 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 17.3.2007
Není nad pořádnou rockotéku...Včerejší ples se celkem vydařil a odcházeli jsme s Danou domů, z parketu jako poslední. Doslova. Opravdu, odpadlíků
bylo dosti. Popřáli jsme si s kapelou dobrou noc a vyrazili do lokálu ještě, chvíli posedět a pokecat. Návrat domů ve čtyři to
jistil. Prostě oddechová akce. Kapela hrála o 100% lépe než ta na předešlém plesu, ale háček byl ve skladbě ve skladbě sérií.
Když už jsme se pořádně rozproudili během skladby od Kabátů, nastalo šílené zvolnění a rozhození rytmu. Prostě v našem
věku milujeme řádné rockové pecky typu Svařák od skupiny Harlej. To dokáže rozproudit a zrelaxovat :-)
Dopoledne jsme se probudili o půl desáté a maminka vyrazila s babičkou a dětmi na prodejní výstavu dortů. Však se na
jejich výrobě podílela. Výstava začínala v osm a do půl desáté se prodalo téměř vše. Zbylo pouze pár dortů z přibližně
padesáti. Martince se líbil překrásný dort ve formě rybníčku s marcipánovými kachničkami., ale u Vojtíška zvítězil ten na druhé
fotce. Jedná se o hrací plochu pro kuličky s důlkem. To víte, kluk. Hned jak jsem dort vyblejskl, děti se vrhnuly na marcipánové
kuličky a ty v nich během chvíle zmizely. O další zbytek dortu se musíme rozděli my dospělí ;-)
Odpoledne jsme odvezli babičku na vlak a tímto jí děkujeme za noční hlídání dětí. Byli prý v pohodě. Babička jim přivezla
DVD Asterix a Obelix s Gerardem Depardierem v hlavní roli a moc se jim ta hraná pohádka zamlouvala. Takže to byla náplň
večera před spinkáním. Prostě si užívali, stejně jako my ;-)
Venku přestalo pom třetí hodině odpolední pršet, tak jsme vyrazili na krátkou procházku. Teploměr sice ukazoval osm
nad nulou, ale vítr fouká mrazivý. Než se nám podařilo dojít kousek za požární nádrž ke stromu s vrbovými proutky, dalo to
dosti přemlouvání Vojtíška, Nakonec však šlapal. Tam už jsem se s dětmi dělil o jediné nůžky na větve. To víte, Velikonoce se
blíží, je potřeba nastříhat nějaké proutky na pomlázky, jak máte možnost spatřit na první fotce ;-)
Verze pro tisk...
 18.3.2007
Vojtíškova cesta k babičce...Hned po ránu nastalo velké balení Vojtíškova oblečení. Je čerstvě po nemoci, tak jsme ho zavezli k babičce. Přece jenom
nám paní doktorka doporučovala týdenní klídek. Vojtíšek si sbalil svých pět švestek, pardon - hraček do batohu a už stál
nastoupen u východu. On prostě nemá problém, odloučit se od rodičů, stejně jako Martinka. To je dobře. S jakou radostí se
pak děti vracejí domů :-)
Dana dnes řídila auto po obě cesty a jede fakt s přehledem a moc dobře. V klidu si užívám jízdu na sedadle spolujezdce
a vůbec jí nic nekomentuji. Ještě aby, vždyť to má sama pod kontrolou. Já pouze vycouval ze stodoly - garáže a otočil auto.
Martinka se hned tázala,"Tatínku, maminka s námi nepojede?" Vojtíšek zvolil jiné téma,"Tatí, musí žídit maminká a né ty!"
Vidíte? maminka má prostě důvěru ;-)
Cestou zpátky jsme se ještě zastavili v hradeckém Domově důchodců, potěšit trošku prababičku. Právě odtamtud
pochází druhá fotka. Martinka obdivovala slaměného velikonočního zajíčka hned v recepci. I prababička se na jeho výrobě
podílela, stejně tak na dalších překrásných věcech. Prostě tam fungují takové výrobní dílničky, aby se obyvatelé domova
zabavili :-)
Cestou domů maminka zastavila u motorestu, kde proběhla naše dnešní večeře. Já si dal ďábelský bramborák a
maminka nějaký se šunkou a sýrem. To víte, bramborákové hody. Marťa toužila po rýži, tak jsme jí objednali španělského
ptáčka s rýží. Číšnice nám však povídala,"Poloviční porce u tohoto jídla objednat nejde!" Před Martinku poté položila velký talíř
s kupou rýže. A víte, že se s tím Marťa překvapivě poprala? Kam se to do toho hubeňoura vejde, nevíme. A to po většinu času
doma pořádně nejí. Překvapila i číšnici a hned posílala velké poděkování panu kuchařovi, že to bylo moc dobré :-)
Verze pro tisk...
