 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 6.2.2007
Zkuste to bez drátů, milý Marconi...Máme tu další den, strávený bez Martinčiny přítomnosti. Ta si užívá s holkama pobyt na Slovensku. Vojtíšek pro
změnu stále marodí a kašle. Navečer mu konečně opadla teplota a tak kromě antibiotik nedostal nic na její snížení. Jak
se zdá, bojuje s nemocí zdárně. Včera telefonovala hradecká babička a ptala se,"Leží Vojtíšek v postýlce, když mu je
tak špatně?" Ani náhodou, jako by neznala dětičky. Malým dětem musí být opravdu hrozně zle, aby jenom ležely, nebo
spinkaly. Vojtíšek úplně normálně řádí po celém domě. Pouze ten ošklivý kašel nás upozorňuje, že ještě není zcela v
pohodě.
Dana chtěla v neděli natáhnout síťové, tedy internetovské připojení přes celý dům z ložnice do kuchyně, respektive
do obyvákového koutu. Zdálo se, že se nejedná o žádný problém. Ještě před nahozením všech místností jsem totiž
mezi nimi roztahal neuvěřitelné množství mnohadrátových kabelů. Ale ouha. Ty kabely nemají kroucené žíly jako pravý
LAN - síťový kabel a tak se mi po půldenní marné práci můj notebook nespojil se switchem v ložnici. Nedá se nic dělat,
dnes jsem přivezl klubo originál UTP kabelu a musím to natáhnout dírou ve stropě přes půdu. Ještě je tu možnost z filmu
od Zdeňka Svěráka - Jára Cimrman, ležící spící," Zase jste mi zpřetrhal ty dráty! Zkuste to bez nich, milý
Marconi!" To by znamenalo zakoupit router s přípojným bodem WiFi. Do budoucna jasné řešení, neboť oba naše
notebooky disponují vestavěnou WiFinou ;-)
Jak vidíte na fotu, Vojtíšek právě zkoumá krabici s výše zmiňovaným kabelem. Když už jsem u internetu - dnes mi
volala jedna paní a chce, abych jí vytvořil webovskou firemní prezentaci na solnou jeskyni v mém Pracovním
městě. Zase jsem se nechal ukecat. Mám totiž ješte dodělávat internetovské stránky naší mateřské školky.
Takže jak vidíte, rozhodně se nenudím ;-)
Verze pro tisk...
 7.2.2007
Necítím se příliš dobře...Během mého pracovního dne jsem se cítil stále hůře a hůře. Jako by na mne něco lezlo. A víte, že leze? Začínám
kašlat a také se necítím ve své kůži. Doufám, že se mi podaří počáteční příznaky nemoci překonat, tak jako v
předchozích případech. Vždyť už jsem neměl neschopenku minimálně osm let. Ještě v práci jsem to poněkud zahnal
jedním Ibalginem, poněvadž s sebou nic jiného nenosím. Ach jo :-( Navečer telefonovala babička ze Slovenska a
Martinka prý také začala kašlat. Že by se projevila inkubační doba? Doufáme, že Marťa neonemocní.
Pomalu pokračuji v rekonstrukci naší pračky automatky. Kolega mi pomohl s rozborkou starých ložisek a já tam
před chvílí nabouchal nová(Ta původní a značně rozsypaná ložiska pocházejí z Francie a Itálie. Vydržela deset let.
Já tam dnes nabouchal ložiska ZKL - Made In Slovakia. Takže uvidíme, kdo s koho ;-) ). Teď se to ještě musí
poněkud poslepovat silikonovým tmelem, kvůli zatěsnění a můžeme montovat zpět. Jedná se o dosti dobrý trénink,
jenom, kdyby mi bylo stoprocentně dobře. A ono není, takže jsem si dal pro dnešek padla :-)
Vojtíšek se mi snažil s montáží pračky všemožně pomáhat. Podával mi klíče, kleště a hrál si se starými
ložisky,"Tatínku, to by šlo učitě umejt a já bysem si to nechal jako válec na válcování!" Mno, jedno možná, uvidíme. Byl
jsem kvůli nemoci z Vojtíška dosti vypérovaný. Obzvláště, když tam kolem mne neustále běhal s namočeným mopem a
stále stíral podlaahu. Tak jsem mu mop zabavil. Měli byste vidět ten vztekací výjev. Nám dospělým není dobře a ještě
tohle. I Vojtíškovi jistě není stopro dobře, neboť po zalehnutí do postýlky usnul již před půl devátou.
