 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 29.9.2006
Kterak zůstal tatínek dnes s dětmi doma ...Dnešní den jsem si užíval s dětmi sám. Byly odhlášeny ze školky a já si již začátkem týdne nahlásil dovolenou.
Vojtíšek mne vzbudil o půl osmé a v osm přijel osobně vedoucí. V práci průser jako Brno - někdy po druhé noční hodině
zklaboval paletizační robot a marně se všichni snažili dovolat na můj služební mobil. Signál žádný. Prostě O2(Ou
tůů). I venku jsem se marně snažil navázat spojení, jenž co chvíli padalo. Je to s tím mobilem zoufalý. Jelikož
jsem měl doma děti na starost, nakonec jsem do firmy nejel. Vše vyřešil kolega dle telefonické instruktáže. Tímto mu za
to dík. Moc ;-)
Odpoledne se nám venku udělalo neskutečně krásně. Kde bychom se nadáli, že budeme dvacátého devátého září
grilovat na zahrádce klobásky a naloženou cuketu. Mňam. Já tam navíc seděl v tričku, kraťasech a naboso. Paráda.
Děti posléze odběhly s kamarády na hřiště, aby mi Vojtíšek vzápětí přiběhl oznámit,"Tatínkůů, tam pod tím stromem
leží mrzlá myš!" Tak jsem se šel podívat. Ta myš byl ve skutečnosti dosti vypasený potkan a nebyl zmrzlý, nýbrž mrtvý.
To jsem Vojtíkovi velice těžko vysvětloval. Potkan prostě zmrznul a hotovo ;-)
Dnešní foto? Na první se Martinka šplhá na tyč u hřiště. Dokáže vylézt pěkně vysoko. I já se snažím, jenomže
netrénován, mám s lezením velké problémy. To se musí změnit. Vojtíšek si mezitím hrál na zahrádce a prapůvodní
pískovišťové mušli. Teď v ní skladujeme houpačky :-)
Verze pro tisk...
 30.9.2006
Pojedeme do ZOO, do ZOO...Když jsme se včera ptali dětí,"Kam pojedeme zítra na výlet?", dostalo se nám jednoznačné a výskavé
odpovědi,"Pojedemé do ZOÓ, jupíí!" Po chvilkovém rozhodování se mezi královédvorskou a brněnskou, zvítězila ta první
varianta. Děti již od časných ranních hodin zpívaly školkovou písničku,"Pojedeme do ZOO, do ZOO, na zvířátka...!"
Cestou tam jsem řídil já, jenomže Dana v sobě sbírala odvahu a více než půlku zpáteční cesty řídila nové auto. Poprvé a
zvládla to. Je fakt dobrá. Musí trénovat, to jinak nejde. S Felicií totiž jela pouze párkrát, mám na mysli po dlouholeté
přestávce. Renault Mégane je oproti Felici přece jenom někde jinde a jede téměř sám :-)
Po zaparkování kousek před ZOO(To víte, parkoviště praskala ve švech, takový krásný víkend), jsme
zašli do předzahrádky restaurace a dali si oběd. Dětičky celkem dlabaly, svíčková s knedlíčkem byla moc chutná. My
dospělí si dali něco jiného, neméně dobrého.
V ZOO se děti vrhly do poznávání terénu. Přece jenom jsme tu rok nebyli. Vojtíšek neustále žasl a
vykřikoval,"Tatínků, podívej, co to ta opička dělá? Ona nosí tu távu! Poč maj ty tygži takový zuby?" Není divu, tolik
zvířátek. Po přejezdu mašinkou dozadu ke lvům a Safari, na náš čekal safari-bus. Vzhledem k víkendovému návalu jsme
museli chvíli čekat a na mne s Martinkou zbyla pouze místa dole na stání. Jak se však ukázalo, jednalo se nejlepší
varintu. Viděli jsme rozhodně více, než lidé sedící na střeše. Marťa přebíhala z jedné strany autobusu na druhou a
sledovala vše bezprostředně. Vojtík seděl s maminkou pro změnu vzadu.
Zpátky jsme vyrazili pěšky, přece jenom nás ten vláček stál stovku a můžeme si také protáhnout nohy, ne?
Vojtíška opět potkaly známé problémy s nožičkama,"Tatínku, já už nemůžu jít, mě stašně bolej nožičky. Vezmeš mě
na koněé?" Při záporné odpovědi sedl na bobek a usedavě plakal. Jde o to, neustoupit(Jenomže já více
ustupuji). Jak se mu následně běželo k velbloudům(Těch jsme si více než dost užili v Tunisku) a
hlavně k těm roztomilým potvůrkám Surikata. Mají nový výběh a legračně se staví na zadní nožky.