19.3.2007
Na Martinku něco leze...Právě tady makám na angličtině, přesněji řečeno, převádím zvuk z analogové kazety do počítače a následně do formátu
MP3. To víte, ke kurzu Angličtina expres dodali před deseti lety kazety a kdo to má přehrávat a přetáčet. Takhle si to pěkně
nahraji z walkmana do počítače a pak nastříhám v softwaru Audacity. Po převedení do MP3 mám jednotlivé úlohy pěkně
rozparcelované a přehrávač si s nimi bez problémů poradí. Musím se zdokonalovat v mluvě, naše nadnárodní firma se velice
rychle rozvíjí a je nutné komunikovat se zahraničními kolegy, kteří si u nás podávají dveře ;-)
Vojtíšek je u babičky, to jsem psal již včera. Martinku jsem po ránu zavezl do školky, aby se pak vydala se všemi dětmi
do sousedního městečka, kde v průvodu hodili Moranu do řeky. Zima by tak měla být teoreticky pryč, jenomže nám
meteorologové slibují pravý opak. Sněžení a zima nás prý nemine. Navíc venku řádí policejní akce Kryštof(Nebo
Cruchot? - čti krišot) :-)
Martinka se nám tak nějak v podvečer nezdála. Stěžovala si, že jí bolí hlavička. Po večeři se navíc vyblinkala a poté
usnula ve čtvrt na devět. Nevídané. Snad bude v pohodě. Maminka odjíždí na služební cestu do metropole, musel bych se o
Marťu starat sám. To není žádný problém, další velkou firemní akci(Montáž frekvenčního měniče) si plánuji na
čtvrtek. Naštěstí si mohu sám určovat termíny ;-)
Verze pro tisk...
20.3.2007
Martinka je celkem v pohodě...Tak jsme s Marťou doma sami. Avízovanou montáž frekvenčního měniče jsem si přesunul na zítřek, tak doufám, že to
stihnu. Musím totiž odpoledne vyzvednout Martinku ze školky. Tímto již naznačuji, že se včerejší katastrofický scénář
nekonal. Martinka se večer zklidnila a už neblinkala. Po ránu si také na žádné obtíže nestěžovala a vezl jsem ji tedy do školky
:-)
Katastrofy probíhaly jinde. Ta včerejší večerní srážka rychlíku s autem na přejezdu, mne fakt vzala. Toho lidského faktoru zafungovalo, až to hezké
není. Jak je možné, že v době mobilních telefonů a vysílaček zastaví ČD provoz na úplně jiné trati a policisté s hasiči se ani
nenamáhají dát nějakou varovnou signalizaci přijíždějícímu vlaku. Jasně, nebyl jsem tam, takže nemohu kritizovat. Ale stejně
mi to nedá :-(
Martinku jsem vyzvedl ze školky cestou z práce a poté mi zmizela za kamarádkou. S ní se vrátila domů asi v pět a holky
se pak celkem v pokojíčku bavily. Marťa posléze zvolila taktiku, jenž s ní provozuje u babičky a dědy, neteřinka Petruška.
Hned se ptala,"Zahrajeme si na školu? Já budu paní učitelka a ty budeš jako holka, jo?" Kamarádka přikývla a bylo jasno.
Hlavně že si rozumí a nechají mne dopsat papíry ohledně daňového přiznání. Dana spočítala a vyplnila přiznávací formuláře již
před více než týdnem a já teď honem dodělával ty na sociálku a zdravotní pojišťovnu. Konec měsíce se blíží a společné
zdanění se nám ještě vyplatí :-)
Verze pro tisk...