Pokud Vám není jasné, cože to má Vojtíšek navlečené na prstíčkách, tak se jedná o měděná kolena na topení. Ta
jsem spolu s měděnými trubkami dnes přivezl domů a budu zapojovat radiátor v naší nové tělocvičně. Přece jenom tam
doposud topíme elektřinou a to není to pravé ořechové. Plynem to bude jistě levnější ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
8.2.2007 21:02:07 Radek webmaster(zavinac)emartinka.cz
Dnešní aktualizaci jaksi vypouštím, ze zdravotních důvodů. Po ránu jsem nešel do práce, neboť mne trápila teplota 38,6 st.C Ta se posléze vyšplhala až na 40 st.C Takovouhle horečku jsem si naposledy otestoval tak před dvaceti lety. Teď jsem v pohodě a bez teplot. Bližší informace přinesu zítra ;) | |
 9.2.2007
Občas věřím i na reálné zázraky...Hned na začátek Vám musím položit otázku,"Ptáte se, co se u nás děje?" Jo jo, včera ráno jsem se probudil značně nesvůj a dal se do ranního vstávání do práce o hodinu později. Jak rád jsem se vracel do postele, neboť v tomhle stavu nelze jít do makat do firmy. Navíc ta zimnice, zuby mi jen cvakaly. Tak jsem zalezl pod peřinku, zpátky k Daně. Až po probuzení nastalo měření teploty. Teploměr ukázal třicetsedm osm. Během dopoledne vylezl na téměř čtyřicet. Jasné to znamení opravdové chřipky. Vojtíšek si hrál vedle s maminkou a já celé dopoledne prospal. Kupodivu jsem ani neměl hlad, což je u mne velice zvláštní. Neobvyklé byly i další věci - vůbec mě nebolela hlava a Vojtíšek se navíc při doteku se mnou tázal,"Tatínku, proč tolik pálíš?" Mno, určite jsme včera ušetřili za topení ;-)
Abych rodině nepřidělával starosti, tak sem se rozhodl zajet ke svému praktickému lékaři do Pracovního města, vzdálenému devět kilometrů. Jak jinak, řídil jsem náš vůz. Fakt mi nebylo překvapivě jakkoliv špatně. I pan doktor se divil - setkali jsme poprvé za tři roky po registraci,"Když jste dokázal dojet autem až sem, tak to nebude zase tak hrozné, že?". Diagnostikoval chřipku a napsal mi prášky na snížení teploty Coxtral. Poté pokračoval,"Kdyby se to do soboty nelepšilo, tak Vám preventivně napíšu i antibiotika, když si je nenasadíte, ty mi je v pondělí přinesete!" Asi nebude potřeba, neboť, sotva jsem dorazil domů, tak jsem slupl jeden ten Coxtral a zapil ho půllitrákem horkéko čaje. Co se dělo dál, to nás vyloženě překvapilo. Během dvou hodin jsem propotil pyžamo, že se dalo dát do ždímačky a spolu s ním i postel. Teplota spadla na osmatřicet a před spaním jsem měl již nějakých třicetšest šest. A ta náhlá úleva. Takže v pohodě. Stal se zázrak ;-)
Já jsem v pohodě, ale Vojtíšek nám dělá starosti. Od pondělka bere antibiotika a kašle stále stejně. Navíc se ho drží teplota po ránu. Tak jsme dnes dopoledne preventivně zajeli k paní doktorce. Ta si ho poslechla a konstatovala, že je ještě brzy na nějaké závěry. Máme se u ní ukázat v pondělí. Vojtíšek by měl pobývat v klidu, jenomže on je jako neřízená střela ;-)
Vojtíšek řádil v postýlce i před spaním. Ťukal dřevěným kladívkem do lišty na zdi, až mu z ní vyletěl hřebík do postýlky. Samozřejmě jsme ho nenašli. Maximálně to Vojtu někam píchne v noci. Vojtíšek vysvětloval nehodu,"Von tahle vyletěl jako velká koule sém. Už byl fuč!" :-)
Verze pro tisk...
