 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 27.12.2006
Opět společně doma...Tak jsme se navečer navrátili z velké návštěvní jízdy u babiček, dědy a dalších příbuzných. Prostě jsme se
pětadvacátého ráno sbalili a frčeli směr Hradec. Proto ta nemožnost uveřejnění fotek na internetu, neboť u dědy na jeho
CDMA připojení cosi zlobilo a tak jsem fotky na net nedostal. Vše napravím. Cestou domů jsme se málem stali svědky
dopravní nehody. Jak se to stalo? Při jízdě po vsi najednou před námi jedoucí favorit s důchodci začal blikat doleva a
přitom se šinul mírně bpravo. Já nevěděl, zdali ten pán vzápětí nevystřelí k domu doleva. Tak jsem přibrdil za ním. Víte,
co provedla ta tři auta za námi? Předjela nás. Kdyby ten důchodce najednou odbočil, tak je s toho celkem pěkný
hromadný karambol. Měl prostě blikat doleva, já bych pak jeho manévr pochopil. Alespoň jsem otestoval, že naše auto
umí troubit. A pěkně ;-) Už žádní falešní sobi :-))
Jste zvědaví, jak je na tom zdravotně Vojtíšek? Dnes konečně vykašlává a frekvence kašle rapidně poklesla. Ba co
víc - opadly mu včera nastoupivší teploty. V každém případě s ním zítra zajedeme k paní doktorce, aby ho preventivně
prohlédla. Ani jednomu z nás rodičů se totiž nehodí, nejít po Novém roce do práce. Já rozjíždím provoz, čeká na mne
elektronik z Itálie a navíc mám jít v pátek a sobotu do externí firmy na speciální práci. Není toho málo ;-)
Dnes jsem pro Vás připravil naši společnou fotku ze Štědrého dne. Dětičkám se všechno moc líbilo, hlavně
rozbalování dárečků. Martinka se přitom nejvíce rozplývala nad panenkou Dádou a sadou navlékacích korálků. U Vojty
excelovalo autíčko na baterky, které se překlápí při nárazu na překážku. Druhým vděčným dárečkem se stal rozebírací
traktorbagr. Je to prostě kluk :-)
Druhá dnešní fotka pak ukazuje Martinku během navlékání nových korálků. Vojtíšek zatím vedle v pokojíčku tvořil z
Lega. Však chvíli předtím po dosypání bedny novými kousky prohlašoval,"Tatínků, už se nám tam nic nevejdé!" Má
pravdu, bedna je plná. To je ale materiálu ;-)
Co chvíli odbíhám od klávesnice k sousední - serverové. Snažil jsem se celý systém Windovs XP přeinstalovat,
neboť tam přestal fungovat zvuk. Bohužel asi odešla zvuková karta na základní desce. Musím sehnat nějakou starou
zásuvnou, abychom mohli telefonovat přes Skype. Z připojeného velkého počítače to tiž nefunguje. Stále je co
vylepšovat.
Verze pro tisk...
 28.12.2006
Vojtíšek je ve stavu nemocných...Světe div se, venku sněží. Sice drobně, ale zato vydatně. K tomu poprvé tuto Zimu mrazí. To je idylka. Jenom
kdyby tak chtěla vydržet, jenomže meteorologové slibují na příští týden razantní oteplení, až na nějakých devět nad
nulou. To je hrůůzáá - bude navíc pršet, teď jsem to viděl v televizi :-(
Ptáte se, co jsme dělali dopoledne? To je jednoduché. Já zaběhl do samoobsluhy pro rohlíčky a poté jsme už frčeli
do Velkého města k paní doktorce. To aby se podívala na Vojtíška. Ten měl bohužel velice špatnou náladu
a před příchodem do ordinace čul nějakou čertovinu ve formě píchání injekce, nebo něčeho podobného. Jak jinak si
vysvětlit, že řval jako tur. Děti v čekárně se jistě třásly dopředu strachy po takovém koncertu. Už snad víme, na čem
jsme. Vojtíšek má cosi na průduškách, tak dostal jiný sirupek, antibiotika protentokrát ne. Příští úterý máme zajet na
kontrolu. To je nejzažší termín, který bude mírně pracovně nepříjemný mě a maximálně mým šéfům, neboť se musím na
chvíli z práce uvolnit(Rozjíždíme obrovský provoz). Nic se nedá dělat, rodina je přednější. Poté už maminka
nastupuje do práce a tak bychom v tom horším případě Vojtíška asi zavezli k naší milé babičce (Ona moje články
čte ;-))) ).
