 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 11.3.2007
Martinka jezdila na bruslích...Dopoledne se Martinka konečně dočkala. Vzal jsem ji na silnici nad fotbalovým hřištěm, aby poprvé vyzkoušela svoje
nové brusle - inlajny. Pilně trénovala již doma, jenomže teď se ocitla na dlouhé a široké asfatové dráze. Jedná se o
nejkvalitnější povrch v obci, takže to tam svištělo, jako po másle. Tak to mohu posoudit sám. Jelikož brusle nemám(I
když bychom si je s Danou asi také mohli pořídit), jezdil jsem kolem Martinky na aluminiové skládací koloběžce, patřící
Vojtíškovi. Sice je na ní psáno nosnost 50kg, jenomže mých něco kolem semdesáttři to vozí v pohodě. Není nad to, pořádně
se vyblbnout. Asi by to chtělo, abychom si pořídili také brusle, neboť Martinka neví, jak má správně přenášet váhu, aby to
trošku více probruslila. Jak vidíte na fotce, většinu času jela takhle rozkročená. Jenom z mírného kopce dala na moji radu
brusle přímo, jenomže se jí to poněkud rozjelo a skončila na asfaltu. Ještě, že má chrániče, dopadla bez škrábnutí ;-)
Odpolední čas jsme strávili doma. Já se věnoval počítačovému kreslení elektrotechnické dokumentace ke včerejší akci a
poté jsem se vrhnul do opravy staršího elektronického zařízení z onoho paletizačního stroje. Včera to najednou odešlo a nový
díl by velice těžko sháněli. Takže jsem v podstatě pracoval a vydělával i v neděli. Mám tu ještě jeden postřeh - o půl druhé mi
marně telefonoval kolega z práce. Potřeboval nutně zjistit, kde má sehnat operátorský panel na nově instalovaný frekvenční měnič.
Jelikož jsem měl mobil opět mimo signál, tak si musel poradit sám. Ze starého měniče vytáhl destičku displeje a jenom tak
holou ji nastrčil do konektoru na novém zařízení. Světe div se, ono to fungovalo. Vše zvládl úplně sám. Vidíte? Jak moc se
vyplatí naučit se improvizovat. Psal jsem o to již před nedávnem ;-)
Martinka vymyslela, že by mohla postavit lanovku. Za tím účelem zabavila Vojtíškovu bedýnku na nářadí a zavěsila ji na
lano tažené s psacího stolku na zem, jak vidíte na fotu. Ono to funguje :-)
Verze pro tisk...
 12.3.2007
Anglický, nebo francouzký klíč...?Dnes jenom krátce - Martinka se mnou jela po ránu do školky, kam se moc těšila. Jenom to vstávání jí nějak moc dlouho
trvalo. Přijel jsem mírně pozdě. Vojtíšek trávil den s maminkou doma a Dana se snažila pracovat na notebooku v ložnici.
Samotný Vojtíšek je přece jenom tišší, než s Marťou. Martinka se totiž k Vojtíkovi chová občas dosti nepěkně. Jakmile mu
chce něco sebrat, praští ho. Není to pravidlem, ale Vojtíšek se pokaždé moc zlobí. Za chvíli se bude bránit a Martinka bude
svých činů litovat. To však bude již pozdě ;-)
Já se odpoledne zasekl v externí firmě, zapojoval jsem jim balicí linku a poté i programoval její bezvadnou činnost. Vše
funguje na výbornou, zdá se. Není zbytí, zítra najíždějí výrobu a tak to musí fungovat. Právě se chystám překreslit
elektrodokumentaci na počítači do řádné podoby. Děti se snaží vedle v ložnici usínat, ale moc jim to nejde. Před odchodem do
postýlek ještě trochu uklízeli a tak jsem si vzpomněl na Martinčinu hlášku z víkendu. Vzal jsem ze země Vojtíškův francouzký
klíč a ptal se Marti,"Martinko, copak je tohle za nářadí?" Nezaváhala ani na chviličku,"To je přece anglickej klíč!" No, nebyla
zase tak daleko od skutečnosti ;-)
Navečer si děti hrály na školu. Jak vidíte na fotce, narovnali plyšáky do lavic a pak jim dávali úkoly. Tohle má Martinka od
starší neteřinky. Jak vidíte, Martinka se už moc těší do školy :-)
Verze pro tisk...
