|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 27.5.2006 Víš, jak rychle sní blecha lízátko?...Počasí se ani dnes neumoudřilo. Že by se jednalo o důsledek naší stavby bazénu na zahrádce? Možná. V každém
případě víte, kam se na viníka obrátit ;-)
Na odpoledne jsme si naplánovali výlet s babičkou k bratrovi do sousedního města. Což o to, žádný problém. Mají
tam překrásné miminko. Však se Vojtík hlásil již předem,"Pojedemé se podívat na miminkó? Depak je to miminkó? Já
ho nevidím! Tady žádný miminko není!" Kdepak by se tu vzalo. Však se ho dočkal. Mimo miminka Barborky i velikého
pesana, jak můžete spatřit na fotkách. Na té druhé se s pejskem kamarádí i tatínek ;-)
Po návratu domů, následovala večeře. Jednalo se o pizzu, ohřátou v mikrovlnce. Zatímco jsme si s Danou dávali do
nosa, dětičky protestovaly,"My už nebudeme hamát!" Ma jednu stranu není divu, neboť toho za odpoledne splácaly více
než dost. Martinka však posléze přišla s velice zajímavou otázkou,"Víš, jak rychle sní blecha lízátko?" Na ta slova jsme
s Danou málem spadli smíchy pod stůl. Aby ne, kam na takové otázky chodí? Když jsme se potají dosmáli, následoval
dotaz,"To je celkem těžká otázka!" Martinka si však věděla rady,"Za hodně dlouhó, přecé! Vždyť jsem to viděla V Kátě a
Škubánkovi!" No jasně, v té pohádce dostala blecha pod skleněný poklop za odměnu lízátko. Ahá ;-)
Verze pro tisk...
28.5.2006 První návštěva cirkusu...Počasí se stále nelepší. Navíc již potřetí v letošním jaru ohrožovaly mnoho lidí záplavy. Ach jo, kdy už to skončí. O
novém zemětřesení v Indonésii a jeho otřesných důsledcích ani nemluvě. Pozitivních zpráv není nikdy dost a letos se
jich prozatím nedostává :-(
Mno, zamračenou oblohu a s tím související špatnou náladu, jsme dnešní odpoledne vykompenzovali návštěvou
cirkusu(Včera jsem totiž musel jet do firmy zasahovat a programovat. Při té příležitosti mi padly do oka plakáty
cirkusu Astra). To byl cíl naší výpravy. Děti totiž doposud neviděly cirkus naživo. My s Danou máme také velikou
mezeru, neboť jsme naposledy byli v cirkusu tak před sedmnácti lety. To bylo v Hradci a jednalo se tenkrát o největší
východoněmecký cirkus Berolina.
Vojtíšek nešel po obědě spát a veškeré dění se točilo kolem dětské natěšenosti na nebývalou atrakci. Víte, že i
my dospělí jsme si celou akci náležitě užili? Opravdu, bylo na co koukat. Artista Emanuel Berousek předváděl dech
beroucí variace na námořnickém stožáru a pak i na laně. A to bez jištění a záchranné sítě. Kdo umí, ten umí. Já bych
se z visu za jednu nohu určitě nahoru nevytáhl. Jelikož jsme seděli hned u manéže, dětičky si užívaly blízkosti koní a
jiných zvířátek. Na artistické vystoupení jsme si naopak málem krky vykroutili ;-)
O přestávce se Martinka spolu s Vojtíškem projela na poníkovi a to Vám bylo nadšení. V druhé části vystoupení
naše děti zapojil do hry klaun a to obzvláště pobavilo Martinku. Pro Vojtíka prý bylo nejsilnějším zážitkem závěrečné
číslo s drezůrou dvouhrbých velbloudů. Fotka se mi moc nepovedla, všichni aktéři se příliš hýbali. Pokud bych použil
blesk, tak by nebylo vidět téměř nic. Co chtít od digitálního kompaktu minimálních rozměrů. Myslím, že se představení
všem moc líbilo i přes relativně velkou finanční náročnost. Když, ono nic není zadarmo a starost o zvěřinec také něco
stojí. Když to srovnám s poutí o minulém víkendu, tady se jednalo o podstatně silnější zážitek za téměř srovnatelnou
cenu. No jistě, jak dlouho se točíte na kolotoči, že? V cirkusu jsme strávili bezva hodinu a půl ;-)
Verze pro tisk...
