 |
|---|
| Hlavní menu |
|---|
|  |
|---|
|
|---|
| Kniha návštěv |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Webmaster |
|---|
| |
|---|
|
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5
 17.5.2007
Svatební týden...Poslední dobou jsem poněkud více pracovně vytíženější, proto omluvte včerejší absenci článku. Pracuji jak na několika
webovských stránkách, tak na rekonstrukci doma. Jinak - na děti zítra čeká velký den. Dopoledne tak završí školkový svatební
týden. Martinka bude vdána a Vojtíšek oženěn. Tak a bude to z krku ;-) Kdepak, všechno je jenom jako, ale téměř dle
skutečnosti. Dnes po ránu se kupříkladu Vojtíškovi nechtělo ani za nic vstávat. Prohlašoval to svoje oblíbené,"Já dnes vstávat
nebudů, já už nikdy do žádný školky chodit nebudů!" Sotva si však vzpomněl na jednu maličkost, už startoval s velkým
nadšením,"Tu mameládu nesu do školky já, chi chi!" Z druhé strany pokojíčka se však ozvala dávno oblečená Martinka,"Nene,
ponesu ji já!" Tak jsem je nakonec rozsekl a sklenici s domácí marmeládou vzal do školky místo dětí. To víte, měli dnes mazat
piškotky marmeládou a připravovat tak svatební hostinu ;-)
Následuje mírný komentář k dnešním fotkám. Na první se Vojtíšek právě cpe palačinkama s marmeládou a skořicí. Mazal
si je sám, jak jinak. Jednu sdlábl k večeři i namazanou Nugetou, což právě nemusím. Zato domácí rybízovou marmeládu
komentoval,"Maminkó, ta mameláda je nějaká pálivá, je celá ostlá!" Jelikož jsme měli podezření, zdali náhodou není zkažená,
ochutnal jsem. Víte jaká byla? Moc dobrá - pěkně červenorybízově kyselá ;-) Na druhé fotce máte možnost spatřit teprve klíčící
panáčky - travňáčky. Děti je vyráběly ve školce. Do punčochy jsou nasypány dřevěné piliny a nahoře, jakoby na hlavě mají
travní semínka. Celé se to šoupne do mističky a pravidelně zalévá. Voda vzlíná skrzevá piliny a tráva může vesele růst - vytvoří
tak pěkně zelené vlásky. Však uvidíme, respektive uvidíte :-)
Verze pro tisk...
 20.5.2007
Nejenom ve strašidelném hradě...V dopoledních hodinách u babičky v Hradci, se Vojtíšek snažil učit jezdit na kole bez stabilizačních koleček. Na fotce ho
vidíte ještě s kolečky. Na otázku,"Vojtíšku, mám ti odmontovat kolečka?", se mi dostalo odpovědi,"Ehe, já budu jezdít bez
koleček!" Ještě jsem dostal radu, že mu mám dát sedlo níž, aby dosáhl na zem a už nic nebránilo výcviku. Vojtík usedl a
neustálým ohlížením kontroloval, zdali ho držím vzadu pod sedlem. No, konečně se trochu rozjel, jenomže v první zatáčce
seskočil,"Já už tam cí namontůvat ty kolečká!" Následovalo přemlouvání, do nějž se vložila i Martinka s neteřinkou. Bohužel,
Vojtík už nechtěl trénovat. Bude však muset, já zapomněl ta kolečka kdesi u babičky. A tam hned tak nepojedeme ;-)
Bezprostředně po nedělním obědě, zamířily naše kroky na velkou pouť a samozřejmě atrakce. Děti se tešily již od pátku,
kdy se započala naše cesta do Hradce. Martinka nedočkavě vykládala, na čem se sveze nejdříve. Bylo rozhodnuto - italský
autodrom. Jedno autíčko obsadila maminka s Martinkou a to druhé já s Vojtíškem. To bylo radosti, že se nám podařilo párkrát
nabourat. Vojtík co chvíli pokřikoval,"Podíívééj, támdle jedé maminká a Matinká!" Užíval si to. Jenom by nás mohli nechat
jezdit poněkud déle. Za tu cenu, rozhodně. Za našich mladých let stálo jedno autíčko desetkrát méně - pět korun a to se
jednalo o nejdražší atrakci ;-)
Děti se pobavily ještě na dalších stanovištích. Já se nimi vydal i do strašidelného hradu, jak vidíte na titulní fotce. Mačkali
jsme se v jednom vozítku, ale šlo to. Vojtíšek se v jednu chvíli trochu vyděsil gorily, lomcující mřížemi a Martinka se dokonce
také dívala. Abyste byli v obraze - loni jsme takto projeli celým hradem a na moji otázku,"Martinko, líbilo se ti uvnitř?", Marťa
suše odpověděla,"Já nevím, měla jsem raději celou cestu zavřený očka!" Tak za tohle jsme zaplatili? :-)
Letošní pouť jsem s dětmi zakončil na obrovské pirátské lodi. Zhoupli nás pořádně. Je to opravdu dost dobrý pocit, kdy
se houpačka při hupu vzad dostane táměř kolmo a pak se houpne dolů. Děti vřískaly nadšením. Jenom po přistání s sebou
Vojtíšek sekl při chůzi k mamince, jak se mu houpala zem a Martinka si poněkud stěžovala,"Tatínku, mě se houpe celý
bříško!" Vše vzápětí odeznělo a my se pozvolna vydali k domovu.