 13.3.2007
Velké myší problémy...Navečer jsme tu měli poněkud veselo. Martinka si přivedla návštěvu v podobě tří kamarádů. Hned se společně vrhli na
zkoumání hraček v pokojíčku. Vojtíšek se ihned přestal věnovat Shrekovi na DVD a šel si hrát s dětmi. Přece jenom se všichni
znají ze školky, takže žádný problém. Společné dovádění pak skončilo v kuchyni, kde nastaly pokusy s novým dětským
mixérem. Martinka žadonila,"Tatínku, oloupeš mě kiwíčko? My ho zkusíme rozmixůvat!" Bohužel to nešlo, tak Marťa
vymyslela lepší řešení - kiwi vymačkala jako citrón na mačkátku a šťávu pak nalila do mixéru. Najednou to svištělo jako po
másle. Na fotce vidíte Martinku, jak dodělává druhou várku. Už sama, neboť kamarádi museli jít domů ;-)
Vojtíšek nám vykládal cosi o mimozemšťanech,"Maminkó, a de sou ty mimoženci?" Dana nechápala, stejně tak i já.
Vojtíšek pokračoval,"Nó, pšece ty mimoženci, co lítaj v těch lítacích talížích!" Ať žijí mimoženci :-)
Zatímco se dětičky pomalu ukládaly ke spánku, já šel do druhé chodby za kotelnou. Vedou tam odtud schody na půdu a
místnost je jako další v pořadí rekonstrukce. Doposavad ji obývají myši. To jsem viděl na vlastní oči - maličkatá myška šplhala
po stěně asi ve výšce dvou a půl metru. Jak mne spatřila, pustila se a žuchla na beton. Hrála to dobře - skoro jako ta myš z
filmu Za plotem - pardon, vačice ;-) Cukala s
sebou a vypadala, jako když umírá. Po chvíli se však vzpamatovala a chtěla vzít do zaječích, pardon, do myších. Tak jsem ji
drapsnul za ocásek a nesl ji dětem ukázat do pokojíčku. To bylo radosti,"Tatínku, ta myšička je jako živá, je moc hezká,
můžeme si ji nechat do skleničky?" Kdepak, to by se mamince jistě nezamlouvalo. Tak jsem myšku po chvíli odnesl na
dvorek, kde se náhodou nacházela kočka od sousedů. Měla dosti snadnou kořist ;-)
Po návratu jsem Martince vysvětloval,"Víš, tahle myš kouše a může být nemocná. Ještě tak laboratorní bílé myši jsou
vhodné na domácí odchov!" To jsem si naběhl. Martinka pak více než půlhodinu chodila za mnou a vyzvídala,"Tatínku, takže ty
labotorarní myši nejsou vůbec divoký? Voni sou takový domácí, takový klidný?! A když onemocněj, tak je hned léčej, viď? Aby
na nich pak mohli zase dělat ty pokusy, viď?" Prostě pusinku nezavřela :-)
Verze pro tisk...
 14.3.2007
Copak má ta součástka nožičky, když odešla...?Vojtíšek se stále jenom zdokonaluje ve své mluvě. Přitom je zajímavé, že převzal od Martinky její zajímavou přeměnu
jednoho písmenka. Vojtíšek povídá, stejně jako před nedávnem Martinka,"Já jdu koledůvat, já jdu pracůvat!" Roztomilé, že?
Vojtík se stále zdráhá používat plně písmenko R. Namísto něho tam poslední dobou strká I(ííí). Není divu, že pak
slyšíte slůvka kitek, nebo - pivní ovladač. Obzvláště při tom jeho prvním ovladači jsem se musel dosti smát :-)
Dana se navečer vrátila z pečení dortů. Tak nějak jí přestal fungovat náš ruční šlehač, který jsme dostali coby svatební
dar. Jedná se však o solidní výrobek ETA 0042. Hned jsem to rozšrouboval a zjistil pravou příčinu - prasklá pojistka a roztržený
odrušovací člen. Ten není pro funkci bezpodmínečně nutný, tak jsem jej vyštípl a dráty prosvorkoval. Nebydlíme v paneláku,
abychom někoho rušili, takže v pohodě. Šlehač běží naprosto dokonale. Martinka se mne před spaním ptala,"Cos to s tím
mixérem dělal, tatínku?" Já odpověděl,"Martinko, odešla pojistka a taková součástka!" Martinka nechápala," Jak odešla? To
jako má nožičky a utekla tím kabelem do zásuvky? Vysvětloval jsem,"Ne, to se rozbila a jakoby odešla!" Martinka
přikývla,"Ahá, to se jenom tak říká, že odešla! Už je mi to jasný, tatí!" Vám také? ;-)
Dnešní foto pochází z doby těsně před spaním. To měla Martinka s Vojtíškem nejvíc všeho na vyrábění. Právě tam
společně lepili roztrhané papírky na černý papír, aby tak vznikl sněhulák. My už chceme Jaro a ne nějaké sněhuláky. Budu asi
muset konečně změnit logo našich stránek a poslat ten sníh na severní pól ;-)
Verze pro tisk...
