 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 9.4.2006
Malování kuchyně jsme zvládli na výbornou...Uff, takový víkend bych chtěl trávit pokaždé ;-) Kdepak, dělám si legraci. Malování kuchyně jsme s Danou nakonec zvládli na výbornou.Po včerejším komplexním vymalování se dnešek nesl ve znamení velkého úklidu a stěhování věcí zpět. Abych nemusel vrchní díly kuchyňské linky složitě obmalovávat, prostě jsem je rozebral. Zpětná montáž však nebyla jednoduchá. Ještě že odpoledne přijela hradecká babička a děti si vzala na starost. Hrála s Martinkou dámu a Vojtíšek se zhostil role záškodníka. Co chvíli rozhazoval hrací plochu. Však sami vidíte na prvním fotu ;-)
Všimněte si na dnešní druhé fotce, kuchyňského jídelního koutu. Nová barva na stěnách není příliš vidět, zato se za židlemi rýsuje nové obložení stěn. Dlouho jsme s Danou přemýšleli, jak zabránit otloukání omítky opěradly židlí. Až minule v Hornbachu, Dana našla řešení - zakoupili jsme tři dřevěné tyčky na zábradlí. Já je dočista obrousil a namontoval v přírodním stavu na stěnu. Vypadá to celkem obstojně a chrání to omítku. My si totiž nemůžeme dovolit dřevěný obklad až na podlahu, neboť bychom uzavřeli sanační omítky a dřevo by jistě plesnivělo.
Během celého dne nám děti pomáhaly s úklidem. Martinka i Vojtík s hadrem v ruce, to byl běžný obrázek. Martinka se v jednu chvíli ptala,"Co mám dělat, tatí?" Já odpověděl,"Můžeš umýt radiátor!" Marťa se divila,"A próč?" Já děl,"Protože je špinavej!" Dočkal jsem se odpovědi,"To je divný, mě se zdá čistej!" Nebyl, kdepak. To jsou pracovníci, viďte? :-)
Jinak, s tím včerejším komentářem ohledně "bobku", ten výraz jsme vymysleli my, rodiče. Neříkáme kakání, je to prostě "bobek" Jedná se o takové roztomilé pojmenování onoho odpadního produktu. Nebo, jak byste chtěli, aby na Vás dítě volalo, když vykoná potřebu? Takhle se Vojtíšek, podobně jako předtím Martinka dožaduje po sesednutí z nočníčku použití toaletního papíru,"Tatínků, maminkó, bobéék!" ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
10.4.2006 13:35:30 Renata
Vážená rodinko,
chtěla jsem Vám za sebe a určitě i za mnoho dalších čtenářů moc poděkovat. I pro mě se stala emartinka závislostí v dobrém slova smyslu. Našla jsem na Vašich stránkách mnoho inspirací počínaje výchovou dětí a konče třeba recepty do domácí pekárny na chleba. Nikdy jsem dosud nepřipojila k žádnému článku komentář, ale pokud by měla emartinka končit, cítím potřebu opravdu moc a moc poděkovat za všechny, co Vás čtou a mají Vás rádi.
PS: A o tom, že jste mě v mnohém inspirovali svědčí třeba právě slovo "bobek". Díky Vám ho doma používáme také. Doufám, že Vám to nevadí :-) |
10.4.2006 19:26:15 Radek
Jsem rád, že se bavíte a Vaše slova mě moc těší :-) Jinak, na "bobek" rozhodně žádný copyright nemáme ;-) Na jednu stranu je roztomilé, jak Vojtíšek vykoná potřebu a volá,"Maminkó, tatínkůů, bobéék, utčít!" :-) | |
 12.6.2006
Překrásně slunečný den...Konečně se letos poprvé počasí předvedlo v plné parádě a připravilo nám skutečně letní den. Navíc prosycený vůní
sena, již cítím i teď - máme otevřená okna. Počasí doposud nedovolilo sušit seno, tak se všichni vrhli do podobné
činnosti již během uplynulého víkendu. Jak jsem konstatoval dnes odpoledne,"Dnes je v naší obci velký sekací den!"
