|
---|
Hlavní menu |
---|
| |
---|
|
---|
Kniha návštěv |
---|
| |
---|
|
---|
Webmaster |
---|
| |
---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 6.7.2006 Náštěva hradu a Zemská brána...Tak, jak jsem Vám včera sliboval, přináším článek, sdružující akce za poslední dva dny. Včera to bylo opravdu náročné, neboť jsme po odpolední cestě autem na hrad
spolu s Danou odešli na skvělou rockovou zábavu. Decibely super muziky se linuly letním večerem a rozhodně nezůstalo u jednoho pivka. K tomu grilované masíčko, tanec
a zpěv. Není tedy divu, že jsem po ránu překvapil babičku hlídající nám děti, svým chrapotem. Aby ne, odcházeli jsme domů až po ukončení akce, ve dvě hodiny ranní ;-)
Abych se vrátil k návštěvě hradu - hradeckou babičku jsem spolu s dětmi vyzvedl od vlaku a pak následovala cesta autem na hrad. Přesněji řečeno pod hrad, nahoru
jsme se museli vyškrábat po svých. Podařilo se nám tak stihnout poslední prohlídku. Pro babičku to byl jedinečný zážitek, na hrad se nasposledy podívala někdy před třiceti
lety. I Vojtíšek hltal výklad průvodkyně a vůbec celý prohlídkový okruh. Vůbec nepůsobil během prohlídky unuděným dojmem. Závěrem dostal kata v dobovém obleku,
předvádějícího nám mučící nástroje,"Tak tady mám devítiocasou kočku!", děl. Vojtík do napjaté atmosféry nahlas pronesl,"My máme doma taky kočku, malou!" Návštěvníci
propukli v smích a i smrtelně vážnému mistrovi katovi to zacukalo koutky úst :-)
Zatímco jsme s Danou dnes po ránu naspávali, děti se vedle probudily a začaly školit babičku, cože vlastně chtějí k snídani. Jako první nesmí rozhodně chybět mlíčko,
ohřáté v mikrovlnce. Jelikož u nás byla babička na noc poprvé a náš typ mikrovlnky nezvládá, Martinka ji hned odstrčila,"Babičko, víš, to musíš tadyten knoflík zmáčknout
jednou, tadyten třikrát, jako že je to jako na půl minuty a pak tadyten start!" Babička kroutila hlavou, jak to Marťa zvládá. Ona Marťa vůbec intuitivně startuje DVD disky v
přehrávači i když prozatím neumí číst(No, neumí, to není zase tak pravda. Dokáže přečíst slovo, neboť zná již téměř celou abecedu. Čte prozatím po písmenkách,
neslabikuje. A složit z toho slovo jí chvíli dá. Ale zlepšuje se). Dnes si pouštěla DVD zapůjčené od sousedů - Pat a Mat. Po chvíli mi hlásila,"Tak jsem to tatínku
zvládla. Víš, to musíš dvakrát zmáčknou Plej. Poprvé, aby to bylo jako česky a podruhé, aby se to odstartovalo!" Aha, už jsem v obraze :-)
Jelikož nám Vojtíšek poněkud kašle a schytal kdesi rýmu, nemůže do bazénu. Stejný zákaz postihl i Marťu, neboť by se jako sourozenci nedomluvili. Však to znáte.
Dana naznačila,"Kampak pojedeme odpoledne na výlet? To aby to děti nelákalo do bazénu!" Já povídal,"Mohli bychom se zajet podívat na zrekonstruovanou Zemskou
bránu!" Dana souhlasila. Od Pastvinské přehrady se tam jde víceméně lesem a tudíž i ve stínu. Zemská brána, spojující Orlické hory s Polskem nás lákala již před dvěma
lety, jenomže onehdy se jednalo o staveniště. To víte, most z počátku dvacátého století zasluhoval řádnou opravu. Však dnes děti statečně ťapaly proti proudu Divoké
Orlice. Já fotil, točil na digitální kameru a Vojtíšek s sebou dvakrát plácl na kamení. Ani jeden pád nemám zdokumentovaný. Zato Vojta mne překvapil. Po každém takovém
držkopádu vstal, oklepal se a prohlásil,"To níc, to už nebolí. Já ci někde umejt ty špinavý učičký!" Kde jinde, než v Orlici, že? ;-)
Výlet se vydařil, i když Vojta cestou zpět k autu protestoval,"Já už neumím ťapát!" Po chvíli přemlouvání jsem si ho vzal za krk na koníčka, jenomže neste si tam
patnáct kilo živé váhy. Sláva nazdar výletu. nezmokli jsme, už jsme tu. Výlet jsme zakončili společnou večeří v restaraci, respektive na její předzahrádce. Skvělé. Pln dojmů
jsem si hned vzal na zítra dovolenou. Původně neplánovanou. Vojtíšek mi stejně jako včera povídal potěšující větu,"Tatínku, výlet se mi líbil, bylo to moc fajn!" To potěší,
viďte? ;-)
Verze pro tisk...