Závěrem mi dovolte komentář k fotkám - první pochází z kontaktní ZOO, kde si hlavně Vojtíšek hladil jak kozy
domácí, tak i ty kamerunské. Na druhé můžete spatřit goriláka, lebedícího si venku. To je spokojenost, viďte? Děti se
moc bavily z toho pohledu :-)
Verze pro tisk...
 1.10.2006
Přípravy na drakiádu právě začaly...Zdá se, že babí léto pomalu ustupuje podzimnímu počasí. Dnes se oproti včerejšku zatáhlo a dětem se ven příliš
nechtělo. Já se vrhnul na pořádný úklid stodoly, abychom zase mohli s autem zajíždět dovnitř. Parkovat venku mi vůbec
nevyhovuje, to se potom při ranním odvozu dětí do školky příšerně potí přední sklo. Jet se nedá a čekat se mi také
nechce, přece jenom musím do práce. Však zítra uvidíme, jak se dětem bude chtít vstávat po tak dlouhém víkendu. I na
mne to čeka, ach ach ;-)
Odpoledne jsem zůstal doma s dětičkama sám. Vojtíšek se jakž takž zabavil roztaháváním hraček po pokojíčku,
zato Martinka co chvíli žadonila,"Tatínku, půjdeme už konečně stavět ty draky?" Příští víkend se v obci koná školková
Drakiáda a tam rozhodně nesmíme chybět. Ještě ke všemu - když mám vyrobit jednoho velkého draka, chtějí Vojta s
Martinkou postavit také nějakého. Bohužel nemám potřebné špejle, tak jsem odpoledne nalezl na internetu slušný návod
na výrobu draka z kulatých lipových špejlí a jednoho mikrotenového pytlíku do odpadkového koše. Celkem jednoduché,
jenože se jedná o značnou citovku, neboť ty špejle jsou strašně křehké. Zase to asi bude létat i za bezvětří. Uvidíme :-)
Velkého draka mám již polepeného papírem a namalovaného vodovkami. Tempery jsem zavrhl, neboť jsou příliš
těžké. Zbývá dodělat ocasy a jsme připraveni. Já ještě maličko zapochyboval,"Jenom aby o víkendu foukal vítr!" Martinka
se hned hlásila,"Jenom se neboj tatínku, paní učitelky přece vědí, na kdy mají tu Drakiádu uspořádat ,ne?" Kdyby tak
měla pravdu ;-)
Nebylo času fotit, tak jsem Vojtíka vyblejsknul při provádění lumpáren u akvárka.
Verze pro tisk...
 2.10.2006
Vojtíšek je přece jenom kluk...Ač jsem Martinku upozorňoval, aby nebrala svého lehoučkého dráčka igeliťáčka do rukou, tak si nedala říct. Dnes
zlomila jednu špejli a náležitě celou záležitost oplakala. Holt to bylo vyrobené z lipových slaboučkých špejlí. Co se dá
dělat, já se s tím včera "patlal" téměř hodinu. No nic, na drakiádu musím vyrobit něco bytelnějšího ;-)
Navečer jela Dana jako obvykle na cvičení a já trávil s dětičkama chvíle před sprchováním a ukládáním do postýlek.
Jak jsme se tak běželi mýt do koupelny, Vojtíšek mi ukazoval automatický fotoaparát na opravdovský film. Kdo by na to
dnes, v době digiťáků fotil - tak to mají děti po jednom kuse na hraní. Vojta se ptal,"Můžu si ten foťák vzít do vodičký?"
Já zakroutil zamítavě hlavou. Vojtík přikývl a byl hned v obraze,"Ahá, v tom je pšece elektšiná! Dyby se namočila, tak by
pak už nefungovala!" Má v tom jasno :-)
Jak jistě víte, Vojtíšek o sobě hodně dlouhou dobu mluvil jako o holčičce. Ty jeho výrazy,"Já sem to vidělá, já sem
to udělalá, já sem tam bylá!", nás nenechávaly klidnými. Hodně jsme Vojtu opravovali, v domnění, že se to zlepší.