 10.2.2007
Martinka je na dosah...Včerejší i dnešní odpoledne mi dalo setsakramentsky zabrat. Jak již jistě víte, v úterý jsem rozebral naši deset let
starou automatku za účelem výměny ložisek na bubnu. Rámusilo to nechutně. Ve středu jsem ještě stihl nabouchat
nová ložiska a ve čtvrtek přišla ta moje velká horečka čtyřicítka. Takže jsem se do zpětné montáže pračky pustil až
včera, za Vojtíškovy asistence,"Tatí a co je todle za nážadí? Kdy už bude ta plačká splavená?" Prostě a jednoduše, mi
lezl úplně všude. Já byl naprosto zoufalý, neboť se mi při demontáži podařilo zdeformovat zadní stěnu nerezového bubnu
a nešlo správně nasadit těsnění hřídele. Tak jsem vymyslel netradiční řešení - odborník by žasl. Prostě jsem buben
osmkrát provrtal a prošrouboval směrem dozadu. Aby ty šrouby nerezly, byly napatlány silikonovým tmelem a je to.
Hlavně, že to splní svůj účel. A vo tom je ne? ;-) Takováto oprava je dosti drahá a pokud chcete vědět, jak vyměnit
ložiska v pračce Romo Zerowatt, tak se mne zeptejte. Já Vám však doporučím, abyste se do podobné činnosti raději
sami nepouštěli, neboť je nutné rozebrat téměř vše. Nerezová vana se navíc otevírá, jako plechovka s rybičkama ;-)
Vojtíšek je poslední velice neposlušný. Ani na mé, ani na Daniny příkazy nereaguje. Bít ho rozhodně nechceme,
neboť to nemá smysl. Lepší je, šoupnout ho na chvíli na samotku. Jenomže za pět minut zlobí opět. Je strašlivě
energický a dle slov paní doktorky má být v klidu. Jak to ale zajistit? Vojta si před obědem hrál například na žábu.
skákal z gauče na moji peřinu a dosti tvrdě. Je to prostě neposeda ;-) Jistě ho zítra srovná Martinčina přítomnost.
Kolem páté hodiny nám telefonovala babička z rychlíku, mířícího z Bratislavy do Pardubic a dále. Právě se
nacházeli kdesi mezi Břeclaví a Brnem. V tuto chvíli jsou doma a já si pro Martinku zítra pojedu již před obědem. Sice
mám ještě mírně zvýšenou teplotu - třicetsedm osm, ale vůbec to nepociťuji. To je divné, že? Za normálních okolností
bych se neměřil. K obědu na mne čeká vepřo-knedlo-zelo a to si nemohu nechat ujít. Odpoledne se koná oslava
neteřinčiných narozenin, tak i něco nafilmuji. Uvidíte zítra :-)
Verze pro tisk...
 11.2.2007
Chřipková epidemie v celé naší rodině...Dnešek nám přinesl řadu šokujících událostí. Jako by to nebylo dost z uplynulého týdne. Sotva Dana po ránu
vstala, už mi běžela zvěstovat nemilou novinku,"Na kotli svítí nějaké chybové hlášení a nejde to zresetovat!" Skutečně,
hlásilo to na displeji chybu F0. Jelikož máme k plynovému kotli i manuál pro servisní pracovníky, tak to hlásilo chybu
oběhového čerpadla, či jeho zavzdušnění. Po odejmutí krytu jsem zjistil, že automatický odvzdušňovací ventil vzal za
své. Tak jsem to odvzdušnil povolením šroubení potrubí, za pomoci stranového klíče. Provizorně. Kotel konečně po
zapálení nechcípl na poruchu a pokračoval v temperování domu. Zase máme teploučko ;-)
Těsně před polednem jsem měl v plánu jet pro Martinku směr Hradec. Vojtíšek se mi však hlásil,"Já bysem chtěél
jet za Matinkou s tebóu!" Tak jel, proč ne. U babičky jsme se naobědvali a poté oslavili neteřinčiny páté narozeniny.