Po příjezdu domů byl Vojta chvíli v pohodě, jenomže s blížícím se podvečerem se začal zhoršovat. Tak nějak divně
chrčel, smrkal a vůbec na nás nepůsobil dobrým dojmem. Už jsme připravovali dramatické scénáře, jenomže mu
najednou opadla teplota a momentálně řádí v Martinčině posteli jako černá ruka. Ono to nebude zase tak zlé. Po obědě
jsme ho například přemlouvali, aby na chvíli usnul, jenomže si Martinka v kuchyni pustila nové DVD s Rákosníčkem. A
bylo po spaní. Před večeří tvrdil,"Maminko, já sem stašně unavenej, já ci jít spát!" Momentálně je osm a spaní je v
nedohlednu. Však to znáte ;-)
Verze pro tisk...
 29.12.2006
Na tom sníchu to křupe... :-)Konečně vývoj počasí koresponduje se zimním logem našich stránek. Mám na mysli sníh. Do rána ho nasypalo
pěkných pět centimetrů. Bohužel nemrazí, tak vše velice pomalu odtává. I přesto se sníh drží i na stromech a konečně
dotváří povánoční atmosféru. Sotva to děti po ránu zahlédly, už křičely,"Můžeme jít ven na sníh?" Nakonec šla sama
Martinka - k sousedům, neboť Vojtík nemůže kvůli svému zdravotnímu stavu. Sníh si vynahradil navečer, kdy jsme byli
spolu doma sami a já potřeboval zavézt do firmy klíče. Vojtu jsem oblékl a tradáá - směr město. Cestou zpátky jsme
vyzvedli maminku s Marťou od kamarádky. Vojtíšek chtěl vystoupit z auta již před domem a opatrně našlapoval. Hned
mi hlásil,"Tatínku, já sem málem uklouz, tadyta bota moc zlobila! Víš, na to sníchu to moc kšupe!" Opravdu to křupe. Já
navíc poprvé zajížděl s novým autem po sněhu a do kopce. Ona i jízda po bílé silnici z horního konce naší obce byla s
novým vozem taková jiná a nezvyklá. Šlápnete na brzdu a hned je cítit v pedálu pulsující ABS ;-)
Jak vidíte na prvním fotu, Vojtíšek právě popíjí svoje večerníčkové mlíčko u malého stolečku. Vánoční stromeček si
tak nějak rozpoložil větve a jakmile dáme Vojtíkovi mlíčko k jídelnímu stolu, hned se čertí,"Já nevidím, kvůli to stvomůů!"
Martinka přitom popíjí svoje mlíčko bez diskuse. Jo jo, Vánoce skončily pro dětičky rozdáním dárků a hned by chtěly
zaběhnout do normálu. Však to dnes odpoledne říkal Vojtíšek,"Tatínku, kdy už konečně půjdeme do školký!?"
Vojtíšek se před spaním snažil rozštěkat pejska na baterky. Ty bohužel nemám, tak mu tlamu otvíral a zavíral
ručně,"Tatí, on nežíká žádný Haf, já neslyším žádnej zvuk z tý tlamý!" Už je to tak. Pejsek ztratil řeč. Já se však
pobavil. Kam na to chodí :-)
Verze pro tisk...