29.5.2006 Živý ježeček, to je něco...Vojtíšek si dnes s Martinkou střihnul další školkový den a vrátil se domů pln dojmů. Přece jenom se mu ve školce
líbí. Až na tu předávací fázi, kdy musí od maminky odejít do třídy. Jenomže, pak se dveře zaklapnou a je v pohodě.
Nebo se mýlím? Kdyžtak se ozvěte ;-)
Těsně před večeří Dana odběhla na zahrádku, natrhat čerstvou pažitku k přidání do bramborové kaše. Vrátila se
však záhy a značně kulhající,"Au au au, to to bolí. Já jsem nakopla ježka. Ležel těsně před vrátky!" Dětičky zajásaly a
vrhly se na svoje botky. Bačkůrky rázem letěly pod botník. Kdo by si nechal ujít takovouhle záležitost, že? :-)
Na zahrádce jsme zkoumali odkopnutého ježečka. Opravdu se jednalo o mláďátko, a to značně vyplašené. Vojtík
mu ukazoval na poloschovaný čumáček,"Jéjéj, tady má čumáček, ale očičká nevidím!" Ježek se opravdu choval jako
mrtvolka. Jenomže navenek bylo patrné, jak dýchá. Ba co víc, v bodlinách mu čile pobíhaly blešky. Já si přihodil
oblíbenou větu z kultovního filmu Na samotě u lesa,"To jsou blechy ježčí, ty na člověka nejdou!" Vzápětí jsem musel vzít svá slova
zpět, neboť jsem po přenesení ježka k plotu, setřásal z prstu jednu uváznuvší blechu. Potvora jedna. Ty popíchané dlaně
rozchodím, ale blechu na noc, dejte pokoj ;-)
Martinka hned ježečka omlouvala,"Víš mami, on asi nevěděl, že tudy půjdeš a tak si ti lehnul rovnou do cesty,
víš?" dobrá to útěcha. Ježek do půl hodinky vyklidil pole, přesněji řečeno zahrádku. Kdyby ho tak chtěli následovat
slimáci, ale to oni ne. Zase podnikají invaze ze sousední neudržované džungle a čile žerou Daně kytičky hned nad
zemí, okousávájí salát a ředkvičky. Prostě a jednoduše, zahrádku asi brzy zrušíme. Kdybcom tak mohli použítb
chemický požerový přípravek proti slimákům Vanish - slimáků se zbavíš ;-) Jedná se však o látku značně
jedovatou a kdo má věřit Vojtíkovi, že něco neochutná.
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 30.5.2006 17:48:44 Marta Tak co, uz jste zase schovali bazen? :-) Ja vim, ze jsem osklive skodoliba, ale ja jsem ho po Vasem vzoru taky vytahnout, ale nestihla jsem to. Zaplatpanbuh. :-) Jsem rada, to pocasi, to je hnus. Pohled na plny bazen bez uzitku, to by me jeste vice zralo. Jinak jen tak mimochodem se musim pochlubit, ze budeme mit za mesic a kousek miminko. | 30.5.2006 19:05:49 Radek Blahopřejeme, užijte si to - mám na mysli miminko :-)Kdeže jsou ty časy, děti strašně rychle vyrostou. Bazén je ještě venku, jenomže po dnešku se bojím, aby ho neroztrhal mráz ;-) | |
30.5.2006 Ven by psa nevyhnal - proto si děti raději malovaly vodovkami...Počasí se dnes opravdu překonalo. Hlavně v tom špatném slova smyslu. Jak to, že teploměr ukazoval v podvečer
devět nad nulou? Přes den jsem neviděl lepší údaj než dvanáct. Nad nulou, bohudík ;-) A ten déšť. Na horách prý
dokonce sněžilo. Kdy už se konečně ohřejeme, po té náročné Zimě? Dětičky jsme po celodenním školkovém pobytu
raději ponechali doma. Potřebuji navíc posekat trávu, ale copak to jde?
Dosti stěžování si. Jinak jsme celkem v pohodě. Dana využívá samostatné chvíle doma k bušení do klávesnice
notebooku. Přece jenom honí termíny a programuje pro svoji firmu dosti složitou aplikaci. Ale jde jí to.
Vojtíšek se odpoledne sám posadil na nočníček, jak je jeho zvykem. Teď už jen čekáme, zdali pouze čůrá, nebo je
to na delší posazení. V druhém případě musíme být nablízku, neboť Vojtík volá,"Tatíí, maamíí, mám bobéék, utčíít!"