Nezlepšilo. Paní učitelka nás vyvedla z omylu,"Jenom se nebojte, že by to Vojtíšek říkal při nástupu do školy. On si to
postupně uvědomí. Hlavně ho neopravujte, začal by se hlídat a pak by třeba koktal!" Měla pravdu. Vojtíšek o sobě stále
více a více hovoří jako o klukovi :-)
Již od včerejška jsem se těšil, jak budu děti po čtyřdenní školkové absenci po ránu budit. No, řeknu Vám, bylo to
hrozné. S buzením jsem začal těsně po šesté a ještě před půlou stál Vojtíšek oblečený, avšak se zalepenýma očkama
u postýlky a křičel,"Tatínku, ty nejseš můj kamarád! Já s tebou nekamarádím, ty mě zlobíš, táhaš mě z potýlky! Já
kamarádím jenom s maminkóu!" Tak takhle se věci mají. Martinka se pro změnu chovala jako zpomalený film a ploužila
se zdrchlaně od auta do školky. No, nakonec jsem přijel do práce s pouhým čtvrthodinovým zpožděním ;-)
Dnes Vám chci ukázat svoji podvečerní činnost - dodělával jsem trubky od centrálního vysavače do garáže.
Tenkrát, před deseti lety jsem začal vytvářet rozvody z odpadních PVC trubek a oblouků o průměru 50mm, na tom
dodnes nic neměním. Jenom příslušenství je originální.
Verze pro tisk...
 3.10.2006
Akce Kulový blesk...Dnes na nás čekalo celkem náročné odpoledne, vše bylo naplánováno na minutu přesně - tzv. akce Kulový blesk.
Abyste byli v obraze - Martinka měla od půl čtvrté logopedii v mém Pracovním městě. To znamenalo,
abych ve tři protáhl čipovou kartu kolem píchaček a frčel k nám do vsi před školku. Tam už na mne čekala Dana s
dětmi. Právě přijela z opačného konce, z Velkého města, kde pracuje. Vše dopadlo na výbornou - za pět
minut půloa jsem vysazoval Marťu s maminkou před Základní školou v Pracovním městě. Uff :-)
My se s Vojtíškem mezitím toulali po náměstí a pomalu došli od parkoviště až ke škole. Tam už vycházela Dana s
Marťou ze bran školy. Martinka si prý dávala na sykavky pozor a jazýček držela pěkně za zoubky. Takže se v mluvě
značně zlepšila a paní doktorka ji dnes zkoušela z různých slovních obratů - vyloženě to vypadalo jako příprava na
školu. Martinka by prý mohla nastoupit již teď. No, musí si ještě školní rok počkat :-)
Jak se dětem po ránu nechce vstávat, do školky se vyloženě těší. Aby ne, dnes mi Marťa do auta podávala stoh
ježečků z různých přírodních materiálů. Jednoho jsem pro Vás vyfotil. Hezké, že? Paní učitelka dětem pomáhá a lepí
jim ty velké makovice a kousky na papír pomocí tavného lepidla. Přece jenom by se děti mohly spálit. I Vojtíšek se k
tvořivé práci přidal, jak jinak.
Dne jsem pro Vás připravil další článek z tuniské dovolené. Klikněte si SEM :-)
Verze pro tisk...
4.10.2006
Zítra se uvidíme... ;-)Dnešní aktualizaci vzdávám. Před chvíli jsem se vrátil od našeho rodinného pojišťovacího agenta a musím Vám říci, ta moravská meruňkovice byla fakt moc dobrá(Prapůvodně jsem chtěl zrušit havarijní pojištění na prodaný vůz). Už nemám sil. Dana mezitím uložila dětičky ke spánku a tam se jdu za chvíli uložit i já sám. Martinka mi před akcí moc pomáhala s nahazováním stěn v budoucí minitělocvičně a opravdu jí to šlo. Házíme na to sanaci Baumit Sanova Putz - to proto, že stěny nemají izolaci a vyžadují sanační omítku. Více detailů zítra. Děkuji všem našim milým a stálým čtenářům za pozornost :-)
Verze pro tisk...
 5.10.2006
Jak postavit draka ?...Včera jsem se poněkud unavil a nedal na web ani fotku. Dnes vše napravuji. Dětem se po ránu kupodivu chtělo do
školky a já dorazil do práce včas. Jenomže odpoledne nastal problém v elektronice jedné výrobní linky a já se domů
vrátil až po páté. Čas právě na draka. Martinka lepila jednoho dle své fantazie. Ze špejlí, skoro jako já. Ve školce dnes
prý lepili draky, jenomže papírové na na velký papír.