 30.12.2006
První letošní sněhuláci...Vojtíšek se nám stále nelepší a kašle dosti hrozně. Už ani nevěříme, že se dá do středy dopořádku. Máme tedy
připravenou záložní variantu - Vojtík pojede k babičce na doléčení. Právě kvůli kašli nemůže jít ven, tam jsem se tam
vypravil s Martinkou já. Marťa totiž toužila po stavění sněhuláka. Jelikož konečně napadl nějaký sníh, aby mohl vzápětí
roztát, šli jsme. Nezůstalo však u jednoho sněhuláka, jak vidíte na fotce. Vznikla celá sněhuláčí rodinka. Martinka sama
vyrobila Vojtíška a sebe. Hned mi pomáhala uválet ještě jednu velkou kouli na sněhuláčí maminku. Už plánovala,"Tatínku
a postavíš zase ten velkej prolejzací hrad se skluzavkou?" Postavil bych, jenom ten materiál chybí ;-)
V tom končícím roce se vidíme asi naposledy. Zítra přijede hradecká babička, aby pohlídala přes noc dětičky. Pak
už si užijeme Silvestra v místní restauraci - poprvé po dlouhé době sami a mimo domov. Máme předplacený stůl a už se
moc těšíme. Děti také - Martinka mi před chvílí hlásila,"Tatínku, zítra přijede babička a tak se budeme moct dívat na
televizi s ní!" Věřím tomu. Martinka je totiž babiččiným miláčkem. Jednou v roce se takové ponocování snese a hlavně,
nebudeme doma ;-)
Vojtíšek nám odpoledne předvedl dosti šílený pád. My mu už tisíckrát říkali,"Vojtíšku, nesedej si na kraj postele,
zády k němu!" A stalo se. Vojta sletěl z postele, jak přezrálá hruška. Bohužel, hlavičkou přímo na obrácenou plastovou
stoličku, respektive na její trčící nohu. Hned jsme ho brečícího zkoumali a utěšovali. Dopadlo to dobře, má jen trochu
naraženou a odřenou hlavičku. Děti prostě umějí padat ;-)
Končící rok nás nutí k zamyšlení, co všechno jsme udělali, ať už dobře či špatně. Věřím, že toho dobrého je více,
což mohu za sebe potvrdit. Takže, ať je ten nový rok ještě úspěšnější a veselejší. O zdraví ani nemluvě, to je naprostá
priorita všeho. Děkuji Vám, našim milým čtenářům za přízeň a pokusím se ji nezklamat ani v tom roce nadcházejícím.
Uvidíme se až na Nový rok, pokud ovšem budu schopen cokoli psát :-))))
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
1.1.2007 13:56:48 Vaclav Lehký chilcoot(zavinac)seznam.cz
Všechno nejlepši,hodně zdravi v Novém roce 2007 Vám všem přejí Venda, Zdena, Filip, Jakub, Barunka, Agáta a Mikeš.
P.S.Jestli je u Vás ještě mama tak ji taky zdravíme. |
1.1.2007 18:42:43 Radek webmaster(zavinac)emartinka.cz
Také Vám přejeme mnoho zdraví, ať Barunka roste. Babičku jsme již odvezli po obědě na vlak. Dříve, než jsem se dostal k odsouhlasení komentářů ;-) | |
 1.1.2007
Silvestrovské oslavy bez dětí...Tak, a jsem tu zpátky. Do Nového roku jsme si již popřáli, proto Vám ještě popíši přechod z roku starého, na ten
právě začínající - s číslicí 2007. Celá akce roku začala již včera odpoledne. Hradecká babička přijela rychlíkem a my s
dětmi jí jeli naproti autem na nádraží. Měli jsme ji totiž objednanou na hlídání, abychom mohli před sedmou vyrazit do
hospody na horním konci obce. Tam se konala silvestrovská pařenice a my se tak s Danou po mnoha letech dostali na
Silvestra z domu. Jenom si nemyslete, děti si také užívaly. U televize, jenomže nesledovali spolu s babičkou pořady,
pustili si DVD Krtečka a byli spokojeni. Do postýlek se Marťa s Vojtou dostali chvíli po desáté, takže v pohodě. Vojtíška
prý po půlnoci probudily rachejtle, ale zase bez problémů usnul.