Dnes se po mém utření zahleděl do nočníčku a pronesl,"Ten bobek vypadá jako slimák!" Ale ne. Až se mi z toho
udělalo špatně. Takovéhle přirovnání. Vždyť i já zahlédl jasnou podobu toho slimáka - záškodníka hnědého, jenž nám
právě požírá zahrádku :-(
Před večeří si Martinka vyprosila vodovky. I Vojtíšek se pustil do čilého malování. Což o to, dokud si jenom malovali
na papír, probíhalo vše v pohodě. Jenomže Martinka posléze prohlásila,"Já si budu obtiskávat ruku na papír!" Vojtík
opičák ji hned následoval. Během chvíle pomatlal sebe a stůl barvičkami. Jak vidíte na druhé fotce, razítkoval ručkou
ostošest ;-)
Po večeři mi na kuchyňském barpultu hrál mobil. Volala hradecká babička. Pohotový Vojtíšek popadl mobil, neboť
jsem touto dobou právě dorovnal nádobí do myčky a oplachoval zbytek. Vojta drže mobila na nabíječce se čílil,"Taťkó,
co to máš? Jéjé, on má povaz takovej tadýý!" To je ale překvapení, bezdrátový mobil s drátem ;-) Vojtíšek se hned
opravil,"Taťkó, to není povázek pecé, to je takovej kabél!" No jo, má pravdu ;-)
Verze pro tisk...
31.5.2006 Alespoň něco na ty děti platí...V naší nadnárodní firmě řádí pracovníci anglické společnosti Unipart a snaží se zuby nehty zefektivnit tok výroby. Jde to, ale dře to. Hlavní jsou nástěnky, což mě dosti dostalo. To už jsem někde slyšel a viděl. Co se dá dělat. Celé to zařídili naši vysocí šéfové kdesi v zahraničí a my se musíme snažit o zlepšení. Až moc. Za dnešek jsem ze všeho dosti zdrchlaný ;-)
Po návratu z práce jsem naložil do auta Danu a společná cesta směřovala do školky pro dětičky. Sotva jsme je naložili, brrm brrm, směr Velké město. Tam byla Dana spolu s notebookem vyložena ve firmě(Měla na starosti osobní konzultaci svojí domácí programátorské činnosti). My zbylí se zatím rozjeli do města. Já potřeboval konečně dát do opravy digitální kameru Sony a mimo jiné jsme i něco nakoupili. V pasáži na náměstí a pak i v diskontu Plus. To Vám je pohoda. Vojtíšek sedí na nákupním vozíku a Martinka stojí na stojanu pro basu s lahvemi. Nic moc nechtějí, jsou značně skromní a pochopí, že se do čehokoliv mohou zakousnout až po zaplacení u pokladny. Prostě, velký nákup bez maminky a v pohodě. To jsem si užíval :-)
Vojtíšek je občas k sežrání. Obzvláště, vypustí-li nějakou perličku. O jednu se pokusil, když jsem měl děti v koupelně. Najednou se hnal k Martince a povídal miloučkým hláskem,"Matinko, mám tě vád. Ty seš tak sladká, že tě seželu, Ham!" Na ta slůvka se jakoby zakousl Martince do ručky :-)
Vojtík má již spinkat, jenomže před chvílí prohlásil svoje obvyklé,"Já už nemůžu spinkát!" Tak jsem ho vracel do postýlky,"Vojtíšku, nemusíš spinkat, stačí, když budeš ležet v postýlce!" Dnes mi to však nevyšlo,"Já už necí ani ležéét!" Hned jsme ho zpracovávali,"Pokud nepůjdeš do postýlky, tatínek tě donese do sklepa, nazuj si honem bačkůrky!" Zatímco je Vojtík hledal, já ho upozornil,"Vojtíšku, já tě do sklepa klidně donesu, nemusíš si ty bačkůrky hledat!" To už Vojta ztuhl. Aby ne, kdo by chtěl strávit noc v kamenné a studené černé díře. Jak jinak nazvat náš hluboký, a téměř dvěstě let starý sklep. Brr. Alespoň něco na ty děti platí ;-)
Verze pro tisk...
