 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 17.9.2006
Je to na draka...Dnešní podvečer jsme se navrátili z víkendu od babiček a dědy. Jednalo se o první velký a společný rodinný výlet
novým autem. To se nedá vůbec srovnávat. Naprosto pohodová jízda a díky teplému počasí jsme i klimatizaci otestovali
;-)
Neteřinka měla v uplynulém týdnu svátek a tak včera dostala takovou velice podivnou hračku. Jednalo se o líhnoucí
se vajíčko. Stačí ho vhodit do sklenice s vodou a z vajíčka se vylíhne ještěrka. To je neuvěřitelné, co v té Číně nevymyslí
a nevyrobí. Děti se ovšem o vajíčko zajímaly po celý víkend. Však jsme ani s Danou po ránu nemohli dospat, neboť se
všechna ta dětská drobotina přestěhovala do obyváku k nám a debatili o líhnoucím se zvířátku :-)
Dnešní fotky pochází ze včerejška - tedy ze soboty. Neteřinka Petruška zabavila mrňata soutěžením. Jednou hrou
bylo i skákání v pytli. Vojtíšek skákal, Martinka také a tatínek se posléze přidal. A že mi to šlo, viďte? Skákal jsem prý
jako klokan a Dana mne přitom fotila. Jenom jsem se při podobné činnosti pořádně zadýchal. Chce to trénink ;-)
Jelikož se ve školce jistě připravuje další ročník drakiády, už vymýšlíme nového draka. Čáru přes rozpočet mi však
udělali dnes v Hornbachu. Ty dřevěné hranolky, zakoupené loni na draka, prý už letos nemají. Nebyl o ně přílišný zájem.
Budu muset něco sehnat jinde. Martinka je celá žhavá do stavby nového draka. Pokud nic neseženeme, postavíme něco
ze dvou zbylých špejlí, tedy dřevěných hranolků.
Verze pro tisk...
 19.9.2006
Martinka si vytrhla druhý zoubek...Dnešní ranní vstávání do školky proběhlo celkem bez problémů. Dana mi Martinku předpřipravila, co se buzení
týče. Větší problémy mi nadělal Vojtík, ten nechtěl za žádnou cenu otevřít očka. Jenomže, jak je otevře, je vyhráno.
Okamžitě prohlásí,"Já už běžím do kolký, a bevu si knížku po paní učitelku!" A to zdravení nahlas, když do školky
dojedeme autem a pak vkročíme do třídy. Vojtíšek zdraví zcela bezprostředně,"Dobý dén!"
Martince se již delší dobu viklá i druhý zoubek - pravá dolní jednička. Včera to bylo se zubem málem na spadnutí,
neboť si s ním Marťa co chvíli viklala, až jí tekla krev. Avšak bezůspěšně. Až dnes odpoledne mi jej ukazovala
vítězoslavně umístěný v pytlíčku. Vytrhla si ho sama ve školce. Tímto na sebe prozrazuji, že jsem šel naprosto
vyjímečně pro děti i odpoledne. Dana totiž uvízla ve městě i po pracovní době a já dnes odešel z firmy vyloženě po o. Po
dvanácté. To víte, čekalo na mne doma vyklízení mojí původní elektronické dílny. Přesně tam, co chceme zřídit
minitělocvičnu. Jenomže jsem to s prací maličko přehnal a teď mám naprosto dost. Není divu, vyklidil jsem mnoho
materiálu a skříní. Už je to venku a já teď přemýšlím, jak co nejlépe ty hrozné stěny nahodit sanační omítkou. Nic jiného
není možné, neboť se prapůvodně jednalo o chlév, se stěnami bez izolace. Pokud se chcete podívat, jak to vypadá v
reálu, je to opravdu na první pohled možné na druhé fotce. Před chvílí jsem to vyfotil. Teď už jen zbývá stěnu zpevnit
pomocí malty a cihel. Až poté naběhne speciální sanační malta Baumit Sanova Putz. ZDE je její technický list.
Verze pro tisk...
 20.9.2006
Opravdovské cihly jsou skvělou stavebnicí...Jak jste si jistě povšimli, přešel jsem u fotek z formátu 640x480 na větší 800x600. Žádný problém. Na serveru
máme místa 3GB, proč toho nevyužít, že? Navíc se značně zrychlilo připojení na internet, takže Vám asi nedělá žádné
těžkosti stažení fotky o velikosti 100kB. Když už jsem u těch fotek, tak na té druhé Vojtíšek marně hledá v krabici od
akvárka rybičky. Dosti se tomu divil, že nalezl pouze odpad určený do smetí. To jsem smetl z podlahy bývalé dílny.