My v hospodském sálu také pařili. Rockotéka začala o půl osmé a pokračovala celým večerem. Některé skladby
nám však nesedly a parket se pokaždé dosti rychle vyprázdnil. Ale jo, líbilo se nám tam. Já pil pouze pivo a cítil jsem se
po ránu celkem dobře. Možná k tomu napomohla i mňamková večeře. Tančili jsme, potili se a prostě si užívali až do půl
třetí, kdy jsme zahlásili odchod. Těsně před půlnocí nám však donesli na stoly šampaňské a přesně v celou se vzduch
zahustil létajícími špunty. Po přípitku, blahopřání a opusinkování se většina z nás přesunula ven, kde probíhala tradiční
kanonáda. Já také vytáhl z igelitky sadu velkých kulových pum a postupně je vyslal směrem k nebesům. To víte, když
už jsem to koupil, než jsme měli lístky na akci, tak se to muselo vystřílet. Jindy se to nesmí bez povolení ;-)
Doma jsem z pyrotechniky zanechal pouze šestici římských svící, které vypálíme za čtrnáct dní Martince k
narozkám. Co se týče dětí, zítra si je jistě odveze babička s dědou k nim. Vojtík totiž jede dopoledne na kontrolu k paní
doktorce s největší pravděpodobností vyfasuje antibiotika. Stále ošklivě kašle. Vzhledem k rozjíždění výroby a jiným
pracovním problémům se dětí na čtrnáct dní tak nějak zbavíme. Co se dá dělat, když máme babičky padesát kilometrů
daleko ;-)
Následuje komentář k fotkám - ta první je blejsknuta mobilem a ukazuje pódium s aparaturou na včerejší oslavě
Silvestra. Na druhé si Martinka na internetu hraje on-line logickou hru Mahjong. Celkem jí to baví, přemýšlet. Však odpoledne babičce tvrdila,"Babičko, já už chci jít do
školy. Mě totiž baví dělat úkoly!" To si ještě povíme - za rok :-)
Verze pro tisk...
2.1.2007
Večer bez dětí...Už je to tady. Jsme s Danou doma úplně sami. Je tu až nezvyklé ticho, člověk aby se začal bát. Nikdo vedle
nežadoní,"Tatínku, pustíš nám už to cédéčko s pohádkou? Tatínku, půjdeš mě konečně podrbat na zádíčkách hezky
lehoučce? Tatí, já nemám žádný pitíčko!" Opravdu máme klid. Jenomže až příliš velký. Ptáte se, kam jsme šoupli děti?
Rozhodně jsme je nezavedli do hlubokého lesa. Kdepak. Přijeli si pro ně v podvečer babička s dědou. Martinka už měla
sbaleno, Vojtíšek jakbysmet a už se sunuli směrem do auta. Celkem ochotně. Však tam zůstanou do příštího čtvrtka,
kdybychom s nimi měli teoreticky zajet do Velkého města, k paní doktorce na kontrolu. A o následujícím
víkendu proběhne oslava Martinčiných šestých narozenííín!
Abych nepředbíhal běh událostí, v krátkosti se podívejme, cože se dělo dopoledne. Já po ránu vstával poprvé v
novém roce do práce. Komu by se tam chtělo, že? Navíc jsme rozjížděli obrovský provoz. Jak však mohu s odstupem
času konstatovat, ještě nikdy se nám to nepodařilo tak hladce, jako letos. Že by zaúřadovala ona lepší preventivní
údržba? V každém případě toho z elektroniky moc neodešlo ;-)
Díky dobrému vývinu situace jsem se po deváté uvolnil z práce, naložil rodinku a tradá Velké město.