 21.3.2007
Jak Martinka doma vyráběla těsto...Martinka si již odpoledne vymyslela svoji domácí pracovní náplň,"Tatínku, já budu patlat to vizovický těsto a něco vyrobím
zítra do školky!" Celé to ještě stihla povědět paní učitelce. Doma se pak převlékla zmizela ke kamarádce. Pečení nastalo až
po šesté hodině. Marťa si namíchala a uhnětla těsto. Mno, nadělala přitom nepořádku, až hrůza. Ještě, že jsem to stačil
během tvoření uklidit. Ze služební cesty navrátivší se maminka, by se divila jistě více. Takhle musela skousnou čerstvě vyprané
povlečení z Martinčiny postele. Marťa se totiž včera v noci poblinkala a tak jsem ji přesunul do Vojtíškovy postýlky. Po ránu a
přes den však byla naprosto v pohodě, takže nevíme, co se s ní poslední dny děje ;-)
Martinka vymodelovala z těsta jednu slepičku a pak i velikonoční vajíčko. Opatrně přenesla svoje dílka na pečící papír,
uložený na plechu(Však mi to dalo, než jsem papír objevil). Před chvílí jsem zapnul troubu a plech tam strčil.
Dokonce se mi to nepodařilo upéct a nepřipálit. To víte, peču něco podobného poprvé. Už teď musím konstatovat, že tomu
něco chybí. Vizovické pečivo by se mělo před pečením natřít žloutkem, aby bylo pěkně žluté a hladké :-)
Dnešní pracovní den proběhl v šíleném pracovním tempu. Instaloval jsem měnič na výrobní linku a mám na celou dosti
složitou akci již jenom zítřejší den. Na noční směnu to prostě musí jet. Uff, zbývá to dodrátovat a doprogramovat ;-)
Verze pro tisk...
Přidat komentář...
22.3.2007 15:24:02 ubzed
a jak se to těsto dělá, to neprozradíš? |
22.3.2007 21:31:05 Radek webmaster(zavinac)emartinka.cz
I prozradím. Těsto je z hladké mouky, vody a lžičky octa. Je potřeba jej řádně prohnětat, nejlépe na robotu. Martinka to však již zvládá bez problémů ručkama. Pak už jen tvořit a péct. Jak jednoduché :-) | |
22.3.2007
Holky se dnes činily...Místečko velkého počítače zabral dosti výkonný stroj kolegy z práce a právě se mu snažím rozdělit hardisk pomocí
DOSovského FDISKu a poté nastane fáze instalace legálních XPéček. Mám co dělat. Dnešní článek tak píši na sousedním
serveru ;-)
Martinka si na odpoledne pozvala svoji kamarádku a holky se pustily v kuchyni do vaření. Namíchat těsto na vizovické
pečivo je pro ně dílem okamžiku. Ovšem, tu hnětací mísu jsem pak máčel hodinu a těsto drbal další půlhodinu. Hrozné to
lepidlo - těsto. Za své vzala houbička drbalka. Nu což, podařilo se. Ještě se zdařilo moje pravidelné denní cvičení a hurá ke
strojům, tedy počítačům.
Holky se činily a uplácaly z těsta nějaká zvířátka ve vodě, či co. V každém případě si chtěla kamarádka odnést výrobky
domů, jenomže to nešlo. Musel jsem vše upéct v troubě. Martinka vezme dílka jistě zítra do školky. Už se zdokonaluji, peču
vizovické pečivo na 200 stupňů. Že bych přišel pečení na chuť? Dost možná ;-)
Maminka odjížděla na cvičení a předtím nám ještě připravila večeři. Martinka jí pomáhala a sama oškrábala okurku do
salátu. Poté ji i strouhala. Řádně se strouhla, až do krve na jednom prstíčku. Hned ukončila činnost a nosila prstíček jako
svátost,"Mě už to nebolí, ale nemůžu nic dělat, dokud se mi to nezahojí!" Fotky dnes bohužel neuvidíte, neboť jsem před
nedávnem server reinstaloval a nemám na něm ovladače pro digiťák ;-)
Verze pro tisk...