Však jak vidíte na prvním fotu, dětičky mi s úklidem náramně pomáhaly. Martinka si totiž vymyslela činnost,"Tatínku,
můžeme tady z těch cihel postavit obrovskej hrad?" Hrad stojí v povzdálí a ani jeden si nepřirazil cihlou prstíček. Jsou
šikovní ;-)
Jistě se ptáte,"Kdeže se ty cihly v místnosti vzaly?" Odpověď je jednoduchá. Stačí si kliknout na včerejší druhou
fotku a tam vpravo vidíte nesmyslně postavenou cihlovou zeď. Právě tu jsem dnes odboural. Cihly jsou hrozné, určené
tak venku na zavážku. To víte, nacházíme se v místě bývalého chléva a to hovoří za vše ;-)
Vojtíšek o sobě stále hovoří jako o holčice. Co chvíli prohlašuje,"Já sem to udělala, já se tady stála!" To je pouze
pro příklad. My ho poslední dobou řádně opravovali,"Vojtíšku, ty jsem přece kluk, jak to říkáš?" Vojta se následně
opravil. Jenomže, jak nám paní učitelka poradila, lepší je Vojtíka nenapravovat. Jakmile si uvědomí, že mluví špatně, tak
začne třeba koktat. A než půjde do školy, tak se mluva sama spraví. Jisté je, že se Vojtík co chvíli opravuje. Něco na té
metodě bude ;-)
Verze pro tisk...
 21.9.2006
Celkem náročné odpoledne...Uff, odpoledne jsem prožil v práci značně stresově. Je to celkem problém, když musíte být v určenou hodinu na
určitém místě, dnes ve školce. Konala se tam rodičovská schůzka, Dana se jí zůčastnila a já si měl děti odvézt domů.
Jako na potvoru se v externí firmě rozbila navíječka a já jel po druhé hodině s notebookem řešit problém s řídícím
automatem výrobního stroje. Ten se mi podařilo rozseknout těsně před třetí, prostě vše na čas. Navíc jezdím předpisově
a cesta z jednoho do druhého města chvíli trvá ;-)
Martinka se vydala ven s kamarádem a já si zatím užíval Vojtíška. To víte, pomáhal mi, seč mohl. Během chvilky
mi v budoucí tělocvičně rozházel cihly z hromady. Přitom povídal,"Já si taťkó tu cihlů na nožičku nehodím!" Kupodivu
nehodil ;-) Já jenom řešil přesun centrálního vysavače na jiné místo. Půjde o místnost vedle a já musím zakoupit trubky
na jeho zapojení. Zase je co dělat ;-)
Zatímco naši miláčkové řádí vedle v postýlkách, já tady v ložnici stříhám video z dovolené. Už bych s tím měl dosti
pohnout, práce je ještě dost. Všichni se na výsledek mojí práce těší. Nu což, nashle zítra :-)
Verze pro tisk...
 23.9.2006
Klíšťata útočí...Včera jsem žádný nový článek nenapsal. Důvod je prostý - tak nějak jsem to přehnal s prací v bývalé dílně.
Přesunutí centrálního vysávacího agregátu na jiné místo dalo dosti zabrat. Není divu, když jsem musel přetáhnout
potrubí na druhý konec místnosti. Na práci byl klid - děti trávily odpoledne a navečer u kamarádky :-)
K práci mi hrálo rádio a já po několika letech opustil regionální stanici a naladil Ráádióó. Jedná se o radio Impuls. Fakt mám najednou přehled o celé naší republice a nejenom
pouze o regionu(Zatímco píšu, poslouchám rádio přes internet ;-) ). Díky moderátorovi jsem se i náramně
pobavil. Jelikož se včera na dálnici D1 děly pravé divy, povídal,"A teď tu mám zprávy z nejdelšího parkoviště v České
republice!" Dosti trefné, že? :-)
V dopoledních hodinách jsem otestoval centrální vysavač úklidem celého domu. Vysavač však běžel provizorně na
prodlužovačce a před obědem se mi konečně podařilo dokončil elektroinstalaci s dálkovým ovládáním. Obzvláště
Vojtíšek mi přitom pomáhal. Neustále povídal,"Tatínku, já neci jet do lesa na houbičky!" Prapůvodně jsme totiž plánovali
výlet do lesa na dopoledne, jenomže děti spaly až do půl deváté. Tak jsme jeli po obědě a vzali s sebou i sousedovic
tetu. Poprvé se tak projela v novém Méganu. Představte si, že se našich pět košíků celkem naplnilo. Martinka sama
našla hřiba praváka jako poleno. Hned ho komentovala,"Tatínku, ty jsi tadytoho praváka přehlídnul a já ho našla!" No,
měla pravdu. Králem dnešního dne jsem se stal nakonec já, neboť se mi podařilo objevit dvojčátka - praváky a ty
suverénně zvítězily co se rozměrů a hmotnosti týče ;-)
Po návratu domů nastala kontrola na klíšťáky a děti kupodivu schytaly po jednom klíštěti. I když není divu, seděly
chvíli v jehličí. Martinka během jejich vytahování vyzvídala,"Tatínku, a co se stane s tím klíštěm, když se přicucne?