Předtím ovšem předcházelo setkání se s Martinkou. U ní se začínala rozvíjet chřipka, s podobným průběhem jako ve
čtvrtek u mne. Po obědě měla nějakých osmatřicet a schrupla si v křesle pod dekou. Po oslavě to už bylo těsně pod
číslem 39 a jakmile jsme dojeli všichni domů, maminka jí naměřila přes třicet devět. O půl sedmé to bylo rekordních
40,6 st.C. Takže můj letošní teplotní rekord padl. Jak vidíte, nepadají jenom ty venkovní teplotní rekordy ;-) Bylo
rozhodnuto. K Vojtíškovi zaskočila sousedovic teta a my jeli s Marťou na pohotovost do nemocnice ve Velkém
městě. Zcela zdecimovaná Marťa dostala ještě před odjezdem Paralen a zábal nohou. Díky tomu jí doktorka
naměřila "pouhých" třicetdevět. Prý je to chřipka a Marťa vyfasovala Ibalgin 200 na srážení teploty. Momentálně je zcela
v pohodě a vůbec nechce spinkat. Nahrála svůj rekord v ručním Tetrisu. Možná je tato varianta průběhu chřipky
přijatelnější, než u zbytku rodiny. Hovořím za sebe. Zítra jdu do práce bez teplot a zvládl jsem "možná" opravdovskou
chřipku za čtyři dny. Takže jak vidíte, opravdu se jedná v globálu o epidemii chřipky :-(
Na celé věci je jedno velké pozitivum - Vojtíšek onemocněl těsně před odjezdem na Slovensko a Martinka vydržela
až do dneška. Dokážete si představit, co by s ní včera dělali při čtyřicítce teplotě v rychlíku? Konec dobrý, všechno
dobré. Ještě poznámka k fotkám - na první se naše děti cpou narozeninovým dortem od tety - byl fakt moc dobrý. Na
druhé vidíte, že to byla prapůvodně velice zdařilá mořská víla Ariela. Teta dorty opravdu umí na jedničku :-)
Verze pro tisk...
12.2.2007
Martince již opadla kritická teplota...Po tom dnešním pracovním dnu jsem celkem vyřízen. Aby ne, v práci na mne čekal porouchaný drátotah, stojící již
od noci. Ten se mi s kolegou podařilo dořešit těsně před devátou. Byl nejvyšší čas vyrazit zpátky k domovu, naložit děti,
maminku a frr - Velké město a naše dětská paní doktorka. To ještě vynechávám opětovné problémy s
naším plynovým kotlem Protherm Tiger - hned po ránu nenatopil a opět vypadl do poruchy. Takže se všichni nastěhovali
do kuchyně a tam si topili elektrickým ventilátorem.
Doktorka si vzala jednoho našeho miláčka po druhém. U Vojty konstatovala velké zlepšení a Martince také opadla
včerejší šílená teplota. Takže Marťa i nadále zůstává bez antibiotik a Vojtík je má dobrat, jak jinak. Já jsem také v
pohodě. Po návratu od doktorky jsem se znovu zavrtal do toho nešťastného kotle. Nakonec se mi ho podařilo provizorně
zprovoznit, ani nevím jak. Martinka se na mne po půlhodině podiveně zahleděla,Tatínku, já si myslela, že jsi už v práci?"
Kdepak, teplo je důležitější.
Kolem páté podvečerní jsem provedl poslední rozborku kotle, abych vyloučil oběhové čerpadlo a spínač průtoku. A
víte, že se mi nakonec podařilo skutečnou závadu objevit? Je to paradox, ale byla elektrického původu, jak už jsem
zvyklý z práce. Prostě a jednoduše odešly kontakty relé na desce řídícího počítače, spínajícího oběhové čerpadlo. Tak
jsem ještě před sedmou musel opustit rodinu a vydal se zpět do firmy, abych z jednoho starého zařízení vypájel
podobné relé a napasoval ho do té řídící desky kotle. Celkem běžná praxe, kdy podobným stylem zachraňuji firmě
desetitisíce. Hlavní je si poradit. Huráá, už topíme. Myslím, že jsme dosti ušetřili, neboť opravář by jistě vyměnil celou
desku elektroniky za několik tisíc :-)
Dětí jsem si moc neužil, po návratu již Martinka chrupala vzorně ve své postýlce a Vojtíška jsem musel přesunovat
do správné pozice, neboť spal v nohách postele a jeho vlastní nožky mu trčely dvacet čísel do prostoru ;-)
Verze pro tisk...