7.7.2006 Vojtíšek sekal poprvé zahradu svojí sekačkou...Dnešní moje, původně neplánovaná dovolená se celkem vydařila. Po ránu jsem zaběhl pro čerstvé rohlíčky do
samoosbluhy a světe div se, po dvoudenním svátku a nastávajícm víkendu tam bylo více než nadupáno. No, na jednu
stranu není divu, takováto konstelace vyjde jednou za sto let ;-) I na košík jsem čekal, což se mi naposledy stalo někdy
před dvaceti lety ;-)
Tak, a je to. Vojtíšek pěkně nepěkně kašle a sirupek nezabírá. Prozatím. Jelikož mám dnes dovolenou, vzal jsem
si oba dva miláčky do auta na velký nákup. Zítra k nám totiž přijede babička s dědou a švagrová s rodinkou. Vše za
účelem oslavy Vojtíškových třetích narozenin. Už se těšíme i my, Vojtík konečně dostane i elektrické autíčko. Jenom si
počkejte na zítra ;-)
Dopoledne jsem naložil obě dvě děti do auta a zajeli jsme do Velkého města. V Penny marketu mne dorazila
Marťa. Já tou dobou právě sahal na papírovém balení Staropramenu. Hned se ozvalo,"Tatínku a máš na to buňky! Asi ne
viď? Jinak si je musíš koupit! Je to Staropramen světlý, viď?" Jak na ty děti působí reklama, viďte? Hlavně, že mají
přehled ;-)
Jelikož Vojtíšek nepěkně kašle(Přitom teplotu nemá a zdá se nám v pohodě), zůstal se mnou
odpoledne doma. Dana zatím zajela za kamarádkou s Marťou na kole. Na mne čekalo sekání zahrádek. Vojtíšek se
hned a s radostí přidal. Vytáhl poprvé svoji plastovou sekačku a jal se kultivovat travnatou plochu spolu se mnou. Jenom
se podívejte na fotky. Na té druhé chtěl natankovat benzín do své sekačky ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář... 8.7.2006 19:59:57 Radek Dnes už nemám sil cokoliv psát. Odpoledne jsme totiž oslavili Vojtíškovy třetí narozeniny a právě proběhlo i grilování, při němž jsem se stal kuchařem. Sedíme venku na zahrádce, popíjíme pivo a víno, dětem se ještě domů nechce, takže zítra nashledanou ;-) | |
9.7.2006 Také si užíváte prázdnin ?...Jistě se mírně řečeno podivujete nad aktualizací našeho webu, že? To víte, máme tu léto a prázdniny. Nálada je
povznesená, pracovní morálka špatná, však to znáte ;-) To mi připomíná - zítra mám jít po delší pauze do práce ;-)
Jak jsem již v komentáři naznačoval, včera proběhla na zahrádce oslava Vojtíškových třetích narozenin. K té se
dostanu někdy příště, neboť dnes děti odjely k babičce a dědovi na prázdniny. To znamená, že se s nimi(Pokud
to půjde dobře) čtrnáct dní neuvidíme. Takže i eMartinka bude mít jistou dovolenou. ale nebojte se, něco Vám
sem napíšu. Možná ne každodenně, to se nedá nic dělat.