Jelikož se sobotní drakiáda kvapem blíží, honem dodělávám draky. U nového velkého bylo nutné navázat provázky
a vyvážit ho. Poté se hlásila Martinka, neboť svého malého, předevčírem zlámala. Tak jsem jí udělal nového -
protentokrát se jedná o zcela jednoduché psaníčko, jaké jsme v dětství dělávali. Chcete vědět, jak vyrobit takového
draka? Stačí vzít dvě lipové špejle, označit si na nich polovinu a tu pak křížem krážem omotat pevnější nití. A je to. Pak
vezmeme nit a omotáváme ji kolem dokola obdélníkového psaníčka, aby bylo za co chytit hedvábný papír, či potahový
mikroten. Tak, kostru položíme na mikroten a vystříhneme s půlcentometrovým přesahem na ohyb. Máte to? Postupně
ohýbáme potah a v případě mikrotenu jej lepíme tenkou izolepou. Pokud jste postupovali správně, získáte to, co vidíte na
fotce. Zbývá navázat nitě na pouštění. Ta hlavní prochází skrz potah do špejlového kříže a další smyčka nitě je uvázána
za dva horní konce špejlí. Jedná se vyzkoušené tříbodové uchycení. Však to vidíte na nákresu. Náklon také odhadnete.
Zbývá uvázat za dolní dvě špejle nit na ocas a na ni pak připevnit ocas z pruhů krepáku. A můžete také na drakiádu.
Protentokrát můžete zvítězit v kategorii - O nejmenšího draka ;-)
Maličko odbočuji. Dnes běželo na rádiu Impuls téma dne - nový silniční zákon. Pokud jde o mne, už jsem si zvykl
a jezdím padesátkou v obci. Jenomže, jak Dana řídila v sobotu auto, radil jsem jí,"Snaž se jet padesátkou, neprovokuj
ostatní jízdou na čtyřicítku!" A víte, že se jeden bezohledný řidič našel? Protroubil nás v obci, předjel přes plnou čáru a
zmizel závratnou rychlostí za zatáčkou. Dana se mírně řečeno vyděsila. Aby ne. Takovéhle řidiče by měla Policie stíhat
a ne ty chudáky, kteří si třeba nerozsvítí světla. A to není první případ - při jízdě do práce mne tuhle po ránu předjelo auto
na padesátce a přes velkou zebru. Navíc do nepřehledné zatáčky. A já vím jasně, kdo to byl. Jak si tohle může dovolit
autem s firemním logem z Pracovního města? Může. Bohužel :-(
Verze pro tisk...
 6.10.2006
Martinka dnes nespí doma...Dnes jsem poněkud unaven. Není divu, zatímco Dana zamířila s dětičkama na návštěvu ke kamarádce, já využil
nepřítomnost dětí. Hned jsem se vrhl na prostříknutí a následné nahazování stropu v nové minitělocvičně. A že to dá
zabrat. Já jsem z domu zvyklý nahazovat obloukové klenby a najednou mám dostat maltu na rovný strop z hurdisek. No,
oči jsem si běžel po zásahu maltou proplachovat pouze třikrát. To víte, zedník amatér ;-)
Práce se mi zadařila a já se po osmé večerní vydal autem za zbytkem rodinky. Martinka se domluvila se svojí
školkovou kamarádkou. Prý bude u tety spinkat. Teta souhlasila a my vyrazili vstříc k domovu pouze s Vojtíškem. Prý si
máme Marťu vyzvednout zítra odpoledne na drakiádu. Jenom aby se počasí vydařilo - meteorologové straší deštíkem.
Musím ještě dodělat novému drakovi ocas a pak mi zbývá vymyslet naviják na 200m dnes koupeného vlasce. Však já to
stíhám, nebojte se ;-)
Dana mi ještě odpoledne dala školení. Není divu - Vojtíšek si po ránu vzal do školky pouhé midi popelářské auto. O
Martince ani nemluvě. To víte, ráno vše naložíme do auta a odvezeme. Odpoledne to Dana nese všechno domů pěšky.
Budeme se muset nad sebou po ránu zamyslet ;-)
Dnešní foto pochází z koupelny a Vojtíšek si právě čistil sám zoubky. Snaží se a já mu je pak ještě řádně
přečistím. Tato akce probíhala těsně před devátou večerní, neboť jsme domů přijeli opravdu pozdě.
Verze pro tisk...
 7.10.2006
Počasí drakiádě nepřálo...Počasí vůbec nepřálo dnešní školkové drakiádě. I přesto jsme se sešli u chaty pod lyžařským vlekem, abychom
soutěžili v kategoriích o největšího, nejmenšího, nejvýšelétajícího a kdo ví, ještě jakého draka. Bohužel, pod zamračenou
oblohou foukal pouze mírný větřík a ten vynesl do výšin pouze dráčky igeliťáčky, kteří létají bez zatěžovacího ocasu a
hlavně jsou lehcí. Naše velká hvězda - sluníčko s pětimetrovým ohonem, neměla šanci. Našemu marnému snažení o
vzlet dal konec déšť. Honem honem se všichni přesunuli do vytopené lyžařské chaty a tam si dopřáli nějaké to pivko či
jiný nápoj.