13.2.2007
Přeinstalovávám počítač...Omlouvám se hned na úvod - nic jsem neměl připravené a prostě jsem se pustil do přeinstalace velkého počítače. Ojojoj,
jaké to problémy vyvstaly, neboť mám jeden ze dvou disků rozdělen na tři a disk C byl ve windowsovském formátu NTFS.
Prostě mi to dalo neskutečně zabrat a já stále nemohl zformátovat disk a na čistý provést novou instalaci XPček. Až před
chvílí jsem se vrátil do dob zlatého DOSu a pomocí FDISKu provedl potřebné operace. Už instaluji WIN XP na čistý disk ;-)
Nechtěl jsem Vás původně obtěžovat podobnými technickými detaily, ale jinak to nešlo. Já teď píši článek provizorně na
serveru, neboť na počítači stále probíhá instalace. Jinak - Martinka usnula ve své posteli před chvilkou a právě se snažím
dostat v ta místa i Vojtíška. Čte si stále knihu - prohlíží si obrázky. Mno, těsně před desátou vzorně knihu uložil vedle postele
na poličku a usnul.
Verze pro tisk...
 14.2.2007
Martince se viklá další zoubek...Tak, právě jsem si hodil na novou plochu počítače zástupce mého oblíbeného Notepadu - tedy zápisníku. Bez něj se
neobejdu a píši v něm každodenní aktualizace webu. Mám nainstalováno, hotovo. Včera se jakž takž stíhaly Windowsy a
webovský prohlížeč Mozilla Firefox. Dnes zbytek a hlavně databázi, spojení na ní a internetový server, abych měl na čem ladit
stránky. Mám ještě dodělávat ty školkové a ve frontě stojí výše avizovaná zakázka stránek na Solnou jeskyni. Tam ještě ani
nejsme dohodnuti na podobě, prozatím to mám v hrubých rysech v hlavě. Hlavně, že už funguje počítač a po více než roční
přeinstalaci dosahuje nebývalých rychlostí.
Jak jsem se včera chlubil, že je Martince lépe, dnes musím vzít vše zpět. S největší pravděpodobností se jí dostalo něco
hlouběji na průdušky a vrátila se teplota. Spolu s ní i kašel. Nedá se nic dělat, zítra s Marťou v dopoledních hodinách zajedu k
naší paní doktorce. Aby jí případně naordinovala nějaká antibiotika, to zaleží na výsledku. Takže bez antibiotik jsem to
nakonec zvládl pouze sám. Alespoň mám prozatím takový pocit. Sice kašlu a vykašlám, ale jinak v pohodě ;-)
Vojtíšek hledal před spaním svoje staré autíčko v bedně s hračkami,"To bylo takový čevený autíčko, to byl takovej
Renolt!" Ne že bychom neměli červené auto značky Renault ;-) Při večeři nás také rozesmál. Martince se viklá další zoubek a
visí jí vyloženě na vlásku, respektive na kůžičce. Marťa si na něj nechce nechat sáhnout z obavy bolesti a jenom ho tak
prstíčkama vyvrací ze strany na stranu. Máme strach, aby ho v noci nespolkla, to by jí mimo jiné chyběl do úplné sbírky ;-)
Vojtíšek to suše komentoval,"Matince musí ten zoubek vypadnout, aby měla větší zubý a mohla víc kousaát!" Já tiše
dodal,"Aby toho mohla více sežrat!" Dana hned vyprskla. Víte, odkud je ta hláška? Přece z komedie století - S tebou mě baví svět :-)
Verze pro tisk...