Verze pro tisk...
 21.5.2007
Dnešní hračky nemají dlouhého trvání...Konečně nastalo Léto. To je hlavní dnešní informace, ostatní jde rázem do pozadí. Hned po ránu nás přivítalo příjemných
patnáct nad nulou a já letos poprvé vyrazil do práce v takovém maskáčovém tílku a khaki kraťasech. Že by připomínka základní
vojenské služby? Kolega mne totiž na elektrodílně vítal,"Tys to dnes vzal tak nějak výstředněji!" Kdepak, nosím to, v čem se
cítím dobře, ne? ;-)
Dětičky jsem odvezl do školky včas, i když se jim vůbec nechtělo z postýlek. Hlavně Vojtíškovi, ten fungoval jako
zpomalený film. Doslova. Poté jsem se řítil do firmy, kde na mne čekalo na rozlousknutí pár zapeklitých ořechů. Jeden z nich
mne jako noční můra doprovázel již od minulého pondělí, kdy jsem ten nový frekvenční měnič dosti složitě namontoval na
výrobní linku. Ach jo, až do dneška to fungovalo pod psa. Opět jsem narazil - když koupíte podobné zařízení, má být
naprogramováno v továrním nastavení. A tohle nebylo. Tak jsem provedl tovární nastavení a poté to přeprogramoval po svém.
Světe div se, ono to funguje. Příště musím zvolit opačný postup, stojí to méně nervů a času ;-)
Na odpoledne jsem si naplánoval sečení trávy. Dětičky odběhly k sousedům a na zahrádce se rozhostil nebývalý klid.
Stačilo však trhnout za startovací špagát sekačky a ze všech možných stran se na náš přerostlý pažit nahrnuly děti. Snad
polovina školky a i pár školáků. Přeháním... Hned je třeba dávat pozor, na to hemžení. Vojtíšek vytáhl elektromobil Renault
Twingo a začal na něm spolu s kamarády drandit. Na přeskáčku, jak jinak. Dosti přetěžovanému vozidlu dnes však došla
trpělivost. Kupodivu neodešel původně šestivoltový, dnes na dvanáct voltů provozovaný motor. Začaly přeskakovat zuby v
převodovce, což věstí jasný konec plastového kolečka. Takže se bude muset Vojtíšek naučit šlapat na běžném kole bez
koleček. Nic jiného mu nezbude, v rámci mobility ;-)
Když už jsem nakousl ty plastové převody - dětem jsme včera na pouti zakoupili takové na klíček natahovací a plovací
hračky. Za třicet korun kus, no nekupte to. Jenomže ty mnohokráte předváděné a opotřebované hračky mají jisté mínus -
Martince odešla želvička doma již po pár natočeních. Stejné je to i s jinými hračkami vyráběnými v Číně - vše na jedno, dvě
použití. Občas se najde i vyjímka, potvrzující pravidlo. Jenomže, děti mne pak co chvíli honí,"Tatínku, slepíš mi už tu rozbitou
hračku? To přece musí jít opravit!" Kdeže jsou ty odolné kovové hračky z našich mladých let. A pak se tu hovoří o
Environmentální politice a globálním oteplování, když se nám skládky zaplňují zbytečně vyrobenými plasty... No comment...
Verze pro tisk...
