánu jsem o půl šesté přenesl na zahrádku gril a jal
se jej roztápět. Dětičky hned žadonily,"Tatínku, můžeme si opéct chleba na topinku?" Proč ne. Každý vzápětí přiběhl na
zahrádku s krajíčkem čerstvě dopečeného chleba v ručce. To je, viďte? Hodinu předtím dopečený chleba(V
domácí pekárně), ztopinkovat. Ale dětičky si pomlaskávaly. Marťa si k němu dala i grilované kuřátko. Zato Vojtík
se moc nevyznamenal. Maso téměř nejedl. Měli byste však vidět děti v poledne při obědě. Dostaly nožky z králíčka a
snědly vše. Sotva Marťa dojedla, žadonila,"Tatínku, mamko, dáš mě ještě masíčko?" No, zbyla už jenom pečená krůta.
Odkrojeného masa se však téměř nedotkli, zato o velkou kost na dokousání se děti málem popraly. Hlodal Vojtík,
hlodala Martinka a kost si navzájem půjčovali. Už je to jasné - jedině maso na kostičce je pro děti to pravé. Jinak naši
miláčkové působí spíše dojmem vegetariánů. A to i Martinka ve školce ;-)
dd>Dětičky už mají za mými zády spinkat, jenomže v pokojíčku to vypadá jako v pravé poledne. Výskání, řehot a vůbec
tam panuje všeobecné veselí. Moje usměrňování se mine účinkem. Pouze v jednu chvíli Vojtík zareagoval - Dana cosi
zavolala odvedle z kuchyně. Vojtík hned rozhrnul dveře,"Ce se dějé? Co se dějé, mamí? Co se dějé?" Dana
odpovídala,"Ále, dostali jsme právě třetí gól!" No, nevím, nevím. Sleduji průběh finálového utkání v pozadí na internetu a
na zlato to asi nevypadá ;-) Vojta nakoukl zvědavě do kuchyně a komentoval vývoj,"Ahá, hele, jeden tam padnul! Je tam
ale stašně velkem vámus!" No, měl pravdu, všichni na tribunách vyloženě řvali ;-)
Verze pro tisk...
 22.5.2006
Napouštíme zahradní bazén...Dana se dopoledne pustila do zkoumání té největší akvarijní záhady. Jedná se případ, kdy je navečer za naším
akvárkem hafo vody a po ránu nikoliv. To přece nenaznačuje, že by akvárko průběžně teklo z nějaké díry dole, nemám
pravdu? Dana se zamyslela a bedlivě pozorovala dění na skle, i za sklem. Objevila to. Díky jí za vše. Přes den totiž svítí
pod krytem zářivka a ta ohřívá nadvodní mikroklima. Na krytu se sráží voda a ta se nevrací zpátky do akvárka, jak by se
na první pohled mohlo zdát. Zcela nenápadně, ve dvou čůrcích stéká po vnější straně pod nádrž. A je to na světě.
Soudruzi v Číně kdesi udělali chybu a u tohoto nejlevněšího akvarijního setu z Hornbachu je to tak. Právě zkouším
ponechat otevřený kryt na krmení, vzniklé páry se možná vyluftují ven a nic tam nebude kondezovat.
Po návratu z práce jsem se pustil do činnosti, kterou jsem plánoval již během dne. Jednalo se o přípravu bazénu na
zahrádce. Přece jenom se počasí zlepšuje a není nad to, když se studniční voda alespoň o něco ohřeje ze svých
obvyklých devíti stupňů. Ale to přece již známe, z napouštění akvárka. Tam jsem to měřil. Jediným problém je doba
napouštění bazénu. Ta započala v pět hodin a ještě teď, v devět večer, zbývá k okraji minimálně třicet centimetrů. Co se
dá dělat, čerpadlo čerpá vodu ze studny ostošest, jenomže hadice mají příliš malý průměr na rychlé proudění vody.
Však se Vojtíšek snažil do vody dosáhnout. Naštěstí tam nespadl. I Martinka se spolu s kamarádem sápali po hadici.