Všechny čtyři dětičky jsem si ještě před polednem vzal do bazénu(vzhledem k té včerejší oslavě u nás byla
kromě dědy a babičky, i švagrová s rodinou). Sluníčko svítilo, tak proč ne, že? To víte, že mne Martinka neustále
přemlouvala,"Tatínku, pomůžeš nám rozběhat vodu?" Hned Vám vysvětlím, o co jde - všichni běháme kolem dokola
bazénu, až se vytvoří dosti silný proud. To je zábava. Takové proudění mimo jiné napomáhá ke zvíření nečistot ze dna a
tyto jsou následně vycucnuty čerpadlem do pískového filtru. Není tedy divu, že po dvoudenním dětském řádění je
bazénová voda křišťálově čistá.
Po obědě nastalo loučení. Nikdo neplakal, dětičky se moc těšily, až si odpočinou od rodičů. I rodičové se těšili,
jenom si nemyslete. Však jsme hned po odpolední kávě sbalili kola a jeli se s Danou projet. Mám na mysli, opravdu se
projet. Naposledy se nám něco podobného poštěstilo začátkem léta roku 2000, to jsme jeli k babičce na kolech. Tam
nastal přelomový okamžik, Dana zjistila, že je v jiném stavu a v bříšku měla maličkatou Martinku. Jo jo, to to letí ;-)
Dnes jsme vyrazili údolím proti proudu řeky - terén na horská kola a naše trekingy měly co dělat. Mno, celkově to
dalo třicet kiláků v kopcovitém terénu. Má to i své plusy - když ten kopec šlapete patnáct minut nahoru, z druhé strany
ho můžete pár minut jet bez šlápnutí. Závěrem jsme zakotvili v předzahrádce hospody na horním konci a dali si nějaké
to pivo na doplnění minerálů a tekutin. Abych nezapomněl, i večeři. Mňam. Prostě si užíváme léta :-)
Verze pro tisk...
10.7.2006 Vojtíšek má svoje opravdovské auto...Vojtíšek dostal v sobotu k narozeninám mimo jiné i svoje první opravdovské auto. To víte, kolega mi ho nabídl za tři
stovky. No, nekupte to. Jedná se o model Renault Twingo kabriolet a jeho pohon obstarává elektromotor. Má to dokonce
i brzdy na obě zadní kola. Jenomže jsem musel přes internet objednat od firmy GM electronics olověný hermetický
akumulátor a automatickou nabíječku. Jelikož jsme nevěděli na jaké napětí to běhá, objednal jsem aku 6V 9Ah. To je
však málo, Vojta si v sobotu vůbec na travičce nezajezdil. Musím dokoupit ještě jeden šestivoltový a zapřáhnout ho do
série se stávajícím. Autíčko pak pofrčí na dvanáct voltů a to drandí jako o život - testoval jsem to dnes, s pytlem suché
malty na sedačce(Měl jsem tam zapojený půjčený akumulátor). To víte, sám si do toho nemůžu sednou. I
takhle se jednalo o zatěžkávací zkoušku, neboť ten pytel má čtyřicet kilo ;-)
Dana měla navečer domluvenou cyklojízdu s kamarádkami, takže jsem jel sám na vlastní trasu. Děti nemáme
doma, tak proč si to neužít, že? Až někam do půlky pětadvacetikilometrového okruhu to šlo celkem fajn, jenomže já
někde špatně odbočil a projížďka se rázem protáhla na celkových 37km. Dost dobrý. A to jsem ke konci zdolával dostí
šílený krpál přes tři vesnice, abych se rázem ocitl na nejvyšším bodě u nově zbudované rozhledny. Ta se nachází ve
výšce 445m.n.m. Alespoň mám konečně její bezva fotky, když už je to tak daleko od nás. Ale tu cestu zpět jsem
rozdýchával nad dvěma půllitrama chlazeného piva. Mě totiž už v půli cesty došla voda tak se takové osvěžení náramně
hodilo. Ty čtyři kilometry domů pak probíhaly značně pohodově :-) Dana přijela čtvrt hodinky za mnou, takže jsme se
doma celkem sešli.
Verze pro tisk...