22.5.2007
To je fůůj, to je hnůůj...Hodiny právě ukazují patnáct minut před devátou a vedle v pokojíčku to již spí. Dětičky se unavily pohybem venku, neboť
hned ze školky vyběhly na zahrádku. Ve školce také nebyli zalezlí, dnešní počasí se opravdu vydařilo. Pouze navečer hrozila
bouřka, jenomže se dle kontroly meteoradaru na internetu, vše oblačné rozpadlo. Nezaprší a nezaprší. Jinak teploučko, jako v
létě. Však se děti po ránu na cestu do školky ustrojily pouze do triček. Ten kousek přeběhly jako nic, vždyť teploměr ukazoval
nějakých sedmnáct. Vojtíšek odpoledne opět žadonil,"Tatínku, kdy už pudeme stavět ten bazén? Já už bysem se chtěél
koupát!" To může chtít, jenomže je ponejprv nutné snést vše z půdy a vlastní bazén uvnitř vymýt. Na podzim se mi podobná
činnost jaksi nechce provozovat a navíc - loni po návratu z Tuniska byla voda nechutně zelená. Takže snad zítra to začněme
stavět. Já se dnes raději pustil do zednických prací vzadu na chodbě. Venku stejně zmizelo sluníčko za mraky ;-)
V souvislosti s bazénem nesmím opomenout ani pískovou filtraci vlastní konstrukce. Díky její publikaci na našem webu
dnes dosahuje eMartinka historického zlomu v počtu návštěv - momentálně to je něco přes 600 unikátních návštěvníků a
počítadlo předpovídá hodně přes 700. Hodně návštěvníků totiž hledá ve vyhledávačích klíčová slova typu - písková filtrace a
jejich modifikace :-)
Včera jsem šel navečer zkontrolovat čističku odpadních vod Herva. Opět došlo k problému - ucpal se odtok a čistička
vracela vyčištěnou voddu zpět do septiku. Jak jsem to tak prošťuchoval, objevil se Vojta,"Tatínku co to děláš?" Já mu vše
vysvětlil. On však prstíkem ukázal na otáčející se biodisky porostlé bakteriemi a hned mi hlásil,"Tatíí, todle stlašně smldí, to je
fůůůj, to je hnůůj!" No, celkem má pravdu. Jenomže čistička opravdu funguje :-)
Verze pro tisk...
 23.5.2007
Postavili jsme bazén...Tak se Vojtíšek konečně dočkal. Mám na mysli jeho vysněné stavění bazénu na zahradě. Sice jsem si prapůvodně
představoval odpoledne poněkud jinak, jenomže nastala souhra okolností a já musel zůstat déle v práci. Mělo to i pozitivní
stránku - podařilo se mi v supermarketu zakoupit ponorné čerpadlo Einhell o příkonu 250W, které hodlám použít k pískovému
filtru namísto rozměrného a hlučného čerpadla litinového. Prostě inovace. Zbývá mi ještě vyrobit soudek, do kterého bude
přetékat voda z bazénu a kde bude ponořeno čerpadlo. Však uvidíte ;-)
Sotva jsem navečer snesl bazén z půdy, seběhly se ke mne všechny děti(Byla u nás naše milá kamarádka s dětmi) a
začaly tahat bazén. Hned jsem měl pomocníků nepočítaně. Naštěstí je to po chvíli přešlo a já se mohl věnovat umývání vnitřku
bazénu. Vojtíšek mi však asistoval a Martinka posléze pomohla držet hadici, pomocí níž natékala voda do bazénu. Takže jsem
byl před chvílí(V deset hodin večer), zavřít vodu a bazén je plný tak ze tří čtvrtin. Pod ložnicí nám ve sklepě hlučí čerpadlo, tak
proto budeme pokračovat v plnění bazénu až zítra odpoledne. Uvidím, kdy se dostaneme domů, neboť musím jít poněkud
dřívěji z práce a vyzvednout děti ve školce. Poté pofrčíme směr Velké město, kde děti dostanou očkování proti
žloutence. Vakcínu máme již delší dobu zakoupenou, čekalo se, až budou oba naši miláčkové zdraví. A ta chvíle právě nastala
:-)
Verze pro tisk...