Aby ne, všichni sousedi okolo nás vytlačili motorové a benzínové sekačky. To jsou ti druzí, kteří nesuší seno. I my se
mezi ně počítáme. Však jsem se chopil stejné činnosti a brázdil zelené pláně za solidního dupotu sekačkového
čtyřtaktu. Až na to, že mě trápí senná rýma a prašnost překračovala obvyklé meze. No, zakýchal jsem si více než
dosytosti ;-)
Odpoledne se mi povedlo přijet domů z práce již před třetí hodinou. Je to způsobeno dosti uvolněnou pohodou v
práci - vedoucí odjel do Anglie spolu s angličany řádícími v naší firmě, na školení. Navíc mi dodavatelská firma nedodala
kabely, takže trpíme akutním nedostatkem materiálu. Není co drátovat. Mám na mysli signalizační majáčky,
doporučené nám výše zmiňovanou anglickou firmou ;-)
Brzký příchod domů jsem využil pro vyzvednutí dětí ze školky. Tento týden chodí i Vojta. To Vám bylo překvapení -
děti si hrály pod dohledem paní učitelky na písku a Vojtíšek se čílil,"De je moje maminká, poč nepišlá moje maminká?"
Já ho klidnil,"Ale Vojtíšku, maminka zůstala doma, pracuje na počítači. Domů půjdete se mnou!" Vojta se bleskurychle
převlékl a ani Martinka nezůstala ppozadu. Za pět minut jsme vystartovali ze školky. I Dana se divila,"To už jste tady?
Tak rychle?" Není divu, sama občas tahá děti ze školky heverem. Půl hodinky, žádná míra ;-)
Děti si za mojí pomoci postavily na zahrádce stan a poté mi Martinka pomáhala zazdívat díru v obvodové zdi
dvorka. Tu jsem před nedávnem způsobil sám. Stačilo do kumbálu razantně zaparkovat sekačku a přední kolečko
vyrazilo z chatrné zdi asi šest cihel. Marťa mi namíchala maltu z pytle a pak ji nanášela dětskou lopatičkou na cihly.
Prostě, pomocnice k pohledání :-)
Verze pro tisk...
 15.6.2006
Vojtíšek dokáže sám vlézt do velkého bazénu...Opět bojuji s přenosem fotek přes rozhraní FTP na server. Přece jenom to naše sdílené bezdrátové připojení občas
funguje jako vítr a jindy se seká. To víte, agregace uživatelů na jedné lince je 16 kousků a pokud někteří stahují
ostošest, ostatním to nefunguje :-(
Dnešní letní den trošku pozměnil naše plány. Zvolili jsme raději koupání v bazénu na zahrádce. Teplota vody mírně
přesahuje pětadvacítku a je velmi příjemné se zchladit. Já tam s dětmi skočil pouze zpočátku a pak jsem se raději
věnoval míchání malty a opravě zdi kumbálu na kola a hračky. Však mi Vojtíšek přišel asistovat a vyzvídal,"Tatínku,
todleto je maltá!?" Já mu přikývl. Vojtík se však zaškaredil a pokračoval,"To je nějaký divný, vypadá to jakó bláto!" Aha.
No, na jednu stranu má pravdu. Cementový a vápenný bláto ;-)
Jak si jistě všimnete na fotce, k velkému bazénu jsem přirazil mušli od pískoviště, napuštěnou ohřátou vodou ze
sudu. Ta slouží k omytí nožek před vstupem do bazénu. Jenomže vyvýšený prostor využívá Martinka k vlastnímu
přestupu mezi oběma nádržemi. Dnes její fígly okoukl i Vojtíšek. Však ho Dana upozorňovala,"Vojtíšku, do bazénu
nesmíš lézt sám. Jenom, když tady na zahrádce někdo bude, maminka, nebo tatínek!" Vojtíšek pokýval hlavičkou na
znamení souhlasu. Ale co to? Vzápětí si Dana odběhla domů a já tou dobou nabíral maltu do kyblíku. Stačilo se otočit a
Vojtík si to drandil sám velkém bazénu a bez křidýlek. Pro něj ohromná sranda, pro rodiče mírný šok. Tohle tedy bez
dozoru nesmí. Však dostal vzápětí slovně vyčiněno ;-)
Obzvláště Martinka se dnes řádě vykoupala. Plavala v kšiltovce na nafukovacím autíčku. To se s ní zvrhlo a Marťa
provedla podvodní kotrmelec vzad. Prskala po vynoření a čepička jí přitom z hlavičky nespadla. Posléze se
omlouvala,"Já sem to měla pod kontrolou, to nííc!" No, nevypadalo to tak. Značně vyděšený obličel hovořil za vše ;-)
Verze pro tisk...
