 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3
 28.3.2007
Inu, svět je malý a o náhody v něm nebývá nouze...Odpoledne se mi v práci stala velice zajímavá věc, která úzce souvisí s webem eMartinka. Zatímco jsem se hrabal
pomocí notebooku ve složitém programu jedné italské linky od firmy GIMAX, přišla za mnou obsluha jedné z nich. Hned se mě
dotyčný tázal,"Hele, nevíš, kde sehnat plastové vývodky do elektrorozvaděče? Mám na mysli o rozměru M40 a firmu Bimed!"
Tušil jsem odkud vítr vane, proto následovala moje otázka,"To máš na pískovou filtraci bazénu?" Přikývl a pokračoval,"Víš,
našel jsem ten návod na internetu, jmenovalo se to eMartinka!" A jsme doma. Jak by řekl cestovatel s bižuterií, pan Lustig, z
pohádky Lotrando a Zubejda,"Inu, svět je malý a o náhody v něm nebývá nouze!" ;-) Dobrá náhoda, viďte? Co však není
náhoda, že minimálně 200 lidí denně hledá ve vyhledávači výraz Písková filtrace bazénu a nalezne naše stránky. Abyste byli v
obraze, klikněte si SEM ;-)
Včera večer jsem nic nenapsal, to jste jistě postřehli. Za vše může relativně pozdní návrat od známých, jímž jsem
přeinstalovával domácí počítač. Akce povedla na jedničku a naše dětičky se mezitím bavily s jejich dětičkama. Prohlédli jsme
si také nádherně zrekonstruovaný dům, prostě prima odpoledne a podvečer :-)
Před chvílí se změnilo logo našich stránek - bylo totiž velice nutné konečně odstranit sníh z nadpisu eMartinky(Já
si hlavně trénuji grafické práce v programu Zoner Callisto, což nutně potřebuji ke tvorbě jiných webů). Obzvláště, když
jsme si jej letos vůbec neužili. Ještě musím uklidit na půdu boby, sáňky a jiné zimní pomůcky. Jaro je tu a všichni řádíme na
zahrádce a v blízkém okolí ;-)
Verze pro tisk...
 29.3.2007
Prodám kravku a už nezaseju... ;-)Před chvílí jsem se vrátil ze skvělé relaxace v tělocvičně a mohu se tak pustit do psaní. V práci je to honička a já si navíc
vymyslel, že bychom si jako všichni elektrikáři udělali řidičák na ještěrky. Přece jenom je k výkonu práce občas potřebujeme.
Takže máme po dnešní první dvojhodině kursu. Málem jsem tam odpoledne usnul ;-)
Naše malé záhonky se na zahrádce stále více zmenšují. Letos jsme dospěli k zásadnímu rozhodnutí - rušíme i pěstování
cibule, neboť úsilí věnované sázení a okopávání nenese kýžené výsledky. Zasejeme raději trávu. Zelenině se tu prostě nedaří.
Navíc nás od pracovního zatížení ve firmách lépe odreaguje nějaké to cvičení, či jízda na kole. Mimo to, pracujeme i doma, a to
nejenom kolem domu. Už je to tak - když jsme se stavovali v roce 1993 při cestách po Evropě u našich známých v Belgii
(Tímto zdravím do Lommelu), tak jsme se podivovali jejich zahradě oseté trávou,"A to nic nepěstujete?" Dostalo se
nám odpovědi,"Copak jsme nějací zemědělci? Všechno nakoupíme v supermarketu!" Vidíte? Stačilo pár let a jsme tam také ;-)
Zítra čeká na děti ve školce takzvaný Den naruby. Mají se prý obléknout celé naruby. Takže jsem zvědav,
jak s nimi budu po ránu zápasit. Dnes mne oba dva překvapili. Vstávali za zvuků cédéčka Jede, jede mašinka,
úplně s přehledem. A já přijel do práce ještě před sedmou. To se mi líbí :-)
V nejbližších dnech na mne čeká totální rekonstrukce akvárka. Celé nám ho totiž ovládá taková černá řasa, což vůbec
nevypadá hezky. Vojtíšek sledoval před spaní malé šnečky,"Tatínku, ty šnečkové musej hodně jíst ty žasy, aby rostli jako z
kulity, pšecé!" No né? Je to roztomilé - Martinka v jeho věku také říkala,"Kulita, kolejnička a babička Kolínka!" Tedy - ulita,
olejnička a babička Olinka ;-)
Verze pro tisk...