 23.3.2007
Tak, kdo na koho vlastně čeká...Odpoledne jsem zmizel z firmy o něco dříve. To víte, nově instalovaný počítač stále vzdoruje a já nad ním včera strávil
času až do půlnoci. Makám na tom i teď, jenomže se s největší pravděpodobností jedná o hardwarový problém. Testuji
poslední variantu a konec. Martinka vedle v pokojíčku zatím usnula a užívá si poslední noc bez Vojtíška. Zítra nám ho přiveze
babička s dědou. Už se na toho našeho prcka moc těšíme. Přece jenom je tu bez něho tak nějak mrtvo a ticho ;-)
Pro Martinku do školky jsem odpoledne zamířil pro změnu sám. Není divu - měl jsem sjednanou schůzku s paní
ředitelkou ohledně počítačů a webových stránek školky. Sotva mne Martinka spatřila ve dveřích těsně po třetí, už
protestovala,"Tatínku, ty tady seš moc brzo, já si ještě chci pohrát!" Měla štěstí, po vysvětlení jak se věci mají, jsem zmizel v
kanceláři. Odtamtud nás Marťa tahala těsně před pátou,"Tatínku, já už jsem si připravila všechny věci, jsem oblíknutá a čekám
jenom na tebe!" Aha, tak na koho se vlastně čeká, že? ;-)
Fotka pochází ze včerejší strouhání okurky na večeři. Už jsem to nevydržel a na server nainstaloval ovladače pro digiťák a
také software GIMP, v němž zmenšuji fotky na web. A funguje to ;-)
Verze pro tisk...
 24.3.2007
Já se těch počítačů fakt nezbavím... ;-)Opět píši na serveru. S těmi počítači je to v poslední době učiněná epidemie ;-) Sotva si kolega odvezl po ránu svůj stroj s
vadnou základní deskou, už mi sem přivezla odpolední návštěva další várku. Tam se jednalo spíše o zazálohování harddisku na
DVD. Už je to hotovo. V dětském pokojíčku to ovšem mezitím značně ožilo, neboť se k našim dvěma dětem přidala Martinčina
kamarádka a navíc i dvojčata. Prostě školka, jako vystřižená. Ale co, alespoň je trochu srandy :-)
Po odjezdu návštěvy se tu stavil strejda od sousedů. Prý jim nějak zklaboval počítač(No vidíte? To je ale náhodička
;-) ). Bohužel to s ním vypadá bledě(S tím PC) a snažím se zachránit uložená data všemi dostupnými
metodami. Mám na mysli akci v DOSu - převod windowsovského formátu disku z NTFS na FAT32 bez ztráty dat v Partion
Magicu a následné srovnání disku mým DOSovským oblíbencem - NORTON Disk Doctorem. Jsem holt stará počítačová škola,
i když se podobné prostředky běžně používaly někdy před deseti lety. Ale, stále to funguje ;-)
Babička s dědou nám dnes před polednem přivezli Vojtíška. To bylo objímání a vítání. Vojtíšek nám hned předvedl svoje
vztekání, neboť měl řádné obecenstvo. Jak jinak. Poté mi povídal,"Tatínku, tam u babičky je slyšet za zdí čepadlo, jak tam
cucá vodu ze studny, takovou tou dlouhou tlubicí!" Aha, zase jsem chytřejší ;-)
Děda s babičkou shlédli vybavení naší nové tělocvičny a po kávě frčeli domů. Díky jim za týdenní hlídání Vojtíška. Já se
šel do tělocvičny odreagovat těsně před osmou a moc mi to pomohlo. Fakt, nekecám ;-) Jelikož jsem dnes nic nefotil, fotka
ukazuje monitor, když počítač právě chroustal Norton Disk Doctora ;-)
Verze pro tisk...