11.7.2006 Cyklocomputer mi měří přesně, mám to úředně ověřeno... ;-)Dnešní den bez dětí jsme si užili v již nastoleném režimu - já dopoledne v práci a Dana doma na dovolené. Jak mi
sama potvrdila,"Tohle je opravdovská dovolená, tu si ještě dlouho neužiju!" Má naprostou pravdu, za chvíli nastupuje
zpátky do práce a kdy v budoucnu stráví chvíle sama bez dětí?
Po večeři jsme si hodili hodinku pauzy a pak tradá na kolo. Pro dnešek se jednalo o menší okruh než včera,
jenomže již jezdíme třetí den v kuse. Opět kopce, šlapání na nejlehčí převody, poté sjezdy padesátikilometrovou
rychlostí. Následovala zastávka v hospůdce pod hradem na jedno pivo a pak jsme došlápli před devátou domů. Prostě
idylka. Kdy se nám něco podobného poštěstí, že? ;-)
Během popíjení iontového nápoje z půllitru, zatelefonovala Dana babičce. To aby vyzvěděla, jak se dětem vede. V
žádném případě je nechceme během těch čtrnácti dnů navštěvovat, jenom ať si užívaji. Včera a dneska zajeli na
koupálko do blízkého města a mají se fajn. Ani se dětem po nás nestýská. Aby ne, vždyť si nás užijí po celý rok ;-)
Danu jsem včera rozesmál jednou historkou z mé jízdy. Jak jsem se tak řítil na kole vedlejší obcí pětačtyřicítkou,
tak jsem zahlédl vlevo zaparkovanou policejní Fábii s radarem. Jelikož tam ti policisté seděli značně unuděně, tak jsem
vedle nich zastavil. Má otázka zněla,"Dobrý den, můžete mi prosím říci, kolik jsem jel?" Kupodivu mne ten radar sejmul.
Z auta zaznělo,"Čtyřicet pět!" Tak jsem poděkoval a pokračoval v krasojízdě. Teď už vím, že mi cyklocomputer měří
přesně. Mám to úředně ověřeno ;-)
Verze pro tisk...
12.7.2006 A co děti, mají si kde hrát ?...S babičkou jsme dnes ještě nemluvili, takže ani nevíme, jak tam dětičky řádí. Určitě se jim u babičky líbí. Mají to i
trochu se změnou, neboť jim Dana zapomněla zabalit pyžamka, takže s největší pravděpodobností spinkají v tričkách.
Proč ne, vždyť je velké teplo.
Včera a v pondělí se děti smočily ve velkém městském bazénu. Rozhodně to nebylo v Hradci, neboť krajské město
žádné pořádné koupaliště nemá. Jedině snad nádrže a písáky - třeba Biřičku, Stříbrňák, písníky Opaťák a Plačičák.
Jenomže to jsou přírodní koupaliště, závislá na množení sinic. Dokonce ani písečná pláž na náplavce Labe před lety
nevyšla. Lidi prostě neměli o koupání v Labi zájem, i když je v poslední době čisté. Včera mne navíc dorazila hradecká
babička. Prý u nich na Slezském předměstí, bourají betonové brouzdaliště pro děti, tedy "brouzďák". My si tam jako
děti moc vyhráli a pouštěli motorové lodičky, jenomže doba je jiná a děti se přece nemohou máchat v louži bez filtrace.
Takže po celé dny tam velký bagr mlátí hydraulickým datlem beton a prý se to má přeměnit na jakési "mlhoviště". Co z
toho vyleze, necháme se překvapit. Dost mi to realisticky připomíná písničku od Katapultu - A co děti, mají si kde hrát?
Mimo jiné i kvůli jedné pasáži - Až se bude psát rok, dvatisíce šest, až se všichni odstěhujem do obrovských
měst...) Děkuji, nechci. Jsem rád, že jsme se před lety odstěhovali z toho velkého města na vesnici. Byla to
dobrá volba :-)
Bohužel jsem včera musel na našem webu zatrhnou ukládání komentářů do databáze. Spamovací roboti totiž vzali
náš server útokem a za půl hodinky se objevilo v databázi 130 spamů, vše v angličtině. To je úděl navštěvovaných
stránek. Jak si může někdo podobným způsobem vydělávat, to naprosto nechápu. Musím nějak vyřešit antispamovací
zábranu a do té doby mi piště raději na mejla - webmaster(zavinac)emartinka.cz. díky ;-)
Verze pro tisk...