Musel jsem je maličko okřiknout,"Nechte tu hadici, voda nateče do bazénu i tak sama!" Kdo si počká, ten se dočká ;-)
Vojtíšek si právě užívá svůj další školkový týden. Po ránu doťapal v ona místa v pohodě, jenomže jak došlo na
loučení, začal brečet,"Já necí do kolký!" Obvyklý problém. On většinou nechce nic, co chcete Vy. Stačí vydržet a Vojtík
skutečně za dveřmi třídy zmlknul a na maminku zapomněl. Aby ne, vždyť ve školce najde mezi tolika dětmi náležité
rozptýlení a zábavu. Však známe své lidi, hlavní je neslevit. Vojtíškovi se ve školce líbí, vždyť tam má svou hlavní oporu -
Martinku ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
22.5.2006 21:58:38 Radek
Bohužel nám nefunguje FTP přístup na server. Z toho důvodu nemůžu odeslat fotky. Prozatím. |
22.5.2006 22:19:48 Radek
Už to funguje, fotky jsou tu :-) | |
 23.5.2006
Co kdyby tam vlezla včelička...Odpoledne se nám počasí příliš nepředvedlo. Mraky se honily a sluníčko pouze občas vykukovalo. Proč jsme
vlastně včera stavěli ten bazén na zahrádce? Odpověď je jednoduchá - pokud se náhodou objeví tropické počasí,
budeme mít vodu v bazénu přinejmenším předehřátou. Kdo by se chtěl smočit v čerstvé, devítistupňové, načerpané přímo
ze studny, že? ;-)
Po návratu domů mi Martinka na zahrádce vydatně pomáhala se stavbou technického zázemí bazénu. Mám na
mysli čerpadlo, jeho kryt, zapojení elektrických obvodů a frekvenčního měniče motoru čerpadla. Prostě hodně práce.
Navíc jsem z okruhu vyřadil deskový radiátor - původně sluneční kolektor, neboť jeho funkce byla značně diskutabilní a
navíc zanášel pískovou filtraci rezem. Už je mimo provoz a hadice z čerpadla směřuje nejkratší cestou do filtru. Filtr
jsem už zafiltroval na plný výkon a do čisté vody v bazénu hrklo pár litrů špinavé vody. Vzápětí ji filtrace vyčistila a
zbývalo do bazénu dolít tak třetinu lahve Sava, jako startovací chlorovou dávku. Zbytek sezóny bude dávkování chlóru
zajišťovat plovák s pevnou tabletou. Martinka sledovala moje počínání a nestále mne zahrnovala otázkami, cože právě
dělám. Občas si odběhla a referovala mi,"Tatínku, já právě griluju nějakou mňamku pro tebe!" Skutečně, po chvíli mi
přinesla jednu bábovičku naplněnou lístky z keře a druhou plnou kytiček,"Na, tady máš ugrilovaný buřtíčky a tady je
miska se salátkem!" To jsem si pošmáknul, jenom si nemyslete. Dřevěnou příborovou "vidličku" jsem vkládal až téměř
do úst. Martinka mi hned sdělovala,"Teda taťkó, já jsem už myslela, že to jíš doopravdy!" No, skoro ;-)
Při večeři se Vojtík vztekal a nechtěl jíst smažený chleba ve vajíčku. To víte, on chce poslední dobou dělat vše
podle sebe. Však ono ho to přejde. Alespoň doufáme ;-) Když dostal pokyn k odchodu od stolu, snažil se uzavřít láhev s
kečupem. Dana ho upozornila,"Ale Vojto, my ten kečup budeme ještě potřebovat!" Vojtík prohlásil,"Ale já to musím
zavžít, aby sem nevlezlá čeličká!" Dana oponovala,"Ale tady doma přece žádná včelička není!" Vojtík triumfoval,"Ale jé,
tánmdleta by mohlá!" Na ta slova ukázal na Martinčinu včeličku, vyrobenou ve školce z trubičky od toaletního papíru.
Dana měla poslední slovo,"Ta včelička by se asi tou dírou ve sklenici neprotáhla!" No jo, má pravdu ;-)
Verze pro tisk...
 24.5.2006
Musíme zosfítit, potožé nevidíím...Po návratu z práce jsem se hned pustil do obkládání zděné stěny za dřevěnou předsíňovou stěnou, abyste byli v
obraze. Jelikož nám zbyly dlaždičky nalézající se na zemi, tak jsem jimi obložil i stěnu. Během celé akce mi dětičky
asistovaly. Hlavně Martinka. Ta mi neustále kladla odborné dotazy,"Tatínku, co to je tady v tom pytli? To je to lepidlo? A
proč se tyhle lepidla rozmíchávaj vodou? A proč máš takhle strašně počmáranou tu zeď? A kde je to lepidlo? Vždyť to
vypadá, jako bys na tu zeď naplácal bahýnko!!" Kdepak, jednalo se o velice flexibilní lepidlo na obkládačky. Nanášel
jsem jej zubovou stěrkou a následně na něj lípl dlažbu. Vypadá to moc a moc dobře. Stihl jsem celou akci během dne a
podvečera. A to i včetně zaspárování. Sláááváá :-)
Zatímco jsem obkládal chodbu, Vojtíšek si na dvorku našel jinou zábavu. Začal se totiž rochnit v louži, jíž jsem
zanechal po mytí pracovního nádobíčka. Než jsme si ho všimli, pečlivě omyl svoje dvě plastové motorky solidním
bahýnkem. Dana pak všechny ty samohyby oplachovala čistou vodu ;-)
Hodiny právě ukazují čtvrt na deset a děti by měly konečně spinkat. Na Martinku zítra čeká školková docházka.