 24.5.2007
Martinka ve stavu nemocných...Tý jó, dnešní ranní probuzení neproběhlo až tak dle našich představ. Což o to, Vojtíšek je v pohodě, ten se probudil již
někdy kolem jedné hodiny a dožadoval se odchodu do školky. Obávám se, že byla školka ještě hodnou chvíli zavřená ;-)
Tímto se dostávám k hlavní dnešní události - Martinka měla po ránu zvýšenou teplotu. Celkem dosti. Než si maminka
zajela autem do firmy pro notebooka a práci, děti se nastěhovaly ke mě do postele a usnuly. Martinka si však posléze
stěžovala,"Tatínku, já mám tady na krčku nějakou bouli!" Skutečně, pod levým ouškem ji tam měla. Bylo rozhodnuto - Vojtíšek
šel poprvé sám bez Martinky do školky a my vyrazili směr Velké město k paní doktorce. Ta nás rovnou poslala
do nemocnice na ambulanci ORL. Pan doktor konstatoval jediné - jedná se o zánět uzlin, takže Marťa vyfasovala antibiotika a
musí být v klidu doma. Do odpoledne se jí naštěstí ulevilo, o to horší je dodržovat onen klid. V pondělí se máme ukázat na
kontrole. Takže očkování proti žloutence zase padá. Ach jo ;-)
Dnes jsem se na zahrádce věnoval doinstalování bazénu a hlavně inovované pískové filtraci. Více o novém čerpadle si
přečtete v novém článku. Klikněte si ZDE ;-)
Verze pro tisk...
 25.5.2007
I Vojtíšek ?...Dnešek nám přinesl velice teplé a letní počasí. Škoda času stráveného v práci. Tak jsem si po o udělil volno a odešel
nejprve za nákupy a posléze i domů. Tam na mne čekala maminka spolu s Martinkou. Pokud chcete vědět, jak na tom Marťa
je, tak se stále lepší. Připadá nám až neuvěřitelné, že by to měla tak rychle pryč. Boule na krčku jí splaskla a prý už tolik
nebolí. Stejně musí být minimálně do neděle doma v klídku a v pondělí jedeme na kontrolu.
Zato Vojtíšek nás večer nemile překvapil. Odpoledne přišel ze školky a poté se mnou pracoval na zahrádce. Já totiž řezal
a svařoval podstavec pod grilovací kámen. Včera jsem kámen přivezl od kamarádky(Jedná se o leštěnou kameninu, používanou
například na hroby. Kameníci vyrábějí i takovéto menší na grilování). V zemi mám topeniště, na něj se položí kovové nožičky a
na ně kámen. Poté stačí roztopit oheň a kámen se asi tak dvacet minut nahřívá. Na leštěný a olejem potřený povrch jsem
naskládal marinovaná kuřecí křidýlka a moc dobře se ogrilovala. Nic nekape do ohně a masíčko je krásně křupavé. Takže
paráda. Vojtíšek však masíčko moc nechtěl a neustále opakoval,"Já bych těél opečenej hohlíček!" Tak jsem mu jej opekl,
jenomže se Vojtík kousl do jazýčka a rohlík zahodil. To byla první indície. Další přišla po Vojtíškově návratu domů k Martince.
Usedl na gauč a na televizi se díval jaksi unaveně. Tak jsme mu změřili teplotu a měl téměř osmatřicet. Ach jo. Po večerní
hygieně dostal na lžičku sirup Brufen. Jenom doufáme, zdali nešlo o nějakou reakci na teplo a sluníčko. Uvidíme ráno :-(
Dnešní moje pravidelné každodenní cvičení v domácí tělocvičně mělo poněkud náročnější průběh. Odpoledne jsem totiž
ponechal otevřené okno a teplota v místnosti se vyšplhala až na dvacetdva. Uff, to jsem se zapotil. Ale nevzdávám to ani v
extrému. A výsledky jsou po třech měsících vidět. Alespoň to tvrdí všichni okolo. A navíc mne to bavíí. Móóóc :-)
Následuje comment k fotce - aby Dana zabavila Martinku, vymyslela pečení perníčků. Jenomže Martinka požadovala, aby
se perníčky nazdobily. Takže zdobila maminka a zdobila i Martinka ;-)
Verze pro tisk...
26.5.2007
Poněkud náročný program...Původně jsem nic nechtěl psát, ale okolnosti mi nedaly. Jsem totiž řádně zaměstnán převodem fotek ze svatebního týdne
na školkové stránky. Není to nic jednoduchého, převést formát fotek a také název. Ten je nutný pro moje naprogramované
fotoalbum. V každém případě se naše nemocné dětičky pohybovaly doma. Já si to s maminkou vykompenzoval navečer doma
v tělocvičně řádnou zabíračkou. Je to fakt velice příjemné unavení :-)
Verze pro tisk...