 30.3.2007
Zloději, zloději, hlavně v noci chodějí... ;-)Vojtíšek na mne po ránu zkoušel svoje oblíbené finty,"Tatínků, já do školký dnes nepůůjdůů, já ci ještě spinkát!" Martinka
se tolik těšila na Den naruby, že se bleskurychle naruby oblékla. U Vojtíška nastal problém. Jakmile jsem se snažil na něj
natáhnout mikinu naopak, protestoval,"Tatí, takdle je to špatněéěéě, takhle to nepatčíí. Já to tak necíí a do školky už taky
nikdy necíí!" Nakonec jsem ho přemluvil. Ve školce se celkem ochotně převlékl do tepláčků. Jak jinak, než naruby. Paní
učitelce se moc zamlouvaly plandající kapsy,"Vojtíšku, ty máš skoro sloní uši!" Měla pravdu. Vojtíšek se najednou do školky
těšil.
Navečer jsem se pustil do vyklízení chodby u půdy - poslední to výspě myšiček v obytné části, pominu-li sklep. Pak už
se bouralo a po zmizení jedné z příček mezi chodbou a ložnicí se ukázala oddělující polystyrenová tepelná izolace. Představte
si, že myši vlezly mezi příčky a značně rozhryzaly pěnové desky. Na drobounlinkaté kuličky. Potvory jedny. Díry si v
polystyrenu nadělaly ;-)
Vojtíšek mi právě líčil jednu dramatickou událost,"Víš co se staló v jídelněé? Kolem školký šli v noci zloději a lozbili okno
v jídelně!" Martinka honem hlásila,"Nic se tam prý neztratilo, jenom ukradli tyčinky!" Vojtíšek hned litoval,"Ale já sem měl na
ně hloznou chůůť !" Honem navrhoval, jak bych spravil rozbité okno,"Ty bys tatí vzal to lepidló vtežinový. A potom bys na sebe
ty zobitý stčepy pšipojil, aby dobže držely a nespadly. Pak bysme to nechali uschnout a bylo by to. To je doblej nápad, viď?"
Že bych tohle dokázal? Raději nebudu nikdy zkoušet lepit sklo ;-)
Dnešní fotky ukazují Vojtíška, jak značně neochotně uklízí jím rozházená DVDíčka. Na druhé pak vidíte velblouda,
dovezeného Martinkou z naší dovolené v Tunisku. Hraje dokonce i pravou tuniskou hudbu. Vojtíšek se mu navečer snažil
maličko přistřihnout hřívu. Prý jenom maličko. Ale je to znát :-)
Verze pro tisk...
 31.3.2007
Příliš náročný den...Dnešek byl i díky překrásnému počasí velice náročný. Cítím se unaveněji, než po pravidelném cvičení, které jsem dnes s
radostí vypustil ;-) Začalo to ráno - totální předělávkou akvárka. Prostě jsem založil úplně nové. Sranda byla, vylovit rybky.
Martinka se těšila již od včerejška,"Tatínku, já ti s těma rybkama pomůžu, to je jednoduchý. Vezme se ta síťka a ryba se
prostě uloví!" Marťa šla naštěstí ke kamarádce, takže jsem ryby honil síťkou pouze za Vojtíškových rad. Půl hoďky na cca
deset rybek, to je výkon, viďte? ;-)
Počet rybek se vzápětí snížil o jeden kousek. Jak si tak plavaly ve čtyřlitrové zavařovací sklenici, spolu s novými
rostlinkami, někdo sežral jednu Tetru Žhavou. Prostě tam plavala okousaná a mrtvá. Mám podezření na Parmičku Čtyřpruhou,
ta zlikvidovala svoji sokyni podobným způsobem - neustále ji napadala, a ničila jí ploutvičky. Příslušenství akvárka jsem zbavil
černé řasy pomocí Sava a akvárko potřel stejným roztokem. Poté bylo znovu založeno, kytičky vysazeny a pak jsem ho
napustil mírně chlorovanou vodou z vodovodu. Studniční se předtím neosvědčila. Ve vodovodu je upravená voda z hloubkového
vrtu, jenomže ji musí chlorovat kvůli transportu vodovodem. Rybky chtěla původně přehodit ze sklenice Marťa, jenomže zase
běhala s kamarádkou na zahrádce. Po půldenním vyprcháváním chlóru se rybky dostaly do nového prostředí a zvykají si :-)
Celé odpoledne jsme pracovali na zahrádce. Dana připravila dva malé záhonky a na zbytek nasejeme trávu. Já zatím za
vydatné dětské pomoci, vyvrátil torzo staré jabloně. Po osekání kořenů jsem na vršek uvázal lano a už tu byla
Martinka,"Tatínku, můžu tahat za lano a strom vyvrátit?" Proč ne. Za ni se postavil Vojtíšek a pak i další dva kamarádi. Tahali
táhli, řepu nevytáhli. Ještě jsem chtěl z legrace poslat jednoho kamaráda pro jejich pejska, kočičku jsme na zahrádce již měli.