V pohodě. Až na to, že nebylo kde před zdravotním střediskem zaparkovat. Jo jo, svátky skončily. Dnes se Vojtíšek
opět mírně vzpouzel,"Já nechcí paní dotorků ani viděét!", ale já ho tam zanesl sám. Vojtík se mne držel kolem krku jako
klíšťák. Nechal si poslechnout stetoskopem zádíčka a když paní doktorka přešla dopředu, musel jsem ho celkem
přemlouvat. Nakonec se nechal vyšetřit a rázem z něho strach spadl. Jistou měrou k tomu přispěla i sestřička, která se
ho začala tázat na Vánoce a dárečky. Vojtík se rozpovídal, zastavit jsme ho nemohli. Dostal antibiotika po osmi
hodinách a prý se jeho stav rozhodně nezhoršil. Takže se necháme překvapit o dalším vývinu ;-)
Přes chvílí jsem odhalil příčinu, proč mi na klávesnici začne vynechávat písmenko ř, klávesa DEL a INSERT.
Jednoduše proto, že má cosi v klávesnici špatný kontakt. Stačí ten krám otočit a rázně udeřit. A ono to fungujéé! Asi do
toho moc buším ;-)
Verze pro tisk...
3.1.2007
Seš pšece tatínek...Jak již jistě víte, právě trávíme další večer bez dětí. Ty si mezitím užívají u babičky a dědy. Jenom ať se
osamostatňují (Fuj, to je ale divné slovo, když to vidím napsané ;-) ). Vojtíšek se léčí a my doma také. Já
po ránu nemohl téměř mluvit, z čehož mě vyléčil hluk na provoze, kde jsem programoval italskou výrobní linku. A že mi
to dalo zabrat. Strávil jsem ve firmě téměř jedenáct hodin.
Prozatím se jistě obejdete bez fotek, maximálně, že bych se zvěčňoval den co den sám. V každém případě mi
napište do komentáře, jak byste si to představovali. Ale žádné přehnané představy ;-)
Ještě jedna historka z natáčení, pardon, ze včerejšího odjezdu dětí. Vojtíšek se měl oblékat sám a posléze
křičel,"Tatínků, mě už to nejdé, tak už mě oblííkééj!" Já oponoval,"Já to neumím!" Vojtík se zamračil a vytasil pádný
argument,"Ale umíš, seš pšece velkej a taky seš tatínek!" :-) Dobrý že? Tak jsem ustoupil a pomohl mu navléknout
punčocháčky(Moudřejší přece ustoupí, nebo ne? A navíc jsem tatínek) ;-)
Verze pro tisk...
4.1.2007
Strašidla a myši...Jelikož nemáme děti stále doma, tak tu všude panuje nezvyklý klid. To je ale ticho. I v noci, vedle z pokojíčka se
neozývá žádné funění, natož pak kňourání a shánění se po mamince, jak je toho Vojtíšek ještě schopen. Momentálně
jsem doma sám a Dana mi před odchodem povídala,"Jenom, aby jsi se doma potmě nebál!" Kdepak, ani náhodou. A
víte, že jsem se jako malý kluk tady v tom domě bál moc? Není divu, vždyť jsme sem jezdili na chalupu a celý ten
neudržovaný dům působil značně tajemně. Jenom si přestavte ty kouřem očouzené místnosti s popraskanými stropy,
temná zákoutí, studená a tmavá chodba, vedoucí na půdu plnou hrampádí. No, to tam je doposud. Jednou to budeme
muset vyklidit. To víte, když bydlíte v Hradci v paneláku a vlastníte chalupu, tak Vám všichni nabízí staré a nepotřebné
věci. Nejlepší je, je vozit právě na chalupu. Co kdyby se někdy hodily. Však to jistě znáte ;-)
Kromě strašidel tu s námi bydlely i další šramotící potvůrky - myši. Prkenné podlahy na hliněném násypu jsou pro
ně jako stvořené. Není potom divu, že jsme si před lety ozdobili na Vánoce stromeček(Vánoce 1993 - rok poté
jsme se sem stěhovali) ozdobičkama a kolekcí. Příští týden přijedeme a ouha - kdo to snědl všechnu čokoládu