1.6.2006 I děti mají svůj den...Sotva jsem dnes přijel domů, děti mi hned v kuchyni předvedly stavbu oblíbeného domečku. Gauč sestávající z
jednotlivých komponentů, děti značně láká a je těžké odolat. Navíc si ve školce staví domečky z velkých molitanových
kostek. Zpočátku jsme se bránili rozborky gauče, jenomže Vojtíkovi se to v jeho věku těžko vysvětluje. Ale jo, občas to
mají dovolené ;-)
V televizní Kouzelné školce přáli hlavní protagonisté dětem vše nejlepší k dnešnímu svátku. Však mi to Martinka
závěrem neopomněla připomenout,"Tak už nám tati všichni přáli, dokonce už i ve školce, kouzelný!" Jako by nám chtěla
cosi připomenout. Také že ano, po chvíli jsme spolu s Danou naběhli za dětičkama a potřásli jim pravicema. Mlaskly
pusy a Martinka dostala spolu s Vojtíškem DVD Povídání o pejskovi a kočičce. Celé i s časopisem. To Vám bylo
radosti. Hned si děti musely pohádky pustit. Martinka jásala,"Jé, už máme taky takový povídání, jako dávali před
chvilkou v Kouzelný školce!" Pravda, dávali jeden z příběhů - Jak pejsek s kočičkou vařili dort :-)
Takhle tedy děti oslavily dnešní svátek a už se moc těší na sobotu. Pokud nám bude alepoň trochu přát počasí,
čeká na ně akce ke dni dětí. Máme na výběr ze dvou rozdílných, ve dvou sousedních obcích. Jenom to počasí zatím
moc nevypadá. Celé dopoledne lilo jako z konve a až navečer došlo k vyjasnění. Že by opravdu přišel předpovídaný
mráz? V červnu? Brrr :-(
Jak vidíte na druhé fotce, Vojtíšek se pěkně rozskákal na míči s držátky. Jenom kdyby skákal s bačkůrkama na
nožkách. Jak si je poslední dobou nezouval, teď provozuje pravý opak. Neustále ho musíme honit,"Vojto, najdi si
bačkůrky a nazuj si je!" Mno, občas poslechne ;-)
Verze pro tisk...
2.6.2006 Jak se u nás doma znovu rodilo... ;-)Počasí se venku opět překonává. Mám na to jediné slovo - No comment. Meteorologové na zítřek mírně přitvrdili.
Však také jedna ze dvou okolních obcí zrušila zítřejší dětský den. Bohužel. Není divu, kdo to kdy slyšel a zažil,
takovéhle počasí v červnu? Podařilo se mi Danu při sledování předpovědi počasí rozesmát. Víte čím? Jedním vtipem,
který mi přišel někdy v březnu jako SMSka na mobil, kdy ještě naše pláně pokrývala vydatná sněhová pokrývka. Ta
hláška zněla nějak takhle,"Kdyby nám to nepokazil červenec a srpen, měli bychom letos docela pěknou Zimu!" No, a je
to tu! Kdo to poprvé vymyslel? Jenom ať se přizná. Žádné takové, že za toto škaredé počasí může náš napuštěný
bazén! ;-)
Bezprostředně po návratu z práce jsme vyrazili, coby celá rodinka směrem místní Obecní úřad. Jak jinak, než
splnit svoji občanskou povinnost - jít k volbám. Ve volební místnosti nás volební komise přivítala se značným nadšení,
mimo jiné i proto, že se tam nikdo jiný v tu chvíli nevyskytoval ;-) Tak jsme odvolili a mohli se s klidným svědomím vydat
zpět k domovu. Protentokrát s mírnou oklikou kolem hřiště. Tam se Vojtíkovi stala osudnou krkolomná cestička. Ještě
chvíli předtím mě Martinka přemlouvala,"Tatínku, šáhneš si na kopřivu?" Já hned povídal,"Jo, šáhnu!" A sáhl jsem.
Jenomže jsem byl Martinkou vzápětí diskvalifikován,"Ale taťkó, todle je hluchavka, ta nepálí!" Dostala mne ;-) Zato Vojtík
po pár krocích na vlastní kůži okusil žahavost pravých kopřiv. Pozdravil totiž vzdálenějšího pana souseda, sekajícího
trávu. Jak se po něm ohlédl, nožka šlápla vedle a Vojta zahučel tak o metr níže ze svahu. Ručkama zoufale šermoval a
přitom se chytl kopřiv. Což o to, samozáchrana na jednu stranu skvělá, na tu druhou dosti krutá. Však si čerstvě
vytažený Vojtíšek plácal ručkama o nožky a plakal,"Taťkó, mě ty učičkýý páálej!" Jenom se nebojte, přestaly pálit
vzápětí. Zase tak hrozné to nebylo ;-)
Jak vidíte na druhé fotce, děti vlastní jednu želvu, která za sebou tahá mláďátko. Původně pomocí vobrátoru v bříšku
maminky. Jomže ten je už pryč a tak se Marťa tuhle bavila. Nacpala děťátko mamince do bříška a povídala,"Tatínku,
tadyta maminka má miminko v bříšku, spojený tadytou pupeční šňůrou. A teď budeme rodit!" No, není nad
informovanost. Co nemá od nás, shlédne na DVD Kostičky - miminko. A opravdu se u nás ten večer narodilo želvátko :-)
Verze pro tisk...