Zbývala holt ta myška ;-) Celou akci jsem dokončil sám. Po přeseknutí ještě jednoho kořenu a mocném škubu za lano, se
strom odporoučel k zemi. Po neděli mám slíbenou motorovou pilu na zapůjčení, tak to dřevo rozporcuji. Necháme si ho a
opečeme na něm nějaké ty špekáčky, abychom jenom negrilovali. Už se těším na léto ;)
Verze pro tisk...
 1.4.2007
Jaro v plném proudu...Týý jó, Vojtíška opět nemáme na celý týden doma. Tak nějak se nám nepozdával jeho kašel. Nevíme, co se z toho
vyvrbí, proto byl odvezen k babičce, která se o něj postará. Ještě jednou dííky, babi ;-) Jak jsme tak sestoupili z hor do nížiny k
Hradci, museli jsme konstatovat - Jaro tu už řádí v plné síle. U nás teprve začíná a ještě ani nekvetou stromy. Babička má před
vchodem překrásnou velikonoční dekoraci v podobě rozkvetlých květináčů, hned jsem pro Vás něco nafotil. Koukněte se na
druhou fotku ;-)
Taková cesta autem je úplně v pohodě, obzvláště, nacházím-li se v roli spolujezdce. To potom pozoruji bezstarostně okolí
a fotím. Dana je fakt moc dobrá a zvládla i odpolední průjezd od HyperNovy skrze město. Bez větších problémů. Jenom
Martinka dostala instrukce, že má až po koncovou značku Hradec Králové držet pusinku na zámek. To se jí celkem dařilo,
poté ji však až domů nezavřela. Nejhorší je ta nevinná otázka,"Mamí, Tatíí?!" Po níž čeká na odpověď,"Ano, Martinko!" Když
se opakuje příliš často, jde nám z toho hlava kolem. Koukolem, jak by řekl Hurvínek z oblíbeného cédéčka Hurvínkovy Staré pověsti
České ;-)
Zatímco se vykoupaná Martinka snažila v pokojíčku usnout, šel jsem si do tělocvičny zaběhat na eliptical. V drsném
tempu na deset minut. Fakt to denně stačí. Zbytek jsem vypustil a přesto se cítím příjemněji unaven, než po včerejším kácení
stromu. Holt je to jiný pohyb;-)
Verze pro tisk...
2.4.2007
Dnes mne omluvte...Dnes neaktualizuji, neboť pracuji na přeinstalaci školkového počítače. Dá mi to dosti zabrat. Martinka je jinak v pohodě a školku navštívila i bez Vojtíška. Však ho paní učitelka po ránu sháněla. Vojtíšek není prozatím nemocný, pouze očekáváme, co z toho jeho kašle bude. Zítra mu posíláme krabičku průduškového čaje - děda se bude pracovně stavovat v naší firmě. Přejeme Vojtíškovi brzké zlepšení jeho zdravotního stavu :-)
Verze pro tisk...