13.7.2006 Babička nám prozatím děti vracet nechce...Uff, právě jsem se vrátil z projížďky na kole. Trasu jsem nezvolil právě ideální, neboť kopců přibývalo a já jen tak tak
dojel. Dana si zatím užívá na kole s kamarádkami. To víte, jsou to její poslední dokonalé prázdniny bez dětí ;-)
Když už jsem u dětí - Dana odpoledne telefonovala babičce. Prý nám děti ještě nechce vracet. Martinka i Vojtíšek
si užívají prázdnin a my jim vůbec nechybíme. To je dobře. O to emotivnější pak bude setkání s rodiči. Jenomže až příští
víkend.
My si užíváme poněkud jinak, respektive já. Po obědě jsem zdrhnul z práce, neboť nám na autě končí za týden
technická. Následovala jízda směrem STK. Bez přípravy. Šest let staré auto by snad mělo projít, ne? No, neprošlo.
Emise a vše další je jak u nového, jenomže na koncovém testování světel vyšlo najevo, že mám v pravém světlometu
halogenovou žárovku prapodivného původu. Také vrhala značně vlnitý světelný proud. No nic, stejně by to neprošlo,
neboť nefunguje naklápění světel, což je u Felicie řešeno nějakýma hadičkama. Já to nepoužívám, tak možná proto to
nefunguje. Musím do servisu a pak zpátky na STK. Do třiceti dnů :-(
Jak již jistě víte, Vojtíšek oslavil v sobotu svoje třetí narozeniny. Oslava proběhla na naší zahrádce a Vojtík dostal
spoustu dárků, mezi nimiž mohu jmenovat hlavně autíčka. Těch není pro kluka nikdy dost. Vojta dostal i to velké
elektrické, v němž se bude po návratu z prázdnin vozit. Je vzadu - fialové. Teta - švagrová, upekla překrásný dort ve tvaru
modrého slona. Byl i moc dobrý, to mohu potvrdit. Jak vidíte na fotce, právě probíhalo focení s dortem :-)
Verze pro tisk...
14.7.2006 Pohodové podvečerní grilování...Odpoledne sice trochu sprchlo, ale i přesto jsme si k večeři ogrilovali zakoupené hotové špízy. Mňam, mňam,
přímo originál Vodňanské kuře. Dobré to bylo. Dana zetelefonovala babičce, aby zvěděla, cože naše dětičky provádějí.
Jsou prý v pohodě, jenom rošťák Vojtík vstává moc brzo. Včera o půl sedmé a dnes tahal babičku z postele již v šest.
Dana mi hned hlásila,"Já si sama doma pochrupuju tak do půl osmé a Vojtíšek mě bude takhle budit!" Kdepak, On má
Vojta podobné manýry chvilku a pak si zase raději přispí. Jsem na něj zvědav od září. Dana vstane po páté ranní a
odjede autobusem do práce. Já pak dětičky probudím, naložím do auta a odvezu je do školky. To není problém, mám
volnou pracovní dobu. Odpoledne je pak vyzvedne Dana, neboť můj návrat domů je značně nejistý. Dobře to Dana
vymyslela, viďte? :-)
Dnes nám konečně přišel přes internet objednaný hermetický olověný akumulátor. Namontuju ho Vojtíškovi do jeho
nového auta, aby mohl za týden drandit okolo domu. Jo jo, koncem příštího týdne si pro děti pojedeme. Už se na ně
docela těším, to ticho na zahrádce je přímo nezvyklé ;-)
Jak jste si jistě všimli, dnes jsem si nikam na kole nevyjel. Není divu, ten včerejší pátý den po sobě byl kritický.
Třicetpět kilometrů v samých kopcích, au au. Jetě dnes dopoledne se mi těžko chodilo v práci do schodů. Dám si raději
dva dny pauzu ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
---|
Aktuálně |
---|
| |
---|
|
---|
Rodinné stránky |
---|
| |
---|
|
Odkazy |
|
|
|