Paní učitelky ze školky zde provedly vyhodnocení, neboť i přes předčasné ukončení akce bylo nutné rozdat
připravené ceny. Martinka vyhrála cenu za nejmenšího draka a druhá cena k nám putovala za draka doma vyrobeného.
Tu jsme dali dětem naší kamarádky, neboť jsme se drakiády zůčastnili celkem se čtyřmi dětmi. Jak již jistě víte,
Martinka spinkala u kamarádky a když jsme si ji jeli odpoledne vyzvednout, tak jsme sebou do auta vzali o dvě děti více.
I přes nepřízeň počasí děkujeme učitelkám ze školky za skvělou akci. Dětem se to líbilo i tak a příští rok se jistě
sejdeme na třetím ročníku drakiády. Snad se mi konečně podaří sehnat pořádné špejle a hedvábný papír, abych
zkonstruoval něco většího a létacího. Baví mě to :-)
Martinka je taková dosti samostatná a dokáže být bez problémů bez rodičů. Minulou noc spala u tety a dnes opět.
To víte, má tam svoji nejlepší školkovou kamarádku a holky si spolu náramně rozumí. Takže se vedle Vojtíšek sám
ukládá ke spánku.
Já si dnešek také užil. Před polednem pár telefonátů a následovala cesta autem do práce. Odešla elektronika od
firmy Omron a naše firma se dostala do nesnází. Bohužel, řešení provedeme až v pondělí a možná to ohrozí výrobu. Co
se dá dělat, dle zákona schválnosti to vždy odejde v nejméně příhodnou dobu. Navíc jsem ještě během drakiády
protelefonoval téměř hodinu čistého času. Protentokrát jiné zařízení od Siemensu. Ach, jo. Super víkend ;-)
Verze pro tisk...
 8.10.2006
Barvy podzimu a nový bazén...Martinka spinkala již druhou noc u kamarádky a my si ji jeli po obědě vyzvednout. To víte, Dana přišla s geniálním
nápadem - pojedeme otestovat nově zrekonstruovaný bazén ve Velkém městě. Nakonec jsme kromě
Martinky do auta naložili i Martinčinu kamarádku eL. Žádný problém - nové auto má třibodový pás i
uprostřed, takže si eL sedla na svůj podsedák.
Nový bazén je super - disponuje elektronickým vstupem na kartičky a dětem se cákání celkem líbilo. Dana si
zaplavala pár ostrých bazénů a já se zatím s Marťou a eL podíval na velký tobogán. Vojtíšek se vozil v dětském bazénku
na skluzavce a tam se mu vyloženě zamlouvalo. Aby ne, vždyť tam byla oproti velkému bazénu teplá voda. To víte, my
jsme z Tuniska zmlsaní, jenomže se Zima blíží. Však nás zítra po ránu čeká pěkná kláda. Teplota těsně nad bodem
mrazu. Brr ;-)
Když už jsem nakousl ten tobogán - Martinka na něm frčela zcela sama. Dle dispozic je však až pro děti od deseti
let. No, nevím. Mají tam nahoře kameru, takže vidí, kdo jede dolů. Hlavně, že se Marťa nebojí. To přistání dole, zvládá
bez problémů. Ještě jednu poznámku - provoz na tobogánu je řízen nahoře semaforem. Takže v pohodě :-)
Na tobogánu se zatoužila svézt i eL. Proč ne, vzal jsem ji s sebou, neboť sama neměla tu odvahu. Jenom jsme to
mírně přehnali s rychlostí. Když si lehnete na záda a nohy zvednete na paty, tak to letí jako o závod. Měli jsme co dělat,
abychom dole korektně zapadli do bazénu. Pokud to však mohu srovnávat, tak předloni v Bulharsku to jezdilo v
akvaparku na tobogánu lépe. Tam totiž měli takové gumolátkové sedací kruhy a tím pádem to jelo pokaždé stejně rychle
a bez kontaktu těla s tobogánem. Tady to dosti drncalo na spojích a moje záda to celkem pocítila ;-)
Dnes jsem tak nějak zapomněl fotit, proto se pokochejte barvami podzimu na přední zahrádce. To červené, co se
plazí po jedli, je psí víno. Dosti šílený plevel. Ale v tuto roční dobu vypadá skvěle, ne? ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
29.9.2006
30.9.2006
1.10.2006
2.10.2006
3.10.2006
5.10.2006
6.10.2006
7.10.2006
8.10.2006
- 
24.5.2007