16.6.2006
Podvečerní grilování...Opět mám problém s přenosem fotek na web. Mimo jiné jsme až doposud seděli se sousedy na zahrádce a kromě
grilování popíjeli pivo a jiné alkoholické tekutiny. Není tedy divu, že se děti dostaly do postýlek až někdy o půl desáté a
já už nemám sil, abych napsal plnohodnotný článek. Na závěr mi dovolte shrnutí - voda v bazénu překračuje 26 stupňů a
koupání je nadmíru pohodové. Však se zítra rozepíši, jenom si nemyslete ;-)
Verze pro tisk...
 17.6.2006
Kolový výlet pod hrad...Těsně před odpolední svačinkou jsem se vydal na Martinčinu radu na velikou třešeň - zachtělo se dětem třešinek.
Strom je to vysoký a žádný náš žebřík na něj nedosáhne. Tak jsem vydal vzhůru po větvích. Vojtík dole trnul
strachy,"Tatínku abys nepadnůl!" Mno, strom statečně držel mých necelých devadesát kilo. V jednu chvíli mi upadla
jedna jediná třešnička a jako náhodou zamířila na Vojtíškovo čelo, o nějž se rozmázla. Shodou okolností právě Vojta
šplhal po žebříku na strom. Už křičel,"Teda taťkó, to bolíí, tys mě pvaštíl!" Ne já, třešnička -)
Odpoledne se u nás přehnala bouřka a my se zatím v klidu domova nasvačili. O půl páté jsme měli jasno - jedeme
na původně plánovaný kolový výlet do hospůdky pod hradem. Děti jásaly a Martinka šlapala na svém kole ostošest.
Cestou je potřeba přejet i dva úseky po frekventované hlavní silnici. Martinka se naštěstí drží krásně stopy a navíc je tu
fakt, že o víkendu jezdí kamiony minimálně. Takže v pohodě :-)
Zatímco jsme s Danou popíjeli u stolu pivo, dětičky se bavily. V jednu chvíli se zdálo, že v okolí žádné děti nejsou.
Během chvíle se situace napravila. Martinka se bleskurychle seznámila se starší holčičkou a klukem. Rázem spolu
řádili na prolézačkách a celém prostranství kolem řeky. Vojtíšek se držel spíše nás. I když ho v jednu chvíli zaujali dva
skotačící psi. Skákali na sebe a vyloženě řádili. Najednou ten pejsek zezadu jakoby naskočil na fenku a to děti naprosto
pobavilo. Jenom si nemyslete, nás také. Martinka hlásila,"Tatínku, podívej, ti pejskové dělaj vlak!" I Vojtíšek nezůstal
pozadu,"Maminkó, ty pejsci dělaj mašinků!" Co jim máme vyysvětlovat, že? Vyloží si to po svém ;-)
Sluníčko svítilo, my se kochali okolím a pozorovali rostoucí indiánský tábor. Blíží se prázdniny a děti brzy zaplní
ona místa. Je to celkem jednoduché, jak se takové tee-pee postaví. Na jednu tyč přivážou provaz a pak se přidávají další
tyče. Jeden maník obíhá tyče kolem dokola a tím nahoře svazuje tyče coby konstrukci pravého indiánského stanu.
Zbývá navléct plachtu z pravé bizoní kůže - v našem případě z její látkové imitace, nebo se mýlím? Kdyžtak se ozvěte ;-)
Verze pro tisk...