ze stromku? Kdopak asi - myši. Už jsme je viděli, jak taková myš visí na větvi za ocásek a hlodá alobal. To bylo jediné,
co na stromku zůstalo. Alobal, ne ty myši :-)
Druhý den jsem si po ránu sedl a s chutí pojídal cukroví. Hned jsem Danu podezíral,"Nevíš, kam zmizely z těch
čokoládou polévaných koleček mandle?" Nevěděla. Zato já se podrobněji zahleděl na zbylou čokoládu, posetou
stovkami drobných vrypů, zrovinka jako po myších zoubcích. Už je Vám jasné, kam zmizely mandle? Tak nějak mne
rázem přešla chuť na cukroví ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
5.1.2007 23:49:11 Radek webmaster(zavinac)emartinka.cz
Právě jsme se vrátili z hospody, kde jsme si náležitě užívali pivních radovánek bez dětí. Ty už jsou v pohodě a Vojtíšek zdárně zdolává svoji nemoc. Na nás si ani nevzdechnou, což je jenom dobře. Já se také dnes cítil po ránu nedobře a navíc jsem ani mluvit nemohl. To už jsem zdolal. Alespoň po tento večer. Prostě si užíváme - a Vo tom to je, ne? ;-) | |
 6.1.2007
Děti jsou bez nás v pohodě...Jak už jistě víte, včera jsme vyrazili navečer do hospody na horním konci naší obce. Když máme děti doma, je
taková okamžitá akce velký problém. Takhle se dětičky léčí u babičky. Babička je moc ráda, že není doma sama a děti
si po nás prý ani nevzdechnou. Vojtíšek hledal maminku pouze první den a pak ho to přešlo. Z toho důvodu jsme se za
nimi nejeli o víkendu podívat. Což o to, Martinka je rozumná, ta je v pohodě. Jenomže Vojtíšek by se jistě špatně loučil.
Přijedu si pro až ve čtvrtek a to bude radosti ze shledání, to si piště! ;-)
Před domem máme díky teplému a propršenému počasí nepěkné bláto. Tak se snažím alespoň na počítači přilákat
Zimu. Jestli to není tím, že jsem měl až do dnešního rána na ploše podzimní barevné listí. Hned jsem to napravil a na
obou stolních počítačích změnil plochu na zimní tématiku. Však se podívejte na onu fotku - pochází z jara 2006. Právě
se svezl sníh z větší střechy nad obytnou částí :-)
Vzhledem ke včerejší akci a absenci dětí jsme si dnes schrupli až do jedenácti hodin. Dokonce i Tři králové se na
nás dopoledne nedozvonili a to je co říct. To je ale pokles morálky, viďte? ;-)
Verze pro tisk...
7.1.2007
Cesta do hor...Dnes jenom krátce - před chvílí jsme se totiž vrátili z hospody, kde jsme se byli navečeřet a také zapít úspěšné
odpoledne. Není divu, Dana ujela s novým vozem více než sto kilometrů a oproti včerejšku jela s přehledem a na jistotu.
Alespoň to tak na mne působilo. I ona z toho má dobrý pocit. Jeli jsme dálkovou jízdu do hor a nahoře na hoře na nás
čekal sníh, spolu s mlhou. Zvládla to na výbornou proplétat se těmi serpentýnami a následně i parkovat ve městě -
popředu i pozadu. Ten posilovač řízení je znát a zajíždění je prostě v pohodě :-)
Vojtíšek se dle babiččiných slov lepší a stále je v pohodě. Rodičové dětem nechybí.To je dobře. Tento měsíc na ně
čeká ještě čtrnáctidenní výprava s babičkou a dědou do termálu. Kam, to se nechte překvapit. Jistě vzpomínáte, jak jeli
loni na Slovensko a Vojtíšek se jim málem ztratil při přestupování v Blavě? Našel se, prostě mu všichni utekli. Alespoň z
toho je veselý zážitek :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
27.12.2006
28.12.2006
29.12.2006
30.12.2006
1.1.2007
6.1.2007
- 
24.5.2007