 25.3.2007
A Vo Tom To Je, ne ?...Dnešek nám konečně přinesl rapidní zlepšení počasí. Vyloženě začalo Jaro. Já s Vojtíškem před obědem neodolal a
vyrazil na procházku, pardon - na projížďku. Vojtíšek se odrážel na koloběžce jako o závod. Pomalu začíná držet rovnováhu,
což mu bude dobré při učení se na kole bez postranních koleček. Ujeli jsme řádný kus, než s tím praštil o zem. Ponejprve
třikrát sám se sebou a nakonec i s koloběžkou,"Tatí, já už ji nechcí, já pudu raděj pěšky!" Co se dalo dělat, seskočil jsem z
Martinčiny kolobrndy a popadl každou do jedné ruky. Vojtíšek však nasadil takové tempo, že jsem málem nestíhal ;-)
Tý jóó, i odpoledne jsem prožil ve zběsilém pracovním tempu. Začalo to poobědním stříháním stromů na zahrádce a
skončilo to totální přeinstalací počítače od sousedů. To to jelo, jedna báseň. Přišla ještě kamarádka na návštěvu a počet dětí
tím vzrostl o dvě. Proč ne, rádi je u nás vítáme :-) Ptáte se, kolik jich řádilo za mými zády v pokojíčku? Celkem šest. Dosti si
na dětské návštěvy zvykáme. V pohodě. Po vykoupání dětiček jsem se šel dosti dobře odreagovat do tělocvičny. Fakt mi to
pomáhá. Prostě se do toho musím fyzicky opřít a únava je pryč. Má to však jeden malý háček - po ránu se cítím, jako by mne
celou noc někde vláčeli, jak cítím svaly na celém těle. O to více mám dobrý pocit z toho, že jsem pro sebe něco udělal. A Vo
Tom To Je, ne? ;-)
Dětičky měly moc problémů s večerním usínáním. Není divu, pošoupl se čas a o půl desáté to tu vypadalo jako na
Václaváku v poledne. Fakt. Martinka se ptala,"Tatínku, pustíš nám už konečně nějaký cédéčko na spaní?" Zapomněla, že
jsem jim pouštěl jedno před hoďkou a půl. Tak se hned omlouvala,"Tatínku, já jsem zapomněla!" Jo, jo, už spinkají a hodiny
ukazují 22:16. Ještě dodělám novou verzi školkových stránek a půjdu spát také.
Verze pro tisk...
 26.3.2007
Když se opravdu nechce po ránu vstávat...Překrásně jarní odpoledne a navečer jsme strávili venku, jak jinak. Martinka s kamarády a my s Vojtíškem na zahrádce.
Stromy máme sice ostříhané, ale jeden tam zůstal na dnešní řešení. Abych tak řekl, konečné. Jabloň, nalézající se ve stínu
mohutné třešně nám poslední roky žádná jablíčka nenadělila, čímž si podepsala svůj ortel. Přiříznu ji, a to pěkně u země
motorovou pilou. Tu si ovšem budu muset nejprve zapůjčit u kolegy. Dnes jsem ořezával ruční pilkou slabší větve, aby to pak
po pádu nezpůsobilo nějaké škody na živém plotu. Vojtíška moc zaujala kočka - spíše koťátko, které se nastěhovalo na
zahrádku. Skákalo po větvích, s nimiž jsem manipuloval a lísalo se o Vojtíškovy nožky. Ten byl jako v sedmém nebi a neustále
číču hladil. Až do chvíle, co jsem si odběhl. Po návratu se Vojtíšek mračil, jak vidíte na fotce. Křičel,"Póď véén ty potvoló, no
tak se ukáž!" Kočka zalezla pod větve a krčila se tam. Vojtík mi hned ukazoval, proč je tak rozčilený. Čičina ho totiž škrábla
na ručce až do krve. Jedná se ještě kotě a jakýkoliv prudký pohyb pokládá za hru, tasí drápky a kouše. Je to prostě šelma
kočičí ;-)
Právě je půl desáté večer a děti ještě nespinkají. Ten přesun času jim celkem rozhodil režim. Jak usínaly pozdě, tak teď
je to ještě o hodinu posunuté. Pak se jim nebude chtít po ránu vstávat. Jako dneska. Vojtíšek šel do školky poprvé po dlouhé
době a moc se podobné činnosti bránil. Sebral jsem mu jako obyvkle peřinku, tak tam ležel se zavřenýma očkama a
křičel,"Já cíí ještěéé spinkáát, já do žáádný školký už nidkýý chodíít nebudůůů, měé jéé zimáá, kde jéé táá pežinááá!" To
trvalo deset minut a už se sám oblékal, jak byl do školky natěšen. No problem ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
17.3.2007
18.3.2007
21.3.2007
23.3.2007
24.3.2007
25.3.2007
26.3.2007
- 
24.5.2007