Odcucne se někdy?" Tak to tedy nevím ;-)
Verze pro tisk...
 24.9.2006
Vojtíšek se učí jezdit na kole...Babí léto stále pokračuje a tak jsme mohli strávit téměř celý den venku. Děti mi dopoledne pomáhaly s
dokončováním kumbálu pro kola a hračky. Martinka zametala, Vojtíšek zametal, až nebylo vidět na krok. Poté jsme
všechen ten stavební nepořádek přelopatkovali do přívěsu Vojtíkova šlapacího traktoru a odvezli na skládku do spodní
zahrádky. To jsou pomocníci, viďte?
Nezůstalo u úklidu. Posléze jsme se přesunuli do budoucí minitělocvičny a tam jsem začal vysekávat díry pro
elektroinstalační krabičky. Co chvíli se mne děti tázaly,"Tatínku, a proč jsou v tom ošklivým kabelu ty tři barevný dráty?"
Jakožto elektrikář vím, proč ;-)
Odpoledne k nám přijela hradecká babička vlakem a my jí jeli naproti, pro změnu autem. Poté se Vojtíšek odhodlal
ke zkoušce jízdy na kole a to bez stabilizačních koleček. Prý na hřišti a hned. Tak jsem mu je odmontoval, až potud
žádný problém. Na hřišti si Vojtík nechal nasadit přilbu a nasedl na kolo. Dana ho držela zezadu za sedlo a už šlapali.
Onehdy s Martinkou byl problém, že nechtěla pustit do volného prostoru, ale pak se jezdit rázem naučila. Vojtík to dnes
několikrát zkusil, že ho Dana pustila a následně chytla. No, moc se mu nechce ;-)
Martinka odlákala babičku na hřiště a tam jí předváděla svoje lezecké umění na mohutném lískovém keři. Pak
vyšplhala po tyči do výšky tak dvou metrů(jedná se o školní lezecké monstrum). Babičku dosti
vyděsila,"Tedy, já myslela, že se Martinka bojí a nikam neleze!" Má se ráda, ale je šikovná :-)
Dnešní foto pochází z podvečera, kdy jsme navštívili strejdu na zahradě. Sekal tam trávu a děti se snažily seznámit
blížeji s jeho hafanem. Celkem se jim nelíbila jeho výška a divokost ;-)
Verze pro tisk...
 25.9.2006
Já už jdu jdu jdu, už se těším do školky :-)Pondělí se ukazuje coby kritické. Alespoň, co se ranního vstávání týče. Já dostával dětičky z postýlek natolik
dlouho, že jsem následně přijel do práce o čtvrt hodinky pozdě. Na jednu stranu mi to nevadí, ale jde o princip. Budím
Vojtíška,"Vojtíšků, vstávej!" Přitom ho lechtám na zádíčkách. Vojtík se vrtí a rezolutně prohlašuje,"Já nebudu stávat, já
už nikdy nebudu stávat!" Pokračuji v boji. Vojta křičí a sápe se po peřině,"Já necí do kolkýý!" Po dvaceti minutách stojí
konečně oblečen u postýlky a s klidným hláskem povídá,"Tatínku, já už ci jít do autá a jet do školký!" Dobré, že? ;-)
Dětem se tedy nechce po ránu vstávat. S chozením do školky je to však jiné. Tam se těší a odpoledne je Dana pro
změnu nemůže odtamtud dostat. Já si to vyzkoušel minulé úterý. Martinka má neustále něco na práci a Vojtík
jakbysmet. Paní učitelky je dokáží zabavit. Vystřihují si něco z papíru, lepí, malují a povídají,"Ještě nemůžeme jít domů,
ještě to není hotový!" Až těsně před čtvrtou zavírají školku a to už jim nic jiného nezbývá, než se vydat k domovu. Na
pokračující televizní Kouzelnou školku se skřítkem
Františkem a dalšími :-)
Momentálně jsem dosti unaven zednickými činnostmi v bývalé dílně - mimo jiné jsem zazdíval dvení zárubně - tzv.