Vojta zůstal pro dnešek, a i zbytek týdne doma, neboť začal v noci kašlat. Jenomže by obě děti měly již spinkat.
Jenomže, co to? Vedle panuje naprosté veselí. Martinka zhasnula světlo u postele a po chvíli spínací hodiny odstavily i
zářivku v akvárku, jediný to zdroj světla. Hned se ozval značně nespokojený Vojtík,"Já nevidíím! Matí, já nevidím. Já si
číst tudle nížku a já nevidím! Já počebuju nutně zosfítit, potože nevidím!" Kdepak, tma bude. ale dokáže to hezky
okecat, že? ;-)
Vzhledem k dnešnímu, velice pozdnímu usínání mi Dana doporučovala,"Zítra bychom měli děti nahnat do koupelny
již po Večerníčku. díky tomu by jistě usnuly dříve!" Však to v brzké době vyzkoušíme, možná zítra ;-)
Verze pro tisk...
 25.5.2006
Umíte také čínsky ?...Ani dnes se počasí neumoudřilo, ba co více, ještě se pokazilo. Po celý den oblačno až zataženo, prostě nic moc.
Do toho ta zima. Brrr. Už je mi to jasné. Je potřeba najít viníka. Tím jsem bezesporu já, neboť jsem v pondělí, za celkem
příjemného slunečného počasí na zahrádce postavil bazén. To byla vyložená provokace, nemyslíte? Kdepak, jindy touto
dobou dávno panovalo teplé počasí ;-)
Jak jsem Vás již informoval, Dana přišla na původ vody za akvárkem. Z toho důvodu necháváme prozatím otevřený
vrchní kryt akvárka, aby mohla vlhkost proudit do ovzduší a nekondenzovala uvnitř vrchního dílu - odtamtud pak přetékala
po vnější straně skel za akvárko. Momentálně je situace lepší, jenomže, to bychom doma nesměli mít Vojtíška. Jakmile
spatří otevřené víko, už se k němu žene. Bleskurychle jej zaklapne a volá,"Todle musí být zavženýý!" Co se dá dělat,
nepřesvědčíme ho ;-)
Ani s Martinkou to nemá Dana jednoduché. Odpoledne potřebovala doprogramovat práci na počítači a já na chodbě
dodělával poslední úpravy na předsíňové stěně(Musel jsem ještě přenést manuální spínač nočního proudu se
signalizací, a digitální teploměr na pravou skříňku. Až do té doby se oba přístroje nacházely za novou stěnou).
Jenomže, venku si hrající děti jsem nepřesvědčil, aby nešly domů. Aby ne, v takovém počasí, kdy by psa nevyhnal,
natož děti ;-) Tak se naši dva miláčkové přetransportovali dovnitř a Dana měla rázem po klidu. Obzvláště Martinka ji
deptala. Není snad pěti minut, kdy by Marťa něco nechtěla, nebo by na něco neupozorňovala. Není divu, že se Dana
nemohla na práci náležitě soustředit. Celkem už se těší, až nastoupí do firmy i fyzicky a ne jenom přes internet ;-)
Martinka mne právě dorazila jednou větou,"Tatínku, a můžeš mě něco povědět čínsky?" Já ji musel zklamat.
Martinka se velice divila,"Tatínku a to jste se neučili čínsky mluvit ve škole? To je tak těžký, že ste to neučili?" Bohužel.
Maximálně rusky ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
26.5.2006 6:42:41 Martina
"Dekuji" se cinsky rekne "Xie xie" coz se cte "šj šj" ... teda to je mandarinsky coz je urcity druh cinstiny :-) | |
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
16.5.2006
17.5.2006
18.5.2006
19.5.2006
20.5.2006
21.5.2006
dd>Dětičky už mají za mými zády spinkat, jenomže v pokojíčku to vypadá jako v pravé poledne. Výskání, řehot a vůbec
tam panuje všeobecné veselí. Moje usměrňování se mine účinkem. Pouze v jednu chvíli Vojtík zareagoval - Dana cosi
zavolala odvedle z kuchyně. Vojtík hned rozhrnul dveře,"Ce se dějé? Co se dějé, mamí? Co se dějé?" Dana
odpovídala,"Ále, dostali jsme právě třetí gól!" No, nevím, nevím. Sleduji průběh finálového utkání v pozadí na internetu a
na zlato to asi nevypadá ;-) Vojta nakoukl zvědavě do kuchyně a komentoval vývoj,"Ahá, hele, jeden tam padnul! Je tam
ale stašně velkem vámus!" No, měl pravdu, všichni na tribunách vyloženě řvali ;-)
22.5.2006
23.5.2006
24.5.2006
25.5.2006
- 
24.5.2007