3.6.2006 Perníková chaloupka a Danino řízení auta...Tý jó, to byl dnes náročný den. Od rána probíhalo druhé kolo voleb, ale nás zajímaly až výsledky, neboť jsme
volební místnost navštívili již včera. Zato odpoledne padlo rozhodnutí zcela odlišného rázu - jet na rodinný výlet. V
jednání byl buď bazén ve vzdálenějším městě, nebo Perníková
chaloupka pod hradem Kunětická hora. Martinka inklinovala k první volbě, ale nakonec jsem ji spolu s Vojtíkem
přehlasoval. Vojtík totiž opakoval dokolečka,"Já bysem tělá do perníkovou chaloupce!" No, jeli jsme tam. Vojtíšek si
během delší cesty autem alespoň pospinkal.
Perníková
chaloupka, nalézající se nedaleko Kunětické hory a obce Ráby děti naprosto nadchla. Obzvláště na Martinku
zapůsobilo realistické vězení z ochutnávači perníčků - Jeníčkem a Mařenkou. Na mřížích je i originální prstová
tlustoměrka - stačí prostrčit prstíček. Jinak expozice perníčků byla naprosto bombastická. Po projití strašidelnou
místností jsme se ocitli přímo v perníkářské dílně ježibaby. Tam jsme si vše prohlédli a děti si vybraly k zakoupení ručně
malované perníčky. Jednalo se sice o dekoraci, i přesto Vojta jeden zdlábl. Já ho upozorňoval,"Ale Vojtíšku, tohle je
umělecká práce a ruční dílo!" I přesto ho snědl ;-)
Následovala prohlídka okolí a děti se povozily i na kolotoči ve tvaru chaloupky na kuří nožce, jenž s nimi ponejprv
za pomoci hydrauliky vystoupal do patřičné výše. Takže si nakonec dětičky užily i chybějící oslavy dětského dne v
okolních obcích :-)
Během zpáteční cesty se stala věc naprosto neuvěřitelná. Dana se dnes, v den svých XX narozenin rozhodla -
zkusí znovu usednout za volant. To mi spadla čelist před její odvahou. Řízení totiž zanechala, tak před deseti lety.
Jenomže tenkrát to nebylo až tak jednoduché. Na naši škodovku stovku musel být manuál k obsluze a před křižovatkou
jste museli speciálním grifem držet spolu s brzdovým pedálem i plynový, aby motor nechcípl. Nebo se dalo zatáhnout
levačkou za sytič a tím udržet motor v otáčkách. Prostě hrůůza, dnes téměř nepředstavitelná. Tak jsme si dnes s Danou
vyměnili pozice a Vojtík hned protestoval,"Maminkó, tam nemůžeš seděét, ta žídí tatínek!" I Martinka protestovala. Děti
posléze uklidnila věta, že maminka také prošla autoškolou a má řidičák. Dana jela po těch letech naprosto skvěle, přece
jenom, naše Felicie je naučená poslouchat svého páníčka ;-)
Po projetí dvou měst mi vyklepaná Dana předala řízení, ale velice mne překvapila. Je fakt dobrá, překonala se a to
se moc cení. Zvládla rozjezd, řazení a na brzdu se ptala až když chtěla zastavit. Je fakt dobrá :-)
Verze pro tisk...
4.6.2006 Děti si dnes raději hrály na počítači...Dnes jsme se s dětmi vůbec nedostali ven. Po ránu pršelo a já jen tak tak doběhl do samoobsluhy pro čerstvé rohlíčky. Celé dopoledne vyhrožovalo zataženou oblohou a deštěm. Nakonec se žádná průtrž nekonala, jenomže my se také nedostali ven. Odpoledne pak přijely babičky a děda, pogratulovat Daně k narozeninám.