 3.4.2007
Šnečci musí hodně jíst, aby rostli jako z kulity... ;-)Konečně se mi před chvílí podařilo doinstalovat školkový počítač. Vyskytlo se tam totiž pár problémů, které však byly
řešitelné. To je tak, když si neuděláte poznámky o počítači, před jeho totálním zformátováním ;-)
Stále nomohu uvěřit stavu našeho akvárka po sobotní přeinstalaci, abych tak řekl. Prostě jsem na radu paní ředitelky ze
školky použil namísto studniční vody, vodu chlorovanou. Ta voda je jistě měkčená a v tom bude ten hlavní rozdíl. Akvárko je
neuvěřitelně průhledné, rybičky si s radostí plavou a co víc, začínají růst kytičky. Hlavně, aby zmizela ta ošklivá černá řasa. I
Vojtíšek hodnotil akvárko těsně před svým nedělním odjezdem k babičce,"Tatínku, těch šnečků je tam móc a sou
mócmalinkatý. Musej hodně jíst, aby rostli jako z kulity!" Jako z ulity, to jste jistě pochopili ;-)
Následuje maličký komentář k titulní fotce. Zatímco se Martinka bavila včera u kamarádky, já se pustil na zahrádce do
vykopávání pařezu jabloně, pokácené před dvěma lety. Problém je v jedné věci - jabloň má kořeny silné jako noha těsně pod
zemí a z nich neustále vyráží zelené proutky. Kořen je prostě živý. Tak jsem se do něj pustil dostupnými prostředky - sekerou,
rýčem a lopatou. Řádná zabíračka, konstatuji jediné - dřevorubci to v minulosti opravdu neměli jednoduché. Už mám zase ruce
samý mozol.
Jak jsem včera avízoval, po ránu se ve firmě zastavil děda, neboť měl cestu na jedno oddělení naší firmy. Máme dosti
rozšiřovat výrobu, takže se bude přistavovat vysokonapěťová trafostanice. Já dědovi předal krabičku s oblíbeným Vojtíškovým
čajem na průdušky. Vojtíškovi je prý lépe a nevypadá to na nějaké dramatické zhoršení. To je dobře. Po víkendu by mohl jít do
školky :-)
Po návratu z práce jsem vezl instalační cédéčko naší paní školkové ředitelce. Za tím účelem jsem letos poprvé vytáhl
kolo. Musím konstatovat, že jsem za ta léta poprvé dosti natrénován. Ty chvíle strávené v domácí tělocvičně na eliptickém
trenažéru jsou opravdu znát. Kolo pak jede v reálu jako o závod ;-)
Verze pro tisk...
 4.4.2007
Domácí Velikonoční výzdoba...Martinka je doma sama bez Vojtíška a hned se jí po ránu nechce vstávat do školky. Prostě nemá s kým soupeřit. Jenom
si nemyslete, já také polehávám déle. Dnes se však Marťa opravdu nechtěla probrat. Proto jsem jí mírně pomohl lechtáním. Na
to slyšela. Honem se oblékla a už jsme šupajdili autem do školky. Ale jo, než se Marťa převlékla, já stihl ve třídě mezitím
zapojit čerstvě přeinstalovaný počítač. Ten jsme přivezli s sebou. Dokonce se mi podařilo přijet do práce i před sedmou
hodinou, což považuji za maximální úspěch ;-)
Martinka si odpoledne přinesla domů školkové výtvory, všechny s motivem Velikonoc. Jak vidíte na druhé fotce, ve školce
se děti rozhodně nenudí. Paní učitelky vymýšlejí stále novou a novou činnost. Třeba ta autíčka z papírových obalů od vajíček.
Jako posádka tam sedí vajíčka - vejdunky. Jedno auto je samozřejmě Vojtíška, to ještě do školky chodil. Jinak doufáme, že se
tam příští týden opět vrátí. Ošklivé nemoci :-(
Martinka si myje na prvním fotu ručky. Tak nějak si je zašpinila během malování obrázků barvami na sklo. Měla tu i
kamarádku - náležitě jí pomáhala. Jo, jo, poslední dobou tu máme druhou školku :-)
Práce je mnoho. Zítra musím navíc zajet do pneuservisu, nechat vyměnit gumy za letní. Zima je už za horama. Navíc
nutně potřebuji v práci nahonit nějaké jízdy na ještěrce - hlavně manipulaci s paletami. Příští týden na nás totiž čeká závěrečný
teoretický test a pak zkouška z jízd. Poté budu vlastnit druhý řidičák. Na vysokozdvižné manipulační vozíky.
Verze pro tisk...