 18.6.2006
Kterak Vojtíšek nakonec po obědě neusnul...Po přechodu studené fronty přes naše území se mírně ochladilo. Na koupání to dopoledne rozhodně nebylo, proto
si děti hrály na pískovišti a já zatím natíral nový plot. Nastal čas na oběd. Vojtíšek měl po něm jít spinkat. Dnes však
nechtěl k sobě maminku na usínání, neboť povídal,"Já budu spinkát s tatínkém!" Proč ne, já zalehl vedle Vojtíka a snažil
jsem se tvářit značně ospinkaně. Na Vojtu to však nezabíralo. Nejprve se mi jezdil po obličeji autíčkem - bylo mu
zabaveno. Pak přišel s jinou zábavou - brnkal mi prstíkem přes rty. Výsledné mlaskání ho značně pobavilo. Tak to tedy
ne, otočil jsem se na druhou stranu. Tak to šlo téměř půl hodinky. V momentě, kdy Vojta skoro zabíral, otevřela dveře
nic netušící Dana, jdoucí do ložnice pro notebooka. Tak a Vojtík seskočil z postele, řka,"Já už nebudu spinkáát!" Svoje
slova dodržel. Co se dalo dělat, dnes po obědě nespal :-)
Následovala odpolední svačinka a po ní jsem dětem nastínil další činnost - pojedeme zase pod hrad. Vojtíšek
jásal,"Jó, podíváme se na indiány!" Včera tam začali stavět pravé indiánské stany, s blížícím se začátkem prázdnin se
blíží i dětský indiánský tábor. Martinka šlapala na svém kole ostošest a za chvíli jsme ty čtyři kilometry dojeli celkem v
pohodě. Tak jsem si zakoupil jednu sklenici s pěnivým mokem a pozoroval čilé dětské hemžení. Martinka se
bleskurychle zapojila do hry s jinými dětmi a lezla po prolézačkách. Zato Vojtíšek se neustále věšel na mne. Tak jsem
si přesedl blížeji k pískovišti. Vojtík odběhl a vzápětí se mne ptal,"Můžu taťkó na písek?" Jakmile obdržel kladnou
odpověď, už to bral k pískovišti přískoky po čtyřech. Přitom mňoukal jako kočka. Dle Daniných slov jde podobným
stylem i do školkové třídy, když se mu zrovna moc nechce. To je prostě náš Vojta - kočičák ;-)
Verze pro tisk...
 19.6.2006
Vzhůru k výškám...Tý jóó, to jsou věci. Náš server dnes trhá návštěvnostní rekordy. A to i přes krásně letní počasí. Nebo právě díky
němu? No nic, čtěte dále. Až doposud jej navštívilo 720 unikátních návštěvníků(To znamená, že jeho další přístup
je zaznamenán až za dvacet minut - a to nesmí mezitím prolézat stránky). Neuvěřitelné. Není divu, překrásné
počasí láká do bazénů a nejméně 150x zadaný výraz Písková filtrace je ve vyhledávači Seznamu znát ;-)
Také my se po mém návratu z práce přesunuli do tropického vedra na zahrádku. Tam už na nás čekal bazén
ohřátý na 26 stupňů celsiových. A k tomu křišťálově čistá voda. Na ní zapracovala nejenom písková filtrace mojí
výroby, ale i nové pomalorozpustné chlorové tablety. Jak vidíte na druhé fotce, zakoupil jsem je před týdnem v
hyperTescu a ta piksla s osmi tabletami stála něco přes pět stovek. Kromě chloru to obsahuje i vločkovač a právě ten
sráží nečistoty do vloček a ty pak zůstávají v pískové filtraci. Takže je ta voda opravdu průzračná, bez jakéhokoliv
barevného nádechu. Nic víc nepopužíváme a PH vody také neměříme. Stejně jako v domácím akvárku s rybkami ;-)
Děti se již nemohly dočkat vskočení do bazénu. Na jeho vstupní stranu umisťujeme mušli od plastového pískoviště,
přes níž se Vojtík sám naučil vlézt do velkého bazénu. Prostě zalehne na nafukovací bazénovou obruč a přehodí nožku
do velké vody. Šup, a je tam. Díky tomu ho musíme více hlídat, neboť do bazénu leze zásadně bez nafukovacích
křidýlek. I vodníka už umí - to když mu náhodou uklouzne nožka a Vojtíšek zahučí pod hladinu. Hned je s prskáním nad
vodou ;-)
Jo jo, zatímco se dětičky koupaly podruhé s Danou, já se zatím pustil do úpravy střechy nad kumbálem. Mimo jiné
i proto, že jsem se včera nenamazán, mírně na sluníčku připálil. Dnes jsem tedy pochodoval oblečen po střeše a
pozoroval vše z ptačí perspektivy. I ta úvodní fotka zahrádky s bazénem a dětmi je z té výše :-)
Verze pro tisk...