27.5.2007
Jedna můra stačí...Neděli jsem si opravdu užil. Od rána tvrdá fyzická činnost venku, protažená i kousek za poledne. Jako by mi to nestačilo,
ještě jsem si navečer odskočil do tělocvičny na svoji pravidelnou pětadvacetiminutovku. Takže se cítím velice příjemně unaven.
Navíc tu připravuji nějaké fotky na školkový web, takže se rozhodně nenudím :-)
Hned na zítřejší dopoledne mám již připravenou činnost. Nejdu do práce jako obvykle, v devět mám zajet do nemocnice s
Martinkou na kontrolu a poté se přesouváme k naší paní doktorce. Ta udělí konečný verdikt, zdali půjde Martinka v úterý do
školky, či nikoliv. Pokud by nemohla, tak pojede spolu s Vojtíškem ještě navečer k babičce. Vojta to má již předem
rozhodnuto. Od pátečního podvečera ho trápí zvýšená teplota. Sice se to lepší, ale i přesto ho paní doktorka zítra prohlédne a
odsouhlasí jeho stav. V žádném případě bychom ho nedávali s něčím podobným do školky. Děti mají totiž jet na školkové
plavání a to by mu nemuselo vůbec prospět. Takže zítra uvidíme ;-)
Po Večerníčku jsem dětičky nahnal do bublinkové vany, aby ze sebe smyly týdenní nečistoty. To si totiž myjí i hlavičky
šampónem pro dospělé, což je moc potěší. Sotva se dostaly do postýlek, Vojtíšek mi hlásil podivnou potvůrku na stropu v
dětském pokojíčku,"Tatínku, co to tam je u stlopů?!" Já mu sdělil,"To je Vojtíšku velká můra a ona tam spí!" Vojtíšek hned na
ni začal volat,"Týý moulo, stáávééj! Vona ta moula neslyší tatí, vona je asi hlucháá! Vona tá moulá, požád tam jéé!" Ohromná
zábava s jednou můrou :-)
Verze pro tisk...
 28.5.2007
Tatínek jel do práce až na oběd... ;-)Pro dnešek jen krátce, vše se totiž seběhlo až moc hekticky a s časovým skluzem. Historie začíná již ráno. Já vstával
těsně po osmé, což se mi každé pondělí běžně nestává. To jsem si užíval, že? Maminka totiž měla školení, takže jsem
dětičky nasoukal do auta sám a vyjel s nimi vstříc lékařským kontrolám. Na Martinku čekalo ponejprv ORL oddělení v
nemocnici. Totálně nařáchnutá čekárna mne málem odrovnala, ale byl jsem vzápětí uklidněn hláškou na dveřích - Děti do
deseti let mají přednostní vstup. Jakmile vykoukla sestřička, nebylo co řešit. Šupky dupky do ordinace. Pan doktor Marťu
prohlédl a konstatoval,"Do školky tedy může, jenom by se neměla koupat a provádět nějaké fyzické aktivity!" To je problém -
hned ve středu jedou do bazénu.
Následovala návštěva u našeho pediatra - paní doktorka to však vidí poněkud jinak a Martince povolila bazén a i řádění.
Takže Marťa nastupuje hned zítra do školky. Už se moc těší, přece jenom, potřebuje společnost. Vojtíška jsme v podvečer
zavezli k babičce, aby se tam dal do pořádku. Doktorka ho poslechla, jenomže je prý celkem v pořádku. Pouze ho trápí rýma
a mírný kašel. V tomto stavu bychom ho do školky rozhodně neposlali.
Celou cestu tam i zpátky řídila maminka, takže v pohodě. Já si užíval coby spolujezdec. Kdy se mi to v minulosti
poštěstilo. Maličký comment k fotce - Vojtíšek právě nastupuje do auta s plnou polní ;-)
Verze pro tisk...
Zobrazit stránku: 1 2 3 4 5
|
|
|---|
| Aktuálně |
|---|
| |
|---|
|
|---|
| Rodinné stránky |
|---|
| |
|---|
|
|---|
|
Odkazy |
|---|
|
|
|
|---|
|
17.5.2007
20.5.2007
21.5.2007
23.5.2007
24.5.2007
25.5.2007
28.5.2007
- 
24.5.2007