"futra", abychom oddělili od sebe spižírnu s centrálním vysavačem a budoucí minitělocvičnu. Zítra ještě musím zakoupit
novodurovou trubku stodesítku, abych natáhl ven odfuk z ventilátoru. Děti mi pomáhaly, jak jinak. Obzvláště Vojtíšek.
Jakmile jsem uchopil vrtačku s míchadlem, už volal,"Já todle nemůžu poslouchát, já musím jít pýýč!" A šel :-)
Verze pro tisk...
 26.9.2006
Znáte Masokytku žlavou... :-)Ufff, jsem značně unaven zednickými pracemi v bývalé dílně. Dnes jsem si naplánoval dozdění dělících dveí a
instalaci novodurových trubek na odsávání místností. Vše se zadařilo(Jenom to písmenko ř mi na klávesnici
totálně odumřelo a já jej musím psát háček - r). V celé té činnosti mi pomáhal Vojtíšek spolu se svým
kamarádem - ten byl u nás na návštěvě se svojí maminkou. Takže jsem vlastně pracoval pod neustálou palbou
všetečných otázek. Nu což, odpovídal jsem. V práci dělám to samé ;-)
Návštěva odešla a my zasedli k večeři. Dali jsme si zbytek výtečného Danina guláše z růžovek a václavek.
Protentokrát s chlebem. Vojtík i Marťa si ho páli bez houbiček. Jenomže se Vojtík po chvíli splašil a běžel směrem k
videu,"Tatínku, mamí, já ci pustít tadytu masokytku žlavou!" No, jednalo se masožravku z Večerníčkovského příběhu o
Kátě a Škubánkovi. ale ten výraz, masokytka žlavá, nás naprosto dostal. Směju se ještě teď ;-)
Dnes už to vypadalo na fotku nic moc. Jenomže před koupáním přišla Martinka s nápadem."Tatínku, já si něco vyfotím,
jo?" Tak jsem jí zapnul digiťák a Marťa fotila svoje šperky. Ty ostatně vidíte na fotu :-)
Verze pro tisk...
27.9.2006
Tatínkůů, já s tebou nekamarádíím ...!Dnešní ranní dětské vstávání proběhlo dosti zoufale. Jenom Vojtu jsem budil natřikrát a to mi to dalo. Když už tak
tak otevíral očka, spustil z prndlá hrndlá(Tento výraz jsem si přivlastnil od Krampola z jedné
povídky),"Tatínkůů, já dnes nebudu táááváát. Běž tatínkůů pýýýč!" Takhle s tebou nekamaráádím, dyž mě
budííš!" A mám to. Jenomže jsem Vojtu nakonec zdolal. I se čtvrthodinovým zpožděním.
Dnešní aktualizaci jsem přesunul spíše na článek z dovolené. Klikněte si SEM ;-)
Verze pro tisk...
28.9.2006
Velká obecní akce...Dnešní odpoledne proběhlo ve znamení velké obecní slávy. Konalo se totiž slavnostní svěcení vlajky a znaku naší
obce. Do kostela jsme nakonec nešli kvůli dětem. Zato jsme si užili následné předávání znaků obce do rukou starosty.
Školkové děti následně předvedly svoje vystoupení a Martinka zazářila, coby hvězda první velikosti. Pán s mikrofonem
obcházel děti a nakonec zakotvil u Marti. Té se produkce přes aparaturu natolik zalíbila, že recitovala a zpívala ostošest.
Naprosto nás šokovala. Beze studu a ostychu to ládovala do mikrofonu s dokonalou výslovností. Před celou
nastoupenou vesnicí. Prostě a jednoduše, překvapila. V kladném slova smyslu :-) Má náš obdiv.
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
17.9.2006
19.9.2006
20.9.2006
21.9.2006
23.9.2006
24.9.2006
25.9.2006
26.9.2006
- 
24.5.2007