 20.6.2006
Vojtíšek moc rád hladí koníčky...Martinka dnes zůstala preventivně doma, nešla tedy do školky. Přece jenom již pár dní podivně kašle. Proto jsem
se těsně před obědem uvolnil z práce my pak zajeli k paní doktorce. Obě děti poslechla stetoskopem a podívala se jim i
do krčku. Verdikt však zněl jasně,"Na průduškách nic není a ani v krčku nic nevidím!" Už je to tak, dětičky dostaly
kapky na kašel a dále uviddíme, respektive uslyšíme ;-)
Jelikož dnes nastal letní den bez koupání, Vojtíšek se již odpoledne ptal, zdali by nemohli jet s Danou na kolový
výlet. Daně se nikam v tom pařáku nechtělo, proto jsem něco podobného navrhl dětem sám, po návratu z práce. Hned
jásaly,"Jóó, pojedemé na výýléét!" Jeli jsme. Martinka si dala pod hradem točenou limonádu malinovku a já dva půllitry
desítky Gambáče. Na žízeň, jak jinak ;-) Však mi jeden kolega vzápětí připomínal,"Ty jsi se odvážil, dát si před jízdou
na kole pivo? Co na to hrozící bodový systém?" Hrozí hrozí, ale ruku na srdce, Vy se nikdy při kolovém výletu nenapijete
piva? Každý snad zná svou míru a něco jiného je, osvěžit se a doplnit minerály ;-)
Po občerstvení jsme s dětmi jeli dále do sousedního městečka. Naprosto idylická cesta údolím kolem řeky.
Nádhera. Kochal jsem se. Slunce ostře řezalo stíny a Martinka šlapala svůj dosavadní životní rekord. Ujela na svém kole
celkově dvanáct kilometrů. To není špatné, že? Jenom si posléze stěžovala,"Tatínku, mě bolej ty nožky, jak furt s nima
musím šlapat kolem dokola!" Dnes to zvládla statečně. A to i během cesty pusu nezavřela ;-)
Jak vidíte na prvním fotu, Vojtíšek si dnes hladil koníčky na půli cesty k cíli. Mimo koziček, oveček, tam je i
soukromý statek s jízdárnou. Dnes tam snad měli i vypnutý ohradník u koní, neboť strkali hlavy až k nám a Vojta se
tvářil jako v sedmém nebi. Koníčci ho zkoumali a nechali se hladit. To bylo radosti :-)
Verze pro tisk...
 22.6.2006
Nová písková filtrace a snaživý Vojtíšek :-)Dnešek nám přinesl nejedno překvapení, počínaje ranní šílenou bouřkou. Přívalový déšť jak vymalovaný. Strhlo nám
to plachtu z bazénu a před domem spadly okapové trubky. To jsme zjistili při odchodu do školky. Jak již jistě víte, Dana
nocovala po firemní akci v Praze a já se o dětičky staral. V sedm ráno nastal budíček. Martinka, natěšena na spinkání
ve školce, stála již ve čtvrt na osm oblečena, obuta, učesána, se spacákem a baterkou pod paží. Tuto noc stráví ve
školce a jistě nebude chybět i nějaká noční hra. Jo, jo, užívá si. I Vojtíška by si tam nechali, jak mi po ránu povídala
paní učitelka. Jenomže Vojtík s sebou neměl spacák a navíc nebyl připraven na podobnou akci. I když se málem hnal
do třídy za Marťou. Příští rok to jistí ;-)
Cestou ze školky jsme se spolu s Vojtíškem stali svědky velice zajímavé události. Jenom si to představte - po
hlavní silnici běžely proti nám, ve správném jízdním pruhu dvě do černa zabarvené ovečky. Naprosto bezprizorní a při
běhu bečely,"Béééé!" Vojtík rázem ožil,"Tatínku, tam sou ovečký, já si je musím pohladít!" Vystartoval za nimi. Ovečky
zahnuly směrem k nám a udržovaly od Vojtíška bezpečný odstup pěti metrů. Chudák Vojtík se za nimi hnal
bezvýsledně. Já ho navíc zavolal zpět a Vojtík to obrečel,"Já sem si je chtěél pohladíít, jenóóm!" Co se dalo dělat, že?