 15.2.2007
Martinka se doma nudí...Jak vidíte na fotce, Martinka se pustila do výroby velké vlajky naší republiky. Má to celé podlepené špejlemi kvůli větší
stabilitě. Kromě takovéto tvorby se Marťa doma dosti nudí, což nám rovnou prezentuje. Školka jí dosti chybí a budeme rádi, až
se tam zdravá navrátí. Ve škole se jí bude jistě líbit a rozhodně se tam nebude nudit :-)
Vojtíšek umí napočítat nejméně do šesti. Zcela bez problémů. Už jsme ho ale prohlédli, co se reálných počtů týče. Stačí
aby prohlásil,"Dal sem tam do tý klabice fšechny čtyži!" Víte, co to znamená? Že v té krabici naleznete dva kusy toho
dotyčného předmětu. Máme to vyzkoušeno na sto procent ;-)
K paní doktorce jsme měli prapůvodně zajet již dneska, jenomže naše má dovolenou a zastupující má pro změnu příliš
mnoho malých pacientů. Tak jsme objednáni zítra na půl desátou. Pojedu tam sám s Marťou. Vojtíšek je lepší a raději zůstane
doma s maminkou. Momentálně poněkud zlobí. Do postýlky si vzal velkou tabuli, že prý si ji dá jako podložku a vymalovánku
bude vymalovávat na ní. Představte si, že vzal fixy a pomaloval prostěradlo. Pěknými ornamety, jen co je pravda, ale stejně
jsem mu vyčinil. Nebylo třeba moc, neboť Vojta jasně věděl, co provedl. Ani neprotestoval a rázem se zanořil pod peřinku.
Lumpík jeden ;-)
Martinka se měla před podvečerním mytím změřit. Dala si teploměr pod paži a seděla pod akvárkem. Dana se jí po chvíli
ptala,"Už jsi Marti změřená? Už ten teploměr pípal?" Martinka se čílila,"Jak to můžu slyšet, když tady Vojta furt kecá!" Kam
na ty výrazy chodí ;-)
Verze pro tisk...
 27.2.2007
Občas jsem prostě OUT...Tý jó, dnes vyzkoušela i maminka nový eliptický trenažér. Musela konstatovat, že se jedná o celkem náročný trénink.
Zaběhla si svoji první desetiminutovku těsně před seriálem Ordinace v
růžové zahradě. Jo jo, chybí nám v tělocvičně televize, tu si půjčil Péťa od sousedů před vánocemi. Musím se tam zítra
stavit, přece jenom by to bylo příjemné, koukat během cvičení na telku. Jinak - mám na ni těsně pod stropem držák a je tam
dotažena i anténa. No problem ;-) Po včerejší cvičební premiéře mne dnes bolel celý člověk, ale po osmé večerní jsem si
zaběhl sedmnáct minut a nic mi není. Až na ten příjemný pocit z pohybu. Fakt na tom něco je :-)
Již včera rozbalila Martinka nové křupinky Chocapic a uvnitř našla cédéčko s leteckými hrami. Hned se je snažila rozjet na serveru, jenomže
bezúspěšně. Není divu - 3D grafika potřebuje výkonnější počítač. Tak jsem jí dovolil hraní si na velkém počítači. Hned mi
líčila,"Tatínku todle je hra jednička. Ještě existuje dvojka, trojka a čtyřka. Pětka už není, ta ne!" Já se udiveně ptal,"Jak víš, že
neexistuje pětka?" Marťa mne dostala,"Přece to říkali v televizi, v tý reklamě!" Že se ptám, že? Ještě jsem dostal školení, jak
se hra ovládá. To prý říkali také v televizi. Jsem prostě OUT ;-)
Jak si Martinka hrála, po chvíli se k ní nastěhoval i Vojtíšek. Chvíli žadonil, až se dostal za knipl, pardon, za klávesnici.
Létal všemožně, jenom ne dle trati. Martinka se ho ptala,"Vojtíšku a co máš raději, díváš se na mě, nebo sám lítáš?" Vojta ji
uzemnil,"Pšece lítáám!!" Martinka se totiž nechtěla příliš ochotně s Vojtou střídat. Nakonec jsme jim hraní zatrhli, přece
jenom, hodinka her na počítači občas stačí ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
6.2.2007
7.2.2007
9.2.2007
10.2.2007
11.2.2007
14.2.2007
15.2.2007
27.2.2007
- 
24.5.2007