Hradecká babička předala dětem svůj dárek - dětské fixy z Tesca. Martinka si hned utrhla jeden žlutý papírek z bločku a začla na něj malovat. Posléze si stěžovala,"Maminko, tatínku tadle modrá fixa je nějaká špatná. Jak s ní napíšu čáru na ten žlutej papír, tak je to zelený!" Víte, kde tkví problém? Nám je to jasné - modrá spolu se žlutou dají barvu zelenou. Martinka pokračovala ve výzkumech,"Ale když napíšu něco zelenou fixou, tak je to v pohodě. Ale fialová je pak černá!" To jsou problémy s mícháním barev, viďte? ;-)
Děti se odpoledne, po odjezdu návštěvy pustily do hraní her na internetu. Server Alík je pro to značně příhodný. Však Vojtíšek Martince radil,"Tady se musí ta šipka zmáčknout, víš?" Martinka se snažila ze všech sil, jenomže na hru s nutností umět číst, je prozatím krátká. Tak si alespoň zahrála Vesmírnou invazi a na závěr se sama zapsala do výsledkové listiny. Vojtík jí přitom radil, Napíš tam Matinká Lehká!" Napsala sama svoje jméno. Vojtíšek následně pojmenovával barvy pozadí hry,"Tady je modvá, žutá, tavičková a zelená!" Barvy začíná s přehledem pojmenovávat :-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 4.6.2006 22:17:36 Radek Bohužel, fotky dnes na web nedostanu. Snad zítra ;-) | 5.6.2006 13:43:12 Filip Lehký Beztak to jsou fixy made in china :-> | |
5.6.2006 Totálně vystřelovací deštník...Dana mi dopoledne vyprávěla dosti dobrou historku, jíž se smáli i moji dva kolegové v práci. Šla totiž po ránu odvést
Martinku do školky a jak posléze vycházela s Vojtíkem ze samoobsluhy do deště, vytáhla svůj nový vystřelovací
deštník. Namířila jej od sebe, stiskla tlačítko a křáách - deštník vystřelil. Doslova a do písmene. Vystartoval jako raketa.
Překvapené Daně zůstala v ruce tyčka a děštník si to vesele plachtil ve větru k zemi. Moc nevydržel. Na to, že se
jednalo o jeho, tuším, druhé otevření :-)
Martinka mne navečer opět přemlouvala ke hře na počítači, respektive on-line na internetu. No, na chvíli to měla
povolené. Při té příležitosti si naklikla na pohádku, jenomže tu pohádku nikdo nepředčítal, musel jsem ji dětem přečíst
sám. První byla O perníkové chaloupce. Martinka ji hned komentovala,"Víš proč se menujou ježibaba, nebo ježidědek?
No, protože sou celý naježený!" To jsem se nasmál. Dobrá teorie, že? ;-)
Od včerejška dávají ve Večerníčku nejenom mnou oblíbený seriál A je to. Pat a Mat baví i po letech svými nápady.
Martinka se během jejich sledování řehonila a ani Vojtíšek nezůstával pozadu. Večerníček se jim jednoznačně
zamlouvá. I mě, díval jsem se spolu s mrňaty ;-)
Právě jsem se vrátil z hradu, tedy ne, z koupelny ;-) Martinka tam běžela vykonat potřebu a ptala se mě,"Tatínku,
ty si holíš fousy? Bude si je holit taky Vojta? Fousy si holej jenom kluci, viď? Holky ne!" Jasně. Martinka se vzápětí
zahleděla do umydla, kam jsem vysypal chvíli předtím holící strojek,"Tatínku, proč je to tady v umyvadle a vypadá to jako
umletý kafe?" Až si příště bud vařit kávu, jistě si na její slova vzpomenu. Stejně, jako si onehdy mladíci uvařili v dosti
podroušeném stavu kafe z dědečkova popela. Nabrali ho v urně. Ou ou, asi si další kávu opravdu nevychutnám :-)
Bohužel, opět mi nejdou na web poslat fotky. FTP připojení padá a nepřenese se ani jedna. Ach jo, něco s tím musíme udělat. On vůbec celý internet funguje posledních čtrnáct dní nějak podivně ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 6.6.2006 14:04:20 Filip Lehký Kam až ten deštník odletěl? 5m? | 6.6.2006 17:02:09 Radek Vzhledem k větru prý letěl celkem daleko ;-) | 6.6.2006 19:53:10 Filip icq214830045 To nám jde internet podivně už 4 měsíce :-( | |
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
---|
Aktuálně |
---|
| |
---|
|
---|
Rodinné stránky |
---|
| |
---|
|
Odkazy |
|
|
|