;-)
Jak vidíte na dnešních fotkách, pustil jsem se do rekonstrukce pískové filtrace. Včera dovezená 50l bandaska je
tak přeměněna na nový pískový filtr. Prozatím jsme ho nezkoušeli, neboť musí nejprve zavadnout těsnící silikonový tmel.
Konečně se nám nebude u filtru bortit horní víko pod tlakem vody z čerpadla. Zdatný pomocník Vojtíšek mi asistoval a
dopodrobna se ptal, cože právě dělám. A že toho bylo. Ze starého sudu jsem musel vybagrovat křemičitý písek a spodní
štěrk. Vše jsme pak vraceli do nového sudu. Ale jo, bude to lepší, neboť víko tohoto sudu má menší průměr a navíc je ze
silnějšího materiálu :-)
Verze pro tisk...
 23.6.2006
I na školku čekají prázdniny...Martinka se nám odpoledne navrátila ze dvou dnů strávených v kuse ve školce. Respektive pro ni došla Dana, já
zatím po návratu z práce pohlídal doma Vojtíška. Martinka vyloženě zářila a netajila se svojí spokojeností se spinkáním
ve školce. Jenom si to představte - paní učitelka každému dítěti individuálně nastříkala na bílé tričko obrázky se
školkovou akcí. Jsou tam i památeční nápisy. Prostě a jednoduše, není nad šikovné paní učitelky. Dětičky navíc čekala
večerní stezka odvahy, kdy kráčely ve skupinkách podle svíček a to úplně samy. Jak moc rád vzpomínám na podobné
akce na tenkrát ještě pionýrských táborech. To je dobře, že dospělí stále vymýšlejí podobnou zábavu. Pro děti je to
obrovský zážitek :-)
Odpoledne k nám přijela kamarádka s dětmi a zahrádka se rázem zaplnila křikem a jásáním. Tak jsem jim všem
natrhal třešničky z velkého stromu. Bazén zůstal pro dnešek zakrytý, neboť Martinčina nejlepší kamarádka kašle a do
školky nechodí. No jo, právě mě napadla ještě jedna školková záležitost. Sotva se prý Martinka dozvěděla, že ji čeká už
jenom pět školkových dní před prázdninami, rázem zesmutněla. Když ono se jí v dětském školkovém kolektivu tak líbí.
Už je to tak :-)
Na odpoledne jsem si naplánoval sekání našeho širokého dalekého prostranství. No, není to žádná sranda. Doleju
do sekačky plnou nádrž benzínu - asi půllitr a ten spotřebuji během hodinky a půl vytrvalého sekání. Zahrádka okolo
domu, dolní zahrádka, pod zahrádkou, okolo cesty a před domem, ono se to nezdá. Ještě, že jsem se naprosto
zrelaxoval během podvečerního grilování. Na tom je nejdůležitější podlévání, proto jsem nešetřil s pivem na masíčku, ani
na sobě ;-) Martinka si následně pomlaskávala a sdlábla pěkný kus kuřecího masa. I Vojtíšek si s chutí dal. Když jsem
u Vojtíška, pomáhal mi se sekáním. Sotva jsem provazem sekačku nastartoval, on škubal za imaginární startovací
provaz od své Tatrovky a pak ji tlačil se mnou po zahrádce. Neustále opakoval,"Já taky sekám zahádku, já musím
taťkovi pomáhat!" To je pomocník, viďte :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
| |
9.4.2006
12.6.2006
15.6.2006
17.6.2006
18.6.2006
19.6.2006
20.6.2006
22.6.2006
23.6.2006
- 
24.5.2007