 15.3.2007
Zítra se neuvidíme...Hodiny ukazují 21:20 a milý Vojtíšek stále nespinká. Dana se před půlhodinkou vrátila ze cvičení a já šel zaparkovat auto
do stodoly. Přece jenom se jedná o dosti přesný manévr, na nějž si prozatím netroufá. Ale nikdy, neříkej nikdy. Však uvidíme,
jezdí stále lépe a lépe ;-)
Dnes mi po týdnu konečně přišel doporučený dopis ze servisu firmy KETTLER a poslali mi čtyři pružné podložky. Jejich
výměna mi nezabrala ani čtvrt hodinky a náš stroj v tělocvičně je zase pojízdný. Však jsem si zaběhl čtvrthodinovku v rekordní
rychlosti. Je to dobré na zahřátí před posilováním. A také na vyčištění hlavy. Měl jsem toho dnes zapotřebí - v práci mi dala
dosti zabrat montáž frekvenčního měniče na drátotah. Na druhou stranu - práci si v podstatě řídím sám, důležitý je výsledek a
není to nic jednotvárného :-) Pracuji i doma - právě jsem dokončil základní grafický vzhled webovských stránek Solné jeskyně v
mém Pracovním městě. Daří se a doufám, že mi brzy dodají fotky. Ty fotil profesionál, neboť v tom tmavém a
barevně prosvětleném prostředí se musí vše vyblejsknou ze stativu a bez blesku. Však Vám dám odkaz, až to bude na serveru
;-)
K večeři jsme měli mňamku - vařenou brokolici s těstovinkami, sypanou sýrem. Martinka si jen jen pomlaskávala. Já
také, narozdíl od Vojtíška. Ten chtěl ochutnat brokolici půl hodinky předem, v syrovém stavu,"Já to ci ochutnat, nebo uvidíte!"
Je to takový namačkaný a je v tom lístek!" Zkoumal totiž, proč někdo zapomněl vyndal z balení list. Syrovou ji skousnul,
vařenou ji odmítl. Snědl pouze těstovinky se sýrem.
Zítřejší aktualizace se odkládá, neboť jdeme s Danou na ples. Přijede hradecká babička, pohlídat nám dětičky. Ty se na
ní už moc těší. Babička nám neustále vykládá, že je na baterky, neboť stále pracuje a na hlídání dětí tudíž nemá čas. Moc se
ochuzuje o ty chvíle, kdy byly děti ještě malé a roztomilé. Fakt. Když vidím Martinku, jak je samostatná a na nás nezávislá, je
to až neskutečné. Takový je holt život ;-)
Verze pro tisk...
 11.11.2007
Martin opravdu přijel na bílém koni...Jak jste již zjistili, včerejšek jsem tak nějak vynechal. Mohl za to zásah vyšší moci - moje firma. Časně ráno odešla na
jednom rychlém drátotahu převodovka a tak ji vedoucí sháněl kdesi na Moravě. Sehnal. jenomže jinou. Pro mne to znamenalo
jediné - nástup na osmou večerní do firmy, prodloužení celkem složité kabeláže k motoru a poté zprovoznění stroje. Notebook
jsem zaklapával až po čtvrt na jedenáct. Poté cesta autem domů - paráda. Přesně takhle si nepředstavuji trávení sobotního
večera ;-)
Dnes po ránu na nás čekalo velké překvapení. Nevím, zdali se jedná o překvapení pozitivní. Martin protentokrát nezklamal
a skutečně přijel na bílém koni. Jak vidíte na první fotce, žádné troškaření. Napadlo u nás minimálně deset centimetrů. Však
jsem to byl i odhazovat, abychom po ránu s Vojtíškem vyjeli autem. Prostě na nás čeká rallye letní gumy, jak zpíval onehdy
Jarek Nohavica. Jako na potvoru jsem objednán do pneuservisu až na zítra - odpoledne o půl čtvrté. No nic, silnice první třídy je
nasolená a zdali se budu pokoušet vyjet nahoru ke školce, je zatím ve hvězdách. Maximálně zastavím pod kopcem a s
Vojtíškem doběhneme pěšky.
Děti se nemohly dočkat, až se dostanou ven na první sněhovou nadílku. To byly neustálé dotazy,"Maminko, kdy už
půjdeme ven?" Nakonec přišla Martinčina kamarádka a všichni tři posléze zmizeli u ní na zahradě. Stavěli sněhuláka a vůbec
řádili. Poté u nás doma Vojtíšek odchytil v koupelně hmyzáka svinku a už si ji nesl do pokojíčku se slovy,"Tatínku, já tadytoho
sviňucha dám do auta, tadytoho Tlabanta!" Svinka však zdrhla a Vojtík se po několika hodinách divil,"Tatí, ten sviňuch je v tom
autě úplně mltvej, potože ho nemůžu vyklepat!" Kdo uteče, vyhraje :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
11.3.2007
12.3.2007
13.3.2007
14.3.2007
15.3.2007
11.11.2007
- 
24.5.2007