 5.4.2007
Tý jóó, a jsme otištěni v encyklopedii...Odpoledne se mi konečně podařilo vyrubat za pomoci rýče vsakováku a dřevorubecké sekery, na zahrádce pařez po
jabloni. Snažím se urovnat terén, jak je to jenom možné. Má to jeden prozaický důvod - kvůli lepšímu průjezdu se
samochodnou sekačkou. Dana se totiž před nedávnem nechala slyšet,"Když už jsem zvládla řídit auto, tak bych jistě zvládla
posekat zahrádku benzínovou sekačkou!" Proč ne, meze se tu nekladou, jsem jenom rád. Já se spíše připravoval, že za
nějakých pár let podobnou činnost zvládnou po zaškolení dětičky ;-)
Maminka odjela na cvičení a já se po půl osmé vrhnul do naší domácí tělocvičny. Těch deset minut na elipticalu a
následné posilování mi zabere tak pětadvacet minut. Fakt jsem si na podobnou každodenní činnost zvykl a moc tímto
způsobem relaxuji po celodenním pracovním zápřahu. Není nad to, cítit se večer příjemně unaven. Právě během psaní článku
odesílám dosti hutný email - redaktorka z Ottova nakladatelství mne
emailem prosila, abych jí zaslal nějaké fotky(Jedná se o kulturní památku a fotky jsem zveřejnil na jednom z mých
dalších webových projektů) v plném rozlišení - chce je použít do nové knihy - encyklopedie. Tý jó, moje fotky budou
poprvé zveřejněny v tištěné podobě :-)
Podvečer jsem tedy trávil s Martinkou doma sám. Marťa hned žadonila,"Tatínku, pustíš mě ty Teletubbies z kazety?"
Před lety jsme to pro ni nahrávali a Marťa si dnes užívá sledování onoho pořadu. Marťa hltala každičkou sekundu pořadu. Mno,
na jednu stranu je dobré, zavzpomínat ;-)
Verze pro tisk...
 9.4.2007
Hody hody doprovody...Maličko se omlouvám za delší odmlku, ale nechci dávat dopředu avízo na naše akce mimo domov. Prostě a jednoduše,
jsme v pátek po o odjeli k babičce dědovi, abychom tam strávili společný víkend, a samozřejmě i dnešní pomlázku. Však se
Vojtíšek velice činil. Pěkně nahlas přednášel koledu,"Hody hody doprovody...vajce malůvaný...slepička Vám snese snese
snese jiný!" Ten konec zazpíval, přesně jak to má oposlouchané z DVD Kostičky České Televize. Bohužel jsme však Vojtíška
zanechali ještě u babičky, aby si doléčil svůj kašel. Stále ještě není zdráv na 100%. Případné ošetřování se nám totiž příliš
nehodí, takže ještě jednou díky babičce, za hlídání Vojtíška :-)
Sotva jsme se se všemi odpoledne rozloučili, nastal náš odjezd k hradecké babičce. Řídil jsem auto pro změnu já, neboť
jsme se tak dohodli a během dopoledního koledování jsem popíjel pouze vodu a džusy. To není problém. Ten nastal až na
hradubické silnici, kdy se maminka ohlédla dozadu na Martinku - nastalo mírné zděšení,"Martinko, kde máš autosedačku?"
Skutečně, Marťa seděla na sedadle, připásána pásem. Jo, jo, sedačka byla v dědově autě, ještě ze soboty. My ji zapomněli.
Překvapila nás Martinka, že se ani slůvkem nezmínila o její absenci. Takže jsem u Tesca střihl otočku a šupajdili jsme pro
sedačku zpět. Tajně, aby nás Vojtíšek znovu nespatřil. Bránil se totiž našemu odjezdu a plakal. Pouze pár minut, pak už byl
naprosto v pohodě. Známe své přizpůsobivé lidi, ne? ;-)
Dodávám komentář k fotkám - na první je připravena dětská trojice k akci. Zleva Vojtíšek, neteřinka Daninka a Marťa.
Druhá fotka se mi moc líbí, jak je možné na Velikonoce nazdobit dekoraci na zahrádce :-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
28.3.2007
29.3.2007
30.3.2007
31.3.2007
1.4.2007
3.4.2007
4.4.2007
5.4.2007
9.4.2007
- 
24.5.2007
